26 C 58/2019 - 457

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Gabrielou Prokopovou ve věci žalobců: a) [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] b) [Jméno zainteresované osoby 1/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 1/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] c) [Jméno zainteresované osoby 2/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 2/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] všichni zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] za účasti vedlejšího účastníka [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]., IČO [Anonymizováno] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 97 200 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni a) částku 88 992 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % rodně od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně a) domáhala zaplacení částky 8 208 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % rodně od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit žalobkyni a) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 106 857,52 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně a).

IV. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit žalobcům a), b) a c) společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 56 773,20 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobců a), b) a c).

V. Žalovaný a vedlejší účastník na straně žalovaného jsou povinni zaplatit České republice na nákladech státu částku, jejíž výše a splatnost bude stanovena v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu dne [datum] po žalovaném domáhali zaplacení částky 108 911,50 Kč s příslušenstvím. Uvedli, že rozsudkem Okresního soudu v Příbrami ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl předchůdce žalovaného [podezřelý výraz] s [Anonymizováno] [adresa] uznán odpovědným za škodu způsobenou protiprávním jednáním při narození dcery žalobců b) a c) [Jméno zainteresované osoby 0/0], tj. žalobkyně a). Protiprávní jednání bylo spatřováno v chybném obvyklém diagnostickém a léčebném postupu, nedostatečně aktivním postupu lékaře při péči o ženu v souvislosti s mateřstvím. V příčinné souvislosti s protiprávním jednáním předchůdce žalovaného byl porod těžce postiženého dítěte – žalobkyně a), která utrpěla vážné poškození zdraví s trvalými následky, a to poškození mozku. Žalobkyně a) není schopna samostatně vykonávat jakoukoliv činnost, potřebuje asistenci při oblékání, svlékání, úkonech osobní hygieny, podávání jídla a pití. Je nad ní nutný zvýšený dohled pro možnost vzniku epileptických záchvatů. Není schopna se samostatně pohybovat, vyžaduje neustálou celodenní péči a pomoc rodičů. Není schopna číst, psát ani počítat, je schopna utvořit jen krátké nesrozumitelné věty. Žalobkyně a) byla vyšetřena znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], která u ní konstatovala závažné poškození mozku s korelátem na CT i EEG vyšetření. Dále pak šilhavost, skoliosu TH-L páteře, postižení kloubů a svalů DK, tyreopatii a obesitu. Závěr neurologického vyšetření je, že žalobkyně a) trpí dětskou mozkovou obrnou s centrální kvadruparesou, pravostrannou převahou, sekundární epilepsií, myklonickými i generalizovanými záchvaty. Tento stav je řadu let neměnný a nelze očekávat jeho významnější zlepšení. V souvislosti s protiprávním jednáním předchůdce žalovaného vznikly žalobcům náklady spojené s péčí o zdraví žalobkyně a), a to především náklady na denní stacionář, kam žalobkyně a) v průměru 4x týdně dojíždí, canisterapii (70 Kč za terapii) a fyzioterapii. Tyto náklady spojené s léčením žalobkyně a) za období od července do září 2018 činily celkem 9 525 Kč a za období od října do prosince 2018 činily 9 234 Kč. Dále vznikly žalobcům náklady na dopravu žalobkyně a) na jednotlivá vyšetření, procedury a specializovaná lékařská pracoviště, kdy za období července až září 2018 tyto náklady činily 18 878,40 Kč a za období října až prosince 2018 pak částku 21 506,10 Kč. Žalobci dále dle blíže rozepsané specifikace vyčíslili náklady na denní péči o žalobkyni a), a to za období od července do září 2018 ve výši 107 409 Kč a za období od října do prosince 2018 ve výši 107 409 Kč. Dopisem ze dne [datum] vyzvali žalobci žalovaného k zaplacení výše uvedených nákladů, avšak ze strany žalovaného došlo pouze k úhradě části výše uvedených nákladů. Z uplatněných nároků žalovaný, resp. jeho pojistitel, který v řízení vystupuje jako vedlejší účastník, uznal a uhradil částku 22 874 Kč (z požadovaných 28 403,40 Kč) za období červenec až září 2018 a částku 24 558 Kč (z požadovaných 30 740,10 Kč) za období říjen až prosinec 2018, a to jako náhradu účelně vynaložených nákladů léčení s tím, že pojišťovna nehradí náklady na canisterapii, veškeré náklady na fyzioterapii u [tituly před jménem] [Anonymizováno], pobyt ve stacionáři je hrazen v sazbě 140 Kč/den a od nákladů léčení je odečten příspěvek na mobilitu ve výši 400 Kč měsíčně. Dále vedlejší účastník uznal jako náhradu na výpomoc v domácnosti – náklady na péči částku 58 809 Kč (z požadovaných 107 409 Kč) za období červenec až září 2018 a částku 58 809 Kč (z požadovaných 107 409 Kč) za období říjen až prosinec 2018 s tím, že pojišťovna nehradí zvýšenou částku za oblékání a svlékání ve výši 1 500 Kč měsíčně a zvýšenou částku za výchovnou práci ve výši 1 500 Kč měsíčně a od nákladů na péči odečítá příspěvek na péči poskytovaný žalobkyni podle zákona č. 108/2006 Sb. ve výši 13 200 Kč měsíčně. Z výše uvedených důvodů žalobci požadovali zaplacení částek 48 600 Kč a 48 600 Kč představujících náklady na péči o žalobkyni za období červenec až prosinec 2018 a dále částek 5 529,40 Kč a 6 182,10 Kč představujících náklady léčení žalobkyně a) za toto období. Ohledně nároku na náhradu nákladů léčení žalobkyně a) však žalobci následně uvedli, že již požadují pouze zákonný úrok z prodlení z částky 7 812 Kč za období od [datum] do [datum], a to vzhledem k platbám vedlejšího účastníka v celkové výši 11 711,50 Kč. K námitce žalovaného ohledně právního jednání učiněného za žalobkyni a) žalobci uvedli, že rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], bylo schváleno podání žaloby žalobkyní a). Dále žalobci namítli, že příspěvek na péči nelze od plnění žalovaného odečítat, neboť by se stát neměl podílet na náhradě škody způsobené cizím zaviněním. Ohledně navrženého znaleckého posudku pak žalobci uvedli, že tento ve spojení s ostatními navrženými důkazy je dostatečný. Žalobci rovněž uvedli, že požadovaná zvýšená částka za oblékání a svlékání ve výši 1 500 Kč měsíčně a zvýšená částka za výchovnou práci ve výši 1 500 Kč je důvodná, zároveň jim tuto částku přiznal již Okresní soud v [Anonymizováno] rozhodnutím ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. K výši požadovaných nároků žalobci podotkli, že tento je dle jejich názoru adekvátní. [adresa] Kč na hodinu je dle přesvědčení žalobců reálně mnohem nižší než částka, za kterou bylo v daném období možné pořídit pečovatelské služby srovnatelného rozsahu a kvality. Soud jen pro úplnost konstatuje, že žalobu původně podala pouze žalobkyně a) až následně do řízení přistoupili žalobci b) a c).

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok neuznává a navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. V prvé řadě namítl žalovaný absolutní neplatnost jednání – podání žaloby ze strany nesvéprávné žalobkyně a), které nebylo schváleno soudem, přičemž platné právo neumožňuje konvalidaci vad právních jednání. Z důvodu právní jistoty namítl žalovaný též promlčení nároků žalobců s ohledem na hmotné a procesní účinky podání žaloby a na nemožnost konvalidace právních jednání zpětně. Žalobci uplatňují zvýšení částky na oblékání a výchovnou práci se žalobkyní a), aniž by bylo tvrzeno a prokazováno, z čeho takové navýšení vyplývá. O tomto nároku žalobců na náhradu škody bylo opakovaně rozhodnuto tak, že žalobcům nenáleží. Dále žalovaný namítl, že žalobci neodečítají státem poskytovaný příspěvek na péči pro osobu postiženou podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve výši 13 200 Kč, poskytovaný právě na péči o osobu postižnou. Celkem je tedy nutno od žalované částky odečíst příspěvek na péči ve výši 97 200 Kč. Žalovaný namítl, že navržený znalecký posudek je z roku 2015 a neposuzuje aktuální zdravotní stav žalobkyně a), její soběstačnost a potřeby, neodůvodňuje navýšení částek na péči a výchovnou činnost. Žalovaný též namítl, že výzva k plnění doručená mu [datum] obsahovala součtovou chybu, neboť počet dní v daném čtvrtletí neodpovídá uplatněnému nároku, dále žalobci nedoložili požadované skutečnosti týkající se služeb canisterapie a fyzioterapie.

3. Vedlejší účastník na straně žalované též nárok žalobců neuznal, když se zcela připojil k výše uvedeným tvrzením žalovaného. Doplnil, že na základě výzvy žalobců provedl výplatu pojistného za období červenec až prosinec 2018 tak, že uznal jako oprávněný nárok na náhradě nákladů na péči ve výši dvakrát 58 809 Kč a dále nárok na nákladech léčení a náhradě cestovních nákladů ve výši 37 232 Kč, přičemž 2 200 Kč z této částky bylo žalobcům uhrazeno až [datum]. Dále vedlejší účastník rozvedl, z jakých důvodů nebyl žalobcům přiznán celý jejich nárok a doplnil, že od stanovené náhrady je též třeba odečíst sociální dávku – příspěvek na péči ve výši 13 200 Kč měsíčně. Ohledně nákladů na péči uvedl, že náhrada je stanovena na částku 100 Kč za hodinu péče, přičemž vedlejší účastník hradí 9 hodin péče denně, což považuje za zcela odpovídající. Dále vedlejší účastník uvedl, že neuznal nárok na „zvýšenou částku za oblékání a svlékání ve výši 1 500 Kč měsíčné“ a „zvýšenou částku za výchovnou práci s postiženým ve výši 1 500 Kč měsíčně“, neboť nebylo prokázáno, že se jedná o úkony nezbytné péče. Za pobyt ve stacionáři pak přiznal částku ve výši 140 Kč za den, přičemž pokud žalobkyně uhradila na základě faktur více, než činí částka za příslušný počet dní pobytu, není tato škoda v příčinné souvislosti s poškozením zdraví žalobkyně. K náhradě cestovních výdajů namítl, že důkaz, který žalobci předkládají k uplatnění cestovních náhrad, nelze akceptovat, neboť se nejedná o knihu jízd, ale pouze o soupis různých dat a číselných záznamů, ze kterých není zřejmé, co tyto údaje znamenají. Náklady na fyzioterapii uhradil v částce 4 500 Kč, neuhradil však částku 4 800 Kč, neboť vynaložení nákladů na fyzioterapii v této částce nebylo prokázáno. Dále vedlejší účastník neuznal náklady na canisterapii ve výši 1 330 Kč, kdy tento nárok považuje za neoprávněný.

4. Podáním ze dne [datum], doručeným soudu dne [datum] vzali žalobci žalobu co do částky 3 899,50 Kč spolu příslušenstvím zpět z důvodu, že žalovaný (resp. vedlejší účastník) tuto částku žalobcům uhradil platbami ze dne [datum] ve výši 1 330 Kč a ze dne [datum] ve výši 1 995 Kč, přičemž tato částka byla určena na náhradu nákladů léčení. Tímto považují žalobci svůj nárok na náhradu nákladů léčení za uspokojený.

5. Podání žaloby v této věci za ve svéprávnosti omezenou žalobkyni a) bylo schváleno usnesením Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

6. Obvodní soud pro [adresa] ve věci již jednou rozhodl, a to rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým výrokem I řízení v rozsahu částky 3 899,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení zastavil, výrokem II žalovanému uložil povinnost uhradit žalobcům zákonný úrok z prodlení z částky 7 812 Kč od [datum] do [datum] a výrokem III zamítl požadavek žalobkyně a) na zaplacení 97 200 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Nákladovými výroky IV a V pak uložil v převážné míře neúspěšným žalobcům uhradit na náhradu nákladů řízení žalovanému částku 2 340 Kč a vedlejšímu účastníku částku 1 872 Kč. Obvodní soud pro [adresa] dále usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zastavil řízení v části, ve které se žalobci domáhali zaplacení částky 7 812 Kč spolu s příslušenstvím, a to z důvodu zpětvzetí žaloby žalobci v této části podáním ze dne [datum] z důvodu částečného plnění ze strany žalovaného.

7. Rozsudek soudu prvního stupně byl usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve výrocích III, IV a V zrušen. Městský soud zdejšímu soudu uložil, aby v dalším řízení učinil potřebná skutková zjištění o rozsahu a povaze pečovatelských úkonů i jejich alespoň přibližné (průměrné) časové náročnosti. Tyto skutečnosti pak podle východisek stanovených citovaným rozhodnutím velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], podrobí právnímu hodnocení, když právní názor zde vyslovený a převzatý odvolacím soudem je pro něj právně závazný.

8. Vzhledem k částečným zpětvzetím a zastavováním řízení v příslušné části zůstal předmětem řízení po zrušení rozsudku odvolacím soudem výlučný nárok žalobkyně a) na zaplacení částky 97 200 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z titulu náhrady nákladů na péči.

9. Podáním ze dne [datum] se žalobci vyjádřili k rozsudku městského soudu. Žalobci vypracovali rozpis denního programu žalobkyně a) v několika režimech. Žalobci rozlišili dny, kdy žalobkyně a) je celý den doma, s tím, že činili rozdíl mezi pracovními dny a pátky či víkendy, dny, kdy navštěvuje společnost [jméno FO] o.p.s. a dny, kdy navštěvuje fyzioterapii. Rozepsali přitom den žalobkyně v podstatě hodinu po hodině.

10. V podání ze dne [datum] pak žalobci uvedli, že příspěvek na péči od nákladů na vynakládanou péči o žalobkyni a) odečítán nebyl. Doplnili, že ve stacionáři [jméno FO] byla žalobkyně 15x v červenci 2018, 11x v srpnu 2018, 16x v září 2018, 19x v říjnu 2018, 16x v listopadu 2018 a 13x v prosinci 2018. Vysvětlili rozdílnost v péči o žalobkyni a) ve dny, kdy tato navštěvuje stacionář a kdy je pouze doma, a zopakovali program (hodinový rozpis) jejího dne.

11. Na jednání dne [datum] žalobkyně a) uvedla, že soud by měl vycházet jak z nálezu Ústavního soudu, sp. II. ÚS 664/2019, tak na něj navazujícího rozhodnutí velkého senátu Nejvyšší soudu, sp. zn. [spisová značka]. Poukázala mj. na to, že ceníky pečovatelských služeb a příspěvky pečovatelským službám, které realizují byť v terénu nezbytné úkony, nevyjadřují hodnotu té práce, toho pečovatele, resp. nejsou cenou pečovatelské práce, a na to, že žalobkyně a) potřebuje služby i mezi 10 hodinou večer a 7 hodinou ráno, pečovatelské služby však v tuto dobu služby neposkytují. Žalovaný mj. zopakoval, že od požadované částky je nutné odečíst příspěvek na péči poskytovaný státem žalobkyni a), poukázal na nejasnost v číslech, uvedl, že částka 130 Kč je částkou maximální, která náleží osobám, které jsou připoutány na lůžku atd., přičemž v takové situaci se žalobkyně a) nenachází, a že by to mělo být skutečně hodnoceno cenami, které poskytují služby v okolí. Vedlejší účastník pak zejm. poukázal na to, že se jedná o sporný rozsah, zároveň je sporná výše náhrady o péči; pokud jde o rozsah, ne jakákoliv péče je nahraditelná z hlediska právní náhrady, přičemž péče, kterou lze nahradit jako náhradu nákladů léčení je ta, kterou lze podřadit pod úkony péče stanovené vyhláškou č. 505/2006 Sb., tedy ne každá péče poskytovaná žalobkyni a) toto splňuje; pokud jde o výši náhrady, měl za to, že právě ceníky poskytovatelů služeb jsou podkladem, ze kterých soud musí vyjít, jak to uvedl i Nejvyšší soud.

12. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení [§ 120 odst. 1 zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s § 129 odst. 1 o. s. ř.), a výslechem účastnice [Jméno zainteresované osoby 1/0] a svědků [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (§ 126 o. s. ř.).

13. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutečnosti:

14. Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byl předchůdce žalovaného [podezřelý výraz] s poliklinikou [adresa] uznán odpovědným za škodu způsobenou protiprávním jednáním při narození dcery žalobců b) a c) [Jméno zainteresované osoby 0/0], tj. žalobkyně a), které bylo spatřováno v chybném obvyklém diagnostickém a léčebném postupu, nedostatečně aktivním postupu lékaře při péči o ženu v souvislosti s mateřstvím; v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním předchůdce žalovaného byl porod těžce postiženého dítěte – žalobkyně a), která utrpěla vážné poškození zdraví s trvalými následky, a to poškození mozku (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka]).

15. Žalobkyně a) má poškození mozku s korelátem na CT i EEG vyšetření, dále šilhavost, skoliosu TH-L páteře, postižení kloubů a svalů DK, tyreopatii, obesitu. Závěr neurologického vyšetření je, že žalobkyně a) trpí dušení trvalou poruchou, středně těžkou až těžkou [podezřelý výraz] retardací na bázi dětské mozkové obrny, s centrální kvadruparesou, pravostrannou převahou, sekundární epilepsií, myklonickými i generalizovanými záchvaty. Nebyla schopna naučit se číst a psát ani počítat. Je nesoběstačná. Zásadní změny v projevech nelze očekávat (prokázáno znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum]).

16. Žalobkyně a) většinou v nočních hodinách nebo při úleku trpí záchvaty, na které musí být aplikován Diazepam. [jméno FO] nich mívá i emoční reakce hysterického charakteru. Na noc užívá pleny, venku se pohybuje na vozíku, uvnitř je schopna chůze kolem stěn, tento stav u ní trvá dlouhodobě, přičemž se v žalovaném období nijak zásadně nezměnil (prokázáno jednotlivými zdravotními záznamy z let 2015 až 2020).

17. Žalobkyně denně vyžaduje nezbytnou péči, a to 3x oblečení a svlečení, 4x běžné úkony osobní hygieny, 2x jednoduché ošetření, 4 hodiny výchovné práce, 4x až 6x pomoc při podávání jídla a pití, 3 hodiny dohled, 4x měsíčně nákupy a nutné pochůzky a 2 hodiny týdně doprovod na vyšetření a rehabilitaci (prokázáno rozsahem nezbytné péče potvrzených [tituly před jménem] [jméno FO]).

18. Žalobkyně a) byla v žalovaném období vždy každý měsíc několikrát (v rozmezí od 11 do 19 dní, konkrétně 15x v červenci 2018, 11x v srpnu 2018, 16x v září 2018, 19x v říjnu 2018, 16x v listopadu 2018 a 13x v prosinci 2018) umísťována do stacionáře [jméno FO] o.p.s., přičemž cena za jeden den této služby činila přibližně 140 Kč (prokázáno jednotlivými fakturami vystavenými žalobkyni a) [jméno FO], o.p.s.).

19. Žalobkyně a) je výrazně omezena na hybnosti, hýbe pouze levou rukou, používá invalidní vozík. Je schopna jisté sociální komunikace, avšak při zhlédnutí komunikovala pouze slovy „jo, jo“, nebyla schopna odpovědět na otázky, např. co měla k obědu. Žalobkyně b) o žalobkyni a) pečuje tak, že vstávají okolo šesté hodiny, žalobkyně a) je přes noc na plínách, žalobkyně b) ji svlékne, osprchuje, připraví snídani, žalobkyni a) je třeba rohlík nakrájet. Následně žalobkyni a) dováží do [jméno FO], kde jsou okolo 8:45 hodin, vyzvedává ji okolo 14:00 hodin. V [jméno FO] je žalobkyně a) od pondělí do čtvrtka, v pátek má různé rehabilitace, masáže apod. [jméno FO] návratu ji žalobkyně b) převlékne, jdou ven či si malují, čtou pohádky. Domácnost žalobkyně b) obstarává, když je žalobkyně a) v [jméno FO]. Pátky, soboty a neděle je třeba se žalobkyni a) věnovat celodenně, většina péče je na žalobkyni b) (prokázáno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum], sp. zn. 34 C 3/2018).

20. Žalobkyně v žalovaném období opakovaně využívala služeb fyzioterapie – celkem patnáctkrát (prokázáno jednotlivými stvrzenkami [tituly před jménem] [tituly před jménem] [Anonymizováno] a knihou jízd).

21. Rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno]/2010/KUSK, byl žalobkyni a) přiznán příspěvek na péči ve výši 12 000 Kč (prokázáno označeným rozhodnutím Krajského úřadu Středočeského kraje).

22. Účastníci pak učinili nesporným, že v žalovaném období činil tento příspěvek částku 13 200 Kč.

23. Dopisem ze dne [datum] vyzvali žalobci žalovaného k zaplacení částky 107 409 Kč za náklady na péči o žalobkyni a) v období od července do září 2018 a částky 107 409 Kč za náklady na péči o žalobkyni a) v období od října do prosince 2018. Dále žalovaného vyzvali o úhradu cestovních náhrad ve výši 18 878,40 Kč za období od července do září 2018 a 21 506 Kč za období od října do prosince 2018. Současně požadovali též zaplacení nákladů spojených s léčením žalobkyně a) ve výši 9 525 Kč za období od července do září 2018 a ve výši 9 234 Kč za období od října do prosince 2018 (prokázáno výzvou ze dne [datum]).

24. Vedlejší účastník rozhodl o vyplacení pojistného plnění žalobcům za obě výše uvedená období, kdy v obou případech byla žalobcům jako náhrada za výpomoc v domácnosti přiznána částka 58 809 Kč a jako náhrada účelně vynaložených nákladů léčení byla za období od července do září 2018 přiznána částka 22 874 Kč a za období od října do prosince 2018 částka 24 558 Kč, a to včetně cestovného, přičemž žalobci nesporovali, že jim bylo uvedené pojistné plnění vyplaceno (prokázáno dopisy [právnická osoba] a.s. o pojistné události č. [hodnota] ze dne [datum], likvidačními zprávami za příslušná období a též doklady o výplatě plnění).

25. Dále vedlejší účastník rozhodl o doplacení pojistného plnění v částce 7 812 Kč, která se vztahovala k nákladům na léčení žalobkyně a) (prokázáno dopisem [právnická osoba] a.s. o pojistné události č. [hodnota] ze dne [datum] – doplatek pojistného plnění za období červenec – prosinec 2018 a dokladem o výplatě plnění).

26. Podle ceníku [Anonymizováno] charity [adresa] platného od [datum] byla cena za pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, pomoc při osobní hygieně, při uplatňování práv, oprávněných zájmů a obstarávání osobních záležitostí a při stravě 60 Kč/hod (prokázáno ceníkem denního stacionáře [Anonymizováno] charity [adresa]).

27. Podle ceníku [Anonymizováno] sociální služby o.p.s. (dříve [právnická osoba] pečovatelská služba o.p.s.) platného od [datum] byla cena za pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při osobní hygieně a při zajištění stravy 120 Kč/hod. Rovněž tak běžná pomoc při zajištění chodu domácnosti, obnova pohybu, doprovody klienta činily 120 Kč/hod. Krátkodobý dohled, zda je klient v pořádku, činil 60 Kč/úkon. Vícehodinový dohled na klienta v jeho domácnosti po celý kalendářní týden činil 120 Kč/hod (prokázáno ceníkem služeb [právnická osoba] pečovatelské služby o.p.s.).

28. Podle ceníku [právnická osoba] platného od [datum] byla cena za pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu a při osobní hygieně 100 Kč/hod. Příprava a podání jídla a pití byla stanovena 90 Kč/hod. Běžná pomoc při zajištění chodu domácnosti činila 100 Kč/hod, popř. u praní a žehlení 70 Kč/kg, pochůzky pak 120 Kč/úkon. Doprovod činil 100 Kč/hod (prokázáno ceníkem terénní pečovatelské služby Domova [adresa]).

29. Podle ceníku [právnická osoba] města [adresa] platného od [datum] činila pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu, při přípravě a podání jídla a pití a při osobní hygieně 80 Kč/ hod, vyjma péče o vlasy a nehty, kde činila 120 Kč/hod. Pomoc při zajištění chodu domácnosti se pohybovala v rozmezí 80 – 100 Kč/hod, popř. u velkého nákupu či praní a žehlení podle úkonu či kg. Doprovod činil 80 Kč/hod, jednoduché ošetřovatelské úkony 130 Kč/hod (prokázáno ceníkem úhrad za úkony pečovatelské služby [právnická osoba] města [adresa]).

30. Z účastnické výpovědi žalobkyně b) [Jméno zainteresované osoby 1/0] bylo zjištěno, že když jde [Anonymizováno] do [jméno FO], tak vstávají kolem 6. hodiny. Žalobkyně b) jí musí sundat plenu. Nazuje jí boty a odvede ji ještě na záchod a ze záchodu ji odvádí do sprchy. Tam ji musí posadit na židli, zout boty, umýt ji, pak ji musí utřít, zase obout boty, odvézt ji do pokojíčku, tam ji už oblékne na cestu, pak jdou do kuchyně, tam jí připraví snídani, protože ona si nic nepřipraví sama, takže jí třeba musí nakrájet rohlík a musí jí přidržet hrnek s mlékem, s brčkem, nebo s kakaem. [Anonymizováno] si musí taky chvilku odpočinout, protože hned jak vstane, tak není úplně schopná fungovat na sto procent. Žalobkyně b) jí podá léky a postupně ji zase musí vzít, dovést do chodby, ještě někdy se chce vyčůrat, než jedou, tak jdeme opět na záchod, musí jí umýt ruce a takové ty běžné hygienické věci. Pak ji musí obléci nějakou bundu nebo mikinu, posadit ji na vozík, protože venku nejde, odvézt ji k autu, tam jí zase pomoct z vozíku dolů do auta, složit vozík, dát do auta, připoutat ji, takto odjíždí do [jméno FO], tam přijedou, tak zase musí [Anonymizováno] vyndat z auta, odpoutat, vozík. [jméno FO] ona už za ruku třeba přejde. [jméno FO] přijíždí podle tohoto, jaký je provoz, mezi 8:30 hodin a 8:45 hodin. Z domu vyjíždí kolem 8:00 hodiny. Ráno [Anonymizováno] musí chvilku odpočívat, spíš si třeba sedí nebo si chvilku i lehne a žalobkyně b) jí třeba čte pohádku nebo si s ní povídá, protože ona ten kontakt vyžaduje, takže se jí věnuje ty dvě hodiny se vším všudy s tou přípravou, oblékáním a tak. Co se týče komunikace, žalobkyně b) uvedla, že musí vždycky vydedukovat, co [Anonymizováno] chce. Nemluví pořádně, má takovéto útržkovité vyjadřování, např. když se jí chce na záchod, je to fuj, když chce jíst, tak je to ham, je to komunikace jako s malým dítětem, musíte se doptávat. V [jméno FO] jí vždycky do sešitu napíší, co tam dělali, protože jinak žalobkyně b) neví, co s ní má doma dělat. Co se týče samostatné chůze, tak žalobkyně b) uvedla, že [Anonymizováno] chodí po bytě, někdy jde kolem zdí, teď poslední dobou vůbec nechce chodit sama, musí ji všude vodit, protože upadla, teď nechtěla vůbec chodit, maximálně přejde chodbu, která má metr a půl ke zdi, drží se zdí. Má zpevněné boty, protože vytáčí kotníky dovnitř, aby ušetřili operaci nohou, ale stabilita tam není, má jednu nohu kratší a prostě se lekne čehokoliv. Žalobkyně b) si někdy zamíchá kávu, cinkne lžičkou a [Anonymizováno] dostane epileptický záchvat; někdy jí spadne na zem a ona se tomu směje; takže se nikdy neví, na jaký podnět záchvat dostane. K tomu, jak časté jsou záchvaty, žalobkyně b) uvedla, že malé záchvaty jsou docela časté, těch mají třeba 10, 15 za den, velké, co musí podávat diazepam, že v podstatě o sobě neví, je potom jako hadrová panenka dlouho, třeba dvě, tři hodiny, tak ty mají teď tak dvakrát, třikrát do týdne, ale většinou v noci. Uvedla, že [Anonymizováno] má 90 kilo, je epileptik a epileptici se zavodňují, má léky, po těch se zavodňuje. Má takových 165 cm, 168 cm, je taková trošku při těle. K tomu, čím je způsobená nadváha, žalobkyně b) uvedla, že [Anonymizováno] v 8 letech dostala epilepsii a epileptici po tabletách přibírají. Respektive [Anonymizováno] to zavodňuje. Když přišli k dospělému neurologovi, tak jí chtěl dát jiné léky, které jí pomohly, že se nezavodňovala, šla váhou dolů, ale pak jí to způsobovalo epilepsii, měla ty velké záchvaty pomalu každý den. Když má velký epileptický záchvat, tak začne úplně chroptět, takže jí musíte dát na bok. Žalobkyně b) to zvládá sama, i když je to postupným časem horší a horší, protože [Anonymizováno] přece jenom dotáhli na určitou metu a teď jak stárne, tak zase malinko z té mety ubírá, i když chodí cvičit. Pokud má záchvat okolo 22:00, 23:00 hodiny, tak ráno už je schopna do [jméno FO] jít, ale když ne, tak ji musí nechat doma. Žalobkyně b) poté dál popisovala den. Potom, co [Anonymizováno] dovezu do [jméno FO], jede domů, nakoupí a vaří, protože jí dává obědy s sebou. Ve stacionáři nevaří, dováží z restaurace a [Anonymizováno] se po tom strašně rozjelo akné. Z [jméno FO] na [adresa] se žalobkyně b) vrací mezi půl desátou, desátou, takže nakoupí, někdy musí oběhnout nějaké pochůzky, udělá domácí věci, co nemůže dělat s [Anonymizováno], aby se jí mohla věnovat. Přijede domů tak kolem té 10:00 hodiny s nákupem, do těch 12:00 hodin, 12:30 hodin, pak má chvilku, hodinu pro sebe, a pak zase jede pro [Anonymizováno]. Pro [Anonymizováno] jezdí kolem 13:30 hodin, vyzvedává ji kolem 14:00 hodin. Vzdálenost do [jméno FO] urazí za půl hodiny, je to přes 30 km. Pak zase musí [Anonymizováno] naložit do auta, připoutat ji, přijet domů. Doma jsou kolem 15:30 hodin. Zase musí dojít domů, musí ji naložit na vozík, dovézt do baráku, svléknout ji, dojít se vyčůrat, když je taťka doma, tak udělá kávu, to je spojené se svačinou, pak se jí věnují. Někdy jdou na procházku. Mají zahradu, [Anonymizováno] ale nemůže být bez dohledu, nikdy nevíte, kdy dostane záchvat a i z vozíku by spadla. V průběhu dne [Anonymizováno] nespí, je dospělá ženská, je jí 31 let. Pak zase musí žalobkyně b) připravit nějakou večeři. [Anonymizováno] pořád člověk musí mít na očích. Večer jde žalobkyně b) [Anonymizováno] umýt, vysprchovat, obléci, to trvá pomalu půl hodiny, tři čtvrtě hodiny. Dá jí plenu, pyžamo, umyje ji kolem půl osmé, takže do takových 20:15 hodin to trvá. Pak s nimi [Anonymizováno] sedí v obýváku, buď koukají na televizi nebo sedí vedle ní, drží ji za ruku, ona chce držet za ruku, spát jde kolem 21:30 hodin. V noci někdy dostane záchvat, tak ji musí mýt. Mají chůvičku, klasickou normální na zvuk. Žalobkyně b) spí na matraci za dveřmi, protože když ji slyší, že má záchvat, tak vyskočí a jde. Někdy [Anonymizováno] začne třeba chrápat, neví, jestli to je záchvat, pak se vzbudí, zamotají se nohy do peřiny, nemůže se otočit, tak začne plakat nebo ji zavolá. Někdy prostě taky nespí, tak tam je s ní třeba dvě, tři hodiny, než [Anonymizováno] usne. Záleží na dni. Obvyklý týden péče vypadá úplně stejně jako den, protože každý den je to pomalu to samé. Pátky nejsou stejné, protože [Anonymizováno] už je zvyklá vstávat v šest hodin, tak si tam k ní žalobkyně b) dojde lehnout a vstávají třeba v 7:00 hodin, aby se vypravily na rehabilitaci, tam jezdí na 9:00 hodinu. Jezdí do [jméno FO] pole, je to vzdálené 6 km, takže vyjíždí ráno. V podstatě je to úplně to samé, musí pořád dělat ty samé věci, obléci, vysvléci, umýt a takové. Vychází z baráku do auta po 8:30, než [Anonymizováno] nandá do auta, otevře vrata, zavře vrata, takže tam přijíždí na 9:00, tam ji zase musí vyndat, dovést ji tam do cvičebny, aby si zacvičila, tam cvičí minimálně půl hodiny. Pak ji zase nandá do auta a v pátek spolu chodí do krámu, nandá ji do vozíku, zaparkují u obchodu, jdou nakoupit. S [Anonymizováno] to trvá tak hodiny. Tak to je tak mezi 9:45 hodin do 10:30 hodin. Pak ji zase musí nandat do auta, dojedou domů, uvařit musí s ní. Pokud jde o víkendy, [Anonymizováno] se vždycky budí v 6:00, takže se jí musí od 6:00 věnovat. O víkendu jsou doma, někdy tam třeba jde manžel místo ní, aby si odpočinula. Pak už to zase pokračuje, dny pořád dokola. To je takový stereotyp, ale už je to pro ně trochu náročnější, protože [Anonymizováno] přece jenom je starší, občas se víc zasekává, než když byla dítě, malé dítě vezmete do náruče a odnesete. [adresa] snídaně, obědu a večeře zůstávají stejné. [právnická osoba] nejezdí, maximálně jedou na nějaký výlet. Manžel chodí do zaměstnání. Ráno chodí na 6:30 hodin a domů přijíždí v 15:30 hodin. Na Vánoce se třeba stará manžel víc, protože žalobkyně b) musí připravovat svátky, Vánoce, ale pro [Anonymizováno] se toho moc nemění. [Anonymizováno] je běžně [podezřelý výraz], když už něco dostane, tak jí to spadá většinou na průdušky, takže většinou to dojde do zápalu plic, takže v podstatě musí ležet v posteli a to je potom očistec. Když se [Anonymizováno] nehýbe, musí třeba týden ležet, tak potom je to na ní strašně znát, protože potřebuje to cvičení, cvičí s ní i doma. Rehabilitační cvičení s [Anonymizováno] provádí v podstatě každý den ve volných chvílích, když si třeba hrají. Žalobkyně b) uvedla, že doma nemají žádné schody, dům koncipovali tak, aby byl bezbariérový. Návštěvy k nim občas přijdou. Když se [Anonymizováno] narodila, většina kamarádů je opustila, zůstaly jí asi dvě nebo tři kamarádky, které k nim občas přijdou, přijedou tak 6x za rok, nebo zaběhne sousedka na kafe, to je tak všechno, maximálně ještě rodina. Klárka má kamarády v [jméno FO]. Za nimi ráda jezdí a v podstatě se navštěvují akorát s jednou holčinou, která je také postižená, bydlí ve [Anonymizováno] poli, takže se občas navštěvují, i když spolu jsou v té [jméno FO], tak třeba jednou za měsíc. Jinak [Anonymizováno] jiné kamarády nemá, protože se s nimi nedomluví. Co se týče učení [Anonymizováno], žalobkyně b) uvedla, že teď spíše pořád obnovují to, co se naučila, prostě aby poznala, že toto je kolečko, toto je čtverec, tamto je taková barva. Třeba jí obkreslí nějaký obrázek a ona dělá, že ho vybarvuje, ale stejně to přetahuje, je to furt dokola, je to v podstatě jako s malým dítětem. K tomu, zda chodí na nějaká specializovaná pracoviště, pedagogicko-psychologická nebo něco obdobného nebo to jsou vyloženě jenom lékařská zařízení, žalobkyně b) uvedla, že teď už jsou to většinou všechno jenom lékařská zařízení. Od té doby, co je dospělá, je to jiné.

31. Z výslechu svědkyně [jméno FO] bylo zjištěno, že žalobkyně a) je jejich klientkou a žalovaný je poskytovatelem dotace, svědkyně je zde jako zástupce poskytovatele sociálních služeb. Uvedla, že slečna [jméno FO] je k nim dovážena do denního stacionáře, v podstatě k nim dojíždí dost pravidelně pondělí až čtvrtek, jedná se jednu z těžších klientek, vlastně co se týče mentálního i zdravotního postižení fyzického. Jedná se tedy o klientku, která by neměla být bez dozoru druhé osoby, přičemž péči o ni komplikuje její postižení, přičemž u ní se jedná o mentální postižení a i o postižení pohybového aparátu a je tam epilepsie. Péče o ni spočívá v tom, že se jedná o péči jakoby o malé dítě nebo o imobilního člověka. To, že se [jméno FO] postaví, je v daném případě kontraproduktivní, není mobilní a zakopává o cokoliv, co má v cestě, sama nikam nedojde. Je schopna ujít například 10 metrů k výtahu za podpory a pokud je rovná podlaha. Pokud je práh nebo špatně vyspárovaná dlažba, která vyčnívá a ona zadrhne o tu spáru, tak se leká a pak bezvládně padá. Více než 10 metrů neujde. Při jejím pobytu v denním stacionáři ji několikrát vysazují na toaletu, tzn. že ji dopraví na tu toaletu, pomůžou jí odsvléknout, posadí ji a v rámci zachování intimity odchází za přivřené dveře, přičemž ona sama nezvládne se utřít, tudíž je třeba ji třeba utřít. Pokud jde o mytí rukou, tak ona si vodu pustí, zmáčkne si tekuté mýdlo a sama si umyje ruce. Poté se přemisťují na další aktivitu či oběd. Ztížené je to, pokud jde o péči o [Anonymizováno] ve vztahu k jiným osobám, že je potřeba přítomnost asistenta v zásadě po celou dobu, a to z toho důvodu, že u ní vyhodnotili veliké riziko pádu a úrazu. Péče ve stacionáři u nich probíhá mezi 9:00 a 14:00 hodinou. Když jdou jako celá skupina na oběd, tak ji maminka dováží oběd, který jim předává s [Anonymizováno], asistentka jí to dává na talíř a podává. Mají dvě asistentky ve stacionáři, mají tedy stabilní tým. Činnosti se u nich střídají po 15 minutách. Teď byly pojmenovány činnosti, pokud se týká používání toalety a hygieny. Dále probíhají činnosti, co se týká aktivizace činnosti a výchovy, které spočívají v udržení či rozvoji činností, které doposud klient nabyl. Svědkyně uvedla, že [jméno FO] nezvládá péči cizích osob vedle sebe, reaguje velmi dobře na známé osoby, na známé asistenty a rodinné příslušníky. Pokud do týmu přistoupí další pracovník nebo je tam praktikant, tak [jméno FO] po většinu dne nespolupracuje. Pokud jde o běžný život, běžný chod stacionáře, na známý personál reaguje pozitivně, funguje tam domluva, vyprazdňování, všechno. Pokud by u toho byl cizí člověk, na kterého si dlouho zvyká a na kterého potřebuje čas, pak by negovala naučený systém a docházelo by k pokálení. V letech 2018 a 2019 se takové mimořádné události děly, střídal se personál. K epileptickým záchvatům svědkyně uvádí, že jsou dvojí. Jsou to záchvaty, kdy se [jméno FO] něčeho lekne, to se dá vykomunikovat, během 5 minut se probírá. To označují jako běžný záchvat. U těchto krátkých spazmů je nebezpečí pádu. Pokud jde o silné záchvaty, kdy v té křeči a ve spazmu zůstává dlouho, je v bezvědomí a dochází ke ztrátě vědomí, volají rodinu, je to po dohodě s rodinou i s opatrovnicí, oni si jí odvážejí. Nejsou poskytovatelé zdravotní péče a museli by to řešit odvozem rychlou záchrannou službou. Zabezpečí ji v poloze tak, aby si neublížila pádem, přikryjí ji, ona leží. Svědkyně uvedla, že [Anonymizováno] nemůže být bez dozoru, vyjma okamžiku vyprazdňování, tam jsou ale na doslech. Uvedla, že [jméno FO] je emotivně labilní. Pokud jde o přínos pobytu žalobkyně a) v [jméno FO], uvedla, že se jedná o socializaci člověka ve skupině vrstevníků a udržení dovedností, které získala pod vedením školených pracovníků. Je to přiblížení k běžnému stylu života, kdy člověk ráno běžně odjíždí z domova a poté se vrací, je to určitý rytmus. Dále svědkyně uvedla, že ve skupině je stabilně pět klientů, může tam být i sedm klientů, jsou tam podle zdravotního stavu. Ve stacionáři dále poskytují sociálně terapeutické dílny, sociální rehabilitaci, což jsou ambulantní služby, kde se pohybují další klienti. Na skupinu dohlíží dva zaměstnanci, dvě asistentky. Denní stacionář je ve stejné budově s ostatními službami, takže klienti mají možnost potkávat se s ostatními klienty, či ostatními zaměstnanci na chodbách. Jedná se o silnou socializaci klientů. Výhodou toho je to, že když se dostane klient do určité situace, např. že musí k lékaři, tak je nějakým způsobem obroušen těmi vztahy. Svědkyně uvedla, že matka [Anonymizováno] jí připravuje k jídlu věci, které se jí dobře nabírají na lžíci. Lžící se [Anonymizováno] nají sama. Svědkyně nedokázala říct, zda v roce 2018 docházelo k vyzvedávání [Anonymizováno] jakými rodinnými příslušníky, neevidují osoby, které přivážejí klienty. Na vyzvedávání klientů chodí asistentky. Potkávala zde hlavně otce, a to v období, kdy matka byla na [podezřelý výraz]. Uvedla, že zoo rehabilitace probíhá za asistence asistentky, v současné době nemají muzikoterapeutku, nedokáže říct, zda byla v roce 2018. Na muzikoterapii se chodila podívat a [jméno FO] byla velmi aktivní v používání různých muzických nástrojů, např. bubnů či trianglu, a došlo tam k použití i ozvučeného křesla. Svědkyně uvedla, že u [jméno FO] je problematický úchop tužky. Používali kulatou voskovku, přičemž [jméno FO] je schopna spolupracovat na velkém pojízdném tabletu, kde je malovací program, dotyková obrazovka.

32. Z výslechu svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že má v péči žalobkyni a). Určitě ji měla v péči v roce 2018. Na rok 2018 si svědkyně nevzpomíná. Naposledy ji viděla někdy v listopadu roku 2020 či 2021. Dívala do počítače na poslední zprávu, tam měla uvedenou teplotu a rýmu. Stav žalobkyně a) je setrvalý. Svědkyně není psycholog či neurolog ani psychiatr. Žalobkyně a) trpí dětskou mozkovou obrnou s mentálním defektem s tím, že má postižení deficit intelektu. [jméno FO] má tedy poškození mozku, které se může dít, tedy může vzniknout během vnitro děložního vývoje nebo při porodu. Je o něco špatně hybnější, je tam mentální deficit, muselo by se tedy provést konkrétní psychologické vyšetření, kde je IQ stupeň. Jako dítě ji neošetřovala. Pokud jde o špatnou hybnost, špatně chodí a má zhoršenou motoriku horních končetin. [jméno FO] ordinace přijíždí na vozíku. Komunikuje se s ní tak, že [jméno FO] ahoj, přičemž ona různě zareaguje, např. mimikou nebo prostřednictvím rodičů. Pokud probíhá rehabilitační činnost, tak probíhá mimo svědkyni. Pokud je [Anonymizováno] 31, 32 let, tak svědkyně předpokládá, pokud již v té době bydleli na [adresa], tak ji má v péči nějakých 10 let. Uvedla, že u takovéto pacientky se zdravotní stav nemůže zlepšit. Ke svědkyni chodí [jméno FO] chodí velmi zřídka, naposledy u ní byla, to je dva roky, a pokud si vzpomíná, tak s ní byla matka. Není možné, aby přišla samostatně. Poté, co bylo svědkyni předloženo potvrzení, které v minulosti vystavila, svědkyně uvedla, že je to potvrzení, které odráží pravdivou situaci. Uvedla, že do domácnosti se nedostavuje. Na potvrzení je razítko, jméno. Jedná se o potvrzení, přičemž je to potvrzení o tom, jak je třeba se o nemocnou starat. Aby to svědkyně byla schopna deklarovat, musela bych s nimi bydlet, o takové službě neví, ona není domácí služba, je lékař. Je tam uvedeno 3x denně oblečení, svlečení. [jméno FO] přijde a řekne, že to se s [jméno FO] děje, svědkyně tam nepíše nic o tom, pro koho to je, je to pouze potvrzení, kterých měsíčně vystavuje stovky. Musí si stát za tím, co je tam uvedeno. [jméno FO] se sama nepřebalí. Svědkyně uvedla, že pokud něco [jméno FO] potřebuje, vložky, podložky, tak jí to předepíše. Čtyřikrát denně úkony osobní hygieny, umyje si ruce, bradu, desetkrát častěji to musí provést, když ji matka opatruje. Dvakrát denně jednoduché ošetření, rehabilitační cvičení. Svědkyně uvedla, že tak činí například na základě sdělení neurologa a jeho nálezů. Napsala, co to ve skutečnosti je. Podávání jídla, pití, přece nemůže umřít hlady. Tři hodiny dohled je velmi málo. Nakupovat měsíčně, vždyť chodí nakupovat každý den. Že chodí na vyšetření a na rehabilitaci, svědkyni nepřijde extrémní.

33. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Předchůdce žalovaného, [podezřelý výraz] s poliklinikou [adresa], byl uznán odpovědným za újmu způsobenou žalobkyni a) při jejím narození, žalobkyně v důsledku chybného léčebného postupu trpí dětskou mozkovou obrnou s centrální kvadruparesou, pravostrannou převahou, sekundární epilepsií, myklonickými i generalizovanými záchvaty, duševní trvalou poruchou, středně těžkou až těžkou mentální retardací na bázi DMO, s epilepsií. Žalobkyně a) byla omezena ve svéprávnosti. Žalobkyně a) žádá po žalovaném nahrazení škody, konkrétně náhrady za péči o žalobkyni a) v období od července do prosince 2018 v celkové výši 97 200 Kč. Žalobkyně a) vyžaduje celodenní péči o její osobu, potřebuje asistenci ke všem úkonům osobní hygieny, při oblékání a svlékání, při přípravě a poskytnutí jídla a pití, při jakýchkoliv přesunech i při péči o domácnost, navíc trpí epilepsií a je imobilní, nemůže být ponechána bez dozoru. Žalobkyně a) podrobně popsala svůj denní režim. Žalovaný, resp. vedlejší účastník sporovali jak rozsah nezbytné péče o žalobkyni a), tak částku, kterou by měla být poskytnutá péče hodnocena, a měli za to, že je od požadované částky třeba odečíst příspěvek na péči.

34. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, o výpověď svědkyň [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] a účastnice [Jméno zainteresované osoby 1/0], které zhodnotil v souladu s § 132 o. s. ř., tedy podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti. Co se týče výpovědí svědkyň a účastnice, soud konstatuje, že se v mnohém vzájemně podporovaly a logicky doplňovaly, byly rovněž konzistentní s provedenými listinnými důkazy, soud z nich proto vyšel v celém rozsahu. Co se týče listinných důkazů, soud o jejich pravosti a pravdivosti neměl žádných pochybností. Z dalších provedených listinných důkazů (odpovědi Domova [adresa] a Domova [Anonymizováno] [adresa], původní odpověď Domova [adresa] a [právnická osoba] města [adresa], ceníky vztahující se mimo žalované období, listinné důkazy vztahující se k nákladům na péči, v jejichž rozsahu bylo řízení zastaveno) soud nezjistil pro věc nic rozhodného. Další důkazy soud neprováděl, neboť na provedení dalších důkazů účastníci netrvali a současně soud dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout. Ani jedna z procesních stran po poučení podle § 119a o. s. ř. již žádné další důkazní návrhy neměla. Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout, proto při zjišťování skutkového stavu vyšel z důkazů, které byly před ním provedeny.

35. Při právním posouzení věci soud postupoval podle § 420 a násl. zákona č. 40/1964, Sb., občanský zákoník, (dále jen „obč. zák.“), a to v souladu s § 3079 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“) podle kterého právo na náhradu škody vzniklé porušením povinnosti stanovené právními předpisy, k němuž došlo přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se posuzuje podle dosavadních právních předpisů.

36. Podle § 420 odst. 1 obč. zák. každý odpovídá za škodu, kterou způsobil porušením právní povinnosti.

37. Podle 420 odst. 2 obč. zák. škoda je způsobena právnickou osobou, anebo fyzickou osobou, když byla způsobena při jejich činnosti těmi, které k této činnosti použili. Tyto osoby samy za škodu takto způsobenou podle tohoto zákona neodpovídají; jejich odpovědnost podle pracovněprávních předpisů není tím dotčena.

38. Podle § 442 odst. 1 obč. zák. se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk).

39. Podle § 449 odst. 1 obč. zák. při škodě na zdraví se hradí též účelné náklady spojené s léčením.

40. Soud věc posoudil podle shora citovaných ustanovení a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. Žalobkyně a) se po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši 97 200 Kč s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na péči. Žalobkyně žádala po žalovaném náhradu nákladů za péči za období červenec do prosinec 2018 (celkem [hodnota] dní, také jen „předmětné období“ či „žalované období“).

41. Mezi účastníky nebylo sporným, že žalovaný je právním nástupcem původního škůdce, který byl rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č.j. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], shledán odpovědným za škodu na zdraví vzniklou žalobkyni a) při jejím porodu postupem non lege artis a že tedy je dána odpovědnost žalovaného jako nástupce [podezřelý výraz] s poliklinikou [adresa] podle ustanovení § 420 a násl. obč. zák. Sporným nebylo ani to, že žalobkyně má právo na náhradu nákladů za péči. Sporným mezi účastníky zůstal pouze rozsah takto poskytované péče nad rámec žalovaným, resp. vedlejším účastníkem uznávaných a již uhrazených úkonů.

42. Soud posoudil nárok žalobkyně a) jako nárok na náhradu nákladů podle § 449 odst. 1 obč. zák., a to jako nárok přímo výhradně poškozeného, tj. žalobkyně a). Nárok žalobkyně a) na náhradu nákladů na péči, dovozený výkladem z ustanovení o náhradě nákladů vynaložených v souvislosti s léčením v § 449 odst. 1 obč. zák., má oporu i v judikatuře Ústavního soudu (viz např. nálezy sp. zn. I. ÚS 46/12 ze dne [datum]; sp. zn. I. ÚS 2930/13 ze dne [datum]; sp. zn. I. ÚS 870/14 ze dne [datum]; či sp. zn. I. ÚS 2224/15 ze dne [datum]). Například ve svém nálezu, sp. zn. u I. ÚS 870/14, Ústavní soud mj. uvedl, že „[p]okud poškozený ani po podstoupení léčby nedosáhne samostatnosti v péči o svou osobu a domácnost, je nutno vyhledat pomoc třetích osob, ať už z kruhu rodinného, anebo z řad profesionálních pečovatelů. Dlouhodobě pak nelze využívat pouze pomoci rodiny, kdy jsou osoby blízké zatíženy péčí o poškozeného, vymyká-li se péče únosnému rozsahu. I v souvislosti s péčí o poškozeného vzniká škoda, která se u osob blízkých může projevovat omezenými možnostmi pracovního uplatnění, sníženým výdělkem, zmenšením časového prostoru pro odpočinek nebo vyšší psychickou a fyzickou únavou. Sociální dávky placené z titulu veřejnoprávních norem (zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů) nemusí být v tomto ohledu dostatečnou kompenzací vynaložených nákladů. […] Není žádoucí, aby bylo na osoby blízké přeneseno břemeno důsledků újmy na zdraví poškozeného v neúměrném rozsahu, a škůdce tak byl zcela osvobozen od povinnosti nahradit náklady péče o poškozeného, pokud byly vynakládány – ve větší, leč nezbytné míře – rodinou poškozeného. Mnohdy je poškozený v takovém zdravotním stavu, že nemá způsobilost k provedení volby péče o svou osobu. Je proto na zákonných zástupcích (rodičích nebo opatrovnících) zvolit způsob péče o poškozeného, tj. osobní výkony, nebo vynakládání peněžních prostředků na profesionální ošetřovatele apod. Pokud by osoby blízké osobně pečovaly o poškozeného bez nároku na náhradu, bylo by to často nepřiměřeným břemenem.“ V dalším nálezu, sp. zn. I. ÚS 46/12, pak Ústavní soud s odkazem na judikaturu Nejvyššího soudu (např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 25 Cdo 2127/2006) dospěl k tomu, že při úvaze o výši nároku je vhodné využít k ocenění hodnoty ošetřovatelské péče o příbuzného úpravu odměny přiznávané pracovníkům poskytujícím pečovatelskou službu podle příslušné vyhlášky provádějící zákon o sociálních službách, tj. vyhlášku č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, (dále také jen „vyhláška č. 505/2006 Sb.“). V rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se pak uvádí, že „[u]stanovení § 449 odst. 1 ObčZ 1964 je proto třeba vyložit poněkud šířeji tak, že zakládá nárok na náhradu nákladů léčení, jejichž účelem je v první řadě obnovení zdraví nebo alespoň zlepšení [podezřelý výraz] stavu poškozeného po škodné události, dále ovšem též udržení více či méně stabilizovaného [podezřelý výraz] stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá, a v této souvislosti též nárok na skutečně vynaložené náklady na zajištění pomoci při základních životních úkonech poškozeného či zajištění chodu jeho domácnosti, které poškozený vzhledem k trvalým následkům poškození zdraví již nemůže sám vykonávat. […] Lze tedy uzavřít, že v posuzovaném případě náklady, které žalobkyně vynaložila v době od [datum] do [datum] na zajištění výkonu některých prací (větší nákupy, úklid, žehlení, apod.) prostřednictvím výpomoci jiných osob (přítelkyně, sestra, matka), mohou představovat náklady léčení ve smyslu § 449 odst. 1 ObčZ 1964, pokud jimi zajišťovala péči nahrazující jí nedostatky v soběstačnosti o svou osobu či o svou domácnost; ve vztahu k osobám blízkým pak tam, kde jejich péče přesahuje rozsah péče únosné míře pro běžnou lidskou a rodinnou solidaritu a kde se vymyká běžné rodinné spolupráci a přirozené bezplatné péči.“ Podle právní věty rozsudku velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], „při úvaze o výši náhrady, která náleží nesoběstačnému poškozenému za osobní péči (§ 449 odst. 1, 3 obč. zák.) poskytovanou mu rodinnými příslušníky nad rámec běžné rodinné spolupráce a solidarity, vychází soud ze zjištění o rozsahu potřebných pečovatelských úkonů, jejich časové náročnosti a z úplaty, která by za ně byla patrně účtována pečovatelskými službami podle vyhlášky č. 505/2006 Sb. a kterou nepokrývá účelově poskytovaný příspěvek na péči podle zákona č. 108/2006 Sb.“ Nejvyšší soud dále vyložil, že úvaha soudu ve smyslu § 136 o. s. ř. o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou odvíjející se od úplaty, jíž by konkrétní poškozená osoba musela platit za zajištění potřebné péče profesionální pečovatelské službě, by tedy měla být podložena alespoň rámcovým zjištěním úkonů ve smyslu výčtu ve vyhlášce č. 505/2006 Sb., které si nad rámec běžné rodinné solidarity žádá péče o konkrétního poškozeného, jejich časové náročnosti a ceny, kterou by si za jejich provedení v daném místě a čase účtovala pečovatelská služba. Nejvyšší soud přitom vyšel z nálezu Ústavního soudu, sp. zn. II. ÚS 664/19.

43. Podle soudu je proto v nyní projednávané věci potřeba přihlédnout ke způsobu, jakým vyhláška č. 505/2006 Sb. reguluje poskytování péče a ocenění poskytovaných služeb, a k jejímu provázání se zákonem č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. Vyhláška č. 505/2006 Sb. přitom vymezuje, v rozsahu jakých úkonů se daná sociální služba poskytuje, a současně stanoví maximální výši úhrady za její poskytování (§ 5, § 6). Dále je třeba přihlédnout k ceníkům, jimiž pečovatelské služby deklarují svou nabídku a stanoví výši úplaty požadované za jednotlivé úkony, a to v předmětném období. Tato zjištění pak nebrání tomu, aby soud zohlednil případná další specifika poskytované péče.

44. Podle § 5 vyhlášky č. 505/2006 Sb. se základní činnosti při poskytování osobní asistence zajišťují v rozsahu těchto úkonů: a) pomoc při zvládání běžných úkonů péče o vlastní osobu: 1. pomoc a podpora při podávání jídla a pití, 2. pomoc při oblékání a svlékání včetně speciálních pomůcek, 3. pomoc při prostorové orientaci, samostatném pohybu ve vnitřním i vnějším prostoru, 4. pomoc při přesunu na lůžko nebo vozík, b) pomoc při osobní hygieně: 1. pomoc při úkonech osobní hygieny, 2. pomoc při použití WC, c) pomoc při zajištění stravy: pomoc při přípravě jídla a pití, d) pomoc při zajištění chodu domácnosti: 1. pomoc s úklidem a údržbou domácnosti a osobních věcí, 2. nákupy a běžné pochůzky, e) výchovné, vzdělávací a aktivizační činnosti: 1. pomoc a podpora rodině v péči o dítě, 2. pomoc při obnovení nebo upevnění kontaktu s rodinou a pomoc a podpora při dalších aktivitách podporujících sociální začleňování osob, 3. pomoc s nácvikem a upevňováním motorických, psychických a sociálních schopností a dovedností, f) zprostředkování kontaktu se společenským prostředím: doprovázení do školy, školského zařízení, zaměstnání, k lékaři, na zájmové a volnočasové aktivity, na orgány veřejné moci a instituce poskytující veřejné služby a doprovázení zpět, g) pomoc při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitostí: 1. pomoc při komunikaci vedoucí k uplatňování práv a oprávněných zájmů, 2. pomoc při vyřizování běžných záležitostí. Maximální výše úhrady za poskytování osobní asistence činí 130 Kč za hodinu, podle skutečně spotřebovaného času nezbytného k zajištění úkonů; pokud poskytování služby, včetně času nezbytného k zajištění úkonů, netrvá celou hodinu, výše úhrady se poměrně krátí.

45. Soud pro úplnost konstatuje, že se nejedná o první spor mezi účastníky. Dle dosavadní praxe byl uznáván rozsah hrazené péče 10 hodin denně, přičemž ve většině předchozích soudních sporů tento přibližný odhad poskytované péče nepatřil mezi sporné otázky. V nyní projednávané věci však byl rozsah poskytované péče sporný. I takové spory však již byly předmětem rozhodování zdejšího soudu (např. ve věci sp. zn. [spisová značka] či [spisová značka], [spisová značka]).

46. Žalobkyně a) soudu předložila harmonogram, v němž podrobně popsala, jaké konkrétní jednotlivé úkony v rámci běžného dne jsou prováděny a v jakém časovém rozsahu. Soudu je zřejmé, že tento hodinový rozpis je příkladný, když nelze předpokládat, že každý den žalobkyně a) bude zcela shodný. Pro účely učinění si úvahy soudu podle § 136 o. s. ř. se zohledněním úkonů dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. však postačuje, neboť úvaha o kompenzaci za péči poskytovanou blízkou osobou má být podložena alespoň rámcovým zjištěním úkonů ve smyslu vyhlášky č. 505/2006 Sb. Soud v daném případě vzal nutný rozsah péče o žalobkyni a) za dostatečným způsobem prokázaný s ohledem na její zdravotní stav (jak plyne zejm. ze znaleckého posudku a výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO]), v daném rozsahu úkonů potvrzený i výpovědí žalobkyně b), svědkyně [jméno FO] a dalšími listinami (např. potvrzeními o pobytu v denním stacionáři, o fyzioterapii atp.), z nichž vyplývá denní rutina žalobkyně a).

47. Protože harmonogram žalobkyně je výrazně odlišný ve dnech, kdy žalobkyně dochází do denního stacionáře a kdy nikoli, soud posuzoval režim žalobkyně v těchto dnech každý zvlášť. Dále soud zvlášť posoudil dny, v nichž žalobkyně nedochází do denního stacionáře, avšak navštěvuje fyzioterapii.

48. Při zohlednění dne, v němž žalobkyně a) dochází do denního stacionáře [jméno FO], soud posoudil jako úkony dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. pomoc při úkonech osobní hygieny od 6:00 do 7:00 hodin (1 hodina), pomoc při podávání jídla a pití, umytí po jídle, příprava na přesun do stacionáře od 7:00 do 8:00 hodin (1 hodina), čas strávený cestou do stacionáře [jméno FO] a zpět (3 hodiny denně, dvakrát 45 minut tam a dvakrát zpět), dopomoc při přesunu na vozík/z vozíku, převlékání a předání žalobkyně do stacionáře (2x čtvrt hodiny, při předání a poté při převzetí). Pokud matka žalobkyně v době, kdy je žalobkyně v [jméno FO] nakupuje (tvrzeno půl hodiny), pak se jedná o činnost pro celou domácnost, neboť nenakupuje nepochybně výhradně pro žalobkyni, ale pro všechny členy domácnosti (zohledněno tedy čtvrt hodiny), totéž ve vztahu k praní, žehlení apod. (zohledněna 1 hodina místo žádaných 2 hodin). Následně soud uznal jako úkon dle vyhlášky dopomoc při příchodu domů z [jméno FO], úklid vozíku, převlékání, úkony osobní hygieny a podání svačiny a pití (1 hodina), procházka (1 hodina), dále přezutí, oblékání, cvičení, dopomoc na WC, umytí, dohled nad činností (v rozsahu celkem [hodnota] hodiny), podání a dopomoc při podávání večeře (půl hodiny), pomoc při večerní hygieně, převlékání, česání (půl hodiny), pomoc při osobní hygieně před spánkem a ukládání do postele (rovněž půl hodiny), kontrola v noci (1 hod). Soud oproti tomu nepřiznal požadované dvě hodiny společného sledování TV, čas s rodinou, neboť se jedná o čas, který spolu tráví členové domácnosti společnou aktivitou, odpočinkovou pro všechny členy, a dále celých osm hodin dozoru při spánku, neboť soud sice nezpochybňuje, že žalobkyně nemůže zůstat zcela bez dozoru, nicméně nejedná se o osm hodin, které by pečující osoba trávila aktivně dozorem nad žalobkyní (což ostatně ani není možné, pokud péči o žalobkyni zastává téměř výhradně její maminka) a nelze proto požadovat náhradu za péči v tento čas; soud však přiznal 1 hodinu, čímž mínil zohlednit, že se nejedná o vždy nerušený spánek a některé noci vyžadují aktivitu matky žalobkyně, kterou by již bylo možné pod dané úkony podřadit. Celkem tak žalobkyni a) náleží za dny, kdy dochází do [jméno FO], náhrada za 12,75 hodin péče odpovídající úkonům podle vyhlášky. Dnů, kdy žalobkyně a) navštívila [jméno FO], bylo v rozhodném období 90.

49. Při zohlednění dne, v němž žalobkyně a) nedochází do denního stacionáře [jméno FO], avšak jezdí na fyzioterapii, soud posoudil jako úkony dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. pomoc při úkonech osobní hygieny od 6:00 do 7:00 hodin (1 hodina), pomoc při podávání jídla a pití, umytí po jídle, příprava na přesun do stacionáře od 7:00 do 8:00 hodin (1 hodina), dohled nad činností žalobkyně od 8:00 – 8:30 (0,5 hodiny), čas strávený cestou z [adresa] do [jméno FO] a zpět (půl hodiny denně, dvakrát 15 minut), dopomoc při přesunu na vozík/z vozíku, převlékání (2x čtvrt hodiny). Pokud žalobkyně žádala náhradu za péči v souvislosti s cestou na nákup, příprava na cestu, v rozsahu tři čtvrtě hodiny, soud přiznal pouze čtvrt hodinu, neboť opětovně se jedná nepochybně o nákupy ve prospěch celé rodiny (tedy čtvrt hodina). Následně soud uznal jako úkon dle vyhlášky dopomoc při příchodu domů, úklid vozíku, převlékání, úkony osobní hygieny a podání svačiny a pití (čtvrt hodina), dále dohled nad činností žalobkyně (při vaření, malování atd.) od 11:00 – 12:30 (1,5 hodiny), podání oběda, pomoc při jídle, související osobní hygiena od 12:30 – 13:00 (půl hodiny), dohled při hraní, cvičení, čtení, malování a jiné aktivizační činnosti, popř. pobyt na zahradě od 13:00 – 15:30 (1,5 hodiny), podání svačiny, pomoc při jídle a osobní hygieně 15:30 – 16:00 (půl hodiny), procházka (1 hodina), přezutí, oblékání, pomoc s vozíkem, cvičení, popř. dohled nad činností od 17:00 – 18:30 (1,5 hodiny), podání a pomoc při podávání večeře půl hodiny 18:30 – 19:00 (půl hodiny), pomoc při večerní hygieně 19:00 – 19:30 (půl hodiny) a dopomoc při hygieně před spánkem a ukládání do postele 21:30 – 22:00 (půl hodiny), kontrola v noci (1 hod). Ve vztahu k sledování TV a času s rodinou od 19:30 do 21:30 hodin a dozor při spánku od 22:00 do 6:00 hodin platí shodné jako shora uvedeno. Celkem tak žalobkyni a) náleží za dny, kdy jezdí na fyzioterapii, náhrada za 12,5 hodin péče odpovídající úkonům podle vyhlášky. Dnů, kdy žalobkyně a) navštívila fyzioterapii, bylo v rozhodném období 15.

50. Při zohlednění dne, v němž žalobkyně a) nedochází do denního stacionáře [jméno FO] ani nejezdí na fyzioterapii, tj. je v zásadě doma, soud posoudil jako úkony dle vyhlášky č. 505/2006 Sb. pomoc při úkonech osobní hygieny od 6:45 do 7:45 hodin (1 hodina), pomoc při podávání jídla a pití, podání léků, umytí po jídle od 7:45 do 8:45 hodin (1 hodina). Pokud žalobkyně žádala náhradu za péči v souvislosti s cestou na nákup, příprava na cestu, v rozsahu dvou hodiny, soud přiznal pouze jednu hodinu, neboť opětovně se jedná nepochybně o nákupy ve prospěch celé rodiny (tedy 1 hodina). Soud dále zohlednil v rámci úkonů péče o žalobkyni čtvrt hodiny podávání svačiny, pomoc při jídle, umytí rukou (10:45 – 11:00), dále dohled nad činností žalobkyně (při vaření, malování atd.) od 11:00 – 12:30 (1,5 hodiny) podání oběda, pomoc při jídle, související osobní hygiena od 12:30 – 13:00 (půl hodiny), dohled při hraní, cvičení, čtení, malování a jiné aktivizační činnosti, popř. pobyt na zahradě od 13:00 – 15:30 (1,5 hodiny), podání svačiny, pomoc při jídle a osobní hygieně 15:30 – 16:00 (půl hodiny), procházka (1 hodina), přezutí, oblékání, pomoc s vozíkem, cvičení, popř. dohled nad činností od 17:00 – 18:30 (1,5 hodiny), podání a pomoc při podávání večeře půl hodiny 18:30 – 19:00 (půl hodiny), pomoc při večerní hygieně 19:00 – 19:30 (půl hodiny) a dopomoc při hygieně před spánkem a ukládání do postele 21:30 – 22:00 (půl hodiny), kontrola v noci (1 hod). Ve vztahu k sledování TV a času s rodinou od 19:30 do 21:30 hodin a dozoru při spánku od 22:00 do 6:00 hodin platí shodné jako shora uvedeno. Celkem tak žalobkyni a) náleží za dny, kdy nedochází do [jméno FO], náhrada za 13,25 hodin péče odpovídající úkonům podle vyhlášky. Dnů, kdy žalobkyně a) nenavštívila [jméno FO] ani fyzioterapii, bylo v rozhodném období 79.

51. Soud přiznal náhradu nákladů s péčí o žalobkyně v souladu s vyhláškou č. 505/2006 Sb., podle níž činila v rozhodné době maximální výše úhrady za pečovatelské služby 130 Kč za hodinu, po zohlednění příslušných ceníků, po 120 Kč za hodinu. V žalovaném období se ceny jednotlivých poskytovatelů obdobných služeb lišily, pohybovaly se cca od 60 Kč/hod do 120 Kč/hod. Soud má za to, že vzhledem k charakteru poskytované péče je na místě vyjít z vyšší hladiny, za kterou bylo možno pořídit obdobné služby pracovníky poskytující pečovatelskou službu v daném místě a čase, avšak na druhou stranu je třeba vzít v potaz, že maximální možná částka 130 Kč/hod byla v žalovaném období spíše výjimkou stanovenou jen pro některé úkony, a to jen některými poskytovali. Dle soudu je tak částka 120 Kč/hod za žalované období částkou přiměřenou.

52. Celkem tak žalobkyni za rozhodné období náleží náhrada za (90 x 12,75 = 1 147,5 hodin, 15 x 12,5 = 187,5 hodin a 79 x 13,25 = 1 046,75 hodin) 2 381,75 hodin péče. Pokud je jedna hodina hodnocena 120 Kč, náleží žalobkyni za rozhodné období 285 810 Kč. Od toho je však třeba odečíst částky, které žalovaný, resp. vedlejší účastník žalobkyni již zaplatil – tj. 2 x 58 809 Kč = 117 618 Kč, a dále částku příspěvku státu na péči 79 200 Kč. Žalobkyni tak náleží doplatit částka ve výši 88 992 Kč.

53. Vzhledem k uvedenému soud žalobkyni a) částečně vyhověl a uložil žalovanému zaplatit částku 88 992 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % rodně od [datum] do zaplacení, jak je uvedeno ve výroku I tohoto rozsudku. Příslušenství v podobě zákonných úroků bylo stanovené podle § 1970 o. z. za použití § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.; splatnost je odvozena od předžalobní výzvy. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř. věta prvá před středníkem, když důvod pro její prodloužení soud neshledal.

54. Ve zbylé části, v níž se žalobkyně a) domáhala zaplacení částky 8 208 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % rodně od [datum] do zaplacení, soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak je uvedeno ve výroku II rozsudku.

55. Soud dále rozhodl o nákladech řízení. Ve vztahu k nákladům, které vznikly žalobkyni a) ve vztahu k jejímu výlučnému nároku na zaplacení částky 97 200 Kč spolu s příslušenstvím z titulu náhrady nákladů na péči, soud postupoval podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy žalobkyni a) byla přiznána částečná náhrada nákladů řízení. Náklady řízení jsou tvořeny náklady spojenými se zastoupením advokátem, které sestávají z celkem [hodnota] úkonů právní služby po 5 020 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb [(advokátní tarif), dále jen „AT“], když aplikace AT vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – 6 x podání ve věci: žaloba, výzva k plnění, vyjádření ze dne [datum], odvolání proti rozsudku, vyjádření ze dne [datum], vyjádření ze ne [datum], písm. g) – 13 x účast na jednání: dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], přičemž jejich výše je dána § 8 odst. 1 a 7 AT, tedy z tarifní hodnoty 97 200 Kč, a dále z 20 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT) a DPH. Další učiněné úkony soud neshledal účelnými, popř. podřaditelnými pod AT. Soud dále za užití § 142 odst. 2 o. s. ř. poměrně rozdělil náhradu nákladů řízení, neboť podle něj výše neúspěchu cca 8,5 % není zcela zanedbatelná. Celkové náklady na právní zastoupení žalobkyně a) dosahují částky 128 744 včetně DPH a při odečtení poměru úspěchu a neúspěchu (91,5 % - 8,5 % = 83 %) jde o částku 106 857,52 Kč, která byla žalobkyni a) přiznána v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku. Ve vztahu k nákladům, které vznikly všem žalobcům ve vztahu k náhradě nákladů spojených s léčením, soud postupoval podle § 146 odst. 2 o. s. ř., neboť řízení o nich bylo (v příslušné části) zastaveno pro zpětvzetí z důvodu úhrady ze strany žalovaného, resp. vedlejšího účastníka, s tím, že soud k úspěchu žalobců přistupoval ryze optikou procesního úspěchu (důvodně podaná žaloba byla vzata zpět pro chování žalovaného). Náklady řízení jsou tvořeny náklady spojenými se zastoupením advokátem, které sestávají z celkem [hodnota] úkonů právní služby po 1 580 Kč podle § 11 odst. 1 AT, když aplikace AT vyplývá z § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř., a to písm. a) – převzetí a příprava zastoupení, písm. d) – 5 x podání ve věci: žaloba, výzva k plnění, vyjádření ze dne [datum], 2 x částečné zpětvzetí, písm. g) – 4 x účast na jednání: dne [datum], dne [datum], dne [datum], dne [datum], přičemž jejich výše je dána § 8 odst. 1 a 7 AT, tedy z tarifní hodnoty 11 711,50 Kč, a dále z 10 náhrad hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 3 AT) a DPH. Další učiněné úkony soud neshledal účelnými, popř. podřaditelnými pod AT. Každý úkon byl následně počítán třikrát, neboť se jednalo o společné úkony při zastupování tří osob; soud poté podle § 12 odst. 4 AT ponížil odměnu o 20 %. Celkové náklady na právní zastoupení žalobců tak dosahují částky 56 773,20 Kč včetně DPH, která byla přiznána v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.), jak je uvedeno ve výroku IV tohoto rozsudku.

56. O nákladech státu soud rozhodl podle § 148 odst. 1 o. s. ř. výrokem V tohoto rozsudku. Náklady státu tvoří svědečné za účast svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] u jednání soudu dne [datum], o kterém bylo rozhodnuto usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které však dosud nebylo vyplaceno. Žalovaný byl v řízení neúspěšný a je proto povinen nahradit tyto náklady státu, a to společně a nerozdílně s vedlejším účastníkem na své straně. Výši a splatnost této náhrady si však soud s ohledem na nutnost předchozího rozhodnutí o svědečném a rovněž jeho vyplacení vyhradil k samostatnému rozhodnutí.