26 C 190/2022 - 132

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Henzlovou v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0], [jméno FO] proti žalované: [právnická osoba] [právnická osoba] [Adresa zainteresované osoby 0/0] o zaplacení 948 703,08 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se o částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba o zaplacení [částka] s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení ve výši [částka] k rukám jeho právního zástupce, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna nahradit na účet zdejšího soudu částku [částka], představující náhradu nákladů řízení, které platil stát, do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se svou žalobou ze dne [datum] domáhal proti žalované zaplacení náhrady újmy ve výši [částka] s úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení. Svou žalobu odůvodnil tím, že proti němu bylo vedeno nezákonné trestní stíhání, a byl nezákonně uvězněn po dobu [datum] do [datum]. Z tohoto titulu žádá, aby soud přiznal částku [částka] za pobyt ve vězení, dále částku [částka] za psychické následky, které žalobce v souvislosti s trestním stíháním měl, za délku řízení [částka] a [částka] za ztrátu na výdělku za dobu od [datum] do [datum], dále částku [částka] za náhradu za právní služby.

2. Žalovaná v rámci předběžného projednání nároku dle § 14 z.č. 82/1998 Sb., zaplatila pouze obhajné ve výši [částka] a částku [částka] za pobyt ve vězení.

3. Žalobce vzal žalobu zpět celkem o částku [částka], když v této částce je zahrnuta částka [částka] za náklady soudního řízení za dovolání.

4. Soud ve smyslu ust. § 96 o.s.ř. řízení v částce [částka] a úroku z prodlení z částky [částka] zastavil.

5. Soud má prokázán tento průběh řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [sp.zn.]: Dne [datum] Policie České republiky vydala usnesení podle § 160 odst. 1 trestního řádu, kterým zahájila trestní stíhání žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] pro pokračující zločin pohlavní zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a ohrožování výchovy dítěte podle § 201 jedna odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit tam popsaným způsobem. Téhož dne byl žalobci tento dokument doručen. Žalobci byl ustanoven obhájce usnesením ze dne [datum]. Dne [datum] byl žalobce jako obviněný vyslechnut, [datum] byla vyslechnuta svědkyně, dne [datum] druhá svědkyně, [datum] další svědkyně a také svědek [jméno FO]. [datum] byla přizvána znalkyně z oboru zdravotnictví. Znalecký posudek byl předložen [datum]. [datum] byla opět vyslechnuta svědkyně. Z evidence Rejstříku trestu má soud prokázáno, že žalobce byl [datum] odsouzen k odnětí svobody podmíněně s výměnou 12 měsíců se zkušební dobou 20 měsíců. Dne [datum] podle § 419 trestního zákoníku a dne [datum] konec zkušební doby, o osvědčení bylo rozhodnuto [datum]. Dne [datum] byl žalobce vyrozuměn o možnosti prostudovat trestní spis. Dne [datum] je ve spise záznam o prostudování spisu. Dne [datum] Okresní státní zastupitelství v Lounech informuje žalobce o podání obžaloby a změně právní kvalifikace s tím, že nadále bude jednání kvalifikováno jako zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Dne [datum] byla k Okresnímu soudu v Lounech podána obžaloba státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Lounech pro spáchání zločinu pohlavní zneužití podle § 187 odst. 1 a odst. 2 trestního zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), písm. a) a b) trestního zákoníku. První hlavní líčení bylo nařízeno na [datum]. Hlavní líčení se dále konala [datum], [datum], [datum], [datum] byl vyhlášen rozsudek. Na hlavních líčeních byly prováděny důkazy svědeckými výpověďmi, soud rozhodoval o přiznání svědečného. Při hlavním líčení [datum] byl slyšen znalec, dále soud rozhodoval o znalečném. [datum] by podán doplňující znalecký posudek. Odsuzující rozsudek zněl tak, že žalobce je vinen pro spáchání uvedeného skutku, čímž spáchal zločin pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku, přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. a), b) trestního zákoníku, za což byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let. Podle § 81 odst. 1 trestního zákoníku se výkon trestu podmíněně odložil a byla stanovena zkušební doba na dva roky. Soudce požádal o prodloužení lhůty k vyhotovení rozsudku do [datum]. Rozsudek byl žalobci doručen [datum]. Proti rozsudku se odvolal státní zástupce [datum]. [datum] byla věc předložena odvolacímu soudu. Dne [datum] se konalo veřejné zasedání u Krajského soudu v [adresa]. Rozsudek soudu prvého stupně byl zrušen a věc byla vrácena soudu prvého stupně k dalšímu rozhodnutí. [datum] byla věc vrácena okresnímu soudu. Na den [datum] bylo nařízeno hlavní líčení. Byly provedeny doplňující výslechy svědků a dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o příslušnosti. Při neveřejném zasedání dne [datum] bylo rozhodnuto, že příslušným soudem pro projednání věcí je Krajský soud v [adresa]. [datum] byla věc předložena Krajskému soudu v [adresa]. Hlavní líčení bylo nařízeno na 11. a [datum], to je za více než rok od doby, kdy byla věc předložena krajskému soudu jako soudu příslušnému k projednání věci. Obhájce žalobce požádal o odročení nařízeného hlavního líčení. Hlavní líčení bylo odročeno na [datum]. Dne [datum] byl Krajským státním zastupitelstvím v [adresa] podán návrh na určení lhůty k provedení úkonů. Hlavní líčení bylo nařízeno na 6. - [datum]. Obhájce žalobce požádal o odročení jednání řízeného na 6. a [datum]. Po dohodě s obhájcem bylo hlavní líčení odročeno na 10. a [datum]. K hlavnímu líčení byli opět předvolaní již vyslechnutí svědci soudem okresním. [datum] se konalo hlavní líčení, které bylo odročeno na [datum] a [datum] bylo odročeno k omluvě jedné ze svědkyň. Hlavní líčení se dále konalo 25. 9., na kterém byl vynesen odsuzující rozsudek pro spáchání zvlášť závažného zločinu znásilnění podle § 185 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a), písm. b) trestního zákoníku a žalobce byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání pěti roků do věznice s ostrahou. Rozsudek byl žalobci doručen [datum]. Proti rozsudku podal obhájce žalobce [datum] odvolání, a [datum] došlo ke změně obhájce obžalovaného. Proti rozsudku bylo podáno odvolání, u Vrchního soudu v Praze bylo nařízeno veřejné zasedání na [datum]. Odvolání obžalovaného bylo zamítnuto. [datum] byl rozsudek v právní moci a vykonatel. Soud nařídil nástup výkonu trestu ve lhůtě [datum]. Podle nařízení výkonu trestu ze dne [datum] byl trest odnětí svobody s nástupem do [datum]. Žalobce byl vyzván usnesením ze dne [datum] k nástupu trestu. [datum] obhájce žalobce podal proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze a rozsudku Krajského soudu v [adresa] dovolání. Dne [datum] se Nejvyšší státní zastupitelství vyjádřilo k dovolání obviněného. Dne [datum] byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Dne [datum]. se žalobce prostřednictvím svého obhájce vyjádřil k podání nejvyššího státního zástupce. Nejvyšší soud nařídil neveřejné zasedání na [datum]. Usnesení Vrchního soudu v Praze a rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl zrušen a věc byla Krajskému soudu v [adresa] přikázána, aby v potřebném rozsahu znovu věc projednal a rozhodl. [datum] bylo současně rozhodnuto, že se obviněný žalobce nebere do vazby. Dne [datum] byl vydán příkaz k propuštění z výkonu trestu odnětí svobody. Na den [datum] bylo nařízeno hlavní líčení. [datum] přibral soud znalce, hlavní líčení bylo dále odročeno na druhého, třetího a čtvrtého února 2021. Dále bylo hlavní líčení odročeno na patnáctého, dvacátého až [datum]. Trestní řízení pak bylo vedeno pro trestné činy podle § 187 odst. 1, odst. 2 a § 201 odst. 1 písm. a) a odst. 3 trestního zákoníku. Dále se hlavní líčení konalo 17. a [datum]. Při hlavním líčení dne [datum] byl vydán odsuzující rozsudek pro spáchání zločinu pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku a přečin ohrožování výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. a) a písm. b) trestního zákoníku a žalobce byl odsouzen k úhrnnému trestu odnětí svobody v trvání dvou let s podmíněným odkladem na zkušební dobu dvou let. Tento rozsudek nabyl právní moci [datum]. Proti rozsudku podal žalobce odvolání, které bylo [datum] Vrchním soudem v Praze odmítnuto. Vrchní soud v Praze dne [datum] v pokračujícím veřejném zasedání vyslechl svědky. Ve svém usnesení ze dne [datum] pak rozhodl, že obě odvolání státního zastupitelství a žalobce se zamítají. Ve svém usnesení ze dne [datum] pod bodem 20 Vrchní soud uvedl, že nebylo bez pochybností prokázáno, zda při vniknutí obžalovaného do poškozené tato ještě tvrdě spala, či nikoliv, jak intenzivní byla obrana poškozené, tedy jaké bylo použití fyzické síly ze strany obžalovaného za účelem překonání nebo zamezení poškozenou vážně míněného odporu a dosažení pohlavního styku proti její vůli, jak uvedla poškozená. Podle bodu 22 pak Vrchní soud uzavřel, že krajský soud nepochybil při úvaze o druhu a výši trestu, když respektoval ust. § 39 a následujících trestního zákoníku. Zjištění déle trvajícího trestního stíhání obžalovaného a jeho dosavadní bezúhonnost byly právně promítnuty do délky uloženého trestu odnětí svobody v trvání dvou roků, tedy na samé jeho spodní hranici, když výkon trestu odnětí svobody byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání dvou roků. Proti rozhodnutí Vrchního soudu podal žalobce dovolání [datum]. [datum] byla věc předložena Nejvyššímu soudu, který dne [datum] rozhodl o dovolání obviněného. Odmítl. Celkem řízení od podání vznesení obvinění po konečný rozsudek, respektive usnesení dovolacího soudu od [datum] do [datum] trvalo 10 let a dva měsíce.

6. Soud má prokázáno z faktury č. [hodnota], že obhájce žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] účtuje žalobci částku [částka] za právní služby spojené s vedením trestního řízení u Krajského soudu v [adresa] č.j. 49 T 6/2015, kde z přílohy je patrné, že obhájce účtuje za dovolání k Nejvyššímu soudu podání ze dne [datum] z tarifní odměny [částka], tři úkony po [částka], to je [částka]. Za vyjádření obžalovaného ke stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství ze dne [datum] odměnu [částka], to je spolu s DPH [částka]. Dále účtuje za podání ve věci návrhy na dokazování, námitky proti otázkám na znalce, účast při hlavním líčení, cestovné [adresa] a zpět, stížnost na nečinnost soudu a průtahy, přípis a sdělení soudu, hlavní líčení, cesta k soudu z [adresa] a zpět, účast při hlavnímu líčení, opět cestovné k dalšímu hlavnímu líčení a za závěrečnou řeč, účast při hlavním líčení, cesta k soudu [adresa] a zpět, účast při hlavním líčení u Krajského soudu v [adresa], cestovné, promeškaný čas, režijní paušály a podání odvolání k Vrchnímu soudu v Praze.

7. Soud má prokázáno z listiny [datum], že společnost [právnická osoba] podala záznam o psychologické péči žalobce, který vyhledal psychologické poradenství z důvodu dlouhodobě trvajících psychických obtíží na doporučení psychiatra. Psychiatrická léčba se zdá neúčinná a medikace nezabírá. Stav se dlouhodobě nezlepšuje. Dlouhotrvající stres je způsobený především nepřiměřeně dlouhým soudním řízením, který může být jednou z příčin posttraumatické stresové poruchy, deprese dyssomnie a anxiety. V minulosti měl pan [jméno FO] suicidální tendence, tedy tendence mohou gradovat bez dlouhodobé psychologické péče a také vlivem dále trvajícího soudního řízení. Z psychologického hlediska je nezbytné eliminovat jakékoliv stresory a nastavit důkladnou psychohygienu. Z lékařské zprávy ze dne [datum] od společnosti [právnická osoba]. má soud prokázáno, že stav žalobce zhoršen. Jsou udávány úzkostně reminiscence a sny dyssomnie, jinak anamnestická data doplněna, medikaci užívá pravidelně, emočně nestabilní osobnost se závěrem úzkostná porucha, nyní zhoršení stavu, situační výkyvy jsou a aplikovaná medikace. Z lékařského záznamu ze dne [datum] téže společnosti u [jméno FO] (manželky žalobce) je stav zhoršen, jsou výkyvy, situační medikace vyhovuje, subdeprese, myšlení egocentrické, osobnost pithiatická, emočně nestabilní, se závěrem situační zhoršení, akcentovaná osobnost, medikace ponechána. Společnost [právnická osoba] services a.s. potvrdila žalobci čtvrtletní příjmy za období roku 2019, od ledna do března 2019, kdy příjem měsíční byl [částka], [částka], [částka], za období duben [částka]. Z výplatních pásek společnosti [právnická osoba]. za březen 2019 má soud prokázáno, že žalobci byla přiznána čistá mzda [částka], za duben [částka]. Mzdový výměr ze dne [datum], vystavený společností [právnická osoba]. pracuje s hrubou měsíční mzdou ve výši [částka]. Z listiny ze dne [datum] má soud prokázáno, že žalobce si prostřednictvím svého obhájce stěžoval na průtahy v řízení vedeném pod sp. zn. 49 T 6/2015 u Krajského soudu v [adresa]. Z předloženého znaleckého posudku č. 1021/2021, vypracovaný k č.j. 49 T 6/2015 Krajského soudu v [adresa] soud neprovedl žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení dané věci. Mezi účastníky není sporu o tom, že žalobce uplatnil u žalované nárok [datum].

8. Soud má prokázáno ze svědecké výpovědi [jméno FO], že žalobce je její syn. Žalobce nesl výkon trestu velmi těžce, byl z toho zlomený, byl ve výkonu asi tři měsíce. Vadilo mu, že byl neprávem obviněný, respektive odsouzený, byl z toho celkem vyřízený. Připadal jí, jako by to byl někdo jiný. Pak ho tak nějak narychlo propustili, protože zjistili, že to, co řekla Kristýna, nebyla pravda. Žalobce je celkově klidný a předtím, než se to mělo stát, byl úplně jiný, tak až se jí zdálo jako hloupý. On se staral o její čtyři děti, tak proto říkala, že byl takový hloupý, když už měl dávno odejít od své bývalé manželky. Žalobce celou věc, trestní stíhání, výkon trestu nesl špatně, když byl odsouzen na těch pět let, chtěl spáchat sebevraždu, byl z toho úplně vyřízený, a to všechno dopadlo i dolehlo na ni jako matku. Chtěl skočit pod vlak. To bylo ten den, kdy měl nastoupit výkon trestu a bylo to proto, že to nebyla pravda, to, pro co byl odsouzený. Po tom byl žalobce nevyrovnaný, podrážděný a s manželem si říkali, že je to někdo úplně jiný. Žalobce si dá pivo jako každý chlap, ale že by se nějak opíjel nebo něco, to ne. Po tom pokusu o sebevraždu byl hospitalizován na psychiatrii, poté ho manžel vezl do výkonu trestu, aby měl jistotu, že nastoupil. Předtím, než byl odsouzen, pracoval. Co ona ví, tak mu fandili ostatní, věřili tomu, že je to nespravedlivé, ale o tom, jak to bylo v práci, neví. Poté se znovu oženil, hodně ho současná manželka podržela. To trestní stíhání nemělo žádný vliv na nynější manželství. Po tom výkonu trestu se mu třásly ruce, chvěl se a ty potíže má dodnes, pokud svědkyně ví. Žalobce dokonce i brečel, měl velké psychické problémy a bylo vidět, že to velmi těžce nese.

9. Ze svědecké výpovědi svědkyně [jméno FO] má soud prokázáno, že je to kamarádka, sousedka, jeho bývalé manželky, paní Vránová je sestřenice jejího bývalého manžela. Ona sama svědčila u soudu a ví o tom, když měl nastoupit do výkonu trestu, tak mu volala jeho současná manželka, že je na tom psychicky velmi špatně. 14 dní po propuštění, kdy přišel z výkonu trestu, byl rád, že je doma. Normálně si s nimi povídal a všechno probírali, ale pak najednou jako když utne, všechno bylo zpátky, přestal komunikovat. Ještě předtím, než šel do vazební věznice, tak si telefonovali, všechno probírali, ty depresivní stavy začaly, když odešel od své bývalé manželky a kdy ho jeho nevlastní dcera obvinila ze znásilnění. Žalobce se staral o rodinu, aby měla co jíst, chodil do práce, staral se o domácnost, dělal s dětmi úkoly. Po odchodu paní Vránové, když se začalo vše soudně řešit, tak tam přišly ty deprese, stresy. Přestal mluvit, seděl, koukal. To už ale bydlel jinde u Veselých. Občas se tam za nimi zastavila, všechno probírali se žalobcem a psychicky na tom nebyl dobře. Půlka vesnice se na něj dívala skrz prsty. Tenkrát mu nynější manželka zařídila psychiatra a tam chodí, pokud ví svědkyně, dodnes a je pod jeho dohledem. A ví, že žalobce pracoval u nějaké společnosti v Lounech, dělal cosi s nákladními vagóny, možná dělal i mistra.

10. Ze svědecké výpovědi současné manželky žalobce [Jméno zainteresované osoby 0/0] má soud prokázáno, že se znají sedm let, svoji jsou šest let, seznámili se na nějakém sezení country. Nastěhoval se k ní, když neměl kde být. I když byli spolu, tak asi po dvou měsících dostal žalobce předvolání k soudu a od té doby pak došlo k těm depresím. Žalobce byl náladový, ale nebyl v takové špatné formě jako poté, když přišla výzva k soudu. To trestní řízení probíhalo hodně špatně, bylo depresivní. Vzal si také nějaké prášky, alkohol, tím se jaksi uklidňoval. Měla o něj strach, protože byl v takovém těžkém kritickém stavu, a dokonce ho musela jednou oživovat. Žalobce pracoval u Lounské železárny. Ona mu našla obhájce, který mu však na místo, aby mu pomohl, spíše ublížil a pak našla tady pana doktora. Snažila se mu pomáhat, byla na návštěvě když byl ve výkonu trestu, v té době byl v depresi. Byla tam také nějaká špatná medikace, špatné léky, což se pak s lékařem řešilo, aby mu to ještě více neubližovalo. Když ho propustili, nechtěla mu nic připomínat, chodila kolem něj opatrně, protože věděla, co zažil. V té době, když ho propustili z vězení, ho také propustili z práce, dostal výpověď, neboť se nevědělo, jestli se vrátí zpět, nebo ne. Ona sama mu doporučila, ať si psychicky odpočine, a až se bude cítit, může jít mezi lidi, aby se rozhodl sám, jestli se vrátí zpátky, nebo si najde jinou práci. Žalobce se bál nastoupit výkon trestu. Tak ty sebevražedné sklony u něj se projevují tak, že se nejprve napil, potom si vzal nějaké léky a pak se sebral, odešel. Nevěděla o něm, bála se, tak nahlásila na policii, co se stalo. Ti ho našli a pak skončil na psychiatrii. Žalobce pokračoval v léčení, dodržoval to, co mu nařídil lékař, bral léky, chodil na kontroly. Když se poznali, byl takový mírumilovný, milý, příjemný, slušný člověk a přišel k ní. Ona sama měla tři děti, což mu nedělalo žádný problém, pomáhal jí je vychovávat. A byl na lécích, na alkoholu, nemluvil s nikým, byl prostě uzavřený do sebe a psychicky byl na tom špatně. A to bylo předtím nástupem do výkonu trestu a po tom výkonu trestu pracoval v nějaké fabrice a vrátil se na stejnou pozici, jakou měl předtím, a i s těmi finančními zárukami. Ono v té době trestního stíhání a výkonu trestu nikam moc nechodila, pouze se stýkala s přáteli, ona sama měla také problémy se zdravím, léčila se také na psychiatrii kvůli depresím, ale to už z předešlého manželství a teď poté měla zase o současného manžela strach, měla silné obavy z toho, jestli on to zvládne. V době, kdy byl ve vězení, nebral žádné finanční prostředky, pomáhala mu jeho maminka, tedy tchyně, ona sama měla pouze svůj invalidní důchod, nijak nebyla finančně zabezpečena a po tom výkonu trestu se u žalobce prohloubily ty deprese. Jeho kamarádi se snažili stát při něm a řekli mu, že musí být silný. I po tom druhém pravomocném rozsudku to mělo na žalobce špatný dopad, i když s tím počítal, když už ho jednou odsoudili, že prostě nemá šanci, ale spoléhal na ten soud v Brně, že by mu mohli pomoct, ale bohužel mu nikdo nepomohl, takže nečeká nějakou spravedlnost. Ten výkon trestu byl velmi špatný, bylo to pro něj nejvíce depresivní, ale pak, i když to bylo pro něj těžké, na to rezignoval, a tak nějak to začal všechno vzdávat, když viděl, že ta nespravedlnost světem vládne a nějak to prostě v sobě zablokoval. Ze znaleckého posudku, který předložil žalobce od soudního znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] má soud prokázáno, že je v psychiatrické péči od roku 2012, kdy byl hospitalizován na psychiatrii Masarykova nemocnice a dále léčen ambulantně. Od března 2019 docházel do psychiatrické ambulance, kde je veden dosud s diagnózou poruchy přizpůsobení, neorganická nespavost, smíšená úzkostná a depresivní porucha, přechodná problematická konzumace alkoholu. Psychiatrická ambulantní péče je v souvislosti nyní s přetrvávajícími psychickými potížemi ve vztahu s nezákonným uvězněním žalobce od [datum] do [datum], respektive několikaletým vyšetřováním ve věci. K ustálení zdravotního stavu znalec uvedl, že k tomu došlo v dubnu roku 2022. Znalec určil výši ztížení společenského uplatnění a částkou [částka], kdy při svém znaleckém závěru vycházel z lékařských zpráv žalobce a ze svého vlastního vyšetření. Svůj znalecký posudek pak ztvrdil [tituly před jménem] [jméno FO] při jednání [datum], kdy zdravotní problémy žalobce v souvislosti s psychickými problémy vznikly v souvislosti s jeho počátkem trestního stíhání a znalecký posudek se vztahuje na celé trestní stíhání a samozřejmě i na pobyt žalobce ve výkonu trestu, kdy žalobce měl obavy z odsouzení, jeho zážitky z trestního stíhání včetně tedy pobytu ve věznici. Není zcela jednoznačně možné oddělit výkon trestu od samotného trestního stíhání. Žalobce se vyhýbá kolektivu, má poruchy spánku, další úzkostné projevy a těch příznaků je více. Na výslovný dotaz soudu, zda platí závěry znaleckého posudku i přesto, že byl žalobce pravomocně odsouzen pro zločin pohlavního zneužití znalec řekl, že ano, závěry znaleckého zkoumání platí i přesto, že nakonec žalobce byl pravomocně odsouzen. Poté však připustil, že příčina újmy je primárně spojená se samotným trestním stíháním.

11. Z účastnické výpovědi žalobce má soud prokázáno, že trestní stíhání začalo z jeho iniciativy. Šel na policii, aby prověřili, proč jeho nevlastní dcera o něm vypráví takové věci. Následně, když byla věc prověřena, byl obviněn, ztratil víru v jakoukoliv spravedlnost a od té doby, co se vleče to trestní stíhání, má psychické problémy téměř neustále, nevěří soudu, nikomu, ztratili se mu veškeří známí, v práci, kde dělal řadu let. Ze strany kolegů musel strpět poznámky, při výkonu trestu ztratil pocit sebeúcty, což ani nedovedl vysvětlit, ztratil tam veškerou iluzi a zdrtilo ho tam psychicky, že něco takového existuje, že existují takoví lidé, kde viděl chování ostatních odsouzených, i když sám nebyl napaden, jak se k sobě chovají, ale byl neustále ve střehu, nevyspal se, neměl klid a z toho důvodu z toho pobytu ve vězení ztratil schopnost být v kolektivu a po návratu z vězení se nejvíc snaží stranit lidem, tak proto chodí k psychologovi, aby ho znovu naučil, aby byl schopen dojít na nákup mezi lidi, neboť tam ho přepadly úzkosti, když bylo víc lidí pohromadě, tak z toho měl úzkost, vyběhl z krámu, nebyl schopen chodit na žádné akce, většinou byl a je doma a straní se ostatním. Sedí sám venku pod pergolou, což také málem vyústilo v rozchod s manželku koncem minulého roku, že nemohl být ani s ní v obývacím pokoji, nedokáže být s více lidmi pohromadě v místnosti. Když potká na ulici autobus, tak se mu vrátí vzpomínky na to, jak byl přepravovaný z vazební věznice do výkonu trestu. A když jeli tou samou trasou, kterou denně jezdil do práce a věděl, že za tím kopcem má rodinu, bylo mu úzko. Nyní nemůže projet tou samou trasou. A dodnes, když potkává autobus, když je v autě, tak je rád, že to má nedaleko, aby mohl zastavit a přestat řídit. Vyvolává to u něj stále otřesnou vzpomínku. O sebevraždu se pokusil několikrát, a to poté, kdy nikdo nebral v potaz jeho navrhované důkazy. Ani lékařská péče ve věznici nebyla taková, jakou by potřeboval. Ten pobyt ve vězení způsobil to, že nyní není schopen se aktivně zapojit do rodinného života, jet někam mezi lidi, kde je větší shluk lidí. A do vězení přijeli i s malou dcerkou, která mu řekla, že ví, že je ve vězení, že není v práci, což na něj velmi silně negativně zapůsobilo a poté, kdy se vrátil z výkonu, nemohl sehnat práci, a když ji sehnal, musel se zase stranit kolektivu a dodnes má tyto problémy být pohromadě s někým i v rodině, straní se tedy i rodiny. Nemá nyní žádný intimní život, má jakýsi psychický blok. Před vznesením obvinění měl hodně zájmů, bavil se s lidmi, pomáhal i starším lidem ve vsi, ale nyní se jim všem straní, nikam nechodí a spoustu lidí nyní ve vesnici nezná. Když přišel někdo nový, tak toho už nezná a stal se z něj spíš takový samotář a je u toho jejich domu. Prvý pokus o sebevraždu byl v roce 2004, kdy se poprvé rozváděl, nechtěla mu jeho bývalá manželka dávat syna, a to ho zlomilo. Skončil na psychiatrii, ale poté už to skončilo.

12. Soud neprováděl další navrhované důkazy, neboť mu pro posouzení věci postačovaly provedené důkazy a z dalších provedených důkazů neučinil žádná skutková zjištění potřebná pro posouzení dané věci.

13. Po provedeném dokazování má soud prokázán tento skutkový děj: Proti žalobci bylo dne [datum] zahájeno trestní stíhání, které skončilo pravomocným odsouzením žalobce pro zločin pohlavní zneužití a ohrožování výchovy dítěte, to je trestný čin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Trestní stíhání trvalo 10 let a dva měsíce. Žalobce byl odsouzen pro zločin znásilnění s tím, že v průběhu tohoto trestního stíhání došlo k vydání pravomocného odsuzujícího rozsudku, na základě kterého byl žalobce ve výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum], to je 98 dnů. K pravomocnému odsouzení došlo [datum] a tento rozsudek byl zrušen Nejvyšším soudem [datum], to je po pěti měsících. Druhý odsuzující rozsudek pak obsahuje v rozhodnutí o uloženém trestu odůvodnění, že trestní stíhání trvalo dlouhou dobu. Bylo přihlédnuto dále ještě k dalším polehčujícím okolnostem. Předtím, než byl žalobce ve výkonu trestu, byl zaměstnán u společnosti, kde pobíral mzdu, za rozhodné období to byla částka [částka]. Žalobce v souvislosti s návrhem na zrušení pravomocného odsuzujícího rozsudku, na základě kterého byl žalobce ve výkonu trestu, si zvolil obhájce, kterému zaplatil částku [částka] a dále pak částku [částka] za řízení, které pokračovalo po zrušení rozsudku krajského soudu a Vrchního soudu v Praze. V souvislosti s trestním stíháním došlo u žalobce k újmě na zdraví, kterou znalec ohodnotil částkou [částka].

14. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: podle § 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

15. Podle § 7 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 9 odst. 1 právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o vazbě má také ten, na němž byla vazba vykonána, jestliže bylo proti němu trestní stíhání zastaveno, jestliže byl obžaloby zproštěn nebo jestliže byla věc postoupena jinému orgánu. Podle § 10 odst. 1 zákona právo na náhradu škody způsobené rozhodnutím o trestu má ten, na němž byl zcela nebo zčásti vykonán trest, jestliže v pozdějším řízení byl obžaloby zproštěn, nebo bylo-li proti němu trestní stíhání zastaveno. Ze stejných důvodů, pro které soud v hlavním líčení rozhodne zprošťujícím rozsudkem. To neplatí, nařídil-li zastavení trestního stíhání prezident republiky, uživ svého práva udílet milost nebo amnestii. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má i ten, kdo byl v pozdějším řízení odsouzen k mírnějšímu trestu, než který byl na něm vykonán na podkladě zrušeného rozsudku. [právnická osoba] náleží jen se zřetelem k rozdílu mezi trestem vykonaným na základě původního rozsudku a trestem uloženým rozsudkem novým. Podle § 13 odst. 1stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou újmu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 14 zákona odst. 1 nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6. Podle odst. 2 byl-li nárok uplatněn u úřadu, který není příslušný, postoupí tento úřad žádost poškozeného příslušnému úřadu. Účinky předběžného uplatnění jsou v tomto případě zachovány. Podle odst. 3 uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

17. Podle § 15 odst. 1 přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku.

18. Podle odst. 2 domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 26 zákona, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Podle § 28 způsoby výpočtu průměrného výdělku pro určení ušlého zisku pro účely tohoto zákona stanoví vláda nařízením. Podle § 29 zákona na žádost poškozeného lze při výpočtu náhrady škody jako průměrný výdělek před poškozením použít průměrný výdělek v době před zahájením trestního stíhání, pokud je to pro poškozeného výhodnější. Podle § 31 odst. 1 zákona náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 2 náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Podle odst. 3 náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Podle odst. 4 poškozený má právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Podle § 31a zákona odst. 1 bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za něž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případě, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k za a) celkové délce řízení, za b) složitosti řízení, za c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, za d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a za e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 1 nařízení vlády č. 116/1998 Sb. průměrným výdělkem se rozumí průměrný výdělek zjišťovaný podle zvláštního zákona pro pracovněprávní účely. Podle § 275 zákoníku práce, podle § 2894 odst. 1 občanského zákoníku povinnost nahradit jinému újmu zahrnuje vždy povinnost k náhradě újmy na jmění (škody). Podle § 2951 odst. 1 škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu, není-li to dobře možné, nebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Podle odst. 2 nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy. Podle § 2958 při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením zdraví překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

19. K jednotlivým nárokům žalobce: I. obhajné Žalobce žádá, aby soud přiznal žalobci částku [částka]. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účelně vynaloženými náklady za obhajobu v trestní věci podle vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu je úkon ve výši [částka] (§ 9 odst. 3 AT), a to za podané dovolání k Nejvyššímu soudu ze dne [datum], a to navýšené o jeden násobek tarifní hodnoty, to je celkem na [částka], a to za převzetí, seznámení se s případem a za určitou složitost z důvodu, že obhájce žalobce musel prostudovat celý spis, který byl již zakončen pravomocným odsuzujícím rozsudkem a dále za úkon vyjádření se ke stanovisku Nejvyššího státního zastupitelství k podání ze dne [datum], tedy odměnu celkem ve výši [částka], 2x režijní paušál po Kč 300 dle 13 advokátního tarifu +21% DPH, to je [částka], celkem [částka]. Jestliže žalovaná zaplatila částku [částka], zbývá k doplacení [částka]. Soud nepřiznal žalobci obhajné za úkony, které následovaly po zrušení rozhodnutí Nejvyšším soudem, neboť tato fáze řízení skončila odsuzujícím rozsudkem, kdy předmětem řízení byl přečin podle § 187 odst. 1 a odst. 2 trestního zákoníku ve spojení s § 201 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku, nikoliv již zločin znásilnění, proto z tohoto důvodu již pro nedostatek příčinné souvislosti obhajné v požadované výši nepřiznal. II. za délku řízení, kterou žalobce nárokuje ve výši [částka] soud přiznal žalobci náhradu nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, kdy považuje délku řízení za nepřiměřeně dlouhou 10 let a dva měsíce s ohledem na skutkovou složitost věci, na to, že ve věci rozhodovaly vyšší soudy několikrát za nepřiměřeně dlouhou, proto také přistoupil soud ke konstatování, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu. Za postup soudu, který ve dvou případech nepostupoval dostatečně rychle, a to v případě druhého rozsudku soudu prvého stupně, kdy věc byla předložena [datum] a až [datum] bylo nařízeno hlavní líčení. Dále od hlavního líčení konaného [datum] do dalšího hlavního líčení [datum], kdy v mezidobí státní zástupce podal návrh na provedení lhůty. Z tohoto důvodu soud přistoupil k přiznání výše zadostiučinění ve finanční podobě. Předmětné řízení bylo do jisté míry skutkově složité, bylo třeba vyslechnout velké množství svědků, a to opakovaně, kdy někteří se omlouvali z hlavního líčení a tím také došlo k tomu, že řízení trvalo delší dobu. Řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy opakovaně, proto za tuto složitost snižuje základní částku o 20 %. Žalobce se na délce řízení nepodílel, několikrát se prostřednictvím obhájce omlouval z hlavního líčení a žádal o jeho odročení, což se na jeho žádost také stalo, i podal stížnost na průtahy v řízení, avšak z tohoto důvodu soud základní částku ani nezvyšuje, ani nesnižuje. Pro význam řízení pro žalobce, i když tento typ řízení je judikaturou spojován s vyšším významem s ohledem na to, že uložený trest již zohlednil v sobě délku řízení, z tohoto důvodu soud základní částku pro význam řízení nezvyšuje. Základní částku soud stanovil na [částka], to je za 10 let a dva měsíce po [částka], respektive [částka] za měsíc s tím, že za prvé dva roky v poloviční částce a snížené o 20 %, to je [částka] přiznal žalobci zbývající částku [částka].

III. Žalobce žádá za výkon trestu za období od [datum] do [datum] částku [částka]. Žalovaná přiznala žalobci částku [částka] a soud by s ohledem na všechny skutečnosti, na to, že bylo pravomocně rozhodnuto o tom, že žalobce spáchal přečin proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti. Za tento přečin by mu nebyl uložen nepodmíněný trest, nýbrž podmíněný trest tak, jak byl uložen v prvém odsuzujícím rozsudku a posléze v druhém, již pravomocném rozsudku. Žalobce se skutku, který byl popsán v obžalobě, z velké části dopustil, z tohoto důvodu také byl pravomocně odsouzen a potrestán, proto soud stanoví základní částku za výkon trestu [částka] za jeden den, to je za 98 dní [částka]. Pokud žalovaná vyplatila větší částku, s tímto soud nijak nepolemizuje, je v kompetenci žalované zaplatit částku, jakou uzná za vhodné.

IV. Dalším nárokem za psychické útrapy v souvislosti s trestním stíháním žalobce požaduje částku [částka]. Soud v tomto případě vycházel ze znaleckého posudku, který hodnotil újmu na zdraví ve výši [částka], kdy uzavřel, že v důsledku trestního stíhání žalobce pro zločin znásilnění a výkon rozhodnutí, který následoval po tomto pravomocném odsuzujícím rozsudku, způsobil žalobci vznik psychické újmy na zdraví a tuto újmu a jeho následky a ohodnotil právě na částku [částka]. Soud je toho názoru, že pro žalobce bylo největším zásahem do psychiky to, že byl obviněn ze znásilnění, i když popíral i další skutky, pro které následně byl pravomocně odsouzen, avšak bylo to právě znásilnění, které ho poslalo do vězení. Soud je toho názoru, že újma v souvislosti s obviněním pro znásilnění a následný výkon rozhodnutí mohl u žalobce tuto újmu způsobit a jeho psychické problémy, které propukly již v počátku trestního stíhání, tím byly umocněny, až dosáhly výše znaleckým posudkem stanovené.

V. Dalším nárokem žalobce byla újma představující ztrátu na výdělku, kterou požaduje v částce [částka] za období od [datum] do [datum]. Žalobce prokazatelně před nástupem do výkonu trestu pracoval, dosahoval příjmů v celkové výši [částka] za rozhodné období, to je za čtvrtletí předtím, než mu vznikla újma, to je předtím, než nastoupil do výkonu trestu, a tím ztratil možnost výdělku a za 98 dní při denní výši příjmů 789,18, Kč (vypočteno počtem pracovních dnů z částky [částka]) přiznal částku [částka].

20. Ze všech výše uvedených důvodů soud vyhověl žalobě a přiznal žalobci dalších [částka], a to spolu s úrokem z prodlení od [datum], to je od uplynutí šesti měsíců od podání žádosti o předběžné projednání nároku do zaplacení a v případě částky [částka] do [datum], kdy byla příslušná částka žalobci žalovanou bez rozhodnutí soudu přiznána. Soud přiznal za pobyt ve výkonu trestu žalobci pouze úroky z prodlení z částky [částka].

21. Žalobu o zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení a dále úrok z prodlení z přiznané částky od [datum] do [datum] soud zamítl.

22. Soud uložil žalované, aby nahradila na účet zdejšího soudu částku [částka], to je náhrada za výslech znalce při jednání u soudu.

23. Podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. přiznal soud žalobci náhradu nákladů řízení [částka] za nárok na náhradu nemajetkové újmy za délku řízení podle § 9 odst. 3 advokátního tarifu za výkon trestu [částka], za psychické útrapy z tarifní hodnoty [částka] za ztrátu na výdělku a obhajné v poměrné části k ostatním žalovaným nárokům, dále přiznal žalobci náklady za vypracovaný znalecký posudek [částka], zaplacený soudní poplatek 5x [částka], to je [částka], za převzetí, přípravu, sepis žaloby, účast při jednání, částečné zpětvzetí, k tomu příslušné režijní paušály po Kč 300 podle § 13 advokátního tarifu a 21% DPH.

Odůvodnění

Poučení