26 C 237/2023 - 80

Rubrum

Okresní soud v Opavě rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Vladimíra Tománka a přísedících Mgr. Pavly Petkovové a Ing. Petr Kudely ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] 5 o zaplacení 107 878,08 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky 107 878,08 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně za dobu od 15. 9. 2023 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náklady tohoto řízení ve výši 40 040 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky 107 878,08 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že žalovaný jako její zaměstnanec zaměstnaný na základě uzavřené pracovní smlouvy z [datum] se sjednaným druhem práce řidič a mechanik, způsobil škodu poškozením nákladního vozidla RZ [SPZ] (dále také jen NA“), které mu pro výkon práce bylo svěřeno. S vozidlem způsobil dvě dopravní nehody. Tyto nehody byly částečně odškodněny pojišťovnami z pojištění, avšak z důvodu odečtení „spoluúčasti“ pojištěného nebyla z pojištění kryta celková škoda. Po žalovaném proto požaduje úhradu spoluúčasti ve výši 15 000 Kč. Při první nehodě žalovaný neopravitelně poškodil pneumatiku na vozidle, avšak z důvodu výluky z pojištění pneumatik musela žalobkyně tuto pořídit ze svého za částku 19 439 Kč. Tuto částku tudíž také považuje za jí vzniklou škodu. V době, kdy byl NA po nehodě v servisu, žalobkyně učinila kroky k předcházení vzniku dalších škod tím, že na dobu od 13. 6. 2022 do 23. 6. 2022 opatřila náhradní vozidlo. Pronajímateli za jeho zapůjčení zaplatila nájemné ve výši 33 500 Kč. Ze sjednaného pojištění nebyla kryta celá tato částka, a proto neuhrazenou část nájemného také požaduje uhradit po žalovaném. Žalovaný při používání NA poškodil plast jeho schodu. Pojišťovna ani tuto škodu v rámci pojištění neuznala, a tak ji žalobkyně požaduje ve výši 10 958 Kč po žalovaném. Žalovaný dále u vozidla poškodil sání vzduchu, levý zadní blatník a levý boční kryt blatníku. Předmětné poškození NA žalovaný sice hlásil pojišťovně v rámci pojištění odpovědnosti za škodu, avšak tato škoda nebyla ze strany pojišťovny odškodněna. Takto předběžně vyčíslené náklady opravy NA ve výši 30 181,82 Kč považuje žalobkyně rovněž za jí vzniklou škodu, a proto i tuto vůči žalovanému uplatňuje. Žalobkyně v neposlední řadě požaduje po žalovaném i nárok na zaplacení částky 12 199,26 Kč. Tato částka představuje škodu z důvodu odmítnutí obchodního partnera zaplatit žalobkyni paušální náhradu za 33 ks palet, které žalovaný převzal od odesilatele k přepravě spolu s voucherem. Voucher byl však ručně opraven v textu a není jej proto možné u příjemce palet k proplacení uplatnit.

2. Žalovaný podal proti vydanému platebnímu rozkazu odpor, v němž uvedl, že nárok uplatněný žalobkyní u soudu neuznává. Žalobu podrobil kritice spočívající v nedostatku tvrzení doby a místa, kdy měl tvrzenou škodu způsobit, resp. jakou povinnost, jejíž příčinou byl vznik škody, měl porušit. Uvedl, že popsaná poškození dílů NA není poškozením, ale jedná se o následek déletrvajícího opotřebení, za které nemůže nést odpovědnost pro krátkodobou existenci jeho pracovněprávního vztahu k žalobkyni.

3. U jednání setrvaly strany sporu na svých stanoviscích, když žalobkyně nadále považovala nárok uplatněný u soudu za důvodný a žalovaný, v návaznosti na svou procesní obranu, navrhnul, aby soud žalobu zamítnul. Ke smírnému řešení sporu nedošlo.

4. Žalobkyně doplnila návrh o sdělení, že ke škodní události konkr. dopravní nehodě způsobené žalovaným ve vnitrozemí došlo dne 6. 6. 2022. Žalovaný měl s vozidlem couvat na rampu a při couvání měl poškodit jak vozidlo, tak jeho pneumatiku. Škůdce škodu oznámil pojišťovně v rámci soukromého pojištění a pojišťovna pak tuto škodu odškodnila vyplaceným pojistným. Z pojistného byla odečtena spoluúčast žalovaného ve výši 5 000 Kč. Z důvodu výluky pojištění nebyla z pojistky žalobkyni refundována škoda na zničené pneumatice. Žalovaný měl dále způsobit dne 10. 6. 2022 další dopravní nehodu v [město] v Holandsku. Podle tamního práva nebyla nehoda předmětem šetření policejního orgánu, a proto o události neexistuje žádný protokol. Škoda způsobená při nehodě na vozidle byla odškodněna z havarijního pojištění poškozeného vozidla, které má žalobkyně s pojišťovnou sjednáno. I v tomto případě byla pojišťovnou z výplaty pojistného stržena částka 10 000 Kč, která představuje spoluúčast pojištěného. K zavinění žalovaného na této škodě žalobkyně uvedla, že česká pojišťovna předmětnou škodnou událost šetřila společně s polskou pojišťovnou, u níž byl pojištěn řidič polského kamionu, který měl být účastníkem této nehody. Pojišťovny dospěly k závěru, že podíl obou řidičů na nehodě byl stejný. Při této nehodě mělo dojít i k poškození schodku na vozidle, ovšem tuto škodu pojišťovna žalované nezaplatila. Náhradu této škody proto také požaduje po žalovaném. Žalovaný dne 22. 8. 2022 odevzdal žalobkyni NA. Při přebírání vozidla bylo zjištěno jeho poškození na blatníku, krytu zadního blatníku a na krytu sání vzduchu. Byl na místě sepsán předávací protokol, který žalovaný podepsal. Předpokládané náklady na opravu poškození odborný servis vyčíslil částkou 30 182 Kč. Oprava tohoto poškození zatím provedena nebyla. Při přepravě palet žalovaný převzal od zákazníka rukou opravený voucher. To je neakceptovatelné, pročež obchodní partner žalobkyně z toho důvodu odmítl žalobkyni vyplatit vratné zálohy za 33 ks palet s tím, že by si takové opravené vouchery mohl vyrobit kdokoliv. Kde se palety nachází, žalobkyně neví. Existuje však opis telefonní SMS komunikace žalovaného s dispečerkou žalobkyně, který svědčí o tom, že žalovaný měl vždy voucher vyfotit a poslat je messengerem žalobkyni, pokud je nedoručoval osobně vhozením do schránky. Z toho lze usuzovat, že žalovaný věděl, jak mají vouchery vypadat.

5. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané, že žalovaný byl zaměstnán u žalobkyně na základě tvrzené pracovní smlouvy jako řidič MKD (tato skutečnost nebyla mezi účastníky sporná). Jeho pracovní poměr trval od 1. 4. 2022 do 30. 9. 2022. V září 2022 již žádnou směnu neodpracoval, byl v té době v dočasné pracovní neschopnosti. To je zjištěno ze mzdového listu žalovaného a žalovaný to u jednání potvrdil. Z uvedených důkazů a ze mzdového výměru byla též prokázána sjednaná hrubá měsíční mzda žalovaného v částce 35 000 Kč, jeho mzdový příjem za 2/Q 2022 v částce 110 177 Kč (v průměru 36 726 Kč brutto měsíčně) za celkem 520 hod. (v průměru 173,3 hod./měsíc), za 3/Q pak v částce 75 121 Kč (v průměru 25 040 Kč brutto měsíčně) za celkem 248 hod. (v průměru 82,70 hod./měsíc). Žalovaný při výkonu zaměstnání řidiče užíval nákladní vozidlo RZ [SPZ] do 22. 8. 2022, kdy ho protokolárně předal žalobkyni.

6. Žalobkyně v řízení tvrdila, že žalovaný způsobil dne 6. 6. 2022 dopravní nehodu, při které došlo k poškození vozidla RZ [SPZ]. Při nehodě měla být rovněž zničena pneumatika, kterou pojišťovna jako škodu při nehodě neuznala a z pojistky neproplatila. Dokazováním listinami mj. z pojistné smlouvy č. [hodnota] (pojištění odpovědnosti) a z oznámení o ukončení likvidace PU č. [hodnota] odeslané žalobkyni [právnická osoba] dne 5. 8. 2022 (dále jen „pojišťovna“) soud zjistil, že žalovaný měl s pojišťovnou uzavřeno soukromé pojištění pro případ neúmyslné škody způsobené zaměstnavateli při výkonu zaměstnání. Pojišťovna následně likvidovala pojistnou událost ze dne 9. 5. 2022 a škodu na vozidle (výše újmy) RZ [SPZ] ve vlastnictví žalobkyně vyčíslila částkou 14 180 Kč. Z této částky však byla odečtena spoluúčast pojištěného ve výši 5 000 Kč a žalobkyni tak byla uhrazena pojistka ve výši 9 180 Kč. Poškození pneumatiky pojišťovna neuznala pro výluku z pojištění. Černobílé fotografe odeslané žalovaným z jeho telefonu dne 6. 6. 2022 žalobkyni zachycují poškození blatníku a pneumatiky. Žalovaný rozporoval svůj podpis na oznámení pojistné události pojišťovně o škodní události ze dne 9. 5. 2022. Listina byla sepsána 18. 7. 2022 a z obsahu se podává, že k poškození vozidla RZ [SPZ] došlo v [město].

7. Fakturou vystavenou dne 8. 9. 2022 a splatnou dne 18. 9. 2022 žalobkyně prokázala, že uhradila prodávajícímu za nákup pneumatiky Michelin X line energy částku 23 521,19 Kč (částku 19 4396 Kč bez DPH).

8. Z dalších listinných důkazů bylo zjištěno, že žalovaný byl v rámci plnění pracovních úkolů řidiče MKD přítomen poškození NA RZ [SPZ] v [město] (dále také jen Holandsko). Tato skutečnost vyplývá z kopií černobílých fotografií se zachycením škody na NA, průjezdních dokladech o průjezdu placenými úseky tohoto vozidla, jakož z dalších kopií dokladů o tranzitu vozidla. Přítomnost žalovaného je pak potvrzena i oznámením poškozeného ze dne 13. 6. 2022 (oznámení učinila žalobkyně vůči ČKP), v jejímž obsahu je vyjádření žalovaného ke škodní události. K té mělo dojít při vyjíždění z trajektu v Holandsku v době, kdy jeho vozidlo RZ [SPZ] nebylo nastartované a stálo. Do stojícího vozidla měl nabourat polský kamion RZ [SPZ], jehož řidič nereagoval na výzvu žalovaného k zastavení a z místa této nehody odjel. Žalovaný oznámil tuto nehodu místní policii, ovšem ta incident úředně neprověřovala, když nebylo na místě zraněných osob. Průběh vzniku této škody byl evidován i u [právnická osoba], jak vyplývá ze shora uvedené zprávy vyžádané u pojišťovny žalovaným. Z té je dále zjištěno, že žalovaný později e-mailem pojišťovně sdělil, že o škodní události nemá žádné informace, není si vědom pochybení a neshledává důvod k pojistnému plnění. Škoda čítající částku 196 461 Kč dle faktury opravny ze dne 23. 6. 2022 splatné 7. 8. 2022 byla žalobkyni částečně kompenzována pojistným plněním ze strany [právnická osoba] (dále také jen „[Anonymizováno]“) v částce 141 407 Kč, která byla odepsaná z bankovního účtu dne 24. 8. 2022 po odečtení spoluúčasti ve výši 10 000 Kč. [Anonymizováno] neuznala v rámci této škodní události škodu ve výši 7 141,57 Kč + práci na opravě plastu schodu, neboť se nejednalo o škodu, ale o důsledek funkčního namáhání daného dílu, které není pojistně likvidní z pojištění odpovědnosti vozidla a ani z jeho havarijního pojištění.

9. Předmětem výše uvedené pojistné události byl také sekundární nárok žalobkyně na zaplacení nájemného v souvislosti s používáním náhradního dopravního prostředku v době, kdy vozidlo žalovaného bylo odstaveno v servisu. Smlouvou o nájmu dopravního prostředku ze dne [datum], oznámením [Anonymizováno] ze dne 30. 9. 2022 a shora uvedenou fakturou ze dne 23. 6. 2022 prokázala žalobkyně zapůjčení náhradního vozidla RZ [SPZ] od třetího subjektu po dobu opravy vozidla RZ [SPZ], která trvala 10 dnů. Smluvní nájemné ve výši 40 535 Kč bylo pronajímatelem vyúčtováno za deset dnů užívání předmětu nájmu žalobkyní (trvání nájmu je prokazováno i předávacím protokolem předmětu nájmu) a fakturou ze dne 12. 8. 2022 splatnou dne 19. 8. 2022. Z uvedené částky, jak vyplývá z dopisu [Anonymizováno] ze dne 30. 9. 2022, uhradila pojišťovna žalobkyni dne 3. 10. 2022 toliko částku 13 400 Kč s odůvodněním, že pojistné plnění pojišťovna ponížila poté, co polský pojistitel, kterého [Anonymizováno] při likvidaci této škodní události zastupuje, rozdělila podle Nizozemského práva odpovědnost ve výši 50:50.

10. Dalším nárokem uplatněným žalobkyní vůči žalovanému byl nárok na náhradu škody, která jí měla vzniknout tím, že žalovaný měl při administraci převážených palet převzít od zákazníka voucher k paletám s ručně upravenými údaji v obsahu této listiny. Doplnění voucheru o ručně psaný text byl prokázán samotným voucherem psaným cizozemským jazykem. Z kopií elektronických zpráv dispečerky žalobkyně a zákazníka se podává, že z důvodu ručně vepsaného písma v listině odmítl jí uhradit zálohy těchto palet. Z černobílých kopií SMS komunikace žalovaného se zaměstnancem žalobkyně dne 1. 8. 2022 je zjištěn kontakt zaměstnance se zaměstnavatelem v souvislosti s administrací převáženého zboží.

11. Žalobkyně blíže neoznačenou listinou prokázala tvrzení, že žalovaný dne 22. 8. 2022 odevzdal zaměstnavateli vozidlo RZ [SPZ]. V obsahu listiny je text „– sání – plast – nad boční lištou u světla odřené“ Listina obsahuje dva podpisy, ovšem kopie listiny, kterou žalobkyně nejdříve založila do spisu, oproti originálu, který později také v řízení předložila, rukou psaný text sepsaný v dolní části listiny (zápatí) neobsahuje. K uvedené listině se vztahuje kopie dvou černobílých fotografií zachycujících viditelnou odřeninu hruboplasté části krytu sání vzduchu motoru NA a část vozidla za kolem se světlem. Na fotografii části vozidla se světlem poškození vozidla viditelné není. Ačkoliv žalobkyně tvrdila, že při předání vozidla žalovaným bylo zjištěno mimo poškození plastu sání vzduchu i další jeho poškození, tato skutečnost z obsahu výše uvedené listiny nevyplývá. Rozsah tvrzeného poškození je patrný až z obsahu zápisu o poškození vozidla likvidátora [právnická osoba] ze dne 5. 9. 2022, který byl sepsán po 14 dnech ode dne předání vozidla žalovaným. Z této listiny soud zjistil, že ke škodní události mělo dojít dne 4. 8. 2022 při najíždění na rampu a při tom mělo být vozidlo na některých částech karoserie odřeno. Kryt sání za kabinou měl být poškozen metlou, kterou tam žalovaný vozil proti vůli žalobkyně. Žalobkyně nechala nacenit zamýšlenou opravu tohoto poškození autorizovaným servisem. Servis z tohoto podnětu žalobkyně vystavil písemnou nabídku opravy vozidla RZ [SPZ] za cenu 36 520 Kč, nabídka byla platná od 12. 9. 2022 do 12. 10. 2022. V době soudního řízení žalobkyně opravu tohoto NA nerealizovala.

12. Z ostatních listin již pro nadbytečnost soud žádná jednotlivá zjištění nečinil, neboť závěr o skutkovém stavu bylo možné dovodit shora provedeným dokazováním.

13. S ohledem na dobu vzniku tvrzené škody soud posoudil spor podle zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění (dále také jen „zákoník práce“). Podle § 250 odst. 1 zákoníku práce, zaměstnanec je povinen nahradit zaměstnavateli škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Podle odst. 3 tohoto zákonného ustanovení, zaměstnavatel je povinen prokázat zavinění zaměstnance, s výjimkou případů uvedených v § 252 a 255. Podle § 257 odst. 1., 2 zákoníku práce, zaměstnanec, který má povinnost nahradit škodu podle § 250, je povinen nahradit zaměstnavateli skutečnou škodu, a to v penězích, jestliže neodčiní škodu uvedením v předešlý stav. Výše požadované náhrady škody způsobené z nedbalosti nesmí přesáhnout u jednotlivého zaměstnance částku rovnající se čtyřapůlnásobku jeho průměrného měsíčního výdělku před porušením povinnosti, kterým způsobil škodu. Toto omezení neplatí, byla-li škoda způsobena úmyslně, v opilosti, nebo po zneužití jiných návykových látek.

14. Zaměstnanec odpovídá zaměstnavateli za škodu, kterou mu způsobil zaviněným porušením povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Předpokladem pro vznik odpovědnosti zaměstnance vůči zaměstnavateli za škodu podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce je porušení pracovních povinností zaměstnancem, vznik škody, příčinná souvislost mezi porušením pracovních povinností a vznikem škody (tzv. kauzální nexus) a zavinění na straně zaměstnance. Ke vzniku povinnosti k náhradě škody je zapotřebí, aby všechny předpoklady byly splněny současně; chybí-li kterýkoliv z nich, odpovědnost za škodu nemůže nastat. Zaměstnanec odpovídá jen za tu škodu, kterou zaviněným porušením pracovních povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním skutečně způsobil; není proto dána jeho odpovědnost za tu část škody, která byla způsobena porušením povinností ze strany zaměstnavatele, případně zaviněním jiného zaměstnance nebo třetích osob vně zaměstnavatele. V řízení o náhradu škody podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce má žalobce (poškozený zaměstnavatel) procesní povinnost tvrdit [srov. § 101 odst. 1 písm. a) občanského soudního řádu] a posléze i prokázat [srov. § 101 odst. 1 písm. b) a 120 odst. 1 občanského soudního řádu] všechny uvedené předpoklady potřebné pro vznik odpovědnosti za škodu. Škodou, jako jedním z předpokladů odpovědnosti zaměstnance podle ustanovení § 250 odst. 1 zákoníku práce, se rozumí újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (tj. majetková újma) a je objektivně vyjádřitelná v penězích. Skutečnou škodou (§ 257 odst. 1 zákoníku práce) je nastalé zmenšení majetku poškozeného zaměstnavatele. O porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním jde tehdy, jedná-li zaměstnanec (v podobě konání nebo opomenutí) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním v rozporu s povinnostmi, které mu byly stanoveny právními předpisy, vnitřními předpisy, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Porušení pracovních povinností zaměstnancem (protiprávnost jeho jednání) vyjadřuje objektivní stav, který tu buď je, nebo není a který nastává bez ohledu na to, zda zaměstnanec ho chtěl způsobit nebo zda věděl, že může nastat. Zavinění oproti tomu vyjadřuje psychický (vnitřní) vztah zaměstnance ke svému jednání (konání nebo opomenutí), jímž porušil své pracovní povinnosti, a ke škodě jako následku takového protiprávního jednání. V případě objektivní kumulace více škodních událostí tak, jak tomu bylo v tomto řízení) je třeba zkoumat splnění předpokladů odpovědnosti zaměstnance za škodu v každém škodním případě zvlášť. Ke škodě (zmenšení majetku) zaměstnavatele dochází teprve tehdy, kdy z majetkových prostředků zaměstnavatele je škoda uhrazena.

15. V uvedeném sporu bylo povinností žalobkyně tvrdit rozhodné skutečnosti ke každé dílčí požadované škodě a navrhnout na jejich prokázání důkazy, neboť pouze po zjištění a prokázání, že jí byla zaviněním porušení pracovních povinností žalovaným způsobena škoda a že mezi jednáním škůdce a následkem existuje příčinná souvislost, by mohl soud žalobě vyhovět.

16. V řízení bylo prokázáno (a není o tom sporu), že žalovaný byl v době od měsíce dubna do měsíce září 2022 zaměstnán u žalobkyně v pracovněprávním vztahu založeném smlouvou, kde vykonával druh sjednané práce – řidič MKD. Práci vykonával až do konce srpna, neboť v září 2022 byl ve stavu dočasné pracovní neschopnosti. Žalobkyně prokázala, že v době, kdy byl žalovaný v pracovním poměru, vznikla jí škoda na jejím majetku, která jí byla částečně odškodněna v rámci pojištění jednak z pojistky žalovaného (pojištění odpovědnosti při výkonu povolání) a jednak z havarijního pojištění, které měla s pojišťovnou uzavřené.

17. Žalobkyně prokázala, že jí byla výplatou pojistného částečně odškodněna škoda na vozidle RZ [SPZ] a že pojišťovna odmítla z pojistného uhradit poškozenou pneumatiku tohoto NA. Jak však bylo shora uvedeno, ke škodní a pojišťovnou odškodněné události na vozidle došlo 9. 5. 2022 a nikoli 6. 6. 2022, jak žalobkyně tvrdila. Protože žalobkyně neprokázala označenými důkazy souvislost mezi tvrzenou škodou ze dne 6. 6. 2022 a odpovědností žalovaného za škodu z tohoto dne, posoudil soud nárok na zaplacení částky 5 000 Kč (spoluúčast) resp. částky 19 439 Kč vynaložené na nákup nové pneumatiky, jako nedůvodný. K tvrzené škodě z důvodu poškození pneumatiky lze mimo uvedené poznamenat, že z hlášení poškození vozidla ze dne 18. 7. 2022 plyne, že k poškození pneumatiky „zničením“ došlo při škodní události dne 9. 5. 2022. Nákup náhradní pneumatiky byl realizován až dne 8. 9. 2022. Lze tak vyslovit pochybnost, zda tato škoda zničením pneumatiky způsobem deklarovaným žalobkyní vůbec vznikla, když NA s touto pneumatikou jezdil až do doby pořízení nové pneumatiky. Žalobkyně sice v řízení nekonkretizovala rozsah „zničení“ pneu, avšak z fotografií pořízených žalovaným dne 6. 6. 2022 se její poškození jeví spíše jako minimální.

18. Co se týká dalších dílčích tvrzených škod způsobených žalovaným, tak ani zde žalobkyně neprokázala, že by tyto způsobil žalovaný porušením povinností při výkonu práce řidiče a byl by proto za tyto škody odpovědný. O porušení povinností při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním jde tehdy, jedná-li zaměstnanec (v podobě konání nebo opomenutí) při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním v rozporu s povinnostmi, které mu byly stanoveny právními předpisy, vnitřními předpisy, pracovní smlouvou nebo pokynem nadřízeného vedoucího zaměstnance. Porušení pracovních povinností zaměstnancem (protiprávnost jeho jednání) vyjadřuje objektivní stav, který tu buď je, nebo není a který nastává bez ohledu na to, zda ho zaměstnanec chtěl způsobit nebo zda věděl, že může nastat. Zavinění oproti tomu vyjadřuje psychický (vnitřní) vztah zaměstnance ke svému jednání (konání nebo opomenutí), jímž porušil své pracovní povinnosti, a ke škodě jako následku takového protiprávního jednání (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. 21 Cdo 2681/2016 veřejnosti dohledatelné na www.nssoud.cz).

19. Žalobkyně neuvedla žádných konkrétních skutečností, které by svědčily o porušení povinností při plnění pracovních úkolů žalovaným při škodě vzniklé na NA v Holandsku. Z listinných důkazů bylo zjištěno, že tuto škodu měl způsobit polský řidič způsobem, který tehdy žalovaný popsal. V době havárie vozidlo stálo, nebylo nastartované a žalovaný v kabině vozidla neseděl. Opak prokázán nebyl. Bez ohledu na výsledek pojistného šetření této škody v cizozemí soud z důkazů nezjistil, že by žalovaný během takto popsaného děje vzniku škody porušil povinnosti vyplývající z pracovněprávních předpisů, dopravní předpisy, pokyny zaměstnavatele, anebo zákonnou prevenční povinnost. Nebylo prokázáno žádné jednání (konání, nekonání) žalovaného, které by mělo přímou souvislost s poškozením vozidla. Ani to, že cizozemská policie po ohlášení havárie žalovaným tuto nevyšetřovala, není možné klást k jeho tíži. Nevyplacená spoluúčast pojištěného z havarijního pojištění ve výši 10 000 Kč proto není škodou, za kterou by měl žalovaný nést odpovědnost. Ze stejného důvodu soud neshledal pracovněprávní odpovědnost žalovaného ani za tvrzenou škodu na plastovém schodu poškozeného NA v Holandsku, který byl navíc likvidátorem pojišťovny shledán jako opotřebený a nikoli poškozený. Tvrzená škoda spočívající v neuhrazené části nájemného z pojistky za použití náhradního vozidla, jímž žalobkyně minimalizovala další ztráty při desetidenní odstávce poškozeného NA v servisu, rovněž není v příčinné souvislosti s porušením povinností při plnění shora uvedených pracovních úkolů žalovaným v Holandsku, a proto ani tuto mu nelze přičítat k jeho tíži. Nájem vozidla nebyl sjednán v přímé souvislosti se škodou, za kterou by byl žalovaný odpovědný.

20. Při předání vozidla žalovaným dne 22. 8. 2022 zjistila žalobkyně jeho poškození. O tom byl sepsán záznam. Obsah záznamu však nekoresponduje z větší části se závadami, které v zápise o poškození vozidla dne 5. 9. 2022 sepsal likvidátor pojišťovny. Zatímco zápis o předání vozidla obsahuje pouze zmínku o plastovém sání (nevyplývá z tohoto zápisu nic konkrétního) a o výhradě spočívající v odření u světla nad boční lištou, likvidátor v zápise o poškození vozidla uvedl, že sání vzduchu je díl „na výměnu“. Likvidátor následně v zápisu pojišťovny (oproti pořízenému zápisu zaměstnavatele žalovaného z 22. 8. 2022) popsal i další zjištěné závady, konkr. odřeniny na laku vozidla [SPZ]. Žalobkyně nechala následně zamýšlenou opravu těchto poškození zjištěných likvidátorem pojišťovny „nacenit“, avšak opravu vozidla do skončení tohoto soudního řízení nerealizovala a ke zmenšení jejího majetku fakticky nedošlo. Při absenci jakýchkoliv žalobních tvrzení, kdy a jak mělo k poškození vozidla dojít, nebylo ani tak možno dovodit odpovědnost žalovaného za tuto škodu. Mimo to soud poznamenává, že škoda na plastovém krytu sání měla vzniknout odřením od koštěte, které tam „proti vůli žalobkyně“ ukládal žalovaný. Byť nelze žalovanému přičítat odpovědnost za škodu, která žalobkyni zatím nevznikla, nebyla by shledána jeho odpovědnost za poškozený plast sání ani tak. Žalobkyně ani v tomto případě neuvedla žádné skutečnosti, ze kterých by vyplývala povinnost žalovaného ukládat koště na jiné části vozidla a nebylo tak zjištěno, že by nesprávným uložením koštěte porušil nějakou povinnost. Diskutabilní je rovněž i tvrzená potřeba výměny podřené části plastového krytu sání koštětem, když kryt nikdy vyměněn nebyl a vozidlo bylo i tak v permanentním provozu.

21. Žalobkyně požadovala po žalovaném též náhradu škody ve výši 12 199,26 Kč. Tato škoda měla představovat neproplacené zálohy 33 ks palet, jejichž převoz měl žalovaný dokladovat voucherem o jejich převzetí. Na listině však byly zjištěny ručně psané opravy a ty byly důvodem pozdějšího neproplacení těchto záloh žalobkyni jejím obchodním partnerem. Žalobkyně ani v tomto případě netvrdila žádné konkrétní povinnosti vyplývající žalovanému v souvislosti s administrací převáženého nákladu a nebylo tak možné zjistit, zda žalovaný převzetím uvedeného voucheru nějakou pracovněprávní povinnost porušil. Ani v tomto případě nebyla zjištěna příčinná souvislost mezi převzetím rukou opraveného (dopsaného) voucheru a tvrzenou škodou, za kterou by měl být žalovaný odpovědný. Pro absenci jakýchkoliv relevantních tvrzení o pracovních povinnostech řidičů při přebírání či předávání listin a dokladů k převáženému zboží nebylo tak možné učinit dílčí zjištění z černobílých fotografií prokazujících komunikaci žalovaného s dispečerkou žalobkyně.

22. Na základě všech shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba byla k soudu podána nedůvodně, a proto ji zamítl.

23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 40 040 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 107 878,08 Kč sestávající z částky 5 420 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a., b) a. t. ze dne 12. 3. 2024, z částky 5 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (odůvodnění odporu) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 4. 4. 2024, z částky 5 420 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k podání žalobkyně ze dne 22. 4. 2024) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 29. 4. 2024, z částky 5 420 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 2. 6. 2024, z částky 5 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 4. 6. 2024, z částky 5 420 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne 14. 6. 2024 a z částky 5 420 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 18. 6. 2024 včetně sedmi paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Advokát není plátcem DPH. Zástupci žalovaného nebyla přiznána odměna za jeden úkon právní služby spočívající ve studiu spisu, neboť tento úkon je subsumován samotným převzetím a přípravou zastoupení podle § 11 odst. 1. písm. b) a. t.

Poučení