26 C 230/2021 - 234

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřicha Kysely, Ph.D. ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A]., narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] za účasti vedl. účastníka: [Jméno účastníka], IČO: [IČO účastníka] sídlem [Adresa účastníka] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] o určení vlastnického práva k nemovitostem, takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že žalobce [tituly před jménem] ing. [Jméno žalobce A], r. č. [RČ], bytem [Adresa žalobce A], je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha.

II. Zamítá se žaloba, aby soud určil, že žalobkyně [Jméno žalobce B], r. č. [RČ], bytem [adresa], je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných na LV č. ([Anonymizováno]) pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa].

III. Zamítá se žaloba, aby zápis vlastnického práva žalovaného [Jméno žalovaného], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, provedený v katastru nemovitostí dne [datum] vkladem pod č. j. V [č. účtu], byl vymazán.

IV. Žalobci jsou povinni zaplatit žalovanému na náhradě nákladu řízení částku 37 026 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobci jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na náhradě nákladů řízení částku 32 912 Kč k rukám právní zástupkyně vedlejšího účastníka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce a) se žalobou podanou k soudu dne 25. 6. 2021 domáhal určení vlastnického práva k nemovitým věcem, a to konkrétně, aby soud určil, že žalobce [Jméno žalobce A], r. č. [RČ], bytem [Adresa žalobce A], je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Žalobkyně b) se žalobou podanou k soudu dne 25. 6. 2021 domáhala určení vlastnického práva k nemovitým věcem, a to konkrétně, aby soud určil, že žalobkyně [Jméno žalobce B], r. č. [RČ], bytem [adresa], je vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. A dále se žalobci domáhali, aby soud rozhodl, že zápis vlastnického práva žalovaného [Jméno žalovaného], rodné číslo [RČ], bytem [adresa], ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha, provedený v katastru nemovitostí dne [datum] vkladem pod č. j. [č. účtu], se vymazává.

2. Ke svému žalobnímu požadavku žalobci uvedli, že žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník podílu [Anonymizováno] k pozemkům pare. č. [hodnota] a pare. č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], zapsaných v katastru nemovitostí na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa] u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště Praha. Žalovaný vlastnické právo nabyl na základě dobrovolné dražby konané dne 5. 3. 2015 bývalého vlastníka České republiky, právo hospodaření s majetkem státu pro [Jméno účastníka], IČO [IČO účastníka]. Vlastnické právo žalovaného ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] k uvedeným pozemkům bylo zapsáno na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], dne [datum] vkladem pod č.j. [č. účtu]. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha vydal dne 29. 4. 2019 rozhodnutí sp.zn. [spisová značka], č.j. SPU [č. účtu], které nabylo právní moci dne [datum], resp. [datum], kterým bylo v restitučním řízení rozhodnuto, že ing. [jméno FO], r.č. [RČ], je vlastníkem ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Obvodní soud pro Prahu 5 vydal dne 18. 1. 2021 usnesení č.j. 32 D 954/2020-87, které nabylo právní moci dne 18.1. 2021, kterým soud ve výroku č. II. schválil dohodu dědiců ze dne 18.1. 2021 o rozdělení pozůstalosti po ing. [jméno FO], zemřelém dne [datum], a potvrdil podle této dohody nabytí dědictví tak, že syn zůstavitele [tituly před jménem] [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], zdědil podle zákonné posloupnosti, z pozůstalosti převezme mj. [Anonymizováno] ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a dcera zůstavitele [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], zdědila podle zákonné posloupnosti, z pozůstalosti převezme mj. [Anonymizováno] ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa]. Jak vyplývá z rozhodnutí [právnická osoba], Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha, sp.zn. [spisová značka], č.j. : SPU [č. účtu] ze dne [datum], Pozemkový úřad řešil pod č.j. [Anonymizováno] restituční nárok paní [jméno FO], nar. [datum]. V průběhu řízení dne [datum] však zemřela a její nároky přešly ve smyslu § 4 odst. 4 zákona číslo 229/1991 Sb. na dědice, kterým byl dle usnesení Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 18 D 911/95 její syn ing. [jméno FO], nar. [datum]. Tedy, restituční nárok mj. k pozemkům parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], o němž SPU rozhodl tak, že ing. [jméno FO], r.č. [RČ] je vlastníkem ideálního podílu 24/120 k pozemkům parc.č. [hodnota] a parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], byl vznesen nejpozději v roce 1992, tedy dříve, než žalovaný k těmto pozemkům nabyl vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti ideálních [Anonymizováno] na základě dražby konané dne [datum]. Skutečnost, že žalovaný vlastnictví spoluvlastnického ideálního podílu [Anonymizováno] k předmětným pozemkům nabyl až po vznesení restitučního nároku svědčí též - s ohledem na znění § 13 zákona č. 229/1991 Sb. skutečnost, že SPÚ rozhodl o vzneseném restitučním nároku tak, že [jméno FO] je vlastníkem dotčených pozemků (důkaz č. 3) - tedy lhůta uvedená v § 13 zák. č. 229/1991 Sb. (končící před vyhlášením dražby) byla dodržena, neboť jinak by restituční nárok nebyl přiznán. Likvidátor [právnická osoba], s ohledem na blokační ustanovení § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., nebyl oprávněn provést právní úkon k jeho zcizení, a neměl tak postavení vlastníka předmětu dražby podle § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách, neboť na dotčené pozemky byl vznesen restituční nárok. Likvidátor [právnická osoba] tím, že zahrnul shora uvedené pozemky do dražby, zanedbal svou povinnost, neboť si neověřil, zda dražené pozemky nejsou dotčeny restitučním nárokem. Převod vlastnického práva k předmětným nemovitostem na základě dražebního jednání konaného dne [datum] je ze zákona neplatný, neboť blokační ustanovení § 5 odst. 3 zákona číslo 229/1991 Sb. zakazuje u nemovitostí stižených restitučním nárokem převádět vlastnické právo, a to pod sankcí neplatnosti takového případného právního úkonu. Není tedy rozhodná dobrá víra žalovaného, rozhodné je, že žalovaný nabyl vlastnické právo v rozporu s ustanovením § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., v důsledku čehož je právní úkon převodu vlastnického práva ze zákona neplatný.

3. Žalovaný ve svém procesním vyjádření uvedl, že podanou žalobu nepovažuje za důvodnou, neboť žalovaný se stal vlastníkem podílu ve výši [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 460 m2 a pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 506 m2, vše zapsané na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], obec [adresa] na základě dražebního jednání konaného dne [datum] od [právnická osoba]. Za spoluvlastnický podíl na nemovitostech uhradil cenu dosaženou vydražením. Vlastnické právo žalobce bylo vloženo do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni [datum], sp. zn. řízení [č. účtu]. Žalovaný se tedy stal řádně vlastníkem žalovaného podílu na nemovitostech. Žalovaný vycházel při nabytí podílu na nemovitostech v dražbě z dražební vyhlášky ze dne [datum]. V této dražební vyhlášce nebyla uvedena žádná omezení předmětu prodeje, která by měla nemovitosti zatěžovat, a proto žalovaný vycházel z toho, že předmětně nemovitosti nejsou ničím zatíženy, včetně možných restitučních nároků. Jako navrhovatel dražby byl uveden [právnická osoba]. Žalovaný byl při nabývání v dobré víře v to, že [právnická osoba] je dispozičně neomezeným vlastníkem podílu na nemovitostech a je tedy oprávněn vykonávat veškerá vlastnická práva, a to i je platně zcizovat. Žalobci obsáhle v mnoha podáních popisovali uplatnění restitučního nároku z jejich strany tak, že výzvou k vydání věci ze dne 29. 9. 1991 adresované Domovní správě OPBH /dále jen výzva/ jejich právní předchůdce vyzval vedlejšího účastníka k vydání podílů. Žalovaný nesouhlasí s tím, jak si žalobci vykládají právní subjektivitu povinné osoby, vedlejšího účastníka a jeho právního předchůdce. Vedlejší účastník byl založen zakládací listinou rady ONV v Praze 5 jako státní podnik s tím, že práva a povinnosti [adresa]/ přecházejí dnem vzniku vedlejšího účastníka jako státní podnik s názvem [právnická osoba] /vedlejší účastník nebo dále také BP P5/ vznikl dnem 1. 8. 1989. Není tedy pravdou co tvrdí žalobci, že vzhledem k totožnosti identifikačního čísla OPBH P5 a BP P5 jde o pouhé přejmenování, ale nejedná se o týž právní subjekt. Jedná se sice o nástupnický subjekt, ale ne totožný. Došlo-li k odeslání výzvy poštou na subjekt nazvaný „Domovní správa OPBH/, tak uplatnili restituční nárok u vedlejšího účastníka a tím narušili jeho dobrou víru dát podíly do dražby, jde o chybný právní názor. Žádný subjekt s názvem [právnická osoba] nikdy neexistoval, dne 29. 9. 1991 neexistovalo ani OPBH P5, předchůdci žalobců tedy posílali výzvu neexistujícímu subjektu, rozhodně ne vedlejšímu účastníkovi /BP P5/. Nelze hovořit ani o tom, že se výzva dostala do sféry dispozice BP P5, pokud na ni odpovídal Místní úřad v [adresa] dopisem ze dne [datum]. Tato skutečnost naopak svědčí o tom, že se výzva k BP P5 nedostala. O tom, že výzva byla nějak vedlejším účastníkem „postoupena“ žalobci pouze spekulují, protože adresátem dopisu byl non subjekt a výzva se mohla dostat Místnímu úřadu v [adresa] různými způsoby, BP P5 vůbec neměl důvod výzvu Místnímu úřadu v [adresa] postupovat, pokud byl povinnou osobou, když navíc jeho zakladatelem byl ONV v [adresa]. Ani další předchůdcem žalobců zasílané písemnosti, které byly doloženy žalobci nevypovídají o tom, že by BP P5 věděl o uplatnění restitučního nároku předchůdcem žalobců. Žalovaný tedy navrhl, aby soud žalobu ve všech výrocích zamítl.

4. Vedlejší účastník uvedl, že v této věci i věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn.: 31 C 376/2019, je předmětem řízení určení vlastnického práva k určeným spoluvlastnickým podílům, na pozemku parc. č. [hodnota] a na pozemku parc. č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa], zapsaných na LV č. [hodnota], u [právnická osoba] pro hl. m. Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]. V rámci obou řízení je dán prakticky totožný předmět řízení, tedy je v podstatě identický i rozsah dokazování a obsah skutkových a právních otázek v obou věcech řešených. Vedle odlišných osob v postavení žalobců jsou obě věci odlišné již jen velikostí spoluvlastnických podílů na dotčených nemovitostech, ve vztahu k nimž je určováno vlastnické právo. Skutkové a právní závěry zjištěné v rámci řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 5 pod sp. zn.: 31 C 376/2019, lze prakticky beze zbytku použít i v tomto řízení. V tomto směru vedlejší účastník odkázal i na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2.3.2023, č.j. 25 Co 384/2022-273 a usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 22.11.2023, č.j. 21 Cdo 2321/2023-306. Vedlejší účastník byl založen zakládací listinou vydanou Obvodním národním výborem v Praze 5 dne 1.7.1989, č. [Anonymizováno], s datem zápisu dne 1.8.1989. Usnesením Obvodního zastupitelstva Prahy 5 ze dne 8.12.1992 a 14.12.1992, č. [Anonymizováno] byl státní podnik zrušen ke dni 1.2.1993 a k tomuto datu nařízena jeho likvidace, tato skutečnost byla zapsána dne 2.2.1993. Zřizovatelem vedlejšího účastníka nebyl Místní úřad [adresa], respektive tento orgán nebyl k vedlejšímu účastníku v žádné vztahu, tedy nebyl ani ve vztahu k majetku ve správě vedlejšího účastníka. Obvodní podnik bytového hospodářství v [adresa] (OPBH), není totožný subjekt jako vedlejší účastník. S odkazem na provedené dokazování lze konstatovat, že se jedná o dva zcela rozdílné subjekty. Současně je nutno konstatovat, že žalobci ani neprokázali, že by předmětná výzvy byly doručeny Obvodnímu podniku bytového hospodářství v [adresa] (OPBH). Vedlejší účastník se o existenci předmětné výzvy dozvěděl až v rámci probíhajících soudních řízení, tedy několik let po realizaci předmětné dražby. Argumentace žalobců o tom, jak se předmětná výzva ještě v roce 1991 dostala do dispozice vedlejšího účastníka, je pak čirou spekulací, či spíše vytvářením paralelní historie. Z logiky věci pak je zřejmé, proč vedlejší účastník na předmětnou výzvu nereagoval, ale reagoval na ni zcela rozdílný subjekt. Vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

5. Z listinných důkazů založených ve spise soud učinil tato skutková zjištění: ze seznamu nemovitostí na LV soud zjistil, že žalovaný je jako vlastník podílu [Anonymizováno] zaspán v katastru nemovitostí u pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] na LV [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] (prokázáno seznamem nemovitostí na LV ze dne [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 18. 1. 2021, č.j. b32 D 954/2020-87, které nabylo právní moci dne 18. 1. 2021 bylo rozhodnuto, že žalobce a) [tituly před jménem] [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], zdědil mimo jiné z pozůstalosti [Anonymizováno] ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a žalobkyně b) [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], zdědila mimo jiné z pozůstalosti [Anonymizováno] ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] č.j. [spisová značka]). Výzvou právního zástupce žalobců ze dne 7. 5. 2021 vyzval žalovaného k dobrovolnému vydání, a to ideálního podílu [Anonymizováno] pozemku parcely č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m2, trvalý travní porost a pare. č. [hodnota] o výměře 499 m2, trvalý travní porost, obě v katastrálním území [adresa] ([Anonymizováno]), zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro hl.m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa] panu [tituly před jménem] ing. [Jméno žalobce A], bytem [Adresa žalobce A], a to do [datum]. [právnická osoba] k vydání ideálního podílu [Anonymizováno] pozemku parcely č. [hodnota] o výměře 465 m2, trvalý travní porost a pare. č. [hodnota] o výměře 499 m2, trvalý travní porost, obě v katastrálním území [adresa] ([Anonymizováno]), zapsané na LV č. [hodnota] u [právnická osoba] pro hl.m. Prahu, katastrální pracoviště [adresa] paní [Jméno žalobce B], bytem [adresa], a to do [datum]. Výzva byla žalovanému doručena dne [datum] (prokázáno výzvou k vydání věcí ze dne [datum] a doručenkou datové zprávy ze dne [datum]). [adresa] a [jméno FO] adresovali [Anonymizováno]), [adresa] sídliště [Anonymizováno], [adresa] výzvu k vydání věci – zák. č. 87/1991 Sb. týkající se mimo jiné pozemků parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (prokázáno výzvou ze dne [datum]). K výzvě ze dne 29. 9. 1991 Místní úřad v Praze – Rdotíně dopisem ze dne [Datum narození advokátky] zaslaným [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] sdělil, že výzvu nedoložili podklady a vyzval je, aby příslušné doklady zaslali Místnímu úřadu v [adresa] (prokázáno dopisem ze dne [datum]). Místní úřad v [adresa] dopisem zaslaným [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] sdělil ve věci vydání pozemků, že jsou ochotni pozemky vydat z důvodu nevyužití pozemků po jejich vyvlastnění. Současně jim sdělil, že je třeba , aby svůj nárok uplatnili u pozemkového úřadu (prokázáno dopisem ze dne 12. 3. 1992). Z výpisu z obchodního rejstříku, vedeného Městským soudem v Praze, soud zjistil, že dne [datum] byl do obchodního rejstříku zapsán [Jméno účastníka], IČO [IČO], s předmětem podnikání mimo jiné správa bytového fondu, ke kterému mu bylo svěřeno právo hospodaření, zajišťování jeho provozu, údržby a oprav a zabezpečování služeb spojených s bydlením vymezených příslušnými předpisy na obvodu Prahy 5, s respektováním priority povinného předmětu činnosti je státní podnik oprávněn poskytovat občanům a organizacím placené práce a služby související s péčí o domovní a bytový fond a s užíváním bytů a nebytových prostor převážně v hl. m. Praze, státní podnik prodává v souladu s příslušnými zákonnými ustanoveními a prováděcími předpisy byty, popř. nebytové prostory do osobního popř. socialistického vlastnictví. Státní podnik byl založen zakládací listinou, vydanou Obvodním národním výborem v [adresa], dne [datum], č. [Anonymizováno]. Usnesením Obvodního zastupitelstva [adresa] ze dne [datum] a [datum], č. [Anonymizováno], byl státní podnik zrušen ke dni [datum] a k tomuto datu byla nařízena jeho likvidace (prokazováno úplným výpisem z obchodního rejstříku vedlejšího účastníka na straně žalované, zakládací listinou ze dne [datum]). Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 2. 2. 1993 bylo rozhodnuto v obchodním rejstříku oddíl [Anonymizováno] povolil soud zápis usnesení Obvodního zastupitelstva [adresa] ze dne [datum] a [datum] č. [Anonymizováno], kterým byl [právnická osoba] zrušen ke dni [datum] a k tomuto dni nařízena jeho likvidace (prokázáno usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum]). Z hospodářské smlouvy o převodu správy národního majetku č. [Anonymizováno] ze dne [datum], uzavřené mezi [adresa] národním výborem [adresa], jako předávající organizací a Obvodním podnikem bytového hospodářství v [adresa], jako přejímající organizací, se společným nadřízeným orgánem Obvodní národní výbor [adresa], soud zjistil, že z předávající organizace byla převedena správa národního majetku, mimo jiné k předmětným pozemkům v k. ú. [adresa] k datu [datum], kdy pozemky byly užívány OPBH Praha 5. OPBH v Praze 5 dne [datum] požádalo geodézii n. p. o změnu zápisu v evidenci nemovitostí dle této hospodářské smlouvy. Hospodářská smlouva nebyla schválena nadřízeným orgánem ONV [adresa] (prokazováno cit. hospodářskou smlouvou, žádostí o změnu zápisu v evidenci nemovitostí ze dne [datum]). Dopisem ze dne [datum] [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO] vyzvali Pozemkový úřad hl. m. Prahy k vydaní mimo jiné pozemků [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] (prokázáno výzvou ze dne [datum]). Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], soud zjistil, že vlastníkem podílu [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla Česká republika a právo hospodaření s majetkem státu měl [právnická osoba], statní podnik v likvidaci (prokázáno znaleckým posudkem č. [hodnota], jehož součástí je i výpis z katastru nemovitostí Lv [Anonymizováno] pro k.ú. [adresa] ze dne [datum]). Rozhodnutím [právnická osoba], Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa] ze dne [datum], č. j. SPÚ [č. účtu], které právní moci nabylo dne [datum], bylo rozhodnuto v souladu s § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb.; o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů tak, že [jméno FO]. [jméno FO], r. č. [RČ], je vlastníkem a) ideálního podílu [Anonymizováno] pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]; b) ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], st. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

2. Bylo zřízeno věcné břemeno chůze a jízdy pro vlastníky parcel st. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] po celé parcele [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], které jsou spoluvlastníci tohoto pozemku povinni strpět a umožnit tak přístup k uvedeným nemovitostem. 3. [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa] není vlastníkem a) ideálního podílu [Anonymizováno], pozemku dle PK [Anonymizováno] o výměře 1261 m2 v k. ú. [adresa] (dle KN [Anonymizováno]), b) ideálního podílu [Anonymizováno], pozemků v k. ú. [adresa]: části dle PK [Anonymizováno] o výměře 1326 m2 (dle KN část [Anonymizováno], část [Anonymizováno], část st. [Anonymizováno], část st. [Anonymizováno] a část [Anonymizováno]), části dle PK [Anonymizováno] o výměře 490 m2 (dle KN části [Anonymizováno], části [Anonymizováno] a části [Anonymizováno]), dle PK [Anonymizováno] o výměře 463 m2 (dle KN [Anonymizováno]). Pozemky se ve smyslu § 11 zákona nevydávají a oprávněná osoba má nárok na náhradu. Dále bylo rozhodnuto, že [jméno FO]. [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa] je vlastníkem ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a [jméno FO]. [jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa] není vlastníkem podílu [Anonymizováno] pozemků dle PK [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Pozemky se nevydávají a není za ně nárok na náhradu. Z odůvodnění rozhodnutí vyplynulo, že Pozemkový úřad [adresa] řešil pod č.j. [Anonymizováno] restituční nárok paní [jméno FO], nar. [datum], bytem [adresa] a jejích sourozenců [jméno FO] a [jméno FO], který se týkal zemědělských nemovitostí v k. ú. [adresa], které původně vlastnila buď její matka, nebo ona sama. V průběhu řízení dne [datum] paní [jméno FO] zemřela a její nároky přešly ve smyslu § 4 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“) na dědice, kterým je dle usnesení Obvodního soudu [adresa] č.j. [spisová značka] syn [jméno FO]. [jméno FO], nar [datum], bytem [adresa]. V minulosti byla vydána řada rozhodnutí řešících nároky paní [jméno FO] a později jejího dědice. [jméno FO] spolu se svými sourozenci dne [datum] o navrácení svých podílů pozemků [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. U pozemků dle PK [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (výrok č. [hodnota]), jimž odpovídají KN parcely [Anonymizováno] a [Anonymizováno], vedené v KN jako zahrada ve vlastnictví fyzických osob. Dále bylo zjištěno, že podíl [Anonymizováno] prodal vlastník ČR - právo hospodaření s majetkem státu pro [právnická osoba], st. podnik v likvidaci v roce 2015 fyzické osobě. Vzhledem k tomu, že k převodu na fyz. osobu došlo po účinnosti zákona, což je v rozporu s ustanovením § 5, odst. 3 zákona, informoval SPÚ pana [jméno FO]. [jméno FO] o možnosti vydání příslušného podílu. Upozornil pana [jméno FO]. [jméno FO] na problém, že na základě rozhodnutí SPÚ nebude možné vlastnictví zapsat do katastru nemovitostí, ale že bude muset věc dále řešit soudně. [jméno FO]. [jméno FO] na výzvu, zda chce pozemky v odpovídajících podílech vydat, odpověděl, že si přeje pozemky vydat. Na základě výše popsané situace rozhodl. SPÚ tak, jak je uvedeno ve výroku č. [hodnota] (prokazováno rozhodnutím [právnická osoba], Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město [adresa] ze dne [datum], č. j. SPU [č. účtu]). Ze smlouvy o provedení dražby dobrovolné ze dne [datum], uzavřené mezi společností [právnická osoba]. jako dražebníkem a [právnická osoba], státním podnikem v likvidaci, jako navrhovatelem dražby, soud zjistil, že předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých, a to podíl [Anonymizováno], mimo jiné na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno] / ale také pozemku p.č. [hodnota] o výměře 290 m2, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], katastrální pracoviště [adresa], s nejnižším podáním [částka], cena předmětu dražby /tj. všech dražených pozemků jako celku / byla zjištěna znaleckým posudkem č. [hodnota], podaným soudním znalcem [jméno FO] ze dne [datum] v celkové výši [částka]. Navrhovatel dražby likvidátor státního podniku [právnická osoba] v Praze s. p. v likvidaci prohlásil, že se jedná o pozemky v zastavěné části města, se zástavbou bytových domů, pozemky jsou vedeny jako trvalý travní porost zarostlé náletovými dřevinami, v severní části jsou svažité, u nemovitostí nejsou na LV uvedena žádná omezení vlastnického práva a ani jiná nejsou navrhovateli známa. Na předmětu dražby neváznou žádné dluhy, právní závady ani věcná břemena a žádná třetí osoba není oprávněna uplatnit vůči předmětu dražby jakékoli právo, jímž by byl vlastník omezen v nakládání nebo v jejím užívání k účelu, k němuž je určena. Navrhovatel dražby dále prohlásil, že mu nejsou známy žádné faktické, a to ani skryté vady předmětu dražby. Navrhovatel dražby vzal na vědomí, že plně odpovídá za ve smlouvě výslovně neuvedené vady předmětu dražby, které mu jsou nebo které mu měly být v den uzavření smlouvy známy s tím, že pokud v důsledku neuvedení ze strany navrhovatele faktických nebo právních vad předmětu dražby vznikne dražebníkovi škoda, zavázal se ji dražebníkovi uhradit (prokazováno rozsudkem č.j. 31 C 376/2019-228, dražební vyhláškou ze dne 27. 1. 2015, znalecký posudek č. [hodnota] ze dne [datum], protokol o provedené dražbě [Anonymizováno] ze dne 5. 3. 2015, doklad o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne 7. 4. 2015, potvrzení o nabytí vlastnictví ze dne 7. 4. 2015, protokol o předání předmětu dražby [Anonymizováno] ze dne [datum], protokol o výtěžku veřejné dražby dobrovolné č. [Anonymizováno] ze dne [datum]). Z dražební vyhlášky [Anonymizováno] o konání veřejné dražby dobrovolné ze dne [datum] soud zjistil, že bylo vyhlášeno konání veřejné dražby dobrovolné, den konání dražby byl stanoven na [datum] v 15 hod., dražebníkem byla společnost [právnická osoba]., navrhovatelem dražby byl [Jméno účastníka] v likvidaci, předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých, a to podíl [Anonymizováno] mimo jiné na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno],, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], katastrální pracoviště [adresa], s nejnižším podáním [částka] (prokazováno cit. dražební vyhláškou). Z potvrzení o nabytí vlastnictví v dražbě dobrovolné ze dne [datum] soud zjistil, že [Jméno žalovaného] se stal novým vlastníkem – vydražitelem podíl [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota] o výměře 290 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 460 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 506 m2 k. ú. [adresa], když bývalým vlastníkem byla Česká republika, právo hospodaření s majetkem státu pro [právnická osoba]. Žalovaný jako vydražitel zaplatil cenu dosaženou vydražením ve výši 600 000 Kč, a to dne 5. 3. 2015 a zaplatil dražební jistotu ve výši 50 000 Kč k rukám dražebníka před zahájením dražby a dne 3. 4. 2015 zaplatil částku 550 000 Kč bezhotovostně na účet dražebníka (prokazováno cit. potvrzením o nabytí vlastnictví ze dne 7. 4. 2015, dokladem o úhradě ceny dosažené vydražením ze dne 7. 4. 2015). Právní účinky zápisu vlastnického práva žalovaného k podílu [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota] o výměře 290 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 460 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 506 m2 k. ú. [adresa], došlo ke dni [datum]. Zápis byl proveden dne [datum] (prokázáno vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí ve věci sp. zn. [č. účtu] ze dne [datum]).

6. Soud učinil závěr o skutkovém stavu: podle stavu v katastru nemovitostí ke dni [datum], LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], byla jako vlastník podílu [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] zapsána Česká republika a právo hospodaření s majetkem státu měl [právnická osoba], statní podnik v likvidaci. Dražební vyhláškou ze dne [datum] bylo vyhlášeno konání veřejné dražby dobrovolné, den konání dražby byl stanoven na [datum] v 15 hod., dražebníkem byla společnost [právnická osoba]., navrhovatelem dražby byl [Jméno účastníka] v likvidaci, předmětem dražby byl soubor věcí nemovitých, a to podíl [Anonymizováno] mimo jiné na pozemku parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno],, zapsaných na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa], obec [adresa] u [právnická osoba] pro hlavní město [adresa], katastrální pracoviště [adresa], s nejnižším podáním [částka]. [Jméno žalovaného] se stal novým vlastníkem – vydražitelem podíl [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota] o výměře 290 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 460 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 506 m2 k. ú. [adresa], když bývalým vlastníkem byla Česká republika, právo hospodaření s majetkem státu pro [právnická osoba]. v likvidaci. Žalovaný jako vydražitel zaplatil cenu dosaženou vydražením ve výši 600 000 Kč, a to dne 5. 3. 2015 a zaplatil dražební jistotu ve výši 50 000 Kč k rukám dražebníka před zahájením dražby a dne 3. 4. 2015 zaplatil částku 550 000 Kč bezhotovostně na účet dražebníka. Právní účinky zápisu vlastnického práva žalovaného k podílu [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota] o výměře 290 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 460 m2, parc. č. [hodnota] o výměře 506 m2 k. ú. [adresa], došlo ke dni [datum]. Zápis byl proveden dne [datum]. Rozhodnutím Státního pozemkového úřadu, Krajský pozemkový úřad pro Středočeský kraj a hlavní město Praha ze dne 29. 4. 2019, č. j. [č. účtu], které právní moci nabylo dne 30. 5. 2019, bylo rozhodnuto v souladu s § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb.; o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku ve znění pozdějších předpisů tak, že [jméno FO], r. č. [RČ], je vlastníkem ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Usnesením Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci dne [datum] bylo rozhodnuto, že žalobce a) [tituly před jménem] ing. [Jméno žalobce A], nar. [Datum narození žalobce A], zdědil mimo jiné z pozůstalosti [Anonymizováno] ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a žalobkyně b) [Jméno žalobce B], nar. [Datum narození žalobce B], zdědila mimo jiné z pozůstalosti [Anonymizováno] ideálního podílu [Anonymizováno] pozemků dle KN [Anonymizováno] v k.ú. [adresa].

7. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy. Soud ve svých závěrech vycházel ze všech shora uvedených důkazů. Z ostatních listinných důkazů soud nevyšel, neboť z nich neučinil podstatná skutková zjištění pro rozhodnutí předmětného sporu. Přičemž ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, přičemž dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

8. Podle ust. § 980 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.) je-li právo k věci zapsáno do veřejného seznamu, má se za to, že bylo zapsáno v souladu se skutečným právním stavem. Bylo-li právo k věci z veřejného seznamu vymazáno, má se za to, že neexistuje.

9. Podle ust. § 984 odst. 1 o. z. není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu. Dobrá víra se posuzuje k době, kdy k právnímu jednání došlo; vzniká-li však věcné právo až zápisem do veřejného seznamu, pak k době podání návrhu na zápis.

10. Podle ust. § 5 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku povinná osoba je povinna s nemovitostmi až do jejich vydání oprávněné osobě nakládat s péčí řádného hospodáře, ode dne účinnosti tohoto zákona nemůže tyto věci, jejich součásti a příslušenství převést do vlastnictví jiného. Takové právní úkony jsou neplatné. Právo na náhradu škody, kterou povinná osoba způsobí oprávněné porušením těchto povinností, zůstává ustanovením § 28 nedotčeno.

11. Podle ust. § 17 odst. 1 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách (dále jen zákon o veřejných držbách) dražbou dobrovolnou je dražba prováděná na návrh vlastníka. Návrh může podat i více osob, a to i tehdy, nejsou-li spoluvlastníky předmětu dražby. Podle odst. 4 vlastníkem se rozumí též osoba, která je oprávněna s předmětem dražby hospodařit a je vlastníkem zmocněna nebo na základě zvláštního právního předpisu oprávněna předmět dražby zcizit, likvidátor a insolvenční správce.

12. Podle ust. § 24 odst. 3 zákona o veřejných dražbách každý, do jehož práv bylo provedením dražby podstatným způsobem zasaženo a je účastníkem dražby, navrhovatelem, osobou oprávněnou z předkupního práva k předmětu dražby, osobou oprávněnou z práva na přednostní nabytí předmětu dražby nebo osobou, k jejímuž návrhu bylo vykonatelným rozhodnutím zakázáno s předmětem dražby nakládat, může navrhnout soudu, aby soud vyslovil neplatnost dražby, pokud dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit, vydražila-li předmět dražby osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena, nebo nejsou-li splněny podmínky v § 12 odst. 1 a 2, § 14 odst. 3, § 17 odst. 5 a 6, § 19, 20, § 23 odst. 1 až 10, § 25 a v § 26 odst. 1 a 2 nebo byly-li vydraženy z dražeb vyloučené předměty dražby. Není-li právo na určení neplatnosti dražby uplatněno do 3 měsíců ode dne konání dražby, zaniká.

13. Podle ust. § 30 odst. 1 zákona o veřejných dražbách uhradil-li vydražitel cenu dosaženou vydražením ve stanovené lhůtě, přechází na něj vlastnictví předmětu dražby k okamžiku udělení příklepu.

14. Podle konstantní judikatury vyjádřené například v rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 9. 10. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2690/2006, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 77/2010, nejvyšší soud dovodil, že vydražitel nenabývá vlastnictví nebo jiné právo k předmětu dražby, jestliže není možné spolehlivě (jednoznačně) - s přihlédnutím ke všem okolnostem případu - dovodit, co bylo vydraženo (co vlastně tvořilo předmět dražby) nebo kdo je vydražitelem. V rozsudku ze dne 23. 3. 2011, sp. zn. 21 Cdo 1032/2010, uveřejněném v časopise Soudní judikatura pod pořadovým číslem 148/2011, dovodil, že pouze v případě, že při dokládání vlastnictví navrhovatele veřejné dobrovolné dražby byla zachována běžná (obvyklá) opatrnost, kterou lze s ohledem na okolnosti a povahu případu požadovat (očekávat) při uzavírání smlouvy o provedení dražby, je třeba pokládat vlastnictví (pro účely navrhované veřejné dobrovolné dražby) vždy za řádně doložené, i kdyby se (později) ukázalo, že vlastnictví svědčilo někomu jinému; jen tehdy je také odůvodněn závěr, že vydražitel může nabýt vlastnické právo k nemovitosti i bez ohledu na to, zda navrhovatel dražby byl jejím vlastníkem nebo se za vlastníka pokládal ve smyslu ustanovení § 17 odst. 4 zákona o veřejných dražbách. Nejvyšší soud tedy vyslovil a odůvodnil závěr, že zpochybnit vlastnické právo, nabyté příklepem ve veřejné dobrovolné dražbě, lze za kumulativního splnění dvou podmínek, a to jednak průkazu, že skutečně navrhovateli dražby nesvědčilo vlastnické právo k předmětu dražby, resp. jiné, zákonem stanovené, oprávnění k předmětu dražby, a jednak, že uvedenou skutečnost mohl dražebník při uzavírání smlouvy o provedení dražby při běžné opatrnosti zjistit (též odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 17. 4. 2019, sp. zn. 21 Cdo 869/2019). Nejvyšší soud ČR dále v rozsudku ze dne 9. 3. 2023, sp. zn. 21 Cdo 822/2022, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 66/2023, vyslovil závěr, že „…zákonná úprava, jakož i navazující judikatura, tak staví nabytí vlastnického práva příklepem licitátora ve veřejné dražbě, provedené podle zákona o veřejných dražbách (popř. podle jiných, výše zmíněných předpisů), k nejsilnějším nabývacím titulům…“ a že „…/Judikatura sice umožnila zpochybnit nabytí vlastnického práva vydražitele příklepem ve veřejné dražbě, avšak pouze v případě, že se jednalo o dražbu tzv. „zdánlivou“, resp. „fingovanou“, tedy v případech, kdy došlo k zneužití institutu veřejné dražby (a tedy k zneužití zákona o veřejných dražbách) a dražba fakticky podle tohoto zákona neproběhla, byť (ve vztahu k vnějšímu světu) vykonaná dražba formálně naplnila všechny předpoklady a podmínky veřejné dražby. Jedná se o jedinou výjimku ze zásady nemožnosti přezkoumávat platnost veřejné nedobrovolné dražby mimo řízení podle zákona o veřejných dražbách, a to ani jako předběžnou otázku (srov. například rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2006, sp. zn. 29 Odo 777/2006, který byl uveřejněn v časopise Soudní judikatura pod publikačním číslem 25/2007, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 29 Odo 294/2003, který byl uveřejněn ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod publikačním číslem 10/2007, z recentních rozhodnutí potom rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. 21 Cdo 898/2020). Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, který byl uveřejněn pod č. 106/2020 v časopise Soudní judikatura, dospěl k závěru (byť ve vztahu k řešení problematiky dobré víry smluvní strany při nabytí věcného práva), že… "/Běžná (obvyklá) opatrnost smluvní strany při nabývání věcného práva zásadně nezahrnuje její povinnost činit aktivní kroky (šetření) směřující k tomu, aby se ujistila, že stav zápisů ve veřejném seznamu, o němž se přesvědčila nahlédnutím do něj, je vskutku v souladu se skutečným právním stavem a že nedošlo ke změně oprávněné osoby, aniž by se tato změna promítla ve veřejném seznamu. Požadavek na takové ověřování souladu mezi zápisem ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem by byl v rozporu s ustanovením § 980 odst. 2 o. z., které zakládá domněnku souladu stavu zapsaného ve veřejném seznamu se skutečným stavem. Vyloučení potřeby šetření skutečného právního stavu je ostatně smyslem materiální publicity veřejných seznamů, vyjádřené zejména v ustanovení § 984 odst. 1 o. z. Uvedené však neplatí, jsou-li tu objektivní okolnosti vzbuzující pochybnosti o souladu mezi stavem zapsaným ve veřejném seznamu a skutečným právním stavem. V takovém případě naopak je na nabývající osobě, aby si ověřila (aktivně zjišťovala), zda zápis ve veřejném seznamu je v souladu se skutečným stavem…“ (stejně též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2019, sp. zn. 21 Cdo 4540/2018, uveřejněný pod č. 106/2020 v časopise Soudní judikatura).

15. Po zhodnocení shora uvedených důkazů a za použití citovaných zákonných ustanovení a ve světle konstantní judikatury dospěl soud k závěru, že žalobu je třeba v celém rozsahu zamítnout Z provedených důkazů a shora uvedených zákonných ustanovení je zřejmé, že právo vedlejšího účastníka k dražené věci bylo ke dni dražby zapsáno v katastru nemovitostí, který je veřejným seznamem. Jednalo se o vlastnické právo České republiky a o právo hospodaření vedlejšího účastníka. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum], LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], bylo tedy jasně prokázáno, že vlastníkem podílu [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [hodnota], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] byla Česká republika a právo hospodaření s majetkem státu měl [právnická osoba]. Samotný výpis z katastru nemovitostí ze dne [datum] byl pak i součástí znaleckého posudku znalce [jméno FO] ze dne [datum], č. [hodnota]. V daném případě proto nelze z ničeho dovodit, že by v této věci ke dni dražby existovaly objektivní okolnosti, které by správnost tohoto zápisu v katastru nemovitostí zpochybňovaly. Skutečnost, že obecně bytové podniky v minulosti povinnými osobami podle restitučních předpisů byly nebo mohly být, takovou okolností sama o sobě není. Opatrnost ze strany dražebníka, je tedy třeba poměřovat se zřetelem k okolnostem souzené věci. Za těchto okolností nelze ve vztahu k pozemkům, jejichž vlastnictví bylo předmětem tohoto řízení, spravedlivě požadovat od dražebníka vyšší právní bdělost, nežli od osoby oprávněné podle zákona o půdě, kterým byli žalobci, resp. právní jejich předchůdci. V daném případě dražebník dostál běžné opatrnosti, kterou lze po něm požadovat. Na této skutečnosti nemůže nic změnit procesní aktivita žalobců v tomto sporu týkající se prokazování řádného a včasného uplatnění restitučního nároku u vedlejšího účastníka. V řízení totiž vyšlo najevo, že jejich právní předchůdci zůstali stran uplatněných nároků v části sporných pozemků dlouhou dobu nečinní a byli pasivní i vůči [právnická osoba], a nevyužili ani jiné právní instrumenty k ochraně svých práv, např. postupem podle § 22 odst. 1, písm. b) zákona o veřejných dražbách. Z hlediskem běžné/obvyklé opatrnosti, kterou lze oprávněně od dražebníka očekávat, a běžné/obvyklé opatrnosti žalobců jako oprávněných osoby podle zákona o půdě k realizaci restitučních nároků, pak za těchto okolností nelze od dražebníka požadovat vyšší bdělost, nežli od osoby oprávněné dle zákona o půdě. Jelikož dražebník zachoval obvyklou opatrnost, kterou bylo možno v poměrech souzené věci očekávat při uzavírání smlouvy o provedení dražby, a proto vydržitel nabyl vlastnické právo k draženým nemovitostem řádně. Soud tedy žalobu zamítl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

16. O nákladech řízení mezi žalobci a žalovaným bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy žalovanému byla přiznána náhrada nákladů řízení tvořená náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 9 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen vyhl.) dále podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) (vyjádření ze dne 15. 10. 2021 a závěrečný návrh ze dne 19. 6. 2024), a podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. (jednání před soudem dne 20. 1. 2022, dne 16. 1. 2024, dne 27. 3. 2024, dne 29. 5. 2024, dne 26. 6. 2024 a dne 30. 7. 2024) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bodu č. 5, 9x režijní paušál po 300 Kč. Ostatní žalovaným uplatněné náklady soud nepovažoval za potřebné k účelnému uplatňování práva a soud se rovněž neztotožnil se způsobem určení tarifní hodnoty a tedy výše odměny za jednotlivé úkony, jak je vyčíslil žalovaný. Celkové náklady žalovaného ve výši 37 026 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů ve výši 6 426) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

17. O nákladech řízení mezi žalobci a vedlejším účastníkem na straně žalované bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy vedlejšímu účastníkovi byla přiznána náhrada nákladů řízení tvořená náklady spojenými se zastoupením advokátkou, které jsou tvořeny celkem 8 úkony právní služby po 3 100 Kč (převzetí a příprava zastoupení podle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, dále jen vyhl.) dále podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) (vyjádření ze dne 20. 1. 2022, vyjádření ze dne 22. 2. 2024 a závěrečný návrh ze dne 10. 6. 2024), a podle ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhl. (jednání před soudem dne 16. 1. 2024, dne 27. 3. 2024, dne dne 29. 5. 2024, dne 26. 6. 2024 a dne 30. 7. 2024) výše úkonů právní pomoci je dána pro tarifní hodnotu 50 000 Kč podle § 9 odst. 4 písm. b), § 7 bodu č. 5, 9x režijní paušál po 300 Kč. Ostatní vedlejším účastníkem uplatněné náklady soud vedlejšímu účastníkovi nepřiznal, neboť se jednání dne 20. 1. 2022 dle protokolu o jednání nezúčastnil. Celkové náklady vedlejšího účastníka ve výši 32 912 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokátky a náhrady jejích hotových výdajů ve výši 5 712) byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno ve výroku V. tohoto rozsudku.

Poučení