26 C 193/2023 - 76
Citované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 118b odst. 1 § 142 odst. 1 § 151 odst. 3 § 160 odst. 1
- o obcích (obecní zřízení), 128/2000 Sb. — § 110 odst. 4
- o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů, 120/2001 Sb. — § 89a
- správní řád, 500/2004 Sb. — § 53 odst. 3
- zákoník práce, 262/2006 Sb. — § 334 odst. 1 § 334 odst. 3 § 33 odst. 3 písm. e § 73a § 73a odst. 1 § 73a odst. 2 § 73 odst. 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 163 § 166 odst. 1
- Vyhláška o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, 254/2015 Sb. — § 2 odst. 3
Rubrum
Okresní soud v Opavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Vladimíra Tománka a přísedících Radomíry Dubové a Ing. Michala Brunclíka ve věci žalobce: [tituly před jménem]. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] 2. [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] o určení neplatnosti odvolání z pracovního místa a neplatnosti výpovědi z pracovního poměru takto:
Výrok
I. Žaloba na určení, že odvolání žalobce z funkce [anonymizováno] ze dne [datum], a že výpověď mu daná z pracovního poměru ze dne [datum] jsou neplatné, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému 1) a žalované 2) náklady tohoto řízení ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobou podanou u zdejšího soudu domáhal se žalobce jednak určení, že jeho odvolání žalovaným 1) z funkce [anonymizováno] (dále také jen „[anonymizováno], anebo „[Anonymizováno]“), ze dne 28. 6. 2023 je neplatné a jednak určení, že výpověď daná mu žalovanou 2) z pracovního poměru ze dne [datum] je rovněž neplatná. Podaný návrh odůvodnil tím, že na základě jmenovacího dekretu ze dne [datum] byl žalovaným 1) jmenován do funkce [Anonymizováno] žalované 2) s účinností od [datum]. K tomuto datu mu také vznikl pracovní poměr u žalované 2). Dne [datum] byl v 10:00 hod. přizván na jednání [Anonymizováno], kde mu za účasti všech členů [Anonymizováno] (dále také jen „[Anonymizováno]“) a tajemníka [anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO] (dále také jen „tajemník“) bylo sděleno, že je odvolán z funkce [Anonymizováno]. Ihned poté mezi ním a radou [Anonymizováno] proběhla diskuse, načež byl tajemníkem vyzván, aby podepsal dvě shodné listiny, kterými byl z funkce odvolán. Tím měl potvrdit převzetí jedné z těchto listin. Proč měl podepsat obě listiny mu není známo. Ovšem poté, co sdělil tajemníkovi, že by si jednu z listin ponechal, mu to nebylo umožněno s odůvodněním, že to bohužel nejde. Jeho reakce byla taková, že pokud si nemůže jednu listinu ponechat a seznámit se s jejím obsahem, není ochoten podepsat a potvrdit její převzetí. Pak jednání rady opustil. Následující den tzn. [datum] byl pozván na jednání v kanceláři [Anonymizováno] [titul]. [jméno FO], kde byla přítomna též jeho tehdejší náměstkyně [titul]. [jméno], ekonomka žalované 2) [titul]. [jméno], pověřená ředitelka [Anonymizováno] a také [titul] [jméno]. Během jednání mu byla náměstkem primátora [jméno FO] nabídnuta jiná pozice v rámci žalované 2), a to funkce [Anonymizováno] Žalobce si vyjednal čas na promyšlení této nabídky do druhého dne. Zároveň pozval všechny přítomné k jednání [Anonymizováno] následujícího dne v budově [Anonymizováno]. Dne [datum] proběhlo ono jednání [Anonymizováno] žalované 2), kde znovu proběhla diskuse ohledně důvodů jeho odvolání. Po skončení tohoto jednání pak již probíhalo jednání žalobce s náměstkem primátora [jméno FO], tajemníkem [jméno FO], [titul]. [jméno FO] a [titul] [jméno]. Žalobce na tomto jednání opětovně obdržel nabídku na funkci [Anonymizováno], popřípadě nabídku na pozici [Anonymizováno]. Tyto nabídky mu byly učiněny písemně. Opět si vzal čas na rozmyšlenou těchto nabídek a jednání opustil. Po návratu na jednání si přivzal k jednání místopředsedu místní odborové organizace [anonymizováno]. V jeho přítomnosti oznámil přítomným, že nabízené pracovní pozice nepřijímá. Pak se opakovala obdobná situace, které čelil u jednání rady dne [datum]. Znovu mu tajemník [jméno FO] předložil dvě listiny s tím, že se jedná o výpověď z pracovního poměru. Žalobce si chtěl jedno vyhotovení ponechat, avšak to mu umožněno nebylo. Proto si tajemník obě tyto listiny vzal k sobě. Za uvedených okolností žalobce znovu odmítl jakkoliv potvrdit převzetí těchto listin, a bylo mu slíbeno [titul]. [jméno FO], že mu tyto dokumenty zašle elektronicky. Dosud se tak nestalo. Na základě takto popsaných událostí má žalobce za to, že jeho odvolání z místa [Anonymizováno] a výpověď z pracovního poměru mu nebyly řádně doručeny, čímž nemohlo dojít k jeho odvolání a k ukončení jeho pracovního poměru. Z těchto důvodů vyzval žalovaného 1), aby mu i po datu [datum] přiděloval práci, ten však na jeho výzvu reagoval negativně. Za situace, kdy nebylo do vlastních rukou doručeno písemné vyhotovení odvolání z funkce [Anonymizováno] tak, aby se s obsahem této listiny mohl objektivně seznámit, neboť mu tajemník [jméno FO] jedno vyhotovení listiny odmítl předat, nebyla mu tato listina řádně doručena ve smyslu platné právní úpravy a existující judikatury. Za situace, kdy žalobce nebyl řádně z místa, do něhož byl jmenován, také odvolán, nemohly nastat účinky předpokládané § 73a odst. 2 zákoníku práce. V jeho případě se tedy nemohlo jednat o tzv. fikci nadbytečnosti a výpovědní důvod podle § 52 písm. c) zákoníku práce tak nebyl nikdy naplněn. Z uvedeného důvodu považuje žalobce výpověď ze dne [datum] za neplatnou. Tato výpověď mu nebyla, jak popsal, ani řádně doručena. O způsobu jejího doručení platí stejné výhrady žalobce jako v případě doručení odvolání z funkce [Anonymizováno]. Již si nepamatuje, zda chtěl vypovědět s ním pracovní smlouvu žalovaný 1) anebo žalovaná 2), jelikož si nevybavuje, kdo byl pod těmito písemnými projevy podepsán. S jistotou však tvrdí, že obě listiny mu byly předkládány tajemníkem [jméno FO]. Ten podle jeho úsudku nebyl ani oprávněn právně za žalovaného 1) ani žalovanou 2) jednat.
2. Žalovaný 1) ani žalovaná 2) nárok žalobcem uplatněný u soudu neuznali. Žalovaní shodně s žalobou označili jmenování žalobce do funkce [Anonymizováno] žalované 2) na základě jmenovacího dekretu ze dne [datum] s účinností od [datum] a také i jeho odvolání z tohoto místa na základě usnesení [anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] (dále také jen „usnesení [Anonymizováno]“). Jeho odvolání bylo provedeno v souladu s § 73a zákoníku práce v písemné formě, a to listinou datovanou [datum] s názvem „odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance“. Tato listina byla podepsána primátorem žalovaného 1) a adresována žalobci. Uvedená listina byla doručována žalobci při jednání rady města dne [datum], kde byl žalobce seznámen s důvody jeho odvolání a také s rozhodnutím rady o jeho odvolání z pracovního místa [Anonymizováno] žalované 2). Bylo mu umožněno se k těmto důvodům vyjádřit a byl na jednání rady vyzván k osobnímu převzetí jednoho pare vyhotovení listiny odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance. Žalobce tuto listinu odmítl převzít. O tomto byl sepsán záznam z jednání [Anonymizováno]. Záznam podepsali všichni členové [Anonymizováno] a tajemník [jméno FO]. Z důvodu odmítnutí potvrzení převzetí této listiny žalobcem mají žalovaní zato, že došlo k fikci jejího doručení podle § 334 odst. 3 zákoníku práce. Žalovaní si byli vědomi té skutečnosti, že odvoláním žalobce z funkce [Anonymizováno] nekončí jeho pracovní poměr. Proto na dalším jednání dne [datum] byla žalobci nabídnuta pracovní pozice [Anonymizováno] anebo [Anonymizováno], které však žalobce nepřijal. Byla s ním i projednána možnost dohody o rozvázání pracovního poměru, ale ani s tím žalobce nesouhlasil. Následně mu byla osobně doručována listina „výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost“, ale ani tuto listinu si žalobce nepřevzal a její převzetí odmítl ztvrdit podpisem. Tato listina mu tedy byla rovněž doručena fikcí podle § 334 odst. 3 zákoníku práce.
3. Žalobce nadto doplnil žalobu a uvedl, že zřizovací listina žalované 2) nezná institut „osoby pověřené řízením“, proto nemohla za ni jednat v pracovněprávních vztazích [titul]. [jméno FO], dočasně pověřená řízením [Anonymizováno]. Nesporně mu byly dne [datum] nabídnuty dvě pracovní pozice v rámci změny pracovního zařazení po jeho odvolání z funkce ředitele, ale na rozmyšlenou měl jen 15 minut, čili se jednalo o tak krátký čas, který mu neumožnil dostatečně nabídky promyslet. Ani v tomto směru nebyl ze strany žalovaných dodržen zákoník práce, byť mu nabídka byla avizována předem a on měl na rozmyšlenou pouze 24 hodin. I z tohoto důvodu je výpověď neplatná. Žalobce znovu akcentoval, že by neodmítl potvrdit převzetí žádné z listin jemu doručovaných dne [datum] a dne [datum], pokud by mu vždy jedna z nich byla ponechána.
4. U ústního soudního jednání setrvaly strany sporu na svých stanoviscích. Soud následně provedl dokazování, přičemž ze „jmenovacího dekretu“ z [datum] zjistil nespornou skutečnost, že [Anonymizováno] na svém zasedání dne [datum] přijala usnesení, kterým žalobce jmenovala do pracovního místa ředitele příspěvkové organizace [anonymizováno] s účinností ode dne [datum]. Ze „Zápisu [anonymizováno] (dále také jen „zápis [Anonymizováno]“) bylo zjištěno, že pod č. [Anonymizováno] byl projednán nově zařazený bod 65, jehož obsahem byla diskuse o odvolání žalobce z pozice [anonymizováno]. Projednání bylo jednomyslně členy rady schváleno, načež [Anonymizováno] jednomyslně rozhodla o odvolání žalobce z pozice [Anonymizováno]. Nato byl žalobce k jednání [Anonymizováno] přivolán do jednací místnosti, kde mu byly sděleny důvody jeho odvolání z místa [Anonymizováno] a bylo mu sděleno i rozhodnutí o jeho odvolání. Byl vyzván k převzetí písemného odvolání z pracovního místa, které v té době bylo připraveno ve dvou vyhotoveních s platností originálu každé listiny, které však odmítl osobně převzít. O odmítnutí převzetí uvedené listiny žalobcem byl na místě sepsán Záznam z jednání [anonymizováno] v němž všichni členové rady v počtu 11 osob a tajemník města [titul]. [jméno FO] podpisem potvrdili, že písemné oznámení o odvolání z pracovního místa ze dne [datum], které obsahuje podpis [anonymizováno]. [jméno FO] a absentuje na něm podpis žalobce prokazující převzetí této listiny, nebylo žalobci oproti podpisu fyzicky předáno. Řádné doručení předmětné listiny [Anonymizováno] zajišťovala prostřednictvím tajemníka [titul]. [jméno FO], který byl tomu přítomen. Dalším rozhodnutím [Anonymizováno] byla pak dočasně, do nástupu nového [anonymizováno], pověřena řízením žalované 2) ekonomka [titul]. [jméno FO]. Ze záznamů o projednání dalšího pracovního zařazení podle § 73a odst. 2 zákoníku práce bylo zjištěno, že žalovaní učinili žalobci nabídku na změnu pracovního zařazení do pozice [Anonymizováno], anebo do pozice [Anonymizováno]. Tyto listiny jsou datovány [datum], jsou podepsány [titul]. [jméno FO] za žalovanou 2), [titul]. [jméno FO] a [titul] [jméno] za zřizovatele a obsahují tuto nabídku žalobci od [datum]. Obě listiny pak obsahují ručně dopsaný text, ze kterého se podává, že žalobce uvedené pracovní pozice odmítl. Z listiny nadepsané jako Dohoda o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že je na ni pod textem pouze podpis zaměstnavatele a v dolní části listiny je ručně zapsaná poznámka, že zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele návrh této dohody, že byl s obsahem dokumentu náležitě seznámen, ale dokument odmítl podepsat a převzít. Tato listina je podepsána [titul], [jméno] a [jméno FO]. Z listiny nadepsané jako výpověď z pracovního poměru podle § 52 písm. c) zákoníku práce, soud zjistil, že z důvodů odvolání žalobce z pracovního místa [anonymizováno] a proto, že odmítl přijmout návrh zaměstnavatele na jiné pracovní zařazení odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci, rozvázala žalovaná 2) s žalobcem pracovní poměr. V této listině datované [datum] je v její spodní části ručně zapsaná poznámka, že zaměstnanec byl s obsahem listiny náležitě seznámen, avšak dokument odmítl podepsat a převzít. Pod poznámkou jsou podpisy [jméno FO], [jméno FO] a [jméno] V písemnosti nadepsané jako Sdělení datované [datum] sdělila zaměstnanci (žalobci) žalovaná 2), že v období od [datum] do [datum] bude čerpat řádnou dovolenou, anebo mu bude v té době poskytnuto volno, které bude zaměstnavatel považovat za překážky na jeho straně a bude mu za tuto dobu poskytnuta náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku. Současně byl upozorněn, že mu byla zaměstnavatelem odebrána jakákoliv pravomoc k činnostem spojeným se zastupováním a jednáním za [anonymizováno] vůči třetím stranám. Rovněž v dolní části i této listiny se nachází poznámka, že zaměstnanec obdržel od zaměstnavatele toto sdělení, s jehož obsahem byl náležitě seznámen, avšak dokument odmítl podepsat a převzít. Pod touto poznámkou jsou podpisy [jméno FO], [jméno] a [jméno FO]. Výzvou ze dne [datum] se žalobce domáhal přidělování práce u žalovaného 1) i po datu [datum], neboť považoval své odvolání z pozice [anonymizováno] za neplatné, stejně jako výpověď z pracovního poměru. Z písemné reakce žalovaného 1) na žalobcovo [anonymizováno] orgánem této organizace [Anonymizováno], kterýžto je do funkce jmenován a z funkce odvoláván [anonymizováno]. Výslechem svědků byla potvrzena stávající procesní obrana žalovaných, když svědek [titul]. [jméno FO] uvedl, že [Anonymizováno] skutečně dne [datum] projednala na svém pravidelném zasedání odvolání z funkce ředitele [anonymizováno] Opava, že jeho odvolání následně [Anonymizováno] jednomyslně schválila a že po přijetí uvedeného rozhodnutí s tímto rozhodnutím rada seznámila žalobce, zejména prostřednictvím přítomného tajemníka [jméno FO]. Obsah jednání [Anonymizováno] (nejen o tomto bodu programu) je vtělen do zápisu z [Anonymizováno], jehož součástí je i záznam členů rady a tajemníka o průběhu předávání listiny o odvolání žalobci, který odmítl listinu převzít oproti vyžadovanému podpisu na jedno pare listiny. [Anonymizováno] byla po odvolání žalobce dočasně pověřena k řízení [anonymizováno] ekonomka divadla [titul]. [jméno FO]. Svědek dále potvrdil další jednání s žalobcem z následujícího dne, kde mu byla ústně učiněna nabídka změny pracovního zařazení na pozici [Anonymizováno], o níž chtěl žalobce přemýšlet do druhého dne ([datum]), kdy svolal jednání zástupců žalovaných na jednání do budovy [anonymizováno]. Zde, jak svědek dále uvedl, proběhla celkem tři jednání se zástupci odborů či [Anonymizováno] a s žalobcem. Na jednáních byly znovu zástupcem zřizovatele žalované 2) sdělovány jeho pohnutky vedoucí k odvolání jejího stávajícího [Anonymizováno], jakož i přání, aby žalobce u žalované 2) zůstal v pracovním poměru na pozici [Anonymizováno]. Svědek dále potvrdil odmítnutí uvedené nabídky či nabídky na pracovní místo [Anonymizováno] žalobcem, odmítnutí jednání o dohodě o skončení pracovního poměru, jakož i následného odmítnutí převzetí výpovědi z pracovního poměru. Svědek potvrdil, že formálně byly listiny o odvolání [Anonymizováno] žalované 2) pro případ kladného rozhodnutí [Anonymizováno] o odvolání žalobce připraveny předem, stejně tak listiny s nabídkami změny jeho pracovního zařazení, kteréžto mu byly neformálně sděleny den přede dnem výpovědi pro nadbytečnost. Obsah listin byl žalobci sdělen a vysvětlen, měl možnost se s nimi seznámit. Nabídky však později odmítl. Předem byly připraveny i listiny předkládané žalobci dne [datum] na poslední s ním konané schůzce v budově [Anonymizováno], kde byl s ním nakonec rozvázán pracovní poměr. Shodně se ke schůzkám, pokud jím byli přítomni, vyjádřili i svědci [jméno FO] i [jméno FO]. [titul]. [jméno FO] potvrdila, že byla zřizovatelem [jméno FO], jako ekonom žalované 2) pověřena od [datum] dočasným vedením této organizace, že v té době byly v [Anonymizováno] dvě „volné“ pracovní zaměstnanecké pozice /nikoli pracovní pozice, které byly pro činnost žalované 2) zajišťovány spolupracujícími externisty/, že byly tyto pozice nabídnuty žalobci po jeho odvolání z místa [Anonymizováno] a že po schůzkách v [Anonymizováno] dne [datum] byl s žalobcem rozvázán pracovní poměr výpovědí. Listinu nadepsanou jako výpověď z pracovního poměru odmítl žalobce oproti podpisu převzít, proto přítomní tomuto jednání sepsali o tom záznam. Svědkyně potvrdila autentičnost k důkazu čtených listin datovaných [datum] a potvrdila, že podpisy na těchto listinách jsou jejími pravými podpisy. Ačkoliv podpisy nevypadají shodně, své podpisy poznala, nepodepisuje se vždy stejně. Svědkyně také sdělila, že jí byl při jednání s žalobcem jako jednající za žalovanou 2) právně nápomocen tajemník [Anonymizováno] [titul]. [jméno FO]. Svědek [jméno FO] rovněž popsal jednání s žalobcem během zasedání [Anonymizováno] ze dne [datum] v souladu se zápisem z této schůze a uvedl, že jako [Anonymizováno] [anonymizováno] a personalista s právnickým vzděláním byl přítomen jednáním s žalobcem, neboť bylo zapotřebí rozhodnutí [Anonymizováno] o odvolání žalobce z místa [Anonymizováno] realizovat v souladu s platnou právní úpravou, a to podle situace, která se postupně dle vůle žalobce vyvíjela. I on odkázal na obsah zápisu ze schůze [Anonymizováno] z [datum], na které vysvětloval žalobci všechny dopady rozhodnutí [Anonymizováno]. Svědek dále uvedl, že měl k dispozici dvě listiny o odvolání žalobce s platností originálů, přičemž se po žalobci dožadoval podpisu na jedné z nich jako potvrzení o jejím doručení. Ačkoliv si žalobce listiny přečetl a jejich obsah mu byl vysvětlen, odmítl připojit svůj podpis na této listině. Z uvedeného důvodu mu žádná z listin předána nebyla a vše bylo zaznamenáno do obsahu zápisu, který podepsali všichni [Anonymizováno] a svědek. Svědek byl dále za zřizovatele přítomen jednání s žalobcem dne [datum] v budově [Anonymizováno], kde byly zaměstnancům vysvětleny důvody a dopady rozhodnutí [Anonymizováno] z [datum]. Vzhledem k tomu, že u následné schůzky, jíž se dále účastnili pouze žalobce, pověřená [jméno FO], zaměstnanci zřizovatele a osoba spřízněná s žalobcem p. [jméno FO], žalobce odmítl další pracovní existenci v [anonymizováno] když odmítl nabízené pracovní pozice, byl s ním rozvázán pracovní poměr. Svědek zde byl pouze prostředníkem a za žalovanou 2) právně nejednal. Listiny z toho dne byly předpřipraveny předem pro každou z možných alternativ, tzn., že žalobce příjme změnu pracovního zařazení (v takovém případě by ostatní listiny byly skartovány), že nabídku nepřijme a bude s ním proto rozvázán pracovní poměr dohodou anebo výpovědí. Žalobce odmítl nabídku změny pracovního zařazení, odmítl se na výpovědi dohodnout a odmítl i parafou svého podpisu na jedné ze dvou listin s platností originálu potvrdit její převzetí. Ani tentokrát mu proto listina nebyla fyzicky předána a byl o tom pořízen záznam, který přítomni podepsali. Od svědka [jméno FO] soud zjistil, že svědek byl přítomen jednání zástupců žalovaných se členy odborů žalované 2), že tam byly skutečně předestřeny důvody odvolání žalobce z místa [Anonymizováno] a že byl následně přítomen jednání žalobce se zástupci žalovaných, při které byl s ním ukončen pracovní poměr. Na jednání bylo žalobci nabídnuto místo [Anonymizováno], ale žalobce nabídku nepřijal, ačkoliv mu bylo sděleno, že v takovém případě bude s ním rozvázán pracovní poměr. Od žalobce se později dozvěděl, že nabídku nepřijal proto, že by tím osvědčil důvody jeho odvolání z pozice [Anonymizováno]. Na místě byl žalobce vyzýván, nechť zvolí některou z nabízených variant a na té či oné listině vztahující se ke zvolené variantě pak připojil svůj podpis. Neví, zda žalobce nakonec některou z listin podepsal, ale nabyl tam pocitu, že zástupci „[Anonymizováno]“ byli zklamáni z rozhodnutí žalobce nepřijmout nabízenou pozici [Anonymizováno].
5. Na základě shora uvedeného dokazování dospěl soud k závěru o tomto skutkovém stavu: Žalobce byl u žalované zaměstnán v pracovněprávním poměru s účinností ode dne [datum] na základě jmenovací listiny ze dne [datum], po zasedání [jméno FO] ze dne [datum] na pozici [jméno FO]. Žalobce vykonával funkci [anonymizováno] až do [datum], kdy byl usnesením [anonymizováno] z této funkce odvolán, a kdy byla [Anonymizováno] vedením [anonymizováno] dočasně, do jmenování nového [Anonymizováno] vzešlého z výběrového řízení, pověřena [jméno FO]. Rozhodnutí [Anonymizováno] bylo žalobci během zasedání [Anonymizováno] sděleno a byly mu vysvětleny i důvody, pro které [Anonymizováno] předmětné rozhodnutí přijala. Žalobce odmítl potvrdit na jedné ze dvou jemu předložených listin shodného znění o odvolání z pracovního místa svým podpisem převzetí jedné z nich a z místnosti odešel. Průběh jednání byl zachycen v zápise ze schůze [Anonymizováno] a v záznamu podepsaném všemi [Anonymizováno] jako jeho přílohy. Předmětná listina o odvolání z funkce byla žalobci doručena fikcí, když její převzetí adresát odmítl svým podpisem potvrdit. Žalovaná 2) splnila svoji nabídkovou povinnost, když žalobci marně před tím, než s ním rozvázala pracovní poměr výpovědí, nabídla změnu pracovního zařazení na jiné pracovní místo. Žalobce dva dny po odvolání z funkce [jméno FO] odmítl zejména nabídku na pracovní pozici místa [Anonymizováno] čímž se stal pro žalovanou 2) nadbytečný. Z uvedeného důvodu byl s ním dne [datum] rozvázán pracovní poměr, který zanikl uplynutím výpovědní doby dne [datum]. Rovněž výpověď z pracovního poměru, stejně jako odvolání z pracovního místa [anonymizováno], byla žalobci z důvodu na jeho straně doručena fikcí, pročež převzetí této listiny odmítl svým podpisem na stejnopisu výpovědi potvrdit. I výpověď ze dne [datum] proto soud považuje za řádně doručenou a má zato, že u obou listin, jejichž převzetí žalobce odmítl potvrdit svým podpisem, tak nastal v nich zamýšlený právní účinek.
6. S ohledem na dobu, kdy byl žalobce odvolán z místa [Anonymizováno] a kdy byl s ním rozvázán pracovní poměr výpovědí, soud spor posoudil podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění platném do 30. 9. 2023 (dále jen zákoník práce).
7. Podle § 33 odst. 3 písm. e) zákoníku práce, jmenováním na vedoucí pracovní místo se zakládá pracovní poměr v případech stanovených zvláštním právním předpisem; nestanoví-li to zvláštní právní předpis, zakládá se pracovní poměr jmenováním pouze u vedoucího příspěvkové organizace. Podle odst. 4 tohoto zákonného ustanovení, jmenování podle odstavce 3 provede ten, kdo je k tomu příslušný podle zvláštního právního předpisu; nevyplývá-li příslušnost ke jmenování ze zvláštního právního předpisu, provede je u vedoucího příspěvkové organizace zřizovatel.
8. Podle § 73 odst. 1 zákoníku práce, v případech uvedených v § 33 odst. 3 může ten, kdo je příslušný ke jmenování (§ 33 odst. 4), vedoucího zaměstnance z pracovního místa odvolat; vedoucí zaměstnanec se může tohoto místa rovněž vzdát. Podle § 73a odst. 1 zákoníku práce, odvolání nebo vzdání se pracovního místa vedoucího zaměstnance musí být provedeno písemně. Výkon práce na pracovním místě vedoucího zaměstnance končí dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se pracovního místa uveden den pozdější. Podle odst. 2 tohoto zákonného ustanovení, odvoláním nebo vzdáním se pracovního místa vedoucího zaměstnance pracovní poměr nekončí; zaměstnavatel je povinen tomuto zaměstnanci navrhnout změnu jeho dalšího pracovního zařazení u zaměstnavatele na jinou práci odpovídající jeho zdravotnímu stavu a kvalifikaci. Jestliže zaměstnavatel nemá pro zaměstnance takovou práci, nebo ji zaměstnanec odmítne, jde o překážku v práci na straně zaměstnavatele a současně platí, že je dán výpovědní důvod podle § 52 písm. c); odstupné poskytované zaměstnanci při organizačních změnách náleží jen v případě rozvázání pracovního poměru po odvolání z místa vedoucího zaměstnance v souvislosti se zrušením tohoto místa v důsledku organizační změny.
9. Podle § 52 písm. c) zákoníku práce, zaměstnavatel může dát zaměstnanci výpověď jen tehdy, stane-li se zaměstnanec nadbytečným vzhledem k rozhodnutí zaměstnavatele nebo příslušného orgánu o změně jeho úkolů, technického vybavení, o snížení stavu zaměstnanců za účelem zvýšení efektivnosti práce nebo o jiných organizačních změnách.
10. Podle § 334 odst. 1 zákoníku práce, písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4) nebo platový výměr (§ 136) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen "písemnost"), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou. Podle odst. 2 písm. a, b, c, d) tohoto ustanovení, písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti; není-li to možné, může ji zaměstnavatel doručit zaměstnanci kdekoliv bude zaměstnanec zastižen, prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo prostřednictvím datové schránky. Podle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení, nedoručuje-li zaměstnavatel písemnost prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací nebo prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, považuje se písemnost za doručenou také tehdy, jestliže zaměstnanec přijetí písemnosti odmítne.
11. Soud posoudil zjištěný skutkový stav podle popsané právní úpravy a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl rozhodnutím [anonymizováno] jmenován [anonymizováno], a ode dne [datum] mu tak vznikl jmenováním pracovní poměr k žalované 2). Z uvedeného pracovního místa byl odvolán rozhodnutím [anonymizováno] ze dne [datum]. Jak jmenování, tak odvolání žalobce je v souladu s § 102 odst. 2. písm. b) zákona č. 128/2000 Sb., zákon o obcích (dále jen „zákon o obcích“). Z důvodu neakceptace žalobce návrhu žalované 2) na změnu pracovního zařazení v souvislosti s jeho odvoláním z pracovního místa žalovaným 1), byl s ním rozvázán pracovní poměr podle § 52 písm. c) zákoníku práce. Dle názoru soudu, se v řízení nepodařilo žalobci prokázat tvrzení, že mu nebyly listiny o vzniku a zániku pracovního poměru doručeny v souladu se zákoníkem práce, že mu nebyl poskytnut dostatečný časový prostor k úvaze, zda nabídku změny pracovního zařazení příjme a zůstane tak nadále v pracovněprávním vztahu k žalované 2), resp. že v případě rozvázání pracovního poměru nejednala za žalovanou 2) osoba oprávněná [anonymizováno] právně jednat.
12. Ačkoliv žalobce v řízení tvrdil v rámci procesní konstrukce jím tvrzených událostí, že mu nebyly do dispozice předány listiny, jimiž byl odvolán z pracovního místa a byl s ním rozvázán pracovní poměr žalovanou 2), byla tato tvrzení vyvrácena provedenými důkazy. Soud nemá ponětí o představě žalobce, jak by mu měly být tyto listiny doručeny, aby připustil jejich kvalifikované převzetí, nicméně ze Zápisu z [anonymizováno], který je svým obsahem veřejnou listinou ve smyslu § 53 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (a tedy je nutné v něm uvedené skutečnosti považovat za pravdivé, neprokáže-li se opak) se podává, že žalobce odmítl oproti podpisu převzít listinu, v níž byl odvolán z místa [Anonymizováno]. Nebylo z toho důvodu na místě uvedené dále prokazovat žalobcem navrženými [Anonymizováno] jejichž svědeckých výpovědí na podporu svého tvrzení se dovolával, a kteří by se na předmětný zápis odvolali. Na tomto místě lze poznamenat, že i doručování prostřednictvím provozovatele poštovních služeb má svá neměnná pravidla, podle nichž adresát nejprve podpisem potvrdí převzetí zásilky, která je mu poté předána do dispozice a teprve pak se s jejím obsahem seznámí. Není zde dán prostor adresátovi, aby se nejprve s doručovanou zásilkou seznámil a teprve podle jeho rozmyslu její převzetí potvrdil, anebo zásilku odmítl převzít. Obdobně je to i při doručování zásilek do vlastních rukou elektronicky adresátům majícím zřízenou datovou schránku podle zákona č. 3000/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, který podle § 17 odst. 3 považuje dokument dodán do datové schránky doručen nikoli jeho přečtením, ale již okamžikem, kdy se oprávněná osoba do datové schránky přihlásí. Pokud proto žalobce v návrhu uváděl důvody, pro které mu dle jeho úvahy nebyly v řízení tvrzené listiny doručeny do vlastních rukou, má soud za to, že tyto nebyly správné. Žalobce dále v řízení brojil tvrzením, že mu odvolání z funkce [Anonymizováno] nebylo předáváno na pracovišti, jak bylo v té době požadováno zákoníkem práce. I tuto výtku žalobce lze považovat za nedůvodnou. Soud neměl k dispozici pracovní smlouvu žalobce s žalovanou 2). Neměl tudíž ponětí o obsahových náležitostech tohoto dokumentu a neobjasněné v řízení tedy zůstalo sjednané místo či místa výkonu práce, v nichž měla být práce žalobce vykonávána, když uvedené místo (místa) nebylo ve jmenovací listině sjednáno. Jestliže byl žalobce jmenován zřizovatelem příspěvkové organizace do [Anonymizováno], lze připustit, že se žalobce mohl v rámci výkonu svých pracovních povinností pohybovat nejen v budově [anonymizováno], ale i na [Anonymizováno] tzn. v prostorách zřizovatele, když lze usuzovat, že mezi [Anonymizováno] a zřizovatelem žalované 2) probíhala pravidelná setkání a jednání, zejména z důvodu finančních a majetkových záležitostí [Anonymizováno]. Za situace, kdy se objekt [Anonymizováno] nachází na stejném náměstí v [město] ve vzdálenosti [Anonymizováno], lze nadto považovat požadavek žalobce i v tomto směru za přepjatě formální. Tím spíše, když v průběhu řízení vyšlo najevo, že nebylo vůlí žalobce převzít v době od [datum] do [datum] oproti podpisu od žalovaných žádnou listinu vztahující se k jeho jmenování a pracovnímu poměru, což bylo potvrzeno zejména svědecky, kdy v řízení vyslechnutí svědci – a to včetně svědka [jméno FO], jehož svědecký výslech byl proveden na návrh žalobce, potvrdili, že žalobci bylo vždy vysvětleno, že podpisem má toliko potvrdit převzetí jednoho vyhotovení té či oné listiny, a že jeho podpis na listině nevyjadřuje jeho souhlas s obsahem listiny. Co se týká samotné výpovědi z pracovního poměru, tak před jejím doručováním žalovaná 2) prokázala splnění nabídkové povinnosti vůči žalobci podle § 73a odst. 2 části první věty za středníkem, jako hmotněprávní podmínky platnosti výpovědi z pracovního poměru podle ustanovení § 73a odst. 2 věty druhé a § 52 písm. c). Bylo v řízení prokázáno, že v projednávané době bylo u žalované 2) volné nejvíce vhodné místo [Anonymizováno] s ohledem na zdravotní stav, erudici a schopnosti žalobce, avšak žalobce tuto nabídku neakceptoval. Soud nesdílí názor žalobce, že měl k rozhodnutí o ofertě této změny pracovního zařazení málo času. V jednom ze svých podání uvedl, že měl k rozhodnutí pouze 15 minut během jednání dne [datum], avšak v dalším svém podání uvedl, že měl možnost o nabídce přemýšlet 24 hodin. S ohledem na jeho stanovisko, které žalobce později sdělil svědkovi [jméno FO], že nabídku na uvedené místo nepřijal proto, že by tím autorizoval prostor úvahám o existenci důvodů jeho odvolání, lze uzavřít, že žalobce neměl v té době v úmyslu v pracovněprávním vztahu k žalované 2) na jiném než [Anonymizováno] postu setrvat. Z uvedeného důvodu bylo také zcela nadbytečné se zabývat jeho tvrzením (poté, co nastala koncentrace řízení podle § 118b odst. 1 o. s. ř.), že u žalované 2) existovalo ještě jedno až dvě jiná pracovní místa, která mu nebyla nabídnuta. V řízení bylo dále nepochybně zjištěno, že výpověď z pracovního poměru ze dne [datum], byla na dvou listinách s platností originálu každé z nich podepsána za žalovanou 2) [tituly před jménem]. [jméno FO], která byla po odvolání žalobce z místa [Anonymizováno] pověřena [Anonymizováno] dočasným řízením [Anonymizováno]. Podle ustanovení § 163 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění účinném ke dni dání výpovědi (dále jen „o. z.“), statutárnímu orgánu náleží veškerá působnost, kterou zakladatelské právní jednání, zákon nebo rozhodnutí orgánů veřejné moci nesvěří jinému orgánu právnické osoby. Podle ustanovení § 166 odst. 1 o. z., právnickou osobu zastupují její zaměstnanci v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci; přitom rozhoduje stav, jak se jeví veřejnosti. Co je stanoveno o zastoupení právnické osoby zaměstnancem, platí obdobně pro zastoupení právnické osoby jejím členem nebo členem jiného orgánu nezapsaného do veřejného rejstříku. V projednávané věci byla žalovaná 2) zřízena jako příspěvková organizace [jméno FO] ze dne [datum] s tím, že „statutárním orgánem organizace“ je [Anonymizováno] jmenovaný a odvolávaný [anonymizováno] [Anonymizováno], jako statutárnímu orgánu již dále nepřísluší oprávnění jmenovat svého zástupce, který by měl rovněž oprávnění a postavení statutárního orgánu, jako to učinil žalovaný 1) jmenovací listinou ze dne [datum], kdy jmenoval žalobce ředitele příspěvkové organizace [anonymizováno] Pokud byl žalobce ode dne [datum] (následující den po rozhodnutí [Anonymizováno]) odvolán a od tohoto data byla dočasně, do jmenování nového [Anonymizováno] [Anonymizováno] pověřena řízením žalované 2) [titul]. [jméno FO] lze uzavřít, že uvedená zástupčí činnost [titul]. [jméno FO] byla činností „obvyklou“, a že tedy - aniž byla statutárním zástupcem - mohla za žalovanou činit právní úkony ve smyslu ustanovení § 163 o. z., včetně právních úkonů směřujících k rozvázání pracovního poměru s žalobcem (blíže viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 2668/2012, veřejnosti dohledatelné např. na www.nsoud.cz, které je aplikovatelné i na daný spor ve smyslu občanského zákoníku účinného ode dne 1. 1. 2014). K námitkám žalobce, že za žalovanou nad rámec svých oprávnění ve vztahu k předávaným listinám právně jednal tajemník [jméno FO], tak rovněž v jeho tehdejší zjištěné aktivitě soud neshledává ničeho rozporného se zákoníkem práce anebo s jiným právním předpisem. Tajemník obce či města má vyhrazenou pravomoc zákonem o obcích, zákonem o úředních územních samosprávných celků apod. Tajemník obecního úřadu podle § 110 odst. 4 zákona o obcích (z. č. 128/2000 Sb.), plní (mimo jiné) úkoly uložené mu zastupitelstvem obce, radou obce nebo starostou a plní úkoly statutárního orgánu zaměstnavatele podle zvláštních právních předpisů vůči zaměstnancům obce zařazených do obecního úřadu apod. Pokud byl [tituly před jménem] [jméno FO] přítomen na jednání [Anonymizováno] dne [datum] a jeho prostřednictvím rada města předávala žalobci listinu, v jejímž obsahu bylo jeho odvolání z místa [anonymizováno], činil tak z pozice tajemníka - zaměstnance [anonymizováno], který byl k tomu pověřen radou města, jinak by s největší pravděpodobností na jejím zasedání nebyl. Co se týká doručování výpovědi žalobci dne [datum], tak právní jednání obsaženo v předávané listině bylo činěno jmenovanou dočasnou zástupčí [jméno FO] a nikoli tajemníkem [jméno FO], který byl na místě za přítomnosti zřizovatele žalované 2) za účelem předání uvedené listiny žalobci a dohledu nad formálním pořádkem při jejím doručování. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by svědek [jméno FO] právně jednal namísto osoby k tomu zákonem oprávněné, nebyla ani tato námitka žalobce shledána jako důvodná.
13. Pokud žalobce v řízení zmínil rozhodnutí NS ČR, konkr. 21 Cdo 361/2018 anebo 21 Cdo 5632/2005, tak se tato rozhodnutí týkala problematiky doručování zákonem stanovených písemností zaměstnanci jiným způsobem, nebylo-li je možno doručit na pracovišti zaměstnavatelem, čili se jednalo o zcela jinou situaci něž tu, která byla předmětem tohoto řízení, a proto na danou věc zcela nepřiléhají. I přesto však lze poukázat na část odůvodnění prvně uvedeného rozhodnutí, podle něhož …“je písemný projev vůle (písemnost) – obecně vzato – doručen druhému účastníku tehdy, jakmile se ocitne ve sféře jeho dispozice, ledaže zákon stanoví určitý způsob doručování. Písemnost se ocitne ve sféře dispozice druhého účastníka tím, že získá možnost seznámit se s jejím obsahem. Není přitom vždy nezbytné, aby se druhý účastník opravdu s obsahem projevu vůle seznámil, ostatně nikdo – do důsledků vzato – nemůže být „přinucen“, aby opravdu poznal obsah projevu vůle někoho jiného; rozhodující je, aby měl – objektivně vzato – možnost obsah písemnosti poznat. Vyžaduje-li však zákon, aby projev vůle došel (byl doručen) druhému účastníku předepsaným způsobem, má projev vůle sledované právní následky, jen jestliže byl takový postup dodržen. Kdyby projev vůle byl doručován druhému účastníku odlišným způsobem, jeho právní následky, nestanoví-li zákon jinak, nenastávají, i kdyby se nakonec do dispoziční sféry účastníka dostal (k tomu srov. např. právní názor vyjádřený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 11. 10. 2001 sp. zn. 21 Cdo 2426/2000)…. Písemnosti týkající se vzniku, změn a skončení pracovního poměru nebo dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr, odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance, důležité písemnosti týkající se odměňování, jimiž jsou mzdový výměr (§ 113 odst. 4 zák. práce) nebo platový výměr (§ 136 zák. práce) a záznam o porušení režimu dočasně práce neschopného pojištěnce (dále jen „písemnost“), musí být doručeny zaměstnanci do vlastních rukou (§ 334 odst. 1 zák. práce). Písemnost doručuje zaměstnavatel zaměstnanci do vlastních rukou na pracovišti, v jeho bytě nebo kdekoliv bude zastižen anebo prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací; není-li to možné, může zaměstnavatel písemnost doručit prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (§ 334 odst. 2 zák. práce)…. Z uvedeného smyslu a účelu zákonné úpravy soudní praxe vycházela, dospěla-li k závěru, že nedodržení stanoveného postupu při doručování listin uvedených v § 266a odst. 1 věta první a druhá zák. č. 65/1965 Sb., zák. práce, účinného do 31. 12. 2006 (nyní v § 334 odst. 1 zák. práce) nemá vliv na právní účinky doručení takové písemnosti zaměstnanci, jestliže zaměstnanec (oprávněný příjemce) písemnost doručovanou prostřednictvím držitele poštovní licence (nyní provozovatele poštovních služeb) skutečně převzal (srov. právní názor uvedený v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 14. 7. 2010 sp. zn. 21 Cdo 1350/2009, uveřejněném pod č. 36 v časopise Soudní judikatura, roč. 2011). V dané věci bylo pouze na uvážení žalobce, zda oproti podpisu potvrzující převzetí doručovaných listin tyto převezme do své dispozice či nikoli, a protože se rozhodl je nepřevzít oproti potvrzení (podpisu), nelze to dávat k tíži doručujícímu. Co do dalšího žalobcem označeného rozhodnutí NS ČR pod sp. zn. 21 Cdo 1528/2019, podle něhož …“Lhůta k přijetí návrhu dohody o dalším pracovním zařazení zaměstnance určená zaměstnavatelem je z hlediska smyslu a účelu ustanovení § 65 odst. 3 zák. práce 1965 nepřiměřeně krátká tehdy, jestliže zaměstnanci objektivně neumožňuje opatřit si takové poznatky o podmínkách výkonu nabízené práce, jež jsou objektivně postačující k jeho rozhodnutí o návrhu zaměstnavatele na uzavření dohody, tyto poznatky zhodnotit a na základě toho na návrh zaměstnavatele reagovat…“ tak i zde zastává soud názor, že ani uvedené rozhodnutí nedopadá na projednávanou věc. Jak bylo uvedeno, žalobce byl vrcholovým manažerem [anonymizováno] více než jeden rok a obsah druhu práce [Anonymizováno] mu byl zajisté dopodrobna (s ohledem na zastávanou funkci) znám a byl s ním seznámen. K tomuto úsudku dospěl soud také z poznatků soudu „z jeho úřední činnosti“, zejména ze spisu zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka], v kterémžto řízení byl žalobce vyslechnut jako účastník řízení ([Anonymizováno]) v zatím nepravomocně ukončeném sporu o neplatnost rozvázání pracovního poměru ze strany zaměstnavatele formou okamžitého zrušení s tehdejším [Anonymizováno] [tituly před jménem] [jméno FO], jehož některé pracovní úkoly po zániku jeho pracovněprávního vztahu převzal a dokončil žalobce. Pokud proto žalobce v řízení namítal, že měl nedostatek času k rozhodnutí, zda nabídku žalované 2) na tuto pozici příjme či nikoli, nejednalo se o čas potřebný pro získání povědomí o podmínkách výkonu nabízené práce před jeho rozhodnutím, ale o čas k jeho rozhodnutí o případném setrvání v zaměstnaneckém poměru k [Anonymizováno] ze zcela jiného důvodu. Ani tato námitka žalobce proto nebyla shledána důvodnou.
14. V řízení nebylo prokázáno, že by žalovaný 1) doručil listinu týkající se žalobcova odvolání z funkce [anonymizováno] anebo žalovaná 2) výpověď z pracovního poměru žalobci v rozporu s platnou právní úpravou anebo, že by žalovaná 2) před rozvázáním pracovního poměru s žalobcem nesplnila zákonem stanovenou nabídkovou povinnost vůči žalobci. Nebylo ani prokázáno, že by v žalované věci za žalované vůči žalobci jednala k tomu osoba neoprávněná, a proto soud uzavírá, že jak odvolání žalobce z pracovního místa [anonymizováno] ze dne [datum] tak i výpověď z pracovního poměru ze dne [datum] jsou platné.
15. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal procesně úspěšným žalovaným 1) a 2) právo na režijní náhradu nákladů tohoto řízení, podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za celkem 4 procesní úkony zaměstnance žalovaného 1), zastupujícího současně žalovanou 2) konkr. za 1 x podání ve věci samé a 3x účast u soudního jednání).
16. Lhůta k plnění vyplývá z § 160 odst. 1 o. s. ř., věty před středníkem.