262 C 10/2022 - 225

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Mališovou ve věci žalobkyně:[Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému:[Jméno žalovaného], narozený dne [Datum narození žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 197 103,98 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 139.310,05 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 139.310,05 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku na zaplacení 57.793,93 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 57.793,93 Kč od 24. 8. 2021 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna uhradit České republice na účet Městského soudu v Brně 29,33 % nákladů znalečného a to do 3 dnů od právní moci usnesení, kterým bude výše náhrady určena.

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala zaplacení 197.103,98 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 197.130,98 Kč od[Anonymizováno]24. 8. 2021 do zaplacení. Uvedla, že dne 14. 4. 2021 zjistila v místě spotřeby na adrese [adresa] (dále jen „odběrné místo“), jehož vlastníkem je žalovaný, že byl proveden neoprávněný zásah do měřicího zařízení č. [hodnota] (dále jen „plynoměr“ nebo „předmětný plynoměr“). Na plynoměru chyběla holografická přelepka č. [hodnota], která byla na číselník plynoměru umístěna při jeho instalaci dne [datum] a byly zjištěny vrypy u plomby číselníku. Plynoměr byl proto z odběrného místa demontován, zabalen a převezen ke znaleckému zkoumání. Znalec z oboru kriminalistika, specializace mechanoskopie, [tituly před jménem] [jméno FO], dne [datum] vypracoval znalecký posudek č. [Anonymizováno] podle kterého bylo u plynoměru porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a byl na něm proveden neoprávněný zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu. Znalec zjistil, že úřední značka zajišťující číselník měřidla je falešná, kryt číselníku se neshoduje s krytem, který na přístroj umístil výrobce, a že na ozubení třetího kotouče číselníku zleva u číslice 9 a na ozubeních převodových kol mezi třetím a druhým kotoučem číselníku a mezi čtvrtým a třetím kotoučem číselníku byly provedeny vrypy.

2. Odběr plynu prostřednictvím plynoměru, se kterým bylo neoprávněně manipulováno nebo do něj bylo neoprávněně zasahováno, má za následek neoprávněný odběr plynu. Žalobkyni neoprávněným odběrem plynu ze strany žalovaného vznikla škoda, kterou žalobkyně vyčíslila v souladu s vyhláškou č. 108/2011 Sb. ve výši 197.103,98 Kč. K neoprávněnému odběru docházelo od 28. 2. 2020 do 13. 4. 2021. První den neoprávněného odběru plynu je dnem následujícím po poslední kontrole odběrného místa, která proběhla dne 27. 2. 2020. Posledním dnem období neoprávněného odběru plynu je pak den předcházející zjištění neoprávněného zásahu do plynoměru. Dne 23. 2. 2021 žalovaný nahlásil obchodníkovi s plynem pouze telefonicky stav plynoměru, k fyzické kontrole plynoměru nedošlo. Žalovaný byl po celou dobu neoprávněného odběru vlastníkem a uživatelem odběrného místa. Při určení výše škody postupovala žalobkyně podle § 9 odst. 3 vyhl. č. 108/2011 Sb. a vycházela ze štítkových příkonů a počtu plynových spotřebičů instalovaných v odběrném místě. V odběrném místě byl instalován plynový kotel s příkonem 25 kWh a technický spotřebič – pekárenská plynová pec (dále jen „pec“) s příkonem 95 kWh. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu při zohlednění štítkového příkonu instalovaných spotřebičů za období od 28. 2. 2020 do[Anonymizováno]13. 4. 2021 činilo 359.277,25 kWh. Od tohoto množství odebraného plynu žalobkyně odečetla množství plynu ve výši 252.982,23 kWh, které bylo zjištěno odečtem na plynoměru dne 14. 4. 2021 a které je předmětem řádného vyúčtování. Předmětem této žaloby je pak 106.295,02 kWh neoprávněně odebraného plynu. Podle ceníku žalobkyně činí výše náhrady za uvedené množství neoprávněně odebraného plynu, s připočtením nákladů na zpracování znaleckého posudku, 197.130,98 Kč; tato částka byla žalovanému vyúčtována fakturou č. [hodnota] ze dne 9. 8. 2021, splatnou dne 23. 8. 2021. Náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 6.082 Kč jsou náklady nutně vynaloženými na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

3. Při stanovení výše škody, respektive množství neoprávněně odebraného plynu, nebylo podle žalobkyně možné vycházet z historické spotřeby, neboť v odběrném místě žalovaného byla neoprávněná manipulace s plynoměrem zjištěna opakovaně; manipulace s plynoměrem byla zjištěna v roce 2011, 2013, 2018 a dvakrát v roce 2021. Po odstranění předmětného plynoměru byl v odběrném místě osazen nový plynoměr, u kterého byla opětovně zjištěna neoprávněná manipulace v listopadu 2021.

4. Žalovaný navrhl, aby žaloba byla zamítnuta, neboť on do plynoměru žádným způsobem nezasáhl a plombu na měřidle nepoškodil. Akcentoval, že není oprávněn plynoměr nijak zabezpečit, plynoměr je přístupný každému. Podle žalovaného mohl do plynoměru zasáhnout kdokoliv, domnívá se, že šlo o pomstu. Žalovaný poukázal na to, že je dlouholetým zákazníkem společnosti [Anonymizováno], které za odběr plynu platí vysoké částky, neboť pekárnu v odběrném místě provozuje již od roku [Anonymizováno]. Žalobkyní vyčíslené množství neoprávněně spotřebovaného plynu považuje za excesivní, neboť jeho spotřeba v letech 2018 až 2021 se pohybovala v rozmezí 17.600 až 23.604 m. Vytýká žalobkyni, že při stanovení množství neoprávněně spotřebovaného plynu nezohlednila historickou spotřebu. I při nezohlednění historické spotřeby však výpočet žalobkyně nemůže být správný, protože pec nespotřebovávala žádný plyn v období od [datum] do [datum], kdy byl žalovaný nejprve hospitalizován v nemocnici, kde se podrobil operaci [Anonymizováno], a následně pobýval v léčebném ústavu v [adresa] za účelem rehabilitace. Pec rovněž nespotřebovávala plyn v lednu a únoru 2021, kdy byla v opravě. Žalovaný zpochybňuje závěry znaleckého posudku předloženého žalobkyní, poukazuje na to, že ani znalec není schopen určit, jakým směrem bylo s číselníkem pootočeno, tedy zda se v důsledku zásahu zaznamenaná spotřeba snížila či zvýšila.

5. Soud provedl dokazování listinami, výpovědí žalovaného, výpověďmi svědků a znaleckým posudkem.

6. Fakturou č. [hodnota] ze dne 9. 8. 2021, splatnou dne 23. 8. 2021, vyúčtovala žalobkyně žalovanému 197.130,98 Kč, za neoprávněný odběr plynu v období od 28. 2. 2020 do 13. 4. 2021. Faktura byla žalovanému doručena dne 17. 8. 2021, jak vyplývá z poštovního podacího archu a údajů [právnická osoba] o doručení.

7. Výpočet množství neoprávněně odebraného plynu vychází ze zjištěného příkonu spotřebičů v odběrném místě, a to otopového spotřebiče se štítkovým příkonem 25 kWh a technického spotřebiče v jednosměrném provozu se štítkovým příkonem 95 kWh. Zatímco u otopového spotřebiče se doba využívání liší podle jednotlivých měsíců v kalendářním roce, u technického spotřebiče jednosměrného provozu (pece) je počítáno s využitím 8 hodin denně v každém jednotlivém kalendářním měsíci. Množství neoprávněně spotřebovaného plynu za 411 dní činí u otopového spotřebiče 46.917,25 kWh a u pece 312.360 kWh. Žalobkyně následně od takto stanoveného množství neoprávněně odebraného plynu odečetla množství plynu ve výši 252.982,23 kWh, které bylo zjištěno odečtem na plynoměru dne 13. 4. 2021 a bylo žalovanému řádně vyúčtováno.

8. Celkové množství neoprávněně odebraného plynu stanovené popsaným postupem podle vyhlášky č. 108/2011 Sb. činí 106.295,02 kWh. Do ceny za neoprávněně odebraný plyn žalobkyně připočetla poplatek za činnost operátora trhu za 101.378,91 kWh spotřebovaných v roce 2020, respektive v období od 28. 2. 2020 do 31. 12. 2020, a za 4.916,11 kWh v období od 1. 1. 2021 do 13. 4. 2021; výše poplatku při takto stanoveném množství spotřebovaného plynu činí 256,32 Kč bez DPH. Cena denní rezervované pevné kapacity plynu při ceně 115,48021 Kč za měsíc v roce 2020 a ceně 111,83415 Kč za měsíc v roce 2021 činí 33.125,81 Kč bez DPH. Cena distribuovaného množství plynu činí při ceně 0,11090 Kč za kWh v roce 2020 a ceně 0,10654 Kč za kWh v roce 2021 a spotřebě 111.378,91 kWh v roce 2020 a 4.916,11 kWh v roce 2021 činí 11 766,68 Kč bez DPH. Cena za odebraný zemní plyn při spotřebě 101.378,91 kWh v roce 2020 a ceně 1,01992 Kč za kWh činí 103.398,38 Kč za rok 2020 a při spotřebě 4.916,11 kWh a ceně 1,01992 Kč za kWh roce 2021 činí za rok 2021 5.014,04 Kč bez DPH; celkem 108.412,402 Kč bez DPH. Žalobkyně žalovanému vyúčtovala rovněž náklady na vypracování znaleckého posudku ve výši 6.082 Kč a daň z plynu ve výši 30,60 Kč bez DPH za 1 MWh, tedy celkem 3.252,62 Kč za 106,29502 MWh. Takto stanovená výše škody činila 162.895,85 Kč a žalobkyně k ní připočetla daň z přidané hodnoty (DPH) ve výši 34.208,13 Kč; celkem žalovanému vyúčtovala 197.103,98 Kč 9. Přípisem ze dne 3. 11. 2021, který byl žalovanému odeslán téhož dne, byl žalovaný upomenut o úhradu faktury; výzva byla žalovanému doručena dne 8. 11. 2021.

10. Z protokolu o zjištění podezření poškození měřicího zařízení vyplývá, že dne 14. 4. 2021 kontrolovala žalobkyně plynoměr u žalovaného, přičemž zjistila, že byla poškozena plomba a chybí přelepka. Plynoměr byl demontován a zabalen do smršťovací fólie. Demontáž provedl pracovník žalobkyně [jméno FO]. Žalovaný protokol o zjištění podezření podepsal, jak potvrdil při jednání soudu. Plynoměr byl demontován se stavem počítadla 58.061 m3. Historická spotřeba žalovaného podle tohoto protokolu činila 11.684 m3 za období od 21. 2. 2018 do 20. 2. 2019, za období od 20. 2. 2019 do 27. 2. 2020 činila spotřeba 23.203 m3, za období od 27. 2. 2020 do 23. 2. 2021 činila spotřeba 17.349 m3 a za období od 23. 2. 2021 do 13. 4. 2021, kdy byl plynoměr demontován, činila spotřeba 5.824 m3.

11. Při posledním fyzickém odečtu provedeném odečtářem dne 27. 2. 2020 byl stav plynoměru 34.888 m3.

12. Z fotografií plynových spotřebičů osazených v odběrném místě žalovaného pořízených dne 27. 7. 2021 vyplývá, že příkon pekárenské pece činí 95 kWh a příkon plynového kotle [Anonymizováno] 25 kWh.

13. Plynoměr s výrobním číslem [hodnota], tedy předmětný plynoměr, který byl dne 14. 4. 2021 demontován, byl v odběrném místě žalovaného namontován dne 12. 7. 2018. Žalovaný montáž plynoměru stvrdil svým podpisem. Podle protokolu o osazení tohoto plynoměru ze dne 12. 7. 2018 byl při montáži stav počítadla 1, plynoměr byl opatřen novou plombou. Z osvědčení o přezkoušení stanoveného měřidla ze dne 11. 5. 2021 vyplývá, že tento plynoměr splňuje požadavky stanovené příslušnými právními předpisy a že je bez závad (viz zkušební protokol č. [Anonymizováno] ze dne 11. 5. 2021).

14. Přípisem ze dne 3. 1. 2022, který byl žalovanému téhož dne odeslán, byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu v žalované výši a současně byl upozorněn na možnost podání žaloby u soudu.

15. Z propouštěcí zprávy [právnická osoba] vyplývá, že žalovaný byl v tomto zdravotnickém zařízení hospitalizován od [datum] do [datum]. Následně byl žalovaný od [datum] do [datum] hospitalizován v Odborném léčebném ústavu [adresa].

16. Z fotografie pořízené dne 12. 7. 2018 vyplývá, že plynoměr s číslem [hodnota] má na číselníku stav 1,27 m3. Z fotografií pořízených dne 14. 4. 2021 bylo zjištěno, že stav číselníku u plynoměru číslo [hodnota] činí 58.061,59 m3. Z porovnání fotografie ze dne[Anonymizováno]12. 7. 2018 a ze dne 14. 4. 2021 je zřejmé, že na plynoměru chybí přelepka označená číslem [hodnota]. Dále je z fotografií zřejmé, že plynoměr byl zabalen do smršťovací fólie, která byla přelepena přelepkou označenou jako plomba.

17. Z historie spotřeby žalovaného vyplývá, že v odběrném místě žalovaného došlo k výměně plynoměru dne 31. 1. 2008, dne 24. 2. 2011 a dne 22. 2. 2018. Spotřeba plynu žalovaného v období od 22. 2. 2018 do 20. 2. 2019 činila 22.270 m3, v období od 21. 2. 2019 do 27. 2. 2020 činila 23.604 m3 a v období od 28. 2. 2020 do 23. 2. 2021 činila spotřeba žalovaného 17.649 m3. V předchozích obdobích se spotřeba žalovaného pohybovala v rozmezí 14.305 m3 za období od 23. 2. 2016 do 22. 2. 2017 až po 23.594 m3 v období od 21. 2. 2014 do 20. 2. 2015. Výrazně nižší spotřeba byla zaznamenána v době od 12. 2. 2009 do 11. 2. 2010, kdy činila 7.901 m3.

18. Z protokolu o zjištění neoprávněného odběru ze dne 23. 10. 2011 vyplývá, že uvedeného dne žalobkyně kontrolou zjistila poškození úředních značek číselníku plynoměru, z nichž jedna byla přelepena lepidlem, číselník bylo možno volně vysunout z levé strany, pravá strana číselníku byla přilepena lepidlem k tělu plynoměru. Jednalo se o plynoměr č. [hodnota]. Podle protokolu se žalovaný nacházel osobně na místě v průběhu kontroly.

19. Z peněžního deníku žalovaného za období od 1. 1. 2021 do 31. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaný v lednu i v únoru vykazoval tržbu, a to ve výši, která se nijak výrazně nelišila od následujících období Stejně tak v lednu i v únoru 2021 nakupoval materiál. V lednu 2021 žalovaný nakoupil materiál celkem za cenu ve výši 33.695 Kč a vykázal tržbu ve výši celkem 50.479 Kč. V únoru 2021 pak vykázal tržbu v celkové výši 411.830 Kč a nakoupil materiál za celkem 83.092,10 Kč. Celková tržba žalovaného v březnu 2021 představovala 51.594 Kč, v dubnu 2021 pak činila 22.380 Kč, v květnu 2021 představovala tržba žalovaného 325.631 Kč, v červnu 2021 vykazoval žalovaný tržbu ve výši 11.241 Kč.

20. E-mailem ze dne 10. 9. 2021 podal žalovaný proti vyúčtovanému neoprávněnému odběru námitku. Žalobkyně přípisem ze dne 11. 10. 2021 sdělila žalovanému, že jeho námitku vyhodnotila jako neoprávněnou a vyzvala jej k úhradě náhrady za neoprávněný odběr, jak byla vyčíslena fakturou č. [hodnota].

21. Z listin předložených žalovaným, a to oznámení o provedení příkazu k úhradě, plánu záloh a vyúčtování soud nezjistil žádné skutečnosti relevantní pro posouzení dané věci, respektive zjistil, že žalovaný je, respektive byl, zákazníkem společnosti [právnická osoba]., která mu dodává plyn, a že žalovaný za dodávky plynu platí. Z hlediska posouzení, zda došlo k neoprávněnému odběru plynu a stanovení výše náhrady za neoprávněný odběr je však otázka toho, zda a od které společnosti osoba odpovědná za neoprávněný odběr odebírá plyn, jakož i otázka toho, zda za odebraný plyn řádně a včas platí předepsané úhrady, zcela nerozhodná, jak bude vysvětleno níže.

22. Podle znaleckého posudku č. [Anonymizováno], který zpracoval [tituly před jménem] [jméno FO], znalec z oboru kriminalistika, odvětví kriminalistická mechanoskopie a kriminalistická elektrotechnika, dne 24. 6. 2021, bylo prokázáno porušení zajištění proti neoprávněné manipulaci na měřicím zařízení (plynoměru) a prokázán neoprávněný zásah do tohoto zařízení. Podle znaleckého posudku byl v plynoměru proveden zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu. Znalec zkoumal plynoměr [Anonymizováno], výrobní číslo [hodnota], tj. plynoměr, který byl do odběrného místa žalovaného osazen dne 12. 7. 2018 (viz protokol čl. 17) a demontován dne 14. 4. 2021, jak vyplývá z protokolu o zjištění podezření poškození měřicího zařízení ze dne 14. 4. 2021.

23. Ze znaleckého posudku bylo zjištěno, že plynoměr byl znalci doručen obalený transparentní plastovou fólií přelepenou nepoškozenou bezpečnostní plombou s QR kódem a nápisem plomba č. [hodnota] a č. [hodnota]. Znalec zjistil, že úřední značka zajišťující plastový kryt strojku s číselníkem proti demontáži je falešná, neboť na její lícové straně je 5 řad důlku po 5 důlcích v řadě, zatímco úřední značka, kterou byl plynoměr opatřen při úředním ověření, musela mít 5 řad důlku po 6 důlcích v řadě a důlky musely mít různou hloubku. Na spodní straně základové desky strojku s číselníkem zjistil znalec vrypy vytvořené jednobřitým nástrojem; podle znalce se mohlo jednat například o dláto. Tento nástroj byl použit k násilnému odstranění úřední značky. Na číselníku znalec nalezl různobarevná textilní vlákna a zjistil, že u čísla 9 a na převodových kolech mezi třetím a druhým a mezi čtvrtým a třetím kotoučem číselníku se nacházejí vrypy, které vznikly při násilném přetočení číselníku. Podle znalce k přetočení číselníku došlo pravděpodobně bez použití nástroje nebo předmětu jen prsty ruky. Stav číselníku před jeho násilným přetočením nelze ze zjištěných stop určit. Znalecký posudek byl opatřen doložkou ve smyslu ustanovení § 127a o. s. ř.

24. Soud vyslechl znalce, který při své výpovědi na závěrech znaleckého posudku setrval, potvrdil, že plynoměr mu byl doručen ve stavu popsaném v posudku. Znalec dále vypověděl, že plynoměr, respektive číselník plynoměru, byl v době jeho zkoumání funkční. Současně znalec vyloučil, že vrypy na převodových kolech kotoučů číselníků, které na předmětem plynoměru nalezl, mohou vzniknout jinak, než že někdo číselník násilně přetočí. Znalec ve své výpovědi uvedl, že falešnou úřední značku stejného vzhledu, jaký měla falešná úřední značka u předmětného plynoměru, nalezl ještě u dalších sedmi plynoměrů, které mu byly předloženy ke zkoumání v průběhu jeho praxe v poslední době.

25. Z výpovědi svědkyně [Anonymizováno] soud zjistil, že svědkyně v rozhodném období pracovala v pekárně jako pomocná síla. Svědkyně vypověděla, že byl-li žalovaný hospitalizován ve zdravotnickém zařízení, což se za dobu jejího působení v pekárně stalo vícekrát, nebyla pec v provozu. Podle svědkyně pekárna bez osobní přítomnosti žalovaného nefungovala. Z výpovědi svědkyně bylo rovněž zjištěno, že v pekárně pracovala i manželka žalovaného.

26. Z výpovědi svědka [adresa] vyplývá, že svědek při kontrole plynoměru pro podezření na neoprávněný zásah plynoměr demontoval. Svědek kontrolu plynoměru prováděl jako zaměstnanec žalobkyně. Podle svědka byly u žalovaného prováděny pravidelné kontroly, protože žalobkyně zjistila zásahy do plynoměru již dříve. K podezření z neoprávněného zásahu do plynoměru svědka vedlo zjištění, že na plynoměru chyběla holografická přelepka a kolem olověné plomby nalezl vrypy nebo škrábance, což podle svědka bývá známkou toho, že s plynoměrem někdo nějakým způsobem manipuloval. Žalovaný byl při kontrole přítomen, svědek si vybavil, že plynoměr byl umístěn ve schránce otevíratelné univerzálním klíčem a že schránka byla navíc opatřena visacím zámkem. Svědek soudu sdělil, že si detaily celé události pamatuje, protože se jednalo o jeden z prvních zásahů, který realizoval samostatně. Navíc později u žalovaného pořizoval fotografie plynových spotřebičů za účelem zjištění jejich příkonu. Podle svědka holografickou přelepku po odlepení nelze znovu nalepit tak, aby nedoznala změny.

27. Z výpovědi svědka [Anonymizováno] se podává, že svědek jako zaměstnanec žalobkyně prováděl výměnu plynoměru u žalovaného dne 12. 7. 2018. Osobní číslo zaměstnance společnosti [Anonymizováno] uvedené v protokolu o výměně plynoměru (č. [hodnota]) svědek identifikoval jako své osobní číslo. K výměně plynoměru vypověděl pouze to, že důvodem výměny bylo poškození bezpečnostních prvků u předchozího plynoměru, podle svědka však žalobkyně byla v důkazní nouzi, proto pouze provedla výměnu.

28. Soud nevyslechl žalovaným navrženého svědka [jméno FO], který byl v rozhodné době zaměstnancem pekárny, neboť žalovaný přes výzvu soudu nesdělil adresu, ze které by bylo možno svědka k jednání předvolat, ani jiné kontaktní údaje. Žalovaným sdělená adresa bydliště svědka je adresou ohlašovny. Nicméně soud uvěřil svědkyni [Anonymizováno], že pekárenská pec nebyla po dobu hospitalizace žalovaného v provozu. Dobu hospitalizace má soud za prokázanou propouštěcími zprávami ze zdravotnických zařízení.

29. Soud nevyslechl ani osobu, kterou žalovaný označil za opraváře pece. Tento svědek měl podle žalovaného potvrdit, že pec nebyla v lednu a únoru 2021 v provozu. Žalovaný ani po výzvě soudu nesdělil žádné identifikační ani kontaktní údaje tohoto svědka, označil jej pouze jako „opraváře pece“.

30. Žalovaným navrhovaný důkaz protokolem o výměně plynoměru z října 2021 a dále z let 2012, 2014 a 2015 soud vyhodnotil jako nadbytečný, neboť z hlediska posouzení předmětného sporu je nerozhodné, z jakého důvodu byl měněn plynoměr v letech 2012 až 2015.

31. Co se týče výměny plynoměru v říjnu 2021, jedná se o období následující po zjištěném neoprávněném odběru plynu. Žalovaný ze skutečnosti, že v říjnu 2021 opět zjistil poškození plynoměru, dovozoval, že do plynoměru zasahuje třetí osoba. Odpovědnost za neoprávněný odběr plynu je však odpovědností objektivní, jak je podrobně osvětleno níže, tudíž argumentace žalovaného směřující k tomu, že poškození způsobuje opakovaně třetí osoba, je z hlediska posouzení této věci bez významu.

32. Soud provedené důkazy hodnotil (jednotlivě i všechny důkazy ve vzájemné souvislosti) z hlediska zákonnosti, závažnosti a pravdivosti a má za to, že jsou spolehlivým podkladem pro rozhodnutí ve věci, tedy že nic nebrání tomu, aby z nich soud při rozhodování o věci vycházel; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. Pravost ani pravdivost listinných důkazů nebyla v tomto řízení účastníky zpochybňována.

33. Na základě provedeného dokazování soud uzavřel, že dne 14. 4. 2021 byl zjištěn neoprávněný zásah do plynoměru č. [hodnota] (dále opět „plynoměr“ nebo „předmětný plynoměr“). Ze znaleckého posudku doplněného výpovědí znalce má soud za prokázané, že s tímto plynoměrem bylo neoprávněně manipulováno, a to tak, že bylo porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci a byl proveden zásah, který změnil údaj o skutečné spotřebě plynu, jinými slovy do plynoměru bylo zasahováno tak, že bylo manipulováno s číselníkem pro měření spotřeby plynu. V odběrném místě žalovaného se nacházely dva plynové spotřebiče, a to pekárenská pec o štítkovém příkonu 95 kWh a otopový spotřebič o štítkovém příkonu 25 kWh. Žalobkyně výši náhrady stanovila podle vyhlášky č. 108/2011 za 411 dnů, tj. za období od 28. 2. 2020 do 13. 4. 2021, přičemž počátek tohoto období je den následující po dni, kdy byl naposledy proveden odečet plynu pověřeným pracovníkem jeho dodavatele a konec tohoto období je den předcházející dni, ve kterém byl zjištěn neoprávněný zásah do plynoměru.

34. Skutečnost, že do plynoměru bylo zasaženo, má soud za prokázanou znaleckým posudkem doplněným výpovědí znalce, který působil zcela přesvědčivým dojmem. Znalecký posudek nevykazoval žádné logické nedostatky, znalec přesvědčivě vysvětlil, jakým způsobem dospěl ke svému závěru a jakým způsobem plynoměr zkoumal. Stav plynoměru v době, kdy byl zjištěn neoprávněný zásah, shodně popsal rovněž svědek [jméno FO]. Soud má z jeho výpovědi, které koresponduje protokol za dne 14. 4. 2021, za prokázané, že svědek při kontrole dne 14. 4. 2021 zjistil, že u plynoměru chybí holografická přelepka a že se u úřední značky vyskytují vrypy či škrábance. Soud nemá důvod nevěřit znalci, že plynoměr mu byl doručen ve stavu popsaném ve znaleckém posudku, tj. obalen smršťovací fólií opatřenou přelepkami; takto je plynoměr zachycen na fotografiích pořízených dne 14. 4. 2021.

35. Byť žalovaný opakovaně naznačoval, že s plynoměrem mohlo být po jeho demontáži manipulováno, neuvedl žádné relevantní tvrzení, neoznačil žádný důkaz pro podporu svých argumentů či spíše náznaků. Ostatně žalovaný byl u demontáže plynoměru přítomen, podpis na protokolu o demontáži plynoměru je jeho podpisem, jak před soudem potvrdil. O přítomnosti žalovaného u demontáže plynoměru vypověděl rovněž svědek [jméno FO], který si pamatoval, že mu žalovaný sděloval, že pekárenská pec nebyla po dobu jeho hospitalizace ve zdravotnickém zařízení v provozu, což svědek zachytil do protokolu.

36. Z protokolu o výměně plynoměru ze dne 12. 7. 2018, jakož i z výpovědi svědka [Anonymizováno], má soud za prokázané, že předchozí plynoměr byl v odběrném místě žalovaného měněn rovněž pro podezření z neoprávněného zásahu.

37. Co se týče doby provozu pekárenské pece, soud uvěřil žalovanému, že pekárenská pec nebyla v provozu po dobu jeho hospitalizace ve zdravotnických zařízeních od [datum] do [datum]. Dobu hospitalizace má soud za prokázanou propouštěcí zprávami, respektive propouštěcí zprávou [právnická osoba] a propouštěcí zprávou Odborného léčebného ústavu [adresa]. Svědkyně [Anonymizováno] ve své výpovědi potvrdila, že po dobu nepřítomnosti žalovaného nebyla pekárenská pec v provozu.

38. Co se týče období ledna a února 2021, nebylo provedenými důkazy prokázáno, že pekárenská pec nebyla v této době v provozu z důvodu opravy. Jak bylo uvedeno shora, žalovaný ani přes výzvu soudu nebyl schopen sdělit žádné identifikační údaje osoby, která údajně měla pec opravovat. Nadto z peněžního deníku z roku 2021 se podává, že žalovaný v lednu i v únoru 2021 vykazoval tržbu a nakupoval materiál. Toto zjištění je v protikladu k tvrzení žalovaného, že v lednu a únoru 2021 nebyla pekárenská pec, tedy ani pekárna samotná v provozu.

39. Podle § 74 odst. 1 písm. a) zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění (dále jen „energetický zákon“), neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl, podle písm. b) tohoto ustanovení se za neoprávněný považuje odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění 40. Podle odstavce 7 citovaného ustanovení při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu.

41. Podle ustanovení § 9 odst. 1 vyhlášky č. 108/2011 Sb., o měření plynu a o způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném uskladňování, neoprávněné přepravě nebo neoprávněné distribuci plynu, v platném znění (dále jen „vyhláška č. 108/2011 Sb.“) při neoprávněném odběru plynu určí množství neoprávněně odebraného plynu provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru plynu.

42. Podle odstavce 2 v případech, kdy nelze zjistit skutečné množství neoprávněně odebraného plynu podle odstavce 1, stanoví provozovatel přepravní soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy množství neoprávněně odebraného plynu pro stanovení výše náhrady škody výpočtem podle odstavců 3 až 8.

43. Množství neoprávněně odebraného plynu se v případě znalosti štítkových příkonů a počtu jednotlivých plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru vypočítá podle vzorce uvedeného v příloze č. 2 k této vyhlášce. V případě, že štítkový příkon plynového spotřebiče není znám, použije se výrobcem udávaný příkon takového plynového spotřebiče (odstavec 3).

44. V případě, že došlo k zásahu do měřicího zařízení nebo je plyn, byť částečně, odebírán z té části zařízení, kterou prochází neměřený plyn, se od množství neoprávněně odebraného plynu vypočteného podle odstavců 3 až 6 odečte množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy na měřicím zařízení. V ostatních případech neoprávněného odběru plynu s výjimkou neoprávněného odběru plynu, kde byl celý objem neoprávněného odběru plynu změřen měřicím zařízením, se množství plynu naměřené provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy nezohledňuje (odstavec 8).

45. Množství neoprávněně odebraného plynu zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavců 3 až 6 je přepočteno na energetické jednotky (kWh nebo MWh) pomocí spalného tepla uplatňovaného provozovatelem přepravní soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy pro srovnatelný případ smluvně oprávněného odběru (odstavec 9).

46. Podle odstavce 10 citovaného ustanovení se výše náhrady škody při neoprávněném odběru plynu stanoví oceněním množství neoprávněně odebraného plynu zjištěného podle odstavce 1 nebo vypočteného podle odstavců 3 až 6 a přepočteného na energetické jednotky podle odstavce 9 složkami ceny podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru plynu, přičemž cena neoprávněně odebraného plynu je složena z a) dvojnásobku nejvyšší denní hodnoty operátorem trhu zveřejněné hodnoty Indexu OTE POTE za měsíc předcházející měsíci, ve kterém došlo ke zjištění neoprávněného odběru; cena v EUR/MWh se převádí na Kč/MWh denním kurzem EUR/CZK vyhlašovaným Českou národní bankou v aktuálním plynárenském dni D; pokud není denní kurz k dispozici, použije se hodnota denního kurzu v nejbližším bezprostředně předcházejícím dni D-n, kdy byla hodnota denního kurzu publikována, b) ceny za distribuci plynu podle kategorie zákazníků a ročního odběru plynu, c) ceny za přepravu plynu do domácí zóny1), pokud je samostatně stanovena, nebo odběrného místa zákazníka přímo připojeného k přepravní soustavě, d) ceny za činnost zúčtování operátora trhu, e) daně z přidané hodnoty a daně z plynu.

47. Podle odstavce 13 citovaného ustanovení je součástí náhrady škody úhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru plynu, neoprávněné dodávky plynu, neoprávněné přepravy plynu nebo neoprávněné distribuce plynu, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případný znalecký posudek, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přepravu plynu nebo distribuci plynu.

48. Pro naplnění podmínek vzniku neoprávněného odběru plynu žalovaným není podstatné, kdo provedl zásah do měřicího zařízení, ale to, že došlo ke spotřebě plynu ve prospěch žalovaného, který byl v žalovanou dobu odběratelem plynu na odběrném místě. Jde o zvláštní typ odpovědnosti, na kterou se vztahuje zvláštní právní předpis, kterým je energetický zákon ve spojení s vyhláškou, jak je ustáleně rozhodováno v soudní praxi, i v praxi Nejvyššího soudu, kterému přísluší ze zákona sjednocovat rozhodovací praxi obecných soudů, tedy že jde o typ odpovědnosti objektivní, bez ohledu na to, zda odběratel do měřidla energie zasáhl (zavinil zásah do měřidla).

49. Zákon blíže nedefinuje osobu neoprávněného odběratele, hovoří pouze obecně o osobě, která neoprávněně odebírala nebo odebírá energii. K založení odpovědnosti za zakázané jednání podle energetického zákona je třeba (vedle splnění ostatních podmínek) i dostatečně podložený závěr o osobě škůdce. Vzhledem ke specifickým poměrům při dodávkách energií nemusí být vždy jednoznačné, kdo neoprávněně elektřinu odebral a použil ve svých spotřebičích, proto může být za povinnou považována i osoba, kterou s odběrným místem či prostorami, v nichž došlo k zásahu do rozvodné sítě umožňujícímu neoprávněný odběr, pojí určitý relevantní vztah (věcný, obligační či faktický). V první řadě půjde o vlastníka nemovitosti, případně nájemce, či osobu, která je i z jiného důvodu odběratelem. Jenom z toho, že tu byl smluvně-odběratelský právní vztah, nelze bez dalšího dovozovat neoprávněný odběr původního odběratele v době po jeho skončení, jestliže tu jsou okolnosti dokládající, že on sám elektřinu neodebral ani že neumožnil odběr ve prospěch jiných osob (viz odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 1803/2017, dostupného na www.nsoud.cz).

50. Ústavní soud ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 1436/15 potvrdil z ústavně právních hledisek rozhodnutí obecných soudů, které akceptovaly objektivní odpovědnost odběratelky, když ta odpovídá za škodu i tehdy, kdy s elektroměrem nemanipulovala; její obrana proti žalobě proto v tomto směru nebyla právně relevantní podle obecných soudů. Ústavní soud pak odmítl ústavní stížnost s odůvodněním mj., že otázky předložené stěžovatelkou v dovolání byly otázkami, které již v bohaté rozhodovací praxi dovolacího soudu týkající se náhrady škody za neoprávněný odběr elektřiny byly skutečně již dostatečně zodpovězeny.

51. Nejvyšší soud opakovaně vyslovil závěr, že nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny se řídí energetickým zákonem, který je ve vztahu k občanskému zákoníku normou speciální a obsahuje i úpravu výše náhrady za neoprávněný odběr elektřiny (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 14. 12. 2005, sp. zn. 25 Cdo 916/2005, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4024 nebo ze dne 28. 3. 2006, sp. zn. 25 Cdo 2768/2004, publikované v Souboru civilních rozhodnutí Nejvyššího soudu pod C 4271). Za stavu, kdy bylo prokázáno, že došlo k naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru podle § 51 odst. 1 energetického zákona, základ nároku dodavatele proti jeho odběrateli na náhradu škody za neoprávněný odběr elektřiny i jeho výše se neřídí podle obecných ustanovení občanského zákoníku o náhradě škody, nýbrž se stanoví podle zvláštního právního předpisu, kterým je v daném případě energetický zákon a vyhláška jej provádějící, která vychází ze zásady, že výše škody se stanoví výpočtem přesně upraveným vyhláškou, pokud výši škody nelze zjistit měřením nebo z jinak prokazatelně zjistitelných údajů o neoprávněném odběru a nedošlo ani k dohodě mezi odběratelem a dodavatelem (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 11. 2013, sp. zn. 25 Cdo 3606/2012, dostupné na www.nsoud.cz). Současně Nejvyšší soud připustil, že soud nemusí nutně paušálně akceptovat způsob výpočtu na základě vyhlášky, ale pro svůj závěr o výši škody může vzít v úvahu předchozí historii spotřeby energie (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2018, sp. zn. 25 Cdo 3517/2017, dostupné na www.nsoud.cz).

52. Příhodně pak zrekapituloval Nejvyšší soud v rozsudku sp. zn. 25 Cdo 1589/2013 k obdobné otázce (neoprávněný odběr elektřiny), že „Otázka předložená dovolatelem k posouzení, zda objektivní odpovědnost za neoprávněný odběr elektřiny upravená v zákoně č. 458/2000 Sb. a vyhlášce č. 51/2006 Sb., je v souladu s ústavním pořádkem České republiky, byla již vyřešena rozhodnutími Ústavního soudu, který neshledal protiústavnost uvedené právní úpravy (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 1. 4. 2014, sp. zn. Pl. ÚS 29/13). Nejedná se tedy o otázku zásadního významu, neboť byla odvolacím soudem vyřešena v souladu s judikaturou Ústavního soudu.“ 53. Byť se citované závěry vztahují k neoprávněnému odběru elektřiny, jsou bez dalšího použitelné i pro případy neoprávněného odběru plynu upravené rovněž energetickým zákonem. Prováděcím předpisem pro neoprávněný odběr plynu je vyhláška č. 108/2011 Sb.

54. Jak vyplývá ze shora uvedeného, odpovědnost za neoprávněný odběr plynu je objektivní odpovědností odběratele. V dané věci není sporu o tom, že odběratelem, tedy osobou, kterou s odběrným místem pojí právně relevantní vztah, je žalovaný, který je jednak vlastníkem dotčené nemovitosti (odběrného místa), a jednak v odběrném místě fakticky bydlí a v době, kdy došlo k neoprávněnému odběru, provozoval pekárnu. Námitky žalovaného, že do plynoměru nezasáhl ve světle shora citovaných zákonných ustanovení a judikatorních závěrů neobstojí. Pokud byl žalovaný v rozhodné době odběratelem v odběrném místě, o čemž není pochyb, je současně osobou odpovědnou za neoprávněný odběr.

55. Neobstojí ani námitka, že nebylo prokázáno, jakým způsobem bylo s plynoměrem manipulováno, tedy kterým směrem bylo pootočeno s číselníkem, neboť pro naplnění skutkové podstaty neoprávněného odběru je rozhodné, že bylo do plynoměru zasaženo, což má soud za prokázané ze znaleckého posudku, jakož i protokolu o zjištění podezření poškození měřicího zařízení ze dne 14. 4. 2021 a výpovědi svědka [adresa].

56. Soud přisvědčil žalobkyni, že stanovení výše náhrady podle historické spotřeby není v daném případě na místě, neboť v odběrném místě docházelo k zásahům do plynoměru opakovaně. Předmětný plynoměr byl do odběrného místa osazen poté, co žalobkyně zjistila, že do předchozího plynoměru někdo zasahoval. Použití ustanovení § 9 odst. 3 vyhlášky č. 108/2011 Sb. pro stanovení výše náhrady škody je proto v dané věci opodstatněné.

57. Období neoprávněného odběru trvalo 411 dnů. Pro otopový spotřebič žalobkyně při zohlednění příkonu tohoto spotřebiče dospěla k závěru, že celkem žalovaný odebral 46.917,25 kWh. Při zohlednění příkonu pekárenské pece činila výše neoprávněně odebraného plynu v peci za celé období 312.360 kWh. Od takto stanoveného celkového množství plynu žalobkyně odečetla množství plynu, které bylo zjištěno odečtem ke dni 13. 4. 2021 a bylo žalovanému vyúčtováno, ve výši 252.982,23 kWh. Žalobkyně tedy žalovanému vyúčtovala náhradu za 106.295,02 kWh neoprávněně odebraného plynu.

58. Jelikož v řízení bylo prokázáno, že žalovaný neprovozoval pekárenskou pec v období od [datum] do [datum], tj. po dobu 54 dnů, soud tuto skutečnost zohlednil při stanovení výše náhrady a odečetl 41.040 kWh, což je spotřeba pekárenské pece za 54 dnů v roce 2020. Vycházeje z jednotkových cen podle faktury č. [hodnota], kterou byla žalovanému vyúčtována náhrada za neoprávněný odběr plynu, dospěl k závěru, že poplatek za činnost operátora trhu při spotřebě 60.338,91 kWh v roce 2021 (101.378,91 – 41.040) činil 145,42 Kč. Cena za distribuované množství plynu ve výši 60.338,91 kWh činila 6.691,58 Kč, cena za 60.338,91 kWh odebraného zemního plynu činila 61.540,86 Kč. Do položky „denní rezervovaná pevná kapacita“ se změna v množství celkově spotřebovaného plynu nepromítla, stejně tak se nepromítla do výše nákladů za znalecký posudek; tyto činily 6.082 Kč.

59. Cena za neoprávněně spotřebovaný plyn tedy po zohlednění doby, po kterou žalovaný neprovozoval pekárenskou pec, činí 113.135,47 Kč, namísto 159.643,23 Kč. Snížení množství neoprávněně spotřebovaného plynu se promítlo rovněž do položky daň z plynu, kdy bylo nutno vycházet ze spotřeby 65,25502 MWh (namísto 106,29502 MWh). Daň z plynu tedy činí 1.996,80 Kč. Daň z přidané hodnoty z takto stanovené náhrady činí 24.177,78 Kč.

60. Žalobkyni náleží náhrada ve výši celkem 139.310,05 Kč namísto požadované náhrady ve výši 197.103,98 Kč, která nezohledňovala období 54 dnů, po které žalovaný pekárenskou pec neprovozoval.

61. Z důvodů shora uvedených, soud po zohlednění období, po které žalovaný neprovozoval pekárenskou pec, dospěl k závěru, že žaloba je důvodná co do požadavku na zaplacení. 139.310,05 Kč a výrokem pod bodem I uložil žalovanému plnění v této výši.

62. Žalobkyně má právo rovněž na zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 o. z). Žalovaný se do prodlení dostal marným uplynutím lhůty splatnosti podle faktury č. [hodnota]. Výše úroku z prodlení odpovídá nař. vlády č. 351/2013 Sb.

63. Lhůta k plnění byla stanovena podle ustanovení § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř.

64. Co do rozdílu mezi žalovanou částkou a náhradou za období, po které žalovaný skutečně provozoval pekárenskou pec, včetně odpovídajícího úroku z prodlení, byla žaloba zamítnuta.

65. Podle § 142 odst. 2 o. s. ř. by žalobkyni, jejíž procesní úspěch v tomto řízení představuje 70,67 %, náležela náhrada nákladů řízení. Soud však dospěl k závěru, že v dané věci jsou splněny předpoklady pro aplikaci § 150 o. s. ř. Okolnosti hodné zvláštního zřetele odůvodňující výjimečné odepření náhrady nákladů řízení úspěšnějšímu účastníkovi shledal v majetkových a sociálních poměrech žalovaného.

66. Žalovaný, který je po operaci [Anonymizováno] pohybově omezený, byl z důvodu svého nedobrého zdravotního stavu nucen ukončit podnikání v oblasti pekárenství. Jeho starobní důchod činí 18.000 Kč. Dům, ve kterém žalovaný žije a současně podniká, je jeho vlastnictvím, dále žalovaný vlastní osobní automobil starý cca 15 let. Tento automobil žalovaný zastavil a půjčil si prostředky na pokrytí pravidelných měsíčních nákladů. Žalovaný žije s manželkou a dcerou, která studuje a žalovaný ji finančně podporuje. Manželka není výdělečně činná, dříve pracovala v pekárně žalovaného. Žalovaný měsíčně hradí zálohy na elektřinu ve výši 4.100 Kč, pravidelné měsíční výdaje na jídlo činí cca 9.000 Kč, za léky žalovaný měsíční zaplatí 1.200 Kč.

67. Nejvyšší výdaje žalovaného však představují platby záloh na plyn, neboť žalovaný stále platí zálohy podle spotřeby v době, kdy provozoval pekárnu. Žalovaný uvedl, že za plyn platí měsíčně cca 100.000 Kč. Tomuto tvrzení koresponduje žalovaným předložený plán záloh a plateb na budoucí obdobím vyhotovený společností [právnická osoba]., jako dodavatelem plynu. Podle plánu záloh a plateb na období od 1. 10. 2023 do 23. 2. 2024 byla dne 15. 1. 2024 splatná záloha ve výši 99.600 Kč a dne 15. 2. 2024 byla splatná záloha výši 99.600 Kč. Z oznámení o provedení příkazu k úhradě vyplývá, že žalovaný poukázal dne 9. 1. 2024 na účet společnosti [právnická osoba]., úhradu ve výši 99.900 Kč.

68. Po porovnání příjmů a výdajů žalovaného dospěl soud k závěru, že v dané věci jsou splněny předpoklady pro mimořádné odepření náhrady nákladů řízení úspěšnější žalobkyni. Byť lze předpokládat, že po vyúčtování skutečné spotřeby plynu bude žalovanému vrácen přeplatek, pokud platí zálohy stanovené podle spotřeby, které ve skutečnosti nedosahuje, když pekárnu neprovozuje, představovalo by placení nákladů tohoto řízení pro žalovaného nepřiměřené finanční zatížení. Soud přitom přihlédl rovněž k tomu, že žalobkyně je právnickou osobou, pro kterou nepřiznání náhrady nákladů vynaložených v tomto řízení, nepředstavuje žádnou významnější finanční zátěž na rozdíl od žalovaného, kterého by povinnost hradit vysoké náklady tohoto řízení dostala do složité sociální situace.

69. Podle ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

70. Jelikož majetkové poměry žalovaného, jak byly soudem zjištěny v průběhu řízení, by odůvodňovaly jeho osvobození od soudních poplatků, stíhá povinnost k náhradě nákladů řízení státu pouze žalobkyni. Žalobkyně byla z procesního hlediska neúspěšná co do 29,33 %. Je tedy povinna uhradit státu 29,33 % nákladů vynaložených na znalečné. Výše náhrady bude určena samostatným usnesením soudu.