26 Co 78/2024 - 220

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Kateřiny Burešové a soudců Mgr. Daniely Jandové a JUDr. Tomáše Němce ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupená advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: Obec Tuchlovice, IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] zastoupená advokátem Mgr. Martinem Žákem sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] o určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne 8. listopadu 2023, č. j. 14 C 19/2022-176 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se v napadené části výroku I., kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že výpověď ze dne [datum] daná žalobkyni žalovanou z nájmu bytu o velikosti 4+1 nacházejícího se v domě č. p. 44, jež je součástí pozemku č. p. 7/4 v katastrálním území [adresa], je neoprávněná, a ve výroku II., potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

Odůvodnění

1. [Anonymizováno] [Anonymizováno] v [Anonymizováno] (dále jen „soud prvního stupně“) shora označeným rozsudkem rozhodl, že žaloba, jíž se žalobkyně domáhá určení, že výpověď ze dne [datum] a ze dne [datum], daná žalobkyni žalovanou z nájmu bytu o velikosti 4 + 1, nacházejícího se v domě [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jež je součástí pozemku č. parcelní 7/4 v katastrálním území [adresa], který žalobkyně užívá na základě nájemní smlouvy, uzavřené s žalovanou dne [datum], jsou neoprávněné, se zamítá (výrok I.) a žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované (výrok II.).

2. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena nájemní smlouva, jejímž předmětem byl nájem bytu o velikosti 4+1 nacházející se v [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno], jež je součástí pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], a zároveň byl žalované dán do užívání pozemek vedle domu [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. [Anonymizováno], který žalobkyně mohla využívat jako zahrádku. Nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Žalovaná žalobkyni vypověděla nájem z bytu, a to výpovědí ze dne [datum], kde byly uvedeny čtyři výpovědní důvody: a) hrubé narušování občanského soužití a sousedských vztahů, b) porušení povinnosti udržovat předmět nájmu v čistotě a pořádku, c) porušení povinnosti nahlásit žalované přítomnost nového člena domácnosti, a d) provedení úpravy systému vytápění v bytě bez souhlasu žalované. Dále žalovaná dala žalobkyni výpověď z nájmu bytu dne [datum], kde uvedla jako výpovědní důvod skutečnost, že žalobkyně odmítla předmět nájmu k výzvě žalované vyklidit, přestože toto vyklizení bylo nutné k provedeným rekonstrukcím domu. Hrubé porušení žalovaná spatřovala konrétně ve skutečnostech, které byly uvedeny ve výpovědi, tedy v bezohledném chování vůči sousedům v podobě pořádání hlučných oslav, neudržování předmětu nájmu v řádném stavu s ohledem na nepořádek na pozemku [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ubytování osoby v bytě bez splnění oznamovací povinnosti, změny systému vytápění bez souhlasu žalované jako pronajímatele. Žalobkyně byla upozorněna, že nájemní vztah končí uplynutím zákonné tříměsíční výpovědní doby, tj. ke dni [datum] s tím, že je oprávněna vznést proti výpovědi námitky a podat návrh k příslušnému soudu na přezkum, zda je výpověď oprávněná do dvou měsíců ode dne doručení výpovědi. S ohledem na přítomnost dřevokazných hub a další závady v konstrukci stropu 2. NP, které neumožňují byt bezpečně užívat, pak žalovaná vyzvala žalobkyni, aby byt vyklidila nejpozději do [datum] s tím, že pokud do 10 dnů od doručení výzvy neprohlásí, že byt vyklidí, má se podle zákona za to, že vyklizení bytu odmítla. Pronajímatel je poté oprávněn do 10 dnů od nájemcova odmítnutí navrhnout soudu, aby rozhodl o vyklizení bytu. K důvodu spočívajícím v častém obtěžování sousedů hlučnými oslavami a je z hlediska časové specifikace pouze uvedeno, že v případě poslední zaznamenané oslavy probíhal dne [datum] zásah policie, což vyplývá z předloženého úředního záznamu Městské policie [adresa] ze dne [datum]. V případě výpovědního důvodu spočívajícího v nepořádku na pozemku parc. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] je uvedeno toliko to, že je na pozemku naházeno různé harampádí a rozbité předměty, nepořádek je vidět z oken obecního úřadu a sousedící nemovitosti [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. Z výpovědí svědků [jméno FO], [jméno FO], a [jméno FO], vzal dále soud prvního stupně za prokázané, že [jméno FO] se v bytě začal jako člen domácnosti trvale zdržovat v prosinci roku 2021. Všichni svědci totiž shodně uvedli, že se tak stalo v prosinci a především okamžik podání výpovědi žalovanou, svědčí pro závěr, že se jednalo o prosinec roku 2021. Přítomnost [jméno FO] v bytě žalobkyně žalované oznámila dopisem v únoru 2022. Ze shodných prohlášení stran pak vzal soud za prokázané, že žalobkyně v bytě provedla komplexní úpravu systému vytápění včetně rozvodů. Tuto skutečnost žalobkyně sama výslovně připustila, přičemž uvedla, že se tak stalo již v roce 2010, prostřednictvím odborné firmy a se souhlasem tehdejšího vedení obce.

3. Po právní stránce vycházel soud prvního stupně z § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) pokud jde o použití právního předpisu dopadajícího na projednávanou věc, § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pokud jde o možnost pronajímatele vypovědět nájem pro hrubé porušení povinností nájemce, § 2290 o. z. pokud jde o právo nájemce podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná.

4. Soud prvního stupně uzavřel, že pokud jde o výpověď z [datum], tak jediným relevantním výpovědním důvodem bylo provedení úpravy systému vytápění žalobkyní bez souhlasu žalované. Pokud jde o ostatní uvedené výpovědní důvody, které označil jako a) až c), soud prvního stupně tato jednání neposoudil s ohledem na neprokázanou soustavnost a nedostatečnou intenzitu jako naplněné ve smyslu ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Pokud jde o změny provedené ve vytápění bytu, uzavřel soud prvního stupně, že žalobkyně provedla podstatnou změnu v bytě, čímž naplnila výpovědní důvod podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Tyto skutečnosti žalovaná zjistila až dne [datum], kdy jí žalobkyně umožnila prohlídku bytu, poté neodkladně dala žalobkyni výpověď z nájmu bytu dne [datum], doručenou [datum], která obsahovala předmětný výpovědní důvod, který byl tak řádně uplatněn. Jelikož pro platnost výpovědi postačí, že je důvodný a řádně uplatněný alespoň jeden výpovědní důvod, soud prvního stupně uzavřel, že pro výpověď v tříměsíční výpovědní době byly podmínky naplněny a výpověď nelze pokládat za neoprávněnou. Proto v tomto rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl. Nepřisvědčil námitce žalobkyně, že by výpověď, respektive obě výpovědi ze dne [datum] i ze dne [datum] byly učiněny v rozporu s dobrými mravy, když uzavřel, že ze strany žalované se jednalo o standardní uplatnění práv, pokud již v předchozí době, v roce 2019, dala žalobkyni výověď a žádné z prokázaných skutečností v řízení nenasvědčují tomu, že by se žalovaná chtěla žalobkyně „zbavit“, jak žalobkyně namítala. K výpovědnímu důvodu uvedenému ve výpovědi ze dne [datum] spočívajícím v tom, že žalobkyně odmítla vyklidit byt na základě výzvy k jeho vyklizení, soud prvního stupně uzavřel, že z těchto důvodů nebylo možné výpověď dát, přičemž otázka vyklizení žalobkyně z bytu je předmětem řízení vedeného u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka], a proto se tímto výpovědním důvodem dále soud prvního stupně nezabýval. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. pak soud prvního stupně rozhodl o nákladech řízení, kdy ve věci zcela úspěšné žalované přiznal právo na jejich náhradu.

5. Proti tomuto rozsudku, konkrétně proti části výroku I., kterým byla zamítnuta žaloba o určení, že výpověď ze dne [datum] daná žalobkyni žalovanou je neoprávněná, podala včasné odvolání žalobkyně. V odvolání uvedla, že je přesvědčena, že úpravy otopného systému v daném bytě nepředstavují výpovědní důvod podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. Žalobkyně tyto úpravy v systému vytápění bytu v roce 2010 za pomoci odborné firmy provedla poté, co dosavadní způsob se ukázal být poruchový a mnohdy i nefunkční, učinila tak s předchozím souhlasem žalované, respektive s předchozím souhlasem jejího dřívějšího vedení - místostarostky paní Pospíšilové. I kdyby souhlas se změnou vytápění nebyl dán, podle žalobkyně samotné toto porušení ust. § 694 obč. zák. (zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník) nelze považovat za natolik závažné, aby mohlo být považováno za hrubé porušení povinnosti nájemce vyplývající z nájmu, neboť toto porušení nesporně není tolik závažné jako neplacení nájemného po dobu delší než tří měsíců. Odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Závažnost z tohoto porušení povinnosti vyplývající z nájmu bytu zásadním způsobem snižuje i skutečnost, že žalované nevznikla v důsledku změny systému vytápění bytu žádná škoda, že žalobkyně nahradila dosavadní nefunkční systém vytápění systémem novým na vlastní náklady a zejména skutečnost, že od výměny tohoto otopného systému uplynula doba zhruba 13 let. V tomto směru odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Žalobkyně má proto za to, že se jeví jako krajně nespravedlivé, aby byla výpovědí podle § 2288 odst. 1 o. z. sankcionována za porušení povinnosti z nájmu bytu, ke kterému došlo před více než 13 lety za situace, kdy z tohoto porušení nevznikla žádná škoda a lze předpokládat, že k výměně otopného systému v bytě, respektive domě by stejně v brzké době bude muset dojít s ohledem na jeho stáří. Vzhledem k těmto okolnostem výpověď z nájmu bytu byla pro žalobkyni překvapivou a je nutné posoudit ji s ohledem na dobré mravy jako projev bezohlednosti vůči žalobkyni, který uráží obyčejné lidské cítění ve smyslu § 2 odst. 3 o. z. Výpověď nájmu bytu z tohoto důvodu tedy považuje za absolutně neplatné právní jednání podle § 580 odst. 1 a § 588 o. z. Zopakovala, že žalovaná se snaží žalobkyni znemožnit užívání předmětného bytu již po delší dobu a hledá v podstatě jakoukoliv záminku, aby mohla dát žalobkyni výpověď. Takto byl již nájem vypovězen dopisem ze dne [datum], po níž následovala žaloba na vyklizení bytu, která byla soudem prvního stupně zamítnuta rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. I kdyby soud posoudil výpověď nájmu bytu žalovanou z předmětného důvodu za právní jednání platné, je třeba na ni vzhledem k uvedeným okolnostem pohlížet jako na zjevné zneužití práva žalovanou ke škodě žalobkyně ve smyslu § 8 o. z., jemuž je nutno odepřít právní ochranu. Odkázala v tomto smyslu na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení.

6. Žalovaná ve vyjádření k odvolání žalobkyně uvedla, že pokud jde o rozsah napadeného rozsudku a soudem prvního stupně uznaný oprávněný výpovědní důvod a spočívající ve změně otopného systému v bytě žalované, tak zcela souhlasí se závěry soudu prvního stupně a jeho rozhodnutí považuje za věcně správné, kdy soud prvního stupně se vypořádal s argumentací žalobkyně v plném rozsahu i s odkazem na přiléhavou judikaturu ve věci stavebních změn na předmětu nájmu. Poukázala na skutečnost, že žalobkyně provedla v bytě změnu systému vytápění spočívající v instalaci nových rozvodů včetně výměníku a jejich připojení ke kamnům na tuhá paliva. Současně provedla odpojení elektrických akumulačních kamen. Není známo, kdy byla žalobkyní změna systému vytápění provedena. Vzhledem k tomu, že si žalobkyně hradí platby za elektřinu přímo, neměla žalovaná možnost tuto skutečnost jakkoli zjistit, prohlídky bytu žalobkyně opakovaně odmítala. Ve složce stavební dokumentace a vydaných povolení k domu se nenachází žádný dokument dokládající, že by žalobkyně o změnu systému vytápění pronajímatele žádala a že by tato změna byla povolena jak ze strany pronajímatele, tak ze strany Stavebního úřadu. Žalobkyně provedení změny nesporuje, tvrdí však, že tato změna byla provedena se souhlasem pronajímatele, což prokázáno nebylo. Argumentaci žalobkyně, že zásah do systému vytápění není důvodem k výpovědi, protože pronajímateli nevznikla škoda, nemůže obstát. Pronajímatel nemá žádné informace ani doklady o tom, jakým způsobem byla změna provedena, zda je bezpečná, upozorňuje na skutečnost, že ani pojistná smlouva by nekryla případnou škodu, která by vznikla v důsledku změny otopného systému. Žalobkyní namítaná dosavadní nefunkčnost elektrického otopného systému není pravdivá, v inventarizaci žalované jsou stále šestery akumulační kamna, která žalobkyně bez souhlasu odpojila, toto vytápění bylo zcela v pořádku a funkční. Dle žalované se jedná o změny systému vytápění tak zásadního charakteru, že se jedná o zásadní změnu předmětu nájmu, ke které byl nezbytný souhlas pronajímatele. Provedení takové změny bez předchozího souhlasu pronajímatele je tak podle žalované beze všech pochybností hrubým porušením povinností nájemce a oprávněným důvodem k výpovědi nájmu. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná zcela odmítla, že by se uplatněním tohoto výpovědního důvodu měla dopouštět zjevného zneužití práva ke škodě žalobkyně, jednání v rozporu s dobrými mravy či projevu bezohlednosti vůči žalobkyni. Naopak to byla žalobkyně, kdo nepovolenou změnou systému vytápění ohrozil a poškodil majetek pronajímatele, zasáhl do jeho vlastnického práva a závažně porušil povinnosti nájemce. Rozhodnutí soudu prvního stupně považuje za věcně správné, a proto navrhla jeho potvrzení a přiznání práva na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně a řízení, které jeho vydání předcházelo podle ust. § 212 a § 212a odst. 1 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Žalobkyně svým odvolání (podle obsahu písemného odvolání a sdělením při odvolacím jednání dne [datum]) napadla rozsudek soudu prvního stupně toliko v části výroku I., pokud se jím žalobkyně domáhala určení, že výpověď ze dne [datum] je neoprávněná. Ve zbylé části výroku I., pokud jde o určení, že výpověď ze dne [datum] je neoprávněná, nebyl rozsudek soudu prvního stupně podaným odvoláním dotčen a nabyl samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

9. S ohledem na obsah podaného odvolání bylo zásadní pro rozhodnutí věci posoudit základní odvolací námitku, zda provedení změny otopného systému v nájemním bytě, bylo hrubým porušením povinnosti nájemce, neboť tento jediný výpovědní důvod shledal soud prvního stupně jako relevantní pro zamítnutí žaloby.

10. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně uvedených v napadeném rozsudku v bodech 17-22.

11. Žalobkyně od počátku tvrdila, že změnu ve vytápění provedla se souhlasem pronajímatele, respektive dřívějšího vedení obce [adresa]. Pro absenci poučení ze strany soudu prvního stupně v tomto směru, poskytl odvolací soud poučení žalobkyni podle § 118a odst. 3 o. s. ř., aby své tvrzení o povolení přestavby vytápěcího systému v pronajatém bytě a jeho „bezvadnost“, v řízení prokázala. Zároveň odvolací soud poskytl patřičná poučení podle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. žalované o tom, že je povinna doplnit svá tvrzení k hlediskům pro posouzení intenzity porušení povinnosti žalobkyně jako nájemce v případě jí tvrzeného výpovědního důvodu pro provedení úprav vytápění v předmětném bytě, a sice zda tímto zásahem žalobkyně způsobila žalované škody, případně újmu na právech či zájmy ostatních nájemců v domě, jaká doba uplynula od porušení této povinnosti žalobkyní, kdy od roku 2010 do roku 2022 žádala o umožnění kontroly bytu a případně kdy tato kontrola bytu proběhla či byla žalobkyní odmítnuta, a zda svými zásahy v nájemním bytě žalobkyně zasáhla i do předpisů stavebněprávních, případně zda a jakým způsobem plnila své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy.

12. K poučení odvolacího soudu žalobkyně uvedla, že obdržela ústní souhlas s rekonstrukcí vytápění od tehdejší místostarostky obce, která však již zemřela. Doklady o instalaci nového otopného systému, které měly prokázat, že byl proveden odbornou firmou a datum, kdy k této změně došlo, nepředložila.

13. Odvolací soud doplnil podle § 213 odst. 4 o. s. ř. dokazování níže uvedenými důkazy, z nichž zjistil následující.

14. Z revizní zprávy předloženou žalobkyní, že revizní technik konstatoval, že spalinová cesta z hlediska bezpečného provozu vyhovuje.

15. Z orientační cenové nabídky předloženou žalovanou, že následné uvedení otopného systému v bytové jednotce pronajaté žalobkyni by vyžadovalo investice v řádu stovek tisíc korun.

16. Z inventarizace majetku žalované, že stále eviduje 5 kusů akumulačních kamen ve svém majetku umístěných v bytové jednotce pronajaté žalobkyni.

17. Z výzev k umožnění prohlídky ze dne [datum] a [datum], že žalobkyně byla vyzvána k umožnění prohlídky bytu.

18. Ze zápisů o provedení prohlídky ze dne [datum] a [datum], že žalobkyně prohlídky bytu neumožnila.

19. Odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně a po doplnění dokazování se zcela ztotožnil se skutkovým závěrem, který soud prvního stupně přijal, a sice že žalobkyně kompletní změnu otopného systému v nájemním bytě provedla bez souhlasu a povolení žalované, tento připojila ke stávajícímu komínu, akumulační elektrická kamna odpojila. Skutkový stav byl takto zjištěn v dostatečném rozsahu, aby bylo možné věc rozhodnout, proto soud prvního stupně nepochybil, pokud neprovedl další, žalovanou navrhované důkazy (viz. bod 16. napadeného rozsudku) a ani odvolací soud nedoplnil dokazování navržené žalovanou, zejména výslechy svědků, tj. osob uvedených v revizní zprávě předložené žalobkyní, neboť intenzita porušení povinností nájemce byla dostatečně prokázána ostatními provedenými důkazy.

20. Odvolací soud souhlasí i s právním hodnocením věci soudem prvního stupně.

21. Správně soud prvního stupně posuzoval oprávněnost dané výpovědi z nájmu bytu podle ust. § 2288 a § 2290 občanského zákoníku účinného od [datum], neboť s ohledem na soudem prvního stupně správně citovaná přechodná ust. § 3074 o. z., se tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti řídí práva a povinnosti z nájemních smluv, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto datem.

22. Podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

23. Podle odst. 3 téhož ustanovení vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

24. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

25. Zásadní pro rozhodnutí ve věci bylo primárně posoudit stěžejní odvolací námitku žalobkyně, že i případná změna otopného systému nenaplňuje intenzitu předpokládanou ust. § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. o hrubém porušení povinností nájemce.

26. Podle konstantní judikatury Nejvyššího soudu, základním hlediskem pro posouzení intenzity porušení povinnosti nájemce je úvaha, zda porušení, jehož se nájemce dopustil, je svým významem (posuzováno zejména hlediska oprávněných zájmů pronajímatele, avšak též z hlediska ostatních nájemců domu) alespoň tak závažné, jako například neplacení nájemného po dobu delší tří měsíců. K hlediskům pro posouzení intenzity porušení nájemcových povinností nepochybně patří okolnost, zda nájemce svým jednáním způsobil pronajímateli škodu, jaká byla motivace jeho jednání, zda dosud řádně plnil své povinnosti nájemce bytu, eventuálně jaká doba uplynula od porušení nájemcových povinností do dne dání výpovědi z nájmu bytu. Bez významu nebude ani okolnost, zda svým jednáním nájemce porušil eventuálně i jiné právní předpisy, např. týkající se požární ochrany, či stavební zákon apod. (např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]).

27. Odvolací soud má ve shodě se soudem prvního stupně za prokázáno, že žalobkyně provedla bez vědomí a souhlasu žalované změnu otopného systému v nájemním bytě. Odstranila elektrická akumulační kamna a instalovala kamna na tuhá paliva, která připojila na stávající spalinové cesty - komín. V řízení, ani k poučení odvolacího soudu, žalobkyně neprokázala, kdy uvedenou úpravu provedla, ani že byla provedena odbornou firmou. V odvolacím řízení předložila toliko revizní zprávu o stavu spalinových cest. Takovýmto jednáním žalobkyně, tedy nejenže porušila nájemní smlouvu, ale porušila i stavebně právní předpisy, když takováto změna vytápění vyžaduje ohlášení na stavebním úřadu. Zároveň z důkazů předložených žalovanou je zřejmé, že žalovaná svým jednáním ohrozila majetek pronajímatele, když v případě závady či škody způsobné nepovolenou změnou vytápění, by škoda nemohla být hrazena z pojistné smlouvy a změnou otopného systému vzniklo riziko nebezpečí škody na bytovém domě, čímž ohrozila i další z nájemníky zde bydlící. Lze tedy ve shodě se soudem prvního stupně uzavřít, že svým jednáním žalobkyně porušila povinnosti nájemce hrubým způsobem a tento výpovědní důvod, spočívající ve změně otopného systému v nájemním bytě byl naplněn. V této souvislosti nelze ani přehlédnout, že žalobkyně opakovaně neumožnila žalované prohlídku nájemního bytu, a svým chováním, hlukem a nepořádkem obtěžovala sousedy. Byť v jednotlivostech toto chování žalobkyně nebylo takové intenzity, aby mohlo (za situace, kdy žalovaná řádně nespecifikovala ve výpovědi jednotlivá data a charakter jednání žalobkyně) vést k zániku nájemního vztahu, podtrhuje však, s odkazem na shora citované judikaturní závěry, intenzitu porušení povinností nájemce právě i ve vztahu k provedené změně vytápění byzu.

28. Námitka žalobkyně, že výpověď z tohoto důvodu pro ni byla překvapivá, není důvodná. Žalobkyně se sama svým nezodpovědným chováním vystavila riziku případné výpovědi z nájmu bytu, když přistoupila k tak podstatné změně v nájemním bytě bez souhlasu a vědomí žalované. Navíc opakovaně neumožnila prohlídky bytu, zřejmě právě z důvodu provedených změn. Z výpovědi pronajímatele je zřejmé, pro který ze zákonem stanovených důvodů je nájem bytu vypovídán, a zcela tak odpovídá žalobkyní odkazovanému rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka].

29. Odvolací soud se ztotožňuje i se závěry soudu prvního stupně, pokud neshledal jednání žalované rozporné s dobrými mravy. V podrobnostech odvolací soud odkazuje na bod 32. napadeného rozsudku a doplňuje, že provedeným dokazováním bylo v řízení prokázáno, že žalovaná přistoupila k podání nyní projednávané výpovědi po opakovaném porušování povinností ze strany žalobkyně. Předchozí výpověď byla žalobkyni dána v roce 2019. Nelze tedy shledat důvodným tvrzení žalobkyni, že se jí snaží žalovaná „zbavit“. Jedná se o druhou výpověď danou žalovanou v průběhu 3 let, z důvodu ochrany vlastního majetku. Takový postup svědčí naopak o opakovaném, i když měně intenzivním, porušování povinností ze strany žalobkyně. Žádné konkrétní okolnosti případného šikanózního jednání ze strany žalované žalobkyně ani netvrdila.

30. Ze všech shora uvedených důvodů proto odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný v napadené části výroku I. podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

31. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud za použití § 224 odst. 1 o. s. ř., podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. za situace, kdy žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná a náleží jí proto právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, která sestává z odměny advokáta ve výši [částka] za 4 úkony právní služby (vyjádření k odvolání, vyjádření k poučení odvolacího soudu, účast u odvolacího jednání dne [datum] a [datum]) podle § 11 odst. 1 písm. d), g) vyhlášky č. 177/1966 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), po [částka] podle § 9 odst. 1 a § 7 bodu 4 advokátního tarifu. K uvedené částce dále náleží náhrada hotových výdajů za 4 úkony ve výši [částka] za každý úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. celkem [částka] a DPH, jíž je právní zástupce žalované dle přiloženého osvědčení plátcem ve výši 21 % podle § 137 odst. 3 o. s. ř., ve výši [částka], tedy celkem [částka].

32. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tři dny od právní moci rozsudku, místo plnění podle § 149 o. s. ř.

Poučení