26 C 669/2008 - 1489

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Kyselou, Ph.D. ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Anonymizováno] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] e) [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] f) [Jméno advokáta C], narozená [Datum narození advokáta C] bytem [Adresa advokáta C] oba zastoupeni advokátkou [Jméno advokátky A] sídlem [Adresa advokátky A] proti žalovaným: 1. hlavní město Praha, IČO 00064581 sídlem Mariánské náměstí 2/2, 110 01 Praha 1 zastoupený advokátkou [Jméno advokátky B] sídlem [Adresa advokátky B]

2. Dopravní podnik hl.m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886 sídlem Sokolovská 217/42, 190 23 Praha 9 o zaplacení částky 189 060 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se zastavuje co do úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 1 661 600 Kč od 1. 12. 2003 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 148 800 Kč od 1. 12. 2003 do 31. 3. 2004, co do úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 449 570 Kč od 1. 12. 2003 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 40 260 Kč od 1. 12. 2003 do 31. 3. 2004.

II. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobcům částku 148 800 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 148 800 Kč od 1. 4. 2004 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobcům částku 40 260 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 40 260 Kč od 1. 4. 2004 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení částku Kč 1 807 020,50 Kč k rukám právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná č. 1 povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d) na náhradě nákladů řízení částku 132 877 Kč k rukám právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit žalobcům e) a f) na náhradě nákladů řízení částku 108 901,60 Kč k rukám právní zástupkyně [Jméno advokátky A], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d), e), f) na náhradě nákladů řízení částku 489 066,50 Kč k rukám právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VIII. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d) na náhradě nákladů řízení částku 35 963 Kč k rukám právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IX. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobcům e) a f) na náhradě nákladů řízení částku 29 474 Kč k rukám právní zástupkyně [Jméno advokátky A], a to do tří od právní moci tohoto rozsudku.

X. Žalovaná č. 1 je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu částku 39 204 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

XI. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit České republice na náhradě nákladů řízení státu 3 527 Kč na účet Obvodního soudu pro Prahu 5, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou podanou k soudu původně domáhali, aby žalovaná 1) byla povinna zaplatit žalobcům částku 1 235 525 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1. 4. 2004 do zaplacení, aby žalovaná 2) byla povinna zaplatit žalobcům částku 1 810 400 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1. 12. 2003 do zaplacení a aby žalovaná 3) byla povinna zaplatit žalobcům částku 489 830 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1. 12. 2003 do zaplacení. Žalobci k tomu uvedli, že na základě dohody o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků učiněné podle § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, uzavřené dne 16. 10. 1992 mezi hlavním městem Prahou a žalobci, která byla registrována státním notářstvím, byl žalobcům vydán pozemek p.č. [hodnota] a pozemek p.č. [Anonymizováno], oba v k.ú. [adresa], obec [adresa]. Pozemek p.č. [Anonymizováno] byl následně zapsán do katastru nemovitostí tak, že je v podílovém spoluvlastnictví žalobců. Po vrácení předmětných pozemků s žalobci jako s vlastníky ohledně úpravy právních vztahů k předmětným pozemkům jednala vždy žalovaná 2), přičemž jednání probíhala v tom smyslu, že by buď s žalobci uzavřela nájemní smlouvu, nebo by předmětné pozemky odkoupila. K žádnému majetkoprávnímu vypořádání však dosud nedošlo. V roce 2002 uvízlo jednání na tom, že existoval rozpor mezi zápisem v katastru nemovitostí, kde byl pozemek p.č. [Anonymizováno] zapsán jako veřejná zeleň, ve skutečnosti však na tomto pozemku byla vystavěna dosud nezkolaudovaná tramvajová trať „[adresa]“ spolu s pozemní komunikací. Jelikož žalovaná 2) užívá dodnes výše uvedené pozemky bez jakékoli náhrady, uplatnili žalobci dopisem ze dne 2. 4. 2002 požadavek na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání výše uvedených pozemků. Žalovaná 2) reagovala až na jejich další dopis ze dne 25. 4. 2002, a to dopisem ze dne 30. 4. 2002, ve kterém odmítla jejich návrh s tím, že bez geometrického zaměření nelze jednoznačně určit, jaká výměra z pozemků žalobců je skutečně zastavěna stavbami ve vlastnictví žalované 2). Rovněž uvedli, že u Obvodního soudu pro Prahu 3 probíhal spor o vydání bezdůvodného obohacení za užívání pozemku p.č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], za období červen 2000 až červen 2002, a to pod sp. zn. 8 C 1/2003, přičemž až v rámci tohoto řízení začala žalovaná 2) tvrdit, že předmětné pozemky neužívá, nýbrž je užívá někdo jiný, a to [právnická osoba] a [právnická osoba]., a tudíž žalovaná 2) není ve sporu pasivně legitimována. Vzhledem k tomu žalobci vzali žalobu zpět. Pokud jde o právní stránku věci a námitky žalované 2), která zcela nelogicky začala zpochybňovat oprávněnost vydání pozemků žalobcům s tím, že jim neměly být vydány, jsou žalobci toho názoru, že v řízení o vydání bezdůvodného obohacení soud nemůže řešit otázku přezkumu platnosti nabývacího titulu pozemků. Pokud je taková námitka vznesena, je na tom, kdo tvrdí, že zápis v katastru nemovitostí neodpovídá právnímu stavu, aby takovou námitku uplatnil v samostatném řízení o určení vlastníka předmětu sporu. Námitka však nemůže obstát již jen z toho důvodu, že předmětné nemovitosti byly vydávány podle zákona č. 403/90 Sb., ve znění následných novel. Podle tohoto zákona se nevydávaly zastavěné pozemky jen za předpokladu, že stavba umístěná na pozemku byla zřízena až po převzetí pozemku státem. V daném případě se jednalo o pozemek, který byl v době převzetí zastavěn, neboť na předmětném pozemku jednak stály hospodářské budovy a jednak zde byla postavena komunikace. V době, kdy pozemek byl vydáván, byla na pozemku vybudována komunikace, která v podstatě až na drobné odchylky odpovídala původní komunikaci. Z pozemku byly odstraněny původní stavby a na pozemku pak následně byly ještě postaveny některé další stavby, avšak v době, kdy již pozemek byl předmětem vydání. Konkrétně se v tomto případě jedná o vybudování tramvajové tratě. Okolnost, že na pozemku byla vybudována stavba po vydání pozemku, nemůže mít vliv na oprávněnost vydání. Žalovaná tuto námitku poprvé uplatnila až dne 15. 1. 2003, kdy s nimi přes 10 let jednala jako s vlastníky a žalobci neměli nejmenšího důvodu pochybovat o legálnosti nabytí vlastnictví. Podle registračního razítka byla smlouva registrována dnem 28. 12. 1992. Z ustanovení § 64 odst. 3 zákona č. 95/1963 Sb., o státních notářstvích, zrušeného zákonem č. 264/1992 Sb., jasně vyplývá, že účinky registrace nastávají dnem vydání rozhodnutí, kterým byla smlouva registrována. Tedy ode dne 28. 12. 1992 začala žalobcům běžet vydržecí lhůta, která uplynula dne 28. 12. 2002. Z procesní opatrnosti žalobci uplatnili námitku vydržení předmětných pozemků, neboť pozemky drží nepřetržitě od roku 1992 v dobré víře, že jsou jejich vlastníky. Dobrá víra žalobců se pak opírá o uzavřenou smlouvu o vydání předmětných pozemků a o skutečnost, že žalovaní se nikdy nepokusili v samostatném řízení domáhat určení, kdo jiný, než žalobci je vlastníkem předmětných pozemků. Pokud jde o rozsah bezdůvodného obohacení, výměra celého pozemku p.č. [Anonymizováno] činila 9 687 m2, přičemž žalobci v lednu roku 2004 zjistili, že původní pozemek p.č. [Anonymizováno] byl rozdělen bez jejich vědomí na 18 menších pozemků o celkové totožné výměře s udáním druhu pozemku a způsobu využití, aby to odpovídalo realitě, a to: p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 983 m2, zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 349 m2, zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 145 m2, zeleň, p.č. [Anonymizováno], o výměře 73 m2, jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 231 m2, zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 111 m2, ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 7 m2, jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 65 m2, jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 45 m2, ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 39 m2, ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 252 m2, zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 350 m2, silnice; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 342 m2, dráha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 689 m2, silnice. Celková plocha zeleně činí 4 960 m2, ostatní dopravní plocha 45 m2, jiná plocha 145 m2, ostatní komunikace 156 m2, silnice 3 039 m2 a dráha 1 342 m2, celkem tedy 9 687 m2. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení v původně uplatněné výši postupovali žalobci podle čl. 2 odst. l písm. a) vyhlášky hl. m. Prahy č. 5/1999 Sb. ze dne 17. 8. 1999, kde byl zábor veřejného prostranství účtován tak, že za l m2 veřejného prostranství bylo účtováno za umístění stavebního zařízení pro provádění staveb a jejich změn včetně zařízení staveniště pro skládku materiálu apod., což bylo srovnatelné využití jako je pro vybudování křižovatky, částkou 10 Kč za m2 a den. Je-li investorem akcí uvedených v čl. 2 odst. l písm. a) vyhlášky č. 5/1999 Sb. Dopravní podnik hlavního města Prahy, a.s. nebo Technická správa komunikací hl. m. Prahy, činí sazba poplatku za užívání veřejného prostranství za každý m2 a den 1 Kč. Pokud by pozemky byly předmětem nájmu, který se řídí výměrem Ministerstva financí č. 1/2002, činila by výše nájemného z pozemků nesloužících k podnikání v hlavním městě Praze 30 Kč/1 m2 a den. Žalobci byli při podání žaloby přesvědčeni, že přiléhavé bylo požadovat vydání bezdůvodného obohacení ve výši 1 Kč za m2 a den ode dne 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 za předmětné pozemky. Proto původně požadovali celkovou částku 3 535 755 Kč (9 687 x l x 365). Žalobci tak původně určili, že bezdůvodné obohacení za žalované období stran hlavního města Prahy činí 1 810 400 Kč. Výměra dráhy, kterou užívá Dopravní podnik Hlavního města Prahy, a.s., činí 1 342 m2. Bezdůvodné obohacení za žalované období u žalované2) tak mělo činit 489 830 Kč.

2. Právní zástupkyně žalobců e) a f) ve svém podání ze dne 17. 1. 2022 uvedla, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 4 960 m2 byly v předmětném období zcela jednoznačně využívány 2. žalovanou. Předmětné pozemky byly v předmětném období součástí „Celoměstského systému zeleně“, kdy péči o ně zajišťovala 2. žalovaná. Zeleň nacházející se na předmětných pozemcích, stejně jako na pozemcích v bezprostředním okolí ve vlastnictví 2. žalované, nebyla v rozhodném období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003, převedena do správy městské části, na jejímž území se předmětné pozemky nachází. Konečnými uživateli pozemků byli předem neohraničení občané celé obce, tj. hl. m. Prahy, nikoliv jen omezený okruh občanů příslušné městské části. Okruh uživatelů je předurčen svým celoměstským významem a postavením zeleně na předmětných pozemcích, vč. jejich ochrany.Celá oblast křižovatky [adresa], tj. včetně pozemků parc. č. [Anonymizováno] , byla a stále je souvislý dopravní celek tvořený jak faktickými komunikacemi, tak přilehlými plochami jako nedílnou funkční součástí. Předmětné pozemky jsou součástí celoměstského systému zeleně a zároveň utváří souvislý celek dopravní křižovatky, která slouží k dopravě všech obyvatel celé Prahy. Předmětné pozemky nebyly v období 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 svěřeny do správy městské části, jejich údržbu v předmětném období zajišťoval smluvní partner 2. žalované či Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Žalobkyně f) ve shodě s ostatními žalobci nově požadovali po žalované 1) zaplacení částky 148.800 Kč (4 960 m2 x 30 Kč) a po žalované 2) zaplacení částky 40 260 Kč (1 342 m2 x 30 Kč). Ve zbývající části žalobci vzali žalobu zpět, a to do výše 1 661 600 Kč vůči žalované 1) a do výše 449 570 Kč vůči žalované 2). K uvedeným tvrzením a částečnému zpětvzetí žaloby se připojili i ostatní žalobci podáním ze dne 19. 1. 2022 a podáním ze dne 4. 5. 2022. Při jednání konaném dne 25. 4. 2024 vzali žalobci žalobu částečně i co příslušenstvím – úroku z prodlení z jednotlivých částek.

3. Závěrem žalobci a), b), c), d) ve shodě se žalobci e), a f) uvedli, že zeleň nacházející se částečně na předmětných pozemcích nebyla v rozhodném období, kterým je období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003, převedena do správy městské části Praha 3, na jejímž území se předmětné pozemky nachází. Okruh uživatelů je předurčen svým celoměstským významem a postavením zeleně na předmětných pozemcích. Předmětné pozemky jsou zahrnuty do systému celoměstské zeleně, kterou v dané lokalitě přímo spravoval Magistrát Hlavního města Prahy. Dne 12. 9. 1989 bylo Odborem dopravy Národního výboru hlavního města Prahy vydáno stavební povolení na stavební akci „Velká oprava komunikací v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka 1.2. stavba“. Z tohoto stavebního povolení vyplývá, že celá oblast křižovatky Ohrada, tj. včetně pozemků parc. č. [Anonymizováno] , byla a stále je souvislý dopravní celek tvořený, jak faktickými komunikacemi, tak přilehlými plochami jako nedílnou funkční součástí. Výše uvedené pozemky jsou součástí celoměstského systému zeleně a zároveň utváří souvislý celek dopravní křižovatky. Na předmětných pozemcích jsou stavby ve vlastnictví 1. žalované (silnice, chodníky nebo jejich části) a zčásti se jedná o plochy nezastavěné. Žalobci nárokují po žalované 1) bezdůvodné obohacení za celou rozlohu předmětných pozemků, neboť tyto pozemky byly užívány 1. žalovanou v celé jejich rozloze. Pozemek p. č. [Anonymizováno], na kterém se nachází tramvajová trať, je užívaný žalovanou 2), jak bylo v průběhu řízení prokázáno, a nebylo 2. žalovanou ani sporováno. Na straně žalovaných došlo v rozhodném období k bezdůvodnému obohacení, neboť žalované užívají výše specifikované pozemky bez smluvního vztahu s žalobci. Žalobci a), b), c) d) navrhli, aby jejich žalobě bylo vyhověno vůči žalované 1) co do částky 148 800 Kč s příslušenstvím a vůči žalované 2) co do částky 40 260 Kč s příslušenstvím a byla jim přiznána náhrada nákladů řízení v souladu s ust. § 142 odst. 3 o.s.ř.

4. Na závěr žalobci e) a f) uvedli, že provedeným dokazováním byl zjištěn způsob/účel užívání předmětných pozemků a lze konstatovat, že obě žalované užívaly v rozhodném období předmětné nemovitosti bez právního důvodu. Pokud jde o pozemky parc. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 4.960 m2, tyto byly v předmětném období zcela jednoznačně užívány právě žalovanou 1. Předmětné pozemky byly v předmětném období součástí „Celoměstského systému zeleně“, kdy péči o ně zajišťovala žalovaná 1). Zeleň nacházející se částečně na předmětných pozemcích nebyla v rozhodném období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003, převedena do správy městské části Praha 3, na jejímž území se předmětné pozemky nachází. Konečnými uživateli pozemků byli předem neohraničení občané celé obce, tj. hl. m. Prahy, nikoliv jen omezený okruh občanů příslušné městské části. Okruh uživatelů je předurčen svým celoměstským významem a postavením zeleně na předmětných pozemcích, vč. jejich ochrany. Celá oblast křižovatky Ohrada, tj. včetně pozemků parc. č. [Anonymizováno] , byla a stále je souvislý dopravní celek tvořený jak faktickými komunikacemi, tak přilehlými plochami jako nedílnou funkční součástí. Pozemek p. č. [Anonymizováno], na kterém se nachází tramvajová trať, je užívaný 3. žalovanou, jak bylo v průběhu řízení prokázáno, a nebylo 2. žalovanou ani sporováno. Pokud jde o výši bezdůvodného obohacení žalobci e) a f) odkázali na závěry znaleckého posudku znalecké kanceláře [právnická osoba]., ze kterého jednoznačně vyplývá, že jako výslednou obvyklou cenu nájemného předmětných nemovitých věcí (pro každý jednotlivý pozemek) pro období 1. 4. 2002 do 1. 4. 2023 činí částku 30 Kč/m2/rok. S ohledem na uvedené žalobci e) a f) v navrhli, aby soud žalobě vyhověl a žalované 1 uložil zaplatit žalobcům částku 148 800 Kč s příslušenstvím a žalované uložil zaplatit žalobcům částku 40 260 Kč s příslušenstvím. A pokud jde o náhradu nákladů řízení navrhli, aby bylo soudem postupováno dle ust. § 142 odst. o.s.ř.

5. Žalovaná 1) ve svém vyjádření uvedla, že žalobci se mýlí v tom, že postačuje, jsou-li jako vlastníci vedeni v katastru nemovitostí, neboť pokud bude v rámci soudního sporu zpochybněno vlastnické právo žalobců, nemůže stav zapsaný v katastru nemovitostí obstát a žalobci pak nemají nárok na zaplacení žalované částky z titulu bezdůvodného obohacení. Vlastnické právo žalobci odvozují od dohody o vydání věci ze dne 16. 10. 1992, kterou měly být žalobcům či jejich právním předchůdcům vydány nemovitosti tam uvedené. Protože předmětná dohoda představuje právní úkon, může být tato dohoda při splnění určitých podmínek neplatná. Jestliže tedy v souzené věci byla uzavřena dohoda o vydání pozemku, nicméně tento pozemek byl zastavěn a existovala proto zákonná překážka pro jeho vydání ve smyslu ustanovení § 11 odst. l písm. c) zákona o půdě, je předmětná dohoda absolutně neplatná a nelze z ní dovozovat právo žalobců na zaplacení částky za užívání pozemků, neboť nejsou vlastníky. V dané věci byly dohodou o vydání věci v rozporu se zákonem vydány pozemky, na kterých byla po jejich převzetí státem zřízena stavba, která na pozemcích v době převzetí pozemků státem nestála, jedná se o zkolaudovanou stavbu trvalého charakteru. Žalobci uváděli, že v době, kdy byly předmětné pozemky vydávány, se na nich nacházely původní stavby, které byly právním předchůdcům žalobců zabaveny a byly z dřívější doby a nenacházela se na těchto pozemcích tramvajová trať ani silnice. K tomuto tvrzení ovšem žalobci nenabídli žádné důkazy a existence staveb z dřívější doby nevyplývá ani z dohody. Žalovaná 1) trvala na tom, že v době vydání nemovitostí žalobců se na pozemcích nacházeli jak stavba tramvajové trati, tak i stavba komunikace. Jako osoba povinná je nadto v dohodě uvedena jako Magistrátní úřad hl. m. Prahy, který však nebyl povinnou osobou. Povinnou osobou byl stát, uvedený pozemek však vydával uživatel. Tento je pak v dohodě zastoupen na základě plné moci, což je zcela nestandardní, neboť při veškerých majetkoprávních úkonech hlavního města Prahy jsou a byli vždy výslovně zmocněni přímo zástupci orgánů, oprávnění k těmto úkonům. Žalovaná 1) dále uvedla, že v dohodě zcela absentuje vůle stran dohodu uzavřít, vydat a převzít pozemky zastavěné dopravními stavbami (tratí) a chybí zde ujednání o převzetí práv a závazků z hospodářské smlouvy č. [adresa]. ze dne 4. 4. 1989, na kterou je v dohodě odkazováno, avšak nebyla její faktickou součástí. Podle žalované 1) je dohoda o vydání věci neplatná i co do pozemků, které měly být vydány. V čl. III. je u pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] uvedena celková výměra 9 776 m2, jedná se však o přepis výměry, která byla uvedena v dohodě o vydání věci původně. Není zřejmé, kdy tato oprava byla provedena, kým byla provedena, když není ani parafována a za jakým účelem byla dále provedena. K dohodě není připojen žádný náčrt či geometrický plán z doby uzavření dohody, ze kterého by bylo patrné grafické vyznačení jednotlivých částí pozemku, o kterých dohoda v čl. III. hovoří. U pozemku parc.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] je uvedeno, že dvě části pozemku (část o výměře 0,3821 ha a část o výměře 0,044 ha) jsou nezatížené a vydávány a část zbývající je předmětem hospodářské smlouvy č. [adresa]. ze dne 4. 4. 1989 uzavřené mezi Sady, lesy a zahradnictví Praha 1 a Dopravním podnikem hl. m. Prahy s dobou platnosti do 31. 12. 1992, tedy po podpisu dané dohody. Pozemek parc.č. [hodnota] měl co do různých částí jiný charakter, zcela nepochybně měly být vydány části pozemků nezatížené o výměře 0,3821 ha a 0,044 ha, když je zde výslovně uvedeno, že se tyto části vydávají, u zbývající části je pouze uvedeno, že je předmětem hospodářské smlouvy, aniž by však bylo výslovně uvedeno, že se i tato část vydává, ovšem s tím, že žalobci budou respektovat tuto uzavřenou hospodářskou smlouvu a vstoupí do všech práv a povinností organizace Sady, lesy a zahradnictví. Dohoda o vydání věci je neurčitá a nesrozumitelná právě co do zbývající části pozemku parc.č. [hodnota], když z ní není zřejmé, zda je či není vydána. K otázce vydržení vlastnického práva žalovaná 1) uvedla, že k vydržení by nemohlo dojít, neboť žalobci nesplňují podmínku dobré víry. O stavbě trati elektrické dráhy žalobci věděli, neboť stavba je nepřehlédnutelná, stejně jako věděli o tom, že dle zákona č. 403/1990 Sb. se nevydává pozemek, který byl po převzetí státem zastavěn. Stavba elektrické trati a vše, co s ní souvisí, byla postavena po převzetí pozemků státem. Žalobci tudíž v dobré víře nebyli od počátku, a tudíž ani skutečnost, že dle jejich tvrzení nikdo jejich vlastnické právo nezpochybnil, není pro posouzení podmínek vydržení podstatná. Dobrou víru nemohou žalobci opírat ani o dohodu o vydání věci, ani o doloženou korespondenci s žalovanou 1). Navíc žalobci neprokázali ani to, že pozemek po dobu potřebných deseti let drželi a užívali jako vlastní. Pokud se žalobci po žalované 1) domáhají vydání bezdůvodného obohacení celkem ve výší 1 810 400 Kč s příslušenstvím za užívání pozemků o celkové rozloze 4 960 m2, pak žalobci neprokázali, že je to žalovaná 1), která zmíněné pozemky označené v katastru nemovitostí jako zeleň užívá, v jakém rozsahu a že se tak bezdůvodně obohacuje na úkor žalobců. Na tomto místě žalovaná 1) zdůraznila, že jsou to žalobci, které stíhá nejen břemeno tvrzení, ale i břemeno důkazní. Současně uvedla, že žalobci mohou po žalované 1) požadovat maximálně částku 30 Kč za m2, za rok a nikoliv za den, jak žalobci v žalobě uvedli, a to podle výměru Ministerstva financí č. 1/2002, který je třeba použít pro stanovení případné výše nájemného a tedy i výše bezdůvodného obohacení. V tomto výměru je upraveno nájemné z pozemků nesloužících k podnikání nájemce, přičemž dle zmiňovaných výměrů maximální výše ročního nájemného za nájem pozemků činí v obci Praha za dané období 30 Kč za m2. Žalovaná 1) poukázala na to, že v rámci projednání žaloby je třeba v daném případě vycházet z podání ze dne 5. 11. 2004, doručeného soudu dne 8. 11. 2004, nikoliv z původní žaloby, a tudíž právo žalobců je vzhledem k této skutečnosti částečně promlčeno, a to až do doby 7. 11. 2004. Žalovaná podáním ze dne 28. 1. 2002 vyslovila souhlas s částečným zpětvzetím žaloby. Žalovaná 1) při jednání konaném dne 25. 4. 2024 souhlasila s částečným zpětvzetí žaloby i ohledně příslušenství jednotlivých částek.

6. Žalovaná 1) dále zdůraznila, že nadále trvá na neplatnosti předmětné Dohody, přičemž soudy se dosud nevypořádaly se všemi argumenty, které žalovaní k platnosti Dohody vznesli. Jako zásadní nedostatek předmětné Dohody je, že nikdy nebyla schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy, což bylo dle § 36a) zákona č. 367/1990 Sb., obcích, ve znění tehdejších předpisů, nezbytným předpokladem pro platnost právního jednání. Další zcela stěžejní okolností je, že vůbec nebyly splněny podmínky stanovené zákonem č. č. 403/1990 Sb., o zmírnění majetkových křivd (dále jen „zákon č. 403/1990 Sb.“), jenž nabyl účinnosti dne 1. 11. 1990, a tato Dohoda nemohla být vůbec uzavřena. V souladu s § 19 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb., mohla oprávněná osoba povinnou osobu vyzvat k vydání věci nebo kupní ceny do 6 měsíců od účinnosti tohoto zákona, tj. do 30. 4. 1991, jinak nárok zanikl. V souladu s § 19 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb. byla povinná osoba povinna uzavřít dohodu a vydat věc nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty ve smyslu odst. 1, respektive ve lhůtě dle § 10 odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb. Postup dle § 10 odst. 3 se uplatnil v případě, šlo-li o stavbu, která byla podstatně zhodnocena, tento postup však uplatněn v této věci nebyl a lze proto říci, že za splnění zákonných podmínek ve smyslu § 19 zákona č. 403/1990 Sb. musela být dohoda uzavřena do 31. 5. 1990. Dohoda v projednávané věci byla uzavřena až dne 16. 10. 1992, tedy téměř rok a půl po uplynutí lhůty ve smyslu § 19 zákona č. 403/1990 Sb. a ve smyslu § 18 tak došlo k zániku jejich práva a Dohodu již nebylo možno uzavřít. Současně však žalobci nepodali k uplatnění svého nároku žalobu, tak aby věc mohla být vyřešena v soudním řízení. Nakonec nelze pominout, že žalobci neuplatnili ani nárok na sankci ve smyslu § 22 odst. 3 zákona č. 403/1990 Sb., kdy se žalovaný domnívá, že pokud by na uplatnění této sankce měli nárok, jistě by tak učinili, neboť se jednalo v rozhodné době o opravdu značnou finanční částku. Součástí Dohody nebyl žádný geometrický plán, přičemž geometrický plán přiložený k návrhu na vklad vlastnického práva byl vyhotoven až po uzavření Dohody. Stejně tak nelze pominout, že státním notářstvím byla předmětná dohoda registrována až o dalších několik let později, stejně jako návrh na vklad byl podán až v roce 1997, ačkoliv nebyl důvod jej nepodat ihned. Žalovaná 1) navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

7. Žalovaná 2) navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu. Uvedla, že jednou z podmínek uplatnění nároku žalobců na bezdůvodné obohacení v této věci je vlastnictví pozemku, který je zastavěn stavbou dráhy. Nicméně dohoda o vydání věci, podle které bylo vlastnické právo žalobců do katastru nemovitostí zapsáno, je absolutně neplatným právním úkonem a k této skutečnosti musí být přihlíženo i bez dalších návrhů účastníků tohoto soudního řízení. Důvodem neplatnosti je skutečnost, že pozemek, na kterém se nachází stavba tramvajové dráhy, byl stavbou dráhy zastavěn v době uzavření dohody o dání věci ze dne 16. 10. 1992, přičemž ke kolaudaci stavby došlo v listopadu 1990. V souladu s právní úpravou pozemek, na němž byla umístěna stavba, která byla zřízena až převzetí pozemku státem, se nevydává dle restitučního zákona. Stavba tramvajové dráhy je stavba zřízená až po převzetí pozemku státem. Jiný časový údaj pro existenci stavby, která je překážkou vydání věci dle restitučního zákona, není právní úpravou stanoven. Rozhodující tedy je, že jde o stavbu zřízenou po převzetí pozemku státem a že se tato stavba nacházela na pozemku v době, kdy byla uzavírána resp. uzavřena citovaná dohoda o vydání věci. Stavba, jejíž část se nachází na pozemku žalobců, je stavbou liniovou, trvalého charakteru a nelze ji bez nežádoucích obtíží přemístit ani oddělit její části. Ve smyslu ustálené judikatury okolnost, že stavebník nezřídil stavbu v souladu s právními předpisy, ani ji takto neužíval, není pro aplikaci ustanovení § 10 odst. 4 zákona č. 403/1990 Sb., relevantní. Kolaudační rozhodnutí na stavbu tramvajové trati [adresa] - Palmovka bylo vydáno dne 22. 11. 1990. Z výše uvedených skutečností vyplývá, že není pravdivé tvrzení žalobců o tom, že ke dni účinnosti citovaného restitučního zákona pozemek stavbou tramvajové trati zastavěn nebyl. Navíc z právní úpravy vyplývá, že zastavěnost pozemku pro daný účel je třeba posuzovat dle stavu v době vydávání pozemku a v době uzavření dohody o vydání věci a nikoliv dle stavu v době účinnosti zákona. Dohoda o vydání pozemku byla uzavřena dne 16. 10. 1992. Rozhodující je, že jde o stavbu, která byla zřízena na pozemku po jeho převzetí státem. Žalovaná 2) rovněž uvedla, že hospodářská smlouva [adresa], která byla uzavřena za účelem stavby tramvajové dráhy [adresa], nebyla v dohodě o vydání věci vůbec uvedena. V dohodě o vydání věci byla uvedena pouze hospodářská smlouva o stavbě komunikací [adresa], nikoliv o stavbě tramvajové dráhy. Vzhledem k tomu je dohoda o vydání věci nesrozumitelná a neurčitá a projev vůle účastníků dohody o vydání věci se nemohl nevztahovat na vydání pozemku se stavbou tramvajové trati. Dále žalovaná 2) uvedla, že dohoda o vydání pozemků je neplatná i proto, že byla uzavřena na straně vydávající orgánem bez právní subjektivity, který nemohl vlastním jménem takovou dohodu uzavřít. Jako vydávající osoba vystupuje totiž Magistrátní úřad hlavního města Prahy. Tento úřad však stranou dohody být nemohl, a to ani podle zákona č. 403/1990 Sb., ani podle tehdy platného zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, tak ani podle zákona č. 410/1992 Sb., o obcích (obecní zřízení) a zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, a konečně ani ve spojení s vyhláškou federálního ministerstva financí ze dne 24. 6. 1988 o hospodaření s národním majetkem č. 119/1988 Sb. Z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 403/1990 Sb. se podává, že vydání podle tohoto zákona se týká věcí, které držely ke dni účinnosti tohoto zákona právnické osoby (dále jen „povinná osoba“), s výjimkou cizích států, podniků se zahraniční majetkovou účastí a obchodních společností, jejichž společníky jsou výhradně fyzické osoby. Ustanovení § 5 odst. 2 stejného zákona pak stanoví, že povinná osoba a oprávněná osoba sepíší dohodu o vydání věci a o vzájemném vypořádání nároků podle tohoto zákona. Zákon tedy za vydávající osobu považoval toliko právnickou osobu, jakožto subjekt práv a povinností. Z ustanovení § 4 odst. 1 zákona č. 410/1992 Sb., o obcích (obecní zřízení), vyplývá, že obec jako právnická osoba vystupuje v právnických vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající. Pokud jde o postavení Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, podle ustanovení § 26 odst. 1 zákona č, 418/1990 Sb. je magistrátní úřad jen jedním z orgánů hlavního města, který v oblasti přenesené působnosti vykonává svěřené úkoly státní správy. Pokud jde o vystupování obce v právních vztazích, platí ustanovení § 20 odst. 1 občanského zákoníku, ze kterého plyne, že právní úkony právnické osoby ve všech věcech činí ti, kteří k tomu jsou oprávněni smlouvou o zřízení právnické osoby, zakládací listinou nebo zákonem (statutární orgány). Podle ustanovení § 20 odst. 2 občanského zákoníku za právnickou osobu mohou činit právní úkony i jiní její pracovníci nebo členové, pokud je to stanoveno ve vnitřních předpisech právnické osoby nebo je to vzhledem k jejich pracovnímu zařazení obvyklé. Překročí-li tyto osoby své oprávnění, vznikají práva a povinnosti právnické osobě jen pokud se právní úkon týká předmětu činnosti právnické osoby a jen tehdy, jde-li o překročení, o kterém druhý účastník nemohl vědět. Podle ustanovení § 52 odst. 2 zastupuje obec navenek starosta jakožto statutární orgán obce, přičemž v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, funkci starosty plní v hlavním městě Praze primátor. Nelze přehlédnout skutečnost, že na straně vydávající osoby z dohody o vydání stojí Magistrátní úřad hlavního města Prahy, tedy non-subjekt, který nebyl vybaven právní subjektivitou, a tak uvedenou dohodu nebyl oprávněn uzavřít, neboť vůbec nemohl vystupovat v soukromoprávních vztazích. V daném případě nemohl ani zastoupit oprávněný subjekt, neboť k tomu nebyl zmocněn žádným z titulů taxativně uvedených v § 20 odst. 1 občanského zákoníku. Tento non-subjekt pak byl navíc při podpisu smlouvy zastoupen advokátem na základě plné moci, jejíž rozsah byl omezen toliko na zastupování před orgány veřejné moci, na soukromoprávní jednání se plná moc nevztahuje. Pokud jde o otázku vydržení, k té žalovaná 2) uvedla, že ke vzniku vlastnického práva vydržením a k prokázání dobré víry žalobců nepostačí pouhé užívání věci žalobci. Důkazem dobré víry žalobců není pouhé uzavření dohody o vydání věci a důkazem dobré víry a důkazem vlastnického práva žalobců není pouhý zápis v katastru nemovitostí. Rovněž důkazem dobré víry žalobců nemůže být ani pouhá skutečnost, že žalovaná 1) jednala se žalobci o případné koupi nemovitosti. V souladu s judikaturou při prokazování oprávněné držby směřující k vydržení by měla být prokázána dobrá víra držitele po celou dobu vydržení. K tomu, aby jeho držba byla oprávněná, nestačí jeho subjektivní přesvědčení, že mu právo patří. Podle ustálené judikatury dobrá víra není dána, pokud dojde k porušení právních předpisů. Žalobci v době uzavření dohody o vydání věci věděli o stavbě dráhy na pozemku a o dalších stavbách. Tramvajová dráha byla uvedena do provozu dne 22. 11. 1990, v říjnu 1990 se tedy na pozemku stavby nacházely, přitom v dohodě o vydání věci není uvedeno, že pozemek se vydává se stavbou dráhy a ani v této dohodě není uvedeno, proč je pozemek vydáván v rozporu restitučním zákonem nebo na základě jaké právní úpravy k vydání došlo. Tramvajová dráha je nákladná stavba sloužící k veřejné přepravě cestujících, přičemž žalobci neprokázali, že jako účastníci dohody při jejím uzavření nebo po celou dobu během údajného vydržení práva nesouhlasili se zněním ustanovení § 10 odst. 4 citovaného zákona nebo že by zastávali jiný názor, než je uveden v zákoně. Žalobci neprokázali existenci právního omylu, dohoda o vydání byla uzavřena v rozporu s právní úpravou a žalobci rovněž neprokázali svou dobrou víru. Pokud žalobci při uzavření dohody o vydání věci nevěděli o existenci stavby tramvajové dráhy, je dohoda o vydání věci absolutně neplatný právní úkon, protože se projev vůle účastníků dohody o vydání věci nevztahoval na vydání pozemku se stavbou dráhy a proto je předmět dohody neurčitý a dohoda je tedy absolutně neplatný právní úkon. Žalobci ale nemohli být v dobré víře, protože o stavbě dráhy mohli a měli vědět. Pokud žalobci věděli, resp. měli vědět při uzavření dohody o vydání věci o stavbě tramvajové dráhy, došlo k vydání věci v rozporu s právní úpravou, žalobci nebyli v dobré víře. Žalobci věděli při uzavření dohody o vydání věci o stavbě dráhy, ale v dohodě o vydání věci to není uvedeno a není v ní uveden ani odkaz na právní úpravu, ani vypořádání účastníků ohledně stavby. Žalobci neprokázali, že z dohody o vydání věci vyplývá shodný projev účastníků dohody o vydání věci k vydání pozemku se stavbou dráhy, dohoda o vydání věci je absolutně neplatný právní úkon. Žalobci nemohli být v dobré víře, protože věděli o neurčitě stanoveném předmětu dohody o vydání věci od doby uzavření této dohody. Vzhledem k tomu předmět vydání uvedený v dohodě o vydání věci byl uveden nesrozumitelně a neurčitě. Rozměry pozemku par. č. 2168, k.ú. [adresa] byly přepisovány, v dohodě je uvedeno, že je vydávána jen část pozemku parc. č. [hodnota] o výměře 0,3821 ha a část o výměře 0,0444 ha a že zbývající část pozemku je předmětem hospodářské smlouvy č. [adresa] ze dne 4. 4. 1989, přičemž tato hospodářská smlouva byla uzavřena pro zajištění výstavby komunikací. V dohodě o vydání věci není uvedena hospodářská smlouva, jejímž předmětem byla výstavba tramvajové trati Ohrada – Palmovka, stavby, které se nacházely na pozemcích, nejsou v dohodě o vydání věci uvedeny. V dohodě není uvedeno, že se pozemky vydávají se stavbami, resp. se stavbou dráhy a neuvádí se jak nebo na základě čeho bude stavba na pozemku vypořádána ani se neuvádí na základě, jaké právní úpravy došlo k vydání pozemku se stavbou dráhy. Dle názoru žalované 2) je dohoda o vydání věci absolutně neplatná vzhledem k rozporu se zákonem, vzhledem k neurčitosti této dohody, žalobce neprokázal vlastnické právo na základě neplatné dohody o vydání věci a neprokázal ani dobrou víru a vydržení práva vlastnictví k pozemku. Trvalost celé stavby tramvajové dráhy, resp. všech staveb na předmětném pozemku je od vzniku stavby nezpochybnitelná a veřejně známá a je tedy vyloučen omyl žalobců v době uzavření dohody o vydání věcí ze 16. 10. 1992. Od vzniku stavby bylo nepochybně jasné, že celá stavba tramvajové dráhy vzhledem k vybudovanému tramvajovému mostu je stavbou trvalou, neodstranitelnou a tedy stavbou bránící vydání pozemku v restituci. Přesto žalobci při jednáních ve výše uvedené věci opakovaně tvrdili, že se stavby resp. překážky vydání věci na předmětném pozemku v době vydání věci nenacházely, i když jejich existence byla veřejně známá, v dohodě o vydání věcí nebyly stavby na předmětném pozemku uvedeny a nedošlo k jejich vypořádání pří vydání věci a ani se na vydání pozemku s těmito stavbami projev vůle účastníků dohody nevztahoval. Z výše uvedených důvodů je proto rovněž zcela vyloučen právní omyl žalobců, pokud jde o výklad stavby jako překážky vydání věci v restituci, neboť stavby na předmětném pozemku byly nepochybně stavbami trvalými a skutečnost, že se jedná o stavby, které byly překážkou vydání věci dle restitučního zákona, vyplývá nesporně z logiky a účelu uvedeného zákona. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout v celém rozsahu. Podáním ze dne 15. 8. 2022 učinila žalovaná 2) souhlas s částečným zpětvzetím žaloby. Žalovaná 2) při jednání konaném dne 25. 4. 2024 souhlasila s částečným zpětvzetí žaloby i ohledně příslušenství jednotlivých částek.

8. Žalovaná 2) zdůraznila, že trvá na neplatnosti předmětné Dohody o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků ve smyslu § 5 odst. 2, zákona 403/1990 Sb. o zmírnění některých majetkových křivd ze dne 16. 10. 1992, přičemž žalovaná 2) považuje uvedenou Dohodu za absolutně neplatnou, nebo dokonce přímo nulitní, jelikož soudy se doposud nevypořádaly se všemi argumenty, které žalovaní k neplatnosti Dohody namítali. Za účelem stavby tramvajové dráhy Ohrada - Palmovka byla uzavřena hospodářská smlouva [adresa], která nebyla v uvedené Dohodě nikterak zmíněna. Žalovaná 2) o stavbu tramvajové dráhy pečuje s péčí řádného hospodáře a současně zajišťuje potřeby občanů, tj. veřejnou dopravu. Dohoda se v tomto směru jeví jako nesrozumitelná a neurčitá a vyplývající projev vůle účastníků této Dohody se nemohl vztahovat na vydání pozemku zastavěného tramvajovou dráhou, jak je patrné z čl. III Dohody, ve které se uvádí, že jsou vydávány pouze malé části pozemku [Anonymizováno] k. ú. [adresa], a to o výměře 0,3821 ha a 0.044 ha, a to části nezatížené stavbami. Žalovaná 2) podotkla, že součástí Dohody nebyl žádný geometrický plán, přičemž geometrický plán přiložený k návrhu na vklad vlastnického práva byl vyhotoven až po uzavření uvedené Dohody. Stěžejní však zůstává, že Dohoda nikdy nebyla schválena zastupitelstvem hlavního města Prahy, což bylo dle § 36a) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, ve znění tehdejších předpisů, a to je nezbytným předpokladem pro platnost právního jednání. Nejedná se o pouhý nedostatek ve formě absence tzv. schvalovací doložky, nýbrž o to, že uvedená Dohoda nebyla schválena vůbec. Dalším podstatným a zásadním nedostatkem je nesplnění podmínky stanovené zákonem č. 403/1990 Sb. (dále Zákon), o zmírnění majetkových křivd, jenž nabyl účinnosti dne 1. 11. 1990, a tato Dohoda tak nemohla být vůbec uzavřena. Oprávněná osoba mohla povinnou osobu vyzvat k vydání věci nebo kupní ceny do 6 měsíců od účinnosti Zákona, tj. do 30. 4. 1991, jinak nárok zanikl, v souladu s ustanovením § 19 odst. 1 Zákona. V souladu s § 19 odst. 2 Zákona byla povinná osoba povinna uzavřít dohodu a vydat věc nebo kupní cenu nejpozději do 30 dnů po uplynutí lhůty ve smyslu odst. 1, respektive ve lhůtě dle § 10 odst. 3 Zákona. Lze tedy říci, že Dohoda musela být uzavřena do 31. 5. 1990. V případě, že oprávněná osoba uplatnila v souladu s výše uvedeným svůj nárok, avšak nedošlo k uspokojení jejího nároku, mohla v souladu s § 5 odst. 4 uplatnit svůj nárok u soudu. Nutno podotknout, že Dohoda byla uzavřena až dne 16. 10. 1992, tedy po uplynutí lhůty ve smyslu § 19 Zákona a ve smyslu § 18 tak došlo k zániku práva žalobců a Dohodu již nebylo možno uzavřít. V neposlední řadě nutno podotknout, že státním notářstvím byla předmětná Dohoda registrována až o dalších několik let později, stejně jako návrh na vklad byl podán až v roce 1997, ačkoliv nebyl důvod jej nepodat ihned. Žalovaná 2) navrhla zamítnutí žaloby v plném rozsahu.

9. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce (navrhovatel) může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Soud k návrhu žalobců za souhlasu žalovaných řízení částečně zastavil, co do úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 1 661 600 Kč od 1. 12. 2003 do zaplacení, ve výši 2 % ročně z částky 148 800 Kč od 1. 12. 2003 do 31. 3. 2004, co do úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 449 570 Kč od 1. 12. 2003 do zaplacení, co do úroku z prodlení ve výši 2 % ročně z částky 40 260 Kč od 1. 12. 2003 do 31. 3. 2004, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

10. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 5 č.j. 26 C 669/2008-1285 ze dne 20. 3. 2023 bylo řízení částečně zastaveno ve vztahu k žalované č. 1 v rozsahu částky 1 661 600 Kč a ve vztahu k žalované č. 2 v rozsahu částky 449 570 Kč. Usnesení nabylo právní moci dne 12. 4. 2023.

11. Rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15.11.2010, č.j. 26 C 669/2008-310, bylo rozhodnuto, že změna žaloby navržená žalobci v podání ze dne 5.11.2004, doručená soudu dne 8.11.2004, se nepřipouští (výrok I.), že žaloba, aby žalovaná 1) byla povinna zaplatit žalobcům částku 1 235 525 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1.4.2004 do zaplacení, aby žalovaná 2) byla povinna zaplatit žalobcům částku 1 810 400 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1.12.2003 do zaplacení, aby žalovaná 3) byla povinna zaplatit žalobcům částku 489 830 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1.12.2003 do zaplacení, se zamítá (výrok II.), že ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.), že žalobci jsou povinni uhradit žalované 1) na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 63 828 Kč k rukám právní zástupkyně žalované 1), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.) a že žalobci jsou povinni uhradit žalované 2) na náhradě nákladů řízení společně a nerozdílně částku 75 342 Kč k rukám právní zástupkyně žalované 2), a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V.). Zamítnutí žaloby bylo odůvodněno zejména tím, že žalobcům vydané pozemky byly v době jejich vydání zastavěné, když se na nich nacházela nejen tramvajová trať Ohrada – Palmovka, ale i křižovatka pozemních komunikací na Ohradě, přičemž vydání zastavěných pozemků je podle ust. § 10 odst. 4 zák. č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd (dále také jen jako „zák. č. 403/1990 Sb.“) nepřípustné. Pozemky tak byly žalobcům vydány v rozporu se zákonem, což způsobilo absolutní neplatnost dohody o jejich vydání pro rozpor se zákonem. Žalobci se tak nestali vlastníky pozemků a nemají tedy nárok na vydání bezdůvodného obohacení za jejich užívání žalovanými.

12. Rozsudkem Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 27.5.2013, č.j. 53 Co 331/2011-388, bylo odvolání žalobců proti výroku I. rozsudku soudu I. stupně odmítnuto (výrok I.), rozsudek soudu I. stupně byl ve výroku II. a výroku III. potvrzen (výrok II.), dále bylo rozhodnuto, že ve vztahu mezi žalobci a žalovanou 3) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (výrok III.), že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 1) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 103 620 Kč (výrok IV.) a že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalované 2) na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů 155 849,75 Kč (výrok IV.).

13. Rozsudkem Nejvyššího soudu ČR ze dne 3.7.2015, č.j. 28 Cdo 3937/2014-418, bylo rozhodnuto, že rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2013, č. j. 53 Co 331/2011-388, vyjma výroku I., jakož i rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 15.11.2010, č. j. 26 C 669/2008-310, s výjimkou výroku I., se zrušují a věc se v tomto rozsahu vrací soudu prvního stupně k dalšímu řízení; jinak se dovolání odmítá. V odůvodnění rozsudku dovolací soud odkázal na své rozhodnutí i rozhodnutí Ústavní soudu, ve kterých tyto soudy dovodily, že ust. § 8 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 87/1991 Sb.“), podle nějž se nevydává pozemek, na kterém je umístěna stavba zřízená až po převzetí pozemku státem, představuje ustanovení dispozitivní a nerespektování obsahu citované normy tak bez dalšího neplatnost dohody o vydání věci nepůsobí (viz např. nález Ústavního soudu ze dne 4.11.1998, sp.zn. II. ÚS 236/97, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19.10.2005, sp.zn. 22 Cdo 2215/2005). Vzhledem k tomu, že je ust. § 10 odst. 4 část věty před středníkem zákona č. 403/1990 Sb. identického znění jako ust. § 8 odst. 3 zákona č. 87/1991 Sb., aplikují se nastíněné teze obdobně i tam, kde došlo k vydání zastavěných pozemků v rozporu s tímto ustanovením zákona č. 403/1990 Sb. (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2000, sp.zn. 23 Cdo 2307/2000, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30.5.2002, sp.zn. 28 Cdo 1177/2001, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27.8.2003, sp. zn. 28 Cdo 1544/2003).

14. Mezitímním rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30.11.2017, č.j. 26 C 669/2008-691, bylo rozhodnuto, že žaloba je co do důvodu důvodná (výrok I.) a že o náhradě nákladů řízení bude rozhodnuto v konečném rozsudku (výrok II.).

15. Usnesením Městského soudu v Praze jako soudu odvolacího ze dne 5.10.2018, č.j. 53 Co 200/2018-746, byl rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 30.11.2017, č.j. 26 C 669/2008-691, k odvolání všech žalovaných zrušen a vrácen soudu zdejšímu k dalšímu řízení, a to s odůvodněním, že se soud dostatečně nevypořádal s námitkami žalovaných směřujících vůči platnosti dohody o vydání věci ze dne 16.10.1992. Soud tedy, vázán ve smyslu ust. § 226 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), právním názorem odvolacího soudu, věc znovu projednal a rozhodl o ní tímto rozsudkem.

16. Obvodní soud pro Prahu 5 poté rozhodl rozsudkem ze dne 16. 5. 2019, č. j. 26 C 669/2008-829 tak, že zamítl žalobu, aby žalovaná č. 1 (Technická správa komunikací hl. m. Prahy, IČO 63834197) byla povinna zaplatit žalobcům částku 1 235 525 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení ode dne 1. 4. 2004 do zaplacení, aby žalovaná č. 2 (hlavní město Praha , IČO 00064581) byla povinna zaplatit žalobcům částku 1 810 400 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení, aby žalovaná č. 3 (Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost, IČO 00005886) byla povinna zaplatit žalobcům částku 489 830 Kč spolu s 2 % úrokem z prodlení od 1. 12. 2003 do zaplacení (výrok I.). A dále soud rozhodl, že žalobci jsou povinni uhradit žalované č. 1 na náhradě nákladů řízení částku 3 600 Kč k rukám právní zástupkyně žalované č. 1 (výrok II.). Výrokem III. soud rozhodl, že žalobci jsou povinni uhradit žalované č. 2 na náhradě nákladů řízení částku 5 100 Kč k rukám právní zástupkyně žalované 2. A výrokem IV. soud rozhodl, že žalobci jsou povinni uhradit žalované č. 3 na náhradě nákladů řízení částku 4 800 Kč. Proti uvedenému rozsudku podali žalobci odvolání ve věci samé a žalovaná č. 1 a žalovaný č. 2 podali odvolání do výroku o náhradě nákladů řízení. Ve věci podaných odvolání rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 6. 2. 2020, č. j. 53 Co 364/2019-934 tak, že rozsudek soudu prvního stupně byl ve výroku I. ve vztahu k 1. žalovanému potvrzen, jinak byl v tomto výroku a ve výrocích III. a IV. zrušen a v tomto rozsahu byla věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení (výrok I.). Dále bylo výrokem II. rozhodnuto, že ve výroku II. se rozsudek mění tak, že výše nákladů řízení činí 402 167,70 Kč, jinak byl tomto výroku rozsudek potvrzen. Výrokem III. pak bylo rozhodnuto o náhradě nákladů odvolacího řízení tak, že žalobcům byla uložena povinnost zaplatit 1. žalovanému částku 22 760,10 Kč, k rukám [tituly před jménem] [jméno FO], advokátky (výrok III.). Ve svém rozhodnutí odvolací soud přisvědčil námitce 1. žalovaného o nedostatku pasivní věcné legitimace, neboť z judikatury plyne, že pasivně věcně legitimovaným v řízení o vydání bezdůvodného obohacení vzniklého vlastníkovi stavby na úkor vlastníka stavbou zatíženého pozemku je vždy vlastník stavby a nikoliv její uživatel. Skutečnost, že 2. žalovaný přenechal místní komunikaci do užívání jím zřízené příspěvkové organizaci, tj. 1. žalovanému, na uvedený závěr nemá žádný vliv (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 8. 2013, sp. zn. 28 Cdo 584/2013). Odvolací soud tak napadený rozsudek v zamítavém výroku I. ve vztahu k 1. žalovanému potvrdil. Odvolací soud rovněž nepřisvědčil, že názoru, že uvedená dohoda je neplatná pro neurčitost. Z bodu IV. dohody jednoznačně plyne, že se vydávají všechny nemovitosti uvedené v bodě III. dohody, tedy pozemek parc. č. [hodnota], který je v části předmětem v dohodě specifikované hospodářské smlouvy, dále pozemek parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno], vše kat. území [adresa]. Zdůrazňuje-li současně bod IV. dohody, že přejímající bezvýhradně do svého vlastnictví přebírají všechny nemovitosti v bodě III. ve stavu, ve kterém se nacházejí ke dni podpisu dohody včetně zmiňované hospodářské smlouvy s tím, že vstupují do všech práv a povinností z této smlouvy vyplývající, je zřejmě nepřípadný závěr, že by k vydání pozemků, jichž se tato hospodářská smlouva týká, touto dohodou nedošlo. Přes určitou stylistickou neobratnost bodu III. smlouvy odvolací soud uzavřel, že dohoda je určitá a srozumitelná co do předmětu, tedy pozemků, jež měly být dohodou vydány žalobcům. Odvolací soud současně neshledal neplatnost dohody ani v tom, že by advokát [tituly před jménem] [jméno FO] při uzavírání dohody přestoupil své zástupčí oprávnění z důvodu, že se plná moc na soukromoprávní jednání, zejména na vydávání majetku, nevztahovala. Odvolací soud rovněž zdůraznil, že dohoda o vydání nemovitostí byla povinnou osobou uzavřena dobrovolně, a je přitom zcela zjevné, že jí došlo, v rámci 2. žalovaného, k vydání pozemků, jež v té době 2. žalovaný skutečně držel. Současně podle odvolacího soudu nelze ani přehlédnout, že až do zahájení řízení nikdo neměl pochybnosti o této dohodě, ani o tom, že pozemky byly vydány z majetku 2. žalovaného (hlavního města Prahy), 2. žalovaný činil i kroky k vypořádání se se žalobci, přičemž sám se nikdy určení svého vlastnického práva k vydaným pozemkům nedomáhal.

17. Soud provedl dokazování listinami, které navrhli a předložili účastníci řízení (ust. § 120 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř.). Provedeným dokazováním bylo zjištěno, že jako vlastníci pozemků p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 349 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 145 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 73 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 231 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 111 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 7 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 65 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 45 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 39 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 252 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 350 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: silnice; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 342 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: dráha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 689 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: silnice; zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen jako „předmětné pozemky“), byli v katastru nemovitostí uvedeni žalobci, a to na základě nabývacího titulu –dohody o vydání věci podle zákona č. 403/1990 Sb. ze dne 28.12.1992, č.j. [spisová značka] (prokázáno výpisem z katastru nemovitost k LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]). Jako vlastník pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře 2 983 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň, v k. ú. [adresa], obec [adresa] (společně se shora uvedenými pozemky dále jen „předmětné pozemky“), je v katastru nemovitostí uvedena společnost [právnická osoba]., na níž bylo vlastnictví k uvedenému pozemku převedeno žalobci, resp. jejich právními předchůdci (prokázáno výpisem z katastru nemovitost k LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], obec [adresa]).

18. Dne 16. 10. 1992 byla uzavřena dohoda o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd (dále také jen jako „dohoda o vydání věci“), a to mezi Magistrátním úřadem hl. m. Prahy, odborem obecního majetku, Praha l, Mariánské nám. 4, zastoupeným na základě plné moci advokátní kanceláří [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], jako strana vydávající (dále jen „vydávající“) a [Jméno žalobce A], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa] [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [Jméno advokáta B], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [Jméno žalobce D], nar. [Datum narození žalobce D], trvale bytem [Anonymizováno], všichni zastoupeni [Jméno advokáta A], advokátem, advokátní kancelář [adresa], jako strana přejímající (dále také jen jako „přejímající“). V článku I. dohody bylo uvedeno, že rozhodnutím finančního odboru ONV v Praze 3 ze dne 18.4.1961 čj. fin. [Anonymizováno], byly zestátněny pozemky č. kat. [Anonymizováno] v k.ú [adresa], zapsané v kn. vl. č. [hodnota] pozemkové knihy pro k.ú. [adresa], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsaný v knihovní vložce č. [hodnota] pozemkové knihy pro k.ú. [adresa]. V článku II. dohody bylo uvedeno, že příjemci úmrtním listem paní [jméno FO] dokládají, že zemřela dne 18.3.1964. Svými rodnými listy dokládají, že paní [jméno FO] a [jméno FO] jsou dcery paní [jméno FO]. Rodným listem [jméno FO] dokládají, že jde o syna [jméno FO] a jeho úmrtním listem a rodnými listy [jméno FO] a [jméno FO], provdané [jméno FO], dokládají, že jsou dětmi [jméno FO]. Ostatní příjemci jsou původními vlastníky. V článku III. smlouvy bylo uvedeno, že vydávající má v držení ze shora označených nemovitostí pozemky nyní označené v evidenci nemovitostí takto: poz. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], ostatní plocha, je zapsán v EN u Střediska geodézie Praha pro k.ú. [adresa] na LV č. [hodnota], jeho celková výměra činí 9 776 m2, přičemž dvě části pozemku (část o výměře 0,3821 ha a část o výměře 0,0444 ha) je nezatížena a vydávána, a část zbývající je předmětem hospodářské smlouvy č. [adresa] ze dne 4.4.1989 uzavřené mezi [adresa], lesy a zahradnictvím [adresa], a Dopravním podnikem hl. m. Prahy, Investor dopravních staveb [adresa] s dobou platnosti do 31.12.1992, přičemž tato smlouva je součástí této dohody a přejímající ve smyslu zákona vstupují do všech práv a povinností z této smlouvy plynoucí. Dále je vydáván pozemek č. kat. [Anonymizováno], kultura 14, o celkové výměře 371 m2 v k.ú. [adresa], zapsaný v EN pro k.ú. [adresa] u Střediska geodézie pro hl.m. Prahu na LV č. [hodnota], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] kult. 14 o celk. výměře 7506 m2, v k.ú. [adresa], který byl zapsán na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u Střediska geodézie pro hl.m. Prahu. Pozemek č. kat. 2168 a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] převzala Správa veřejné zeleně [adresa] od s.p. [právnická osoba] 1, [adresa], a to hospodářskou smlouvou č. [Anonymizováno] a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] hospodářskou smlouvou č. [Anonymizováno] rovněž od s.p. [právnická osoba] l, [adresa]. Správa veřejné zeleně Praha usnesením rady Zastupitelstva hl.m. Prahy č. 736 ze dne 12.12.1992 zanikla ke dni 30.9.1992 bez právního nástupce. Rozhodnutím Ministerstva financí ČR bez uvedeného data, čj: [Anonymizováno] přesel podle zákona ČNR č. 172/1991 Sb. do vlastnictví hlavního města Prahy, odboru obecního majetku, který i za tohoto právního stavu nemovitosti přejímajícím vydává. V článku IV. smlouvy bylo uvedeno, že vydávající vydává všechny nemovitosti v bodě III. této dohody uvedené přejímajícím ve výši jejich podílů takto: [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [jméno FO] 2/24 výměry pozemků, [Jméno žalobce A] 2/24 výměry pozemků, [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [Jméno žalobce D] 4/24 výměry pozemků, přičemž přejímající prohlásili a svými podpisy stvrdili, že všechny nemovitosti v bodě III. této dohody uvedené bezvýhradně do svého vlastnictví přebírají ve stavu, ve kterém se tyto pozemky ke dni podpisu této dohody nalézaly včetně již shora citované hospodářské smlouvy a byli srozuměni s tím, že vstupují do všech práv a povinností z této hospodářské smlouvy vyplývajících. V článku V. smlouvy bylo uvedeno, že veškerá práva a povinnosti s vlastnictvím vydávaných nemovitostí spojená na přejímající přecházejí dnem registrace této dohody příslušným státním notářstvím, přičemž po registraci bude v evidenci nemovitostí provedena změna zápisu podle bodů III. a IV. této dohody. V článku VI. smlouvy bylo uvedeno, že účastníci této dohody po jejím přečtení prohlásili, že souhlasí s jejím obsahem, že tato dohoda byla sepsána na základě pravdivých údajů a jejich pravé a svobodné vůle, a na důkaz toho připojili své podpisy. Státní notářství pro Prahu 3 registrovalo tuto smlouvu dne 28.12.1992 pod č.j. [spisová značka], přičemž tímto dnem nabyla smlouva účinnosti (prokázáno dohodou o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, ze dne 16. 10. 1992).

19. Dne 29. 9. 1992 udělil [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí odboru obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, plnou moc advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO], advokátní kancelář [adresa]. V plné moci je uvedeno, že „Já, [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí odboru obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, zmocňuji advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], aby odbor obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy zastupoval ve všech právních věcech bez omezení, a to i v těch případech, kdy by právní předpis vyžadoval zvláštní plnou moc. Zejména je [tituly před jménem] [jméno FO] zmocněn k zastupování odboru obecního majetku MÚP před všemi soudy a arbitrážemi v ČSFR, jakož i před dalšími orgány, zde jedná jménem odboru obecního majetku MÚP i s účinky pro tento odbor. Zejména je oprávněn vykonávat všechny úkony, přijímat písemnosti, podávat návrhy a žádosti, uzavírat smíry a narovnání uznávat uplatněné nároky, vzdávat se nároků, podávat opravné prostředky a námitky a vzdávat se jich, vymáhat nároky, jejich plnění přijímat a potvrzovat. Tato plná moc je udělena v rozsahu práv a povinností dle občanského soudního řádu, trestního řádu, hospodářského zákoníku a zákoníku práce. Tato plná moc je vystavena na základě smlouvy o poskytování právní pomoci, uzavřené mezi odborem obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, Mariánské nám. 4, Praha 1, a advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26.9.1992 s účinností od 1.10.1992 na dobu neurčitou. Tato plná moc je sepsána v šesti vyhotoveních, jedno vyhotovení náleží klientovi, odboru obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy a pět vyhotovení náleží advokátovi. Tato plná moc byla vyhotovena s platností do 31. 10. 1992.“ (prokázáno plnou mocí ze dne 29. 9. 1992).

20. Ministerstvo financí České republiky dne 11. 8. 1992 rozhodlo na základě žádosti Magistrátního úřadu hlavního města Prahy čj. [Anonymizováno] ze dne 30. 3. 1992 a doplňků k žádosti ze dne 22., 23. a 24. 6. 1992 a souhlasu ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci ČR vyjádřeného pod čj. [Anonymizováno] ze dne 23. 6. 1992, podle § 5 odst. l písm. b) zákona ČNR č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí, tak, že do vlastnictví hlavního města Prahy přešly ke dni 1.7. věci z vlastnictví České republiky, k nimž ke dni účinnosti zákona ČNR č. 172/1991 Sb. příslušelo právo hospodaření rozpočtové organizaci Kolektory Praha, Zlatnická 3, Praha l, rozpočtové organizaci Technická správa komunikací hl. m. Prahy, Štefánikova 23, Praha 5, a příspěvkové organizaci Ústav dopravního inženýrství hl. m. Prahy, Bolzanova l, Praha 1. Na základě tohoto rozhodnutí mělo hl. m. Praha učinit návrh na zápis nemovitých věcí, jichž se toto rozhodnutí týká, do evidence nemovitostí u příslušného střediska geodézie, a to nejpozději do l roku od data tohoto rozhodnutí. Pro převzetí majetku, jehož se toto rozhodnutí týká, do evidence vlastnictví hl. m. Prahy se doporučovala provést fyzické inventarizace a na základě nich provést odpovídající zápisy do evidence majetku v účetnictví (prokázáno rozhodnutím Ministerstva financí České republiky ze dne 11. 8. 1992, č.j. [Anonymizováno]).

21. Podle rozhodnutí Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy o umístění stavby trati elektrické dráhy Ohrada – Palmovka ze dne 4. 9. 1987, právní moc 21. 10. 1987, Dopravní podnik hl. m. Prahy, Investor dopravních staveb, Na bojišti 5, Praha 2, podal dne 13. 7. 1987 návrh na vydání rozhodnutí o umístění stavby trati elektrické dráhy Ohrada – Palmovka, přičemž Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy, který byl příslušný podle § 142 zák. č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu posoudil návrh podle § 37 a § 38 stav. zák. a na základě tohoto posouzení vydal podle § 39 stav. zák. a § 8 vyhl. č. 85/1976 Sb. ve znění vyhl. č. 155/1980 Sb., rozhodnutí o umístění stavby: na katastrálním území Prahy 3 - Žižkova, Prahy 8 - Karlína a Libně s tím, že se umisťuje stavba trati elektrické dráhy, jak je zakresleno na situacích, jež jsou nedílnou součástí tohoto rozhodnutí:

1. Na třídílně situaci pro územní rozhodnutí v měř. 1:500 je stavba vyznačena plnými červenými čarami, jednotlivá vedení technické vybavenosti pak čarami podle legendy, vše uvnitř obvodu vyznačeného oranžovou čerchovanou čarou.

2. Na výkupním plánu = snímku pozemkové mapy v měř. 1:1000 je označen trvalý a dočasný zábor stavby podle legendy. Třídílná situace zeleně v měř. 1:500 s hranicemi dočasného (čerchovaně) a trvalého (plnou čarou) záboru.

4. Situace zařízení staveniště č. 7 na Maninách v měř. 1:1000. Účelem stavby bylo doplnění sítě elektrických drah o tangenciální spojení mezi Žižkovem a Libní s návazností na trasu metra B na Palmovce. Pro umístění a projektovou přípravu stavby se stanovily podmínky:

1. Demolice. Pro uskutečnění stavby byly demolovány pozemní objekty na parcelních číslech: [Anonymizováno] k.ú. Žižkov, [Anonymizováno] k.ú. [adresa] k.ú. [adresa]. Jednalo se o různé přístřešky, sklady, garáže apod., jak bylo zakresleno žlutou barvou na třídílné situaci pro územní rozhodnutí v měř 1:500 a na výkupním plánu v měř 1:1000 (pokud jde o katastrální území). Byly demolovány 3 bytové objekty, nouzová čísla popisná [adresa] na parc. č. [hodnota] na k. ú. [adresa] (čl. 1). 2 Zeleň, 2.

1. Stavbou byla likvidována zeleň pouze v rozsahu nezbytném pro uskutečnění trvalé stavby elektrické dráhy, přičemž na plochách dočasného záboru se likvidace dřevin nepřipouštěla. Výjimkou byl zábor v prostoru Ohrady na zařízení staveniště č. l - viz podmínka tohoto územ. rozhodnutí č. 7.

1. Investor měl učinit taková opatření, aby byly zachovány všechny dřeviny i na plochách trvalého záboru, které nebrání vlastnímu provozu elektrické dráhy, nebo uskutečnění stavby. Dřeviny, které by mohly být při stavbě poškozeny, měly být chráněny účinnými technickými opatřeními. 2.

2. Investor měl zajistit do doby ukončení stavby výsadbu náhradní zeleně v plošném rozsahu nejméně rovném plochám likvidované zeleně (čl. 2). Nová dvoukolejná trať elektrické dráhy měla být postavena v celkové délce 1520 m s mim. osovou vzdáleností 3,5 m, v úseku od jižního napojení kolejovým trojúhelníkem na stávající trať v ulici Jana Želivského a Koněvově (v prostoru ulice Na Ohradě)s po severní napojení na trať ED v třídě Rudé armády v prostoru Palmovky, realizovanou v rámci stavby metra, provozního úseku II B (čl. 3.1.). Průběh trati: z prostoru Ohrady – měl sestoupat (6,6%) částečně mezi opěrnými zdmi k trati ČSD - měla vést s ní paralelně na opěrné zdi ke stávajícímu přejezdu přes železnici, - dvě tratě ČSD a mezitraťový prostor ČSD měl přejít na 454 m dlouhou estakádu paralelně s ulicí Pod plynojemem, - tuto ulici severně od tratě ČSD znovu dvakrát měla přejít po mostě a zklesat (až 7%) v odřezu svahu parku na Palmovce do úrovně Sokolovské třídy. Součástí stavby tratě ED mělo být zřízení a přizpůsobení systému pěších cest v prostoru Ohrady, podchod pod tratí ED v km 0,3, alespoň jeden chodník vedoucí průběžně podél trati ED směrem ke Švábkám, rekonstrukce jižního chodníku Sokolovské a přizpůsobení pěších cest v parku na Palmovce (čl. 3.3). Trať ED měla mít ve svém průběhu jednu oboustrannou zastávku v prostoru přechodu tratě ČSD (zhruba v 0,85 km trati ED). Tato zastávka měla být přístupná schodišti a chodníky z obou stran, z [adresa]. Zastávka měla být opatřena přístřešky pro cestující. Na estakádě měly být pouze neveřejné kontrolní chodníky (čl. 3.4.). Součástí stavby mělo být veřejné osvětlení trati a pěších cest, odvodnění, dopravní značení, oplocení, zabezpečovací zařízení a mělo být upraveno světelné signalizační zařízení křižovatky na Ohradě (čl. 5.4.). Zařízení stavenišť mělo být zřízeno po dobu stavby trati elektrické dráhy v prostoru Ohrady, č. 1, v šíři obou definitivních připravovaných vozovek komunikace Pod Krejcárkem, s tratí elektrické dráhy uprostřed (čl. 7.1.). Projekční přípravu a stavbu bude IUS koordinovat s investicemi - Nové spojení ČSD, dokončovací úpravy a úpravy povrchů v souvislosti s výstavbou II. provozního úseku trasy metra B, s velkými opravami Ohrada I a II (přestavba křižovatky a prostoru Ohrada), komunikačních úprav v prostoru Palmovky a Balabenky, s výstavbou NTVZ na Maninách, pokud jde o ZS IDS na Maninách, č. 7; Investorem výstavby náhradních tělovýchovných zařízení bylo VHMP VIS, [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO]. S přihlédnutím k výsledkům územního řízení Útvar hlavního architekta hl. m. Prahy rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části, přičemž toto rozhodnutí platilo ve smyslu § 40 odst. l stav. zák. dva roky ode dne, kdy nabylo právní moci s tím, že nemohlo pozbýt platnosti, jestliže v této lhůtě byla podána žádost o stavební povolení. Podle § 40 odst. 3 stav. zák. mohl Útvar hlavního architekta hl.m. Prahy prodloužit dobu platnosti na žádost navrhovatele podanou nejméně 60 dnů před uplynutím lhůty (prokázáno rozhodnutím Útvaru hlavního architekta hl. m. Prahy o umístění stavby trati elektrické dráhy Ohrada – Palmovka ze dne 4. 9. 1987).

22. Odbor dopravy Národního výboru hlavního města Prahy vydal dne 28. 9. 1988 ve věci tramvajová trať Ohrada – Palmovka – předstihové práce, stavební povolení, ze kterého vyplývá, že k žádosti investora Dopravního podniku hl. m. Prahy - Investora dopravních staveb ze dne 24. 5. 1988 zahájil odbor dopravy Národního výboru hlavního města Prahy stavební řízení ve věci uvedené v záhlaví. Po posouzení předložených podkladů, se znalostí poměrů v místě, odbor dopravy Národního výboru hlavního města Prahy podle § 22 zák. č. 51/64 Sb. a § 22 vyhl. č. 52/64 Sb. vydal stavební povolení týkající se předstihových prací pro stavbu „Tramvajová trať Ohrada –Palmovka“. Rozsah prací byl dán schválenou projektovou dokumentací a vymezen výčtem objektů, obsaženým v části „Odůvodnění“ tohoto rozhodnutí. Podmínky rozhodnutí byly: 1. stavební práce provádět podle schválené projektové dokumentace v souladu s platnými ČSN a předpisy o ochraně zdraví a bezpečnosti při práci; 2. při dodržení ustanovení vyhl. č. 8/80 Sb. nař. Národního výboru hlavního města Prahy o čistotě na území hl. m. Prahy a vyhl. č. 5/79 Sb. nař. Národního výboru hlavního města Prahy o obecných technických požadavcích na výstavbu v hl. m. Praze (prokázáno stavebním povolením Odboru dopravy Národního výboru hlavního města Prahy č.j. DOP/IV-5206/88-Gu, La ze dne 28. 9. 1988).

23. Rozhodnutím Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, odboru dopravy, ze dne 11. 11. 1992 byl dán ve věci tramvajová trať Ohrada – Palmovka souhlas s trvalým provozem. Z rozhodnutí vyplývá, že rozhodnutím ze dne 20. 11. 1990 povolil odbor dopravy Magistrátního úřadu hlavního města Prahy zahájení provozu na tramvajové trati Ohrada – Palmovka. V souladu s platnými právními předpisy stanovil lhůtu pro zkušební provoz do 30. 6. 1991. Rozhodnutím č.j. DOP/I-7734/91-Gu, La ze dne 7.11.1991 prodloužil odbor dopravy lhůtu pro zkušební provoz do 30. 6. 1992 a rozhodnutím č.j. DOP/I-6625/92-Gu, La ze dne 3. 6. 1992 do 30. 9. 1992, přičemž po vyhodnocení průběhu zkušebního provozu a zjištění, že stavba je způsobilá plnit svou funkci – zajišťovat bezpečný a plynulý provoz vyslovil odbor dopravy Magistrátního úřadu hlavního města Prahy souhlas s trvalým provozem na tramvajové trati Ohrada – Palmovka (prokázáno rozhodnutím Magistrátního úřadu hlavního města Prahy, odboru dopravy ze dne 11. 11. 1992, č.j. DOP/I-12580/92-Gu, La).

24. Z projektové dokumentace z července roku 1989 týkající se situace Ohrada díl 1. a díl 2. a z projektové dokumentace ze září roku 1989 týkající se situace Novovysočanská vyplývá, že v této době byla vypracována podrobná projektová dokumentace dopravních a inženýrských staveb V.O. komunikace v trase TT Ohrada – Palmovka, obj. 1169 – ulice Novovysočanská, obj. 1177 ulice Pod Krejcárkem; obj. 1118 – západní vozovka/obj. 1126 – východní vozovka (prokázáno projektovou dokumentací Projektového ústavu dopravních a inženýrských staveb týkající se situace Ohrada díl 1. a díl 2. z července roku 1989 a situace Novovysočanská ze září roku 1989).

25. Podle protokolu o předání aktivačních podkladů pro dokončení díla sepsaného mezi Inženýringem dopravních staveb, a.s. jako předávajícím a žalovanou 1) jako přejímajícím, komisionářskou smlouvou č. 157 ze dne 12. 9. 1991 pověřil přejímající – investor stavby předávajícího k obstarání všech záležitostí spojených s přípravou a realizací stavby VO Ohrada – Palmovka I. stavba. Tímto protokolem se předávaly aktivační podklady v rámci výše uvedené stavby dokončení díla za účelem zařazení do hmotného majetku a předání objektu do užívání (dílo – deaktivace nákladů, souhrn. objektů hl. I., II. za pořizovací cenu 236 751 Kč). Tyto aktivační podklady se předávaly ke dni 28. 2. 1995 (prokázáno dodatkem č. 1 k 31153134- 139/91a).

26. Podle deaktivace vyčíslení pořizovací hodnoty stavby VO Ohrada – Palmovka 1. stavba za účelem zařazení do hmotného investičního majetku a předání objektu do užívání, souhrnného objektu 1,2, stavební náklady od zahájení 236 751 Kč, celkem pořizovací hodnota 236 751 Kč, přičemž stavba byla převzata od stavební výroby a předána uživateli – žalované 1) v prosinci roku 1991. Kolaudační rozhodnutí č.j. DOP/I – 15974/92-Fb (prokázáno deaktivací vyčíslení pořizovací hodnoty ze dne 24. 1. 1995).

27. Dopisem ze dne 22. 5. 2001 odbor správy majetku žalované 1) oznámil právnímu zástupci žalobců, že objednali zhotovení geometrického plánu na pozemky parc. č. [Anonymizováno] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalobců, aby zjistili, čím jsou tyto pozemky skutečně zastavěny a v jakém rozsahu. Uvedli, že dle geometrického plánu nechají zhotovit znalecký posudek a v souladu s pravidly pro výkupy pozemků žalobcům oznámí navrhovanou smluvní cenu, přičemž kopii geometrického plánu jim na požádání předloží (prokázáno dopisem ze dne 22. 5. 2001).

28. Odbor výstavby Úřadu městské části Praha 3 ve svém dopise ze dne 13. 11. 2002 týkajícím se potvrzení o existenci stavby - vyjádření k doložce nabytí právní moci Tramvajová trať a komunikační, terénní a sadové úpravy v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka, Praha 3, Žižkov, sdělil odboru správa majetku Magistrátu hlavního města Prahy, že odbor výstavby Úřadu Městské části Praha 3 jako věcně i místně příslušný stavební úřad na základě technické dokumentace uložené v archivu stavebního odbor a po provedeném šetření na místě, potvrzuje existenci staveb, a to „Tramvajová trať Ohrada – Palmovka“ a „Komunikační, terénní a sadové úpravy v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka“, umístěných na pozemcích v k.ú. Žižkov tak, jak je uvedeno v geometrickém plánu č. [hodnota] ze dne 6. 5. 2002, č. 66/2002, ověřeného KÚ Praha-město dne 25. 6. 2002 pod č. [Anonymizováno]. Kolaudační rozhodnutí (souhlas s trvalým provozem) vydal Magistrátní úřad hl. m. Prahy - odbor dopravy dne 11. 11. 1992 pod čj. DOP/I-12580/Gu, La. Vzhledem k tomu, že toto rozhodnutí nevydával tamní stavební úřad, nebyly ani nalezeny doklady o jeho převzetí účastníky řízení, a proto nebylo možné toto rozhodnutí vybavit doložkou o nabytí právní moci. Z dostupných dokladů uložených v archivu stavebního odboru se má za to, že předchozí citované rozhodnutí je pravomocné ve smyslu tehdejších platných právních předpisů. Z výše uvedených důvodů bylo vydáno potvrzení o existenci stavby. Toto potvrzení bylo vydáno pro majetkoprávní vypořádání a uvedení do souladu s výpisem z katastru nemovitostí a katastrální mapou KÚ Praha – město (prokázáno dopisem Odboru výstavby Úřadu městské části Praha 3 ze dne 13. 11. 2002).

29. Dne 20. 11. 1990 bylo provedeno místní šetření a ústní jednání v rámci kolaudačního řízení, přičemž předmět řízení tvořila 1. tramvajová trať Ohrada – Palmovka, 2. komunikace realizovaná v rámci 1. stavby V.O. komunikace v trase Ohrada – Palmovka, 3. provozně ucelená část definitivní přeložky tramvajové trati realizované v rámci stavby 2B metra - napojení trati v ulici Sokolovské a Tř. Rudé armády na trať Ohrada – Palmovka. Rozsah předmětu řízení byl upřesněn objektovou skladbou, která byla obsažena v příloze toho¬to zápisu. Po prohlídce stavby Odbor dopravy NVP konstatoval, že stavební práce na předmětu řízeni byly provedeny podle schválené projektové dokumentace s odchylkami, které vymezují zápisy z pře¬jímacího řízení a zprávy TDI, přičemž realizace odchylek byla vzata OD na vědomí. Vady a nedodělky zjištěné v průběhu řízení byly taktéž citovány v zápisech z přejímacího řízení. Svým charakterem nebránily zahájení provozu, přičemž jejich odstranění měly zajistit podmínky povolujícího rozhodnutí. Výsledky místního šetření, ústního jednání a zkušební jízdy pro¬kázaly, že byly dány předpoklady pro bezpečný a plynulý provoz na předmětu řízení. Odbor dopravy NVP v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 51/64 Sb., § 32 vyhl. č. 52/64 a § 82 zákona č. 50/76 Sb., vydal Dopravnímu podniku hl. m. Prahy - Elektrické dráhy a Technické zprávě komunikací povolení k zahájení provozu na tramvajové trati Ohrada - Palmovka včetně napojení na křižo¬vatku Palmovka a komunikací realizovaných v rámci 1. stavby V. O. Ohrada - Palmovka, ode dne 22. 11. 1990. Současně Odbor dopravy NVP - v souladu s ustanovením § 31 vyhl. č. 52/64 Sb. - stanovil lhůtu pro zkušební provoz na tramvajové trati Ohrada - Palmovka do 30.6.1991, současně byly stanoveny jednotlivé podmínky rozhodnutí s konkrétními termíny jejich realizace. Kolaudační řízení bylo ukončeno 22. 11. 1990, přičemž účastníci prohlásili, že se vzdávají možnosti podat odvolání (prokázáno zápisem z místního šetření a ústního jednání v rámci kolaudačního řízení ze dne 20. 11. 1990).

30. Dne 21. 11. 1990 v 15:30 hodin a dne 22. 11. 1990 v 7:30 hodin proběhla na úseku tramvajové trati Ohrada - Palmovka včetně napojení na Ohradě a Palmovce zkušební jízda, přičemž tramvajový úsek byl projížděn v obou směrech. Traťový úsek byl způsobilý pro provoz s omezením, že rychlost jízdy na mostě nesmí přesáhnout 40 km/hod. Na sloupku osvětlení před trakčním sloupkem čís. 74 ve směru na Palmovku měla být zřízena bezpečnostní zastávka (protokolem o zkušební jízdě ze dne 21. 11. 1990 a 22. 11. 1990).

31. Hospodářskou smlouvou ze dne 27. 11. 1991 uzavřenou DP - Inženýrské služby MHD, Na Moráni 3, Praha 2, jako předávající organizací, řízenou Magistrátním úřadem hlavního města Prahy a Technickou správou komunikací, Zlatnická 3, Praha 1, jako přejímající organizací, řízenou Magistrátním úřadem hlavního města Prahy, se tyto organizace dohodli, že ke dni 1. 8. 1991 se bezúplatně převádí právo hospodaření k majetku, a to mimo jiné k VO komunikace v trase TT Ohrada-Palmovka, 1118 komunikace záp. vozovky, 1126 komunikace vých. vozovky, 1142 komunikace Koněvova, 1169 komunikace Novovysočanská, 1177 komunikace Pod Krejcárkem, 3148 vyústění u. v. do terénu, přičemž pořizovací cena byla 20 094 462 Kčs a zůstatková cena 20 094 462 Kč. Důvodem převodu národního majetku bylo, že slouží k plnění úkolů, jimiž je pověřena přejímající organizace (prokázáno hospodářskou smlouvou číslo [hodnota] ze dne 27. 11. 1991).

32. Podle hospodářské smlouvy ze dne 4. 4. 1989 o dočasném užívání národního majetku podle § 71 a § 348 úplného znění hospodářského zákoníku číslo 45/1983 Sb. ze dne 13. 5. 1983 a vyhlášky FMF číslo 156/75 Sb., § 9 odst. l a 2, uzavřené za účelem: tramvajová trať Ohrada – Palmovka a stavba komunikační úpravy v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka, a to mezi Sady, lesy, zahradnictví, podnikem hlavního města Prahy, v Praze 1, Betlémská 9, zastoupeným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ředitelem podniku a Dopravním podnikem hl. m. Prahy – Investorem dopravních staveb, ulice Na bojišti 5, Praha 2 (investor a uživatel), zastoupeným [tituly před jménem] [adresa], vedoucím odboru majetkové přípravy staveb, uživatelem, byly [právnická osoba], podnik hlavního města Prahy správcem – uživatelem části pozemku č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jehož součástí je veřejná zeleň (čl. I. smlouvy). Podle čl. 2 hospodářské smlouvy se Sady, lesy, zahradnictví, podnik hlavního města Prahy a Dopravní podnikem hl. m. Prahy – Investor dopravních staveb dohodly na dočasném bezplatném užívání pozemku – části pozemku, uvedeného v čl. I., o výměře 9 640 m2 trvale, 1 150 m2 dočasně zábor celkem 10 790 m2, podle situačního náčrtku, pro účely stavby: komunikační úpravy v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka, a to v období od 1. 5. 1989 do 31. 12. 1992. V čl. 3 hospodářské smlouvy byly podrobně rozepsány podmínky záboru, přičemž pod písm. h) tohoto článku bylo stanoveno dodržení podmínek rozhodnutí o umístění stavby čís. [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 1988 (práv. moc 30. 8. 1988), a to bodů 8, 9, 10, 11 v plném rozsahu. Podle čl. 4 hospodářské smlouvy měl investor – uživatel zajistit, že po uplynutí lhůty o dočasném užívání podle ust. čl. 2 hospodářské smlouvy do 31. 12. 1992 budou pozemky veřejné zeleně, budovy, cesty uvedeny do původního stavu. Podle čl. 8 hospodářské smlouvy smlouva vstoupila v platnost dnem po předchozím podpisu zmocněných zástupců obou stran (prokázáno hospodářskou smlouvou č. [adresa] ze dne 4. 4. 1989).

33. Podle hospodářské smlouvy ze dne 25. 1. 1988, která se týkala dočasného užívání národního majetku, jež byla uzavřena za účelem stavba tramvajové trati Ohrada – Palmovka, a to mezi Sady, lesy a zahradnictvím, podnikem hlavního města Prahy a Dopravním podnikem hl. m. Prahy – Investorem dopravních staveb, k.ú.o., jako uživatelem, byly Sady, lesy a zahradnictvím, podnik hlavního města Prahy uživatelem pozemku č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jehož součástí je veřejná zeleň (čl.1). Podle čl. 2 této hospodářské smlouvy dočasné užívání pozemku uvedeného v ust. čl. 1, o výměře trvale 2 998 m2, dočasně 7 928 m2, podle situačního náčrtku, pro účely stavby tramvajová trať Ohrada - Palmovka, přenechaly Sady, lesy a zahradnictvím, podnik hlavního města, investorovi – uživateli, bezplatně na dobu od r. 1988 a 31. 12. 1992. V čl. 3 hospodářské smlouvy byly podrobně rozepsány podmínky záboru, přičemž pod písm. h) tohoto článku bylo stanoveno dodržení podmínek rozhodnutí o umístění stavby čís. [Anonymizováno] ze dne 4. 9. 1987, a to bodů 2.1, 2.5 v plném rozsahu. Podle čl. 4 hospodářské smlouvy měl investor – uživatel zajistit, že po uplynutí lhůty o dočasném užívání podle ust. čl. 2 hospodářské smlouvy do 31. 12. 1992 budou pozemky veřejné zeleně, budovy, cesty uvedeny do původního stavu. Podle čl. 8 hospodářské smlouvy smlouva vstoupila v platnost dnem po předchozím podpisu zmocněných zástupců obou stran (prokázáno hospodářskou smlouvou č. [adresa] ze dne 25. 1. 1988).

34. Odbor hospodářské politiky, oddělení pozemků Magistrátu hlavního města Prahy postoupil odboru obecního majetku Magistrátu hlavního města Prahy žádost žalobců o výkup pozemků v jejich vlastnictví – křižovatka Ohrada (prokázáno dopisem ze dne 8. 12. 1997).

35. Odbor životního prostředí Městské části Praha 3 vyzýval žalobce dopisem ze dne 15. 10. 2009 k zajištění čistoty a pořádku na pozemku parč. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], protože při kontrolní činnosti dne 8. 10. 2009 zjistil, že se v keřových skupinách na pozemku parč. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] nachází značný nepořádek. Proto byli žalobci upozorněni odborem životního prostředí Městské části Praha 3 podle ust. § 29 odst. 2 zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, v platném znění, že jim může být uložena pokuta až do výše 100 000 Kč za neudržování čistoty a pořádku na pozemku, který užívají nebo vlastní, a naruší tím vzhled městské části. Byli vyzváni k bezodkladnému řešení tohoto problému, nejpozději do 30 dnů od obdržení tohoto dopisu (prokázáno dopisem odboru životního prostředí Městské části Praha 3 ze dne 15. 10. 2009).

36. Mezi žalovanou 1) a žalobci zastoupenými svým právním zástupcem proběhla korespondence týkající se majetkoprávního vypořádání pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a možného výkupu těchto pozemků (prokázáno dopisy právního zástupce žalobců ze dne 10. 1. 2001, 19. 4. 2001, 28. 1. 2002, 2. 4. 2002, 25. 4. 2002).

37. V dopise ze dne 14. 2. 2001 odbor obchodních aktivit Magistrátu hl. m. Prahy informoval žalobce dopisem zaslaným právnímu zástupci žalobců, že žádost žalobců o výkup pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] předali k přímému vyřízení odboru majetku Magistrátu hl. m. Prahy s tím, že jejich odbor se v současné době výkupy pozemků nezabývá. Dopisem ze dne 14. 3. 2001 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy žalobcům v tomto dopise zaslaným právnímu zástupci žalobců sdělil, že jim byla postoupena žádost o majetkoprávní vypořádám pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 9 687 m2 v k.ú. [adresa]. Dle přiložené kopie výpisu z KN se jedná o ostatní veřejnou zeleň, přičemž žalobcům bylo oznámeno, že rada ZHMP dne 30. 5. 2000 usnesením č. 0608 schválila nová pravidla pro výkup pozemků ve vlastnictví fyzických osob, zastavěných stavbami ve vlastnictví hl. m. Prahy. Dle těchto pravidel měla být kupní cena stanovena (na základě znaleckého posudku, zpracovaného dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a prováděcí vyhlášky MF ČR), a to způsobem: a) místní komunikace I. třídy - maximálně 100 % základní sazby dle vyhlášky, b) místní komunikace II. třídy - maximálně 75% základní sazby dle vyhlášky, c) místní komunikace III. třídy - maximálně 50% základní sazby dle vyhlášky, d) místní komunikace IV. třídy - maximálně 25% základní sazby dle vyhlášky. V případě veřejné zeleně, žalovaná 2) vykupovala tyto plochy za cenu 7 Kč/1 m. V dopise ze dne 25.2.2002 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy zaslaným právnímu zástupci žalobců sdělil, že ve věci majetkoprávní vypořádání pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], po přezkoumání všech dostupných dokladů a listin, šetřením na Katastrálním úřadu a konzultacích s investorem stavby, kterým byly Inženýrské a dopravní stavby a.s., že na předmětnou lokalitu, ve které se nacházejí pozemky žalobců, konkrétně stavba tramvajové trasy a komunikace Ohrada - Palmovka byl v roce 1995 vyhotoven geometrický plán číslo [hodnota], který řešil majetkoprávní vztahy s ohledem na skutečné provedení stavby. Investor stavby IDS a.s. neměl dostatek finančních prostředků na výkup pozemků, a proto se geometrický plán nepodařilo vložit do katastru nemovitostí. Originály geometrického plánu se zachovaly a jsou k dispozici odboru správy majetku MHMP. Po kolaudačním rozhodnutí stavby, který je podmiňujícím dokladem pro zápis geometrický plán, se v současné době pátrá. Dále bylo sděleno, že pokud bude kolaudační rozhodnutí k dispozici, dal by se uvedený geometrický plán z roku 1995 zapsat pouze částečně, poněvadž tomu brání skutečnost, že na katastrálním úřadu byly zapsány geometrické plány pro majetkoprávní vypořádání pozemků v dané lokalitě. V důsledku vzniklých změn bude nutné vyhotovit nový geometrický s využitím původního geom. plánu z roku 1995. Nový geometrický plán spolu s kolaudací bude podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a zároveň pro majetkoprávní vypořádání pozemků žalobců. V dopise ze dne 30. 4. 2002 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy ve věci majetkoprávního vypořádání - k.ú. Žižkov, oznámil právnímu zástupci žalobců, že stanovení nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce se řídí výměrem Ministerstva financí ČR č. 01/2002, který byl vydán v Cenovém věstníku MF dne 5. 12. 2001 a pro rok 2002 činí v hlavním městě Praze 30 Kč/m2. Protože ale není možné bez geometrického zaměření určit jednoznačně, jaká výměra z pozemků žalobců je skutečně zastavěna stavbami ve vlastnictví hl. m. Prahy, nemůže být s nimi uzavřena nájemní smlouva bez geometrického plánu. V tomto dopise bylo uvedeno, že argumentace žalobců, že vlastní tyto pozemky již deset let, není dle názoru odboru Magistrátu hl. m. příliš vhodná, neboť žalobci věděli, že pozemky, o jejichž vydání dle restitučního zákona žádají, jsou zastavěné a mohli požádat o finanční náhradu proplacenou státem. V dopise ze dne 24. 5. 2002 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy oznámil právnímu zástupci žalobců, že odpověď na jejich dopis ze dne 2. 4. 2002 zaslali dne 30. 4. 2002 na adresu, která byla uvedena na razítku jejich dopisu, tj. [adresa]. Kopii jejich dopisu přiložili (prokázáno dopisem ze dne 14. 2. 2001, dopisem ze dne 14. 3. 2001, dopisem ze dne 25. 2. 2002, dopisem ze dne 30. 4. 2002, dopisem ze dne 24. 5. 2002).

38. Dopisem ze dne 23. 2. 2004 žalobci požádali Katastrální úřad pro hlavní město Prahu (došlo dne 24. 2. 2004) o vysvětlení z jakého důvodu k parcelaci; kdo a kdy podal žádost; kdo a kdy provedl geodetické měření; proč nebyli informováni; kdo a kdy dal souhlas ke změně využití; kdy bylo zahájeno a kdy ukončeno řízení, a to vše pokud jde o pozemku č. [Anonymizováno] o výměře 9 687 m2 v k.ú. [adresa] (prokázáno dopisem ze dne 23. 2. 2004).

39. Z dopisu odboru výstavby Úřadu městské části Praha 3 ze dne 25. 3. 2010 bylo zjištěno, že kolaudační rozhodnutí č.j. [Anonymizováno] vydal Magistrát hlavního města Prahy, odbor dopravy, přičemž toto rozhodnutí není v archivu stavebního úřadu Městské části Praha 3. Z dopisu odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy ze dne 26. 4. 2010 je zřejmé, že toto kolaudační rozhodnutí je rozhodnutím odboru dopravy Magistrátu hlavního města Prahy jako speciálního stavebního úřadu pro pozemní komunikace, přičemž při povodních v roce 2002 došlo k zatopení archivních prostor odboru dopravy a tím i ke zřejmému zničení tohoto dokumentu (prokázáno dopisem Magistrátu hl. m., odboru dopravy ze dne 26. 4. 2010 a dopisem Úřadu městské části Praha 3, odboru výstavby, ze dne 25. 3. 2010).

40. Katastrální úřad pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha dopisem ze dne 24. 3. 2004 sdělil žalobcům ke stavu zápisu na LV [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], že ke změnám na uvedeném listu vlastnictví došlo na podkladě žádosti správního orgánu Magistrátu hl. m. Prahy - odboru správy majetku č.j. [Anonymizováno] ze dne 21. 11. 2002 zápisem geometrického plánu č. [hodnota] na vyznačení stavby Tramvajová trať Ohrada -Palmovka, komunikační, terénní a sadové úpravy v trase, po jejich č.j. [č. účtu]. Řízení zahájeno 27. 11. 2002, ukončeno 4. 3. 2003. Do katastru nemovitostí zapsáno z úřední povinnosti v souladu s § 10, § 11, § 12 katastrálního zákona 344/1992 (prokázáno dopisem Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha ze dne 24. 3. 2004).

41. Odbor hospodaření s majetkem, Magistrátu hlavního města Prahy sdělil žalobcům, že na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa], nemá hlavní město Praha (dále jen „HMP“) žádnou stavbu ve své majetkové a účetní evidenci. Jedná se o zelenou plochu. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se může nacházet část opěry stavby lávky přes komunikaci POD KREJCÁRKEM, která je ve vlastnictví HMP a správě TSK HMP, a.s. (dále jen „TSK“), ale to by přesně určil jedině geodet. Nad částí pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází část stavby komunikace POD KREJCÁRKEM, která je ve vlastnictví HMP a správě TSK. Ostatní zelenou plochu nemá HMP ve své majetkové a účetní evidenci. Nad částí pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází část stavby lávky přes komunikaci POD KREJCÁRKEM, která je ve vlastnictví HMP a správě TSK. Ostatní zelené plochy a chodníky nejsou v majetkové a účetní evidenci HMP. Nad částí pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází část stavby lávky přes komunikaci POD KREJCÁRKEM a část stavby komunikace POD KREJCÁRKEM, které jsou ve vlastnictví HMP a správě TSK. Na celém pozemku se nachází těleso tramvaje, které není v majetkové a účetní evidenci HMP. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází části stavby komunikace POD KREJCÁRKEM, která je ve vlastnictví HMP a správě TSK. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází opěry stavby mostu POD KREJCÁRKEM, který je ve vlastnictví HMP a správě TSK. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází části stavby komunikace NA OHRADĚ, která je ve vlastnictví HMP a správě TSK. Na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází podpěry stavby lávky přes komunikace NA OHRADĚ a POD KREJCÁRKEM, která je ve vlastnictví HMP a správě TSK. Na pozemku parc. č. [Anonymizováno], k.ú. [adresa], se nachází část stavby přístupu na lávku z komunikace POD KREJCÁRKEM, který je ve vlastnictví HMP a správě TSK (prokázáno sdělením Magistrátu hl. m., odboru hospodaření s majetkem).

42. Ze sdělení Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy ze dne 23. 10. 2017 bylo zjištěno, že podle Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy, výkresu č. [hodnota] –[adresa] využití ploch, výkresu č. [hodnota] – Územní systém ekologické stability a výkresu č. 31 – Podrobné členění ploch zeleně, jsou celoměstským systémem zeleně dotčeny pozemky v k.ú. [adresa]: parc. č. [Anonymizováno] v celém rozsahu; parc. č. [Anonymizováno] – převážná část a parc. č. [Anonymizováno] – částečně je dotčena severní polovina. Závěrem Institut plánovaní a rozvoje hl. m. Prahy uvedl, že celoměstský systém zeleně na výše uvedených pozemcích nebyl upravován žádnou změnou ani úpravou Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Jeho vymezení je platné od 1. 1. 2000, kdy nabyl účinnosti Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy (prokázáno sdělením Institutu plánování a rozvoje ze dne 23. 10. 2017).

43. Mezi hlavním městem Praha jako objednatelem a společností [právnická osoba]. jako zhotovitelem byla dne 30. 10. 1998 uzavřena smlouva o dílo na kontinuální základní celoroční údržbu ploch zeleně celopražského významu dle dokumentu Zásady péče o zeleň hl. m. Prahy – městského parku „Vrch Vítkov“ Praha 3 ve znění dodatků ze dne 25. 9. 2002, dne 27. 11. 2003, dne 31. 5. 2004, dne 25. 10. 2004, dne 19. 1. 2005, dne 23. 3. 2005, dne 1. 9. 2005, dne 2. 5. 2008, dne 21. 12. 2009, dne 24. 4. 2013 (prokázáno sdělením žalované 2) ze dne 26. 10. 2017a příslušnou smlouvou s dodatky).

44. Dne 12. 3. 1992 uzavřela žalovaná 1) se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa], nájemní smlouvu č. [Anonymizováno], na základě níž přenechala uvedené společnosti komunikace, mosty a lávky, jejich součásti a silniční pozemky, k nimž má právo hospodaření a které jsou uvedeny v příloze č. [hodnota] nájemní smlouvy (mezi nimi jsou uvedeny i dvě pěší lávky pod Krejcárkem – Na Ohradě, směr Karlín), za účelem jejich využití k umisťování reklamních poutačů, za což se uvedená společnost zavázala platit nájemné ve výši 630 USD ročně za pronájem pro jeden reklamní poutač s tím, že dohodnuté nájemné se mělo zvyšovat od 5. do 10. roku každý rok o 20 % ročního nájemného předchozího roku. Smlouva byla uzavřena na dobu 10 let ode dne jejího podpisu a obnovuje se automaticky na dobu dalších 10 let, pokud jedna strana neprojeví vůli, že si to nepřeje, a to v šestém měsíci před skončením desetileté lhůty platnosti (prokázáno nájemní smlouvou č. [Anonymizováno] ze dne 12. 3. 1992 a přílohou č. 1 nájemní smlouvy č. [Anonymizováno]).

45. V průběhu trvání smluvního vztahu žalované 1) a společnosti [právnická osoba]. byly práva a povinnosti společnosti [právnická osoba]. z nájemní smlouvy postoupeny na společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa] (prokázáno souhlasem s postoupením práv a závazků ze dne 3. 9. 1998, dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě č. [Anonymizováno] ze dne 9. 9. 1998 a přílohou k dodatku č. 1 k nájemní smlouvě č. [Anonymizováno]).

46. Znaleckým posudkem z oboru geodezie a kartografie znalce [tituly před jménem] [jméno FO] byly zaměřeny a zdokumentovány jednotlivé předmětné pozemky s tím, že u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra l m2 a nachází se něm pilíř mostu; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra l m2 a nachází se na něm pilíř mostu; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 349 m2 a nachází se něm veřejná zeleň; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 129 m2 a nachází se na něm veřejná zeleň, u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra výměře 73 m2 a nachází se na něm chodník; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 231 m2; u pozemku p.č. [Anonymizováno], byla zjištěna výměra 101 m2 a nachází se na něm silnice; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 2 m2 a nachází se na něm pilíř mostu; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 7 m2 a nachází se na něm schody; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 2 m2 a nachází se na něm pilíř mostu; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 65 m2 a nachází se na něm chodník a schody; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 45 m2 a nachází se na něm silnice a chodník; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 39 m2 a nachází se na něm pilíř mostu; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 662 m2 a nachází se na něm veřejná zeleň; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 1 343 m2 a nachází se na něm silnice a chodník; u pozemku p.č. [Anonymizováno] byla zjištěna výměra 1 689 m2 a nachází se na něm silnice a chodník (prokázáno znaleckým posudkem č. [hodnota]). Z výslechu znalce [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že historicky byl vyhotovován Záznam podrobného měření změn č. [hodnota], který sloužil jako podklad k vyhotovení geometrického plánu.

47. Nájemní smlouvou ze dne ze dne 7. 6. 2001 uzavřenou mezi žalovanou 1) jako pronajímatelem a [tituly před jménem] [jméno FO] jako nájemce soud zjistil, že předmětem nájmu byl pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] o výměře 35 m2. Smlouva byla uzavřena s účinností od 1. 6. 2001 na dobu neurčitou, přičemž dohodnuté nájemné činilo 1 050 Kč ročně, tj. dle stanovené sazby 30 Kč/m2/rok (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 7. 6. 2001). Dodatkem č. 1 ze dne 14. 12. 2009 bylo nájemné navýšeno podle výměru MF ČR č. 1/2008 na částku 2 975 Kč, tj. 85 Kč/m2/rok (prokázáno dodatkem č. 1).

48. Nájemní smlouvou ze dne ze dne 6. 9. 2005 uzavřenou mezi žalovanou 1/ jako nájemcem a [jméno FO] jako pronajímatelem soud zjistil, že předmětem nájmu bylo několik pozemků v k.ú. Ruzyně, přičemž dohodnuté nájemné činilo 66 150 Kč ročně, podle metodiky výměru MF ČR sazby 30 Kč/m2/rok (prokázáno nájemní smlouvou ze dne 6. 9. 2005).

49. Nájemní smlouvou ze dne ze dne 23. 7. 2019 uzavřenou na straně nájemce žalovanou 1) soud zjistil, že v preambuli této smlouvy smluvní strany prohlásily, že uzavření nájemní smlouvy na užívání pozemků zastavěných komunikacemi I. třídy je mimořádným, výjimečným, specifickým a dočasným řešením vyplývajícím z nutnosti zajistit plynulou realizaci a fungování Projektu metra D společně s realizací Projektu výstavby. V části nájemné se nájemce zavázal platit pronajímatelům za předmět pronájmu nájemné ve výši 120 Kč/m2/rok. Celkové roční nájemné činilo 968 220 Kč, přičemž výše nájemného byla stanovena Výměrem MF č. 1/2018 ze dne 28. 11. 2017 (prokázáno nájemní smlouvou [č. účtu]).

50. Nájemní smlouvou ze dne ze dne 9. 4. 2009 uzavřenou na straně nájemce žalovanou 1) soud zjistil, že účelem nájmu bylo dokončení obslužné komunikace u býv. VS – cyklostezka. V části cena nájmu se nájemce zavázal plati pronajímateli roční nájemné v maximální výši cenové regulace, a to podle výměru MF ČR č. 01/2009 ze dne 11. 12. 2008 ve výši 85 Kč/m2/rok, celkem 101 490 Kč (prokázáno nájemní smlouvou [č. účtu]). Tato smlouva byla měněna dodatkem č. ze dne 19. 12. 2011 a dodatkem č. [hodnota] ze dne 30. 12. 2011, přičemž v dodatku č. [hodnota] byl odkaz na nový výměr MF ČR č. 01/2012 ze dne 28. 11. 2011 a nájemné bylo stanoveno na částku 120 Kč/m2/rok (prokázáno dodatky č. [hodnota] a č. [hodnota]). Dodatkem ze dne 17. 12.2020 byla cena nájemného stanovena v souladu v souladu s výměrem MF ČR č. 01/2020 ze dne 17. 12. 2019 na částku 134/m2/rok (prokázáno dodatkem č. 3).

51. Ze znaleckého posudku znalecké kanceláře ESTIMNO, s.r.o. ze dne 26. 10. 2023 v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace oceňování nemovitých věcí bylo zjištěno, že předmětem ocenění byly pozemky, a to: p. č. [Anonymizováno], o výměře 2 983 m2, skutečné využití: neudržovaná zeleň s asfaltovou stezkou; p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, skutečné využití: zastavěno sloupem – podpěrou mostní konstrukce silnice; p.č. [Anonymizováno], skutečné využití: zastavěno sloupem – podpěrou mostní konstrukce silnice; p.č. [Anonymizováno], o výměře 349 m2, skutečné využití: zeleň mezi silnicí a tramvajovou tratí; p.č. [Anonymizováno], o výměře 145 m2, skutečné využití: zeleň mezi komunikacemi; p.č. [Anonymizováno], o výměře 73 m2, skutečné využití: chodník se schodišti; p.č. [Anonymizováno], o výměře 231 m2, skutečné využití: hliněný či vyštěrkovaný pozemek umístěný převážně pod mostní komunikací; p.č. [Anonymizováno], o výměře 111 m2, skutečné využití: asfaltová komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, skutečné využití: zastavěno sloupem – podpěrou mostní konstrukce; p.č. [Anonymizováno], o výměře 7 m2, skutečné využití: chodník ke schodišti na lávku; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, skutečné využití: zastavěnou sloupem – podpěrou mostní konstrukce lávky; p.č. [Anonymizováno], o výměře 65 m2, skutečné využití: schodiště a začátek lávky; p.č. [Anonymizováno], o výměře 45 m2, skutečné využití: chodník a parkovací plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 39 m2, skutečné využití: zastavěno podpěrou lávky pro pěší; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 252 m2, skutečné využití: zeleň, chodník a schodiště na lávku, částečně pozemek pod lávkou; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 350 m2, skutečné využití: asfaltová komunikace nebo chodník, částečně pozemek pod lávkou; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 342 m2, skutečné využití: tramvajová dráha, částečně pozemek pod lávkou; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 689 m2, skutečné využití: asfaltová komunikace nebo chodník, částečně pozemek pod lávkou; v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Na základě metody simulovaného nájemného znalec zjistil cenu 31,55 Kč/m2/rok. Dále znalec zjistil simulované nájemné z ceny zjištěné od 1. 4. 2002 do 31. 12. 2002 ve výši 39,44 Kč/m2/rok a za období od 1. 1. 2003 do 1. 4. 2003 ve výši 39,65 Kč/m2/rok. Dále uvedl i cenu dle výměru MF č. 01/2002 ve výši 30 Kč/m2/rok. Z těchto zjištění znalec stanovil obvyklou cenu nájemného pro každý jednotlivý pozemek za jednotku 30 Kč/m2/rok. Celkem u všech oceňovaných pozemků při výměře 9 687 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 290 610 Kč. U jednotlivých pozemků: p.č. [Anonymizováno] při výměře 2 983 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 89 490 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 30 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 30 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 349 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 10 470 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 145 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 4 350 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 73 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 2 190 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 231 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 6 930 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 111 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 3 330 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 2 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 60 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 7 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 210 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 2 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 60 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 65 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 1 950 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 45 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 1 350 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 39 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 1 170 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 252 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 37 560 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 350 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 40 500 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 342 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 40 260 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 689 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 50 670 Kč (prokázáno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno]).

52. Výslechem [tituly před jménem] [jméno FO], která zpracovávala písemnou část znaleckého posudku č. [Anonymizováno] bylo zjištěno, že na místní šetření bylo přizváno osm subjektů, tedy šest žalobců a jejich právní zástupci, přičemž na jejich straně došlo opravdu k pochybení, že nebyla žalovaná strana, tedy jak právní zástupkyně a žalovaný č. [hodnota] a žalovaný č. [hodnota] pozváni na místní šetření. Při stanovení obvyklé ceny nájemného použili čtyři různé ceny výpočtu obvyklého nájemného a dostali k podobnému výsledku kolem 30 Kč. Při zpracování znaleckého posudku použili v dané věci 13 reprezentantů, kdy některé pozemky jsou zastavěné, některé jsou nezastavěné, přičemž správnost závěrů s ohledem na to, že těch vzorků bylo 13, je dostatečná. Pokud jde o vzorek, který by byl zastavěn dráhou, tak takovýto vzorek nelze nalézt, protože Dopravní podnik takovéto smlouvy neuzavírá. Z těch 13 reprezentantů je jeden pozemek zahrada, jedná se o reprezentanta č. [hodnota], reprezentanta č. [hodnota], to je pozemek sousedící s hlavní silnicí a jedná se o protáhlý pozemek se zelení v sousedství hlavní [adresa], potřebný pro realizaci stavebních úprav [adresa]. Pokud bychom tento vzorek z těch 13 reprezentantů vyhodili a měli pouze 12, tak by se na znaleckých závěrech nic neměnilo. Ostatní reprezentanti jsou silnice, ostatní komunikace. U většiny těch reprezentantů vedle komunikace je pás - izolační zeleň, přičemž kupní cena je vždy stanovena za celek. Nikdy to nerozdělují, tu zeleň a ani v té kupní smlouvě to není rozdělené, proto ta cena, potažmo z toho i nájemné, jsou počítané z té sumy. Neexistuje tedy čistě obchodovatelný pouze pruh silnice, kde by například nebyl pruh zeleně. Když se porovnají všechny vzorky částečně zastavěné, tak výslednou cenu dostaneme na část zastavěnou i nezastavěnou stejnou, neboť v těch kupních smlouvách, to není rozdělené. Když se obchoduje samostatně pruh zeleně vedle komunikace, tak je stejná cena jako u komunikace, protože například ty silnice potřebují mít kolem tu izolaci v podobě zeleně. Proto je obvyklá cena stejná (prokázáno výslechem [tituly před jménem] [jméno FO]).

53. Svá skutková zjištění opřel soud o shora uvedené listinné důkazy, znalecké posudky a o výpověď zpracovatelky znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a částečně i o výpověď [tituly před jménem] [jméno FO], v rozsahu, ve kterém korespondovala s výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO]. Výpověď [tituly před jménem] [jméno FO] soud považoval za dostatečně vypovídající o odborných otázkách, ke kterým se jako zpracovatelka znaleckého posudku vyjadřovala. Soud tedy vycházel ze všech shora uvedených důkazů. Z ostatních důkazů soud nevyšel, neboť z nich neučinil podstatná skutková zjištění pro rozhodnutí předmětného sporu. Přičemž ani jedna z procesních stran po poučení dle ust. § 119a o.s.ř. již žádné důkazní návrhy neměla, potřeba provedení dalších důkazů najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.). Soud tedy další důkazy neprováděl, neboť dospěl k závěru, že pro své rozhodnutí získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě bylo možné spolehlivě rozhodnout. Soud nesdílí námitky žalovaných stran správnosti závěrů ve znaleckém posudku č. [Anonymizováno] od znalecké kanceláře [právnická osoba]., neboť znalec si ke svým znaleckým závěrům opatřil dostatek podkladů, aby své znalecké závěry dostatečně odborně odůvodnil. Na tom nemůže ničeho změnit ani nepřítomnost žalovaných na místním šetření, které znalec provedl.

54. Soud učinil tento závěr o skutkovém stavu, že jako vlastníci pozemků p.č. [Anonymizováno] o výměře 2 983 m2, p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 349 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 145 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 73 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 231 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 111 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 7 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 65 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 45 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 39 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 252 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 350 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: silnice; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 342 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: dráha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 689 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: silnice; zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen jako „předmětné pozemky“), byli v rozhodné době od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 katastru nemovitostí uvedeni žalobci, a to na základě nabývacího titulu –dohody o vydání věci podle zákona č. 403/1990 Sb. ze dne 28. 12. 1992, č.j. [spisová značka]. Dne 16. 10. 1992 byla uzavřena dohoda o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd (dále také jen jako „dohoda o vydání věci“), a to mezi Magistrátním úřadem hl. m. Prahy, odborem obecního majetku, Praha l, Mariánské nám. 4, zastoupeným na základě plné moci advokátní kanceláří [tituly před jménem] [jméno FO], se sídlem [adresa], jako strana vydávající (dále jen „vydávající“) a [Jméno žalobce A], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa] [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [jméno FO], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [Jméno advokáta B], r.č. [RČ], trvale bytem [adresa], [Jméno žalobce D], nar. [Datum narození žalobce D], trvale bytem [Anonymizováno], všichni zastoupeni [Jméno advokáta A], advokátem, advokátní kancelář [adresa], jako strana přejímající (dále také jen jako „přejímající“). V článku I. dohody bylo uvedeno, že rozhodnutím finančního odboru ONV v Praze 3 ze dne 18. 4. 1961 čj. fin. [Anonymizováno], byly zestátněny pozemky č. kat. [Anonymizováno] v k.ú [adresa], zapsané v kn. vl. č. [hodnota] pozemkové knihy pro k.ú. [adresa], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsaný v knihovní vložce č. [hodnota] pozemkové knihy pro k.ú. [adresa]. V článku II. dohody bylo uvedeno, že příjemci úmrtním listem paní [jméno FO] dokládají, že zemřela dne 18.3.1964. Svými rodnými listy dokládají, že paní [jméno FO] a [jméno FO] jsou dcery paní [jméno FO]. Rodným listem [jméno FO] dokládají, že jde o syna [jméno FO] a jeho úmrtním listem a rodnými listy [jméno FO] a [jméno FO], provdané [jméno FO], dokládají, že jsou dětmi [jméno FO]. Ostatní příjemci jsou původními vlastníky. V článku III. smlouvy bylo uvedeno, že vydávající má v držení ze shora označených nemovitostí pozemky nyní označené v evidenci nemovitostí takto: poz. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], ostatní plocha, je zapsán v EN u Střediska geodézie Praha pro k.ú. [adresa] na LV č. [hodnota], jeho celková výměra činí 9 776 m2, přičemž dvě části pozemku (část o výměře 0,3821 ha a část o výměře 0,0444 ha) je nezatížena a vydávána, a část zbývající je předmětem hospodářské smlouvy č. [adresa] ze dne 4. 4. 1989 uzavřené mezi Sady, lesy a zahradnictvím Praha 1, Betlémská 9, a Dopravním podnikem hl. m. Prahy, Investor dopravních staveb Na bojišti 5, Praha 2 s dobou platnosti do 31. 12. 1992, přičemž tato smlouva je součástí této dohody a přejímající ve smyslu zákona vstupují do všech práv a povinností z této smlouvy plynoucí. Dále byl vydáván pozemek č. kat. [Anonymizováno], kultura 14, o celkové výměře 371 m2 v k.ú. [adresa], zapsaný v EN pro k.ú. [adresa] u Střediska geodézie pro hl.m. Prahu na LV č. [hodnota], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] kult. 14 o celk. výměře 7506 m2, v k.ú. [adresa], který byl zapsán na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u Střediska geodézie pro hl.m. Prahu. Pozemek č. kat. [Anonymizováno] a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] převzala Správa veřejné zeleně Praha od s.p. Sady, lesy a zahradnictví Praha 1, Betlémská 9, a to hospodářskou smlouvou č. [Anonymizováno], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] hospodářskou smlouvou č. [Anonymizováno] rovněž od s.p. [právnická osoba] l, [adresa]. Správa veřejné zeleně Praha usnesením rady Zastupitelstva hl.m. Prahy č. 736 ze dne 12. 12. 1992 zanikla ke dni 30. 9. 1992 bez právního nástupce. Rozhodnutím Ministerstva financí ČR bez uvedeného data, čj: [Anonymizováno] přesel podle zákona ČNR č. 172/1991 Sb. do vlastnictví hlavního města Prahy, odboru obecního majetku, který i za tohoto právního stavu nemovitosti přejímajícím vydává. V článku IV. smlouvy bylo uvedeno, že vydávající vydává všechny nemovitosti v bodě III. této dohody uvedené přejímajícím ve výši jejich podílů takto: [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [jméno FO] 2/24 výměry pozemků, [Jméno žalobce A] 2/24 výměry pozemků, [jméno FO] 4/24 výměry pozemků, [Jméno žalobce D] 4/24 výměry pozemků, přičemž přejímající prohlásili a svými podpisy stvrdili, že všechny nemovitosti v bodě III. této dohody uvedené bezvýhradně do svého vlastnictví přebírají ve stavu, ve kterém se tyto pozemky ke dni podpisu této dohody nalézaly včetně již shora citované hospodářské smlouvy a byli srozuměni s tím, že vstupují do všech práv a povinností z této hospodářské smlouvy vyplývajících. V článku V. smlouvy bylo uvedeno, že veškerá práva a povinnosti s vlastnictvím vydávaných nemovitostí spojená na přejímající přecházejí dnem registrace této dohody příslušným státním notářstvím, přičemž po registraci bude v evidenci nemovitostí provedena změna zápisu podle bodů III. a IV. této dohody. V článku VI. smlouvy bylo uvedeno, že účastníci této dohody po jejím přečtení prohlásili, že souhlasí s jejím obsahem, že tato dohoda byla sepsána na základě pravdivých údajů a jejich pravé a svobodné vůle, a na důkaz toho připojili své podpisy. Státní notářství pro Prahu 3 registrovalo tuto smlouvu dne 28. 12. 1992 pod č.j. [spisová značka], přičemž tímto dnem nabyla smlouva účinnosti. Dne 29. 9. 1992 udělil [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí odboru obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, plnou moc advokátovi [tituly před jménem] [jméno FO], advokátní kancelář [adresa]. V plné moci je uvedeno, že „Já, [tituly před jménem] [jméno FO], vedoucí odboru obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, zmocňuji advokáta [tituly před jménem] [jméno FO], aby odbor obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy zastupoval ve všech právních věcech bez omezení, a to i v těch případech, kdy by právní předpis vyžadoval zvláštní plnou moc. Zejména je [tituly před jménem] [jméno FO] zmocněn k zastupování odboru obecního majetku MÚP před všemi soudy a arbitrážemi v ČSFR, jakož i před dalšími orgány, zde jedná jménem odboru obecního majetku MÚP i s účinky pro tento odbor. Zejména je oprávněn vykonávat všechny úkony, přijímat písemnosti, podávat návrhy a žádosti, uzavírat smíry a narovnání uznávat uplatněné nároky, vzdávat se nároků, podávat opravné prostředky a námitky a vzdávat se jich, vymáhat nároky, jejich plnění přijímat a potvrzovat. Tato plná moc je udělena v rozsahu práv a povinností dle občanského soudního řádu, trestního řádu, hospodářského zákoníku a zákoníku práce. Tato plná moc je vystavena na základě smlouvy o poskytování právní pomoci, uzavřené mezi odborem obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy, Mariánské nám. 4, Praha 1, a advokátem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 26. 9. 1992 s účinností od 1. 10. 1992 na dobu neurčitou. Tato plná moc byla sepsána v šesti vyhotoveních, jedno vyhotovení náleží klientovi, odboru obecního majetku Magistrátního úřadu hl. m. Prahy a pět vyhotovení náleží advokátovi. Tato plná moc byla vyhotovena s platností do 31. 10. 1992.“ Hospodářskou smlouvou ze dne 27. 11. 1991 uzavřenou DP - Inženýrské služby MHD, Na Moráni 3, Praha 2, jako předávající organizací, řízenou Magistrátním úřadem hlavního města Prahy a Technickou správou komunikací, Zlatnická 3, Praha 1, jako přejímající organizací, řízenou Magistrátním úřadem hlavního města Prahy, se tyto organizace dohodli, že ke dni 1. 8. 1991 se bezúplatně převádí právo hospodaření k majetku, a to mimo jiné k VO komunikace v trase TT Ohrada-Palmovka, 1118 komunikace záp. vozovky, 1126 komunikace vých. vozovky, 1142 komunikace Koněvova, 1169 komunikace Novovysočanská, 1177 komunikace Pod Krejcárkem, 3148 vyústění u. v. do terénu, přičemž pořizovací cena byla 20 094 462 Kčs a zůstatková cena 20 094 462 Kč. Důvodem převodu národního majetku bylo, že slouží k plnění úkolů, jimiž je pověřena přejímající organizace. Podle hospodářské smlouvy ze dne 4. 4. 1989 o dočasném užívání národního majetku podle § 71 a § 348 úplného znění hospodářského zákoníku číslo 45/1983 Sb. ze dne 13. 5. 1983 a vyhlášky FMF číslo 156/75 Sb., § 9 odst. l a 2, uzavřené za účelem: tramvajová trať Ohrada – Palmovka a stavba komunikační úpravy v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka, a to mezi Sady, lesy, zahradnictví, podnikem hlavního města Prahy, v Praze 1, Betlémská 9, zastoupeným [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], ředitelem podniku a Dopravním podnikem hl. m. Prahy – Investorem dopravních staveb, ulice Na bojišti 5, Praha 2 (investor a uživatel), zastoupeným [tituly před jménem] [adresa], vedoucím odboru majetkové přípravy staveb, uživatelem, byly Sady, lesy, zahradnictví, podnik hlavního města Prahy správcem – uživatelem části pozemku č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jehož součástí je veřejná zeleň (čl. I. smlouvy). Podle čl. 2 hospodářské smlouvy se Sady, lesy, zahradnictví, podnik hlavního města Prahy a Dopravní podnikem hl. m. Prahy – Investor dopravních staveb dohodly na dočasném bezplatném užívání pozemku – části pozemku, uvedeného v čl. I., o výměře 9 640 m2 trvale, 1 150 m2 dočasně zábor celkem 10 790 m2, podle situačního náčrtku, pro účely stavby: komunikační úpravy v trase tramvajové trati Ohrada – Palmovka, a to v období od 1.5.1989 do 31.12.1992. V čl. 3 hospodářské smlouvy byly podrobně rozepsány podmínky záboru, přičemž pod písm. h) tohoto článku bylo stanoveno dodržení podmínek rozhodnutí o umístění stavby čís. [Anonymizováno] ze dne 25. 7. 1988 (práv. moc 30. 8. 1988), a to bodů 8, 9, 10, 11 v plném rozsahu. Podle čl. 4 hospodářské smlouvy měl investor – uživatel zajistit, že po uplynutí lhůty o dočasném užívání podle ust. čl. 2 hospodářské smlouvy do 31. 12. 1992 budou pozemky veřejné zeleně, budovy, cesty uvedeny do původního stavu. Podle čl. 8 hospodářské smlouvy smlouva vstoupila v platnost dnem po předchozím podpisu zmocněných zástupců obou stran. Podle hospodářské smlouvy ze dne 25. 1. 1988, která se týkala dočasného užívání národního majetku, jež byla uzavřena za účelem stavba tramvajové trati Ohrada – Palmovka, a to mezi Sady, lesy a zahradnictvím, podnikem hlavního města Prahy a Dopravním podnikem hl. m. Prahy – Investorem dopravních staveb, k.ú.o., jako uživatelem, byly Sady, lesy a zahradnictvím, podnik hlavního města Prahy uživatelem pozemku č. [hodnota] v k.ú. [adresa], jehož součástí je veřejná zeleň (čl.1). Podle čl. 2 této hospodářské smlouvy dočasné užívání pozemku uvedeného v ust. čl. 1, o výměře trvale 2 998 m2, dočasně 7 928 m2, podle situačního náčrtku, pro účely stavby tramvajová trať Ohrada - Palmovka, přenechaly Sady, lesy a zahradnictvím, podnik hlavního města, investorovi – uživateli, bezplatně na dobu od r. 1988 a 31. 12. 1992. V čl. 3 hospodářské smlouvy byly podrobně rozepsány podmínky záboru, přičemž pod písm. h) tohoto článku bylo stanoveno dodržení podmínek rozhodnutí o umístění stavby čís. [Anonymizováno] ze dne 4. 9. 1987, a to bodů 2.1, 2.5 v plném rozsahu. Podle čl. 4 hospodářské smlouvy měl investor – uživatel zajistit, že po uplynutí lhůty o dočasném užívání podle ust. čl. 2 hospodářské smlouvy do 31. 12. 1992 budou pozemky veřejné zeleně, budovy, cesty uvedeny do původního stavu. Podle čl. 8 hospodářské smlouvy smlouva vstoupila v platnost dnem po předchozím podpisu zmocněných zástupců obou stran. Dne 21. 11. 1990 v 15:30 hodin a dne 22. 11. 1990 v 7:30 hodin proběhla na úseku tramvajové trati Ohrada - Palmovka včetně napojení na Ohradě a Palmovce zkušební jízda, přičemž tramvajový úsek byl projížděn v obou směrech. Traťový úsek byl způsobilý pro provoz s omezením, že rychlost jízdy na mostě nesmí přesáhnout 40 km/hod. Na sloupku osvětlení před trakčním sloupkem čís. 74 ve směru na Palmovku měla být zřízena bezpečnostní zastávka. V dopise ze dne 14. 2. 2001 odbor obchodních aktivit Magistrátu hl. m. Prahy informoval žalobce dopisem zaslaným právnímu zástupci žalobců, že žádost žalobců o výkup pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] předali k přímému vyřízení odboru majetku Magistrátu hl. m. Prahy s tím, že jejich odbor se v současné době výkupy pozemků nezabývá. Dopisem ze dne 14. 3. 2001 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy žalobcům v tomto dopise zaslaným právnímu zástupci žalobců sdělil, že jim byla postoupena žádost o majetkoprávní vypořádám pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 9 687 m2 v k.ú. [adresa]. Dle přiložené kopie výpisu z KN se jedná o ostatní veřejnou zeleň, přičemž žalobcům bylo oznámeno, že rada ZHMP dne 30. 5. 2000 usnesením č. 0608 schválila nová pravidla pro výkup pozemků ve vlastnictví fyzických osob, zastavěných stavbami ve vlastnictví hl. m. Prahy. Dle těchto pravidel měla být kupní cena stanovena (na základě znaleckého posudku, zpracovaného dle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a prováděcí vyhlášky MF ČR), a to způsobem: a) místní komunikace I. třídy - maximálně 100 % základní sazby dle vyhlášky, b) místní komunikace II. třídy - maximálně 75% základní sazby dle vyhlášky, c) místní komunikace III. třídy - maximálně 50% základní sazby dle vyhlášky, d) místní komunikace IV. třídy - maximálně 25% základní sazby dle vyhlášky. V případě veřejné zeleně, žalovaná 2) vykupovala tyto plochy za cenu 7 Kč/1 m. V dopise ze dne 25. 2. 2002 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy zaslaným právnímu zástupci žalobců sdělil, že ve věci majetkoprávní vypořádání pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], po přezkoumání všech dostupných dokladů a listin, šetřením na Katastrálním úřadu a konzultacích s investorem stavby, kterým byly Inženýrské a dopravní stavby a.s., že na předmětnou lokalitu, ve které se nacházejí pozemky žalobců, konkrétně stavba tramvajové trasy a komunikace Ohrada - Palmovka byl v roce 1995 vyhotoven geometrický plán číslo [hodnota], který řešil majetkoprávní vztahy s ohledem na skutečné provedení stavby. Investor stavby IDS a.s. neměl dostatek finančních prostředků na výkup pozemků, a proto se geometrický plán nepodařilo vložit do katastru nemovitostí. Originály geometrického plánu se zachovaly a jsou k dispozici odboru správy majetku MHMP. Po kolaudačním rozhodnutí stavby, který je podmiňujícím dokladem pro zápis geometrický plán, se v současné době pátrá. Dále bylo sděleno, že pokud bude kolaudační rozhodnutí k dispozici, dal by se uvedený geometrický plán z roku 1995 zapsat pouze částečně, poněvadž tomu brání skutečnost, že na katastrálním úřadu byly zapsány geometrické plány pro majetkoprávní vypořádání pozemků v dané lokalitě. V důsledku vzniklých změn bude nutné vyhotovit nový geometrický s využitím původního geom. plánu z roku 1995. Nový geometrický plán spolu s kolaudací bude podkladem pro zápis do katastru nemovitostí a zároveň pro majetkoprávní vypořádání pozemků žalobců. V dopise ze dne 30. 4. 2002 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy ve věci majetkoprávního vypořádání - k.ú. Žižkov, oznámil právnímu zástupci žalobců, že stanovení nájemného z pozemků nesloužících k podnikání nájemce se řídí výměrem Ministerstva financí ČR č. 01/2002, který byl vydán v Cenovém věstníku MF dne 5. 12. 2001 a pro rok 2002 činí v hlavním městě Praze 30 Kč/m2. Protože ale není možné bez geometrického zaměření určit jednoznačně, jaká výměra z pozemků žalobců je skutečně zastavěna stavbami ve vlastnictví hl. m. Prahy, nemůže být s nimi uzavřena nájemní smlouva bez geometrického plánu. V tomto dopise bylo uvedeno, že argumentace žalobců, že vlastní tyto pozemky již deset let, není dle názoru odboru Magistrátu hl. m. příliš vhodná, neboť žalobci věděli, že pozemky, o jejichž vydání dle restitučního zákona žádají, jsou zastavěné a mohli požádat o finanční náhradu proplacenou státem. V dopise ze dne 24. 5. 2002 odbor správy majetku Magistrátu hl. m. Prahy oznámil právnímu zástupci žalobců, že odpověď na jejich dopis ze dne 2. 4. 2002 zaslali dne 30. 4. 2002 na adresu, která byla uvedena na razítku jejich dopisu, tj. 17. listopadu, [adresa]. Žalobci a jejich právní předchůdci dopisem ze dne 2. 4. 2002 uplatnili požadavek na zaplacení bezdůvodného obohacení za užívání výše uvedených pozemků vůči žalované 2). Žalovaná 2) reagovala až na jejich další dopis ze dne 25. 4. 2002, a to dopisem ze dne 30. 4. 2002, ve kterém odmítla jejich návrh s tím, že bez geometrického zaměření nelze jednoznačně určit, jaká výměra z pozemků žalobců je skutečně zastavěna stavbami ve vlastnictví žalované. Dne 12. 3. 1992 uzavřela žalovaná 1) se společností [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa], nájemní smlouvu č. [Anonymizováno], na základě níž přenechala uvedené společnosti komunikace, mosty a lávky, jejich součásti a silniční pozemky, k nimž má právo hospodaření a které jsou uvedeny v příloze č. [hodnota] nájemní smlouvy (mezi nimi jsou uvedeny i dvě pěší lávky pod Krejcárkem – Na Ohradě, směr Karlín), za účelem jejich využití k umisťování reklamních poutačů, za což se uvedená společnost zavázala platit nájemné ve výši 630 USD ročně za pronájem pro jeden reklamní poutač s tím, že dohodnuté nájemné se mělo zvyšovat od 5. do 10. roku každý rok o 20 % ročního nájemného předchozího roku. Smlouva byla uzavřena na dobu 10 let ode dne jejího podpisu a obnovuje se automaticky na dobu dalších 10 let, pokud jedna strana neprojeví vůli, že si to nepřeje, a to v šestém měsíci před skončením desetileté lhůty platnosti V průběhu trvání smluvního vztahu žalované 1) a společnosti [právnická osoba]. byly práva a povinnosti společnosti [právnická osoba]. z nájemní smlouvy postoupeny na společnost [právnická osoba]., IČO: [IČO], sídlem [adresa]. Podle [právnická osoba] sídelního útvaru hlavního města Prahy, výkresu č. [hodnota] –[adresa] využití ploch, výkresu č. [hodnota] – Územní systém ekologické stability a výkresu č. [hodnota] – Podrobné členění ploch zeleně, jsou celoměstským systémem zeleně dotčeny pozemky v k.ú. [adresa]: parc. č. [Anonymizováno] v celém rozsahu; parc. č. [Anonymizováno] – převážná část a parc. č. [Anonymizováno] – částečně je dotčena severní polovina. Závěrem Institut plánovaní a rozvoje hl. m. Prahy uvedl, že celoměstský systém zeleně na výše uvedených pozemcích nebyl upravován žádnou změnou ani úpravou Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Jeho vymezení je platné od 1. 1. 2000, kdy nabyl účinnosti Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy. Žalovaná 1) sespolečností [právnická osoba]. pak uzavřela i smlouva o dílo na kontinuální základní celoroční údržbu těchto ploch zeleně celopražského významu. U předmětných pozemků činila v rozhodném období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 výše obvyklé ceny nájemného pro každý jednotlivý pozemek za jednotku 30 Kč/m2/rok. Celkem u všech oceňovaných pozemků při výměře 9 687 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 290 610 Kč. U jednotlivých pozemků: p.č. [Anonymizováno] při výměře 2 983 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 89 490 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 30 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 30 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 349 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 10 470 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 145 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 4 350 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 73 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 2 190 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 231 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 6 930 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 111 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 3 330 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 2 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 60 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 7 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 210 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 2 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 60 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 65 m2 činí obvyklá cena nájemného částku 1 950 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 45 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 1 350 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 39 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 1 170 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 252 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 37 560 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 350 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 40 500 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 342 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 40 260 Kč, p.č. [Anonymizováno] při výměře 1 689 m2 činila obvyklá cena nájemného částku 50 670 Kč.

55. Podle ust. § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1.1.2014 (dále jen „o.z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle ust. § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle ust. § 3028 odst. 3 o.z. není-li stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Podle ust. § 3036 o.z. podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy, i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Ve smyslu uvedených ustanovení soud s přihlédnutím k datu uzavření dohody o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, jakož i s přihlédnutím k období, za které žalobci požadují vydání bezdůvodného obohacení (od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003) a dále ke skutečnosti, že k případnému vydržení předmětných pozemků žalobci mělo dojít před účinností zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, pro právní posouzení této věci použil zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“).

56. Podle ust. § 37 odst. 1 obč. zák. právní úkon musí být učiněn svobodně a vážně, určitě a srozumitelně; jinak je neplatný.

57. Podle ust. § 41 obč. zák. vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu.

58. Podle ust. § 129 odst. 1 obč. zák. je držitelem ten, kdo s věcí nakládá jako s vlastní nebo kdo vykonává právo pro sebe.

59. Podle ust. § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost.

60. Podle ust. § 134 odst. 3 obč. zák. do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce.

61. Podle ust. § 130 odst. 1 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

62. Podle ust. § 451 odst. 1 obč. zák. kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat.

63. Podle ust. § 451 odst. 2 obč. zák. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

64. Podle ust. § 14b zákona č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

65. V daném případě je předmětem řízení žalobci uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého tím, že žalovaní užívali předmětné pozemky v žalovaném období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003, bez jakéhokoliv právního důvodu. Ze shora citovaných ustanovení občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, vyplývá, že vznik nároku ochuzeného na vydání bezdůvodného obohacení, resp. vznik povinnosti obohaceného k vydání bezdůvodného obohacení je podmíněn tím, že obohacený nabyde bez spravedlivého důvodu na úkor ochuzeného majetkový prospěch, čímž způsobí ochuzenému majetkovou újmu. K tomu, aby soud mohl obohacenému uložit povinnost vydat ochuzenému bezdůvodné obohacení, je pak třeba, aby bylo splnění shora uvedených podmínek prokázáno.

66. V řízení bylo prokázáno, že rozhodnutím finančního odboru ONV v Praze 3 ze dne 18.4.1961, čj. fin. [Anonymizováno], byly zestátněny pozemky č. kat. [Anonymizováno] a č. [hodnota] v k.ú [adresa], zapsané v kn. vl. č. [hodnota] pozemkové knihy pro k.ú. [adresa], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], zapsaný v knihovní vložce č. [hodnota] pozemkové knihy pro k.ú. [adresa]. Dále bylo prokázáno, že dne 16. 10. 1992 byla mezi Magistrátním úřadem hl. m. Prahy, odborem obecního majetku, jako vydávajícím, a [Jméno žalobce A], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO], [Jméno advokáta B], [Jméno žalobce D] jako přejímajícími uzavřena dohoda o vydání věci a vzájemném vypořádání nároků ve smyslu § 5 odst. 2 zákona č. 403/1990 Sb., o zmírnění některých majetkových křivd, v níž bylo uvedeno, že vydávající Magistrátní úřad hl. m. Prahy má v držení shora uvedené pozemky, které byly zestátněny a které jsou nyní označeny jako pozemky č. [hodnota], č. [Anonymizováno] a č. [Anonymizováno], vše v k.ú. [adresa]. Ve vztahu k pozemku č. [hodnota] v k.ú. [adresa] bylo v dohodě o vydání věci uvedeno, že je zapsán na LV č. [hodnota] v k.ú. [adresa], má celkovou výměru 9 776 m2, přičemž dvě části pozemku (část o výměře 0,3821 ha a část o výměře 0,0444 ha) jsou nezatíženy a vydávány, a část zbývající je předmětem hospodářské smlouvy č. [adresa] ze dne 4. 4. 1989 uzavřené mezi Sady, lesy a zahradnictvím a Dopravním podnikem hl. m. Prahy, Investor dopravních staveb, s dobou platnosti do 31. 12. 1992 s tím, že přejímající vstupují do všech práv a povinností z této smlouvy plynoucích. Dále bylo v dohodě o vydání věci uvedeno, že je vydáván pozemek č. kat. [Anonymizováno], kultura 14 o celkové výměře 371 m2, v k.ú. [adresa], LV č. [hodnota], a pozemek č. kat. [Anonymizováno] kult. 14 o celk. výměře 7506 m2, v k.ú. [adresa], který byl zapsán na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] u Střediska geodézie pro hl. m. Prahu. Státní notářství pro [adresa] registrovalo dohodu o vydání věci dne 28.12.1992, pod č.j. [spisová značka], přičemž tímto dnem nabyla dohoda účinnosti. Jako vlastníci pozemků p.č. [Anonymizováno] o výměře 2 983 m2, p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře l m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 349 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 145 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 73 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 231 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 111 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 7 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 2 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 65 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: jiná plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 45 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní komunikace; p.č. [Anonymizováno], o výměře 39 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: ostatní dopravní plocha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 252 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: zeleň; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 350 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: silnice; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 342 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: dráha; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 689 m2, druh pozemku: ostatní plocha, způsob využití: silnice; zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen jako „předmětné pozemky“), byli v rozhodné době od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 katastru nemovitostí uvedeni žalobci, a to na základě nabývacího titulu –dohody o vydání věci podle zákona č. 403/1990 Sb. ze dne 28. 12. 1992, č.j. [spisová značka]. Ke změnám na LV č. [hodnota] pro k.ú. [adresa] došlo na podkladě žádosti Magistrátu hl. m. Prahy – odboru správy majetku č.j. [Anonymizováno] ze dne 21. 11. 2002 zápisem geometrického plánu č. [hodnota] na vyznačení stavby tramvajová trať [adresa] - Palmovka, komunikační, terénní a sadové úpravy v trase, jejich č.j. [č. účtu]. Soud se v dané věci zabýval platností uvedené dohody jako tzv. předběžnou otázkou, která sice není předmětem řízení, ale na jejímž vyřešení závisí rozhodnutí v dané věci, neboť právě z vlastnického práva žalobců lze odvozovat jejich právo na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého jimi tvrzeným užíváním předmětných pozemků žalovanými bez právního důvodu. V této souvislosti platí, že soud si může jako předběžnou otázku posoudit jakoukoliv otázku (i takovou, k jejímuž řešení přísluší rozhodnout jinému orgánu) kromě otázky týkající se osobního stavu účastníků, otázky, zda byl spáchán trestný čin či přestupek a kdo je spáchal, a otázky, která byla pravomocně vyřešena v jiném řízení. Otázka platnosti dohody o vydání věci pak není ani jednou z otázek, kterou si soud nemůže posoudit sám. Předně soud uvádí, že až do zahájení tohoto řízení nikdo neměl pochybnosti o této dohodě, ani o tom, že pozemky byly vydány z majetku žalované 1), přičemž sama žalovaná 1) činila kroky k vypořádání se se žalobci. Sama se pak nikdy určení svého vlastnického práva k vydaným pozemkům nedomáhala, ač jí v tomto postupu nic nebánilo. Je tedy zjevné, že žalovanou 1) tvrzený rozpor mezi zápisem vlastnického práva žalobců v katastru nemovitostí a jí tvrzeným skutečným vlastnickým právem nikterak nevadil. Sama ani neuváděla, kdo by měl být podle jejího názoru jako vlastník předmětných pozemků zapsán a její tvrzení se omezovalo pouze na to, že předmětné pozemky neměly být vydány, stejně jako žalovaná 2. Žalovaná 1) a rovněž i žalovaná 2) byla v tomto směru nečinná a pasivní a ani jedna z nich nevyužila ani jiné právní instrumenty k ochraně svých práv, např. podle ust. § 17 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. V daném případě z provedeného dokazování vyšlo najevo, že předmětné pozemky tvoří veřejné prostranství, které je užívané k uspokojování potřeb obyvatel a návštěvníků hlavního města Prahy. Jedná se o pozemky tvořící funkční celek v rámci významného celopražského dopravního uzlu, jehož součástí jsou přestupní stanice mezi linkami městské hromadné dopravy a dopravně spojují různá místa sídelního útvaru hlavního města Prahy. Přičemž celoměstský systém zeleně na výše uvedených pozemcích nebyl upravován žádnou změnou ani úpravou Územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy. Jeho vymezení je platné od 1. 1. 2000, kdy nabyl účinnosti Územní plán sídelního útvaru hlavního města Prahy. Žalovaná 1) se společností [právnická osoba]. pak uzavřela i smlouva o dílo na kontinuální základní celoroční údržbu těchto ploch zeleně celopražského významu. Podle soudu proto pro daný případ není rozhodné kolik námitek neplatnosti předmětné smlouvy jsou žalovaní schopni v předmětné sporu vznést, ale zásadní je že s faktickým a právní stavem předmětných pozemků byli srozuměni a v tomto směru žádné právní kroky ke změně zápisu vlastnického práva k předmětným pozemkům neučili. Po žalobcích proto nelze požadovat vyšší bdělost, když vycházeli z údajů zapsaných ve veřejném rejstříku, nežli od žalovaných.

67. V této souvislosti soud ve shodě s odvolacím soudem odkazuje na judikaturu na judikaturu Ústavního soudu o dobrověrném nabyvateleli. Z nálezu Ústavního soudu ze dne 28. 1. 2016, sp. zn. III. ÚS 247/14 se podává, že společným znakem judikatury Ústavního soudu je poskytnutí ústavněprávní ochrany dobrověrnému nabyvateli, který odvozoval své vlastnické právo k nemovitosti evidované v katastru nemovitostí od právního úkonu, jenž byl později shledán absolutně neplatným. Nezbytným předpokladem pro tento originární způsob nabytí vlastnického práva je dobrá víra nabyvatele, kterou jsou obecné soudy povinny důsledně posoudit s ohledem na individuální okolnosti každého případu (srov. obdobně již zmíněný nález Ústavního soudu ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. I. ÚS 2219/12 nebo nález ze dne 27. 8. 2015, sp. zn. III. ÚS 415/15). Jak uzavřel odvolací soud i v případě posouzení dohody o vydání věci jako neplatné by žalobcům svědčila dobrá víra ve smyslu citované judikatury. Žalobci s ohledem na individuální okolnosti případu (vydání pozemků dohodami podle restitučních předpisů, dobrá víra v zápis v katastru nemovitostí, po dlouhou dobu žádné zpochybňování vlastnického práva žalobců ze strany žalovaných včetně jednání o vypořádání vzájemných majetkových vztahů, právní jednání žalobců ve vztahu k pozemkům) mohli legitimně spoléhat na to, že předmětné pozemky nabyli od osoby k tomu oprávněné, přičemž při porovnání v kolizi stojících zájmů je třeba dát přednost zájmu žalobců. Jelikož tento způsob nabytí vlastnického práva nelze zaměňovat s nabytím vlastnického práva vydržením, neboť se jedná o originární způsob nabytí vlastnického práva, nejsou odvolací námitky žalovaných ohledně nesplnění podmínek pro vydržení relevantní (obdobně usnesení Ústavního soudu II. ÚS 505/15). I v tomto případě by žalobci byli aktivně věcně legitimováni k vymáhání nároku z bezdůvodného obohacení.

68. Pokud jde o vlastní bezdůvodné obohacení a jeho výši, pak plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí od počátku právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění. To, že na předmětných nemovitých věcech je umístěna stavba komunikace, nebylo ve věci sporným, naopak žalovaný sám doložil příslušné stavební povolení a kolaudační rozhodnutí. Rovněž bylo také prokázáno vlastnické právo žalobce k předmětným nemovitým věcem. Již ze samotného titulu vlastnického práva ke stavbě, která byla postavena na cizím pozemku, vyplývá obohacení tohoto vlastníka na úkor vlastníka pozemku, jak bylo opakovaně judikováno (např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1405/2005), v takovém případě totiž vzniká prospěch tomu, kdo realizuje uživatelská oprávnění, aniž by za to platil úhradu a aniž by se tedy jeho majetkový stav zmenšil o prostředky vynaložené v souvislosti s právním vztahem, který zakládá právo věc užívat. Rozhodovací praxe je pak dlouhodobě ustálena v závěru, že pokud vlastník místní komunikace vystaví tuto komunikaci na pozemku třetí osoby, aniž by mu k tomu svědčil řádný právní titul, dochází tím na jeho straně k bezdůvodnému obohacení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 10. 2016, sp. zn. 28 Cdo 1848/2016 nebo ze dne 11. 11. 2009, sp. zn. 28 Cdo 2056/2009). Soud přitom v této věci neshledal jediný důvod, proč by se měl od této ustálené judikatury odchýlit, a to ani s ohledem na novelizaci zákona o pozemních komunikacích. Ústavní soud pak například v nálezu ze dne 19. 1. 2014, sp. zn. II. ÚS 3624/13, shrnul, že pokud dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytována, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení. Podle § 34 zákona č. 108/2000 Sb., o obcích, je veřejným prostranstvím mimo jiné veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení (obdobně nález Ústavního soudu ze dne 25. 4. 2012, sp. zn. I. ÚS 1607/11 či ze dne 5. 2. 2013, sp. zn. IV. ÚS 2127/12).

69. Podle § 100 odst. 1 obč. zák. se právo promlčí, nebylo-li vykonáno v době v tomto zákoně stanovené. Dle § 107 odst. 1 obč. zák. se právo na plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za dva roky ode dne, kdy se poškozený/oprávněný z bezdůvodného obohacení dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a o tom, kdo se na jeho úkor obohatil; dle odst. 2 téhož zákonného ustanovení se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky. U práva na vydání bezdůvodného obohacení (jako u práva na náhradu škody) je stanovena dvojí, kombinovaná promlčecí doba, a to subjektivní (dvouletá) a objektivní(tříletá), jejichž počátek je upraven odlišně. Pro počátek subjektivní dvouleté promlčecí doby je rozhodné, kdy se oprávněný v konkrétním případě skutečně dozví, že došlo na jeho úkor k bezdůvodnému obohacení (jde o vědomost oprávněného o bezdůvodném obohacení na jeho úkor vyčíslitelném v penězích), pro počátek tříleté objektivní promlčení doby je rozhodné, kdy skutečně k bezdůvodnému obohacení došlo. Vzájemný vztah těchto dvou promlčecích dob je takový, že skončí-li běh jedné z nich, právo se promlčí, a to i vzdor tomu, že oprávněnému ještě běží i druhá promlčecí doba. Soud však promlčené právo oprávněnému nepřizná jen tehdy, byla-li v soudním řízení důvodně vznesena námitka promlčení.

70. V posuzovaném případě má soud za to, že žalobou uplatňovaný nárok z titulu bezdůvodného obohacení není promlčen. V posuzovaném případě z provedeného dokazování vyplynulo, že žaloba na vydání bezdůvodného obohacení byla k soudu podána dne 25. 3. 2004 a žalobci požadovali bezdůvodné obohacení od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2023, je tedy zřejmé v daném případě neuplynula dvouletá subjektivní promlčecí doba. Námitka žalované 1), že v daném případě je třeba vycházet z podání ze dne 5. 11. 2004, doručeného soudu dne 8. 11. 2004, nikoliv z původní žaloby, a tudíž právo žalobců je vzhledem k této skutečnosti částečně promlčeno, a to až do doby 7. 11. 2004, není relevantní, neboť již rozsudkem ze dne 15. 11. 2010, č.j. 26 C 669/2008-310 o návrhu žalobců rozhodl, že změna žaloby se nepřipouští a soud rozhodoval o původní žalobě, po jejím částečném zpětvzetí.

71. V řízení bylo prokázáno, že žalobci byli v rozhodném období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 vlastníky předmětných pozemků a pozemky parc. č. [Anonymizováno] o celkové výměře 4 960 m2 byly v předmětném období využívány žalovanou 1). Pozemek p. č. [Anonymizováno], o výměře 2 983 m2, je užíván jako zeleň s asfaltovou stezkou, pozemek p.č. [Anonymizováno], o výměře 349 m2, je užíván jako zeleň mezi silnicí a tramvajovou tratí; pozemek p.č. [Anonymizováno], o výměře 145 m2, je užíván jako zeleň mezi komunikacemi; pozemek p.č. [Anonymizováno], o výměře 231 m2, je hliněný či vyštěrkovaný pozemek umístěný převážně pod mostní komunikací; p.č. [Anonymizováno], o výměře 1 252 m2, je využíván jako zeleň, chodník a schodiště na lávku, částečně pozemek pod lávkou. V rozhodném období od 1. 4. 2002 do 1. 4. 2003 byli žalobci vlastníky pozemku p.č. [Anonymizováno] o výměře 1 342, na kterém se nachází tramvajová trať a byla užívána žalovanou 2), což nebylo ani žalovanou 2) sporováno. S ohledem na tyto skutečnosti a vše výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobci mají právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 148 800 Kč ve vztahu k žalované 1) (tato částka odpovídá násobku výměry 4 960 m2 a zjištěné obvyklé ceně nájemného 30 Kč/m2/rok), jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku a dále mají žalobci právo na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 40 260 Kč ve vztahu k žalované 2) (tato částka odpovídá násobku výměry 1 342 m2 a zjištěné obvyklé ceně nájemného 30 Kč/m2/rok), jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

72. Vedle toho vznikl žalobcům i nárok požadovat po žalovaných příslušenství přiznané částky – úrok z prodlení podle ust. § 517 odst. 1, 2 obč. zák. od 1. 4. 2004 do zaplacení. Výše úroků je dána ust. § 1, 3 nařízení vlády č. 142/1994 Sb.

73. O nákladech řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy náhradu nákladů řízení přiznal jednotlivým žalobcům, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku. Žalobkyně [Jméno žalobce C] rovněž zaplatila na náklady znaleckého posudku částku 10 000 Kč. Žalobci celkem mají právo i na zaplacení části zaplaceného soudního poplatku, a to ve výši 7 496 Kč (2x) a 530 Kč. Právní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] do 17. 1. 2022 zastupoval šest žalobců (v této době učinil celkem [hodnota] úkonů) a po tomto datu pak čtyři žalobce označené jako a), b), c), d) (v této době učinil 6 úkonů). Od 18. 1. 2002 do řízení vstoupila [Jméno advokátky A] a zastupoval [jméno FO] a následně její právní nástupkyni [Jméno advokáta C]. Od 25. 4. 2022 pak zastupovala i pana [Jméno advokáta B]. Výše náhrady za jednotlivé úkony právní služby je ve vztahu k žalobcům zastupovaným [Jméno advokáta A] dána § 7 bod 5. ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky a § 12 odst. 4 vyhlášky za zastupování šesti, resp. čtyřech žalobců. Pokud jde o úkony právní služby týkající se všech žalobců, tak těch učinil [jméno FO] 54, tedy 41 760 Kč x 54 úkonů, tedy výše odměny činí 2 255 040 Kč (se soudními poplatky a náhradou za zálohu na znalecký posudek se jedná o částku 2 280 562 Kč plus příslušný počet režijních paušálů, které do 1. 9. 2006 činily 75 Kč a poté 300 Kč dle § 13 odst. 4 vyhlášky v příslušném znění (54x41 760 Kč činí 2 255 040 Kč plus zmiňované soudní poplatky a záloha plus 3x 75 Kč, tedy 225 Kč a 51x 300 Kč, tedy 15 300 Kč, celkem tedy 2 296 087 Kč. Vzhledem k tomu pod výrokem IV. rozhodl ve vztahu k žalované 1) činí výše náhrady nákladů činí 1 807 020,50 a výrokem VII. Ve vztahu lk žalované 2 činí náklady částku 489 066,50 Kč. Za zbývajících 6 úkonů činí u [tituly před jménem] [jméno FO] částka náhrady nákladů řízení 6 x 27 840 Kč, tedy 167 040 Kč plus částka 1 800 Kč za režijní paušály ve výši 300 Kč, tedy celkem 168 840 Kč. Žalovaná č. 1 povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d) na náhradě nákladů řízení částku 132 877 Kč k rukám právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná č. 2 je povinna zaplatit žalobcům a), b), c), d) na náhradě nákladů řízení částku 35 963 Kč k rukám právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO]. Ostatní žalobci uplatněné náklady soud nepovažoval za potřebné k účelnému uplatňování a bránění jejich práva. Náklady řízení byly přisouzeny ve vztahu k jednotlivým žalovaným v poměru jejich neúspěchu k předmětu sporu po částečném zpětvzetí žaloby, a to vůči žalované 1) ve výši 78,70 % a ve vztahu k žalované 2) ve výši 21,30 %. Náklady řízení byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

74. Žalobcům e) a f) soud přiznal náhradu nákladů podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy náhradu nákladů řízení přiznal těmto žalobcům, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo na znaleckém posudku, a to za jejich samostatné zastupování advokátkou [tituly před jménem] [Jméno advokátky A], a to za 4 úkony právní služby po 8 700 Kč podle ust. § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb. /dále jen „vyhláška“/, jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o. s. ř. a nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 17. 4. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 25/12), a to dle ust. § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky, převzetí a příprava zastoupení, ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, 2x podání ve věci samé, ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, 1x účast na jednání konaném dne 26. 4. 2022; výše těchto úkonů právní pomoci je dána § 7 bod 5. ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky, a dále a náhrady hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 vyhlášky). A 5,5 úkonu právní služby po 13 920 Kč, a to podle ust. § 11 odst. 1 písm. d) vyhlášky, 3x podání ve věci samé, ust. § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky, 3x účast na jednání konaném dne 25. 4. 2024, 13. 6. 2024 a účast při vyhlášení rozsudku dne 21. 6. 2024- úkon dle ust. § 11 odst. 2 písm. f) vyhlášky; výše těchto úkonů právní pomoci je dána § 7 bod 5. ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky a § 12 odst. 4 vyhlášky za zastupování dvou účastník řízení (žalobců e) a f)). Celkové náklady žalobců e) a f) ve výši 138 375,60 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž 21% daň z přidané hodnoty z odměny advokátky, náhrady jejích hotových výdajů) byly přisouzeny ve vztahu k jednotlivým žalovaným v poměru jejich neúspěchu k předmětu sporu po částečném zpětvzetí žaloby, a to ve vztahu k žalované 1) ve výši 78,70 % a ve vztahu k žalované 2) ve výši 21,30 %. Náklady řízení byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Ostatní žalobci uplatněné náklady soud nepovažoval za potřebné k účelnému uplatňování a bránění práva.

75. O nákladech řízení státu soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Soud přiznal znalci [tituly před jménem] [jméno FO] znalečné, a to usnesením ze dne 30. 9. 2021 pod č.j. 26 C 669/2008-1136 ve výši 22 321 Kč, dále usnesením ze dne 30. 9. 2021 pod č.j. 26 C 669/2008-1138 ve výši 601 Kč a usnesením ze dne 14. 12. 2021 pod č.j. 26 C 669/2008-1169 ve výši 1 300 Kč, tomuto znalci tedy celkem 24 222 Kč. Dále soud přiznal znalecké kanceláři ESTIMMO, s.r.o. znalečné, a to usnesením ze dne 4. 12. 2023 pod č.j. 26 C 669/2008-1384 ve výši 70 847 Kč a usnesením ze dne 24. 5. 2024 pod č.j. 26 C 669/2008-1443 ve výši 2 662 Kč, této znalecké kanceláři celkem 73 509 Kč. Celkem vyplacené znalečné činí částku 97 731 Kč od této částky soud odečetl částku 10 000 Kč, kterou složili žalobci, zbývá tedy částka 87 731 Kč. Neúspěch ve věci u žalované1) činí 78,70 % a žalované 21,30 %. Jelikož žalovaná 1) zaplatila zálohu na náklady důkazu ve výši 35 000 Kč je povinna na náhradě nákladů státu zaplatit celou částku za znalečné vyplacené [tituly před jménem] [jméno FO] tedy částku 24 222 Kč (tento znalecký posudek se netýkal vůbec žalované 2) a ze zbývající částky 63 509 Kč, pak poměrnou část podle svého neúspěchu za současného odečtení složené zálohy ve výši 35 000 Kč, tedy celkem částku 39 204 Kč, jak je uvedeno ve výroku X. tohoto rozsudku. A žalovaná 2) zaplatila zálohu na náklady důkazu ve výši 10 000 Kč a je tedy povinna na náhradě nákladů státu zaplatit částku 3 527 Kč, jak je uvedeno ve výroku XI. tohoto rozsudku. V obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.).

Poučení