27 C 115/2015-402

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Hanou Marsovou jako samosoudkyní ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] o zaplacení částky 391 988 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 391 988 Kč s úrokem z prodlení z částky 391 988 Kč ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 240 730 Kč k rukám právního zástupce žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhal na žalovaném zaplacení částky [částka] s příslušenstvím specifikovaným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že je vlastníkem dále specifikovaných pozemků v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], které žalovaný v období od [datum] do [datum] užíval bez právního důvodu, byť tak omezoval žalobcovo ústavně zaručené vlastnické právo k předmětným pozemkům tím, že tyto byly v rozhodné době užívány jako veřejné prostranství, aniž by žalovaný poskytl žalobci a užívání pozemků, které jsou zastavěny místními pozemními komunikacemi ve vlastnictví žalovaného, peněžitou náhradu.

2. Jedná se konkrétně o následující pozemky:

3. Pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí dosud evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Fakticky se jedná částečně o lesní pozemek, částečně pozemkem prochází místní zpevněná komunikace (silniční panely) a částečně pozemek slouží jako manipulační plocha - parkoviště (zpevněná štěrkem). Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku č. [anonymizováno] [číslo] [rok] vypracovaném znaleckým ústavem [právnická osoba] dne [datum] (dále také jako„ Znalecký posudek“,) a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v Geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (lesní pozemek), která není předmětem uplatněného nároku, část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace) a část c) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - manipulační plocha), která není předmětem uplatněného nároku.

4. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - silnice a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Fakticky se jedná částečně o pozemek místní komunikace, částečně zpevněné silničními panely) a částečně pozemek slouží jako pozemek zeleně - veřejné prostranství. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: na část a) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - silnice, nezpevněná část), část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha) a část c) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití -jiná plocha) tvořící zeleň - veřejné prostranství, která však není předmětem uplatněného nároku.

5. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - jiná plocha a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty a S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek zeleně - veřejné prostranství, který nyní slouží jako louka. Na východní části tohoto pozemku se nachází zpevněná místní komunikace. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - jiná plocha, tvořící zeleň - veřejné prostranství), která není předmětem uplatněného nároku a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha) a dále ještě část c) - parc. [číslo] (druh pozemku - ostatní plocha), určen podle územního plánu k zastavění, která rovněž není předmětem uplatněného nároku.

6. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - jiná plocha a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská krajinná a VP - výroba průmyslová. Fakticky se jedná o pozemek, který je v části určený územním plánem k zastavení, v části se jedná o pozemek zeleně - veřejné prostranství, a prostředkem tohoto pozemku prochází zpevněná místní komunikace. Skutečný stav pozemku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - jiná plocha, tvořící zeleň - veřejné prostranství), která není předmětem uplatněného nároku a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha) uvedenou již v předcházejícím bodě a dále ještě část c) - parc. [číslo] (druh pozemku - ostatní plocha), určen podle územního plánu k zastavění, která není předmětem uplatněného nároku.

7. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití zeleň a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek zeleně - veřejné prostranství, který bezprostředně přiléhá k městské komunikaci, ulici [ulice] a tato skutečnost znemožňuje vlastníku pozemku tento pozemek užívat. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

8. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek veřejné, zpevněné městské komunikace, ulice [ulice] (zastavěný stavbou této komunikace). Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

9. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek veřejné zpevněné městské komunikace - [anonymizována dvě slova] (zastavěný stavbou této komunikace). Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

10. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o nezpevněný pozemek, který bezprostředně přiléhá k městské komunikaci [ulice] a tato skutečnost znemožňuje vlastníku pozemku tento pozemek užívat). Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

11. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o nezpevněný pozemek, který bezprostředně přiléhá k městské komunikaci [ulice] a tato skutečnost znemožňuje vlastníku pozemku tento pozemek užívat). Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

12. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty a NL - louky a pastviny. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce] zřízeného na základě Vyhlášky hlavního města Prahy [číslo] o zřízení oblasti klidu v hlavním městě [obec] (dále také jako„ [část obce] lesopark - přírodní park [část obce] [část obce]). Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bezlesí, na východní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace, ulice [anonymizována tři slova]. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - zpevněná část městské komunikace ulice [anonymizována tři slova]) zastavěný stavbou této komunikace).

13. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bezlesí. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

14. Parc. č. [rok] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - vodní plocha, způsob využití pozemku - koryto vodního toku přirozené nebo upravené a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská a krajinná. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o pozemek vodního toku [anonymizována dvě slova]. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

15. Parc. č. [rok] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití pozemku - jiná plocha) a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská a krajinná. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o pozemek místní zpevněné komunikace. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

16. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, na severní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace - cyklostezka a stezka pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [výměra] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní zpevněná komunikace - cyklostezka a stezka pro pěší.

17. Parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská a krajinná a NL - louky a pastviny. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek bez lesního porostu (bezlesí), pouze s náletovými křovinami, na jihovýchodní straně pozemku se nachází místní štěrková komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [výměra] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní štěrková komunikace pro cyklisty a pro pěší.

18. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty a NL - louky a pastviny. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bez lesního porostu (bezlesí), na východní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší.

19. Parc. [číslo] o výměře [výměra], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bez lesního porostu (bezlesí), na jižní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: části a) - parc. [číslo] b) parc. [číslo] c) parc. [číslo] d) parc. [číslo] e) parc. [číslo] o celkové výměře [číslo] [anonymizováno] (vše druh pozemku - lesní pozemek), a část f) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší.

20. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bez lesního porostu (bezlesí), na západní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace a na východní straně pozemku se nachází místní komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o celkové výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku - lesní pozemek), část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace) - místní komunikace a část c) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace) - místní komunikace.

21. Parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, druh využití - silnice a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S4 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o zpevněný pozemek chodníku ulice [ulice]. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku.

22. Jde-li o faktický stav shora uvedených pozemků, tak, jak shora uvedeno, je popsán na základě znaleckého posudku č. [anonymizováno] - [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba], v němž jsou uvedeny pozemky, které jsou zastavěny stavbou komunikace ve vlastnictví žalovaného, nebo které lze považovat za pozemky tvořící veřejné prostranství z důvodu, že představují veřejně přístupnou a veřejností bez omezení užívanou komunikaci, tj. jedná se o pozemky přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, nebo pozemky, které lze považovat za pozemky tvořící veřejné prostranství z důvodu, že představují veřejně přístupnou a veřejností bez omezení užívanou zeleň, tj. jedná se o pozemky přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání.

23. Shora uvedené pozemky nebo jejich části označené jako parc. [číslo] [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] jsou prokazatelně zastavěny stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného nebo bezprostředně přiléhají ke stavbě komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného, a tato skutečnost znemožňuje žalobci jako vlastníku pozemku takovýto pozemek užívat.

24. Shora uvedené pozemky parc. [číslo] [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] zapsané na LV žalobce [číslo] pro [anonymizováno] [část obce] jsou součástí [část obce] lesoparku - přírodního parku [část obce] [část obce] zřízeného jako oblast klidu na základě Vyhlášky hlavního města Prahy [číslo] o zřízení oblasti klidu v hlavním městě [obec]. V souladu s článkem 2. výše uvedené vyhlášky je posláním oblastí klidu zachovat a trvale chránit takto vymezené části území pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty, umožnit jejich využívání k rekreaci i poučení občanů a celkově přispět ke zlepšení životního prostředí města. Podle článku 4 odst. 5 výše uvedené vyhlášky je v takto zřízených oblastech klidu povolen pěší pohyb mimo komunikace. [ulice] [anonymizováno] [část obce] [část obce] je vyhlášen na jihovýchodě [obec], podél toku [anonymizováno] mezi [anonymizována dvě slova] [část obce] a [příjmení] [anonymizováno] v [část obce] a jeho celková rozloha je [anonymizována dvě slova]. [příjmení] většiny ostatních pozemků v [část obce] [anonymizováno] je Hlavní město Praha, tj. žalovaný. Všechny výše uvedené pozemky ve vlastnictví žalobce, které jsou součástí [anonymizována dvě slova] -„ [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]“ představují veřejně přístupnou a veřejností bez omezení užívanou zeleň, jsou přístupné každému bez omezení, slouží obecnému užívání a zcela tak splňují zákonné předpoklady veřejného prostranství a tato skutečnost omezuje ústavně zaručené vlastnické právo žalobce k výše uvedeným pozemkům. Výše uvedená tvrzení lze mimo výše uvedené důkazy prokázat místním šetřením provedeným na těchto pozemcích.

25. Žalobce odkázal v podané žalobě na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. Pl. ÚS 21/02, v němž Ústavní soud zdůraznil, že veřejné prostranství je definováno v § 34 zákona č. 128/2000 Sb., který stanoví, že„ veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. Základní podmínkou je, že tyto prostory jsou přístupné každému bez omezení, a tedy slouží obecnému užívání. V nálezu Ústavního soudu České republiky ze dne 19. 11. 2014, sp. zn. II. ÚS 3624/13-1 Ústavní soud vyslovil:„ Dle judikatury Nejvyššího soudu a Ústavního soudu pokud dochází k omezení ústavně zaručeného vlastnického práva k nemovitému majetku tím, že nemovitost je užívána jako veřejné prostranství, přísluší jeho vlastníku náhrada ze strany obce, a není-li poskytnuta, lze ji po obci vymáhat jakožto nárok z titulu bezdůvodného obohacení (srov. Např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 872/2003, 33 Odo 1253/2005, 28 Cdo 3382/2010 a nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3735/11 nebo I. ÚS 1607/11).“ Ústavní soud České republiky dále ve svém usnesení sp. zn. II. ÚS 268/14-1 ze dne 15. 4. 2014 zdůraznil, že Nejvyšší soud České republiky opakovaně dospěl k závěru, že povinnou osobou k vydání bezdůvodného obohacení, vzniklého obci Praha užíváním pozemků ve vlastnictví jiné osoby, zastavěných pozemní komunikací, je hlavní město Praha jako vlastník místní komunikace (srov. např. rozsudek z 11. 11. 2009 sp. zn. 28 Cdo 2056/2009, nebo usnesení ze dne 14. 10. 2009, sp. zn. 28 Cdo 181/2009, usnesení ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1537/2009 a usnesení ze dne 4. 2. 2010, sp. zn. 28 Cdo 2542/2009. Shodný postoj zaujal Nejvyšší soud České republiky i v rozhodnutí sp. zn. 28 Cdo 4525/2011 ze dne 4. 10. 2012, jehož závěry byly jako ústavně konformní aprobovány Ústavním soudem v usnesení sp. zn. III. ÚS 4359/2012 ze dne 13. 12. 2012 Nejvyšší soud České republiky ve svém usnesení ze dne 8.9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 1113/2014 konstatoval v právní větě:„ Výše bezdůvodného obohacení za užívání cizí věci (Nemovitosti) se určí peněžitou částkou, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle vdaném místě a čase na užívání obdobných věcí (nemovitostí), zpravidla formou nájmu, a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. Bylo-li by nájemné v posuzovaném období regulovanou cenou, nemůže výše bezdůvodného obohacení přesáhnout částku omezenou cenovými předpisy.“ 26. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne [datum] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za účelem stanovení výše nájemného za užívání výše uvedených pozemků, č. [anonymizováno] - [číslo] [rok], plyne, že nájemné za období od [datum] do [datum] činí celkem částku [částka] (níže jsou uvedeny jednotlivé částky v souvislosti s jednotlivými pozemky a jejich částmi).

27. Žalovanému tak vzniklo za období od [datum] do [datum] výše uvedeným způsobem bezdůvodné obohacení na úkor žalobce v celkové výši [částka], k jehož úhradě žalobce vyzval žalovaného předžalobními upomínkami zaslanými dne [datum] a [datum], a to nejpozději do [datum], resp. do [datum]. Žalovaný však ničeho žalobci neuhradil.

28. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout. Namítl, že část pozemků, konkrétně parc. [číslo] (část), [číslo] (část) a [číslo] není veřejností užívána a tyto nejsou veřejným prostranstvím podle § 34 zák. č. 128/2000 Sb., když neslouží k uspokojování obecných potřeb (viz NS ČR ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 1498/201).

29. Žalovaný dále namítl neexistenci vlastnického práva žalobce k pozemkům parc. [číslo] (část), [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [rok], [rok], [číslo], [číslo] ([anonymizováno] [číslo]), [číslo] ([anonymizováno] [číslo]), [číslo] ([anonymizováno] [číslo]) a [číslo]. Československý stát se chopil jejich držby v rozhodné době za účelem výstavby komunikací a zřízení [část obce] [anonymizováno]. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu, Ústavního soudu i judikatury ESLP přitom platí, že v případě přechodu nemovitostí na čs. stát v rozhodné době (ať již na základě právního důvodu či bez něj) se mohou oprávněné osoby domáhat pouze obnovení vlastnického práva podle restitučních předpisů, přičemž žalobce a jeho sestra, paní [jméno] [celé jméno žalobce], od níž žalobce nabyl id. 1/2, resp. id. [číslo] těchto pozemků) byli sice v době uplatnitelnosti restitučního nároku zapsáni jako vlastníci těchto pozemků v bývalé evidenci nemovitostí a následně v katastru nemovitostí na základě dědických rozhodnutí [anonymizována tři slova] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [spisová značka] (po [anonymizováno] [jméno] [příjmení]) a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] (po [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [rok], [anonymizováno] [číslo]), vedených u [název soudu] pod č. j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] a [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka] (po [anonymizováno] [jméno] [příjmení], id. [číslo]), avšak své vlastnické právo nikterak nevykonávali a stát, ani žalovaný, se k nim jako k vlastníkům nechovali. Pokud se nyní žalobce domáhá vydání bezdůvodného obohacení z titulu svého vlastnického práva, jedná se o obcházení restitučních předpisů. Žalobce a jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], se měli domáhat vydání pozemků podle předpisů restitučních.

30. Žalovaný namítl dále neexistenci vlastnického práva žalobce k [anonymizováno] [číslo] pozemku parc. [číslo] neboť k němu [anonymizováno] žalobce sice uplatnila restituční nárok, pozemek jí však nebyl rozhodnutím [stát. instituce] – [anonymizována dvě slova] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], vydán z důvodu zastavěnosti. Předmětný spoluvlastnický podíl byl sice následně zapsán do katastru nemovitostí ve prospěch žalobcovy [anonymizováno], avšak ta, shodně jako žalobce, nemohli tento podíl v dobré víře do svého vlastnictví nabýt.

31. Žalovaný namítl neexistenci bezdůvodného obohacení, když žalobce a jeho sestra nabyli předmětné pozemky dílem podle restitučních předpisů rozhodnutím [stát. instituce] – [anonymizována dvě slova] [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], jednak [anonymizováno] [číslo] ze dne [datum rozhodnutí] a [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], dílem podle předpisů obecných (rozhodnutí [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část Prahy] dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], u [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] a u [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [spisová značka], přičemž na tento způsob nabytí je nutno nahlížet jako na způsob nabytí obdobný podle restitučních předpisů uvedených shora a dílem na základě směnné smlouvy ze dne [datum]. Podle leteckých snímků předmětných pozemků byly tyto veřejným prostranstvím a byly zastavěny komunikacemi již před rokem [rok], resp. [rok], tj. již v době„ obnovení“, resp.„ nabytí“ vlastnického práva žalobce a jeho sestry, kteří se domáhali vydání původních pozemků a uzavřeli předmětnou směnnou smlouvu při plném vědomí, že se jedná o veřejné prostranství a pozemky zastavěné komunikacemi, a i po jejich nabytí s jejich účelovým určením, a tedy i omezením svého vlastnického práva, souhlasili a nemohou nyní v souvislosti s tímto omezením spravedlivě žádat jakoukoliv náhradu. Žalovaný odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu sp. zn. 5 As 20/2003 ze dne 27. 10. 2004 a nález Ústavního soudu ze dne [datum] uveřejněný pod [číslo] Sb. a současně namítl nedostatek své pasivní věcné legitimace ohledně části předmětných pozemků, když pozemky parc. [číslo] [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] slouží jako rekreační zázemí pro občany [anonymizována dvě slova] [obec a číslo] a [anonymizována dvě slova] [obec a číslo].

32. Žalovaný namítl nesprávnou výši požadovaného bezdůvodného obohacení a nesprávné datum splatnosti požadované částky, když si není vědom doručení předžalobních výzev ze dne [datum] a ze dne [datum]. Ke splatnosti žalobou požadované částky nemohlo dojít dříve než [datum], tj. den po doručení žaloby žalovanému, ke kterému došlo dne [datum].

33. Žalobce k vyjádření žalovaného uvedl, že z obsahu Znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo], vypracovaného [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jednoznačně vyplývá, že v žalobě uvedené části původního pozemku parc. [číslo] původního pozemku parc. [číslo] o celkové výměře [anonymizována dvě slova] označené v Geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] jsou pozemkem se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha a jsou tedy prokazatelně zastavěny stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného, příp. splňují zákonné předpoklady veřejného prostranství. Dále ze znaleckého posudku plyne, že v žalobě uvedená část pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] je pozemkem se způsobem využití pozemku - silnice, nezpevněná část komunikace a plní tedy účel komunikace a tím splňuje zákonné předpoklady veřejného prostranství. Dále ze znaleckého posudku plyne, že v žalobě uvedená část pozemku [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] je pozemek se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha a je tedy prokazatelně zastavěn stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného, příp. splňuje zákonné předpoklady veřejného prostranství.

34. Žalobce dále poukázal na to, že žalovaný neuvádí, kdy a jakým konkrétním způsobem se [anonymizováno] stát měl chopit držby předmětných pozemků za účelem výstavby komunikací a zřízení [část obce] [anonymizováno] [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce] byl zřízen jako oblast klidu na základě Vyhlášky hlavního města Prahy [číslo] o zřízení oblasti klidu v hlavním městě [obec] tj. na základě vyhlášky, kterou vydal žalovaný. K žalovaným odkazované judikatuře žalobce uvedl, že žalovaný odkazuje na rozhodnutí týkající se odlišné problematiky, konkrétně se jednalo o spor vzniklý na základě žaloby o určení vlastnictví, kdy se žalobce, který nebyl zapsán jako vlastník sporné nemovitosti v katastru nemovitostí, domáhal určení, že on je vlastníkem namísto žalovaného, který byl naopak zapsán jako vlastník sporné nemovitosti. V předmětném sporu nejde o spor o vlastnictví ke sporným pozemkům mezi žalobcem a žalovaným, ale o vydání bezdůvodného obohacení, které vzniklo žalovanému na úkor žalobce. Žalobce je řádným vlastníkem všech v žalobě uvedených pozemků, které byly převedeny do jeho vlastnictví na základě rozhodnutí orgánu státu ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] [spisová značka]), nebo které byly do jeho vlastnictví převedeny na základě Darovací smlouvy uzavřené dne [datum] a Darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobcem jako obdarovaným a dárcem – jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], do [anonymizováno] vlastnictví byly tyto pozemky převedeny rovněž na základě rozhodnutí orgánů státu ([anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [část Prahy] [spisová značka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [rok] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [číslo]). Žalobce byl po celou dobu svého vlastnictví k předmětným nemovitostem zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí a to jak v předcházející evidenci vedené Střediskem geodézie a kartografie, tak i v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem. Rovněž předcházející vlastník části předmětných nemovitostí [anonymizováno] žalobce [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] byla po celou dobu svého vlastnictví k předmětným pozemkům zapsána jako vlastník předmětných nemovitostí, a to jak v předcházející evidenci vedené Střediskem geodézie a kartografie, tak i v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem. Rovněž oba zůstavitelé paní [jméno] [příjmení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], nar. [rok] ([role v řízení] [role v řízení]) byli po celou dobu svého vlastnictví k předmětným pozemkům zapsáni jako vlastníci předmětných nemovitostí a to jak v pozemkových knihách, tak v evidenci nemovitostí vedené Střediskem geodézie a kartografie. Stát naopak nikdy nebyl v době po účinnosti výše uvedených nabývacích titulů (tj. po rozhodnutí státních notářství v dědickém řízení a orgánu státu tj. pozemkového úřadu o vydání předmětných nemovitostí) zapsán jako vlastník předmětných nemovitostí a to ani v předcházející evidenci vedené Střediskem geodézie a kartografie, ani v katastru nemovitostí vedeném katastrálním úřadem a ani se o takový zápis nikdy nesnažil. Žalobce i předcházející vlastnící předmětných pozemků řádně plnili všechny své povinnosti vlastníka předmětných pozemků. Žalobce i předchozí vlastník předmětných pozemků platil řádně po celou dobu svého vlastnictví státnímu orgánu daň z vlastnictví předmětných nemovitostí a na vlastní náklad je udržoval v řádném stavu. Důkazem o těchto skutečnostech jsou [anonymizována dvě slova] uložená u Finančního úřadu pro Hlavní město Praha, jakož i [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] ke kácení napadených stromů na předmětných pozemcích z [datum]. Stát se nikdy nechopil držby předmětných pozemků a naopak stát se vždy k žalobci resp. k [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [datum], choval jako k vlastníkům předmětných nemovitostí, neboť jejich vlastnictví nejen založil, resp. potvrdil rozhodnutím státního orgánu, ale rovněž vyžadoval a přijímal od nich plnění zákonných daňových a jiných povinností. Stát nikdy netvrdil, že je vlastníkem předmětných pozemků, a rovněž žalovaný nikdy netvrdil a ani ve svém vyjádření netvrdí, že je vlastníkem předmětných pozemků. Žalovaný sám v minulosti respektoval vlastnictví žalobce k předmětným pozemkům tím, že v dopisu z [datum] žalovaný projevil zájem o koupi pozemku parc, [číslo] v [anonymizováno] [část obce], dále v dopisu z [datum] Žalovaný projevil zájem o koupi pozemku parc, [číslo] v k.ú. [část obce] a v dalším dopisu z [datum] žalovaný projevil zájem o koupi pozemku parc, [číslo] v k.ú. [část obce]. Dne [datum] obdržel žalobce nabídku od žalovaného ze dne [datum] k jednání o výkupu pozemků parc.č. [číslo] [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce]. Žalobce dále poukázal na to, že v rozhodnutí [stát. instituce] – Pozemkového [anonymizováno] [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] není uvedeno, že nebyl vydán [anonymizováno] žalobce [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce] podíl o velikosti [anonymizováno] [číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] z důvodu zastavěnosti předmětného pozemku, jak tvrdí žalovaný.

35. Žalobce dále uvedl, že předmětné pozemky nabyl do vlastnictví na základě rozhodnutí orgánu státu v dědickém řízení ([anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [spisová značka]), resp. na základě Darovací smlouvy uzavřené dne [datum] a Darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi Žalobcem jako obdarovaným a dárcem – [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], do jejíhož vlastnictví byly tyto pozemky převedeny rovněž na základě rozhodnutí orgánů státu v dědickém resp. restitučním řízení ([anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [spisová značka], [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [spisová značka], [anonymizována čtyři slova] [rok] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [číslo]). Pouze pozemek parc. [číslo] Žalobce nabyl na základě směnné smlouvy. S ohledem k tomu, že žalobce nabyl předmětné nemovitosti do svého vlastnictví na základě restituce a dědění, resp. darem od [anonymizována dvě slova], která je nabyla spolu s ním na základě restituce a dědění, je zcela absurdní tvrdit, že žalobce nemovitosti nabyl ze spekulativních důvodů. Žalobce prokazatelně nikdy nevyjádřil souhlas s bezplatným užíváním předmětných pozemků. Z obsahu rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] sp. zn. [spisová značka] jednoznačně vyplývá, že okolnost, že žalobce neusiloval o jinou formu uspokojení svého restitučního nároku nelze bez dalšího pokládat za jeho souhlas s bezplatným užíváním pozemku a že pouze ve zcela mimořádném případě zjevného spekulativního a nemravného postupu v rámci restituce by bylo možno uvažovat o případném rozporu požadavku na vydání bezdůvodného obohacení s dobrými mravy. Spekulativního a nemravného postupu se však žalobce ani předcházející vlastník jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození] prokazatelně nedopustili a ani Žalovaný nic takového ve svém vyjádření netvrdí.

36. Žalobce dále poukázal na to, že všechny pozemky ve vlastnictví žalobce, které jsou součástí městského parku –„ [část obce] [anonymizováno]“ představují veřejně přístupnou a veřejností bez omezení užívanou zeleň, jsou přístupné každému bez omezení, slouží obecnému užívání a tvoří společně s [část obce] [anonymizováno] a [anonymizováno 11 slov] [obec] [územní celek] nenabízí svým obyvatelům žádné jiné srovnatelné koupaliště. Užívání předmětných pozemků jako veřejného prostranství tedy slouží občanům celého města Prahy a nikoliv pouze obyvatelům [anonymizována tři slova] a [anonymizováno] a z tohoto důvodu se takovýmto užíváním předmětných pozemků obohacuje Hlavní město Praha, tj. žalovaný a ten je také ve sporu pasivně legitimován.

37. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo žalobě v celém rozsahu vyhověno a žalobci byla vůči žalovanému přiznána plná náhrada nákladů řízení. Usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] byl uvedený rozsudek soudu I. stupně zrušena věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Ohledně otázky pasivní legitimace žalovaného pro daný spor se přitom odvolací soud ztotožnil se závěry soudu I. stupně, jež jsou v souladu i s judikaturou, na níž soud I. stupně rovněž odkázal.„ Argumentace žalovaného odkazem na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 70 Co 211/2015 je nepřípadná, neboť v uvedené právní věci odvolací soud shledal nedostatek pasivní legitimace [územní celek] pouze proto, že v jiném předchozím sporu týchž účastníků (šlo o jiné období) dovolací senát zaujal jednoznačné stanovisko o pasivní legitimaci příslušné městské části, jímž se proto odvolací senát cítil býti zavázán i v dotyčné věci sp. zn. [spisová značka], neboť odlišný přístup by byl v rozporu s principem právní jistoty a s principem legitimního očekávání žalobkyně v dotyčném řízení ve vztahu k posouzení dvou zcela identických nároků.“ Soudu I. stupně odvolací soud vytkl, že se nevypořádal s námitkami žalovaného ohledně absence veřejného užívání pozemků parc. [číslo] kdy žalovaný namítal, že se nejedná o pozemky, jež splňují charakter tzv. veřejného prostranství. Jedná se o pozemky, jež se nacházejí v blízkosti páteřní silniční komunikace tzv. [anonymizována dvě slova], přičemž soud I. stupně při hodnocení charakteru těchto pozemků a (sporné) otázky, zda se jedná o veřejné prostranství či nikoliv, vyšel výlučně z toho, jaký způsob využití je evidován ve veřejném rejstříku (v katastru nemovitostí), aniž by se touto otázkou zabýval blíže. Obecně platí, že užíváním cizího pozemku jako veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb. vzniká dle § 451 obč. zák. bezdůvodné obohacení na straně obce, jež jejich prostřednictvím v podstatě plní své zákonné povinnosti týkající se zajištění potřeb svých občanů, aniž by jí svědčil titul, který by ji v soukromoprávní rovině opravňoval k užívání těchto pozemků (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 14. 2. 2006, sp. zn. 33 Odo 396/2004, ze dne 31. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo 1064/2005, a ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 561/2012, či usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 731/10, a ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 338/04). V citovaných rozhodnutích, jakož i v dalších na ně navazujících, byly přitom řešeny situace, v nichž nebylo sporováno, že by veřejně přístupný pozemek svým určením sloužil v podstatě k zajištění příznivých podmínek pro život v obci a uspokojování potřeb jejích občanů, a to zejména dopravní obslužnosti obce, propojení jejích jednotlivých částí komunikacemi a nezbytnými přilehlými pozemky, vytvoření prostoru pro rekreaci občanů obce zajištěním veřejné zeleně apod., tedy k obecnému užívání zmiňovanému v legální definici veřejného prostranství § 34 zákona č. 128/2000 Sb. Nejvyšší soud rovněž vyzdvihl, že zahrnutí pozemků jiné osoby do kategorie veřejného prostranství usnadňuje obci plnění jejích funkcí, protože v opačném případě by je musela plnit odlišným způsobem, zejména vhodné pozemky koupit či pronajmout (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 12. 2009, sp. zn. 28 Cdo 1127/2009, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 2. 5. 2012, sp. zn. 28 Cdo 561/2012), přičemž obci je rovněž umožněno, aby prostřednictvím územního plánování ovlivnila varianty využití daného pozemku. Uzurpuje-li si proto obec formou funkčního využití pozemku jiné osoby jako veřejného prostranství v zásadě užívací oprávnění k němu pro zajištění potřeb svých občanů, pak ji, nazíráno ze soukromoprávního hlediska, v souladu s § 451 obč. zák. tíží povinnost vydat vše, oč se obohatila užíváním cizí věci bez adekvátního právního důvodu. Od těchto situací je nutno odlišit případy, v nichž se jedná o pozemek v obci, jenž sice je přístupný každému, neboť jeho vlastník neusiluje o zamezení vstupu třetích osob na něj, avšak jenž nikterak neslouží k uspokojování obecných potřeb a jehož vlastníku je ponechána na úvaze volba způsobu jeho využití, aniž by bylo trváno na užívání pozemku jako veřejného prostranství. Za takových okolností by bylo jen stěží možno usuzovat, že obec na úkor vlastníka realizuje užívací oprávnění k danému pozemku formou jeho účelového určení jako veřejného prostranství, a nemohl by tudíž obstát ani závěr o vzniku bezdůvodného obohacení na straně obce. V tomto směru je možno říci, že ztotožnění veřejného prostranství ve smyslu § 34 zákona č. 128/2000 Sb. s pozemkem v obci, jehož přístupnost veřejnosti je dána pouze tím, že jeho vlastník nebrání procházejícím ve vstupu na pozemek, by odporovalo zmiňovanému ustanovení vyjadřujícímu význam určenosti pozemku pro potřeby občanů obce i logice věci, jež si žádá, aby přístupný každému bez omezení byl pozemek, u nějž je to významné z hlediska zajištění života v obci, a nikoliv, aby jakýkoliv volně přístupný pozemek byl pokládán za důležitý pro život v obci, a jako takový bez dalšího zařazen do kategorie veřejného prostranství. Tato úvaha by tedy měla nalézt svůj odraz i při posuzování otázky vzniku bezdůvodného obohacení užíváním cizího pozemku na straně obce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.10.2014 sp. zn. 28 Cdo 1498/2014). Za dané situace se odvolacímu soudu nejeví v souladu s úvahami výše předestřenými dostatečně podloženým závěr soudu I. stupně o vzniku bezdůvodného obohacení na straně žalovaného ve vztahu k pozemkům, ohledně nichž žalovaný jejich charakter veřejného prostranství sporuje.“ Odvolací soud dále uložil soudu I. stupně vypořádat i s ostatními námitkami, jež žalovaný uplatnil v průběhu řízení, přičemž ohledně otázky dobrých mravů je třeba vycházet z toho, že žalobce nenabyl předmětné pozemky pouze cestou [anonymizováno], nýbrž i [anonymizováno] či [anonymizováno] od [anonymizována dvě slova]. Rozhodnutí Ústavního soudu vztahující se k úvahám o povinnosti restituentů„ snášet“ bezplatné bezesmluvní užívání vydaných pozemků, tedy nelze na žalobce aplikovat už jen proto, že není výlučně [anonymizováno]. Kromě toho ovšem odvolací soud názor vyslovený Ústavním soudem ČR v jeho nálezu sp. zn. I.ÚS 581/14 ze dne [datum], na nějž odkazoval žalovaný, nepovažuje ani za obecně aplikovatelný ve vztahu ke všem restituentům. [příjmení] toho, že jde o názor vyjádřený pouze jako„ obiter dictum“, senát Ústavního soudu se ve zmíněném nálezu vyslovil v tom směru, že„ ..nelze dovodit, že právnímu subjektu, jemuž vlastnictví či správa veřejného statku svědčí (město, obec), vznikne povinnost realizovat ve prospěch vlastníka pozemku z titulu bezdůvodného obohacení, nedojde-li mezi těmito subjekty k dohodě o jiném řešení existujícího právního vztahu…“. Podle názoru odvolacího soudu tuto tezi nelze vztáhnout ani obecně na [anonymizováno] nabyté pozemky, neboť byla vyslovena ve zcela odlišných skutkových souvislostech a především v řízení, jež se týkalo naprosto odlišné kauzy. V uvedeném řízení šlo o žalobu podanou hlavním městem Prahou o nahrazení rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu Praha, jímž bylo stanoveno, že je fyzická osoba tam označená vlastníkem konkrétního pozemku podle § 9 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., a názor tam vyslovený nepochybně neměl mít paušální dopad na všechny soukromoprávní vztahy mezi vlastníky pozemků„ zabranými“ a využívanými k veřejnému prospěchu - jako veřejné prostranství. Jen stěží lze dovodit, že by nabyvatelé pozemků v restituci byli v případě„ nedohody“ s obcí nuceni za všech okolností buďto snášet bezplatné užívání nebo sami navrhnout vyvlastnění pozemku. Smysl„ nápravy křivd“ způsobených předchozím režimem by se totiž ve vztahu k těmto [anonymizováno] zcela vytrácel. I tak ovšem bude na soudu I. stupně, aby se otázkou dobrých mravů na straně žalobce zabýval a posoudil ji na podkladě všech okolností, jež pro její posouzení shledá určující.“ 38. V pořadí druhým rozhodnutím ve věci samé byl pak rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], jímž bylo žalobě opět v celém rozsahu vyhověno a žalobci byla vůči žalovanému přiznána plná náhrada nákladů řízení, který byl zrušen usnesením [název soudu] ze dne [anonymizována dvě slova] [rok], č.j. [číslo jednací], jímž bylo také nařízeno, aby věc projednal a rozhodl jiný soudce Obvodního soudu pro Prahu 1.

39. V dalším řízení žalovaný namítl, že předmětné statky jsou veřejným statkem ve smyslu ust. § 409 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (dále jen„ o.z.“) a jako takové jsou určené k obecnému užívání bez nároku na úplatu. Setrvala i na svých dalších námitkách vznášených již v předcházející fázi řízení, včetně absence nesouhlasu žalobce s užíváním předmětných pozemků, rozporu žalobou uplatněného nároku s dobrými mravy a absence pasivní věcné legitimace na straně žalovaného.

40. Žalobce v dalším řízení na výzvu soudu doplnil svá tvrzení ohledně částí pozemků par. [číslo] v k.ú. [část obce] takto: Z obsahu Znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo] [rok] (strana 11 a 12), vypracovaného [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jednoznačně vyplývá, že v žalobě uvedené části původního pozemku [číslo] a původního pozemku [číslo] (o celkové výměře [anonymizována dvě slova], označené v Geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] jsou pozemkem se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha a jsou tedy prokazatelně zastavěny stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalované, příp. splňují zákonné předpoklady veřejného prostranství, což vyplývá nejen z textu výše uvedeného znaleckého posudku, ale i z připojené fotodokumentace obsažené v tomto posudku. Z obsahu Znaleckého posudku č. ZÚ- [číslo] [rok] (strana 11), vypracovaného [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] jednoznačně vyplývá, že v žalobě uvedená část pozemku parc. [číslo] (o výměře [anonymizována dvě slova], označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo]) je pozemkem se způsobem využití pozemku - silnice, nezpevněná část komunikace a plní tedy účel komunikace a tím splňuje zákonné předpoklady veřejného prostranství, což rovněž vyplývá nejen z textu výše uvedeného znaleckého posudku, ale i z připojené fotodokumentace obsažené v tomto posudku. Z obsahu Znaleckého posudku č. ZÚ- [číslo] [rok] (strana 11), vypracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] jednoznačně vyplývá, že v žalobě uvedená část pozemku [číslo] (o výměře [anonymizována dvě slova] označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo]) je pozemek se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha, který je prokazatelně zastavěn stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalované, příp. splňuje zákonné předpoklady veřejného prostranství, což rovněž vyplývá nejen z textu výše uvedeného znaleckého posudku, ale i z připojené fotodokumentace obsažené v tomto posudku.

41. Žalobce dále na výzvu soudu doplnil svá tvrzení takto: Žalobce ani jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a ani jejich právní předchůdci, tj. [role v řízení] obou výše uvedených [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [datum], dále [anonymizováno] výše uvedených [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [datum] a dále další [anonymizováno] výše uvedených [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [datum], nikdy nevěnovali předmětné pozemky k obecnému užívání a to ani konkludentně a nikdy ani nevyjádřili souhlas s takovýmto jejich užitím. Výše uvedení [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], neměli žádný důvod, aby v době od roku 1948 do roku 1989 cokoliv věnovali komunistickému režimu k obecnému užívání, neboť celá rodina [celé jméno žalobce] byla prokazatelně pronásledována komunistickým režimem a většina majetku jim byla odňata. [role v řízení] [role v řízení] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], a [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [datum] a [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [datum] a [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [datum], [anonymizováno] [celé jméno žalobce] ([anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [celé jméno žalobce]) byl v roce 1950 zatčen a odsouzen na doživotí a zemřel na útrapy vězení dne [datum]. Žalobce sám byl nucen uprchnout do [anonymizováno] v roce [rok] a jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], emigrovala v roce [rok], neboť jim nebylo umožněna alespoň normální existence jako jiným lidem v tehdejší ČSR. [role v řízení] výše uvedených [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [anonymizováno] [datum], a [anonymizováno] výše uvedených [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [datum], žily až do své smrti v Československu v hrůze a v existenční nouzi, pouze s minimálním důchodem. [anonymizováno] výše uvedených [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [datum], byla nucena uprchnout z ČSR již v roce [rok].

42. Žalobce dále uvedl, že z žalovaným předložených ortomap je patrné, že předmětné pozemky byly ještě v padesátých letech zemědělská pole a dnes je na nich [anonymizováno]. I z výše uvedeného vyjádření žalované vyplývá, že k přeměně polí na [část obce] [anonymizováno] (žalovaný uvádí„ na veřejný statek“) došlo v tzv. době nesvobody, tj. v době mezi roky 1948 a 1989, a to v důsledku neoprávněné činnosti státu, resp. státem řízených organizací a nikoliv činností právních předchůdců žalobce. V té době se ze shora uvedených důvodů (viz odstavec 41.) nemohli právní předchůdci žalobce, ani žalobce sám takovému zacházení se svými pozemky nejen bránit, ale nemohli ani vyjádřit s takovýmto počínáním nesouhlas. Stát s předmětnými pozemky nakládal jako se svým majetkem a nepožádal právní předchůdce žalobce ani o formální souhlas s takovýmto jednáním. Nejpozději od roku 1991 takovýmto způsobem nakládá předmětnými pozemky v [část obce] [anonymizováno] rovněž i žalovaný, která nejen že zřídil na těchto pozemcích svým vlastním rozhodnutím ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]) [část obce] [anonymizováno], resp. [ulice] [anonymizováno] [část obce] [část obce] ([anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]), ale na těchto pozemcích zřídila bez jakékoliv konzultace s žalobcem nebo jeho právními předchůdci hustou síť různých cest a cyklostezek s rekreačními loukami a různá zařízení a stavby pro děti, jak vyplývá z informačního letáku o [část obce] [anonymizováno] vydaném žalovaným. Z korespondence žalovaného s žalobcem vedené od roku [rok] ve věci převodu předmětných pozemků na žalovaného rovněž vyplývá, že zejména na pozemcích v [část obce] [anonymizováno] se nacházejí jak lesní porosty, tak i odpočinkové louky s jednotlivými výsadbami a doplňkovým vybavením rekreačních lesů – lavičky, koše, cesty apod. (viz dopis žalované žalobci z [datum]). Žalovaný na předmětných pozemcích vykonává činnosti jako je sekání luk, úklid lesa (včetně kácení a prořízky stromů), opravy a instalace rekreačních zařízení, atp., jak uvedla ostatně i sama žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum]. Předmětné pozemky z výše uvedených důvodů nemůže žalobce jako vlastník užívat ani jako les k hospodářské činnosti odpovídající vlastnictví lesních pozemků, ani žádným jiným způsobem a má takto v důsledku jednání žalované ve vztahu k předmětným pozemkům v [část obce] [anonymizováno] fakticky stejná práva, jako jakýkoliv jiný občan [územní celek]. Žalobce po dobu delší než [anonymizována dvě slova] (od roku [rok]) marně vede s žalovaným jednání o směně, resp. prodeji předmětných pozemků žalovanému, které bylo dosud neúspěšné výhradně z důvodu naprosto nekonzistentního jednání ze strany žalovaného, který nejdříve tvrdil, že má zájem předmětné pozemky od žalobce koupit resp. směnit za jiné, a následně tvrdil, že předmětné pozemky jsou ve vlastnictví žalovaného. Žalobce dále k tvrzení žalovaného, že se on nebo jeho právní předchůdce měli domáhat vydání předmětných pozemků v restituci, pokud nesouhlasili se změnou určení předmětných pozemků, resp. s činností státu a jím zřízených jiných osob na nich prováděné, odkázal na Usnesení Ústavního soudu ČR sp. zn. IV. ÚS 3942/18 ze dne [datum], ve kterém je uvedenou, že„ zápis v katastru nemovitostí svědčí po nerušenou dobu nejméně deseti (a více) let výhradně vedlejšímu účastníku (tj. [role v řízení] [celé jméno žalobce]), že nešlo o případ duplicitního vlastnictví, a vedlejší účastník (tj. [role v řízení] [celé jméno žalobce]) neměl nikdy důvod se svého vlastnictví domáhat; uplatňuje-li nyní proti stěžovatelce (tj. [role v řízení] [příjmení]) nároky z titulu bezdůvodného obohacení, jde o výkon vlastnického práva, který za obcházení restitučního zákonodárství označovat nelze.“ 43. Soud provedl dokazování listinnými důkazy a znaleckým posudkem a takto zjistil a vzal za prokázané tyto skutečnosti:

44. Soud má za zjištěné a prokázané, že žalobce je a byl v době od [anonymizována dvě slova], [rok] do [anonymizováno] [rok], vlastníkem v žalobě a níže specifikovaných pozemků v [katastrální uzemí], zapsaných na [list vlastnictví] pro [katastrální uzemí], v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], v souvislosti s jejichž užíváním se domáhá po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení. Tuto skutečnost má soud za zjištěnou a prokázanou z [anonymizováno] z [list vlastnictví] (č.l. 12 – 24) pro [katastrální uzemí], z Geometrických plánů [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] ze znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], Informací o charakteru komunikací ležících na pozemcích v k. ú. [část obce] ze dne [datum rozhodnutí] [číslo jednací] ve spojení s plány z georeportu a informacemi o vybraném území s uvedením jednotlivých parcel, dále ve spojení s výkresy platného územního plánu sídelního útvaru [anonymizováno], výkresem [číslo] doprava, s [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], výkresem [číslo] vodní hospodářství a odpad, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkresem [číslo] energetika, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkresem [číslo] přenos informací a kolektory, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkres [číslo] územní systém ekologické stability, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkres [číslo] vyhodnocení záborů ZPF a PÚPFL, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkres [číslo] veřejně prospěšné stavby, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkres [číslo] podrobné členění ploch zeleně, s Územním plán sídelního útvaru [anonymizováno], výkres [číslo] bydlení v centrální části města, s Územním plánem sídelního útvaru [anonymizováno], výkres [číslo] vymezení zastavitelného území, a Regulativy funkčního využití území platného územního plánu LR lesní porosty - pozemky určené k plnění funkce lesa.

45. Ze znaleckého posudku č. [anonymizováno] [číslo] [rok] ze dne [datum] zpracovaného [anonymizována dvě slova] [právnická osoba], o správnosti jehož odborných závěrů nemá soud důvod pochybovat, když posudek je zpracován pečlivě a závěry znaleckého ústavu jsou logicky, pečlivě a přezkoumatelným způsobem odůvodněny, pročež také soud z tohoto znaleckého posudku vyšel (ostatně soud již na tomto místě konstatuje, že žalovaná proti tomuto posudku nevznesla žádné konkrétní, relevantní námitky, pročež také soud neshledal důvodu vést další dokazování ohledně výše žalobou uplatněného nároku), byly zjištěny a prokázány níže uvedené skutečnosti (a tvrzení žalobce) o charakteru a způsobu využití jednotlivých pozemků, v souvislosti s jejichž užíváním se žalobce vydání bezdůvodného obohacení domáhá, jakož i o výši nároku žalobce: Pozemek parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], je v katastru nemovitostí dosud evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty, je fakticky částečně lesním pozemkem, částečně pozemkem prochází místní zpevněná komunikace (silniční panely) a částečně pozemek slouží jako manipulační plocha - parkoviště (zpevněná štěrkem). V posudku je popsán skutečný stav pozemku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v Geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (lesní pozemek), která není předmětem uplatněného nároku, část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace) a část c) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - manipulační plocha), která není předmětem uplatněného nároku. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - silnice a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty, fakticky se jedná částečně o pozemek místní komunikace, částečně zpevněné silničními panely) a částečně pozemek slouží jako pozemek zeleně - veřejné prostranství. Skutečný stav pozemku je popsán v posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: na část a) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití pozemku - silnice, nezpevněná část), část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha) a část c) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití -jiná plocha) tvořící zeleň - veřejné prostranství, která není předmětem uplatněného nároku. Ze znaleckého posudku tedy bylo zjištěno a prokázáno, že v žalobě uvedená část pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] je pozemkem se způsobem využití pozemku – ostatní plocha – ostatní komunikace - nezpevněná část původní komunikace a plní tedy účel komunikace. Ze znaleckého posudku tedy bylo rovněž zjištěno a prokázáno, že v žalobě uvedená část pozemku [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] je pozemek se způsobem využití – ostatní plocha - ostatní komunikace – zpevněná část původní komunikace, a p. [číslo] je pozemek se způsobem využití ostatní plocha – jiná plocha – zeleň – veřejné prostranství, tedy pozemek parc. [číslo] je prokazatelně zastavěn stavbou komunikace ve vlastnictví žalované. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - jiná plocha a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty a S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek zeleně - veřejné prostranství, který nyní slouží jako louka. Na východní části tohoto pozemku se nachází zpevněná místní komunikace. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití pozemku - jiná plocha, tvořící zeleň - veřejné prostranství), která není předmětem uplatněného nároku a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha) a dále ještě část c) - parc. [číslo] (druh pozemku - ostatní plocha), určen podle územního plánu k zastavění, která rovněž není předmětem uplatněného nároku. Ze znaleckého posudku také bylo zjištěno a prokázáno, že v žalobě uvedené části původního pozemku [číslo] a původního pozemku [číslo] (o celkové výměře [anonymizována dvě slova], označené v Geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] jsou pozemkem se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha a jsou prokazatelně ve východní části tohoto pozemku zastavěny stavbou komunikace (zpevněná místní komunikace) ve vlastnictví žalované. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití - jiná plocha a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská krajinná a VP - výroba průmyslová. Fakticky se jedná o pozemek, který je v části určený územním plánem k zastavení, v části se jedná o pozemek zeleně - veřejné prostranství, a prostředkem tohoto pozemku prochází zpevněná místní komunikace. Skutečný stav pozemku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - jiná plocha, tvořící zeleň - veřejné prostranství), která není předmětem uplatněného nároku a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha a způsob využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha) uvedenou již v předcházejícím bodě a dále ještě část c) - parc. [číslo] (druh pozemku - ostatní plocha), určen podle územního plánu k zastavění, která není předmětem uplatněného nároku. Shora uvedená zjištění ohledně pozemků parc. [číslo] ze znaleckého posudku s ohledem k připojené fotodokumentaci podávajíc přesnější obraz o skutečném stavu těchto pozemků než-li sdělení [anonymizováno 5 slov] [stát. instituce] ze dne [datum], podle něhož se na těchto pozemcích nachází toliko zeleň a„ zpevněná plocha“, a dopisu radního [územní celek]. [jméno] [jméno], [anonymizováno] ze dne [datum], podle něhož jsou tyto tři pozemky pozemky zeleně. Ze znaleckého posudku dále bylo zjištěno a prokázáno ohledně předmětných pozemků následující: Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití zeleň a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek zeleně - veřejné prostranství, který bezprostředně přiléhá k městské komunikaci, ulici [ulice] a tato skutečnost znemožňuje vlastníku pozemku tento pozemek užívat. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek veřejné, zpevněné městské komunikace, ulice [ulice] (zastavěný stavbou této komunikace). Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o pozemek veřejné zpevněné městské komunikace - [anonymizována dvě slova] (zastavěný stavbou této komunikace). Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o nezpevněný pozemek, který bezprostředně přiléhá k městské komunikaci [ulice] a tato skutečnost znemožňuje vlastníku pozemku tento pozemek užívat). Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Pozemek parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku ostatní plocha, způsob využití - ostatní komunikace a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S2 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o nezpevněný pozemek, který bezprostředně přiléhá k městské komunikaci [ulice] a tato skutečnost znemožňuje vlastníku pozemku tento pozemek užívat). Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Parc. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty a NL - louky a pastviny. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce] zřízeného na základě [anonymizováno] [územní celek] [číslo] o zřízení oblasti klidu v hlavním městě [obec] (dále také jako„ [část obce] lesopark - přírodní park [část obce] [část obce]). Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bezlesí, na východní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace, ulice [anonymizována tři slova]. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - zpevněná část městské komunikace ulice [anonymizována tři slova]) zastavěný stavbou této komunikace). Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bezlesí. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Parc. č. [rok] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - vodní plocha, způsob využití pozemku - koryto vodního toku přirozené nebo upravené a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská a krajinná. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o pozemek vodního toku [anonymizována dvě slova]. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Parc. č. [rok] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití pozemku - jiná plocha) a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská a krajinná. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o pozemek místní zpevněné komunikace. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, na severní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace - cyklostezka a stezka pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [výměra] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní zpevněná komunikace - cyklostezka a stezka pro pěší. Parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako ZMK - zeleň městská a krajinná a NL - louky a pastviny. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek bez lesního porostu (bezlesí), pouze s náletovými křovinami, na jihovýchodní straně pozemku se nachází místní štěrková komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [výměra] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku - ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní štěrková komunikace pro cyklisty a pro pěší. Parc. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty a NL - louky a pastviny. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bez lesního porostu (bezlesí), na východní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována tři slova] (druh pozemku - lesní pozemek) a část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší. Parc. [číslo] o výměře [výměra], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bez lesního porostu (bezlesí), na jižní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve Znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: části a) - parc. [číslo] b) parc. [číslo] c) parc. [číslo] d) parc. [číslo] e) parc. [číslo] o celkové výměře [číslo] [anonymizováno] (vše druh pozemku - lesní pozemek), a část f) - parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace - místní zpevněná komunikace pro cyklisty a pro pěší. Parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno], který je v katastru nemovitostí evidován jako lesní pozemek a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako LR - lesní porosty. Pozemek je součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce]. Fakticky se jedná o lesní pozemek, částečně bez lesního porostu (bezlesí), na západní straně pozemku se nachází místní zpevněná komunikace a na východní straně pozemku se nachází místní komunikace pro cyklisty a pro pěší. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku a vytyčení velikosti jednotlivých částí tohoto pozemku podle skutečného způsobu jeho využití je zakresleno v geometrickém plánu [číslo] ve kterém je tento pozemek rozdělen podle jeho faktického stavu na jednotlivé části označené jako samostatné pozemky: část a) - parc. [číslo] o celkové výměře [číslo] [anonymizováno] (druh pozemku - lesní pozemek), část b) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace) - místní komunikace a část c) - parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] (druh pozemku -ostatní plocha, způsob využití pozemku - ostatní komunikace) - místní komunikace. Parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], který je v katastru nemovitostí evidován jako druh pozemku - ostatní plocha, druh využití - silnice a v platném územním plánu je zakreslen ve funkčním využití území jako S4 - vybraná komunikační síť. Fakticky se jedná o zpevněný pozemek chodníku ulice [ulice]. Skutečný stav pozemku je popsán ve znaleckém posudku.

46. Ze shora uvedeného znaleckého posudku bylo zjištěno a prokázáno tvrzení žalobce, že v žalobě uvedené části původního pozemku parc. [číslo] původního pozemku parc. [číslo] o celkové výměře [anonymizována dvě slova] označené v Geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] jsou pozemkem se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha a jsou tedy jsou zastavěny stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného, příp. splňují zákonné předpoklady veřejného prostranství. V žalobě uvedená část pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] je pozemkem se způsobem využití pozemku - silnice, nezpevněná část komunikace a plní tedy účel komunikace a tím splňuje zákonné předpoklady veřejného prostranství. Dále ze znaleckého posudku plyne, že v žalobě uvedená část pozemku [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označená v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] je pozemek se způsobem využití - ostatní komunikace, zpevněná plocha a je tedy zastavěn stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného, příp. splňuje zákonné předpoklady veřejného prostranství.

47. Ze znaleckého posudku č. [anonymizováno] - [číslo] [rok] ze dne [datum] vyhotoveného znaleckým ústavem [právnická osoba] má tak soud za zjištěný a prokázaný faktický stav užívání předmětných pozemků. Pozemky nebo jejich části označené jako parc. [číslo] [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] jsou, jak bylo z posudku zjištěno, fakticky zastavěny stavbou komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného nebo bezprostředně přiléhají ke stavbě komunikace, která je ve vlastnictví žalovaného. Pozemky parc. [číslo] [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] zapsané na LV žalobce [číslo] pro k.ú. [část obce] jsou pak součástí [část obce] [anonymizováno] - [anonymizována dvě slova] [část obce] [část obce] zřízeného jako oblast klidu na základě [anonymizováno] [územní celek] [číslo] o zřízení oblasti klidu v [anonymizována dvě slova] [obec]. V souladu s článkem 2. téže vyhlášky je posláním oblastí klidu zachovat a trvale chránit takto vymezené části území pro jejich přírodovědné, krajinné a estetické hodnoty, umožnit jejich využívání k rekreaci i poučení občanů a celkově přispět ke zlepšení životního prostředí města. Podle článku 4 odst. 5 téže vyhlášky je v takto zřízených oblastech klidu povolen pěší pohyb mimo komunikace. [ulice] park [část obce] [část obce] je vyhlášen na jihovýchodě [obec], podél toku [anonymizováno] mezi vodní nádrží [část obce] a [příjmení] potokem v [část obce] a jeho celková rozloha je [anonymizována dvě slova]. Z doložených ortofotomap vyplývá, že předmětné pozemky byly v padesátých letech zemědělská pole, dnes se na nich nachází [anonymizováno], z tohoto pak lze vzít za prokázané, že,jak tvrdí žalobce, přeměně polí na [část obce] [anonymizováno] došlo v tzv. době nesvobody, tj. v době mezi roky 1948 a 1989 a není sporu, že se tak stalo činností státu, nikoliv [anonymizována dvě slova]. Žalovaný následně na těchto pozemcích zřídil Vyhláškou [číslo] [část obce] [anonymizováno], resp. Nařízením [číslo] [ulice] [anonymizováno] [část obce] [část obce] určených k rekreačním účelům obyvatelů [územní celek] (viz též charakteristika [část obce] [anonymizováno] z webových stránek [anonymizováno] [územní celek] [anonymizováno]; [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]).

48. Ze znaleckého posudku zpracovaného dne [datum] [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] za účelem stanovení výše nájemného za užívání výše uvedených pozemků, č. [anonymizováno] - [číslo] [rok], bylo dále zjištěno a prokázáno, že dosažitelné nájemné za období od [datum] do [datum] činí z předmětných pozemků, v souvislosti s nimiž, resp. jejich částmi, se žalobce vydání bezdůvodného obohacení domáhá, tyto částky: u části pozemku části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova], označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku pozemku [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části původního pozemku [číslo] a původního pozemku [číslo] o výměře [výměra] označené jako parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc. [číslo] částku [částka], a za období od [datum] do [datum] činí: u části pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc. [číslo] částku [částka], u pozemku parc.č. [rok] částku [částka], u pozemku parc.č. [rok] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [výměra] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] celkem částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] [anonymizováno] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [číslo] m označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka], u části pozemku parc. [číslo] o výměře [anonymizována dvě slova] označené v geometrickém plánu [číslo] jako parc. [číslo] částku [částka] a u pozemku parc. [číslo] částku [částka]. Celkové dosažitelné nájemné z nájmu výše uvedených pozemků ve výše uvedeném období činí [částka].

49. Žalobce vyzval prostřednictvím svého právního zástupce [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokáta žalovaného k zaplacení shora uvedené částky ve výši [částka] předžalobními upomínkami ze dne [datum] a [datum], a to nejpozději do [datum], resp. do [datum], upomínky byly podle poštovních podacích lístků odeslány právním zástupcem žalobce žalovanému dne [datum] a [datum], žalovaný však dopisem ze [datum] sdělil žalobci, prostřednictvím jeho právního zástupce, že požadavku na zaplacení bezdůvodného obohacení nevyhoví.

50. Soud má dále za zjištěné a prokázané tyto okolnosti nabytí vlastnického práva k předmětným pozemkům na straně žalobce: Pozemky, kterých se týká spor, žalobce nabyl do svého vlastnictví jednak na základě [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [spisová značka], jednak je nabyl Darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] a Darovací smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi žalobcem jako obdarovaným a dárcem - jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], [datum narození], do jejíhož vlastnictví byly tyto pozemky převedeny v [anonymizována dvě slova], resp. v rámci řízení [anonymizováno], na základě [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [spisová značka], [anonymizována čtyři slova] [část Prahy] [spisová značka], [anonymizována čtyři slova] [rok] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [číslo], [anonymizována čtyři slova] [číslo]. Žádným provedeným důkazem nebylo vyvráceno (skutečnosti vypovídající o opaku ani nebyly tvrzeny), že žalobce byl po celou dobu svého vlastnictví k předmětným nemovitostem zapsán jako jejich vlastník v evidenci vedené Střediskem geodézie a kartografie a následně v katastru nemovitostí vedeném příslušným katastrálním úřadem, jakož že i jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], resp. jejich právní předchůdci, [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [role v řízení] [role v řízení], [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], nar. [rok], byly po celou dobu svého vlastnictví k předmětným pozemkům zapsány jako vlastníci předmětných nemovitostí v příslušné evidenci. Nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, že by vlastnické právo k předmětným pozemkům kdy bylo zapsáno v příslušné evidenci, resp. katastru nemovitostí ve prospěch žalovaného). Pouze pozemek parc. [číslo] žalobce nabyl na základě směnné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce] na straně jedné a [právnická osoba] dne [datum], když žalobce a jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce] takto směnili jejich pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha/jiná plocha o výměře [číslo] [anonymizováno] a pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha/jiná plocha o výměře [anonymizována dvě slova] za pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha/jiná plocha o výměře [číslo] [anonymizováno], pozemek parc. [číslo] – ostatní plocha/jiná plocha o výměře [anonymizována dvě slova] a parc. [číslo] – ostatní plocha/silnice o výměře [anonymizována dvě slova], přičemž se jednalo o sousedící pozemky a ke směně došlo za účelem scelení a dosažení lepšího tvaru pozemků; současně je tímto rovněž prokázáno, že se na pozemku parc. [číslo] nachází místní komunikace – silnice ve vlastnictví žalovaného (viz směnná smlouva ze dne [datum], Souhlas s dělením pozemku ze dne [datum]).

51. Žalobce byl vyzván [anonymizována dvě slova] [obec] výzvou ze dne [datum] ke kácení napadených stromů na předmětných pozemcích parc. [číslo].

52. Žalovaný dopisy ze dne [datum], [datum] a [datum] projevil zájem o koupi pozemků žalobce parc, [číslo] (označených jako část komunikace [ulice]), dále [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], 1914, [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo] a [rok] v k.ú. [část obce].

53. Z rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizováno] úřadu ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] neplyne, že [anonymizováno] žalobce, [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce], nebyl vydán podíl o velikosti id. [číslo] na pozemku parc. [číslo] v k.ú. [část obce] z důvodu zastavěnosti předmětného pozemku (viz rozhodnutí [stát. instituce] – [anonymizována dvě slova] [číslo jednací]).

54. Rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který ve spojení s rozsudkem [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] nabyl právní moci dne [datum], zamítnuta žaloba [územní celek] proti [anonymizováno] [celé jméno žalobce] v postavení žalovaného, kterou se [územní celek] domáhalo určení vlastnického práva k pozemkům v [katastrální uzemí], obci [obec] parc. [číslo] [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [rok], [rok], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], [číslo], a to v zásadě proto, že [územní celek] neprokázalo převzetí předmětných pozemků státem (podle § 6 odst. 1 písm. p) zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o půdě“)), a to za situace, kdy [anonymizováno] [celé jméno žalobce] byl po celou dobu veden ve veřejných registrech jako vlastník předmětných pozemků a dle svého tvrzení také ze svého vlastnictví řádně platil daně. [územní celek] v tamním sporu neprokázalo, že by pozemky byly odňaty [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nebo jeho právním předchůdcům bez právního důvodu, že by byly zabrány státem a tím nemohly na [územní celek] dále přejít účinností zákona č. 172/1991 Sb. Předmětem řízení přitom byly dále pozemky parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] které byly panu [celé jméno žalobce] vydány podle zákona o půdě. Soud rovněž připomněl, že rozhodnutí správního orgánu je vydáno veřejnou listinou ve smyslu ust. § 134 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) o.s.ř. a § 567 o.z. a ust. § 568 odst. 1 o.z. a § 134 o.s.ř. spojuje s veřejnými listinami vyvratitelnou domněnku správnosti, což platí i pro rozhodnutí [anonymizována čtyři slova] [rok]. Dovolání proti shora uvedenému rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] bylo zamítnuto usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Úspěšná nebyla ani ústavní stížnost, jimi [okres] uvedená rozhodnutí napadlo (viz usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], [anonymizováno] [ústavní nález]).

55. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil ničeho rozhodného pro posouzení věci, další důkazy soud neprováděl pro nadbytečnost a nerozhodnost pro posouzení věci.

56. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014 (též jen„ o.z.“) se tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle § 3028 odst. 2 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle § 3028 odst. 3 o.z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

57. Podle § 451 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (též jen„ obč. zák.“) kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Podle § 451 odst. 2 o.z. bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

58. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2991 odst. 1 o.z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

59. Soud dospěl k závěru, že žaloba je v celém rozsahu důvodná a jako takové jí vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

51. Jde-li o otázku aktivní věcné legitimace, soud má za zjištěné a prokázané, že žalobce vlastní všechny pozemky, které jsou předmětem žalobního žádání (skutková zjištění, o nějž je tento závěr opřen, soud uvedl zejména v odst. 44 a 50 shora), když tyto nabyl dílem na základě dědění, dílem darovacími smlouvami od [anonymizována tři slova] [jméno] [celé jméno žalobce], toliko v případě pozemku parc. [číslo] tento nabyl shora popsanou směnou. V řízení nebylo tvrzeno, tím méně prokázáno, ničeho konkrétního o tom, že by se předmětné pozemky byly odňaty [anonymizováno] [celé jméno žalobce] nebo jeho právním předchůdcům, ani jejich zabrání (chopení se držby státem) státem, pročež nemohly přejít na žalovaného účinností zákona č. 172/1991 Sb. Námitka žalovaného, že se se žalobce a jeho [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce] měli domáhat vydání předmětných pozemků podle restitučních předpisů je proto lichá a byla již vyvrácena ve shora uvedeném řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Lze dodat, že žalobce logicky namítá, že pokud by se žalovaný domníval, že je sám vlastníkem (některých) předmětných pozemků, jistě by se žalobcem nejednal o jejich odkupu, stejně jako by žalobce nebyl vyzýván k péči o jeden z těchto pozemků, jak se stalo výzvou [anonymizováno] [územní celek]. Nebylo zjištěno, tím méně prokázáno, že vlastnické právo žalobce a jeho právních předchůdců nebylo zachováno, resp. že by toto kdy k předmětným pozemkům svědčilo žalovanému či že by bylo lze uvažovat o tom, že předmětné pozemky představovaly v období nesvobody veřejný statek. Námitka žalovaného, že žalobce neprokázal, že by on sám či jeho právní předchůdci s užíváním pozemků ze strany žalovaného již v období nesvobody nesouhlasili, se při uvážení žalobcem popsané a žalovaným ostatně nikterak nesporované [anonymizována tři slova] v období nesvobody, tedy letech 1948 až 1989, jeví nemravnou (viz odstavec 41 shora). Je spíše na žalovaném, aby tvrdil a prokazoval, zda ze strany žalobce a jeho právních předchůdců byl souhlas s užitím jejich vlastnictví způsobem v žalobě popsaným dán. Žalovanou předestřená otázka zastavěnosti předmětných pozemků před rokem 1988 není pro posouzení věci a závěr o aktivní věcné legitimaci žalobce a pasivní věcné legitimaci žalovaného za daných okolností rozhodná.

52. Jde-li o otázku pasivní věcné legitimace, odvolací soud, jak již výše uvedeno, se ztotožnil v tomto směru dosavadnímu závěry soudu I. stupně. Soud pro úplnost opakuje, jak již výše citováno, že odvolací soud k námitkám žalovaného ohledně pasivní věcné legitimace uvedl následující:„ Argumentace žalovaného odkazem na rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] je nepřípadná, neboť v uvedené právní věci odvolací soud shledal nedostatek pasivní legitimace [územní celek] pouze proto, že v jiném předchozím sporu týchž účastníků (šlo o jiné období) dovolací senát zaujal jednoznačné stanovisko o pasivní legitimaci příslušné městské části, jímž se proto odvolací senát cítil býti zavázán i v dotyčné věci sp. zn. [spisová značka], neboť odlišný přístup by byl v rozporu s principem právní jistoty a s principem legitimního očekávání žalobkyně v dotyčném řízení ve vztahu k posouzení dvou zcela identických nároků.“ Soud dospěl k závěru, že žalovaný užíval pro jím zajišťované potřeby veřejnosti všechny pozemky, které jsou předmětem žaloby, resp. požadované náhrady za bezdůvodné obohacení, aniž by mu svědčil k jejich užívání právní titul, tj. tyto užíval bez právního důvodu v období od [datum] do [datum] (znaleckým ústavem provedený výpočet zohledňuje, že je žádána náhrada za dvě období ze dvou skupin pozemků), přičemž za toto užívání žalobci dosud ničeho nehradil, ani mezi ním a žalobcem neexistovala dohoda o bezplatném užívání předmětných pozemků. Předmětné pozemky jsou přitom dílem zastavěny místními pozemními komunikacemi ve vlastnictví žalovaného, případně ke stavbě komunikace bezprostředně přiléhají (tvoří s přilehlými komunikacemi účelový celek), dílem na nich byl vyhláškou žalovaného zřízen [část obce] [anonymizováno], tedy žalovaný na nich zřídil veřejné prostranství. Tato zjištění soud učinil ze znaleckého posudku č. [anonymizováno] – [číslo] [rok], který obsahuje zjištění o faktickém způsobu využívání předmětných pozemků a nevychází toliko ze stavu jejich evidence v katastru nemovitostí, a z vyhlášky [územní celek] [číslo] o zřízení oblasti klidu v [anonymizována dvě slova] [obec]. Soud se zabýval v případě předmětných pozemků vůbec otázkou, zda se jedná o pozemky v obci, jež jsou bez dalšího toliko přístupné každému, či zda slouží k uspokojování obecných potřeb, tj. zda pozemky svým určením sloužily v podstatě k zajištění příznivých podmínek pro život v obci a uspokojování potřeb jejích občanů, a to zejména dopravní obslužnosti obce, propojení jejích jednotlivých částí komunikacemi a nezbytnými přilehlými pozemky, vytvořením prostoru pro rekreaci občanů obce zajištěním veřejné zeleně apod., tedy k obecnému užívání zmiňovanému v legální definici veřejného prostranství § 34 zákona č. 128/2000 Sb., a s ohledem k výše uvedeným zjištěním dospěl ke kladné odpovědi. Žalobci je tak znemožněn výkon jeho vlastnického práva k předmětným pozemkům, které nemůže v rámci výkonu svého vlastnického práva užívat. Jak již v této věci konstatoval odvolací soud a soud I. stupně s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], zahrnutí pozemků jiné osoby do kategorie veřejného prostranství usnadňuje obci plnění jejích funkcí, protože v opačném případě by tyto funkce musela plnit odlišným způsobem, např. si vhodné pozemky koupit či pronajmout, nadto územní plánování je nástrojem, jímž obec využití daného pozemku ovlivňuje. Pokud obec využívá pozemek jiné osoby jako veřejné prostranství pro zajištění potřeb svých občanů, tíží ji ve smyslu ust. § 451 obč. zák., resp. § 2991 o.z. povinnost vydat vše, oč se takto užíváním cizí věci bez právního důvodu obohatila. Žalobce přiléhavě odkázal na nález Ústavního soudu České republiky sp. Zn. PL. ÚS 21/02, v němž Ústavní soud akcentoval definici veřejného prostranství zakotvenou v ust. § 34 zákona č. 128/2000 Sb., podle níž jsou„ veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí ulice, tržiště, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru“. Soud dospěl k závěru, že všechny předmětné pozemky tyto podmínky splňují, tento závěr soud učinil zejména ze znaleckého posudku a dalších shora označených listinných důkazů. Žalobci jako vlastníku předmětných pozemků proto vůči žalovanému jako obci náleží právo na náhradu (viz nález Ústavního soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3624/13, dále usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Odo 872/2003, 33 Odo 1253/2005, 28 Cdo 3382/2010 a nálezy Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3735/11 nebo I. ÚS 1607/11). Povinným k poskytnutí náhrady za užívání pozemků zastavěných místními komunikacemi je pak právě žalovaný jako vlastník těchto komunikací, resp. jako obec, která prostřednictvím veřejného prostranství na pozemcích se nacházejícího zajišťuje potřeby občanů nejen určitých městských částí, nýbrž celého [anonymizována dvě slova] /což bylo prokázáno popisem [část obce] [anonymizováno] provedeného k důkazu/, přičemž výše bezdůvodného obohacení v takovém případě odpovídá peněžité částce odpovídající částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobných věcí (nemovitostí), zpravidla formou nájmu, kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen plnit podle nájemní smlouvy. V případě nájemného regulovaného příslušnými předpisy nemůže náhrada za bezdůvodné obohacení regulovanou cenu přesáhnout nájemné v posuzovaném období regulovanou cenou, nemůže výše bezdůvodného obohacení přesáhnout částku omezenou cenovými předpisy. (viz usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 268/14, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 11. 11. 2009 sp. zn. 28 Cdo 2056/2009, dále rozhodnutí Nejvyššího soudu - usnesení ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 181/2009, usnesení ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 1537/2009 a usnesení ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 2542/2009, rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. 28 Cdo 4525/2011, usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4359/2012, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 9. 2014 sp. zn. 28 Cdo 1113/2014). V posuzovaném případě byla výše náhrady za žalobou vymezené období a pozemky, resp. jejich části určena částkou celkem [částka] (viz odstavec 48. shora) shora uvedeným znaleckým posudkem ze dne [datum] zpracovaným znaleckým ústavem [právnická osoba] [anonymizováno] – [číslo] [rok], proti němuž nebyly vzneseny žádné relevantní námitky a jenž svým zpracováním odpovídá výše uvedenému vymezení uvažované náhrady za bezdůvodné obohacení, k němuž došlo na straně žalovaného na úkor žalobce. Nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení se opírá jednak o ust. § 451 obč. zák., jde-li o období do [datum], od [datum] pak o ust. § [číslo] o.z (srov. § 3028 o.z.).

53. Jde-li o žalovaným namítanou absenci veřejného užívání pozemků parc. [číslo] kdy žalovaný namítal, že se nejedná o pozemky, jež splňují charakter tzv. veřejného prostranství, soud má za zjištěné a prokázané ze shora uvedeného znaleckého posudku (viz odstavec 45. shora), že faktické využití těchto pozemků spočívá právě jednak ve způsobu využití zeleň – veřejné prostranství, jednak těmito pozemky prochází místní komunikace (v případě pozemku parc. [číslo] se jedná o silnici) ve vlastnictví žalovaného, pročež žalobce tyto pozemky užívat nemůže.

54. Námitku žalovaného o rozporu žalobou uplatněného nároku s dobrými mravy soud shledává zcela lichou. Z provedeného dokazování vyplývá, že žalobce nabyl předmětné pozemky dílem [anonymizováno], dílem darem od své [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce] a [anonymizováno], v jednom případě nabyl pozemek směnou. Předmětné pozemky (s výjimkou pozemku nabytého směnou) tak představují majetek žalobcovy [anonymizováno] a zejména při uvážení [anonymizováno] žalobcovy rodiny v období nesvobody státem (viz odstavec 41 shora) a z ní vyvěrající emigrace žalobcovy [anonymizována dvě slova] [jméno] [celé jméno žalobce], která mu následně některé z pozemků darovala, nelze vůbec uvažovat o tom, že žalobce nabyl některé z pozemků od [anonymizována dvě slova] za účelem toliko spekulativním, tj. aby se domáhal po žalovaném vydání shora uvedeného bezdůvodného obohacení. Ostatně nelze přehlédnout, že pokud by se nedomáhal vydání bezdůvodného obohacení v souvislosti s užíváním předmětných, darem nabytých, pozemků žalobce, byla by k takové žalobě aktivně věcně legitimována právě [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalobce]. Nelze přehlížet, že žalobce a jeho právní předchůdci se bez jakéhokoliv přičinění ocitli v situaci, kdy s jejich majetkem bylo naloženo způsobem, který jim jeho užívání fakticky znemožnil, tj. zřízením veřejného prostranství ([část obce] [anonymizováno]) a umístěním místních komunikací, a bylo by nejen nespravedlivé, ale zcela absurdní žádat po žalobci žádat, aby nyní toto snášel bez nároku na jakoukoliv náhradu. S ohledem k výše okolnostem daného případu pak má soud za to, že závěr o absenci spekulativního záměru lze vztáhnout i na případ pozemku, který žalobce nabyl směnou, když směnované pozemky spolu sousedily a směna byla motivována záměrem„ scelení“ a snazší přístupnosti sousedících pozemků dvou, resp. tří, vlastníků.

56. Nárok žalobce na požadované příslušenství v podobě úroku z prodlení se opírá o ust. § 517 odst. 2 obč. zák., jde-li o období, za nějž je náhrada za bezdůvodné obohacení žádána, od [datum] do [datum], a o ust. § 1970 o.z., jde-li o období spadající do období od [datum] do [datum], výše úroku z prodlení se opírá o vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu. V řízení bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení žalobou požadovaného plnění předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb Česká pošta, s.p. dne [datum] a předžalobní výzvou ze dne [datum] odeslanou žalovanému prostřednictvím poskytovatele poštovních služeb Česká pošta s.p. dne [datum], a to nejpozději do [anonymizováno], resp. [datum], pročež za situace, kdy žalovaný na výzvu žalobci do [datum] neplnil, ocitl se dne [datum] v prodlení s plněním. Skutečnost, že byla žalovanému předžalobní výzva doručena nejpozději dne [datum], je prokazována obsahem reakce žalovaného právě ze dne [datum].

57. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 ve spojení s § 224 odst. 3 o.s.ř., jak ve výroku II. tohoto rozsudku uvedeno, neboť žalobce měl ve věci plný úspěch. Žalobci, který byl v řízení právně zastoupen, přiznal soud vůči žalovanému náhradu nákladů řízení před soudem I. stupně, jakož i před soudem odvolacím, představovanou náhradou soudních poplatku za podanou žalobu ve výši [částka] a náhradou nákladů jeho právní zastoupení, sestávající z odměny advokáta ve výši [částka] za každý z těchto 15 úkonů právní služby: příprava a převzetí zastoupení, žaloba ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalované, účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalované, účast na jednání před odvolacím soudem dne [datum], vyjádření ze dne [datum], účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání před soudem I. stupně dne [datum] dle § 7 a § 11 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ advokátní tarif“), dále ze 15 paušálních náhrad hotových výdajů po [částka] za úkon dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a náhrady za daň z přidané hodnoty v sazbě 21 %, jíž je právní zástupce žalobce, jak doloženo, plátcem a kterou je povinen odvést z přiznané odměny a náhrad (jedná se o částku [částka]). Celkem se na náhradě nákladů řízení jedná o částku [částka] O místu k plnění v nákladovém výroku soud rozhodl podle ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.

58. Lhůta k plnění uvedená ve výroku o věci samé a ve výroku nákladovém vychází z ustanovení § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení