26 C 47/2022 - 418

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní Mgr. Silvií Kasardovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 12 412 958 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 8 700 000 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 3 712 958 Kč a úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 12 412 958 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 733 249,38 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám zástupce žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne 14. 3. 2022 domáhal po žalovaném zaplacení částky 8 700 000 Kč jakožto dlužné jistiny z půjček a částky 3 712 598 Kč jakožto dlužného smluvního úroku, a to společně se zákonným úrokem z prodlení, od prvního dne prodlení, do zaplacení.

2. Žalobu odůvodnil uzavřením několika finančních půjček s žalovaným: - ze dne 28. 5. 2010 částky 3 000 000 Kč se splatností 30. 11. 2010 a úrokem 10 % ročně (dále také „půjčka č. [hodnota]“). Splatnost byla nejprve prodloužena písemně dne 30. 11. 2011 a stejného dne byla znovu prodloužena do 31. 5. 2012. Následně byla stejná smlouva uzavírána ústně, a to opakovaně, bez fyzického předání peněz, dne 1. 6. 2012, 28. 6. 2013, 31. 5. 2014 a 31. 5. 2015. Celá jistina byla žalovaným splacena dvěma platbami po 1 500 000 Kč dne 25. 5. 2015 a dne 9. 6. 2015. V průběhu řízení žalobce toto tvrzení změnil, protože do 25. 5. 2015 a 9. 6. 2015 se dříve staly splatné smluvní úroky ve výši 700 000 Kč, proto z těchto plateb bylo nejprve započteno na úroky 700 000 Kč a teprve poté na jistinu zbývající částku 2 300 000 Kč, přičemž z půjčky č. [hodnota] zbývá k úhradě jistiny částka 700 000 Kč, - ze dne 30. 11. 2010 částky 3 000 000 se splatností 30. 11. 2011 a úrokem 10 % ročně (dále také „půjčka č. [hodnota]“). Splatnost byla nejprve prodloužena písemně do 31. 5. 2012. Následně byla stejná smlouva uzavírána ústně, a to opakovaně, bez fyzického předání peněz, dne 1. 6. 2012, 28. 6. 2013, 31. 5. 2014 a 31. 5. 2015. Na jistinu bylo žalovaným zaplaceno 1 300 000 Kč. Zbývající jistina 1 000 000 Kč je vymáhána v řízení vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen „[spisová značka]“) a zbývajících 700 000 Kč je předmětem tohoto řízení, - ze dne 15. 6. 2011 částky 3 000 000 Kč se splatností do 15. 6. 2012 a úrokem 10 % ročně (dále také „půjčka č. [hodnota]“). Následně byla stejná smlouva uzavírána ústně, a to opakovaně, bez fyzického předání peněz, dne 15. 6. 2012, 15. 6. 2013, 15. 6. 2014 a 31. 5. 2015. Na tuto půjčku nebylo na jistině nic žalovaným zaplaceno, - ze dne 5. 10. 2011 částky 2 000 000 Kč se splatností do 5. 5. 2012 a úrokem 10 % ročně (dále také „půjčka č. [hodnota]“). Tato stejná smlouva byla následně uzavírána ústně, a to opakovaně, bez fyzického předání peněz, dne [datum], [datum], [datum] a 31. 5. 2015. Na tuto půjčku nebylo na jistině nic žalovaným zaplaceno, - ze dne 28. 12. 2011 částky 3 000 000 Kč se splatností do 28. 6. 2012 a úrokem 10 % ročně (dále také „půjčka č. [hodnota]“). Následně byla stejná smlouva uzavírána ústně, a to opakovaně, bez fyzického předání peněz, dne 29. 6. 2012, 28. 6. 2013, 29. 6. 2014 a 31. 5. 2015. Na jistinu této půjčky nebylo žalovaným nic zaplaceno. Platby žalovaného zaslané na jeho účet v letech 2011–2019 započetl na smluvní úrok, protože mu svou výší přesně odpovídaly, přičemž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]. Jednalo se platbu: - 300 000 Kč zaplacené dne 13. 6. 2011, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, - 300 000 Kč zaplacené dne 6. 12. 2011, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, - 300 000 Kč zaplacené dne 1. 6. 2012, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, - 300 000 Kč zaplacené dne 20. 12. 2012, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, - 300 000 Kč zaplacené dne 25. 6. 2013, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, k níž však chybí výpis z účtu o úhradě, - 300 000 Kč zaplacené dne 27. 12. 2013, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, která byla uhrazena v hotovosti, - 400 000 Kč zaplacené dne 5. 6. 2014, z níž započetl částku [částka] na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2 a [částka] ze smlouvy č. [hodnota], - 300 000 Kč zaplacené dne 30. 12. 2014, kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a 2, - 150 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], - 150 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], - 150 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], k níž však chybí výpis z účtu o úhradě, - 150 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], která byla uhrazena v hotovosti, - 300 000 Kč zaplacené dne [datum], z níž započetl částku [částka] na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a [částka] ze smlouvy č. [hodnota], - 400 000 Kč zaplacené dne [datum], z níž započetl částku [částka] na úroky ze smlouvy č. [hodnota], [částka] ze smlouvy č. [hodnota] a [částka] ze smlouvy č. [hodnota], - 116 667 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], - 100 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], - 100 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], - 100 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], k níž však chybí výpis z účtu o úhradě, - 150 000 Kč zaplacené [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], - 300 000 Kč zaplacené dne [datum], z níž započetl částku [částka] na úroky ze smlouvy č. [hodnota] a [částka] ze smlouvy č. [hodnota], - 150 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], k níž však chybí výpis z účtu o úhradě, - 150 000 Kč zaplacené dne [datum], kterou započetl na úroky ze smlouvy č. [hodnota], k níž však chybí výpis z účtu o úhradě, Celková výše plateb v jednotlivých letech pravidelně činila [částka] za půl roku, což odpovídalo sjednaným 10 % z [částka]. Žalovaný tak z půjčky č. [hodnota] a 2 zaplatil úrok v celkové výši [částka], z půjčky č. [hodnota] v celkové výši [částka], z půjčky č. [hodnota] v celkové výši [částka] a z půjčky č. [hodnota] zaplatil úrok v celkové výši [částka]. Žalovaný tak celkem ve 27 platbách uhradil na úroku částku [částka]. Dále bylo žalovaným zaplaceno dne 25. 5. 2015 - 1 500 000 Kč na jistinu půjčky č. [hodnota], dne [datum] - [částka], z toho [částka] na jistinu půjčky č. [hodnota] a [částka] na smluvní úrok, dne 3. 11. 2015 – 1 000 000 Kč, kdy se jednalo o půjčku žalovaného poskytnutou společnosti [právnická osoba]., která měla exekučně blokovaný účet u Raiffeisenbank, proto její výdaje byly hrazeny přes jeho osobní účet. Dále se jednalo o platbu ze dne [datum] – [částka], dne [datum] – [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] - [částka], kdy se opět jednalo o půjčku žalovaného poskytnutou společnosti [právnická osoba].., stejně jako dne [datum] - [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] - [částka], dne [datum] - [částka] a dne [datum] - [částka]. Dále dne [datum] – [částka], kdy se jednalo o splátku jistiny, stejně jako dne [datum] - [částka] a dne [datum] – [částka]. Žalovaný část plateb poskytl v hotovosti, z nichž bylo na úrok započteno 300 000 Kč dne 27. 12. 2013 z platby 600 000 Kč (viz. výše) a 150 000 Kč dne 30. 12. 2013 (viz. výše). Oba jako společníci společnosti [právnická osoba]. od 12. 10. 2015 poskytovali společnosti půjčky, protože měla exekučně zablokované účty. Jde to vidět v účetnictví společnosti, v přehledu obratů na účtech 365 xx, což jsou účty osobních půjček společníků. Konkrétně pro žalobce byl vedený účet 365001 a pro žalovaného 365002. A právě na účtu 365002 ke dni 30. 12. 2015 je zaúčtována půjčka žalovaného výši 1 000 000 Kč, což odpovídá platbě ze dne 28. 12. 2015, také částka 800 000 Kč ze dne 2. 8. 2016, částka 500 000 Kč ze dne 14. 12. 2017, částka 500 000 Kč ze dne 19. 12. 2017, částka 300 000 Kč ze dne 26. 3. 2018, částka 300 000 Kč ze dne 24. 4. 2018 a částka 300 000 Kč ze dne 29. 5. 2018. V letech 2011 – 2015 veškeré účetnictví společnosti měl na starosti žalovaný, který tak sám rozhodoval o tom, jaké platby budou zaúčtovány na osobní půjčky společníků. Žalovaný navíc v tomto období realizoval výběry a převody peněz z účtu společnosti [právnická osoba]., vedeného u spořitelního družstva Peněžní dům. Takto si dne [datum] převedl na svůj účet č. [č. účtu] částku 1 000 000 Kč a dne [datum] částku [částka]. Ve dnech 19. 10. 2015, 23. 10. 2015, 27. 6. 2017 a 12. 12. 2017 žalovaný z účtu zaslal na účet své společnosti [právnická osoba]. částku 4 134 986 Kč. Smlouvy o půjčce č. 2-5 byly ústní dohodou s žalovaným ze dne 31. 5. 2015 uzavřeny znovu, tedy byly nahrazeny novými smlouvami sjednanými za totožných podmínek, pouze datum splatnosti bylo sjednáno „na výzvu žalobce jakožto věřitele“. Žalovanému již před tím byly předány zapůjčené peníze, protože s nimi již disponoval na základě předchozích smluv, proto nebylo třeba nového předání (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2007, sp. zn. 33 Odo 209/2005, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 338/2012). Žalobce tuto výzvu učinil na osobní schůzce s žalovaným dne 14. 3. 2019, kdy k zaplacení určil lhůtu 14 dnů, tedy 28. 3. 2019. Žalovaný kromě již vymáhané částky 1 000 000 Kč v řízení [spisová značka] dluží celkově na jistině částku 8 700 000 Kč (14 000 000 – 3 000 000 – 1 000 000 – 1 300 000) a na smluvním úroku částku 3 712 958 Kč. Smluvní úrok byl kapitalizovaný za dobu od 1. 6. 2015 do 28. 3. 2019, přičemž z půjčky č. [hodnota] se jedná o částku 651 589 Kč, z půjčky č. 3 o částku 1 147 397 Kč, z půjčky č. 4 o částku 766 575 Kč a z půjčky č. [hodnota] o částku 1 147 397 Kč. Žalovaný byl znovu vyzván k zaplacení předžalobní výzvou ze dne 7. 3. 2022. Žalobce v doplnění žaloby odkázal na e-mail žalovaného ze dne 9. 8. 2019, kde tvrdil, že na jistinu uhradil pouze 15 plateb v době od 25. 5. 2015 do 26. 7. 2019, přičemž nijak nezpochybňoval existenci závazku. Žalovaný do seznamu nezahrnul zaplacené smluvní úroky, protože nebylo sporné, že platbami placenými do 24. 5. 2015 hradil pouze smluvní úroky z půjček. Navíc platby na smluvní úroky prokazují opakované uzavírání nových smluv o půjčce, protože pokud by půjčky byly splatné, žalovanému by vznikla povinnost k zaplacení úroku z prodlení a nikoliv smluvního úroku. Při celkové půjčené částce 14 000 000 Kč, při 10 % úroku, se jednalo o částku 1 400 000 Kč ročně, rozdělenou do půlročních splátek po 700 000 Kč. Takto žalovaný platil od roku 2011 do roku 2019, až nyní tvrdí, že jeho závazek v té době již byl promlčen. Žalovaný první platbu na jistinu 1 500 000 Kč uhradil až v květnu 2015. Po jeho výzvě ke specifikaci plateb v e-mailu ze dne 15. 8. 2019 žalovaný přestal komunikovat. Nově tvrdí, že na jistinu půjček uhradil 37 plateb, z čehož je zřejmé, že do těchto plateb musel zahrnout i platby úroků a platby učiněné z jiného právního důvodu, protože pokud by žalovaný úroky neplatil, nikdy by s ním smlouvy neobnovoval. Mezi 37 plateb žalovaný zahrnul i např. platbu částky 474 000 Kč ze dne 25. 6. 2013, přičemž z této platby bylo 450 000 Kč započteno na smluvní úrok a zbylá částka 24 000 Kč byla platbou žalovaného společnosti [právnická osoba]. Některé z plateb ani nedokázal identifikovat, např. platbu částky 548 000 Kč dne 16. 4. 2014. Žalovný mezi platby na jistinu zahrnul také částku 250 000 Kč ze dne 27. 12. 2013, kterou přitom uhradil na jiný účet. Všechny své platby žalovaný zasílal pod svým rodným číslem jako variabilním symbolem, a to bez ohledu na jejich právní důvod. Namítl, že žalovaný ve svých platbách nikdy neuvedl, zda platí na jistinu nebo na úrok, proto ponechal na něm jako na věřiteli, na který dluh platbu započte. Zápočet provedl vždy na nejstarší dluh a z něj pak na úrok dle pravidla upraveného v § 330 tehdy platného obchodního zákoníku č. 513/1991 Sb., aplikovatelného i na předmětný závazkový vztah. Po uzavření půjček v písemné formě, se k datu splatnosti, každoročně až do roku 2015, žalovaného dotazoval, zda chce půjčenou částku vrátit nebo uzavřít novou smlouvu za stejných podmínek. K jejich uzavření došlo ústní formou. Možnost ústní formy mj. připustil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 22. ledna 2020, sp. zn. 26 Cdo 3501/2019, podle něhož, je-li právní jednání uskutečněno později v dohodnuté formě, není neplatné pro nedodržení dříve sjednané formy. Předpokladem je, aby si strany dohodly neformální právní jednání a také současně opustili i dříve ujednanou výhradu formy. Splatnost ústně uzavřených smluv o půjčce byla vždy na jeden rok, až na smlouvu ze dne [datum], ve které byla splatnost ujednána “na výzvu věřitele”. Důvodem bylo trestní stíhání žalovaného a společnosti [právnická osoba]., zahíjené v dubnu 2019. Zprošťující rozsudek byl vydán v listopadu 2018, proto byla výzva učiněna v březnu 2019. Žalovanému vyšel vstříc v jeho těžké životní situaci tím, že mu umožnil překlenout období trestního stíhání a dočasně po něm nepožadoval vrátit finanční prostředky z půjček, proto je jeho námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy. V této souvislosti poukázal na existenci i jiných ústních dohod z té doby, podle kterých se zachovali. Žalovaný v důsledku trestního stíhání odstoupil z funkce jednatele společnosti [právnická osoba]. a svůj podíl o velikosti 40 % na něj převedl. Zároveň byla [datum] sepsána smlouva o smlouvě budoucí o zpětném převodu obchodního podílu na výzvu žalovaného do jednoho měsíce od doručení výzvy, přičemž se ústně dohodli, že k němu dojde až po ukončení trestního stíhání žalovaného. Toto ústní ujednání dodržel, protože jednoletá objektivní lhůta pro uzavření budoucí smlouvy by již dne 8. 12. 2018, přičemž žalovaný o zpětný převod požádal až dne 13. 1. 2021. Žalobce v průběhu řízení doplnil, že dohledal ve svých poznámkách uložených na účtu [e-mail] v aplikaci [Anonymizováno] kalendář, že si na den 9. 5. 2012 zapsal schůzku s žalovaným v Praze ohledně obnovení půjček. V květnu 2012 se s žalovaným sešli několikrát v kanceláři jeho společnosti [právnická osoba]. ve [adresa], kde si dohodu o poskytnutí zápůjčky 14 000 000 Kč potvrdili. V [Anonymizováno] kalendáři má také poznámku o schůzce s žalovaným dne 5. 6. 2013 v Praze, dne 7. 5. 2014 v Horní Bečvě, dne 17. 5. 2014 ve Zlíně, dne 28. 5. 2014 v Praze, dne 22. 5. 2015 v Horní Bečvě, dne 27. 5. 2015 v Praze a 20. 6. 2015 na golfovém turnaji na Slovensku.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Hlavním důvodem je promlčení nároku a zánik dluhu jeho splněním. Popřel, že by došlo k uzavření nějakých dalších smluv či dodatků k písemně uzavřeným smlouvách o půjčkách. Potvrdil, že první písemná smlouva uzavřená 28. 5. 2010 na částku 3 000 000 Kč byla potvrzená v písemné smlouvě ze dne 30. 11. 2010, kterou byla poskytnuta další půjčka 3 000 000 Kč a zároveň prodloužena splatnost půjčky ze dne 28. 5. 2010 do 31. 5. 2012. Úrok byl dohodnut ve výši [částka] a měl být splatný ve třech splátkách po 300 000 Kč k [datum], [datum] a [datum]. Další smlouva o půjčce byla písemně uzavřena 15. 6. 2011 na částku 3 000 000 Kč se splatností do [datum], dohodnutým úrokem [částka], splatným ve dvou splátkách po [částka] k [datum] a [datum]. Další písemná smlouva o půjčce ze dne 5. 10. 2011 zněla na částku 2 000 000 Kč, splatnou do [datum] a úrokem 116 667 Kč. Poslední písemná smlouva o půjčce [částka] byla uzavřena [datum] se splatností do [datum] a sjednaným úrokem [částka]. Jiné smlouvy o půjčkách uvedených částek, ani jejich dodatky, nebyly uzavřeny, a to ani ústní formou, což navíc bylo ve smlouvách výslovně vyloučeno. K žádnému prodloužení splatnosti z těchto smluv nedošlo, ani konkludentně. Všechny smlouvy byly uzavřeny před 1. 1. 2014, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. občanský zákoník (dale jen “o.z.”), proto je dle ustanovení § 3028 odstavce 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dale jen “n.o.z.”), třeba na právní vztah použít o.z.. Ten ve svém § 101 odst. 1 ohledně promlčení stanovil tříletou promlčecí dobu, která započne běžet ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. Tím je v případě předmětných smluv den jejich splatnosti. Dle § 100 o.z. se uplynutím tříleté lhůty ode dne splatnosti právo promlčí a věřiteli ho k námitce dlužníka nelze přiznat. K tomu došlo, proto jsou veškeré nároky ze smluv promlčeny: smlouva o půjčce č. [hodnota] a 2 je promlčena k 31. 5. 2015, smlouva o půjčce č. [hodnota] je promlčena k 15. 6. 2015, smlouva o půjčce č. [hodnota] je promlčena k 5. 5. 2015 a smlouva o půjčce č. [hodnota] je promlčena k 28. 6. 2015. Vzhledem k tomu, že se předmětný smluvní vztah řídí o.z., nelze na něj aplikovat ustanovení § 2054, jak dovodil Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 12. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 292/2018. Průběžné platby, které prováděl, proto nemají účinky uznání dluhu. Žalovaný, ač má dluh za promlčení, namítl že zanikl splněním. Všechny platby, které žalobci platil, hradil na jistinu dluhu, nikoliv na úroky jak tvrdí žalobce. Pokud by platby žalobce započetl na smluvní úroky, muselo by se to u něj objevit v řádku 38 daňového přiznání za dané období, protože by se jednalo o platby na úroky z půjček, jež se řadí do dílčího základu daně pro příjmy z kapitálového majetku podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, v platném znění. Žalobce by totiž tento příjem musel zdanit 15 % sazbou daně. Celkem žalobci uhradil z předměných půjček částku 16 988 667 Kč v 33 bezhotovostních a 4 hotovostních platbách. V bezhotovostních platbách se jednalo o částku 1 466 667 Kč hrazenou v 7 platbách označených jeho rodným číslem jako variabilním symbolem. Jednalo se o tyto platby: - 300 000 Kč ze dne 10. 6. 2011, - 300 000 Kč ze dne 5. 12. 2011, - 150 000 Kč ze dne 21. 12. 2011, - 116 667 Kč ze dne 7. 5. 2012, - 300 000 Kč ze dne 31. 5. 2012, - 150 000 Kč ze dne 15. 6. 2012 a - 150 000 Kč ze dne 28. 6. 2012. Zbývajících 26 bezhotovostních plateb představovalo částku 14 472 000 Kč; u některých plateb byl variabilní symbol zkrácen pouze na prvních šest čísel z jeho rodného čísla. Jednalo se o tyto platby: - 100 000 Kč ze dne 18. 12. 2012, - 300 000 Kč ze dne 19. 12. 2012, - 300 000 Kč ze dne 28. 12. 2012, - 474 000 Kč ze dne 24. 6. 2012, -100 000 Kč ze dne 25. 6. 2013, - 250 000 Kč ze dne 27. 12. 2013, - 548 000 Kč ze dne 16. 4. 2014, - 400 000 Kč ze dne 4. 6. 2014, -300 000 Kč ze dne 7. 7. 2014, - 400 000 Kč ze dne 15. 12. 2014, - 300 000 Kč ze dne 29. 12. 2014, - 1 500 000 Kč ze dne 25. 5. 2015, - 1 500 000 Kč ze dne 9. 6. 2015, - 1 000 000 Kč ze dne 3. 11. 2015, - 1 000 000 Kč ze dne 24. 11. 2015, - 1 000 000 Kč ze dne 28. 12. 2015, - 300 000 Kč ze dne 5. 5. 2016, - 800 000 Kč ze dne 2. 8. 2016, - 500 000 Kč ze dne 14. 12. 2017, - 500 000 Kč ze dne 19. 12. 2017, - 300 000 Kč ze dne 26. 3. 2018, - 300 000 Kč ze dne 24. 4. 2018, - 300 000 Kč ze dne 29. 5. 2018, - 1 000 000 Kč ze dne 16. 7. 2019, - 600 000 Kč ze dne 24. 7. 2019 a - 400 000 Kč ze dne 26. 7. 2019. Bezhotovostní platby byly poskytnuty ve výši 600 000 Kč dne 27. 12. 2013 a po 150 000 Kč dne 30. 12. 2013, 28. 12. 2013 a 16. 12. 2014. Žalovaný namítl, že žalobce účelově postavil svoji argumentaci o ústně ujednaných smlouvách o půjčkách tak, aby odpovídaly datům jeho plateb s tvrzením, že se jedná o platby smluvních úroků za zápůjček. Platby, které nezapadají do této verze, žalobce ignoroval s tvrzením, že se nejedná o splátky dluhu. Existence průběžných splátek dluhu je dle žalovaného důkazem o tom, že nebylo nutné uzavírat nové smlouvy, protože půjčky splácel, dokonce i když již byly promlčené. Žalobce svým tvrzením vytváří složitý právní konstrukt spočívající v uzavírání celé řady nových ústních smluv o půjčkách a de facto k vrácení jistiny, kdy okamžikem započtení dojde k zániku původní smlouvy o půjčce a současně teoreticky k předání částky dle nově uzavřené smlouvy jako reálného kontraktu. Žalobci však nesedí některá argumentace, kdy např. u smlouvy o půjčce č. [hodnota] měl být ústně změněn způsob placení úroků v půlročních intervalech po 100 000 Kč. Žalobci totiž nezbylo, než vytvořit nový režim půlročního hrazení úroků tak, aby mu to sedělo na platby. Jeho tvrzení však nevyplývá z žádného jiného důkazu. Žalobce zcela pomíjí, že platby se liší svým datem i výší, kdy rozdíly jsou až několik týdnů. Stejně zachází i s platbami hotovostními a z ostatních plateb si vybírá jen ty, které mu sedí částkami a daty do jeho argumentace, kdy např. z částky 474 000 Kč ze dne 25. 6. 2013 si na úroky započítává pouze 450 000 Kč[Anonymizováno] by zbylých 24 000 Kč nějak byl schopen vysvětlit. Stejně je tomu u platby částky 548 000 Kč ze dne 16. 4. 2014, která se mu nehodí do jeho argumentace, proto ji opět ignoroval, přestože byla uhrazena na stejný bankovní účet a pod stejným variabilním symbolem jako do té doby všechny platby. Stejně tak zachází i s platbami ze dne 25. 5. 2015 a [datum] v celkové výši 3 000 000 Kč, kdy původně se mělo jednat o platby na jistinu půjčky č. [hodnota] a až následně z ní mělo být započteno 300 000 Kč na úroky smluvní, splatné k 31. 5. 2015. Celá konstrukce ústních smluv žalobce je nelogická, protože je velice složitá. Každoroční uzavření nové smlouvy u čtyř původně písemných smluv o půjčce, každá s jiným datem splatnosti jistiny a smluvních úroků vytváří velmi složité smluvní prostředí, ve kterém je obtížné se orientovat a zejména pak, pokud mělo k jejich uzavření dojít ústní formou. V podnikatelských kruzích je velmi nezvyklé, aby byl vytvořen takto složitý systém údajných ústních dohod, aniž by došlo k jeho zachycení v podobě písemné. Žalobce fakticky tvrdí, že v průběhu let 2012 až 2015 došlo k uzavření 20 ústních dohod, přičemž každá z nich je specifická a unikátní, aniž by tyto dohody měly jakýkoliv odraz zachytitelný v realitě. Navíc žalobce v průběhu řízení mění data ústních dohod, kdy nejprve u smlouvy č. [hodnota] a 2 uvádí data 1. 6. 2012, 28. 6. 2013, 31. 5. 2014 a 31. 5. 2015, a později datum 28. 6. 2013 mění na 25. 6. 2013. U smlouvy č. [hodnota] v žalobě uvádí data 15. 6. 2012, 15. 6. 2013, 15. 6. 2014 a 31. 5. 2014, avšak později je mění za data 1. 6. 2012, 25. 6. 2013, 31. 5. 2014 a 31. 5. 2015. U smlouvy č. [hodnota] v žalobě uvádí data 9. 5. 2012, 9. 6. 2013 a 5. 6. 2014, která mění za data data “ve stejných datech a za stejných okolností došlo ohledně této částky k uzavírání opakovaných ústních smluv, přičemž poslední dohoda měla být uzavřena 31. 5. 2015”. U smlouva č. [hodnota] uvádí data 29. 6. 2012, 28. 6. 2013, 29. 6. 2014 a 31. 5. 2015, která později mění za data 1. 6. 2012 a zbylé tři data upřesnil tak, že “ještě před splatností této písemné smlouvy o půjčce byla mezi účastníky za stejných okolností, jako bylo popsáno výše, uzavřena ústně smlouva o půjčce stejné částky dne 1. 6. 2012 a následně v roce 2013, 2014 a 2015”. Žalobce není schopen konzistentně tvrdit okolnosti ústních dohod. Zároveň žalovaný vyloučil uzavření ústní dohody dne [datum], kdy byl v USA na jazykovém kurzu. Tvrzení o údajném uzavření ústní smlouvy o půjčce z roku 2015 se splatností “na výzvu” z důvodu trestního stíhání je zcela nesmyslné. Žalobce nemohl její uzavření prokázat placením smluvních úroků, proto přišel s touto verzí. Žalobci do jeho argumentace po dobu trestního stíhání nesedí ani platby z období od 3. 11. 2015 do 29. 5. 2018 v celkové výši [částka], proto je zpochybnil tím, že se má jednat o údajné půjčky žalovaného společnosti [právnická osoba].., ač byla část z ní uhrazena žalobci na stejný účet. Žalobce půjčky žalovaného na chod společnosti opírá o exekučně zablokovaný účet vedený u [Anonymizováno]. Toto tvrzení použil i u plateb ze dne 24. 11. 2015 ve výši 1 000 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 1 000 000 Kč, ze dne 5. 5. 2016 ve výši 300 000 Kč, ze dne 2. 8. 2016 ve výši 800 000 Kč, ze dne 14. 12. 2017 ve výši [částka], ze dne [datum] ve výši 500 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 300 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 300 000 Kč a ze dne 29. 5. 2018 ve výši 300 000 Kč. Žalovaný však pro takové platby neměl jakýkoliv důvod. Stejně nelogicky se jeví postup žalobce, který započetl veškeré platby ze dne 16. 7. 2019 ve výši 1 000 000 Kč, ze dne 24. 7. 2019 ve výši 600 000 Kč a ze dne [datum] ve výši [částka] na jistinu, přestože do té doby vše započítával na smluvní úrok. Z tohoto pohledu je nesmyslné tvrzení žalobce, že po dobu trestního stíhání po něm nechtěl peníze vracet s ohledem na jeho finanční situaci, když přitom většinu plateb uhradil právě v tomto období. Navíc v žalobě podané ve věci sp. zn. [spisová značka] tvrdil, že splatnost poslední půjčky nastala dne 1. 6. 2015. Platby žalobci zasílal dle svých finančních možností, převážně na konci účetního období jeho společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno]. r. o. ke dni 30.

6. Žalovaný potvrdil, že v účetnictví společnosti [právnická osoba]. se účet [Anonymizováno] dělí na účet [Anonymizováno]-půjčka [Anonymizováno] a [Anonymizováno]-půjčka [Anonymizováno], kde se evidují půjčky společníků společnosti. Žalobcem tvrzené půjčky nejsou v účetnictví uvedeny, protože by musely být vedeny na účtu [Anonymizováno]. Poslední jeho půjčka společnosti je vedena ze dne [datum]. Vyjímkou je rok [Anonymizováno] kde jsou na jeho účtu chybně zaúčtovány položky ze dne [datum] o výši [částka] a ze dne 27. 12. 2017 o výši 500 000 Kč. Skutečnost, že tyto platby představují půjčky žalobce, je zjevná z výpisů z bankovního účtu společnosti [právnická osoba]., protože obě tyto platby byly zaslány z osobního účtu žalobce. Na účtu [Anonymizováno] byla ke dni [datum] vedena částka [částka] představující údajný souhrn jeho půjček společnosti. Zde však došlo nepochopitelné účetní operaci, kdy tato údajná půjčka byla kapitalizována jako dobrovolný příplatek společníka podle § 163 zákona o obchodních korporacích a celá částka byla z účtu [Anonymizováno] převedena na účet [Anonymizováno] - ostatní kapitálové fondy. Nepochopitelnost tohoto kroku spočívala v tom, že ke dni 31. 12. 2020 nebyl společníkem společnosti [právnická osoba]., proto jeho údajné půjčky nemohly být započteny na jeho povinnost uhradit dobrovolný příplatek společnosti. Tuto chybu v účtování mu společnost k jeho dotazu potvrdila s tím, že se v roce 2020 jednalo o kapitalizaci půjčky ke stávajícímu společníkovi [tituly před jménem] [jméno FO], tedy žalobci. Soud po provedeném dokazování zjistil tento skutkový stav:

4. Žalobce vyzval žalovaného předžalobní upomínkou ze dne [datum] k vrácení půjčky ve výši 8 700 000 Kč a smluvního úroku ve výši 3 712 958 Kč ze smluv ze dne 30. 11. 2010, [datum], 5. 10. 2011 a 28. 12. 2011. Splatnost půjčky ze dne 30. 11. 2010 byla nejprve prodloužena do [datum] a následně smlouva opětovně uzavřena dne [datum], [datum], [datum] a [datum], přičemž na jistině bylo zaplaceno 1 300 000 Kč. Půjčka [Anonymizováno] dne [datum] byla opětovně uzavřena dne [datum], [datum], [datum], [datum] a dosud na ní nebylo nic zaplaceno. Půjčka ze dne [datum] byla opětovně uzavřena dne 9. 5. 2012, 9. 6. 2013, 5. 6. 2014 a 31. 5. 2015 a dosud na ní nebylo nic zaplaceno a půjčka ze dne 28. 12. 2011 byla opětovně uzavřena dne 29. 6. 2012, 28. 6. 2013, 29. 6. 2014 a 31. 5. 2015 a dosud na ní nebylo nic zaplaceno.

5. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla nejprve uzavřena mezi účastníky dne 28. 5. 2010. Půjčeno bylo 3 000 000 Kč převodem na účet žalovaného č. [č. účtu] při podpisu smlouvy. Žalovaný se zavázal k jednorázovému vrácení do 28. 11. 2010 na účet žalobce č. [č. účtu]. Půjčka byla poskytnuta s ročním 10 % úrokem, tj. úrok na sjednané období činil 150 000 Kč. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení.

6. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena dne 30. 11. 2010 na částku [částka], které převedl žalobce žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] při podpisu smlouvy. Zároveň byla prodloužena splatnost půčky [částka], kterou žalobce poskytl žalovanému již dne [datum]. Celou částku [částka] se zavázal žalobci vrátit do 31. 5. 2012 na účet žalobce č. [č. účtu]. Půjčka mohla být vrácena dříve nebo prodloužena na základě dohody písemným dodatkem. Celá částka [částka] byla úročena ročně úrokem 10 %. Úrok za sjednané období činil 900 000 Kč a byl splatný ve třech rovnoměrných splátkách po [částka] k [datum], [datum] a [datum]. Půjčka byla zajištěna směnkami. Pro případ prodlení s vrácením půjčky byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,5 % z dlužné částky za každý den prodlení, splatná na účet žalobce č. [č. účtu] do 7 dnů od doručení písemné výzvy k jejímu uhrazení. Stejného dne [datum] byla mezi účastníky uzavřena smlouva o půjčce částky 6 000 000 Kč splatné jen do [datum]. Částka byla poskytnuta bezhotovostně již dne 28. 10. 2010 ve výši 3 000 000 Kč a dne 30. 11. 2010 ve výši 3 000 000 Kč.

7. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena mezi účastníky dne 15. 6. 2011 na částku 3 000 000 Kč, kterou převedl žalobce žalovanému na jeho účet č. [č. účtu] při podpisu smlouvy. Splatnost půjčky byla stanovena do 15. 6. 2012 na účet věřitele č. [č. účtu]. Bylo dohodnuto, že půjčka může být vrácena dříve nebo prodloužena na základě dohody obou stran písemným dodatkem. Půjčená částka byla úročena ročně úrokem 10 %. Úrok za sjednané období činil částku 300 000 Kč a byl splatný ve dvou splátkách po 150 000 Kč ke dni 15. 12. 2011 a 15. 6. 2012. Půjčka byla zajištěna směnkami. Pro případ prodlení byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení, splatná na účet č. [č. účtu] do 7 dnů od doručení písemné výzvy k jejímu uhrazení.

8. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] na částku [částka], která byla poskytnuta bezhotovostně na účet žalovaného č. [č. účtu] při podpisu smlouvy. Splatnost byla sjednána do [datum] na účet věřitele č. [č. účtu]. Půjčka mohla být vrácena i dříve nebo prodloužena na základě dohody obou stran písemným dodatkem smlouvy. Smluvní strany se dohodly na úročení 10 % ročně, tedy úrok za sjednané období činil [částka] a byl splatný k [datum]. Půjčka byla zajištěna formou směnky. Pro případ prodlení se zaplacením byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,5 % ročně z celkové dlužné částky za každý den prodlení, splatná na účet věřitele č. [č. účtu] do 7 dnů od doručení výzvy k jejímu uhrazení.

9. Smlouva o půjčce č. [hodnota] byla mezi účastníky uzavřena dne [datum] na částku [částka] poskytnutou na účet žalovaného č. [č. účtu] při podpisu smlouvy. Splatnost byla dohodnuta do [datum] na účet věřitele č. [č. účtu]. Půjčka mohla být vrácena nebo prodloužena na základě dohody obou stran písemným dodatkem. Roční úročení ve výši 10 % ročně za sjednané období činilo [částka] a bylo splatné k [datum]. Půjčka byla zajištěna směnkou. Pro případ prodlení byla dohodnuta smluvní pokuta ve výši 0,5 % z celkové dlužné částky za každý den prodlení, splatná na účet věřitele č. [č. účtu] do 7 dnů od doručený písemné výzvy k jejímu uhrazení.

10. Výpisy z účtu žalobce č. [č. účtu] zahrnovaly tyto platby na účet žalovaného č. [č. účtu] pod variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalobce: - částku 3 000 000 Kč poskytnutou dne [datum], - částku 3 000 000 Kč poskytnutou dne [datum], - částku 3 000 000 Kč poskytnutou dne [datum], - částku 2 000 000 Kč poskytnutou dne [datum] a - částku 3 000 000 Kč poskytnutou dne [datum].

11. Výpisy z účtu žalobce č. [č. účtu] dále zahrnovaly tyto přijaté platby z účtu žalovaného č. [č. účtu] s poznámkou “[Anonymizováno]” a variabilním symbolem [var. symbol], odpovídajícím rodnému číslu žalovaného: - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 150 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 474 000 Kč z června 2013, - částky 400 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 150 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 400 000 Kč ze dne [datum], - částky 116 667 Kč ze dne [datum], - částky 100 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 100 000 Kč ze dne [datum], - částky 400 000 Kč ze dne [datum], - částky 400 000 Kč ze dne [datum], - částky 150 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum] a - částky 300 000 Kč ze dne [datum].

12. Výpisy z účtu žalobce č. [č. účtu] dále zahrnovaly tyto platby: - částky 800 000 Kč ze dne [datum], která byla následujícího dne zaslána na účet č. [č. účtu] pod variabilním symbolem [var. symbol] s poznámkou [právnická osoba]., - částky 300 000 Kč ze dne [datum] uhrazené žalovaným s poznámkou [Anonymizováno], která byla stejného dne převedena na účet č. [č. účtu], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], která byla následujícího dne zaslána na účet č. [č. účtu] s poznámkou půjčka do [Anonymizováno] [Anonymizováno], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], která byla následujícího dne zaslána na účet č. [č. účtu] s poznámkou převod půjčky od [Anonymizováno] na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno].

13. Výpisy z účtu žalobce č. [č. účtu] zahrnovaly tyto platby: -částky 500 000 Kč ze dne [datum] z účtu žalovaného č. [č. účtu], kterou dne [datum] žalobce zaslal na účet č. [č. účtu] s poznámkou přeposlání částky od [Anonymizováno], - částky 500 000 Kč ze dne [datum] z účtu žalovaného č. [č. účtu], kterou dne [datum] žalobce zaslal na účet č. [č. účtu] s poznámkou přeposlání částky od [Anonymizováno].

14. Výpisy z účtu žalovaného č. [č. účtu] zahrnovaly mj. tyto platby na účty žalobce č. [č. účtu], [č. účtu] a [č. účtu], které obsahovaly variabilní symbol v podobě rodného čísla žalovaného s poznámkou [Anonymizováno]: - částky 150 000 Kč ze dne [datum], - částky 150 000 Kč ze dne [datum] - částky 150 000 Kč ze dne [datum], - částky 100 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 474 000 Kč ze dne [datum], - částky 100 000 Kč ze dne [datum], - částky 548 000 Kč ze dne [datum], - částky 400 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 400 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 500 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 500 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 800 000 Kč ze dne [datum], - částky 500 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 600 000 Kč ze dne [datum] a - částky 400 000 Kč ze dne [datum]. Dále se jednalo o platbu částky 250 000 Kč ze dne [datum] na běžný účet žalobce č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vedený u [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s., s poznámkou [právnická osoba] variabilním symbolem v podobě rodného čísla žalovaného před lomítkem. Jednalo se o běžný účet žalobce, dle sdělení [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s.

15. Dle výpisu z účtu společnosti [právnická osoba]. vedeného u [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pod č. [č. účtu] čerpala společnost dne [datum] úvěr [částka]. Stejného dne došlo k převodu částky [částka] na jiný účet společnosti č.ú. [č. účtu], dne [datum] k převodu částky [částka] a dne [datum] k převodu částky [částka] na osobní účet žalovaného č. [č. účtu], dne [datum] k převodu částky [částka] a dne [datum] částky [částka] na účet společnosti [právnická osoba]. č. [č. účtu].

16. Žalobce, e-mailem zaslaným dne [datum] z adresy [e-mail] na adresu [e-mail], uvedl, že při setkání u něj doma [datum] po žalovaném požadoval vrácení osobního dluhu. Žalovaný jej požádal o čtrnáctidenní lhůtu, ve které navrhne řešení, což se nestalo, proto jej zároveň vyzval k úhradě dluhu ve výši [částka]. Pokud žalovaný uhradí do [datum] alespoň [částka], umožní mu rozdělit zbývající dluh do pěti splátek tak, aby dluh byl uhrazen do konce prosince 2019. Poslední splátka byla zaplacena 26. 5. a [datum], z níž bylo započteno na úroku [částka] a na jistině [částka]. Dluh na jistině z celkové půjčky 14 000 000 tak byl snízen na [částka] a na dluh na úrocích na [částka].

17. Žalovaný reagoval e-mailem zaslaným žalobci dne [datum], ve kterém v příloze zaslal přehled 15 plateb, kdy se jednalo se o přílohu s platbami zaslanými žalovaným z účtu č. [č. účtu] a)na účet žalobce č. [č. účtu]: - částky 1 500 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum] a - částky 300 000 Kč ze dne [datum], b) na účet žalobce č. [č. účtu]: - částky 800 000 Kč ze dne [datum] , - částky 300 000 Kč ze dne [datum], - částky 1 000 000 Kč ze dne [datum], - částky 600 000 Kč ze dne [datum] a - částky 400 000 Kč ze dne [datum], z účtu č. [č. účtu] na účet žalobce č. [č. účtu]: - částky 500 000 Kč ze dne [datum] a - částky 500 000 Kč ze dne [datum]. z účtu č. [č. účtu] na účet žalobce č. [č. účtu]: - částky 300 000 Kč ze dne [datum] a - částky 300 000 Kč ze dne [datum]. Žalobce reagoval e-mailem ze dne [datum], ve kterém vyzval žalovaného k jasnému vyjádření, kterou z plateb považuje za úhradu jeho osobního dluhu vůči němu a jak platbu s ním komunikoval.

18. Žalobce vyzval žalovaného dopisem bez datace k finančnímu vypořádání půjček, vkladů, plnění společníků mezi nimi i mezi společnostmi [právnická osoba]., [Anonymizováno] [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba]. a navrhl termín jednání na 18. až [datum]. Žalovaný v dopise ze dne [datum] sdělil, že dle zaslaného přehledu plateb je zřejmé, že bylo plněno na osobní účet žalobce, o čem svědčí i to, že následně žalobce s těmito finančními prostředky sám nakládal. Zároveň žalobce vyzval k převodu svého obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba].. Znovu žalovaný vyzval žalobce dopisem ze dne [datum] k uzavření smlouvy o převodu obchodního podílu 40 % ve společnosti [právnická osoba]. za částku [částka], dle smlouvy o budoucí smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne [datum]. Žalobce v reakci na tuto výzvu sdělil, že k jejímu uzavření lze přistoupit až po jeho rozhodnutí jako jediného společníka o rozdělení podílu velikosti 100 % na dva podíly o velikosti 60 % a 40 % formou notářského zápisu. Zároveň jej vyzval k jednáním ohledně neuhrazených půjček, které by mohly vrhat stín na jejich další spolupráci jako společníků společnosti [právnická osoba].

19. Smlouva o budoucí smlouvě o převodu obchodního podílu ze dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem jako budoucím převodcem a žalovaným jako budoucím nabyvatelem. Jejím obsahem bylo převedení podílu žalovaného v rozsahu 40 % ve společnosti [právnická osoba]. na žalobce v nominální hodnotě 80 000 Kč. Žalobce se zavázal uzavřít budoucí smlouvu o převodu obchodního podílu nejpozději do jednoho měsíce poté, co jej k tomu vyzve žalovaný. Smlouva obsahovala prohlášení, že převodce a nabyvatel nemají vůči sobě žádné pohledávky ani závazky. Dle nepodepsaného a nedatovaného dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o budoucí smlouvě o převodu obchodního podílu měl být článek 2 odstavce 2 smlouvy o budoucí smlouvě o převodu obchodního podílu nahrazen novým textem, podle něhož by budoucí nabyvatel byl oprávněn vyzvat budoucího převodce k uzavření smlouvy o uzavření smlouvy budoucí o převodu obchodního podílu jen za podmínky, že dojde ze strany budoucího nabyvatele k vypořádání všech závazků a nákladů spojených s…. vůči budoucímu převodci, které ke dni podpisu tohoto dodatku činí … Kč a dokud nebudou uhrazeny, budoucí převodce není v prodlení s převodem části obchodního podílu ve společnosti [právnická osoba]. a není tak ani povinen převést jej na budoucího nabyvatele.

20. Žalovaný, dle výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]., v období od 12. 12. 2017 do 30. 3. 2021 nebyl jejím společníkem.

21. Žalovaný prostřednictvím svého právního zástupce v dopise ze dne 14. 1. 2021 namítl promlčení veškerých nároků z předmětných smluv o půjčce a směnek, jež tyto půjčky zajišťovaly. Poukázal na dohodu, že se budou oba jako společníci společnosti [právnická osoba]., v poměru odpovídajícím jejich obchodnímu podílu, podílet na úhradách zápůjček této společnosti a namítl, že ač jeho podíl činil 40 %, uhradil na zápůjčkách více než žalobce s podílem 60 %.

22. Z výkazu zisku a ztrát společnosti [právnická osoba]. vyhotovený ke dni 30. 6. 2011 vyplynulo, že jejími jedinými společníky jsou žalovaný a [tituly před jménem] [právnická osoba]. Valná hromada dne 27. 12. 2011 schválila účetní závěrku s výsledky hospodaření společnosti za období od července 2010 do června 2011 se ziskem 742 045,95 Kč. Dle zprávy o provedení auditu roční uzávěrky za hospodářský rok od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2011 společnosti [právnická osoba]. vyplynulo, že hospodářský rok společnosti končící 30. června 2011 prošel auditem a účetnictví zobrazuje věrný stav hospodaření společnosti.

23. Faktury č. [hodnota] a [Anonymizováno], byly vystaveny dne [datum] na společnost [právnická osoba]. za jazykový kurz žalovaného konaný v USA ve dnech [datum] do [datum] a [datum] do [datum].

24. Žalobce se žalobou podanou dne [datum], v řízení vedeném u Okresního soudu ve [adresa] pod sp. zn. [spisová značka], domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka] jako části nesplacené jistiny z půjčky č. [hodnota] částky [částka] ze dne [datum], splatné do [datum]. V žalobě uvedl, že se dne [datum] žalovaným dohodli na poskytnutí nové půjčky, jež v součtu dřívějších půjček č. [hodnota] a 2 činila [částka] se splatností do [datum] a úrokem 10 % ročně. Následně dne [datum] konkludentně uzavřeli novou smlouvu o půjčce o stejné výši a za stejných úrokových podmínek, bez fyzického předání peněz, poté dne [datum] znovu se splatností do [datum] a dne [datum] další se splatností do [datum]. Žalovaný na jistině původní půjčky č. [hodnota] částky [částka] ze dne [datum] uhradil [částka]. Do splatnosti [datum] neuhradil jistinu ve výši [částka]. Vedle této půjčky uzavřel s žalovaným další smlouvy o půjčkách. Jednalo se o smlouvu o půjčce č. [hodnota] ze dne [datum], jež byla původně splatná do [datum], ale na žádost žalovaného byla smlouva uzavřena znovu dne [datum], [datum] a [datum] za stejných podmínek. Dále uzavřeli smlouvu o půjčce č. [hodnota], jež byla původně splatná do [datum], ale na žádost žalovaného byla smlouva uzavřena znovu dne [datum], [datum] a [datum] za stejných úrokových podmínek. Poslední smlouva o půjčce č. [hodnota] byla uzavřena dne [datum] se splatností do [datum], která byla znovu uzavřena dne [datum], [datum] a [datum] za stejných úrokových podmínek. Žalovaný na jistinu půjčky č. [hodnota] ze dne [datum] uhradil dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], která tak byla zcela uhrazena. Žalovaný na jistinu půjčky č. [hodnota] uhradil dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka]. Na jistině tak bylo uhrazeno [částka] a zbývá doplatit [částka], jež je předmětem řízení. Z celkové půjčky [částka] bylo žalovaným zaplaceno [částka]. V průběhu řízení žalobce své tvrzení upravil s tím, že obnovením jednotlivých půjček za stejných podmínek, měl namysli uzavření dohody o prodloužení jejich splatnosti. Teprve po upozornění na ujednání ve smlouvách, že je lze měnit pouze písemně, své tvrzení změnil v tom směru, že jednotlivé smlouvy o půjčkách byly uzavřeny jako smlouvy nové za stejných podmínek jaké byly ujednány v písemných smlouvách o půjčkách, jen se změněnou splatností. Rozsudkem ze dne [datum], č.j. [spisová značka], potvrzeným rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa] ze dne [datum], č.j. [spisová značka] byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta, protože byl nárok žalobce promlčen.

25. Rozhodnutím Úřadu regionální rady regionu soudržnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo společnosti [právnická osoba]. v dopise ze dne [datum] uloženo, aby okamžikem oznámení tohoto zajišťovacího příkazu zajistila úhradu daně složením jistoty na depozitní účet ve výši [částka]. Exekučním příkazem Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava ze dne [datum] bylo [právnická osoba]. ve vztahu k dlužníkovi – společnosti [právnická osoba]. rozhodnuto o přikázání pohledávky z účtů č. [č. účtu] a č. [č. účtu] ve výši [částka]. Stejný exekuční příkaz na přikázání pohledávky z účtu byl vydán i vůči [právnická osoba]. ve vztahu k účtu č. [č. účtu]. [právnická osoba]. ukončila smlouvu o vedení účtu č. [č. účtu] ke dni [datum]. Dle výpisu z účtu č. [č. účtu] zaslal žalovaný na tento účet dne [datum] částku [částka].

26. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl žalovaný částečně zproštěn viny pro skutek I.2, kdy si žalovaný nechal vyhotovit a předložit nepravdivé a nesprávné doklady s nepravdivými výdaji rozpočtu spravovaného Evropskou unií, čímž měl umožnit nesprávné použití finančních prostředků z takového rozpočtu a způsobit takovým činem škodu velkého rozsahu. Žalovaný byl viny zproštěn, protože nebylo prokázáno, že se tento skutek stal. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 28. 12. 2018. Zároveň byl žalovaný, ve vztahu ke skutku popsanému pod bodem IV obžaloby, uznán vinným ze spáchání trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby spáchaného formou pomoci a trestného činu podplácení, kterého se měl dopustit v období od července 2012 do [datum] tím, že měl jinému v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu poskytnout úplatek a spáchat takový čin vůči úřední osobě. Rozhodnutí bylo napadeno odvoláním. [tituly před jménem] [jméno FO] e-mailem ze dne [datum] žalobci sdělil, že došlo k vyznačení doložky právní moci na rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa], v trestní věci [právnická osoba]., která byla zproštěna obžaloby.

27. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který (ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci, č.j. [spisová značka]) nabyl právní moci dne 22. 10. 2020, bylo rozhodnuto o vině žalovaného, který jinému v souvislosti s obstaráním věcí obecného zájmu poskytl úplatek, čímž spáchal trestný čin podplácení podle § 332 odstavce 1 a linea 1 tr. zákoníku a za to mu byl uložen peněžitý trest ve výměře 40 denních sazeb v celkové výměře 40 000 Kč.

28. Rozsudkem Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci [datum], byl po projednání odvolání mj. i žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně, pobočka ve [adresa], ze dne [datum], č.j. [spisová značka], napadený rozsudek částečně zrušen ve výroku týkajícím se žalovaného, jímž mu byl podle § 69 odstavce 1 tr. zákoníku pro případ, že by peněžitý trest nebyl ve stanovené lhůtě vykonán, stanoven náhradní trest odnětí svobody v trvání čtyř měsíců.

29. Dle opisu pohybů na účtu [Anonymizováno] – ostatní závazky ke společníkům - půjčky [Anonymizováno], byla v roce 2017 zaúčtována - zápůjčka ve výši 52 000 Kč dne [datum], - 2 zápůjčky po 50 000 Kč do pokladny dne [datum] a [datum], - zápůjčka ve výši 350 000 Kč dne [datum], - zápůjčka ve výši 180 000 Kč dne [datum], - zápůjčka ve výši 200 000 Kč dne [datum], - zápůjčka ve výši 200 000 Kč dne [datum], - zápůjčka ve výši 200 000 Kč dne [datum], - zápůjčka ve výši 500 000 Kč ??? od koho dne [datum], - zápůjčka ve výši 500 000 Kč ??? od koho dne [datum], - převod z účtu 365002 do účtu 702000 dne [datum]. Právní hodnocení zjištěného skutkového stavu:

30. Nesporným mezi účastníky bylo vyplacení částky 14 000 000 Kč žalobcem jako věřitelem žalovanému jako dlužníkovi 5-ti bezhotovostními platbami z účtu žalobce č. [č. účtu], pod jeho rodným číslem jako variabilním symbolem, na účet žalovaného č. [č. účtu]. Platba částky [částka] (4x) a 1x částky [částka] se dostala do dispozice žalovaného dnem, kdy byla na jeho účet připsána, tedy dne 28. 5. 2010, 1. 12. 2010, 13. 6. 2011, 5. 10. 2011 a 28. 12. 2011. Právním důvodem všech těchto plateb byly smlouvy o půjčce, uzavřené mezi účastníky v písemné podobě dne 28. 10. 2010, 30. 11. 2010, 15. 6. 2011, 5. 10. 2011 a 28. 12. 2011.

31. Podle § 3028 odst. 3 n.o.z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

32. Všechny tyto písemné smlouvy byly uzavřeny a peníze z nich reálně poskytnuty před datem [datum][Anonymizováno] proto se tento právní titul a práva a povinnosti smluvních stran z něj vzniklé, podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen “n.o.z.”), řídí tehdy platným a účinným zákonem č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “o.z.”). Žalobce v řízení netvrdil, a ani z provedeného dokazování nevyplynulo, že by se s žalovaným dohodli na aplikaci občanského zákoníku účinného od 1. 1. 2014 (n.o.z.) na jejich závazkový vztah vzniklý na základě výše označených písemných smluv o půjčkách.

33. Podle § 657 o.z., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

34. Listina označená jako smlouva o půjčce s datem 28. 5. 2010 (smlouva o půjčce č. [hodnota]) byla právně posouzena jako smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 o.z. mezi účastníky v písemné formě, kterou se žalobce jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníkovi přenechat částku 3 000 000 Kč do 28. 11. 2010. Žalovaný se zavázal celou částku vrátit společně s úrokem ve výši 10 % ročně, jež za období od 28. 5. 2010 do 28. 11. 2010 činil 150 000 Kč.

35. Podle § 516 odst. 1 o.z., účastníci mohou dohodou změnit vzájemná práva a povinnosti.

36. Podle § 516 odst. 2 o.z., nevyplývá-li z dohody nepochybně, že sjednáním nového závazku má dosavadní závazek zaniknout, vzniká nový závazek vedle dosavadního závazku, jsou-li pro jeho vznik splněny zákonem požadované náležitosti.

37. Listina označená jako smlouva o půjčce s datem 30. 11. 2010 byla právně hodnocena jako smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 o.z. mezi účastníky v písemné formě, kterou se žalobce jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníkovi přenechat částku 3 000 000 Kč do 30. 11. 2011 (smlouva o půjčce č. [hodnota]). Zároveň došlo stejného dne a stejnou listinou podle § 516 odst. 1 o.z. ke změně lhůty splatnosti půjčky sjednané smlouvou ze dne [datum] do [datum], původně splatné do [datum]. Stejného dne [datum] došlo k další změně této lhůty splatnosti do [datum] společně s ročním úrokem 10 %, a to jak ze smlouvy původně uzavřené dne [datum], tak i ze smlouvy uzavřené dne [datum], tedy celkovově z jistiny [částka]. Úrok byl spočten na částku [částka] za dobu od [datum] do [datum] a byl splatný ve třech splátkách po [částka] ke dni [datum], [datum] a [datum]. První splátka úroku [částka] tak představovala 10 % z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum], druhá splátka úroku [částka] představovala 10 % z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum] a poslední splátka úroku [částka] představovala 10 % z částky [částka] za dobu od [datum] do [datum]. Z obsahu smlouvy v části týkající se výše a splatnosti smluvního úroku je tak zřejmé, že se změna ujednaná dne [datum] nedotkla původní povinnosti žalovaného k zaplacení úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky [částka], vypočteného za dobu od [datum] do [datum] na částku [částka], dle smlouvy ze dne [datum], protože z obsahu ujednání ze dne [datum] nevyplynulo, že by jím měl tento původní závazek žalovaného zaniknout.

38. Listina označená jako smlouva o půjčce s datem 15. 6. 2011 (smlouva o půjčce č. [hodnota]) byla právně soudem hodnocena jako smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 o.z. mezi účastníky v písemné formě, kterou se žalobce jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníkovi přenechat částku 3 000 000 Kč do 15. 6. 2012, do kdy se žalovaný zavázal mu celou částku vrátit společně s částkou 300 000 Kč jakožto sjednaným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 3 000 000 Kč. Úrok byl splatný ve dvou půlročních splátkách po 150 000 Kč, splatných k 15. 12. 2011 a 15. 6. 2012.

39. Listina označená jako smlouva o půjčce s datem 5. 10. 2011 (smlouva o půjčce č. [hodnota]) byla právně hodnocena jako smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 o.z. mezi účastníky v písemné formě, kterou se žalobce jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníkovi přenechat částku 2 000 000 Kč do [datum], do kdy se žalovaný zavázal celou částku mu vrátit společně s částkou [částka] jakožto sjednaným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 2 000 000 Kč.

40. Listina označená jako smlouva o půjčce s datem 28. 12. 2011 (smlouva o půjčce č. [hodnota]) byla právně hodnocena jako smlouva o půjčce uzavřená dle § 657 o.z. mezi účastníky v písemné formě, kterou se žalobce jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníkovi přenechat částku 3 000 000 Kč do [datum], do kdy se žalovaný zavázal mu celou částku vrátit společně s částkou 150 000 Kč jakožto sjednaným úrokem ve výši 10 % ročně z částky 3 000 000 Kč.

41. Podle § 100 odst. 1 o. z., právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 100 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

42. Podle § 100 odst. 2 o.z., promlčují se všechna práva majetková s výjimkou práva vlastnického.

43. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

44. Podle § 121 odst. 3 o.z., příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení, poplatek z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

45. Žalobní nárok na zaplacení nesplacené jistiny půjček ve výši 8 700 000 Kč a smluvních úroků 3 712 598 Kč má tak svůj právní základ ve výše specifikovaných 5ti písemně uzavřených smlouvách o půjčkách z období od 28. 5. 2010 [datum]. Žalobce svůj závazek z nich splnil a peníze ve výši celkové částky [částka] žalovanému přenechal jejich bezhotovostním převodem ze svého osobního účtu na osobní účet žalovaného, pročež žalovanému tím z nich vznikl závazek k vrácení půjčených peněz nejpozději do [datum], resp. částky 6 000 000 Kč do [datum], částky 3 000 000 Kč do 15. 6. 2012, částky 2 000 000 Kč do 5. 5. 2,12 a částky 3 000 000 Kč do [datum]. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný za dobu od [datum] do [datum] ze svého osobního účtu na osobní účet žalobce, s poznámkou k platbě v podobě křestního jména žalobce a pod variabilním symbolem v podobě svého rodného čísla, zaslal 3x 300 000 Kč, 3x 150 000 Kč a částku 116 667 Kč, tedy celkem 1 466 667 Kč. Celá půjčená částka 14 000 000 Kč tak nebyla plně vrácena ve lhůtě splatnosti, proto žalobce své právo na její zaplacení mohl uplatnit (tzv. poprvé vykonat) cestou podání žaloby již dnem následujícím po splatnosti, tedy dnem [datum] ohledně částky 6 000 000 Kč, dnem [datum] ohledně částky 3 000 000 Kč, dnem [datum] ohledně částky 2 000 000 Kč a dnem [datum] ohledně částky 3 000 000 Kč. Žalobce nárok uplatnil až předmětnou žalobu podanou dne [datum]. Žalovaný namítl promlčení celého žalobního nároku.

46. Soud pro závěr, zda ohledně předmětného nároku nastalo promlčení, a pokud ano, kdy se tak stalo, s odkazem na výše citované ustanovení § 3028 odst. 3 n.o.z., vyšel z právní úpravy zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, platné do [datum].

47. Pohledávka žalobce ze smlouvy č. [hodnota] a 2 v celkové výši 6 000 000 Kč byla splatná do 31. 5. 2012. Tříletá promlčecí doba započala běžet dnem 1. 6. 2012 dle § 101 o.z. a uplynula dne [datum], aniž by žalovaný celou půjčku žalobci vrátil. Žalovaný do 1. 6. 2015 uhradil pouze částku 1 166 667 Kč. Žaloba podaná dne 14. 3. 2022 se (původně) vztahovala pouze k nároku na část půjčky č. [hodnota] ve výši [částka]. Teprve v průběhu řízení žalobce změnil své tvrzení s tím, že i na půjčce č. [hodnota] zbývá doplatit 700 000 Kč, aniž by se však tato změna v tvrzení jakkoliv dotkla žalobního petitu. Žalobce tak žalobu podal pouze ohledně nesplaceného závazku ze smlouvy č. [hodnota], a to až po uplynutí promlčení doby. Vzhledem k tomu, že se žalovaný promlčení řádně dovolal, nebylo možno žalobci dle § 100 odst. 1 o.z. jeho nárok přiznat, tedy nárok na zaplacení nesplacené jistiny [částka] s příslušenstvím, tedy nesplaceným smluvním úrokem ve výši 651 589 Kč a úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 700 000 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení, které s ohledem na jejich akcesorickou povahu sdílí stejný osud jako samotný promlčený dluh, od něhož odvíjí svou existenci.

48. Pohledávka žalobce ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 3 000 000 Kč byla splatná do 15. 6. 2012. Tříletá promlčecí doba započala běžet dnem 16. 6. 2012 dle § 101 o.z. a uplynula dne 16. 6. 2015, aniž by žalovaný celou půjčku žalobci vrátil. Žalovaný do 15. 6. 2015 uhradil pouze částku 1 166 667 Kč, zmíněnou v předchozím odstavci. Žaloba podaná dne 14. 3. 2022 se vztahovala k celé nesplacené půjčce ze smlouvy č. [hodnota], avšak k jejímu podání došlo až po uplynutí promlčení doby. Vzhledem k tomu, že se žalovaný promlčení řádně dovolal, nebylo možno žalobci jeho nárok ze smlouvy č. 3 přiznat dle § 100 odst. 1 o.z. ve výši celé nesplacené jistiny 3 000 000 Kč s příslušenstvím, tedy nesplacené smluvní úroky ve výši 1 147 397 Kč a úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 147 397 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení, které s ohledem na jejich akcesorickou povahu sdílí stejný osud jako samotný promlčený dluh, od něhož odvíjí svou existenci.

49. Pohledávka žalobce ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 2 000 000 Kč byla splatná do 5. 5. 2012. Tříletá promlčecí doba započala běžet dnem 6. 5. 2012 dle § 101 o.z. a uplynula dne [datum], aniž by žalovaný celou půjčku žalobci vrátil. Žalovaný do 6. 5. 2015 uhradil pouze částku 1 166 667 Kč, zmíněnou v odstavci 47. Žaloba podaná dne 14. 3. 2022 se vztahovala k celé nesplacené půjčce ze smlouvy č. [hodnota], avšak k jejímu podání došlo až po uplynutí promlčení doby. Vzhledem k tomu, že se žalovaný promlčení řádně dovolal, nebylo možno žalobci jeho nárok ze smlouvy č. [hodnota] přiznat dle § 100 odst. 1 o.z. ve výši celé nesplacené jistiny 2 000 000 Kč s příslušenstvím, tedy i nesplacené smluvní úroky ve výši 766 575 Kč a úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 2 766 575 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení, které s ohledem na jejich akcesorickou povahu sdílí stejný osud jako samotný promlčený dluh, od něhož odvíjí svou existenci.

50. Pohledávka žalobce ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 3 000 000 Kč byla splatná do 28. 6. 2012. Tříletá promlčecí doba započala běžet dnem 29. 6. 2012 dle § 101 o.z. a uplynula dne 29. 6. 2015, aniž by žalovaný celou půjčku žalobci vrátil. Žalovaný do 28. 6. 2015 uhradil pouze částku 1 166 667 Kč, uvedenou v odstavci 47. Žaloba podaná dne 14. 3. 2022 se vztahovala k celé nesplacené půjčce ze smlouvy č. [hodnota], avšak k jejímu podání došlo až po uplynutí promlčení doby. Vzhledem k tomu, že se žalovaný promlčení řádně dovolal, nebylo možno žalobci jeho nárok ze smlouvy č. [hodnota] přiznat dle § 100 odst. 1 o.z. ve výši celé nesplacené jistiny 3 000 000 Kč s příslušenstvím, tedy i nesplacené smluvní úroky ve výši 1 147 397 Kč a úroky z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 4 147 397 Kč od 29. 3. 2019 do zaplacení, které s ohledem na jejich akcesorickou povahu sdílí stejný osud jako samotný promlčený dluh, od něhož odvíjí svou existenci.

51. Soudu tak s ohledem na řádně a důvodně žalovaným uplatněnou námitku promlčení nezbylo, než žalobu v plném rozsahu zamítnout (výrok I).

52. Soud se v řízení, v rámci provedeného dokazování, zabýval argumentací žalobce proti vznesené námitce promlčení, spočívající v tvrzení, že: a) k promlčení nemohlo ke dni podání žaloby dojít, protože smlouvy č. [hodnota]-5 byly ústní formou opakovaně uzavírány znovu, naposledy dne 31. 5. 2015, kdy jejich splatnost byla ujednána “na výzvu žalobce jako věřitele”, k níž došlo dne [datum] po skončení trestního stíhání žalovaného, proto byla žaloba dne 14. 3. 2022 podána včas, b) námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy, protože k dřívějšímu vymáhání dluhu nepřistoupil pouze z důvodu trestního stíhání žalovaného, aby mu umožnil překlenout toto finančně složité období, c) žalovaný od 13. 6. 2011 hradil ve sjednané výši a termínech splatnosti smluvní úrok z půjček sjednaných písemnou I ústní formou, čímž konkludentně svůj dluh z nich uznal; navíc platil úroky i po datu 31. 5. 2015, což svědčí o existenci závazku z ústně uzavřených smluv, d) žalovaný nespecifikoval, na jaký dluh své platby zasílal, proto je započetl sám na nejstarší splatný dluh, a z něj pak na úrok, e) od [datum] měla jejich společnost [právnická osoba]. kvůli trestnímu stíhání exekučně zablokované své účty, proto platby žalovaného z období od 3. 11. 2015 jsou půjčkami žalovaného společnosti a nikoliv splátkami předmětného dluhu.

53. Podle § 570 odst. 1 o.z., dohodne-li se věřitel s dlužníkem, že dosavadní závazek se nahrazuje závazkem novým, dosavadní závazek zaniká a dlužník je povinen plnit závazek nový.

54. Podle § 570 odst. 2 o.z., nahrazuje-li se závazek zřízený písemnou formou, musí být dohoda o zřízení nového závazku uzavřena písemně. Totéž platí, je-li nahrazován promlčený závazek.

55. Tvrzení, že si s žalovaným sjednali uzavření smluv o půjčkách částek [částka], [částka], [částka] a [částka] ve formě ústní tzv. obnovováním půjček původně sjednaných mezi nimi písemně, a to za stávajících podmínek, se žalobci v řízení prokázat nepodařilo. Argumentace žalobce o jejich sjednání byla postavena na natolik složitém konstruktu, že i on sám musel v průběhu řízení, v závislosti na tvrzení žalovaného a na důkazní situaci, několikrát měnit tvrzené údaje o datech a místech jejich uzavření i o jejich obsahu. Nakonec přiznal, že data uzavření ústních smluv dovozoval až dodatečně z plateb hrazených žalovaným na jeho účet v letech 2012 až 2014. Zhlediska důkazů žalobce prokázání uzavření těchto smluv postavil jen na důkazech nepřímých. Zejména se jednalo o jeho účastnickou výpověď a o jeho záznamy v jeho [Anonymizováno] kalendáři. Soud výpověď žalobce proto musel hodnotit i co do věrohodnosti, nezaujatosti a spolehlivosti s ohledem na to, že se jednalo o výpověď osoby na výsledku sporu přímo zainteresované. Odlišnosti v jeho výpovědi s jeho žalobním tvrzením, upřesňovaným v průběhu řízení, kontrastovalo s postojem žalovaného, jenž po celé řízení setrval na neměnném odmítavém postoji k uzavření jiných než písemných smluv o půjčkách částky [částka] v daném období. Žalobce vypověděl, že k uzavření ústních smluv půjčkách částky 14 000 000 Kč došlo dne 9. 5. 2012 se splatností do 31. 5. 2013, dne 5. 6. 2013 se splatností do [datum], dne [datum] se splatností do [datum] a dne [datum], kdy se s žalovaným dohodli konkrétní datum splatnosti jistiny a úroků nestanovit, protože jej určí sám svou výzvou k zaplacení po skončení trestního stíhání žalovaného. Výpověď žalobce však nekoresponduje s tvrzenými daty uzavření smluv o půjčkách ústní formou, kdy byly uváděny data: a) v žalobě - pro smlouvy o půjčce částky 6 000 000 Kč původně poskytnutých dle smluv č. [hodnota] a 2 - [datum], [datum] (dne [datum] – změna tvrzení u jednání [datum]), [datum] a 31. 5. 2015, b) v žalobě - pro smlouvu o půjčce částky 3 000 000 Kč původně poskytnuté dle smlouvy č. [hodnota] - [datum], [datum], [datum] (resp. dne [datum], [datum], [datum] – změna tvrzení u jednání dne 15. 5. 2024) a 31. 5. 2015, c) v žalobě - pro smlouvu o půjčce částky 2 000 000 Kč původně poskytnuté dle smlouvy č. [hodnota] - [datum], [datum], [datum] (resp. dne [datum], [datum], [datum] – změna tvrzení u jednání dne 15. 5. 2024) a 31. 5. 2015, d) v žalobě - pro smlouvu o půjčce částky 3 000 000 Kč původně poskytnuté dle smlouvy č. [hodnota] - [datum], [datum], [datum] (resp. dne [datum], [datum], [datum] – změna tvrzení u jednání dne 15. 5. 2024) a 31. 5. 2015.

56. Žalobce sice k důkazu předložil i své záznamy v [Anonymizováno] kalendáři, avšak z nich lze dovodit pouze to, že si v kalendáři zaznamenal plánované schůzky s žalovaným v uvedených datech. Co však z nich dovodit nelze, je čeho konkrétně se tyto schůzky týkaly a pokud je v záznamu jako důvod i uveden osobní dluh žalovaného, pak z nich nelze zjistit, z jakého titulu dluh vznikl, a už vůbec záznam neprokazuje, že by na schůzce došlo k uzavření předmětných dohod. A co je nedůležitější, tak záznamy o schůzkách neprokazují, zda se skutečně schůzka uskutečnila, a pokud ano, zda na ní skutečně účastníci jednali o předmětném dluhu, zvláště v situaci, kdy oba byli společníky společnosti budující hotel a měli mnoho jiných témat k řešení.

57. V rámci zásady volného hodnocení důkazů soud výpověď žalobce posuzoval komplexně, tedy i ve vzájemných souvislostech s jinými relevantními důkazy, kdy nelze přehlédnout výraznou nelogičnost výpovědi o opakovaném uzavření smluv o půjčkách mezi účastníky, 4 roky po sobě, a vždy jen ústní formou. Žalobce neposkytl žádný přesvědčivý argument, jež by logicky takové chování účastníků vysvětloval. V řízení bylo nesporné, že přátelské vztahy mezi účastníky panovaly od jejich školních let až do okamžiku trestního stíhání žalovaného v letech 2015-2020, proto nebyl důvod v letech 2010/2011 smlouvy uzavírat jinak, tedy v písemné formě, zajištěné směnkami a sankcionované smluvní pokutou, než v letech 2012-2015, tedy pouze ústně, bez fyzického předání peněz, bez svědků, bez jakéhokoliv zajištění, sankcí a dokonce bez jakéhokoliv zachycení byť jen ve formě SMS zprávy či e-mailové komunikace. Tvrzení žalobce, že “zajištěním” pro něj bylo, že žalovaný řádně splácel sjednané smluvní úroky, neobstojí, protože úroky dle žalobce byly placeny od samého počátku i u smluv z 28. 5. 2010 a 30. 11. 2010, a přesto smlouvy ze dne 5. 5. 2011, [datum] a [datum] byly s žalovaným uzavřeny písemně. Navíc žalovaný, dle žalobce, až do 25. 5. 2015, tedy téměř 5 let od uzavření první smlouvy, nevrátil na půjčené jistině ani korunu, což by při běžné obezřetnosti logicky svědčilo o zcela jiném chování věřitele.

58. Verzi žalobce o uzavření smluv o půjčkách ústní formou bez fyzického či opětovného bezhotovostního předání finančních prostředků, odpovídá hypotéza privativní novace upravená v § 570 o.z., nicméně její naplnění naráží na nedostatek požadované písemné formy i na chybějící ujednání stran o zániku dosavadního závazku jeho nahrazením závazkem novým, o nových lhůtách splatnosti a o výši splátek úroků. K tvrzenému nahrazení práv a povinností účastníků z písemných smluv smlouvami ústními nedošlo. Navíc i kdyby byly ústně smlouvy o půjčkách mezi účastníky uzavřeny, existovaly by vedle (a nikoliv namísto) smluv písemných, jež by jejich uzavřením nezanikly. V takovém případě by smlouvy o půjčkách uzavřených ústní formou ani nemohly vzniknout, protože by u nich chybělo poskytnutí předmětu smlouvy.

59. Soud tak uzavřel, že jiné než písemnou formou uzavřené smluvy o půjčkách č. 1-5 mezi účastníky sjednány nebyly, tudíž námitka promlčení byla uplatněna důvodně. Promlčecí doba uplynula nejpozději dnem 1. 6. 2015, 16. 6. 2015, 6. 5. 2015 a 29. 6. 2015, tedy téměř 7 let před podáním žaloby.

60. Podle § 619 odst. 1 n.o.z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

61. Podle § 619 odst. 2 n.o.z., právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

62. Uzavření smluv o půjčkách částky 14 000 000 Kč ústní formou z dokazování nevyplynulo.

63. Pokud by i žalobce jejich uzavření v řízení prokázal, byly by práva a povinnosti z nich již před podáním žaloby promlčeny, protože měly být uzavřeny (naposledy) již dne 31. 5. 2015. Nelze souhlasit s tvrzením žalobce, že všechny tyto smlouvy byly uzavřeny bez stanovení konkrétního data splatnosti úroků a jistiny na výzvu věřitele k úhradě dlužníka, proto promlčecí doba začala běžet až od okamžiku učinění této výzvy. Soud se s tímto právním názorem žalobce neztotožnil, protože výzva k plnění je rozhodující pouze pro stanovení okamžiku splatnosti závazku a nikoliv pro počátek běhu promlčecí doby. Ta počíná běžet od okamžiku vzniku práva věřitele (žalobce) na toto plnění, tedy od možnosti jeho prvního uplatnění. V daném případě tedy již ode dne 1. 6. 2015 (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022). K uplynutí tříleté promlčecí doby by tedy došlo již před podáním žaloby dne [datum].

64. Soud se neztotožnil ani s verzí žalobce, že vznesení námitky promlčení žalovaným je jednáním v rozporu s dobrými mravy, protože po dobu od 1. 6. 2015 do 14. 3. 2019 dluh z ústně uzavřených smluv o půjčkách po žalovaném nevymáhal pouze proto, že od dubna 2015 se žalovaný díky trestnímu stíhání ocitl v těžké životní situaci, kterou mu chtěl ulehčit tím, že si po tuto dobu mohl půjčené peněžní prostředky ponechat, aniž by mu je musel vracet. Dle tvrzení žalobce, překážka odpadla v listopadu 2018 po té, co byl vůči žalovanému vydán zprošťující rozsudek, proto jej dne [datum] vyzval k vrácení celé půjčky. Soud má jednak za to, že v řízení nebylo prokázáno, že by vůbec kdy mezi účastníky došlo k uzavření takové dohody dne [datum]. Navíc argumentace žalobce postavená na tvrzení o okamžiku skončení trestního stíhání žalovaného v listopadu 2018 padá po zjištění učiněného z rozsudku Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], č.j. [spisová značka]-[Anonymizováno], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 6. 5. 2020, č.j. [spisová značka], že trestní stíhání žalovaného skončilo až dne 22. 10. 2020 právní mocí, tedy cca až za 2 roky poté než uváděl žalobce. Výzva žalobce tedy byla učiněna ještě za trvání trestního stíhání žalovaného, tudíž padá celá kontrukce žalobce o oprávněných důvodech výzvy ze dne 14. 3. 2019. Námitka žalobce je tak nedůvodná. Navíc z dokazování vyplynulo, že žalovaný po dobu trestního stíhání zaslal na účet žalobce v období od 25. 5. 2015 do 26. 7. 2019 částku 10 500 000 Kč ve 14ti platbách, což nesvědčí o těžké finanční situaci žalovaného jež by vyžadovala ohledy ze strany žalobce a odůvodňovala jeho pasivitu při vymáhání. Není tudíž ani přiléhavý odkaz žalobce na nález Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 643/04 dle něhož uplatnění námitky promlčení je zneužitím práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil.

65. Soud se zabýval rovněž námitkou žalobce, že došlo k prodloužení promlčecí doby uznáním zbytku dluhu jeho částečným plněním. Žalobce v této souvislosti tvrdil, že od 13. 6. 2011 žalovaný pravidelně hradil ve sjednané výši a termínech splatnosti smluvní úroky z půjček sjednaných ústní i písemnou formou, čímž konkludetně dluh uznal.

66. Možnost uznání zbytku dluhu jeho částečným plněním, lze-li z okolností usuzovat, že tímto částečným plněním dlužník uznal i zbytek dluhu, upravil pro občanskoprávní vztahy až občanský zákoník č. 89/2019 Sb., a to až pro poměry vzniklé po jeho účinnosti, tj. od 1. 1. 2014.

67. Jak bylo uvedeno výše, mezi účastníky byly uzavřeny pouze smlouvy v písemné formě v době od 28. 5. 2010 do 28. 12. 2011, kdy uzavření smluv ústní formou se v řízení neprokázalo. V posuzovaném případě tedy nedošlo mezi účastníky k uzavření smlouvy o půjčce nové v roce 2014 ani 31. 5. 2015, tedy po 1. 1. 2014, proto je třeba právní poměry z písemných smluv vzniklé posuzovat dle ustanovení občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., platného a účinného do 31. 12. 2013, který takovou možnost konkludentního uznání dluhu ani neupravoval. Námitka žalobce je tedy znovu nedůvodná. Soud nedovodil uznání dluhu žalovaným, jež by prodloužilo promlčecí dobu upravenou v § 110 o.z. Žalovaný promlčení namítl, proto nárok žalobce uplatněný žalobou až dne 14. 3. 2022 nelze přiznat.

68. Na tomto závěru soudu nic nemění ani tvrzení žalobce o způsobu zápočtu plateb žalovaného na nejstarší splatný dluh, a z něj pak na úrok (když žalovaný v platbě nijak nespecifikoval, na jaký dluh je platba určena). Soud se proto podrobněji v odůvodnění již nezabýval splácením dluhu žalovaným, ani jeho námitkou, že jeho dluh vůči žalobci zanikl splněním, když celkem žalobci z písemných smluv o půjčkách částky 14 000 000 Kč zaplatil 16 988 667 Kč. Přesto soud k této námitce poznamenává, že z přehledu plateb žalovaného nevyplývá, že by jimi hradil ve sjednané výši a lhůtách smluvní úrok, protože již první smluvní úrok ze smlouvy č. 1 byl splatný 28. 11. 2010[Anonymizováno]ve výši 150 000 Kč, přičemž první platbu žalovaný zaslal až dne 13. 6. 2011 ve výši 300 000 Kč. Stejně tak druhý smluvní úrok ze smlouvy č. [hodnota] a 2 byl splatný dne 31. 5. 2011 ve výši 300 000 Kč, přitom k jeho úhradě mohlo dojít částečně až platbou částky 150 000 Kč dne 13. 6. 2011 a zbytek až platbou částky 150 000 Kč dne 6. 12. 2011. Stejně je tomu i s platbami zbylých smluvních úroků sjednaných v písemných smlouvách, protože třetí smluvní úrok ze smlouvy č. [hodnota] a 2 byl splatný 30. 11. 2011 ve výši 300 000 Kč, avšak uhrazen mohl být až platbami částek 150 000 Kč dne 6. 12. 2011 a 150 000 Kč dne 22. 12. 2011, kdy však už byl splatný i smluvní úrok ze smlouvy č. [hodnota] ve výši 150 000 Kč ke dni 15. 12. 2011. Stejně je to i s ostatními platbami z účtu žalovaného na účet žalobce. Závěr soudu nezměnil ani žalobcem předložený dlaší nepřímý důkaz v podobě e-mailu ze dne 28. 6. 2019, z něhož lze vyčíst pouze tolik, že účastníci byli v té době ve sporu o to, jaký nárok a v jaké výši žalovaný hradil, nikoliv však tvrzení žalobce o opakovaném uzavírání nových ústních smluv. V e-mailu zmíněná poslední řádná splátka z 26. 5. 2015 mohla vyplývat i z písemných smluv. Navíc nelze přehlédnout fakt, že to byl žalobce, kdo formuloval obsah tohoto e-mailu.

69. Soud k námitce žalobce, že existenci závazku plynoucího z ústně uzavřených smluv o půjčkách, prokazuje to, že žalovaný platil i po datu 31. 5. 2015, ač nyní namítá, že od 1. 6. 2015 je jeho závazek promlčen, protože by přece neplatil promlčení dluh, uvádí, že promlčením dluh nezaniká. Pokud tedy i po 31. 5. 2015 žalovaný platil na předmětný dluh, platil na dluh existující. Je tomu tak proto, že institut promlčení neslouží k zániku dluhu, ale v souladu s požadavkem právní jistoty slouží ke korekci dlouhotrvajících občanských subjektivních práv a jím odpovídajících povinností. Promlčení slouží na ochranu dlužníka, proto jen on sám rozhodne zda ji využije či nikoliv. Nevyužije-li jej, zůstává promlčené právo žalobce zachováno a žalovanému jako dlužníkovi zůstává nadále povinnost splnit svůj dluh. Proto splnil-li žalovaný svůj dluh bez zřetele k tomu, zda věděl o nastalém promlčení, splnil žalobci to, co mu byl dlužen na základě smluv o půjčce č. 1-5 uzavřených v písemné podobě. Plnil-li žalovaný na dluh i po 31. 5. 2015, automaticky to neznamenalo existenci smluv o půjčkách uzavřených mezi účastníky ústní formou, protože právní důvod v době poskytnutí plnění již existoval a trval. V důsledku marného uplynutí promlčecí doby však žalovanému vzniklo oprávnění vznést námitku promlčení a tím způsobit zánik žalobcovi možnosti domoci se s úspěchem u soudu promlčeného práva. Pokud byla námitka promlčení v řízení žalovaným jako dlužníkem vznesena, nemůže soud žalobci jako věřiteli promlčené subjektivní právo přiznat a musí žalobu zamítnout, aniž by zkoumal, zda uplatněné právo vůbec existuje či nikoliv.

70. Soud nemohl rovněž přehlédnout, že ačkoliv písemné smlouvy o půjčce byly sepsány v písemné formě a dokonce i zajištěny směnkou a smluvní pokutou, následně měly být smlouvy uzavřeny pouze v ústní formě bez jakéhokoliv zajištění. Takové jednání žalobce je nelogické, zvláště za situace, kdy (dle tvrzení žalobce) žalovaný až do 25. 5. 2015 na dluhu nic nezaplatil.

71. Soud při hodnocení skutkových verzí žalobce a žalovaného, jež jsou na obou stranách podporovány pouze nepřímými důkazy, tak důkazy předložené žalobcem jsou natolik nejednoznačné, že jeho skutkovou verzi znevěrohodňují natolik, že dle soudu žalobce neunesl důkazní břemeno k prokázání tvrzení o ústních půjčkách. Promlčecí doba začala plynout 1. 6. 2012, 16. 6. 2012, 6. 5. 2012 a 29. 6. 2012 a uplynula po třech letech dne 1. 6. 2015 pro smlouvu č. 1 a 2, dne 16. 6. 2015 pro smlouvu č. 3, dne 6. 5. 2015 pro smlouvu č. [hodnota] a dne 29. 6. 2015 pro smlouvu č. [hodnota]. Nárok byl uplatněn žalobcem dne 14. 3. 2022, tedy až po uplynutí promlčecí doby a námitka promlčení byla vznesena důvodně, a nikoliv v rozporu s dobrými mravy, protože i kdyby mezi účastníky existovala dohoda, že po dobu trestního stíhání žalovaného nebude dluh vymáhán, žalobce dohodu porušil tím, že k vymáhání přistoupil již 14. 3. 2019, tedy více jak rok před skončením trestního stíhání žalovaného, k němuž došlo až 20. 10. 2020.

72. Soud se s ohledem na důvody zamítnutí žaloby v rámci odůvodnění blíže nezabýval důkazními prostředky, jež se týkaly uzavření smluv o půjčkách a zápůjčkách po datu [datum]. Jednalo se o žalovaným předložené knihy jízd, žalobcem předložený rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočka [Anonymizováno] Zlíně, ze dne [datum], č.j. [spisová značka] a listinami z účetnictví společnosti [právnická osoba]. o zápůjčkách společníků společnosti, dle níž žalovaný od [datum] platil přes účet žalobce pouze své půjčky společnosti [právnická osoba].. Ze steného důvodu soud zamítl provedení důkazů daňovým přiznáním žalobce za roky 2011-2019, výslechem žalovaného a svědků [jméno FO] jako bývalé účetní společnosti [právnická osoba]. a svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Náklady řízení:

73. Úspěch žalovaného ve věci se projevil v nákladovém výroku, kterým soud zavázal žalobce k plné náhradě účelně vynaložených nákladů řízení žalovaného nezbytných k jeho obraně, a to podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“). Za účelně vynaložené náklady žalovaného lze považovat částku [částka], tvořenou těmito náklady: - odměna za zastupování advokátem podle § 8 odst. 1, ve spojení s § 7 bod 6, při tarifní hodnotě 8 700 000 Kč (kdy bylo vycházeno z částky žalované jistiny 8 700 000 Kč bez příslušenství v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení, které nebyly uplatněny žalobou jako samostatný nárok, ale pouze jako příslušenství hlavního dluhu), odpovídající částce 43 100 Kč/úkon, a to dle zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a.t.“) v celkové výši 431 000 Kč, sestávající z 10 úkonů (příprava a převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – ze dne 2. 5. 2022, účast u jednání dne 15. 5. 2024 v čase od 9:00 do 12:04 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., písemné podání ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. – ze dne 12. 6. 2024, účast u jednání dne 25. 9. 2024 v čase od 12:28 do 16:49 hod. – za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast u jednání dne 4. 12. 2024 v čase od 12:15 do 16:12 hod. – za 2 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., - odměna za zastupování advokátem podle § 8 odst. 1, ve spojení s § 7 bod 6, při tarifní hodnotě 8 700 000 Kč (kdy bylo vycházeno z částky žalovaného jistiny 8 700 000 Kč bez příslušenství v podobě smluvního úroku a úroku z prodlení, které nebyly uplatněny žalobou jako samostatný nárok, ale pouze jako příslušenství hlavního dluhu), odpovídající částce 43 100 Kč/úkon, a to dle zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „a.t.“) v celkové výši 150 850 Kč, sestávající z 3,5 úkonů (účast u jednání dne [datum] v čase od 12:15 do 16:54 hod. – za 3 úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast u vyhlášení rozhodnutí dne 14. 3. 2025 – za 0,5 úkonu podle § 11 odst. 2 písm. f) a. t., - požadavek na přiznání odměny advokáta za další poradu s klientem přesahující 1 hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t., stejně jako uplatněnou odměnu za vyjádření podaná žalovaným v reakci na tvrzení žalobce bez výzvy soudu (ze dne 2. 5. 2024, 23. 7. 2024, 16. 10. 2024 a 27. 11. 2024), soud posoudil hlediskem účelnosti takového úkonu (viz. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 8. 2016, sp. zn. 33 Cdo 273/2016), protože odměnu lze považovat za účelnou jen tehdy, je-li další porada či vyjádření skutečně nezbytná pro dosažení požadovaného výsledku, nebo zda by jiný způsob komunikace (např. e-mail, telefon) mohl být dostačující a efektivnějnější. Z tohoto hlediska porada ze dne 25. 4. 2024 předcházela prvnímu jednání ve věci a vyjádření žalovaného ze dne [datum], jež žalovaný podal jako reakci na podání žalobce, aniž by byl soudem k vyjádření vyzván a aniž by byla nutně vyvolána potřebou porady v důsledku změny procení či důkazní situace. To stejné lze říct i k poradě ze dne 18. 9. 2024, 20. 11. 2024 a [datum], jež byly pravděpodobně vyvolány přípravou na jednání konané dne 25. 9. 2024, [datum] a [datum], kdy ani zde se nejednalo o nezbytnou poradu jako reakci na nastalou procesní situaci, - náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč/úkon podle § 13 odst. 1 a 4 zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále jen „a.t.“) za 10 úkonů právní služby uskutečněných do 31. 12. 2024, v celkové výši 3 000 Kč, - náhrada hotových výdajů á 450 Kč/úkon podle § 13 odst. 1 a 4 zákona č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění účinném od [datum] (dále jen „a.t.“) za 4 úkony právní služby uskutečněných v roce 2025, v celkové výši 1 800 Kč, - náhrada za promeškaný čas v roce 2024 cestou na 3 jednání soudu (15. 5. 2024, 25. 9. 2024 a 4. 12. 2024), v rozsahu 3 x 14 půlhodin po [částka] dle § 14 odst. 1 a 3 a. t. účinného do 31. 12. 2024 ve výši 4 200 Kč, - jízdné ve výši 5 957 Kč v podobě náhrady cestovních výdajů: -k 3 jednáním uskutečněným v roce 2024 na trase [adresa], tj. 590 km jedna cesta tam a zpět - dne 15. 5. 2024 se cesta uskutečnila osobním automobilem tov. zn. [jméno FO] [jméno FO] o průměrné spotřebě 4,97 litrů nafty/100 km, při vyhláškové ceně nafty 38,70/litr a amortizaci 5,60 Kč/km; celkem ve výši 4 439 Kč, - dne 24. 9. 2024 se cesta uskutečnila prostřednictvím hromadné dopravy (vlak) za cenu jízdenky 759 Kč, - dne 4. 12. 2024 se cesta uskutečnila prostřednictvím hromadné dopravy (vlak) za cenu jízdenky 759 Kč, - náhrada za promeškaný čas v roce 2025 cestou na 2 jednání soudu (5. 3. 2025 a 14. 3. 2025), v rozsahu 2 x 14 půlhodin po 150 Kč dle § 14 odst. 1 a 3 a. t. účinného od 1. 1. 2025 ve výši [částka], - jízdné ve výši [částka] v podobě náhrady cestovních výdajů: -k 2 jednáním uskutečněným v roce 2025 na trase [adresa], tj. 590 km jedna cesta tam a zpět - dne [datum] se cesta uskutečnila se cesta uskutečnila prostřednictvím hromadné dopravy (vlka) za cenu jízdenky [částka], - dne 14. 3. 2025 se cesta uskutečnila osobním automobilem tov. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] o průměrné spotřebě 5,7 litrů nafty/100 km, při vyhláškové ceně nafty 34,70/litr a amortizaci 5,80 Kč/km; celkem ve výši 4 589 Kč, - 21 % daň z přidané hodnoty ve výši 126 856,38 Kč, vypočtená z částky 604 078 Kč (vypočtené z odměny 581 850 Kč, náhrady hotových výdajů 4 800 Kč, náhrady za ztrátu času 8 400 Kč a jízdného osobním automobilem [částka]) podle § 14a odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř.. Žalovanému tak byla na nákladech řízení přiznána částka ve výši 733 249,38 Kč výrokem II. Náhrada nákladů řízení je splatná k rukám právního zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. Dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř. je povinnost v rozsudku uložená splatná v obecné pariční lhůtě, když za řízení nevyšly najevo okolnosti případu nebo důvody na straně účastníků, pro které by bylo namístě stanovit lhůtu plnění jinou.

Poučení