27 C 101/2021-46

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudcem JUDr. Lubomírem Janouškem, Ph.D., ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky 1 536 737 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 1 536 737 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z této částky za dobu od 30. 6. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 89 298 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobce, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu 18. 3. 2021, domáhal po žalované zaplacení částky 1 536 737 Kč s příslušenstvím a nákladů řízení, s odůvodněním, že dne 21. 5. 2017 utrpěl vážná zranění při dopravní nehodě, k níž došlo u [územní celek] v okrese [obec], kdy byl jako cyklista sražen otevřeným víkem schránky akumulátorů autobusu [specifikace vozidla], [registrační značka], řízeného [jméno] [příjmení], který jej ve stejném směru jízdy objížděl a kdy v důsledku této události žalobce utrpěl mj. rozsáhlé poranění levé hrudní stěny s nestabilní hrudní stěnou a pneumothoraxem, poranění pánve, bederních obratlů a traumatickou amputaci levé horní končetiny v oblasti pod ramenem, jež jej přímo ohrožovala na životě. Po delší dobu se žalobce nacházel v šokovém stavu, prodělal náročné operační revize, celé léčení bylo provázeno infekčními, metabolickými a hematologickými komplikacemi, avšak i přes náročnou léčbu zanechal předmětný úraz nevratné následky na jeho zdraví, mj. v podobě amputované levé ruky. Usnesením Policie ČR KŘP Plzeňského kraje, ÚO Domažlice ze dne 11. 1. 2018 byla trestní řízení vedená pro podezření ze spáchání přestupků přečinu těžkého ublížení na zdraví z nedbalosti, proti řidiči autobusu, odložena, s odůvodněním, že ve věci nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak, když k uvolnění uzavíracího mechanismu víka prostoru akumulátorů u autobusu došlo za jízdy z důvodu technické závady, kterou řidič při běžné kontrole před začátkem jízdy nemohl odhalit a nemohl otevření víka zabránit. Věcnou pasivní legitimaci žalované, žalobce odůvodnil tím, že poškození zdraví bylo žalobci způsobeno v souvislosti s provozem autobusu, který byl v době dopravní nehody pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu z provozu vozidla u žalované pojišťovny. Předmětem žaloby učinil žalobce požadavek na úhradu nákladů, které vynaložil na pořízení myoelektrické protézy levé horní končetiny, kterou ze svých prostředků uhradil a které žalovaná odmítla přes výzvu ze dne 9. 12. 2019, plnit. Žalobce uvedl, že trvalé poškození zdraví spočívající ve ztrátě levé horní končetiny, výrazně zasáhlo do aktivit, které žalobce před uvedenou událostí provozoval, neboť v době před úrazem žil aktivním životem, vykonával funkci ekonomického ředitele, celoživotně se věnoval sportu, provozoval závodní formou veslování a ve formě doplňkových sportů cyklistice, běhu, běhu na lyžích, plavání. V důsledku ztráty končetiny žalobce nemůže jezdit na kole, veslovat, jezdit na motocyklu ani dalším volnočasovým aktivitám, vč. manuálních prací (údržba chaty a zahrady, vaření, houbaření). Následky jej zasáhly i po psychické stránce a když při vyšetřeních byly identifikovány a zaměřeny elektrické potenciály na pahýlu amputované paže, klinický psycholog žalobci doporučil, aby přistoupil k pořízení myoelektrické paže, neboť výrazně přispěje ke zlepšení životní situace žalobce.

2. Žalovaná navrhnula zamítnutí žaloby s odůvodněním, že předně vznáší námitku promlčení, neboť dle jejího názoru, že žalobce dozvěděl o vzniku újmy nejpozději dne 2. 3. 2018 a žalobu podal až dne 18. 3. 2021, tj. po uplynutí zákonné tříleté lhůty. Dále potvrdila, že uzavřela pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti z provozu k autobusu [specifikace vozidla], [registrační značka] (dále„ autobus“), jehož vlastníkem byla [právnická osoba] a.s., se sídlem [adresa], [IČO], a který v době dopravní nehody řídil [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem [adresa], (dále„ řidič autobusu“) jako zaměstnanec vlastníka. Pojistná událost byla žalovanou registrována pod [číslo]. Žalovaná dále uvedla, že sporuje popis pojistné události tak, jak je v žalobě vylíčen uveden v žalobě, neboť z šetření policie k dopravní nehodě vyplývá, že řidiči autobusu nelze dávat vinu za vznik dopravní nehody, a to ani z nedbalosti nevědomé, což byl důvod k odložení věcí, neboť z výsledků šetření a ze znaleckých posudků vyplynulo, že řidič autobusu převážel dne 21. 5. 2017 pojištěný autobus ze stanoviště v [obec] na pravidelný servis do [územní celek] a v průběhu jízdy s největší pravděpodobností při najíždění autobusu na silnici č. [anonymizováno] ve směru od [část obce] za silnice č. [spisová značka], po té, co autobus odbočil vlevo o cca 90°, došlo z důvodu technické závady k otevření víka schránky akumulátoru na pravé straně autobusu. Od tohoto odbočení až do místa dopravní nehody neměl řidič důvod sledovat podrobně situaci v pravých zpětných zrcátkách. Z kamerových záznamů a z výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [jméno] [jméno], vyplývá, že žalobce jako cyklista vyjel z výjezdu u benzinové čerpací stanice vpravo na hlavní silnici v době, kdy se autobus jedoucí rychlostí cca 70 km/h (v daném úseku povolená rychlost) nacházel pouhých 55 metrů od místa křižovatky. Žalobce jakožto cyklista odbočoval z vedlejší silnice na hlavní silnici plynule bez zastavení v době, kdy byl autobus od něj ve vzdálenosti pouhých 55 metrů. Řidič autobusu se žalobci snažil vyhnout, přičemž při objíždění zasáhlo žalobce uvolněné víko schránky akumulátoru a způsobilo žalobci rozsáhlá zranění popsaná v žalobě, včetně amputace levé horní končetiny. Ze sdělení shora uvedených svědků pak vyplývá, že si všimli, že autobus má v pravé zadní části otevřená dvířka. Během chvíle, kdy oba svědci nechávali autobus projet, vjel žalobce na hlavní silnici a zabočil doprava. Z vyjádření svědků lze uzavřít, že žalobce jako cyklista odepřel řidiči autobusu přednost v jízdě, urazil jen několik metrů a došlo ke kolizi. Normálně by se autobus cyklistovi vyhnul, což řidič autobusu udělal, ale otevřená dvířka žalobce zachytila. Z provedeného policejního šetření vyplynulo, že z technického hlediska je příčinou dopravní nehody souběh technické závady na mechanismu otvírání víka schránky na autobusu a najetí cyklisty na vozovku silnice č. [anonymizováno] v době, kdy ve směru od [obec] přijížděl autobus. Z usnesení Policie ČR o odložení věci mj. vyplývá, že předmětnou dopravní nehodu zachytila kamera umístěna na přilehlé benzinové stanici, tento důkaz žalovaná zdůraznila, jako podstatný pro posouzení průběhu nehodového děje a míry spolupůsobení žalobce v poměru 50 %, na vzniku dopravní nehody a následné újmy, když nelze bez dalšího uzavřít, že jedinou a výlučnou příčinnou vzniku uvedeného úrazu bylo otevřené víko schránky autobusu, neboť to byl žalobce, kdo zásadním způsobem přispěl ke vzniku škodlivého následku, hrubým porušením pravidel silničního provozu, když nedal přednost v jízdě jedoucímu autobusu po hlavní silnici a nerespektoval tak dopravní značení„ stůj, dej přednost v jízdě“. Žalovaná dále uvedla, že sporuje, že by pořízení myoelektrické protézy levé horní končetiny bylo účelně vynaloženým nákladem na péči o zdraví žalobce, když ze sdělení Všeobecní zdravotní pojišťovny ČR (zdravotní pojišťovna žalobce) vyplývá, že žalobce měl nárok ze zdravotního pojištění na plně hrazenou protézu standardní nebo speciální.

3. Na základě provedeného dokazování soud zjistil a má za prokázaný následující skutkový stav:

4. Mezi stranami nebylo sporné, že žalobce utrpěl poškození zdraví při předmětné dopravní nehodě, tj. srážce s autobusem, resp. s víkem v pravé zadní části autobusu. Dále nebylo sporné, že autobus byl odpovědnostně pojištěn u žalované.

5. Provedeným dokazováním vzal soud za prokázané níže uvedené skutečnosti:

6. Z relace o dopravní nehodě z databáze [obec] kanceláře pojistitelů má soud za prokázané, že k předmětné nehodě došlo uvedeného dne v 10:59 hodin na přímém přehledném úseku silnice [číslo] ve směru jízdy od [územní celek] na [územní celek]. Řidič autobusu [jméno] [příjmení] předjížděl cyklistu (žalobce), který jel z [územní celek] do [územní celek]. Cyklista byl vážně zraněn za jízdy otevřeným krytem akumulátorů projíždějícího autobusu. Cyklista byl transportován letecky do nemocnice v [obec]. Test na alkohol u řidiče autobusu byl negativní. Cyklista neměl při jízdě přilbu.

7. Z usnesení Policie ČR Krajské ředitelství policie Plzeňského kraje, územní odbor Domažlice, oddělení obecné kriminality sp. zn. KRPP -79603-99/ 2017 -030171 vzal soud za prokázané, že policie odložila trestní věc podezření ze spáchání přečinu těžké ublížení na zdraví z nedbalosti, kterého se měl dopustit řidič autobusu [jméno] [příjmení] v souvislosti s řízením autobusu a vznikem předmětné dopravní nehody, kdy dospěla k závěru, že nejde o podezření z přečinu a není na místě věc vyřídit jinak.

8. Z odůvodnění uvedeného usnesení vyplývá, že Policie ČR provedla šetření, na základě kterého dospěla k závěru, že k uvolnění uzavíracího mechanismu víka prostoru akumulátorů došlo za jízdy z důvodu technické závady, kterou řidič při běžné kontrole před počátkem jízdy nemohl odhalit a nemohl otevření víka prostoru akumulátorů zabránit. K otevření dvířek prostorů akumulátorů autobusu došlo s největší pravděpodobností při najíždění autobusu na silnici [anonymizováno] ve směru od [část obce] ze silnice č. [spisová značka], kdy autobus odbočuje vlevo o cca 90 na vozovce v podélném a příčném sklonu z důvodu technické závady na uzavíracím mechanismu dvířek. Policie nechala zpracovat znalecký posudek znalce z oboru silniční doprava, Ing. [jméno] [příjmení], který dospěl k závěru, že ke střetu autobusu s cyklistou došlo jeho vyklopeným víkem schránky vpravo za zadní nápravou se zadním levobokem těla cyklisty. Při primárním kontaktu nedošlo k nárazu víka do bicyklu. Primární příčinou vyklopení víka byla technická závada na jeho upínacím mechanismu. V případě, že by víko schránky nebylo otevřené, nedošlo by ke vzájemnému střetu. Na počátku nehodového děje se autobus pohyboval po silnici č. [anonymizováno] v jízdním pruhu směrem na [obec] a cyklista na tuto silnici najížděl od [územní celek]. Cyklista v době střetu jel rychlostí 10 km/hod, autobus jel rychlosti cca 70 km/hod. Ke střetu došlo v okamžiku, kdy cyklista směřoval mírně šikmo do koridoru pohybu autobusu. Cyklista odbočoval plynule bez zastavení v době, kdy se autobus nacházel již cca na počátku vyústění silnice od [obec] na silnici [anonymizováno] z pohledu svého směru jízdy, tj. byl od cyklisty ve vzdálenosti cca 55 m. Cyklista najížděl cca na hranici pravého okraje jízdního pruhu autobusu a pravé krajnice. Autobus se s vysokou pravděpodobností v reakci na cyklistu pohyboval levým bokem na středové dělicí čáře, přičemž v protisměru přijíždělo dle kamerového záznamu osobní vozidlo [příjmení] [jméno]. Ze strany řidiče autobusu se nejednalo o předjížděcí manévr. Znalec uzavřel, že je věcí právního posouzení, zda ze strany cyklisty došlo k naplnění termínu„ Dej přednost v jízdě“. Z kamerových záznamů znalec určil, že na výjezdu z [obec] byla schránka na autobusu dosud uzavřená. K jejímu otevření s vysokou pravděpodobností došlo při najíždění autobusu na silnici I/26 ve směru od [část obce] č. [spisová značka], kdy autobus odbočoval vlevo o cca 90 stupňů na vozovce. Toto místo se nachází cca 1 km před místem dopravní nehody. Je technicky přijatelné, že při cíleném pohledu do systému pravých zpětných zrcátek mohl řidič otevřené víko schránky spatřit. Platí však, že v tomto úseku do místa nehody (za předpokladu, že autobus nepředjížděl či neobjížděl) neměl řidič důvod podrobně sledovat situaci v pravých zpětných zrcátcích. Vzhledem k zelené barvě autobusu by rovněž docházelo ke snížení rozlišitelnosti víka vůči okolí vozovky mimo obce. Řidič by reálně zabránil střetu pouze v případě, kdy by v uvedeném úseku zaregistroval otevření schránky a vozidlo zastavil před místem nehody. V čase 4 s před střetem řidič dosud nemohl jednoznačně určit, že nedojde k zastavení cyklisty na hranici křižovatky z pohledu jeho směru jízdy. Z hlediska techniky jízdy by cyklista zabránil střetu/těsnému míjení s autobusem v případě, že by shodně jako vozidlo jedoucí za ním, na hranici křižovatky zastavil a na vozovnu silnice [anonymizováno] najel až tehdy, kdy by to provoz vozidel jedoucích ve směru na [obec] umožňoval. Platí však, že v případě neotevřeného víka na boku autobusu by došlo k minutí autobusu s cyklistou s odstupem cca 1 m. Cyklista jednoznačně mohl spatřit přijíždějící autobus, při běžném pohledu však nelze předpokládat rozlišení otevřeného víka schránky u o tomto faktu neinformovaného pozorovatele. Z technického pohledu znalec spatřuje příčinu vzniku nehody v souběhu technické závady na mechanismu otvírání víka schránky na autobusu a najetí cyklisty na vozovku silnice [anonymizováno] v době, kdy ve směru od [obec] přijížděl autobus a došlo tak k vzájemnému střetu.

9. Z lékařských zpráv vystavených [anonymizována dvě slova] [obec], dále [anonymizováno] v [část obce], z propouštěcí zprávy [anonymizováno] [nemocnice], má soud za prokázané, že žalobce utrpěl při nehodě těžké polytrauma, které ho přímo ohrozilo na životě. Utrpěl traumatickou amputaci celé levé horní končetiny v úrovni paže, dále extrémně těžké poranění hrudníku – velkou tržnou ránu, mnohonásobnou zlomeninu žeber s prolomením hrudní stěny, těžké poranění plic s pneumohemothoraxem, vícenásobnou zlomeninu obličejového skeletu, vícečetné krvácení a kontuze mozku. Po úrazu byl dlouhou dobu v šokovém stavu. Prodělal náročné operační revize, po dlouhou dobu byl v režimu umělé plicní ventilace. Došlo k infekčním, metabolickým a hematologickým komplikacím. Po dlouhou dobu byl a stále je žalobce výrazně limitován v obvyklém způsobu života. Má zásadní omezení hybnosti páteře, přitom před úrazem vrcholově vesloval.

10. Písemným potvrzením [anonymizována dvě slova] [část obce] ze dne 6. 12. 2019 má soud za prokázané, že žalobce se věnoval veslování na závodní úrovni od svého mládí, byl reprezentantem ČSSR a veslování se věnoval celý život ve své věkové kategorii na vrcholové úrovni. Před úrazem reprezentoval ČR na mistrovstvích světa [příjmení] (veteránů). I v létě 2017 VK [část obce] předpokládal, že jej bude žalobce v červnu reprezentovat na [anonymizováno]. Během počátku roku 2017 trénoval žalobce na další účast na mistrovství světa ve slovinském [anonymizováno]. Toto mistrovství bylo vzhledem ke své výhodné geografické poloze a věku žalobce možná poslední plánovanou účastí žalobce na obdobně významném podniku. Tréninku na tuto vrcholnou akci věnoval žalobce mnoho úsilí. Kvůli předmětnému úrazu se jej však již nemohl účastnit.

11. Jak vyplývá ze zprávy o ambulantním vyšetření žalobce ze dne 19. 2. 2018, vystavené FN v [název], pořízení myoelektrické protézy levé horní končetiny u žalobce, bylo zhodnoceno klinickým psychologem jako zlepšující životní situaci.

12. Z předběžné kalkulace na ortopedicko protetickou pomůcku individuálně zhotovenou, spolu s vyúčtováním, z proformy faktury vystavené společností [právnická osoba], má soud za prokázané, že žalobce si objednal myoelektrickou protézu levé horní končetiny.

13. Z příkazu k úhradě ze dne 22. 3. 2018 a z výpisu k účtu č. [bankovní účet], přehledu transakcí ke dni 22. 3. 2018, má soud za prokázané, že žalobce vynaložil částku 1 536 737 Kč na pořízení myoelektrické protézy levé horní končetiny a její úhradu provedl dne 22. 3. 2018.

14. Žalobce vyzval dne 24. 5. 2018 žalovanou k úhradě částky ve výši 1 536 737 Kč za pořízení shora uvedené protézy. Žalovaná reagovala po opětovné emailové urgenci rovněž emailem ze dne 7. 9. 2018, s tím, že nárok bude posouzen. Následně i přípisem ze dne 30. 7. 2019, v němž sdělila, že nárok bude posouzen v rámci posuzování nároku žalobce na ztížení společenského uplatnění.

15. Mezi stranami nebylo sporné, že žalovaná nárok žalobce před podáním žaloby neuspokojila.

16. Provedené důkazy hodnotil soud jednotlivě i ve vzájemných souvislostech, přihlédl přitom ke všemu, co uvedli účastníci řízení a dospěl k závěru, že nárok žalobce je důvodný.

17. Podle § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

18. Podle § 2927 odst. 1 o. z. kdo provozuje dopravu, nahradí škodu vyvolanou zvláštní povahou tohoto provozu.

19. Podle ust. § 2927 odst. 2 o. z. povinnosti nahradit škodu se nemůže provozovatel zprostit, byla-li škoda způsobena okolnostmi, které mají původ v provozu. Jinak se zprostí, prokáže-li, že škodě nemohl zabránit ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze požadovat.

20. Podle § 2951 odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Podle ustanovení § 2960 o. z. škůdce hradí též účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného, s péčí o jeho osobu nebo jeho domácnost tomu, kdo je vynaložil; požádá-li o to, složí mu škůdce na tyto náklady přiměřenou zálohu.

22. Podle § 1988 odst. 2 o. z. se zakazuje započtení proti pohledávce na náhradu újmy způsobené na zdraví, ledaže se jedná o vzájemnou pohledávku na náhradu téhož druhu.

23. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla se pojištění odpovědnosti vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Podle odst. 2 písm. a) cit. ust. nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

24. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla má poškozený právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele.

25. Podle § 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, je pro účely tohoto zákona účastník provozu na pozemních komunikacích každý, kdo se přímým způsobem účastní provozu na pozemních komunikacích.

26. Podle § 4 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích, při účasti na provozu na pozemních komunikacích je každý povinen chovat se ohleduplně a ukázněně, aby svým jednáním neohrožoval život, zdraví nebo majetek jiných osob ani svůj vlastní, aby nepoškozoval životní prostředí ani neohrožoval život zvířat, své chování je povinen přizpůsobit zejména stavebnímu a dopravně technickému stavu pozemní komunikace, povětrnostním podmínkám, situaci v provozu na pozemních komunikacích, svým schopnostem a svému zdravotnímu stavu.

27. Ohledně věcné aktivní legitimace dospěl soud k závěru, že žalobce je k podání žaloby aktivně legitimován, neboť mu vznikla újma na zdraví. Žalovaná je věcně pasivně legitimována, neboť je pojistitelem, u něhož měl provozovatel autobusu sjednané pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, při jehož provozu k újmě na zdraví došlo.

28. K újmě na zdraví žalobce došlo tak, že dne 21. 5. 2017 u [územní celek], v okrese [obec], byl žalobce jedoucí jako cyklista po najetí ze silnice vedoucí od [územní celek] na hlavní silnici [anonymizováno] směrem do [územní celek], sražen otevřeným víkem schránky akumulátorů po silnici [anonymizováno] jedoucího autobusu [specifikace vozidla] řízeného [jméno] [příjmení], když ke střetu došlo v době, kdy žalobce ukončil plynule bez zastavení najetí na hlavní silnici, přičemž žalobce najížděl přibližně na hranici pravého okraje jízdního pruhu autobusu a pravé krajnice. Autobus jel rychlostí cca 70 km/hod, řidič autobusu žalobce najíždějícího na silnici registroval a objížděl jej v domnění, že jeho objetí je možné s dostatečným bočním odstupem. Autobus se právě v reakci na cyklistu pohyboval levým bokem na středové dělicí čáře, přičemž v protisměru přijíždělo osobní vozidlo, přičemž ze strany řidiče autobusu se nejednalo o předjížděcí manévr. Po dokončení najetí byl žalobce jedoucí rychlostí cca 10 km/hod sražen otevřeným víkem čnícím vně projíždějícího autobusu. Pokud by nedošlo k otevření víka na boku autobusu, autobus by žalobce minul s odstupem cca 1 m. Žalobce následkem střetu s víkem autobusu, utrpěl rozsáhlá zranění, mj. rozsáhlé poranění hrudní stěny, pánve, bederních obratlů a traumatickou amputaci levé horní končetiny v oblasti pod ramenem.

29. Ke sražení žalobce došlo krytem ložného prostoru autobusu, který byl vlivem technické závady vyklopen v úhlu 90 stupňů k boční hraně autobusu a plnou délkou z jedoucího autobusu vyčníval, je třeba uzavřít, že újma vzniklá srážkou má jednoznačně původ v provozu vozidla a odpovědnosti se provozovatel zprostit nemůže. Námitka žalované spočívající v 50 % míře žalobcova spoluzavinění, lze odkázat na rozhodnutí Městského soudu v Praze (rozsudek ze dne 16. 3. 2022, č. j. 13Co 340/2021-132, bod 24 odůvodnění), v němž se odvolací soud zabýval v řízení o nárocích žalobce na náhradu za ztížení společenského uplatnění z totožného skutku, po totožné žalované, a uvedl, že je správný závěr o absenci jakéhokoliv žalobcova spoluzavinění na vzniku újmy, nebo právně významnou skutečností je ta, že žalobce byl sražen vyklopeným víkem autobusu a nebýt vyklopeného víka, žalobci by se za všech okolností dopravní situace, kterou najetím na krajnici hlavní silnice nastolil, nestalo vůbec nic, neboť by jej autobus minul v bezpečné vzdálenosti. Odvolací soud uzavřel v tomto bodě, že úvahy o žalobcově spoluzavinění tak postrádají jakékoliv opodstatnění.

30. Žalobcův nárok na úhradu jím vynaložené částky na pořízení myoelektrické protézy, tak soud považuje za účelně vynaložený náklad, neboť ve smyslu komentářové literatury (Občanský zákoník, VI. Závazkové právo, Zvláštní část, 1. vydání. 2014, C. H. Beck, komentář k ustanovení § 2960), náklady spojené s péčí o zdraví poškozeného jsou náklady, které slouží k obnovení zdraví anebo alespoň ke zlepšení zdravotního stavu poškozeného, i když se zlepšení nedostavilo. Tato hranice je neostrá, je třeba pamatovat např. na to, že v případech rozsáhlého až fatálního poškození zdraví nespočívá zlepšení zdravotního stavu často v samotném, byť třeba částečném uzdravení, ale v průběhu času získané adaptaci na novou (vysoce nepříznivou) životní situaci. Konstantní judikatura Nejvyššího soudu (Rc 44/2015), uvádí, že jde též o náklady na nudržení více či méně stabilizovaného zdravotního stavu i v situaci, kdy se další zlepšení nepředpokládá.

31. Žalobce přistoupil k pořízení náhrady myoelektrické protézy na základě doporučení lékařů, jak vyplývá z propouštěcí zprávy [anonymizováno] [nemocnice] a zprávy z vyšetření v [anonymizováno] v [část obce], kdy v posledně uvedené je obsaženo konstatování, že uvedená pomůcka zlepšila životní situaci pacienta. Je-li smyslem náhrady škody uvedení do předešlého stavu, jak vyplývá z ustanovení § 2951 o. z., je tak zcela na místě učinit závěr, že právě pořízení protézy, která na principu elektrických impulzů v pahýlu paže, umožňuje dosáhnout výrazného zlepšení životní situace toho, kdo v důsledku poškození zdraví přišel o paži, v takové míře, jež je maximálně objektivně soudobými kompenzačními pomůckami v péči o zdraví, dosažitelná.

32. Námitka žalované spočívající v promlčení žalobcova nároku nebyla shledána důvodnou, neboť podle ustanovení § 620 odst. 1 o. z., okolnosti rozhodné pro počátek promlčecí lhůty u práva na náhradu škody zahrnuje vědomost o škodě a osobě povinné k její náhradě. To platí obdobně i pro odčinění újmy.

33. Podle odborné literatury (Občanský zákoník, Komentář. 2. vydání. Petrov, J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. C. H. Beck, 2019), o vniku škody nebo újmy se poškození dozví tehdy, jsou – li mu známy skutečnosti, podle kterých lze podat žalobu na náhradu škody nebo újmy, tedy pokud má poškozený prokazatelnou vědomost o vzniku a rozsahu škody či újmy.

34. Vědomost o rozsahu škody, která je v tomto případě prezentovaná vynaložením vlastních prostředků žalobce na pořízení myoelektrické protézy, z povahy věci samé, tak spadá v den, kdy žalobce finanční prostředky na pořízení protézy vynaložil, tzn. dnem, kdy provedl platbu za myoelektrickou protézu. Uvedeným dnem tak tyto finanční prostředky se staly nákladem vynaloženým v souvislosti s poškozením zdraví žalobce. Vzhledem k tomu, že uvedené se stalo dne 22. 3. 2018 a žaloba byla podána dne 18. 3. 2021, promlčecí lhůta 3 let dle ustanovení § 629 odst. 1 o. z., tak neuplynula a námitka promlčení byla uplatněna nedůvodně.

35. Soud zamítnul návrhy na doplnění dokazování výslechem [anonymizováno] [příjmení], jenž byl znalcem, který vypracoval znalecký posudek na ohodnocení nároku žalobce na ztížení společenského uplatnění, jehož se žalobce domáhal v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 19C 159/2020, neboť hledisko účelnosti vynaložených nákladů na pořízení shora uvedené protézy žalobcem, je otázkou právní, jak vyplývá ze shora citované judikatury a odborné literatury a odůvodněna je výše. Ze shodného důvodu soud zamítnul návrh na doplnění dokazování výslechem ergoterapeuta [příjmení] a protetika [příjmení].

36. Ze všech shora uvedených důvodů tak soud žalobce zcela vyhověl a přiznal žalobci dále právo na zaplacení úroku z prodlení z náležejících částek představujících spravedlivou náhradu újmy na zdraví a další nemajetkové újmy, a to za dobu prodlení žalované s úhradou dlužných částek do zaplacení. Žalovaná byla ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. povinna plnit bez zbytečného odkladu poté, co byla žalobcem k plnění vyzvána. Žalobce se důvodně domáhá úroku z prodlení jdoucího od dne následujícího po dni, doručení žaloby žalované. Vzhledem k tomu, že žaloba byla žalované doručena dne 29. 6. 2021. Výše úroku odpovídá občanskoprávním předpisům.

37. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Sestávají se z odměny advokáta ve výši 14 460 Kč za úkon právní služby a z náhrady hotových výdajů advokáta ve výši 300 Kč za úkon právní služby, vše dle vyhl. č. 177/1996 Sb. V řízení učinil právní zástupce žalobce celkem 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava, předžalobní výzva, podání žaloby, replika, účast u jednání). Součástí náhrady je i DPH. Celková výše tak činí 89 298 Kč.