26 C 239/2024 - 76
Citované zákony (17)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142a § 142 odst. 1 § 149 odst. 1 § 160 odst. 1 § 167 odst. 2 § 171 odst. 1 § 176 § 177 odst. 1 § 178 § 180 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7 § 13 odst. 3
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1003 § 1004 § 1007 § 1008 § 1008 odst. 1
Rubrum
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní JUDr. Kateřinou Štěpánkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o rušenou držbu takto:
Výrok
I. Žalovaný je povinen zdržet se jakéhokoliv jednání, které by bránilo žalobkyni v řádném užívání domu žalobkyně č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.], zejména zdržet se takových prací či činností, které by bránily v dodávce elektrické energie do domu č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] nebo by poškozovaly elektroinstalaci žalobkyně vedoucí ve zdi domu žalovaného č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] do domu žalobkyně č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.].
II. Žalovaný je povinen uvést elektrické vedení žalobkyně a elektroinstalaci pro dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] vedoucí v domě žalovaného č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.], do původního a funkčního stavu, který na něm panoval: - před přestřižením elektroinstalace a elektrického vedení ke zvonku pro dům č. p. [Anonymizováno] umístěného na fasádě domu č. p. [Anonymizováno], elektrický bzučák pro dálkové otevírání vrat na domě č. p. [Anonymizováno] (nacházející se v ulici na fasádě domu č.p. [Anonymizováno]), světla pro osvětlení průjezdu v domě č. p. [Anonymizováno] a průchodu na dvoře přes pozemek st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.], - před vytažením elektrického domovního vedení, a to opětovným vložením této kompletní elektroinstalace a elektrického vedení pro dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] do vysekané drážky pod fasádou domu žalovaného č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.], a to do 15 dnů od doručení tohoto usnesení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 9 356 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení k rukám jejího právního zástupce [Jméno advokáta A].
Odůvodnění
1. Žalobkyně podala u podepsaného soudu dne 30. 9. 2024 žalobu na ochranu proti rušení držby s odůvodněním, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] (dříve č.p. [Anonymizováno]), zahrady p. č. [Anonymizováno], jak jsou tyto nemovité věci zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [označení kat. pracoviště], na LV č. [hodnota] pro obec a kat. ú. [označení k.ú.]. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č.p. [Anonymizováno], pozemku p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je jiná stavba bez č. p./č. e. a zahrady p. č. [Anonymizováno], jak jsou tyto nemovité věci zapsány katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [označení kat. pracoviště], na LV č. [hodnota] pro obec a kat. ú. [označení k.ú.]. Žalovaný je právním nástupcem zemřelého otce [jméno FO]., r. č. [RČ], bratra žalobkyně, který s žalobkyní uzavřel dne 14. 6. 1990 dohodu o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohodu o zřízení věcných břemen, která byla registrována [označení úřadu] dne [datum], č. j. [anonymizováno] (dále jen „Dohoda“), dle které připadly do výlučného vlastnictví žalobkyně po zrušení podílového spoluvlastnictví nemovité věci uvedené výše a do výlučného vlastnictví otce žalovaného připadly nemovité věci, uvedené výše, které jsou v současné době ve vlastnictví žalovaného. Současně bylo Dohodou, mimo jiné, zřízeno věcné břemeno průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. st. [Anonymizováno] ve prospěch vlastníka p. č. st. [Anonymizováno] (tedy ve prospěch žalobkyně), neboť dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí p. č. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] byl a je dostupný přes průjezd domu č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] tak, jak plyne z geometrického plánu zpracovaného [právnická osoba], č. zak. [Anonymizováno] pro rozdělení nemovitostí a vyznačení věcného břemene. Současně zřídila žalobkyně ve prospěch vlastníka pozemku st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] právo průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.]. Pozemky žalobkyně a žalovaného byly a nadále jsou navzájem propojené, neboť dříve tvořily 1 funkční celek tak, jak plyne z přiložených fotografií. Žalovaný nabyl vlastnické právo k předmětným nemovitým věcem dědictvím po svém otci, který zemřel na jaře 2022. Dům č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně, stejně jako pozemek žalobkyně parc. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] má od samého počátku napojení inženýrských sítí přes pozemek p. č. st. [Anonymizováno] a dům č.p. [Anonymizováno] (nyní vše ve vlastnictví žalovaného). Takto bylo napojení inženýrských sítí (vodovod, splašková kanalizace, plynovod, rekonstrukce elektroinstalace do domu č.p. [Anonymizováno]) se souhlasem otce žalovaného a po vzájemné dohodě s žalobkyní a právního předchůdce žalovaného realizováno. Takto žalobkyně mnohdy za pomoci svého bratra [jméno FO]. vybudovala či nechala vybudovat elektroinstalaci – elektrické vedení tak, jak se podává ze Zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne 9. 2. 1991 v souvislosti s reálným rozdělením podílového spoluvlastnictví dle Dohody zpracované revizním technikem [jméno FO], ve které je uvedeno na str. 2 pod bodem 4 Popis zařízení „Stávající podružný rozvaděč je napojen z hlavního rozvaděče v průjezdu vodiči, kde jsou uloženy v el. trubce průměr 29 pod omítkou z jističe ITV 25 A. Průřez vodičů CU 4x10 mm. V podružném rozvaděči jsou tyto vodiče připojeny na hlavní jistič ITV 20 A. Z podružného rozvaděče jsou jednotlivé zásuvkové a světelné obvody provedeny pod omítkou v předepsaných trubkách. Instalace je provedena dle platných ČSN norem a předpisů.“; plynofikaci domu žalobkyně dříve číslovaného jako dům č.p. [Anonymizováno], jak plyne ze stavebního povolení [označení úřadu] ze dne [datum]; vyzdění štítové zdi, aby došlo k oddělení nemovitých věcí dle Dohody; vybudování telefonního vedení; vybudování splaškové kanalizace; zakreslení inženýrských sítí – situační nákres.
2. Žalobkyně dlouhodobě bez jakýchkoliv komplikací užívala své nemovité věci včetně všech inženýrských sítí až do letošního roku. Žalobkyně dala žalovanému v roce 2023 souhlas k realizaci „Půdní vestavby a zateplení stávajícího RD [adresa], parc. č. [Anonymizováno]“ dle projektové dokumentace zpracované [tituly před jménem] [jméno FO], která byla ověřena [označení úřadu] dne 20. 7. 2023 (dále jen „Investiční záměr“). V Souhrnné technické zprávě [tituly před jménem] [jméno FO] v části B.
1. Popis území stavby písm. i) je uvedeno, že stavba nebude nijak narušovat chod sousedních RD nacházejících se v dané lokalitě. Dále v části B.8 je uvedeno, že stavbou nebudou dotčeny sousední parcely. Při realizaci Investičního záměru žalovaného odstranil žalovaný na domě č.p. [Anonymizováno] původní nosné zdivo nad stropem 1. NP, ve kterém vedla elektroinstalace pro dům žalobkyně, udělal nové zdivo, do kterého nechal vysekat drážku pro elektroinstalaci, a do takto vysekané drážky vložil zpět elektroinstalaci vedoucí do domu č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. Tato elektroinstalace zajišťuje vedení elektrické energie do domu žalobkyně č.p. [Anonymizováno] včetně osvětlení dvorního prostoru a průjezdu přes dům žalovaného č.p. [Anonymizováno], dálkové ovládání vrat a elektrický zvonek. Žalobkyně předpokládala, že žalovaný bude v souladu se Souhrnnou technickou zprávou [tituly před jménem] [jméno FO] (tedy nebude nijak narušovat chod sousedního domu č.p. [Anonymizováno]) postupovat, bude respektovat původní trasu elektrického vedení (elektroinstalace do domu č.p. [Anonymizováno] tak, jak bylo vybudováno, a že zpět vloženou elektroinstalaci do vysekané drážky překryje fasádou. Žalovaný se při realizaci Investičního záměru odchýlil od původní projektové dokumentace, aniž by tyto změny se žalobkyní projednal, a nechal si od projektanta, [tituly před jménem] [jméno FO], zpracovat aktualizovanou projektovou dokumentaci označenou jako „Změnu stavby před dokončením“, kterou podal koncem června 2024 na stavební úřad v [anonymizováno] tak, jak plyne z e-mailu žalovaného ze dne 24. 7. 2024 (dále jen „e-mail žalovaného 1“). Tímto e-mailem nově nabízel žalovaný žalobkyni dohodu, že ponechá elektroinstalaci – stávající vedení elektrické energie ve dvoře domu č.p. [Anonymizováno] a překryje ho fasádou, pokud žalobkyně odsouhlasí umístění přístřešků a stávajícího skleníku na pozemku parc. č. [Anonymizováno], jinak nechá viset svazky elektrického vedení ze zdi vzduchem přes dvůr a žalobkyně si bude muset umístit vedení elektrické energie jinudy. Jelikož žalovaný začal vyhrožovat přerušením inženýrských sítí pro dům žalobkyně, reagovala žalobkyně na e-mail žalovaného 1 svým e-mailem ze dne 31. 7. 2024, ve kterém žalobkyně navrhovala vzájemnou domluvu, a to na „legalizaci“ staveb žalovaného při uzavření smlouvy na věcné břemeno inženýrských sítí pro žalobkyni, a současně požadovala žalobkyně, aby byla seznámena s kompletní dokumentací ke změně stavby před dokončením, tedy s dokumentací k přístřešku ve dvoře domu č. p. [Anonymizováno], se kterou žalobkyně nebyla seznámena, přestože žalovaný požadoval po žalobkyni souhlas ke změně stavby před dokončením. Žalovaný žalobkyni nikdy nepředložil kompletní požární bezpečnostní řešení, a to i přes opakované výzvy žalobkyně. Žalobkyně e-mailem ze dne 4. 8. 2024 žalovanému dále nabízela možnost spravedlivého uspořádání vzniklé situace, kdy navrhovala uložení elektrického vedení a vodovodní přípojky pro dům č. p. [Anonymizováno] do země na náklady žalobkyně a zřízení věcného břemene, a to k nově vedeným inženýrským sítím, anebo alternativně nabízela, že stávající elektrické vedení zůstane ponecháno tak, jak bylo dohodnuto s otcem žalovaného ve zdi domu č. p. [Anonymizováno] v [adresa]. Žalovaný s tímto návrhem žalobkyně nesouhlasil tak, jak plyne z jeho e-mailu ze dne 5. 8. 2024 (dále jen „e-mail žalovaného 2“). V e-mailu žalovaného 2 žalovaný požadoval souhlasy s umístěním přístřešku a skleníku, a dále požadoval nově zrušení věcného břemene chůze a jízdy přes dvůr (pozemek parc. č. [Anonymizováno]) a dům č. p. [Anonymizováno] (průjezd domu) na pozemek st. [Anonymizováno], jehož součástí je dům žalobkyně, oproti zřízení věcného břemene na inženýrské sítě žalobkyně tak, že elektřinu – elektrické vedení pro dům č. p. [Anonymizováno] - ponechá ve zdi. Žalobkyně e-mailem ze dne 18. 8. 2024 odpověděla na e-mail žalovaného 2 tak, že se nemůže vzdát věcného břemene chůze a jízdy, neboť průjezd přes sousední dům č. p. [Anonymizováno] (tento dům není ve vlastnictví žalobkyně) do garáže žalobkyně by byl jen obtížně realizovatelný, s ohledem na malý manipulační prostor před garáží, takže by nebylo možné do garáže zajíždět, dále se žalobkyně vyjádřila k přípojkám a vedení inženýrských sítí, jakož i k souhlasu žalobkyně k Investičnímu záměru žalovaného. Závěrem žalobkyně zdůrazňovala, v tomto svém e-mailu ze dne 18. 8. 2024, ochotu jednat se žalovaným tak, aby mohla nadále v domě č. p. [Anonymizováno] klidně žít tak, jak žila po celou dobu spolužití s otcem žalovaného. Žalovaný e-mailem ze dne 18. 8. 2024 (dále jen „e-mail žalovaného 3“) „debaty“ ukončil a nerespektoval tak vstřícné stanovisko žalobkyně k nalezení spravedlivého řešení pro společné spolužití vlastníků dvou sousedních domu. Následně žalovaný e-mailem ze dne 28. 8. 2024 žalobkyni kategoricky sdělil, že buď podepíše souhlasy s umístěním přístřešku do večera, jinak vyjme elektrické vedení ze zdi.
3. Dne 29. 8. 2024 zasáhl žalovaný do pokojného stavu držby žalobkyně spočívajícího v dosud pokojném užívání vedení elektrické energie (elektroinstalace umístěné ve zdi domu č. [anonymizováno]) k rodinnému domu žalobkyně č. p. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] tím, že žalovaný vyjmul část této elektroinstalace a ustřihnul elektrické vedení (část tohoto vedení po odstřihnutí odstranil) ke zvonku pro dům č.p. [Anonymizováno] umístěný na fasádě domu č.p. [Anonymizováno], elektrický bzučák pro dálkové otevírání vrat na domě č. p. [Anonymizováno] (nacházející se v ulici na fasádě domu č. p. [Anonymizováno]) z domu č. p. [Anonymizováno] a světlo pro osvětlení průjezdu v domě č. p. [Anonymizováno] a průchodu na dvoře přes pozemek st. [Anonymizováno] a st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.], kterým žalobkyně realizovala oprávnění z věcného břemene chůze a jízdy tak, jak bylo zřízeno v Dohodě. Na místo byla volána Policie ČR, která provedla ohledání místa, kde došlo k přestřižení uvedené elektroinstalace. Následně v nočních hodinách ze dne 30. 8. 2024 na 31. 8. 2024 došlo k vyjmutí hlavního domovního elektrického vedení pro dům č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně z vysekané drážky domu žalovaného č. p. [Anonymizováno] tak, jak plyne z přiložené fotodokumentace. Elektroinstalace tak visela zcela volně prověšená a obnažená u domu č. p. [Anonymizováno] bez jakéhokoliv bezpečnostního zabezpečení. Dne 9. 9. 2024 v cca v 16:15 hod. došlo k přerušení dodávky elektrické energie do domu žalobkyně č. p. [Anonymizováno], a to v důsledku výpadku hlavního jističe před elektroměrem. V souvislosti s tímto přerušením dodávky elektrické energie bylo zjištěno synem klientky, [jméno FO], že u prověšeného elektrického vedení došlo k poškození původní chráničky, tak i jednotlivých vodičů tohoto vedení. Zjištěná místa byla synem klientky provizorně zaizolována, bohužel ale nebylo možné provést komplexní prohlídku tohoto vedení, neboť toto elektrické vedení (elektroinstalace) se nachází na pozemku žalovaného. Po provizorním zaizolování zjištěných poškození elektrického vedení tak, aby nedocházelo k dalším průnikům vlhkosti, byla obnovena dodávka elektrické energie do domu žalobkyně. Následně ve večerních hodinách se na místo dostavil revizní technik elektro, který vše zadokumentoval. Z této mimořádné revizní zprávy [jméno FO], která je opatřena fotodokumentací vyplývá, že elektroinstalace je v důsledku realizace Investičního záměru ve stavu bezprostředně ohrožující bezpečnost osob a správný chod el. zařízení. Sepis závad a nedostatků je uveden pod bodem 2. mimořádné revizní zprávy. E-mailem právního zástupce žalovaného, [tituly před jménem] [jméno FO], ze dne 2. 9. 2024 byla žalobkyně vyzvána k odstranění inženýrských sítí do 30. 9. 2024, a to s ohledem na umístění inženýrských sítí bez právního důvodu tak, jak mělo být s ohledem na výsledek místního šetření realizovaného dne 29. 8. 2024 zjištěno, kdy tohoto místního šetření se měl účastnit žalovaný a jeho právní zástupce, jak plyne z doplňujícího e-mailu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 5. 9. 2024 k e-mailové žádosti žalobkyně ze dne 3. 9. 2024. Na výzvu [tituly před jménem] [jméno FO], právního zástupce žalovaného, k odstranění inženýrských sítí reagoval právní zástupce žalobkyně, [tituly před jménem] [jméno FO], dopisem ze dne 10. 9. 2024 tak, aby byl obnoven pokojný stav do 15. 9. 2024. Na tuto výzvu nebylo do dnešního dne ze strany žalovaného či jeho právního zástupce jakkoliv reagováno. Dne 23. 9. 2024 odstranil žalovaný z vrat na domě č. p. [Anonymizováno] označení čísla popisného pro dům [Anonymizováno] a poštovní schránku tak, jak byly na vratech umístěny posledních cca 30 let. Své označení čísla popisného [Anonymizováno] na vratech ponechal.
4. Žalobkyně se tedy dle ust. § 176 a násl. o. s. ř. ve spojení s ust. § 1003 a násl. občanského zákoníku domáhá ochrany držby spočívající v uložení povinnosti žalovanému zdržet se rušení držby žalobkyně spočívající v přestřižení elektroinstalace elektrického zvonku pro dům č. p. [Anonymizováno] umístěného na fasádě domu č. p. [Anonymizováno], vedení pro dálkové otevírání vrat na domě č. p. [Anonymizováno], světla pro osvětlení průjezdu v domě č. p. [Anonymizováno] a průchodu na dvoře přes pozemek st. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.], a ve vyjmutí elektrického vedení – elektroinstalace umístěné ve zdi domu č. p. [Anonymizováno] zajišťující napojení elektrické energie pro dům č. p. [Anonymizováno] v kat. ú. [adresa] a uložení povinnosti žalovanému uvést toto elektrické vedení (elektroinstalaci) vedoucí ve zdi domu žalovaného č. p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [označení k.ú.] do původního a funkčního stavu, včetně vložení elektroinstalace do vysekané drážky a učinit případně další nezbytná opatření k zajištění řádné dodávky elektrické energie do domu č.p. [Anonymizováno]. Žalobkyně je přesvědčena, že uvedenými důkazy prokázala, že jde o svémocné rušení držby.
5. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že předně došlo k uplynutí prekluzivní lhůty dle § 1008 občanského zákoníku, když žaloba byla podána dlouho po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobkyně dozvěděla o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší. Sama žalobkyně uvádí, že žalovaný započal stavbu již na podzim 2023 a v rámci realizace stavebního záměru žalovaný odstranil na domě čp. [Anonymizováno] původní nosné zdivo nad stropem 1. NP, ve kterém vedla elektroinstalace pro dům žalobkyně, udělal nové zdivo, do kterého nechal vysekat drážku pro elektroinstalaci a do této drážky vložil zpět elektroinstalaci vedoucí do domu č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. Tato elektroinstalace zajišťuje vedení elektrické energie do domu žalobkyně čp. [Anonymizováno] vč. osvětlení dvorního prostoru a průjezdu přes dům žalovaného č.p. [Anonymizováno], dálkové ovládání vrat a elektrický zvonek. Pokud vůbec došlo k rušení držby, muselo se tak stát již na podzim 2023, kdy žalovaný zasáhl do vedení elektřiny, a žaloba tak byla podána až po uplynutí prekluzivních lhůt dle § 1008 občanského zákoníku. Žalobkyně byla účastníkem řízení o vydání společného souhlasu ke stavbě žalovaného, věděla tak přesně, jakým způsobem bude stavba probíhat a musela jí být dobře známa skutečnost, že bude objektivně nutné přetrasovat stávající elektrické vedení. Žalobkyně byla v rámci uvedeného řízení zcela pasivní, neuplatnila žádné námitky ani opravné prostředky. K odkrytí kabelů došlo již 8. 11. 2023. Dne 7. 3. 2024 byla vyříznuta drážka ve zdi a část vedení se do ní dočasně vložila do té doby, než žalobkyně přeloží elektrické vedení do země v souladu s normami. Žalovaný vyzval dne 9. 5. 2024 žalobkyni, aby byla elektřina přeložena do země. Dne 24. 5. 2024 pak žalovaný žalobkyni sdělil, že s ohledem na to, že do této doby neprovedla žádné opravy, úpravy ani přípravy na vedení elektrické energie přes dům žalovaného, zakazuje od této chvíle jakékoliv zásahy ze strany žalobkyně do jeho domu, a to s ohledem na pokračující stavební práce a žalovaným vynaložené finanční prostředky. Problematika elektrické energie je tak žalobkyni známa již dlouho a pokud nesouhlasila s přeložením elektrické energie, měla reagovat příslušnými právními kroky již v rámci stavebního řízení, popřípadě do konce května 2024 v souladu s emailem žalovaného ze dne 9. 5. 2024. Žalobkyně tak své právo na podání této žaloby uplatňuje zjevně opožděně. Finanční důsledky, které by mělo vyhovění žalobě žalobkyně v tomto řízení, jsou pro žalovaného velmi vysoké, a navíc je žalovaný přesvědčen, že uvedení do původního stavu je objektivně vyloučeno. Žalobkyně se měla navíc preventivně domáhat ochrany podle ust. § 1004 občanského zákoníku, a to od chvíle, kdy se dozvěděla, že žalovaný se chystá provádět stavební úpravy, tedy od chvíle, kdy jí byl doručen společný souhlas, vydaný [označení úřadu] dne 20. 7. 2023. V průběhu celého stavebního řízení však byla žalobkyně nečinná, nevyužívala svých práv a postupu žalovaného se nikterak nebránila. Žalovaný proto poukazuje na komentář k občanskému zákoníku, z něhož vyplývá, že je-li třeba ke zřízení stavby veřejnoprávní oprávnění vydané v řízení, ve kterém je soused účastníkem (zejména územní rozhodnutí, stavební povolení), pak je třeba tuto námitku uplatnit ve správním řízení; pokud se tak nestane, resp. bude-li námitka uplatněna neúspěšně, nelze stejný nárok později uplatnit „cestou práva“, tedy v soudním řízení. Opačný přístup by znamenal popření principů stavebního řízení, zejména zásady koncentrace řízení, a vystavoval by stavebníka neúměrné nejistotě. Žalobkyně v rámci stavebního řízení žádné námitky nevznesla a nyní se tak nemůže domáhat ochrany u soudu. Žalovaný dále namítá materiální nevykonatelnost usnesení, kterým by bylo případně žalobě vyhověno. Důvodem je zejména skutečnost, že se žalobkyně v podané žalobě domáhá povinnosti uvést elektrické vedení žalobkyně a elektroinstalaci pro dům žalobkyně do původního a funkčního stavu. Splnění uvedené povinnosti by však bylo protiprávní a je nemožné, když vedení elektřiny zcela odporovalo normám a bylo vysoce nebezpečné (viselo ve vzduchu). Proto pokud by měl žalovaný uvádět vše do původního stavu, musel by tak činit v rozporu s bezpečnostními předpisy a veškerými normami. Uvedení do původního stavu je rovněž objektivně nemožné, neboť stavební práce týkající se železobetonového věnce a položení tvárnic HELUX již byly provedeny a stávající část stavby, ve které byly elektrické kabely umístěny, už neexistuje. Není rovněž možné požadovat uvedení elektroinstalace do funkčního stavu, když žalobkyně netvrdí a ničím neprokazuje, že by do jejího domu neproudila elektrická energie. Elektřina je funkční a stejně tak elektroinstalace. Negatorní petit je pak dle žalovaného absolutně neurčitý, když žalobkyně je povinna přesně uvést, jakého konkrétního jednání se má žalovaný zdržet. V žalobě zcela schází tvrzení a důkazy o tom, jakým konkrétním způsobem žalovaný brání dodávce elektrické energie do domu žalobkyně. Žalovaný vůbec nebrání dodávce elektrické energie; celou dobu se snažil žalobkyni přimět, aby odstranila zcela nevyhovující stav (v extrémním rozporu s normami) v souvislosti s výše uvedeným stavebním záměrem.
6. Z listinných důkazů předložených žalobkyní učinil soud následující skutková zjištění: - Z Dohody o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohody o zřízení věcných břemen včetně výkazu výměr podle evidence nemovitostí a geometrického plánu, že byla uzavřena dne 14. 6. 1990 mezi žalobkyní a panem [jméno FO], nar. [datum] (dále též jen "[jméno FO]"), když se žalobkyně a pan [jméno FO] dohodli na zrušení a vypořádání svého podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem reálným rozdělením těchto nemovitých věcí tak, že pan [jméno FO] nabyl do svého výlučného vlastnictví rodinný dům č. p. [Anonymizováno] na st. pl. p. č. [Anonymizováno], zahradu p. č. [Anonymizováno] a jinou stavbu p. č. [Anonymizováno], a to se vším příslušenstvím, součástmi a stavbami. Žalobkyně nabyla do svého výlučného vlastnictví jinou stavbu, postavenou na parcele č. [Anonymizováno], zahradu p. č. [Anonymizováno], a to se vším právním příslušenstvím, součástmi a stavbami. Současně byla uzavřena dohoda o vzniku vzájemných věcných břemen, váznoucích na nemovitostech, kdy vlastník domu č. p. [Anonymizováno] na parcele č. [Anonymizováno] touto dohodou zřizuje a vlastník parcely č. [Anonymizováno] si vyhrazuje právo průchodu a průjezdu přes pozemek p. č. [Anonymizováno] Vlastník nemovitosti p. č. [Anonymizováno] pak zřídil a vlastník parcel [Anonymizováno] a [Anonymizováno] si vyhradil právo průchodu a průjezdu přes parcelu č. [Anonymizováno] ve prospěch vlastníka nemovitostí [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Vlastník parcely č. [Anonymizováno] zřídil rovněž ve prospěch vlastníka nemovitosti p. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] a vlastník těchto nemovitostí si vyhradil právo odebírání vody ze studny, umístěné na pozemku parcela č. [právnická osoba] právem odběru vody je spojeno právo přístupu ke studni na parcelu č. [Anonymizováno], a to za účelem údržby a oprav studny a vodovodního potrubí. - Ze snímků katastrální mapy a fotografií včetně popisků a nákresů, vyhotovených žalobkyní (č. l. 14 - 17 spisu), že dům ve vlastnictví žalovaného č. p. [Anonymizováno][Anonymizováno]je umístěn v souvislé zástavbě dalších domů podél silnice, za ním směrem dále od silnice se nachází dům č. p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. K domu žalobkyně je přístup přes průjezd domem žalovaného, což je ošetřeno věcným břemenem chůze a jízdy ve prospěch žalobkyně. Stejně tak má žalovaný na základě věcného břemene přístup přes pozemek žalobkyně. Na nákresu č. l. 15 spisu je zde zachyceno umístění elektroměrů, vodoměrů a plynoměrů pro oba domy, a to v domě žalovaného. Fotografie č. l. 17 zachycuje vrata v domě žalovaného, skrze která je průchod k domu žalobkyně. - Ze zprávy o revizi elektrického zařízení ze dne 9. 2. 1991, že zpráva byla vypracována v souvislosti s elektroinstalací rodinného domu paní [jméno FO], [adresa]. Ze zprávy se mimo jiné zjišťuje, že stávající podružný rozvaděč byl napojen z hlavního rozvaděče v průjezdu vodiči, kde byly uloženy v el. trubce průměr 29 pod omítkou z jističe ITV 25 A. Průřez vodičů CU 4x10 mm. V podružném rozvaděči byly tyto vodiče připojeny na hlavní jistič ITV 20 A. Z podružného rozvaděče byly jednotlivé zásuvkové a světelné obvody provedeny pod omítkou v předepsaných trubkách. Instalace byla provedena dle platných ČSN norem a předpisů. - Ze stavebního povolení ze dne 29. 8. 1991, že [jméno FO] a [jméno FO] požádali dne 8. 8. 1991 o vydání stavebního povolení na plynofikaci domu [adresa], kdy dům měl být zásobován plynem pomocí ntl přípojky napojené na ntl plynovod. Přípojka měla být ukončena HUP ve fasádě domu [adresa]. Plynoměr měl být osazen v průjezdu téhož domu. Vnitřní rozvod plynu měl být z trubek, vedených volně po zdi. Dotčené byly pozemky parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] v k. ú. [označení k.ú.]. - Ze souhrnné technické zprávy pro akci Půdní vestavba a zateplení stávajícího domu [adresa], parc. č. [Anonymizováno], k. ú. [označení k.ú.], investor [Jméno žalovaného], že stavba nebude nijak narušovat chod sousedních RD nacházejících se v dané lokalitě a že stavbou nebudou dotčeny sousední parcely. - Z fotografií, opatřených popisky žalobkyně (č. l. 28, 29 spisu), že fasádou domu žalovaného vedla pod omítkou elektroinstalace k domu žalobkyně (č. l. 28). Na fotografii č. l. 29 je zachycen dům žalovaného, který je již dotčen stavebními pracemi, chybí střecha a jsou ubourané zdi, ve kterých je patrná obnažená elektroinstalace, vedoucí k domu žalobkyně. - Z emailové komunikace mezi žalobkyní a žalovaným v období od 24. 7. 2024 do 31. 8. 2024, že účastníci řešili problematiku elektroinstalace k domu žalobkyně. Dne 24. 7. 2024 sdělil žalovaný žalobkyni, že jí nabízí dohodu. Pokud od žalobkyně dostane souhlas k umístění přístřešků na stavbě domu č. p. [Anonymizováno], souhlas se stávajícím přístřeškem přilehlém u domu žalovaného č. p. [Anonymizováno] a stávajícího skleníku v zahradě žalovaného parc. č. [Anonymizováno], překryje žalovaný stávající vedení elektrické energie, nacházející se ve dvoře domu č. p. [Anonymizováno], fasádou a zůstane beze změny. V opačném případě, pokud by žalobkyně neudělila požadované souhlasy, ponechá žalovaný svazky elektrického vedení viset ze zdi vzduchem přes jeho dvůr a vedení bude muset být umístěno jinudy. Žalobkyně následně dne 31. 7. 2024 sdělila žalovanému, že požadované souhlasy žalovanému udělí za podmínky, že žalovaný bude souhlasit se zapsáním věcných břemen inženýrských sítí ve prospěch domu žalobkyně č. p. [Anonymizováno]. Náklady na právníka by uhradila žalobkyně. Dále žalobkyně požadovala volný přístup k měřidlům elektřiny a plynu z důvodu kontroly spotřeby a odečtu stavu. Na odečtu vodoměru žalobkyně, který se nachází ve sklepě žalovaného, by se účastníci domluvili jinak. Ohledně přístřešku ve dvoře č. p. [Anonymizováno] chtěla žalobkyně nejprve vidět úplnou dokumentaci. Žalovaný téhož dne žalobkyni odpověděl, že s jejím návrhem nesouhlasí, takže dojde k vyjmutí elektřiny ze zeslabené zdi. Dále žalovaný žalobkyni upozornil, že bude potřebovat jeho souhlas s opravou své střechy a není tudíž prostor se žalovaným vyjednávat. Dne 4. 8. 2024 žalobkyně žalovanému sdělila, že by bylo vhodné, aby svůj návrh konkrétně specifikoval. Žalobkyně nabídla žalovanému další variantu dohody, kdy by elektrické vedení k domu žalobkyně bylo vedeno v zemi přes průjezd a dvůr. Stejně by byla vyřešena i vodovodní přípojka. V rámci této dohody by žalobkyně podepsala žalovanému souhlasné stanovisko k dodatečným povolením na stavbu skleníku a zastřešené terasy. Veškeré přeložky by byly realizovány na náklady žalobkyně a po ukončení prací by bylo vše uvedeno do původního stavu před zahájením prací. Takto provedené přeložky by byly zaměřeny a společně se stávajícím vedením plynu zapsány do katastru nemovitostí jako věcné břemeno inženýrských sítí. Další možností je ponechání stávajícího vedení elektrické přípojky pro dům žalobkyně ve zdi domu žalovaného, jak je tomu již nejméně 30 let a jak bylo vedení přípojky domluveno s otcem žalovaného. I v tomto případě by bylo lepší uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene. Dne 5. 8. 2024 žalovaný žalobkyni sdělil, že s jejím návrhem nesouhlasí, když si své černé stavby zlegalizuje i bez souhlasu žalobkyně a určitě neposkytne žalobkyni věcné břemeno na inženýrské sítě. Žalovaný napsal žalobkyni, že bez vody, kanalizace a elektřiny se žije hůře, proto by bylo moudré konečně přistoupit na jeho dohodu, a to podepsat souhlas s přístřeškem na terase a ve dvoře domu č. p. [Anonymizováno]. Je tam navrženo protipožární opatření, které pak nebude muset řešit žalobkyně při opravě své střechy. Dále podepsat souhlas a výjimku s umístěním skleníku na parcele č. [Anonymizováno] a stávajícího přístřešku v zahradě u RD č. p. [Anonymizováno]. Žalovaný dále požadoval zrušení věcného břemene ve prospěch domu žalobkyně na chůzi a jízdu přes dům a dvůr žalovaného, když žalobkyně si může vytvořit vchod a průjezd přes dům č. p. [Anonymizováno]. Za tyto požadavky žalovaný žalobkyni nabídl podpis věcného břemene na inženýrské sítě s tím, že elektřina bude ponechána ve zdi. Žalovaný by pak byl také ochoten neřešit přetékání dešťových vod z domu žalobkyně na pozemek žalovaného, kde narušují únosnost základové spáry a statiku domu. Dne 18. 8. 2024 žalobkyně žalovanému odpověděla, že věcného břemene chůze a jízdy přes pozemek parcela č. [Anonymizováno] se vzdát nechce a nemůže, když by se jí tím výrazně zkomplikoval přístup k domu na p. č. [Anonymizováno] a zejména ke garáži, kdy průjezd přes dům č. p. [Anonymizováno] by byl jen obtížně realizovatelný s ohledem na malý manipulační prostor před garáží, takže by nebylo možné do garáže zajíždět. Zřízení věcných břemen chůze a jízdy přes domy žalobkyně a žalovaného bylo jednou z podmínek při rozdělení majetku a doposud jsou břemena oboustranně aktivně využívána. Pokud by se měla žalobkyně vzdát svého oprávnění z věcného břemene, požadovala by totéž po žalovaném. Domovní přípojky byly vybudovány společně s bratrem žalobkyně před více jak 30 lety, stejně jako přípojky elektřiny a vody žalovaného do hospodářské budovy na p. č. 193/4, které prochází průjezdem domu žalobkyně. Co se týče případného souhlasu žalobkyně se změnou stavby před jejím dokončením, žalobkyně neobdržela technickou zprávu požárně bezpečnostního řešení. Žalobkyně původně souhlasila s rekonstrukcí domu žalovaného v podobě, kdy zůstane zachován původní půdorys budovy a nedojde k přesahu požárně nebezpečného prostoru na její parcelu. Nový záměr tyto parametry zásadně mění v neprospěch žalobkyně. Žalobkyně byla připravena se žalovaným uzavřít dohody, které budou oboustranně výhodné a nikoliv jednostranné. Žalovaný dne 18. 8. 2024 odpověděl, že on věcné břemeno na sítě nepotřebuje, skleník si může posunout, pergolu si zařídí jinak a nové pergoly na stavbě být nemusí. Žalobkyně ale bude muset při rekonstrukci střechy ve dvorním přístavku mít souhlas žalovaného s požárním přesahem a se stavebním záměrem, neboť jinak to udělat nejde. Tímto žalovaný ukončil debatu a předal věc advokátovi. Dne 28. 8. 2024 pak žalovaný žalobkyni sdělil, že se začíná dělat fasáda ve dvoře a bude potřeba zaházet drážku ve zdi po elektřině žalobkyně. Žalovaný se žalobkyně dotazoval, zda mu žalobkyně podepíše souhlasy s umístěním nových pergol, souhlas se stávající pergolou a skleníkem, aby mohl elektrické vedení ponechat ve zdi a pokračovat s pracemi na fasádě. Pokud žalobkyně souhlas nepodepíše, bude vedení vyjmuto ze zdi. Podpisy jsou potřeba dnes do večera. - Z fotografií včetně popisků na č. l. 39–41 spisu, že na fotografii č. l. 39 je zachycen dům žalovaného bez fasády, je zde patrná vysekaná drážka pro elektroinstalaci, samotná elektroinstalace je vyjmutá ze zdi. Na fotografii č. l. 40 je zachycen dům žalovaného bez fasády, drážka na elektroinstalaci je zaomítaná a elektroinstalace je vyjmutá ze zdi a visí volně ve vzduchu. Na fotografii č. l. 41 je zachycen dům žalovaného již zřejmě s instalovaným zateplením, které je zatím bez finální povrchové úpravy, nicméně původní drážka na elektroinstalaci je zakrytá a elektroinstalace stále volně visí ve vzduchu. Fotografie je označena datem 4. 9. 2024. - Z emailu Policie České republiky ze dne 27. 9. 2024, adresované právnímu zástupci žalobkyně, že policie řešila incident ze dne 9. 9. 2024, nahlášený žalovaným, pod č. j. [Anonymizováno]. Policejní orgán na místě samém neshledal žádné protiprávní jednání a věc byla odložena. Tomuto jednání předcházel incident ze dne 29. 8. 2024, který je veden samostatně pod č. j. [Anonymizováno] ve kterém se nadále provádí šetření. - Z emailové komunikace žalobkyně a právního zástupce žalovaného, že ohledně inženýrských sítí proběhlo dne 29. 8. 2024 na místě samém šetření, že v rodinném domě žalovaného a na nezastavěném pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] jsou bez právního důvodu umístěny inženýrské sítě vodovodu včetně vodovodní přípojky, elektřiny, telekomunikační vedení, vedení plynu a vedení splaškové a dešťové kanalizace. Právní zástupce žalovaného vyzval žalobkyni k okamžitému odstranění těchto inženýrských sítí, a to ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. Žalobkyně dne 3. 9. 2024 odpověděla, že jeho výzvu bere na vědomí a chtěla vědět, kdo a kdy se účastnil zmíněného místního šetření, o kterém nebyla informována a ke kterému nebyla přizvána. Téhož dne žalobkyni právní zástupce žalovaného odpověděl, že místního šetření se dne 29. 8. 2024 v 19:00 hodin účastnil on a žalovaný. Dále právní zástupce žalovaného žalobkyni sdělil, že manžel žalobkyně se mohl dopustit trestného činu nebezpečného vyhrožování, když žalovanému sdělil, že mu podpálí dům. - Z přípisu právního zástupce žalobkyně a doručenky z datové schránky, že právní zástupce žalobkyně vyzval přípisem ze dne 10. 9. 2024 žalovaného prostřednictvím jeho právního zástupce, aby žalovaný v rámci řešení inženýrských sítí žalobkyně obnovil původní a pokojný stav, tedy aby obnovil napojení elektrického zvonku, světla pro osvětlení průchodu a vedení pro dálkové otevírání vrat a aby učinil další nezbytná opatření tak, aby byla zajištěna řádná dodávka elektrické energie stávajícím vedením do domu žalobkyně, a to nejpozději do 15. 9. 2024. Výzva byla koncipována ve smyslu ust. § 142a o. s. ř. Výzva byla právnímu zástupci žalovaného doručena 10. 9. 2024. - Ze zprávy o mimořádné revizi elektroinstalace ze dne 26. 9. 2024, že revizní technik elektrických zařízení, pan [jméno FO], provedl dne 9. 9. 2024 revizi hlavního přívodu pro podružný rozvaděč, [adresa], v rozsahu silové elektroinstalace hlavního přívodu mezi ER a podružným rozvaděčem domu. Mimořádná revize byla provedena na žádost žalobkyně z důvodu vypnutí a nemožnosti opětovného zapnutí (jistící prvek nešel zapnout) hlavního jističe před elektroměrem, ke kterému došlo po dešti. K vniknutí vody došlo v důsledku neodpovídajícího uložení hlavního přívodu z důvodu stavebních úprav RD č. p. [Anonymizováno] a poškození chráničky PVC uvedeného přívodu. Mimořádná revize byla provedena po provizorní opravě havarijního stavu po dešti. Před zahájením úprav RD č. p. [Anonymizováno] byla elektrická instalace vyhovující platné legislativě a normám ČSN. Měření byla provedena v podružném rozvaděči RD č. p. [Anonymizováno] a na hlavním přívodu u řadových svorek v průjezdu RD [adresa]. V rámci revize bylo zjištěno, že elektrická instalace (kabel hlavního přívodu) pro podružný rozvaděč není spolehlivě upevněná; elektroinstalační chránička PVC (husí krk) není vhodná do vnějších prostorů a je poškozená; řadové svorky v průjezdu RD č. p. [Anonymizováno] nemají zajištěnu základní ochranu (izolace, popř. kryt) před nebezpečným dotykem živých částí (svorky jsou pod napětím a přístupné dotyku) – nebezpečí úrazu elektrickým proudem; řadové svorky v průjezdu domu nejsou pevně uchyceny, visí na vodičích; není zajištěna možnost kontroly hlavního přívodu, při stavebních úpravách v průjezdu RD došlo k překrytí elektroinstalačních krabic tepelnou izolací. Revidovaná elektroinstalace neodpovídá podmínkám bezpečného provozu. Zjištěné závady bezprostředně ohrožují bezpečnost osob a správný chod el. zařízení. Revizní zpráva obsahuje rovněž fotodokumentaci, zachycující stav před rekonstrukcí rodinného domu žalovaného, aktuální stav v době revize a poškozené části elektroinstalace. - Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela č. [Anonymizováno], zahrada a pozemku parcela č. [Anonymizováno], orná půda, jak je vše zapsáno na LV [Anonymizováno] pro k. ú. [označení k.ú.] u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště [anonymizováno]. - Z výpisu z katastru nemovitostí, že žalovaný je výlučným vlastníkem pozemku parcela č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela č. st. [Anonymizováno] zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba bez č. p. /č. e., jiná stavba, pozemku parcela č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], č. p. [Anonymizováno], rod. dům, pozemku parcela č. [Anonymizováno], zahrada a pozemku parcela č. [Anonymizováno], zahrada. - Ze společného souhlasu – územního souhlasu a souhlasu s provedením ohlášeného stavebního záměru, vydaného dne 20. 7. 2023 [označení úřadu], pod sp. zn. [Anonymizováno] že stavebníku, žalovanému, byl vydán společný souhlas se stavebním záměrem: nástavba a stavební úpravy rodinného domu [adresa] za účelem vzniku dvou nových bytových jednotek na pozemku st. p. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, st. p. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, parc. č. [Anonymizováno], zahrada v katastrálním území [označení k.ú.]. Mimo jiné bude kompletně odstraněna stávající střecha, odstraněn stávající strop nad I. NP ve dvorní části; nové obvodové stěny 2. NP budou z cihel HELUX FAMILY 30 broušená tl. 300 mm (uliční a dvorní stěna); na zdivo I. NP vyrovnané do úrovně stropu (+2,582) bude provedeno zhotovení ztužujícího ŽB věnce po obvodu stropu nad I. NP a bude provedeno vyrovnání stávajícího stropu pomocí pertlitbetonu. Rozhodnutí stavebního úřadu bylo doručováno mimo jiné i žalobkyni. - Z fotografie č. l. 69, že zachycuje dům, na kterém probíhají stavební úpravy, je zde vidět vedení elektroinstalace, kdy část je vložena do drážky domu s již vybudovanou novou přístavbou, část vede z vysekané drážky dále vzduchem přes ubouranou část stěny zřejmě s pozůstatkem otvoru pro vrata až k sousednímu domu. - Z fotografie č. l. 70, že zachycuje část domu s vybudovanou novou nástavbou, je zde patrná drážka a těsně nad ní je ke zdi přichyceno vedení elektroinstalace. - Z emailu ze dne 9. 5. 2024, napsaným žalovaným žalobkyni, že žalovaný sdělil žalobkyni: „Ahoj, vzhledem k tomu, jak se ten chytrolín inženýrskej odvedle s tou jeho ku*dou chovají a dirigujou mým pracovníkům na mém pozemku a na mé stavbě, tak ať si zajedou koupit elektrické kabely a tu elektřinu z mojí zdi zakopou do země. Bylo na to dost času, minimálně od nového roku to urguji a už nebudu dále čekat. V mojí zdi žádná elektřina nepovede a do 14 dní bude odpojena. V příštím týdnu se bude dělat dlažba, tak ať hned zítra začne a do příštího týdne dá výkop do pořádku. Hlína z výkopu bude odvezena a elektřina bude zasypána šotolinou a průběžně po 20 cm na výšku hutněna, aby nedošlo k sedání zásypu.“ - Z emailu ze dne 24. 5. 2024, že žalovaný žalobkyni oznámil, že vzhledem k tomu, že do dnešního dne neprovedli žádné úpravy, opravy a přípravy na vedení elektrické energie přes jeho dům č. p. [adresa], ke kterým je vyzýval dne 9. 5. 2024, počínaje dnešním dnem už žalovaný neumožňuje provádět jakékoliv zásahy do jeho domu, a to vzhledem k pokračujícím pracem a vynaloženým finančním prostředkům na jeho nemovitost. - Z emailu ze dne 25. 5. 2024, že žalovaný sdělil žalobkyni, že jim to věcné břemeno na ty sítě podepíše, ale za podmínky, že smažou věcné břemeno chůze a jízdy přes jeho dům a dvůr a vytvoří si nový vchod nebo vjezd třeba přes č. p. [Anonymizováno] jednoduchým odstraněním části zídky.
7. Podle ustanovení § 1003 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.
8. Podle ustanovení § 1007 o. z. (1) Byl-li držitel z držby vypuzen, může se na vypuditeli domáhat, aby se zdržel dalšího vypuzení a obnovil původní stav. Proti žalobě na ochranu držby lze namítnout, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. (2) Vypuzení z držby práv nastane, když druhá strana odepře plnit, co dosud plnila, když někdo zabrání výkonu práva, nebo již nedbá povinnosti zdržet se nějakého konání.
9. Podle ustanovení § 1008 odst. 1 o. z. soud zamítne žalobu na ochranu nebo uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu i o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.
10. Podle ustanovení § 176 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), se ustanovení § 177 až 180 použijí, je-li z žaloby zřejmé, že se žalobce domáhá ochrany rušené držby.
11. Podle ustanovení § 177 odst. 1 o. s. ř. domáhá-li se žalobce ochrany rušené držby, soud o žalobě rozhodne do 15 dnů od zahájení řízení. Žalobce musí prokázat, že jde o svémocné rušení držby. Jednání není třeba nařizovat.
12. Podle ustanovení § 178 o. s. ř. se v řízení soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.
13. Podle ustanovení § 180 odst. 1 o. s. ř. soud ve věci samé rozhoduje usnesením.
14. Žalobkyně podala žalobu o ochranu rušené držby dne 30. 9. 2024, dodržela tak lhůtu stanovenou v § 1008 odst. 1 o. z., neboť k žalobkyní tvrzenému rušení držby došlo dne 29. 8 2024, respektive dne 30. 8. 2024. Současně i soud zachoval lhůtu pro rozhodnutí stanovenou mu v § 177 odst. 1 o. s. ř. Pokud žalovaný namítá, že žalovaná podala žalobu opožděně, soud se s touto jeho argumentací neztotožňuje. Je pravdou, že v souvislosti se stavebními pracemi, prováděnými žalovaným na jeho domě č. p. [Anonymizováno] již od podzimu 2023, bylo elektrické vedení do domu žalobkyně vyjmuto z fasády již mnohem dříve. Nicméně emailovou komunikací mezi účastníky, a to včetně emailů ze strany žalovaného, bylo jednoznačně prokázáno, že žalobkyně vnímala tento stav jako dočasný, spojený právě s nezbytnými stavebními pracemi s tím, že po jejich provedení bude elektroinstalace vrácena zpět do zdi domu žalovaného tak, jak tomu bylo od roku 1991 (samozřejmě na místo a způsobem, vyhovujícím prováděné rekonstrukci, respektive nástavbě). Tak v emailu ze dne 24. 7. 2024 sdělil žalovaný žalobkyni, že jí nabízí dohodu. Pokud od žalobkyně dostane souhlas k umístění přístřešků na stavbě domu č. p. [Anonymizováno], souhlas se stávajícím přístřeškem přilehlém u domu žalovaného č. p. [Anonymizováno] a stávajícího skleníku v zahradě žalovaného parc. č. [Anonymizováno], překryje žalovaný stávající vedení elektrické energie, nacházející se ve dvoře domu č. p. [Anonymizováno], fasádou a zůstane beze změny. V opačném případě, pokud by žalobkyně neudělila požadované souhlasy, ponechá žalovaný svazky elektrického vedení viset ze zdi vzduchem přes jeho dvůr a vedení bude muset být umístěno jinudy. Ještě dne 28. 8. 2024 pak žalovaný žalobkyni sdělil, že se začíná dělat fasáda ve dvoře a bylo potřeba zaházet drážku ve zdi po elektřině žalobkyně. Žalovaný se žalobkyně dotazoval, zda mu žalobkyně podepíše souhlasy s umístěním nových pergol, souhlas se stávající pergolou a skleníkem, aby mohl elektrické vedení ponechat ve zdi a pokračovat s pracemi na fasádě. Pokud žalobkyně souhlas nepodepíše, bude vedení vyjmuto ze zdi. Podpisy jsou potřeba dnes do večera. I z fotografií, předložených žalobkyní, a i samotným žalovaným, (č. l. 16, 39, 40, 41, 70) je prokázáno, že v nové nástavbě domu žalovaného byla nachystána drážka na elektroinstalaci, tato do ní byla vložena. Na fotografii, označené datem 31. 8. 2024, je patrné vyjmuté elektroinstalace z předchystané drážky ve zdi, na fotografii, označené datem 4. 9. 2024, je vidět zaomítaná drážka pro elektroinstalaci a zároveň je evidentní, že elektroinstalace visí ve vzduch a do drážky nebyla vložena. Na další fotografii z téhož data je již zachycen dům žalovaného, zakrytý zřejmě zateplením (ještě bez finální fasády), nicméně místo pro elektroinstalaci je takto překryté a elektroinstalace visí volně ve vzduchu. Revizní zprávou [jméno FO] ze dne 9. 9. 2024 pak bylo prokázáno, že nejpozději tohoto dne došlo k přerušení dodávky elektrické energie do domu žalobkyně. Elektroinstalace byla sice provizorně opravena, nicméně stav je v rozporu s veškerými normami a předpisy a dodávka elektřiny může být opět kdykoliv přerušena. Ještě dne 28. 8. 2024 se tedy žalobkyně na základě sdělení samotného žalovaného mohla objektivně domnívat, že elektroinstalace bude vložena zpět do zdi domu a věc bude vyřešena. K žalovanému rušení držby tak mohlo dojít nejdříve 29. 8. 2024 (dle doložených fotografií dne 31. 8. 2024), kdy k tomuto okamžiku bylo z jednání žalovaného evidentní, že elektrické vedení do původního stavu (myšleno do zdi domu) nevrátí a že elektrické vedení je definitivně zavěšeno ve vzduchu. K přerušení dodávky elektrické energie do domu žalobkyně pak došlo dle zprávy revizního technika 9. 9. 2024. Žaloba pak byla podána dne 30. 9. 2024. I kdyby tak soud vycházel z nejzazšího data, tedy 29. 8. 2024 (den po emailu žalovaného žalobkyni, že se začíná dělat fasáda a je potřeba zaházet drážku na elektřinu), kdy již byl definitivně a jednoznačně zřejmý úmysl žalovaného elektroinstalaci do zdi domu nevložit, byla žaloba podána včas, neboť nejdříve tento den se žalobkyně dozvěděla o skutečnostech rozhodných pro možnost domáhat se ochrany držby vůči žalovanému).
15. Podle ustanovení § 1003 o. z. je zásadně chráněna každá držba, tj. i držba neřádná, nepoctivá a nepravá. Smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu. S ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby však nedochází v držebním řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se pravosti, oprávněnosti či řádnosti držby či existence subjektivního práva držitele. Soud tak v rámci držební ochrany zkoumá existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby (§ 1008 o. z.). Pokud jsou uvedené skutečnosti naplněny, soud nesmí zamítnout žalobu z žádných jiných důvodů. Držební ochrana nestojí v rozporu s ochranou vlastnickou. V případě držební ochrany nejde o ochranu subjektivního práva, ale o ochranu pokojného stavu. Podání držební (posesorní) žaloby a rozhodnutí o ní nepředstavuje překážku pro následné podání petitorní žaloby, kde bude rozhodováno o ochraně subjektivního práva. Pokojný stav, kterému je v držebním řízení poskytována ochrana, nemusí být souladný se stavem právním. Je tak plně možné, že v petitorním řízení bude rozhodnuto zcela jinak, než bylo rozhodnuto v posesorním řízení [srov. Švestka J., Dvořák J., Fiala J. a kol..: Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474, absolutní majetková práva. Praha: Wolters Kluwer, 2022].
16. Z výše uvedeného tak vyplývá, že podmínkou úspěchu žaloby na ochranu rušené držby je držba žalobce a její svémocné rušení žalovaným; ten má k dispozici jen omezený okruh námitek proti této žalobě. Nemůže zejména namítat, že ruší na základě svého soukromého práva (pokud snad soukromé právo výslovně zásah do cizí držby nepřipouští). Žalobce, tvrdící rušení, musí být držitelem práva, ať vlastnického, či jiného. Je jím tak nejen držitel vlastnického práva ke hmotné věci (nejčastější případ), ale může jít i o detentora věci, je-li současně držitelem práva, ať obligačního (nájemce, pachtýř apod.), nebo věcného (oprávněný ze služebnosti). Žalobcem může být i držitel jakéhokoli jiného práva. Ochrana držby je tak poskytována všem právům, která mohou být předmětem držby (§ 998). Není významné, zda žalobce je také subjektem drženého práva, podstatné je, že je jeho držitelem. K úspěchu žaloby není třeba prokazovat kvalifikovanou držbu; ochrany požívá nejen držba řádná, poctivá a práva, ale i držba nepoctivá, neřádná a nepravá (výjimku tvoří případy úspěšného uplatnění námitky nepravé držby žalovaným). Rušením držby je každé omezování držitele ve výkonu drženého (nezáleží tedy, zda také existujícího) práva, ať již vlastnického, či jiného, nejde-li ovšem o vypuzení z držby (proti tomu poskytuje ochranu žaloba podle § 1007). V případě držby vlastnického práva půjde zpravidla o jednání, proti kterému by se vlastník mohl bránit negatorní žalobou. Rušením je „každý čin, jenž použití cizí věci obsahuje, a každé zabránění držitelova volného nakládání s věcí. Žalobcem je rušený držitel práva. Žalovaným je rušitel, a to bez ohledu na to, zda si osobuje držbu či zda vůbec jeho jednání je způsobilé být předmětem držby práva. V řízení je na žalobci, aby prokázal rušenou držbu a to, že ji žalovaný ruší [srov. Spáčil J., Králík M. a kol.: Občanský zákoník III. Věcná práva (§ 976–1474), 2. vydání. Komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, str. 118–123].
17. V soudním řízení se žalobce může domáhat, aby se žalovaný rušitel rušení zdržel. Jedná se o samostatný nárok vedle nároku na uvedení v předešlý stav. Uvedený nárok je možné uplatnit, pokud svémocné rušení trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Rušený držitel má dále nárok na uvedení věci v předešlý stav, a to bez ohledu na zavinění žalovaného. Jde o hlavní cíl posesorní ochrany držitele. Cílem tohoto nároku držitele je to, aby opět mohl nerušeně vykonávat svou držbu. Uvedení v předchozí stav je možné žádat pouze tehdy, pokud je uvedení v předchozí stav možné nebo toto není spojeno s extrémně vysokými náklady nebo trvalým zničením hodnot. Tento závěr je v souladu s cílem a účelem posesorního řízení, kdy má být poskytnuta ochrana pokojnému stavu, kdy ale tento stav nemusí být stavem právním a tento stav by tak neměl vést k tomu, že v případném petitorním řízení odlišně zjištěné právní vztahy již nebudou moci být fakticky realizovány. Posesorní žalobou tak nelze žádat uvedení věci v předchozí stav, pokud by toto uvedení vedlo k tomu, že by v případě opačného výsledku v petitorním sporu nebylo již možné fakticky tento odlišný výsledek petitorního sporu realizovat. V případě, že rušitel uvedl věc v předchozí stav již v průběhu řízení, není možné posesorní žalobě žádající uvedení v předchozí stav vyhovět. Rovněž není možné žádat uvedení v předchozí stav, pokud toto není fakticky nebo právně možné [srov. opět Švestka J., Dvořák J., Fiala J. a kol..: Občanský zákoník. Komentář. Svazek III (§ 976–1474, absolutní majetková práva.[Anonymizováno]Praha: Wolters Kluwer, 2022].
18. S ohledem na výše uvedená skutková zjištění, citovaná ustanovení a jejich výklady, dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně na ochranu před rušením žalobkyně z držby je důvodná.
19. Soud se předně zabýval samotnou existencí držby práva žalobkyně na vedení elektroinstalace k jejímu domu přes shora popsané nemovité věci žalovaného. V této souvislosti žalobkyně tvrdila a prokázala, že se v roce 1990 stala v souvislosti s reálným rozdělením nemovitých věcí, které měla původně v podílovém spoluvlastnictví se svým bratrem, panem [jméno FO], výlučnou vlastnicí pozemku parc. č. st. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] (dříve č.p. [Anonymizováno]), zahrady p. č. [Anonymizováno] jak jsou tyto nemovité věci zapsány v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], na LV č. [hodnota] pro obec a kat. ú. [označení k.ú.]. Bratr žalobkyně, pan [Jméno žalovaného], se stal vlastníkem pozemku parc. č. st. [Anonymizováno], jehož součástí je dům č.p. [Anonymizováno] pozemku p. č. st. [Anonymizováno] jehož součástí je jiná stavba bez č. p./č. e. a zahrady p. č. [Anonymizováno], jak jsou tyto nemovité věci zapsány katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Olomoucký kraj, Katastrální pracoviště [anonymizováno], pro obec a k. ú. [označení k.ú.] (Dohoda o zrušení podílového spoluvlastnictví a dohoda o zřízení věcných břemen ze dne 14. 6. 1990). S ohledem na skutečnost, že nemovité věci, původně v režimu podílového spoluvlastnictví, tvořily i po reálném rozdělení jeden funkční celek, byla vzájemně zřízena věcná břemena průchodu a průjezdu přes jednotlivé pozemky a nemovité věci ve vlastnictví žalobkyně mají od počátku napojení inženýrských sítí přes nemovité věci žalovaného, který je právním nástupcem pana [jméno FO] a nabyl nemovité věci po jeho smrti v roce 2022. V souvislosti s reálným rozdělením nemovitých věcí tak došlo mimo jiné v roce 1991 ke zbudování elektroinstalace ke shora popsaným nemovitým věcem žalobkyně přes shora popsané nemovité věci právního předchůdce žalovaného, kdy stávající podružný rozvaděč byl napojen z hlavního rozvaděče v průjezdu vodiči, kde jsou uloženy v el. trubce průměr 29 pod omítkou z jističe ITV 25 A. Průřez vodičů CU 4x10 mm. V podružném rozvaděči byly tyto vodiče připojeny na hlavní jistič ITV 20 A. Z podružného rozvaděče byly jednotlivé zásuvkové a světelné obvody provedeny pod omítkou v předepsaných trubkách. Instalace je provedena dle platných ČSN norem a předpisů (zpráva o revizi elektrického zařízení ze dne 9. 2. 1991). Od roku 1991 až do 29. 8. 2024, respektive 30. 8. 2024, tak žalobkyně vykonávala právo na vedení shora specifikované elektroinstalace přes nemovité věci ve vlastnictví žalovaného, respektive jeho právního předchůdce, [jméno FO]. Žalobkyně toto právo vykonávala po celou dobu více jak třiceti let jako osoba, které náleží, přičemž právní předchůdce žalovaného a rovněž samotný žalovaný o tomto právu věděli, a je tedy držitelkou tohoto práva, když držbu nabyla v součinnosti s právním předchůdcem žalovaného jako vlastníka nemovitých věcí, které jsou právem žalobkyně dotčeny (nyní ve vlastnictví žalovaného). Již výše pak bylo zmíněno, že v řízení o ochraně rušené držby soud zkoumá pouze existenci posledního faktického stavu držby, jejího svémocného rušení a včasného podání žaloby z rušené držby. Zda se jedná u žalobkyně o držbu poctivou a řádnou není v tomto řízení relevantní, neboť, jak je uvedeno výše, ochrany požívá i držba nepoctivá a neřádná.
20. Dále se soud zabýval tím, zda skutečně došlo k tvrzenému svémocnému rušení držby žalobkyně žalovaným a dospěl k závěru, že i tato skutečnost byla v řízení prokázána, když místní situace byla jednak zdokumentována fotografiemi s popisky, předloženými žalobkyní, jednak revizní zprávou [jméno FO] ze dne 26. 9. 2024 a jednak emailovou komunikací žalobkyní a žalovaného, respektive jeho právním zástupcem. Z těchto listinných důkazů je jednoznačně prokázáno vyjmutí elektroinstalace z domu (nemovitých věcí) žalovaného a jejího volného zavěšení podél zdi domu a další poškození elektroinstalace v souladu s tvrzeními žalobkyně, když sám žalovaný v rámci emailové komunikace toto svémocné rušení držby přiznává. V důsledku této činnosti žalovaného pak dochází k výpadkům přívodu elektrické energie do nemovitostí žalobkyně a k dalšímu poškozování této elektroinstalace v důsledku naprosto nevhodného uložení a poškození. Rovněž je současný stav elektroinstalace nebezpečný a hrozí úraz elektrickým proudem. Pokud žalovaný namítal, že elektroinstalace byla vyjmuta již dříve v rámci stavebních prací na jeho domě, a to se souhlasem a s vědomím žalobkyně, soud konstatuje totéž, co při odůvodnění včasnosti podané žaloby shora, a za svémocný zásah žalovaného považuje až jeho jednání spočívající v opětovném vyjmutí elektroinstalace z předem vysekané drážky, zaomítání této drážky a překrytí zateplením (fasádou) a zavěšení elektroinstalace volně do vzduchu za situace, kdy je evidentní, že již nemá v úmyslu vložit elektroinstalaci opětovně do zdi domu tak, jak s tím žalobkyně po celou dobu stavebních prací počítala a jak ještě dne 28. 8. 2024 nevylučoval ani sám žalovaný. Žalovaný jednal v této situaci vůči žalobkyni naprosto svévolně, kdy umístění elektroinstalace ve zdi domu podmiňoval tím, že mu žalobkyně podepíše různé dokumenty a souhlasy ohledně jeho staveb a přistoupí na jeho požadavky. Z předložené emailové komunikace jednoznačně vyplývá, jakým způsobem žalovaný vůči žalobkyni vystupoval (např. email ze dne 28. 8. 2024: „…Podepíšete mi ty souhlasy s umístěním nových pergol, souhlas se stávající pergolou a skleníkem, abych mohl elektrické vedení ponechat ve zdi a chlapi mohli pokračovat? Protože pokud nepodepíšete, tak bude vedení vyjmuto ze zdi. Podpisy potřebuji dnes do večera.“; email ze dne 5. 8. 2024: „….. S touto dohodou nesouhlasím. Já si své černé stavby zlegalizuji i bez vašich souhlasů, jen to bude delší cesta. Určitě ti za to neposkytnu věcné břemeno na inženýrské sítě. Ale bez vody, kanalizace a elektřiny se žije hůře. Proto by bylo moudré konečně přistoupit na moji dohodu….“), když soud samozřejmě musel vycházet pouze z dokumentace a listin, založených ve spise. Žalovaný po celou dobu komunikace se žalobkyní v rámci řešení vedení elektroinstalace zastával stanovisko, že vložit elektroinstalaci do zdi jeho domu možné je a že je to ochoten udělat, pokud žalobkyně přistoupí na jeho podmínky a požadavky. A protože to žalobkyně neudělala, došlo z jeho strany k definitivnímu vyjmutí elektroinstalace ze zdi domu a tím ke svémocnému rušení práva drženého žalobkyní.
21. Jelikož z výše uvedených důvodů má soud za prokázanou držbu žalobkyně i svémocné rušení držby žalobkyně žalovaným, shledal nároky žalobkyně za odůvodněné.
22. V řízení o ochraně držby má pak držitel nárok na to, aby se rušitel zdržel rušení a aby vše uvedl v předešlý stav (§ 1003 o. z.). Žalobkyně se v tomto řízení domáhala obou těchto nároků, když jednak požadovala, aby se žalovaná zdržela rušení držby žalobkyně spočívající v nerušeném užívání práva na vedení elektroinstalace přes nemovité věci žalovaného, a jednak požadovala uvedení poškozené elektroinstalace do původního a funkčního stavu, který panoval před zásahy žalovaného. Pokud žalovaný namítal, že mu nemůže být uložena povinnost zdržet se ve výroku I. uvedeného jednání, když žalobkyně netvrdila ani neprokázala, že žalovaný brání dodávkám elektrické energie do domu žalobkyně, soud uzavírá, že uvedený nárok je možné uplatnit, pokud svémocné rušení trvá, resp. pokračuje, anebo tam, kde sice již přestalo, avšak existuje konkrétní nebezpečí jeho opakování v budoucnu. Žalobkyně revizní zprávou [jméno FO] prokázala, že v důsledku aktuálního stavu elektroinstalace již došlo k přerušení dodávky elektrické energie a tato situace se může kdykoliv opakovat, pokud elektroinstalace bude volně zavěšena venku, a uplatněný nárok je tak v souladu se zákonem. Nad rámec k tomuto pak soud konstatuje, že je přinejmenším k zamyšlení, když žalobce tvrdí, že se po celou dobu snažil přimět žalobkyni, aby odstranila zcela nevyhovující stav (v extrémním rozporu s normami) v souvislosti s uvedeným stavebním záměrem, nicméně fotografiemi a samotnými emaily žalovaného bylo prokázáno, že žalovaný provedl stavební úpravy potřebné pro zabudování elektroinstalace do zdi, když nechal vysekat drážku, elektroinstalaci do ní nechal vložit a ještě dne 28. 8. 2024 psal žalobkyni, že pokud mu nepodepíše požadované souhlasy, nechá elektroinstalaci vyjmout ze zdi. Jestliže by mu žalobkyně souhlasy podepsala, měl tedy v úmyslu elektroinstalaci ve zdi ponechat a nepovažoval to za nemožné.
23. Soud si je rovněž vědom, že nelze žádat uvedení věci v předchozí stav (tj. v projednávané věci uvedení elektroinstalace do původního stavu, který panoval před zásahy žalovaného), pokud by toto uvedení vedlo k tomu, že by v případě opačného výsledku v petitorním sporu nebylo již možné fakticky tento odlišný výsledek petitorního sporu realizovat. Rovněž není možné žádat uvedení v předchozí stav, pokud toto není fakticky nebo právně možné. V posuzované věci nebrání uvedení elektroinstalace do původního stavu žádná z těchto překážek, neboť tím nebude ohrožena vykonatelnost rozhodnutí v případném dalším sporu o právo vedení elektroinstalace přes nemovité věci žalovaného, a současně vrácení elektroinstalace na původní místo a do původního stavu není fakticky ani právně nemožné. Jestliže žalovaný argumentuje tím, že v projednávané věci „původní stav“ před svémocným zásahem znamená ponechání elektroinstalace volně ve vzduchu a že petit navrhovaný žalobkyní je v tomto směru nevykonatelný a neurčitý, soud těmto jeho argumentům nemůže přisvědčit. V první řadě žalobkyně v petitu žaloby jednoznačně a určitě popisuje způsob, jakým má dojít k navrácení do původního stavu, tedy zejména vložením elektroinstalace zpět do zdi domu žalovaného. Nenavrhuje tedy, aby bylo vedení volně zavěšeno na zdi domu. Že původním stavem má na mysli stav před započetím stavebních prací na domě žalovaného, ačkoliv v době svémocného zásahu do držby žalobkyně a rovněž nějakou dobu před tímto zásahem (v době provádění stavebních prací) byla elektroinstalace již vyňata ze zdi domu, soud nepovažuje za důvod pro zamítnutí žaloby. Jak již bylo opakovaně odůvodněno výše, žalobkyně se po celou dobu provádění stavebních prací důvodně domnívala, že jakmile to bude technicky (stavebně) možné, bude elektroinstalace vrácena zpět pod fasádu domu žalovaného. Skutečnost, že po dobu stavebních prací akceptovala stav, kdy byla elektroinstalace ze zdi vyjmuta, na tom nic nemění. Je rovněž určité a srozumitelné, že původním stavem je myšleno vložení elektroinstalace do zdi domu žalovaného, kde byla elektroinstalace od roku 1991 uložena, nicméně že není požadováno uložení elektroinstalace na přesně stejné místo, když nikdo nezpochybňuje, že toto není reálně možné. Naopak žalobkyně reaguje na aktuální stav, kdy navrhuje navrácení do původního stavu „opětovným vložením této kompletní elektroinstalace a elektrického vedení pro dům č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [adresa] do vysekané drážky pod fasádou domu žalovaného č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku p. č. st. [Anonymizováno] v kat. ú. [adresa].“ Cílem tedy je, aby elektroinstalace byla opětovně zabudována pod fasádu domu žalovaného, a to jednoznačně vyplývá z petitu žaloby. Jak již bylo opakovaně uvedeno, sám žalovaný po celou dobu tuto variantu neodmítal (byť se řešily i varianty jiné, například vedení elektroinstalace v zemi), pro elektroinstalaci byla vysekána drážka do stěny domu, dokonce do ní byla elektroinstalace vložena, nakonec však byla opět vyjmuta a drážka zadělána, jelikož žalobkyně nepřistoupila na kategorické požadavky žalovaného. Nelze tedy ani uzavřít, že vrácení elektroinstalace do původního stavu do zdi domu žalovaného je technicky nemožné, jak tvrdí žalovaný, když sám žalovaný to zjevně až do konce srpna roku 2024 za možné považoval. Pokud bude uvedení do původního stavu pro žalobce finančně nákladné, není to dostatečný argument pro to, že je to objektivně nemožné, když žalovaný musel s ohledem na panující situaci počítat s tím, že žalobkyně se bude bránit. Vložení elektroinstalace do zdi domu žalovaného zjevně není nemožné ani stavebně/technicky, když už takto k vložení elektroinstalace došlo samotným žalovaným a žalovaný měl minimálně po nějakou dobu v úmyslu toto řešení realizovat. Žalovaný pak nepředložil soudu žádné důkazy prokazující, že navrhované řešení je v rozporu s normami či extrémně finančně náročné. Soud si je vědom malého časového prostoru, který je dán v rámci tohoto řízení k obraně žalovanému, nicméně s touto časovou náročností se musí vyrovnat oba účastníci a rovněž soud při rozhodování o věci, když zákon ukládá rozhodnout v patnáctidenní lhůtě od podání žaloby, a veškeré důkazy je proto třeba předložit soudu tak, aby mohlo být v zákonné lhůtě rozhodnuto.
24. Soud proto žalobním nárokům v plném rozsahu vyhověl tak, jak uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto usnesení.
25. Na závěr soud opětovně uvádí, že v případě držební ochrany nejde o ochranu subjektivního práva, ale o ochranu pokojného stavu. Pokojný stav, kterému je v držebním řízení poskytována ochrana, tak nemusí být souladný se stavem právním. Je plně možné, že v případném následném řízení bude rozhodnuto zcela jinak, než bylo rozhodnuto v tomto posesorním řízení. Jedná se tedy pouze o dočasnou úpravu poměrů.
26. O lhůtě k plnění ve výroku II. rozhodoval soud v souladu s ust. § 171 odst. 1 o. s. ř., dle kterého lhůta k plnění počíná běžet od doručení usnesení; jejím uplynutím je usnesení vykonatelné. Dle ust. § 167 odst. 2 o. s. ř. není-li dále stanoveno jinak, užije se na usnesení přiměřeně ustanovení o rozsudku. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř., uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že s ohledem na žalovanému uložené povinnosti je adekvátní lhůta k plnění v délce 15 dnů od doručení tohoto usnesení, kterou je zároveň dosaženo naplnění smyslu a účelu řízení na ochranu držby, když tato ochrana má být co nejrychlejší, na druhé straně je třeba, aby měl žalovaný reálně prostor uložené povinnosti splnit.
27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 9 356 Kč. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 5 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená podle § 9 odst. 1a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby), tj. celkem 3 000 Kč, dále dvou paušálních náhrad výdajů po 300 Kč podle § 13 odst. 3 a. t., tj. celkem 600 Kč, a nakonec náhrada DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad ve výši 756 Kč, neboť zástupce žalobce doložil, že je plátcem DPH. Místo plnění bylo stanoveno v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalobce. Lhůtu k plnění soud určil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. jako obecnou třídenní.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.