26 Co 218/2024 - 247

Rubrum

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Dany Mazákové a soudců Mgr. Olgy Mičanové a Mgr. Ondřeje Rotta ve věci žalobců: a) [jméno], narozený [datum narození] bytem [adresa] b) Ing. [jméno], narozený [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátkou [jméno] sídlem [adresa] proti žalovaným: 1. [právnická osoba] IČO [IČO] sídlem [adresa]

2. Ing. [jméno], narozený [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem [jméno] sídlem [adresa] o nahrazení projevu vůle k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Náchodě ze dne 13. 5. 2024 č. j. 11 C 12/2022-212 takto:

Výrok

I. Připouští se změna žaloby spočívající ve změně kupních smluv, pro které je navrhováno nahrazení projevu vůle žalovaných, a to pouze tak, že žalobci jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému 1 kupní cenu 112 490 Kč a žalovanému 2 kupní cenu 764 088 Kč.

II. Rozsudek okresního soudu se mění takto:

1. Žaloba, jíž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy s žalovaným 1, kterou by došlo k prodeji podílů o velikosti 3/100 pozemků uvedených na LV č. [číslo] za kupní cenu 112 490 Kč, se zamítá.

2. Žaloba, jíž se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy s žalovaným 2, kterou by došlo k prodeji podílů o velikosti 77/120 pozemků uvedených na LV č. [číslo] a podílů o velikosti pozemků uvedených na LV č. [číslo] za kupní cenu 764 088 Kč, se zamítá.

III. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovaným náklady řízení před okresním soudem, a to každému z nich 118 011,90 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

IV. Žalobci jsou povinni společně a nerozdílně nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení, a to prvnímu žalovanému 6 881 Kč a druhému žalovanému 9 866 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

Odůvodnění

1. Okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali nahrazení projevu vůle žalovaného 1 a žalovaného 2 (jako prodávajících) k uzavření kupní smlouvy s žalobci, kterou by došlo k prodeji podílů na nemovitostech, které specifikoval, za kupní cenu [částka] (výrok I). Žalobcům uložil, aby společně a nerozdílně nahradili žalovaným náklady řízení [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaných (výrok II).

2. Žalobci v žalobě tvrdili, že žalovaný 1 uzavřel jako kupující dne [datum] kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej - podílu ve výši id. 3/40 na pozemcích parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] parc. č. [hodnota] parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] parc. č. [hodnota] zapsaných na č. LV [hodnota]; - podílu ve výši id. 77/120 na pozemcích parc. č. st. [hodnota], parc. č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota]; - podílu ve výši id. 3/4 na pozemcích parc. č. st. [hodnota], parc. č. [hodnota], zapsaných na LV č. [hodnota], tj. nemovitostí v katastrálním území [adresa], za celkovou kupní cenu [částka].

3. Žalovaný 1 a žalovaný 2 následně uzavřeli dne [datum] smlouvu směnnou, kterou žalovaný 1 převedl na žalovaného 2 vlastnické právo k podílu o velikosti 77/120 na pozemcích parc. č. st. [číslo], zapsaných na LV [číslo] a k podílu o velikosti id. 3/4 na pozemcích parc. č. st. [číslo], parc. č. [číslo], zapsaných na LV [číslo]. Při převodu vlastnického práva k výše uvedeným podílům, bylo porušeno předkupní právo žalobců, když jim nebyla předložena nabídka ke koupi uvedených podílů a domáhali se realizace svého předkupního práva.

4. Žalovaní tvrdili, že oběma žalobcům byla po uzavření kupní smlouvy zaslána nabídka k uplatnění jejich předkupního práva obsahující podmínky uzavřené kupní smlouvy, ale nebyla využita a předkupní právo zaniklo. Žalovaný 1 se dále bránil námitkou, že je po něm požadován větší podíl než je ev. zákonný nárok a žalovaný 2 se bránil námitkou, že sporné nemovitosti získal v dobré víře.

5. Okresní soud rozsudkem ze dne [datum] č. j. [spisová značka] žalobu zamítl se závěrem, že nabídka ke koupi sporných podílů na nemovitostech byla žalobcům řádně učiněna a předkupní právo nevzniklo. Odvolací soud usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka], rozsudek okresního soudu zrušil a věc okresnímu soudu vrátil k dalšímu řízení se závazným závěrem, že nabídka předkupního práva nebyla řádně učiněna.

6. V přezkoumávaném rozhodnutí vyšel okresní soud ze zjištění, že kupní smlouva ze dne [datum], kterou žalovaný 1 nabyl vlastnické právo k shora uvedeným podílům na sporných nemovitostech za celkovou cenu [částka], byla uzavřena. Ze směnné smlouvy ze dne [datum] okresní soud zjistil, žalovaný 1 převedl na žalovaného 2 vlastnické právo k podílu o velikosti 77/120 na pozemcích parc. č. st. [číslo] a [číslo] (LV č. [číslo]) a k podílu o velikosti id. 3/4 na pozemcích parc. č. st. [číslo] parc. č. [číslo] (LV č. [číslo]) a žalovaný 2 naopak převedl na žalovaného 1 podíl o velikosti 23/200 na pozemcích parc. č. [číslo], [čísla] (LV č. [číslo] k. ú. [adresa]). Okresní soud dále zjistil, že dne [datum] byla žalobcům odeslána zásilka obsahující nabídku předkupního práva, přičemž zásilka byla žalobcům doručena dne [datum]. Nabídku předkupního práva učinil jménem žalovaného 1 na základě plné moci [jméno]. Protože z nabídky předkupního práva nebylo zřejmé, že žalovaný 1 jedná jménem prodávajících, uzavřel okresní soud v souladu se závazným právním názorem odvolacího soudu, že dle § 436 o. z. jednal žalovaný 1 vlastním jménem a uzavřel, že nabídka předkupního práva nebyla učiněna řádně, a proto se dále zabýval otázkou velikosti teoreticky získatelných podílů žalobců jako předkupníků.

7. Okresní soud uzavřel, že - u pozemků zapsaných na LV [číslo], měl být žalobcům nabídnut podíl z celku o velikosti 3/40 v poměru k výši jejich dosavadních podílů, protože žalovaní byli rovněž spoluvlastníky, a to žalovaný 1 s podílem o velikosti 6/10 (respektive podíl o velikosti 240/400) a žalovaný 2 s podílem 6/400, žalobce a) s podílem 1/400 a žalobce b) s podílem 42/400. Uzavřel, že součet podílů potenciálních zájemců o koupi, tedy žalobců a žalovaného 1 činí 283/400 (1/400 + 42/400 + 240/400 = 283/400). Pakliže by se převáděný podíl o velikosti 3/40 (respektive 30/400) rozdělil na 283 dílů, činil by jeden díl 3/11320 (30/400 * 1/283 = 30/113200, po krácení 3/11320). Okresní soud uzavřel, že žalovaný 1 měl při poměrném nákupu nárok na 240 dílů, tedy 720/11320 (240 dílů * 3/11320 = 720/11320) a žalobce a) by měl právo na nákup 1 dílu, tedy 3/11320 a žalobce b) by měl právo na nákup 42 dílů, tedy 126/11320 (42 dílů * 3/11320 = 126/11320). - u pozemků zapsaných na LV [číslo] měl být zájemcům o předkupní právo nabídnut podíl o velikosti 77/120; žalobce a) měl na zde zapsaných nemovitých věcech podíl 1/400 a žalobce b) podíl 42/400. Součet podílů žalobců činí 43/400 (1/400 + 42/400 = 43/400). Pakliže by se převáděný podíl o velikosti 77/120 (respektive 3311/5160) rozdělil na 43 dílů, činil by jeden díl 77/5160 (3311/5160 * 1/43 = 3311/221880, po krácení 77/5160). V daném případě by pak žalobce a) měl při poměrném nákupu nárok na 1 díl, tedy 77/5160 a žalobce b) by měl právo na nákup 42 dílů, tedy 3234/5160 (42 dílů * 77/5160 = 126/11320). - u pozemků zapsaných na LV [číslo] byli jako vlastníci zapsaných pozemků evidováni mimo jiné žalobce a) s podílem 1/40 a žalobce b) s podílem 1/20 (respektive 2/40). Součet podílů žalobců tak činí 3/40 (1/40 + 2/40 = 3/40). Pakliže by se převáděný podíl o velikosti 3/4 (respektive 30/40) rozdělil na 3 díly, činil by jeden díl 1/4 (30/40 * 1/3 = 30/120, po krácení 1/4). V daném případě by pak žalobce a) měl při poměrném nákupu nárok na 1 díl, tedy 1/4 a žalobce b) by měl právo na nákup 2 dílů, tedy 2/4, respektive 1/2 (2 díly * 1/4 = 2/4, po krácení 1/2).

8. K nároku uplatněnému proti žalovanému 1 okresní soud uvedl, že žalovaný 1 v současné době již nemá žádný podíl na pozemcích zapsaných na LV č. [číslo] a [číslo]. Podíl ve vztahu k pozemkům zapsaným na LV č. [číslo] v důsledku směnné smlouvy vzrostl na 158/200 (žalovaný 2 již není vlastníkem pozemků zapsaných na LV [číslo]). Žalobci mohou vůči žalovanému 1 požadovat uzavření kupní smlouvy toliko k pozemkům zapsaným na LV [číslo]. Žalobce a) by mohl požadovat podíl o velikosti 3/11320 z celku a žalobce b) podíl o velikosti 126/11320 z celku. Okresní soud se dále zbýval výší kupní ceny za podíl o velikosti 3/11320 a podíl o velikosti 126/11320 na pozemcích zapsaných na LV č. [číslo], když vyšel ze shodného tvrzení účastníků, že kupní cena těchto pozemků činila 21,91 Kč/1 m2, a to s ohledem na celkovou kupní cenu uvedenou v kupní smlouvě uzavřené dne [datum]. Poté okresní soud uzavřel, že jestliže by měl žalobce a) nárok na podíl o velikosti 3/11320, představoval by jeho nárok celkem 45,35 m2 (171 139 m2 /11320*3 = 45,35 m2), přičemž kupní cena by činila [částka] (45,35 m2 * 21,91 Kč = [částka]). Jestliže by měl žalobce b) nárok na podíl o velikosti 126/11320, představoval by jeho nárok celkem 1 904,90 m2 (171 139 m2 /11320*126 = 45,35 m2), přičemž kupní cena by činila [částka] (1904,90 m2 * 21,91 Kč = [částka]).

9. Okresní soud se neztotožnil s námitkou žalobců týkající se „přirůstání podílů“ ostatních potenciálních předkupníků k jejich podílům. Argumentaci rozhodnutím Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2358/2010, neshledal přiléhavou, neboť věc řešená Nejvyšším soudem vychází z jiného skutkového stavu, kdy kupujícím v kupní smlouvě nebyl žádný ze spoluvlastníků, ale toliko třetí osoba. V souzené věci je třeba zohlednit, že žalovaný 1 vlastnil již v době uzavření kupní smlouvy spoluvlastnický podíl o velikosti 3/5 na pozemcích zapsaných na LV [číslo] a koupí dalších podílů (o velikosti 3/40) dal najevo, že má i nadále vůli ve spoluvlastnickém vztahu pokračovat. Účelem zákonného předkupního práva je, aby podle možnosti bylo zachováno vlastnické právo dosavadním spoluvlastníkům, resp. některému z nich, a je tak třeba dát přednost ochraně práv stávajících spoluvlastníků před právy třetích osob. Pakliže by se soud přiklonil k argumentaci žalobců, došlo by bezpochyby k znevýhodnění spoluvlastníka v roli kupujícího (koupěchtivého). Při využití předkupního práva některými ze spoluvlastníků za současného přirůstání podílů potenciálních předkupníků, kteří nabídku nevyužili, by koupěchtivý spoluvlastník nikdy nemohl zvýšit svůj podíl (neboť „uvolněný“ podíl by přirostl k podílům spoluvlastníků využívajícím předkupní právo) - ad absurdum by tak docházelo k situacím, kdy by byl koupěchtivý spoluvlastník nucen vyčkávat, až on sám se dostane do pozice předkupníka a využitím předkupního práva navýšil svůj spoluvlastnický podíl. Nesouhlasil proto s žalobci, že existuje uprázdněný podíl o velikosti 117/400, který by měl připadnout žalobcům. Protože bylo ze strany žalobců upraveno žalobní žádání tak, aby nárokované plnění odpovídalo poměru jimi vlastněných podílů a protože okresní soud dospěl k závěru, že je žalobním petitem vázán a je vyloučeno, aby při rozhodování o nahrazení projevu vůle měnil, doplňoval či upřesňoval podstatné náležitosti kupní smlouvy, žalobu zamítl. Uvedl, že svým zásahem by zapříčinil stav, jehož účinky by žalobci, popřípadě další účastníci nezamýšleli vyvolat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 10. 2011, sp. zn. 33 Cdo 4846/2009, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2001, sp. zn. 33 Odo 273/2001 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 2. 2012, sp. zn. 22 Cdo 2358/2010).

10. K nároku uplatněnému proti žalovanému 2 okresní soud uvedl, že ohledně pozemků zapsaných na LV [číslo] a [číslo] je v katastru nemovitostí zapsaným spoluvlastníkem žalovaný 2 a zvažoval, zda ve smyslu ustanovení § 1107 odst. 1 o. z., převzal žalovaný 2 také závady váznoucí na věci a uzavřel, že žalovaný 2 nabyl spoluvlastnický podíl k výše specifikovaným pozemkům od žalovaného 1, přičemž musel vědět, že žalovaný 1 se stal spoluvlastníkem na základě kupní smlouvy ze dne [datum], neboť on sám byl v době uzavření kupní smlouvy v postavení spoluvlastníka. Pro dobrou víru žalovaného 2 svědčí dle okresního soudu okolnost, že jednal dle platných zápisů v katastru nemovitostí, kde nebyla vyznačena žádná poznámka spornosti a i on byl adresátem nabídky předkupního práva. Tato nabídka sice nebyla učiněna řádně, avšak to nemůže jít k tíži žalovaného 2, který jako laik předpokládal řádné splnění zákonné povinnosti, případné právní nedostatky této nabídky nemohl bez právního vzdělání dostatečně posoudit a zhodnotit. Okresní soud uzavřel, že žalovaný 2 mohl legitimně předpokládal, že došlo k řádnému splnění povinnosti prodávajících a ze strany žalobců nebyla nabídka předkupního práva využita a proto dospěl k závěru, že žalovaný 2 směnou pozemků nepřevzal závadu váznoucí na nemovitostech, právo žalobců zaniklo a žalovanému 2 nemůže mu být uložena povinnost uzavřít kupní smlouvu, jejímž předmětem by byl převod nemovitých věcí zapsaných na LV [číslo] a [číslo].

11. Proti rozsudku podali žalobci odvolání. měli za to, že se jako jediní spoluvlastníci domáhají realizace předkupního práva a proto byl-li předmět koupě 3/40 prodávaných pozemků rozdělen na 400 dílů, měl žalovanému 1 připadnou podíl odpovídající 6/10 jeho spoluvlastnického podílu a zbytek měl celý „přirůst“ k nárokům žalobců. Poukazovali přitom na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Co 2358/2010. nesouhlasili se závěrem, že na straně žalovaného 2 byla dána dobrá víra při uzavírání směnné smlouvy, neboť z učiněné nabídky bylo patrné, že jí činí osoba k tomu neoprávněná, tedy koupěchtivý, navíc zastoupený osobou, která neměla řádné zplnomocnění.

12. Odvolání je přípustné, ale není důvodné.

13. Při odvolacím jednání zástupkyně žalobců navrhla změnu žaloby, ale pouze tak, že kupní cena původně uvedená ve výši celkem [částka] bude rozdělena a žalobcům bude kupní smlouvou uloženo zaplatit žalovanému 1 kupní cenu [částka] a žalovanému 2 kupní cenu [částka].

14. I v odvolacím řízení lze přiměřeně použít ustanovení § 95 o. s. ř., ale použití tohoto ustanovení je omezeno v tom směru, že v odvolacím řízení nelze uplatnit nový nárok (§ 216 odst. 2 o. s. ř.), jímž se rozumí nárok, který nemá žádnou skutkovou souvislost s dříve před soudem prvního stupně uplatněným nárokem (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 2 Cdon 753/97). Odvolací soud dospěl k závěru, že změna provedená v odvolacím řízení není uplatněním nového nároku a změnu žaloby připustil (výrok I).

15. Vzhledem k tomu, že kupní smlouva mezi prodávajícími a žalovaným 1 byla uzavřena po 1. 1. 2018 a před 30. 6. 2020 (konkrétně dne [datum]), je nutné posoudit otázku existence předkupního práva podle občanského zákoníku (o. z.), ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 (srovnej čl. II odst. 4 zákona č. 163/2020 Sb., kterým se mění občanský zákoník /viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 4. 2020, sp. zn. 22 Cdo 4212/2019/). Novela o. z. provedená z. č. 460/2016 Sb. výrazně rozšířila do té doby omezené zákonné předkupní právo u spoluvlastnictví nemovité věci. Důvodová zpráva k z. č. 460/2016 Sb. záměr zákonodárce nevysvětluje a novela o. z. provedená z. č. 163/2020 Sb. naopak rozsah předkupního práva zase navrátila do stavu před novelou provedenou z. č. 460/2016 Sb. Dle již ustálené judikatury v případech zákonného předkupního práva je namístě aplikovat ustanovení o smluvním předkupním právu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3407/2015 nebo sp. zn. 33 Cdo 4737/2018), tedy ustanovení § 2140 a násl. o. z. Zákonné předkupní právo má povahu věcného práva (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 3982/2009).

16. Podle § 1124 odst. 1 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 převádí-li se spoluvlastnický podíl na nemovité věci, mají spoluvlastníci předkupní právo, ledaže jde o převod osobě blízké. Nedohodnou-li se spoluvlastníci o výkonu předkupního práva, mají právo vykoupit podíl poměrně podle velikosti podílů.

17. Podle § 2144 odst. 1 o. z. je-li předkupní právo zřízeno jako právo věcné, opravňuje předkupníka domáhat se vůči nástupci druhé strany, jenž věc nabyl koupí nebo způsobem postaveným ujednáním o předkupním právu koupi na roveň, aby mu věc za příslušnou úplatu převedl.

18. Odvolací soud nemá důvod měnit své závěry vyslovené v usnesení ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a opakuje, že povinnost nabídnout věc k prodeji má dlužník, kterým je prodávající. Z listin ze dne [datum] (č. l. 77 a 78 spisu) vyplývá, že neobsahovaly právní jednání prodávajících a neobsahovaly tedy ani vůli prodávajících učinit nabídku předkupního práva a být nabídkou po dobu zákonné lhůty vázáni (k účinnému přijetí nabídky předkupního práva k nemovitosti je třeba, aby oprávněná osoba vyplatila spoluvlastnický podíl, tj. uhradila požadovanou kupní cenu, avšak nikoli koupěchtivému, ale prodávajícímu). Nebyla-li nabídka předkupního práva učiněna, vzniklo žalobcům právo domáhat se realizace předkupního práva po koupěchtivém ve smyslu ust. § 2144 o. z. Předkupní právo je právem, které jednorázově vzniká předkupníkovi za předpokladu, že nastane určitá právní skutečnost. V souzené věci však bylo s částí předmětu koupě, a to ještě před tím, než žalobci uplatnili svoje subjektivní předkupní právo, dále nakládáno. Podíly na nemovitostech, tak jak jsou specifikovány na LV č. [číslo] a [číslo], byly převedeny směnnou smlouvou ze dne [datum] na žalovaného 2. Přitom v době uzavření směnné smlouvy již úprava daná ust. § 1124 odst. 1 o. z. ve znění účinném od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2020 neplatila a žalovanému 2 tedy nově povinnost ve smyslu ust. § 2144 o. z. nevznikla.

19. V souzené věci se dva žalobci domáhají proti dvěma žalovaným nahrazení projevu vůle k uzavření kupních smluv, podle kterých by každý z žalobců nabyl samostatně spoluvlastnický podíl na nemovitostech (byť shodných) od žalovaných, kteří jsou zapsanými samostatnými spoluvlastníky sporných podílů na nemovitých věcech. Všichni účastníci mají postavení samostatných procesních společníků. Práva a povinnosti, jejichž splnění se žalobci domáhají, je proto třeba posuzovat na straně každého z žalobců i každého z žalovaných samostatně. Předmětem sporu je dělitelné plnění, žalovaní nemají postavení nerozlučných společníků a nemají ani postavení ze zákona společně a nerozdílně povinných či zavázaných osob. Proto je třeba uvést, že pokud se žalobci v řízení před okresním soudem po celou dobu domáhali nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy (fakticky více kupních smluv) s tím, že zaplatí žalovaným původně [částka] a po změně žaloby [částka] bez rozlišení, kolik bude činit kupní cena určená pro žalovaného 1 a kolik bude činit kupní cena určená pro žalovaného 2, je třeba vyjít z toho, že dle žalobního návrhu se měla každému z žalovaných dostat kupní cena ve výši poloviny navržené celkové kupní ceny, tj. [částka]. Nebylo-li totiž v žalobě uvedeno jinak, bylo třeba vyjít z domněnky rovnosti podílů (§ 1122 odst. 3 o. z.). Již z tohoto důvodu nebylo možno v řízení před okresním soudem žalobě vyhovět, protože cena za podíly na nemovitostech logicky nemohla být pro každého z žalovaných shodná, protože po každém z žalovaných žalobci požadovali zcela jiný rozsah spoluvlastnických podílů jiných nemovitých věcí. Přitom již v usnesení ze dne [datum] odvolací soud uváděl, že rozdělení ceny odpovídající příslušnému dílu ceny sjednané za všechny prodané věci je možné, ale ani poté žalobci ke změně žaloby nepřistoupili a učinili tak až v odvolacím řízení. K nároku uplatněnému proti žalovanému 1)

20. Ve vztahu k žalovanému 1 žalobci původně nárokovali nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy ohledně podílu ve výši id. 3/40 k pozemkům parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] parc. č. [číslo], parc. č. [číslo] zapsaných na č. LV [číslo] za cenu jedné poloviny z [částka]. V průběhu řízení změnili žalobu a žádali id. podíl 3/100 na sporných pozemcích tak, že každému z nich připadne podíl o velikosti 3/200 za cenu jedné poloviny z [částka] (okresní soud tuto změnu žaloby usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] připustil). V odvolacím řízení žalobci žádali id. podíl 3/100 na sporných pozemcích (LV č. [číslo]) tak, že každému z nich připadne podíl o velikosti 3/200 za cenu celkem [částka]. Výší takto v odvolacím řízení rozdělené kupní ceny se odvolací soud s ohledem na zásadu hospodárnosti občanského soudního řízení a se zřetelem k níže uvedeným důvodům nezabýval.

21. Není sporu o tom, že nabídka k realizaci předkupního práva nebyla prodávajícími řádně učiněna a žalovaného 1 jako koupěchtivého stíhá podle § 2144 odst. 1 o. z. povinnost, aby věc za příslušnou úplatu převedl opomenutým spoluvlastníkům (žalobcům). Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že v případě žalob na nahrazení projevu vůle je soud vázán žalobou do té míry, že nemůže vůli projevenou v navržené smlouvě (u které je navrhováno nahrazení projevu vůle) ani za žalobce ani za žalovaného měnit, tj. nemůže přiznat více nebo něco jiného než se žalobce domáhá. Tento závěr ostatně žalobci v odvolání nesporovali.

22. Jádrem sporu je otázka, na jakou část z původního prodávaného podílu pozemků uvedených na LV [číslo] mají žalobci nárok. Předmětem koupě byl v kupní smlouvě ze dne [datum] definovaný podíl 3/40 z celku. Žalovaný 1 není pouze koupěchtivým, kterého by stíhala povinnost převést vše, co nabyl opomenutým spoluvlastníkům (žalobcům), ale sám byl rovněž spoluvlastníkem pozemků zapsaných na LV [číslo], a to v rozsahu 6/10 z celku. Žalobce a) byl spoluvlastník 1/400 z celku a žalobce b) spoluvlastník 42/400 z celku. Poukazují-li žalobci na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Co 2358/2010, je třeba uvést, že toto rozhodnutí je založeno na jiném skutkovém základě, kdy koupěchtivý nebyl zároveň spoluvlastníkem a proto závěry zde uvedené nejsou plně aplikovatelné na řešený spor.

23. Žalobci mají za to, že z převáděného celku 3/40 měl být odečten díl připadající na žalovaného 1 dle jeho spoluvlastnického podílu (6/10), když změnou žaloby v průběhu řízení před okresním soudem uznali, že žalovaný 1 byl jedním z původních spoluvlastníků a vznikl mu tento nárok. Mají ale za to, že zbytek mohou (po jejich vnitřní dohodě) požadovat každý z nich rovným dílem, tj. mají za to, že díly, které by teoreticky mohly připadnout na další spoluvlastníky (kteří neprodávali ani neuplatnili předkupní právo), tzv. přirostly pouze k nároku žalobců nikoli příslušným podílem také k nároku žalovaného 1. Okresní soud se s jejich závěry neztotožnil a uzavřel, že pokud byl žalovaný 1 spoluvlastníkem s podílem o velikosti 6/10 (respektive 240/400), žalobce a) s podílem 1/400 a žalobce b) s podílem 42/400, činí součet podílů potenciálních zájemců o koupi 283/400 (1/400 + 42/400 + 240/400), pak převáděný podíl o velikosti 3/40 (respektive 30/400) je třeba rozdělit na 283 dílů. Jeden díl proto činí 3/11320 (30/400 * 1/283 = 30/113200, po krácení 3/11320) a žalovaný 1 měl při poměrném rozdělení předmětu koupě (3/40 z celku) nárok na 240 dílů, tedy 720/11320 (240 dílů * 3/11320 = 720/11320) a žalobce a) měl nárok na odkoupení 1 dílu, tedy 3/11320 a žalobce b) měl nárok na odkoupení 42 dílů, tedy 126/11320 (42 dílů * 3/11320 = 126/11320). Odvolací soud se tedy ztotožnil se závěrem okresního soudu a dodává následující.

24. Podle § 2141 o. z. platí, že více osob může uplatnit předkupní právo pouze v celku (tj. k celému prodávanému podílu 3/40). Odvolací soud souhlasí s tím, že pokud by některý ze spoluvlastníků předkupní právo neuplatnil, pak se tím hypotetické podíly ostatních spoluvlastníků uplatňujících předkupní právo zvětší (příslušný podíl připadající ev. na další spoluvlastníky tzv. přiroste k nároku koupěchtivých spoluvlastníků). To v praxi znamená, že pokud je spoluvlastníků více, měli by se dohodnout, jak budou při výkonu předkupního práva postupovat, a společně to oznámit prodávajícímu. Pokud však k dohodě nedojde (jak tomu bylo v souzené věci), mají právo vykoupit předmět kupní smlouvy (v souzené věci 3/40 pozemků) poměrně podle svých podílů. V souzené věci byla kupní smlouva uzavřena [datum]. V té době bylo k pozemkům zapsaným na LV č. [číslo] dáno spoluvlastnické právo pro 16 osob (viz LV [číslo] na čl. 38 spisu). Svoje spoluvlastnické podíly prodalo celkem 9 osob (viz smlouva čl. 6 spisu) a lze důvodně předpokládat, že tyto osoby o koupi podílů ostatních prodávajících zájem neměly (kupní smlouvy byly uzavřeny se všemi na jedné listině a bylo jim tedy zřejmé, že ostatní spoluvlastníci prodávají své podíly). Žalovaný 2 uvedl, že zájem o koupi neměl, protože neměl dostatek finančních prostředků. Ostatní spoluvlastníci, kteří nebyli prodávajícími a nejsou ani účastníky tohoto řízení dali svojí nečinností najevo, že předkupní právo uplatnit nechtějí. Žalovaný 1, který byl rovněž spoluvlastníkem, zájem o koupi projevil. Okresní soud tedy správně uzavřel, že zájem o realizaci předkupního práva v konečném důsledku uplatnili pouze tři spoluvlastníci (žalobci a) a b) a žalovaný 1). Odvolací soud se ztotožňuje se závěrem okresního soudu, že převáděný celek (3/40) bylo nutno mezi tyto tři zájemce rozdělit v poměru jejich podílů, tak jak bylo uvedeno shora, tj. podíly ostatních spouvlastníků, kteří zájem o realizaci předkupního práva neprojevili, přirostou ve prospěch jak žalobců, tak žalovaného 1. Celkem tedy žalobci mohli požadovat id. podíl ve výši 129/11320 (přičemž by bylo možno respektovat jejich vnitřní dohodu o rozdělení „zbytku“ rovným dílem), protože ale požadují více, a to 3/100 (každý 3/200) nebylo možno jejich žalobě vůči žalovanému 1 vyhovět.

25. K tomu je třeba uvést, že okresní soud v rámci předvídatelnosti soudního rozhodnutí sdělil žalobcům svůj právní závěr o výši možného nároku žalobců, ale ani poté žalobci žalobu neupravili, neformulovali například eventuální petit tak, aby bylo možno žalobě vyhovět alespoň z části dle právního závěru soudu. K nároku uplatněnému proti žalovanému 2)

26. Ve vztahu k žalovanému 2 žalobci nárokují nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy ohledně spoluvlastnických podílů k pozemku parc. č. st. [číslo] (včetně na pozemku stojící stavby bez č. p./č. e.), k pozemku parc. č. [číslo], tj. k podílům na nemovitostem zapsaných na LV [číslo]. A dále spoluvlastnický podíl k pozemku parc. č. st. [číslo], jehož součástí je stavba č. p. [číslo] a k pozemku parc. č. [číslo], tj. k podílům na nemovitostem zapsaných na LV [číslo], vše u Katastrálního úřadu pro [adresa] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], okres [adresa]. Žalovaný 2 nabyl tyto nemovitosti směnnou smlouvou od žalovaného 1, který v době uzavření kupní smlouvy [datum] nebyl spoluvlastníkem těchto pozemků, tj. u těchto pozemků spor, který vznikl shora ve vztahu k pozemkům na LV č. [číslo], není dán (pokud by pozemky zůstaly ve vlastnictví žalovaného 1, stíhala by žalovaného 1 povinnost převést vše, co nabyl kupní smlouvou ze dne [datum], žalobcům.

27. Porušení předkupního práva, ke kterému došlo uzavřením kupní smlouvy ze dne [datum] nezpůsobuje neplatnost kupní smlouvy a žalovaný 1 mohl následně platně uzavřít směnnou smlouvu s žalovaným 2. Ve smyslu ustanovení § 1107 odst. 1 o. z., kdo nabyde vlastnické právo, přejímá také závady váznoucí na věci, které jsou zapsány ve veřejném seznamu; jiné závady přejímá, měl-li a mohl-li je z okolností zjistit, nebo bylo-li to ujednáno anebo stanovil-li tak zákon. Dle odst. 2 téhož ustanovení závady, které nepřejdou, zanikají. Předkupní právo spoluvlastníků nemovité věci je zákonným institutem, který je spjat s věcí (podílem na věci) a okamžikem uplatnění práva na převod jsou podíly pozemků zatíženy závadou nezapsanou ve veřejném seznamu (§ 1107 odst. 1 o. z.). Takovou závadu však nabyvatel vlastnického práva přejímá pouze za podmínky, že ji měl nebo mohl z okolností zjistit, tedy nebyl-li v dobré víře, že věc není závadou zatížena (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 1480/2020).

28. Žalovaný 2 nabyl vlastnické právo v důsledku směnné smlouvy uzavřené s žalovaným 1 dne [datum] a pro posouzení věci je podstatné, zda závada, spočívající v předkupním právu žalobců jako nezapsaném věcném právu vázajícím se k sporným nemovitým věcem, existovala a zda přešla na žalovaného 2 či nikoli. Žalobci uplatnili předkupní právo až po [datum], tj. až po uzavření směnné smlouvy (žaloba byla podána až [datum]). Nebylo-li subjektivní předkupní právo uplatněno, nemohlo ani v důsledku směnné smlouvy jako v katastru nezapsaná závada přejít na žalovaného 2. I kdyby tomu tak nebylo, ztotožňuje se odvolací soud se závěrem okresního soudu, že dobrá víra žalovaného 2 byla dána a předkupní právo směnnou smlouvou nepřešlo, ale zaniklo. Žalobci v řízení před okresním soudem tvrdili, že žalovaný 2 v dobré víře nebyl a odkazovali na to samé, co uvádějí v odvolání, tj. vyslovovali přesvědčení, že „dobrá víra žalovaného 2 byla porušena protože z nabídky předkupního práva je patrné, že ji činí osoba k tomu neoprávněná, tedy koupěchtivý, navíc zastoupený osobou, která neměla v tomto řádné zplnomocnění“. V odvolání dále uváděli, že skutečnost, že sporné pozemky byly v podílovém spoluvlastnictví, měla žalovaného 2 vést k obezřetnosti při uzavírání směnné smlouvy a k ověření, zda při nabytí spoluvlastnických podílů ze strany žalovaného 1 byly splněny všechny zákonné podmínky, včetně respektování předkupního práva ostatních spoluvlastníků. Jiné relevantní skutečnosti k popření dobré víry žalovaného 2, resp. k okolnostem, ze kterých žalovaný 2 měl a mohl zjistit existenci závady, netvrdili. Žalovaný 2 podepsal písemnou směnnou smlouvu dne [datum], k uzavření směnné smlouvy došlo [datum] (podpisem žalovaného 1). Žalovaný 2 jako slyšený účastník soudního řízení při jednání dne [datum] (čl. 102) uvedl, že mu byla v dubnu [rok] doručena písemná nabídka na využití předkupního práva. neměl dostatk finančních prostředků a proto se rozhodl nabídku nevyužít. Výpověď žalovaného 2 nebyla žalobci zpochybněna. Lze tedy uzavřít, že stejně jako žalobcům byla žalovanému 2 adresována a také nesporně doručena „nabídka předkupního práva“, kterou ale nečinil prodávající (jak bylo vysvětleno výše) (to vyplývá z výpovědi žalovaného 2, která nebyla sporována). Sami žalobci poté, kdy žalovaný 1 listiny s nabídkou předložil (založeny na č. l. 77 a 78 spisu) sporovali doručení listin; namítali, že jim s „nabídkou“ nebyla doručena kupní smlouva a že v kupní smlouvě nebyla uvedena odkládací podmínka (podání žalobců č. l. 88-90 spisu a stanovisko žalobců při jednání dne [datum]). Skutečnost, že listiny neobsahují nabídku prodávajících, ale pouze koupěchtivého, nevyhodnotil správně ani okresní soud. Tato právní otázka byla jednoznačně zodpovězena až v pořadí prvním rozhodnutím odvolacího soudu. Pokud by žádný úkon ve snaze učinit nabídku předkupního práva nebyl v dané věci uskutečněn, jistě by bylo možno po žalovaném 2 žádat, aby se sám snažil zjistit, zda na věci závada spočívající v předkupním právu ostatních spoluvlastníků je či není, přičemž by se nemohl bez dalšího spokojit s pouhým ujištěním převodce (žalovaného 1). V souzené věci ale byl učiněn písemný úkon a žalovaný 2 mohl v době uzavření směnné smlouvy oprávněně jako právní laik vycházet z toho, že všem překupníkům byla věc nabídnuta k odkoupení (tak jako jemu) a že šlo o řádnou nabídku, ale ostatní překupníci (stejně jako on) své právo nevyužili. Odvolací soud se proto ztotožnil se závěrem okresního soudu, že žalovaný 2 nemohl za daných okolností zjistit, že je dána existence závady předkupního práva a toto právo proto spolu s převodem vlastnického práva nepřevzal. Z tohoto důvodu byla žaloba vůči žalovanému 2 správně zamítnuta.

29. Se zřetelem k výše uvedeným důvodům dospěl odvolací soud k závěru, že rozhodnutí okresního soudu je ve výroku I věcně správné. Protože v odvolacím řízení došlo ke změně formulace kupních smluv pokud jde o rozdělení kupní ceny, která byla připuštěna, byl výrok I rozsudku okresního soudu formálně změněn a žaloba byla zamítnuta. K nákladům řízení 30. Okresní soud správně přiznal žalovaným jako procesně úspěšných účastníků náhradu nákladů řízení (§ 142 odst. 1 o. s. ř.), ale jejich výši dle odvolacího soudu nesprávně určil. Odvolací soud se ztotožňuje s okresním soudem, že v řízení o nahrazení projevu vůle se odměna advokáta stanoví podle sazby mimosmluvní odměny uvedené v § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen AT) a z tarifní hodnoty určené podle § 8 odst. 1 AT ve výši kupní ceny, za niž má být předmět smlouvy prodán. Okresní soud dospěl k závěru, že odměna za jeden úkon činí [částka]. Jak bylo vysvětleno shora, žalobci po celou dobu řízení před okresním soudem požadovali nahrazení projevu vůle k uzavření kupní smlouvy za dva žalované, dle které by oba žalovaní měli žalobcům prodat pozemky za celkem [částka], tj. každému měli zaplatit [částka]. Odměnu za jeden úkon právní služby je proto třeba vypočítat pro každého z žalovaných z této tarifní hodnoty a činí [částka] (§ 7 bod 6 a § 12 odst. 4 AT). Odměnu zástupci žalovaných přiznal okresní soud za celkem 26 úkonů, tj. za 13 úkonů pro každého z žalovaných. Žalobci namítali (v pořadí prvním odvolání), že jednání dne [datum] neproběhlo a že vyjádření ze dne [datum], které bylo soudu doručeno [datum], bylo nadbytečné, protože vyjádření podávali žalovaní již [datum] a všechny argumenty mohly být uplatněny společně v jednom vyjádření.

31. Odvolací soud přezkoumal účelnost všech vyúčtovaných a okresním soudem uznaných úkonů a dospěl k závěru, že žalovaným náleží odměna za celkem [hodnota] úkonů právní služby pro každého z žalovaných, tj. [částka] ([částka]) pro každého: - převzetí a přípravu zastoupení (písemné plné moci jsou založeny na čl. 25 a 26), - písemné podání nebo návrh ve věci samé ze dne [datum], které bylo soudu doručeno [datum] (č. l. 23), ze dne [datum], které bylo soudu doručeno [datum] a ve kterém bylo reagováno na změnu žaloby provedenou žalobci (č. l. 66), ze dne [datum], které bylo soudu doručeno [datum] (č. l. 94) a ze dne [datum], které bylo podáváno k výzvě soudu (č. l. 189), vyjádření k odvolání ze dne [datum] (č. l. 161). Odvolací soud uznal námitku žalobců, že žalovaným nelze přiznat odměnu za písemné vyjádření ze dne [datum], které bylo soudu doručeno [datum], protože jde o podání, které následovalo po předchozím stručném vyjádření žalovaných k žalobě a doplňovalo ho, přičemž tyto argumenty mohly a měly být účelně uplatněny v jednom společném vyjádření. - účast na jednání okresního soudu dne [datum], [datum], [datum] a [datum]; účast na jednání u odvolacího soudu dne [datum].

32. Z obsahu spisu vyplývá, že první jednání bylo nařízeno na [datum]; z protokolu vyplývá, že tento den nebylo jednání ve věci samé okresním soudem zahájeno, nebyla přečtena žaloba, odměnu za účast při jednání proto nelze přiznat, ale každému z žalovaných náleží náhrada za čas promeškaný v souvislosti s poskytnutím právní služby ve výši jedné poloviny mimosluvní odměny za účast při jednání, které bylo odročeno bez projednání věci ve smyslu § 14 odst. 2 AT, tj. [částka].

33. Dále náleží oběma žalovaným společně paušální náhrada hotových nákladů á 300 Kč za celkem 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč, tj. nikoli 2krát 11 náhrad, protože v případě zastupování ve prospěch více účastníků je třeba přiznat paušální náhradu pouze jednou u každého úkonu, byť poskytnutého pro více zastupovaných (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1610/2014), tj. 3 300 Kč.

34. Ve prospěch obou žalovaných je třeba přiznat náhradu cestovného ze sídla zástupce žalovaných do sídla okresního soudu (najeto vždy 67 km) a do sídla odvolacího soudu (najeto 100 km). - cesta realizovaná dne [datum] vozidlo Pegeot 5008, cena paliva 47,10 Kč /l, průměrná spotřeba 5,9 l nafty/100 km; 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla, celkem 501 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 100 Kč, tj. 400 Kč - cesta realizovaná dne [datum] vozidlem Audi SQ8, cena paliva 45,20 Kč/l, průměrná spotřeba 12,6 l/100 km; 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla, celkem 730 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 100 Kč, tj. 400 Kč - cesta realizovaná dne [datum] vozidlem Lexus LC 500, cena paliva 45,20 Kč/l, průměrná spotřeba 11,6 l/100 km; 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla, celkem 700 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 100 Kč, tj. 400 Kč - cesta realizovaná dne [datum] vozidlem Audi SQ8, cena paliva 45,20 Kč/l, průměrná spotřeba 12,6 l/100 km; 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla, celkem 730 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 100 Kč, tj. 400 Kč - cesta realizovaná dne [datum] vozidlem Porche Panamera, cena paliva 45,20 Kč/l, průměrná spotřeba 9,5 l/100 km; 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla, celkem 950 Kč a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 100 Kč, tj. 400 Kč - cesta realizovaná dne [datum] vozidlem Porche Panamera, cena paliva 42,60 Kč/l, průměrná spotřeba 9,5 l/100 km; 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla, [částka] a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á 100 Kč, tj. 400 Kč; tedy celkem 2 400 Kč za ztrátu času (6 x 400 Kč) a celkem 4 257 Kč za cestovní náhrady.

35. Náklady každého žalovaného se skládají z odměny jeho zástupce [částka], náhrady za ztrátu času [částka] za jednání, které neproběhlo, paušální náhrady hotových výdajů tj. [částka], náhrady ztráty času při cestě k soudnímu jednání [částka] a cestovních náhrad [částka]. Celkem činí náklady a hotové výdaje každého z žalovaných [částka]. K takto vyčísleným nákladům je třeba přičíst náhradu 21 % DPH tj. [částka], a proto náklady a hotové výdaje každého žalovaného v řízení před okresním soudem (včetně předchozího odvolacího řízení) činí [částka].

36. V odvolacím řízení byla odměna za zastupování žalovaného 1 určena z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] a snížená o 20 % činí [částka]. Odměna za zastupování žalovaného 2 byla určena z tarifní hodnoty [částka] ve výši [částka] a snížena o 20 % činí [částka]. Dále náleží zástupci žalovaných paušální náhrada hotových výdajů á [částka]. Náhrada cestovného [částka] (najeto celkem [hodnota] km vozidlem Audi SQ8 spotřeba 12,6 pohonné hmoty ve vyhláškové ceně) a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut á [částka], tj. [částka]. Společné náklady [částka] (300 + 1 041,32 + 400) je třeba rozdělit mezi oba účastníky rovným dílem na [částka]. Náklady žalovaného 1 jsou dány ve výši [částka] (4 816 + 870,66) a včetně náhrady 21 % DPH (1 194,19) činí [částka]. Náklady žalovaného 2 jsou dány ve výši [částka] (7 283 + 870,66) a včetně náhrady 21 % DPH (1 712,26) činí [částka].

37. Povinnost nahradit náklady řízení byla uložena v běžné pariční lhůtě k rukám zástupce žalovaných (§ 149 odst. 1 a § 160 o. s. ř.).

Poučení