27 C 117/2023 - 183

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: Tristan Khoperia, narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 586 607,50 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 50 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 50 000 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 600 948,50 Kč od 12. 4. 2023 do 30. 11. 2023, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 536 607,50 Kč se zákonným úrokem prodlení ve výši 15 % ročně z částky 536 607,50 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 324 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 6. 2023 domáhal náhrady škody v podobě výdajů na obhajobu, nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání, nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu a ušlého zisku, to vše z titulu jeho nezákonného trestního stíhání, které bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 21. 6. 2021 pro trestný čin vraždy dle § 140 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobce byl zproštěn obžaloby rozsudkem [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno], podle § 226 písm. c) tr. řádu. Rozsudek byl potvrzen usnesením [Anonymizováno] č. j. [Anonymizováno] ze dne 28. 6. 2022. Na nákladech obhajoby požadoval 138 666 Kč. V průběhu tr. stíhání žalobce byl ve vazbě od 20. 6. 2021 7. 4. 2022, což žádal odškodnit částkou 436 500 Kč. Dále se domáhal ušlého zisku ve výši 312 390 Kč s odůvodněním, že před vzetím do vazby vykonával zejm. pokrývačské práce a uzavřel smlouvu na montáž střešní krytiny. Práce na zakázce zahájil, ale nedokončil, v důsledku čehož přišel o slíbenou odměnu odpovídající výši ušlého výdělku. Díky vstřícnosti objednatele nemusel hradit náhradu škody za nepředání díla v termínu. Dále se domáhal náhrady škody za poškození zdraví vlivem trestního stíhání. Uvedl, že při pobytu ve vazbě onemocněl [Anonymizováno], jehož vznik může souviset s akutním stresem či nesprávnou stravou. Ze stejných příčin se u něj objevila [Anonymizováno] a [podezřelý výraz]. Za vznik [podezřelý výraz] žádal 534 930 Kč, za [Anonymizováno] 196 141 Kč a za [Anonymizováno] 213 972 Kč. V neposlední řadě požadoval náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 300 000 Kč. K tomu uvedl, že trestní stíhání vnímal po celou dobu jako zcela nedůvodné, vždy si zakládal na poctivosti a čestnosti. Období tr. stíhání mu přivodilo složité období nejistoty a stresu, což se projevilo v psychické nepohodě žalobce a jeho rodiny. Hrozil mu nepodmíněný trest v trvání minimálně 10 let. Rovněž tím, že je cizincem, odsouzení mohlo významně ovlivnit jeho možnosti dalšího pobytu na území ČR. Obával se důsledků i pro jeho rodinu. Jeho manželka žila po celou dobu tr. stíhání žalobce v nejistotě. Po propuštění z vazby se jim podařilo počít potomka, nicméně v důsledku stresu po podání odvolání státního zástupce manželka [Anonymizováno], což si žalobce kladl za vinu. Trestním stíháním tak došlo k poškození soukromého a rodinného života žalobce, jeho dobrého jména a ztratil příjmy. Ke srovnávací judikatuře uvedl rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 39 Co 398/2009, 59 Co 165/2015, 71 Co 198/2018 a Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka v Pardubicích sp. zn. 18 Co 277/2017. Nároky uplatnil u žalované dne 11. 10. 2022, žalovaná jeho žádost v šestiměsíční lhůtě neprojednala. 2) K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně dopadů trestního stíhání do osobní sféry žalobce uvedl, že byl uvržen do zoufalé nejistoty, kam se bude ubírat jeho života. Obával se toho, co si o něm bude myslet rodina a jeho okolí a zda mu budou nadále věřit. O trestním stíhání se dozvěděla celá rodina, která věřila v jeho nevinu. Manželka se obávala, jak situaci zvládne, pokud by byl žalobce odsouzen. Žalobce se styděl za situaci, do které svou rodinu přivedl, ačkoliv za situaci nemohl. Psychický tlak na žalobce působil i po propuštění z vazby, což se projevilo v [Anonymizováno]. Žalobce byl po většinu tr. stíhání umístěn ve vazbě, cítil se bezradně, nemohl pomoci manželce, která zůstala na vše sama. Žalobce podporovala, nicméně se mezi nimi objevily neshody, ačkoliv do té doby měli zcela harmonický vztah. O obvinění se dozvěděli i jeho obchodní partneři a došlo k poškození pověsti. [Anonymizováno] bude žalobce provázet do konce života a je nucen brát pravidelnou medikaci. [podezřelý výraz] má rovněž vliv na život žalobce. Onemocnění ovlivňuje jeho rodinný i pracovní život, nemůže se dostatečně soustředit, je často podrážděný a musí rovněž užívat medikaci na tlumení následků onemocnění. Došlo tak i ke snížení pracovních schopností žalobce a zásahu do jeho soukromého života. 3) K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. týkající se nároku na náhradu ušlého zisku, kdy měl žalobce konkrétně specifikovat, kdy došlo k poptávce po službách žalobce na montáž střešní krytiny, jakým způsobem, kým a co konkrétně bylo po žalobci poptáváno, co měl udělat, kdy byla uzavřena smlouva na montáž střešní krytiny, jakým způsobem byla smlouva uzavřena, kdy a s kým, co bylo předmětem smlouvy, kdy došlo k zahájení prací a kdy měly být práce dokončeny a předány, jak byla smlouva ukončena, kdy a kým a v čem spatřuje příčinou souvislost, tedy, že k ušlému zisku došlo výlučně či ze zcela převažující příčiny v příčinné souvislosti s nezákonnou vazbou či nezákonným trestním stíháním žalobce ničeho nedoplnil. 4) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobce dne 11. 10. 2022 uplatnil žalované nároky a existenci nezákonného rozhodnutí vydaného vůči žalobci v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání. Ve stanovisku ze dne 29. 11. 2023 žalobci poskytla na náhradě škody v podobě výdajů na obhajobu 124 448,50 Kč, v rámci nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, žalobci se omluvila a poskytla mu zadostiučinění v penězích ve výši 40 000 Kč. Nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu zcela vyhověla a žalobci tak poskytla 436 500 Kč. Ušlý zisk a náhradu škody na zdraví nijak neodškodnila. U nákladů obhajoby sporovala následující úkony právní služby: 5. 11. 2021 – doplnění stížnosti proti usnesení o prodloužení vazby – dle žalované náleží žalobci odměna ve výši 1/2 mimosmluvní odměny, 4. 1. 2022 – účast u hlavního líčení – žalobci přiznala odměnu za 4 úkony právní služby, navýšení odměny na dvojnásobek z důvodu časové náročnosti žalobci neposkytla s odůvodněním, že se jednalo o úkony právní služby probíhající v běžnou pracovní dobu (od 9.00 hod. do 15.50 hod.). Ve zbytku souhlasila a vyúčtováním žalobce. K ušlému zisku uvedla, že objednávka služeb není dostatečným důkazem. Z listiny žalované nebylo patrno, zda nabídku žalobce akceptoval a došlo tak k uzavření smlouvy o dílo. Při vazebním zasedání dne 23. 6. 2021 žalobce uváděl, že do ČR přijel naposledy asi před 7 – 8 měsíci za manželkou, která zde žije a pracuje, on v ČR pracuje příležitostně, brigádně, krátkodobě cca. 14 dní za měsíc. Neuváděl žádnou skutečnost týkající se předmětné smlouvy o dílo. Dne 22. 6. 2021 při výslechu žalobce uvedl, že je bez zaměstnání, pracuje příležitostně, přičemž svůj příjem odhadl na cca. 35 000 Kč měsíčně. K náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání uvedla, že žalobci hrozil trest odnětí svobody až na 18 let, kauza nebyla medializovaná a tr. stíhání trvalo cca. 1 rok. Povaha tr. činnosti působí pro veřejnost dehonestujícím způsobem. Skutek, pro který byl žalobce trestně stíhán, se stal blízko bydliště žalobce. Nesporovala, že trestní stíhání muselo být pro žalobce značně stresující a negativně působilo na psychiku žalobce. 5) Soud zastavil řízení co do částky 600 948,50 Kč usnesením ze dne 26. 3. 2024, č. j. 27 C 117/2023 – 96, z důvodu částečného zpětvzetí žaloby pro plnění žalované, a to v rozsahu částky 124 448,50 Kč na nákladech obhajoby, v částce 40 000 Kč na náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a na náhradě nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu co do částky 436 500 Kč (z tohoto důvodu soud blíže nerozvádí tvrzení žalobce k tomuto nároku). Usnesení nabylo právní moci dne 24. 4. 2024. Žalovaná uhradila žalobci částečné plnění dne 30. 11. 2023 (viz. shodná tvrzení účastníků). Usnesením ze dne 28. 11. 2024, č. j. 27 C 117/2023 – 170, v právní moci dne 17. 12. 2024, soud zastavil řízení co do částky 213 972 Kč s příslušenstvím coby nárok na náhradu škody za poškození zdraví v podobě rozvoje dermatitidy z důvodu částečného zpětvzetí žaloby bez plnění žalované. Usnesením ze dne 28. 11. 2024, č. j. 27 C 117/2023 – 2023 – 171, v právní moci dne 1. 12. 2024, soud vyloučil zbývající nároky na náhradu škody za poškození zdraví ve výši 731 071 Kč s příslušenstvím k samostatnému projednání. Řízení je vedeno pod sp. zn. 27 C 215/2024. 6) Předmětem řízení tak zůstal nárok na náhradu škody v podobě výdajů na obhajobu ve výši 14 217,50 Kč, ušlý zisk ve výši 312 390 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši 260 000 Kč, to vše s příslušenstvím a dále příslušenství v podobě zákonného úroku z prodlení z částky poskytnuté žalovanou (tj. z 600 948,50 Kč) od 12. 4. 2023. 7) Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil nároky předběžně u žalované dne 11. 10. 2022. 8) Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě či na základě shodných tvrzení stran učinil tato skutková zjištění: 9) Usnesením policejního orgánu ze dne 21. 6. 2021, č.j. [Anonymizováno], bylo vůči žalobci zahájeno tr. stíhání. Usnesení bylo doručeno žalobci 14. 7. 2021. Obhajobu žalobce převzal [Jméno advokáta]. Žalobce byl zadržen 20. 6. 2021 ve 22 hodin, je ženatý, má vysokoškolské vzdělání v oboru bankovnictví, manželka je [Anonymizováno]. Žalobce byl vyslechnut dne 21. 6. 2021. Při výslechu dne 22. 6. 2021 žalobce uváděl, že je bez zaměstnání, má příležitostné práce. Žalobce podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost. Stížnost byla usnesením [Anonymizováno] dne 29. 7. 2021 zamítnuta. Na základě usnesení [adresa] ze dne 23. 6. 2021 byl žalobce vzat do vazby podle § 67 písm. a) t. ř., vazba započtena od 20. 6. 2021 v 22 hodin. Při vazebním zasedání dne 23. 6. 2021 žalobce uvedl, že přijel do ČR asi před třemi lety, naposledy asi před 7–8 měsíci přijel za manželkou, která zde pracuje a podniká. Na území ČR nikdy nebyl odsouzen, resp. nebyl odsouzen ani ve své vlasti, nikdy nebyl ve vazbě ani ve výkonu trestu. Uvedl, že v ČR kromě manželky nikoho nezná, uvedl, že pracuje příležitostně, brigádně, krátkodobě cca 14 dní v měsíci. Žalobce neměl záznam v rejstříku trestů. Hlavní líčení dne 4. 1. 2022 bylo zahájeno v 9:00 hod., přerušeno od 10:36 do 11:15 hod., dále v 13:03 hod. na 10 minut, dále od 14:55 do 15:15 hod. a skončilo 15:50 hod. Rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 7. 4. 2022 byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) tr. ř., na rozsudku je doložka právní moci 28. 6. 2022. Usnesením [Anonymizováno] ze dne 28. 6. 2022 bylo zamítnuto odvolání státního zástupce. Dne 7. 4. 2022 byl žalobce ve 13:25 hod. propuštěn z vazby (viz. spis [Anonymizováno], sp. zn. 73 T 12/2021 vč. protokolu o výslechu žalobce z 22. 6. 2021 a protokolu o vazebním zasedání z 23. 6. 2021). 10) Obhájce [Jméno advokáta] vyúčtoval žalobci za obhajobu v trestním řízení částku 143 022 Kč (viz. faktura č. [hodnota]). Žalobce uhradil obhájci odměnu dne 16. 8. 2022 (viz. stvrzenka o úhradě). Tlumočník [právnická osoba] vyúčtoval obhájci žalobce [Jméno advokáta] za tlumočení žalobce z ruštiny do češtiny dne 3. 1. 2022 a 29. 7. 2021 ve [Anonymizováno] celkem 4 000 Kč (viz. faktury č. [hodnota] a [Anonymizováno] vystavené [právnická osoba], IČO: [IČO]). 11) Dne 20. 6. 2022 žalobce navštívil psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedl jí, že pracuje na stavbě, žije s družkou, zatím bezdětný, [Anonymizováno], pochází z [Anonymizováno], rodiče zemřeli, žije v ČR čtyři roky. Ve vězení měl kontakt s psychiatrem, kdy ve vazbě byl 9,5 měsíce. Stalo se to před rokem, byl ve vazbě za vraždu od 7. 4. 2022, byl zproštěn. [tituly před jménem] [Anonymizováno] uzavřela, že žalobce trpí poruchou přizpůsobení v rámci kumulace stresu, má [podezřelý výraz] po pobytu ve vazební vězni, v popředí forie depresivní, anxieta, dále v souvislosti s [Anonymizováno], medikaci nově [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], přechodně [Anonymizováno] (viz. lékařská zpráva z [podezřelý výraz].o. z 20. 6. 2022). Žalobce navštívil stejného psychiatra rovněž ve dnech 14. 7. 2022, 11. 8. 2022, 12. 9. 2022 a 19. 1. 2023. Dne 14. 7. 2022 žalobce uváděl, že mu není dobře, je mu na zvracení, zhoršilo se to asi tabletkami a asi i [Anonymizováno]. Nemůže pracovat na střeše, padá. Byl mu proto předepsán lék [Anonymizováno], přechodně [Anonymizováno]. Dne 11. 8. 2022 uváděl, že je po léku podrážděný, musel ho vysadit. Předepsán lék [Anonymizováno], přechodně [Anonymizováno]. Dne 12. 9. 2022 uváděl, že je stále podrážený, ale léky snese. Dne 19. 1. 2023 uváděl, že jeho [Anonymizováno], má starost, aby vydělal peníze. Horší je [Anonymizováno]. Byl mu přidán lék [Anonymizováno] (viz. lékařské zprávy z [podezřelý výraz] [tituly před jménem] [jméno FO] z 14. 7. 2022, 11. 8. 2022, 12. 9. 2022 a 19. 1. 2023). 12) Žalobce je sledován v interní ambulanci [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly za jménem] pro [Anonymizováno], [Anonymizováno], je léčen pomocí perorálních [Anonymizováno] léků, [Anonymizováno]. Žalobce měl rovněž [Anonymizováno] zatím bez léčby. Lékař uvedl, že existuje pravděpodobnost, že uvedená onemocnění vznikla u pacienta následkem stresu (viz. lékařská zpráva od [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [tituly za jménem], [Anonymizováno] z 11. 8. 2022). 13) Společnost [jméno FO] objednala pro zakázku [adresa] u žalobce, IČO: [IČO], místem podnikání [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa] [jméno FO], [Anonymizováno] provedení montáže prejzové střešní krytiny. Cena za provedení díla byla stanovena dle cenové nabídky zhotovitele 801 m v jednotkové ceně 390 Kč, celková cena 312 390 Kč bez DPH. Splatnost faktury 15 dní, k ceně díla bude dopočítána DPH. Práce měly být zahájeny 1. 5. 2021, dokončeny 30. 7. 2021 (viz. objednávka od [jméno FO] z 28. 4. 2021). 14) Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že vazbu špatně snášel. První 1,5 měsíce byl na samotce, vyváděli ho v poutech a svlékali jej donaha. Byl mezi vrahy, příslušníci se k němu chovali špatně. Na cele se skamarádil a pavoukem. Při pobytu ve vazbě se chtěl oběsit. Manželka jej po čase mohla začít chodit navštěvovat. V noci se dodnes bojí vycházet na ulici, resp. bojí se chodit venku, aby jej nezatkli, raději chodí pod kamerami. Trpí zdravotními problémy, málem spadl ze střechy kvůli [Anonymizováno]. Jeho manželka trestní stíhání špatně snášela, zhoršil se i její zdravotní stav. Uvedl, že před trestním stíhání neměli mezi sebou s manželkou problémy. Narodil se jim syn v květnu 2023. Jeho rodina je v [Anonymizováno], tam i podniká, trvalý pobyt má na [Anonymizováno]. V ČR dělal střechy, pracoval s kamarádem [jméno FO]. K sobě měl navíc celou partu brigádníků o cca. 6 lidech. [Anonymizováno] se mu rozvinula ve vězení. Psychiatra navštívil poprvé asi 2 měsíce po propuštění z vazby, nyní už k němu nedochází. Po propuštění z vazby se u něj rovněž projevily kožní problémy, které přešly až po vysazení léků. Uvedl, že léky mu neseděly. Kožní problémy ale mohl mít i z vazby. Nyní už neužívá léky od psychiatra, manželka mu dává léky na zklidnění. Po propuštění z vazby nepracoval, po čase se vrátil na střechy. K dotazu soudu uvedl, že si může vydělat max. 60 000 Kč měsíčně, nemá nouzi o peníze. Na zakázce pro [jméno FO] před vzetím do vazby část udělal, ale nebyl odměněn. Uvedl, že z hodnoty zakázky by dostal větší podíl, ale neměli přesnou dohodu. [jméno FO] zakázku dodělal s někým jiným. K částky na něj připadající by musel ještě vyplatit brigádníky. Má povolení typu A1 (viz. účastnická výpověď žalobce). 15) Svědkyně [Anonymizováno] [Anonymizováno], manželka žalobce vypověděla, že trestní stíhání žalobce špatně snášela. Nejedla, nespala, byl to pro ni šok. Musela užívat [Anonymizováno]. Asi jeden až dva měsíce nevěděla, kde je její manžel. Na samotce byl její manžel bez jakékoliv kontaktu. Uvedla, že před trestním stíháním byl její manžel veselý, nyní je mu pořád špatně. Když jej poprvé uviděla ve vazbě, byl hubený a zničený. Má o něj strach, když se delší dobu neozývá, zda není znovu zatčený či nespadl ze střechy. [Anonymizováno]. Nyní na ni žalobce občas zařve, je nervózní, hádají se. Dříve takový nebyl a problémy neměli. Vydělával asi 30 – 40 000 Kč měsíčně. Nyní nepracuje ve stejném rozsahu jako před trestním stíháním. Před vzetím do vazby měl žalobce zakázku, na které asi týden pracoval. Po propuštění z vazby za ni obdržel poměrnou část asi 10 – 16 000 Kč. Rovněž uvedla, že před vzetím do vazby žalobce neměl zdravotní problémy. Ve vazbě měl žalobce dietu kvůli [Anonymizováno]. Kožní problémy u žalobce přestaly po vysazení léků, které asi měly nežádoucí účinky. Rovněž žalobce už neužívá léky od psychiatra. Dále vypověděla, že po propuštění z vazby žalobci řada lidí nebrala telefon, i kamarádi se od něj odvrátili (viz. výpověď manželky žalobce). 16) Svědkyně [jméno FO], spolubydlící žalobce a jeho manželky vypověděla, že před trestním stíhání byl žalobce veselý, doma pomáhal a neměl žádné zdravotní problémy. Od propuštění z vazby je žalobce smutný a nemocný. S manželkou žalobce nevěděli první dva měsíce po vzetí do vazby, kde žalobce je. Manželka podporovala žalobce, ale situaci špatně snášela. Po propuštění z vazby žalobce navštívil psychiatra. Před vzetím do vazby žalobce pracoval na střechách, vydělával asi 140 – 150 Kč/hodina. Uvedla, že na zakázce s někým pracoval, ale detaily k zakázce a způsobu odměňování nevěděla (viz. výpověď spolubydlící žalobce). 17) Žalovaná projednala žádost o mimosoudní odškodnění žalobce dne 29. 11. 2023. Žalobci poskytla na náhradě škody v podobě výdajů na obhajobu 124 448,50 Kč, v rámci nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, žalobci se omluvila a poskytla mu zadostiučinění v penězích ve výši 40 000 Kč. Nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu zcela vyhověla a žalobci tak poskytla 436 500 Kč. Ušlý zisk a náhradu škody na zdraví nijak neodškodnila (viz. stanovisko žalované ze dne 29. 11. 2023). 18) Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na která soud ve stručnosti odkazuje. 19) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 20) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 21) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 22) Podle § 30 OdpŠk náhrada ušlého zisku se poskytuje v prokázané výši; není-li to možné, pak za každý započatý den výkonu vazby, trestu odnětí svobody, ochranné výchovy, zabezpečovací detence nebo ochranného léčení náleží poškozenému náhrada ušlého zisku ve výši 170 Kč. 23) Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 24) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 25) Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Absence i jen jednoho z těchto předpokladů vylučuje odpovědnost státu. 26) Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnil žalované nároky. 27) Žalobce požadoval náhradu škody, ušlého zisku a nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání, resp. vzetím do vazby. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Existence nezákonného rozhodnutí je v daném případě splněna, neboť na rozhodnutí o zahájení trestního stíhání i o vazbě žalobce je nutno hledět jako nezákonné s ohledem na zproštění žalobce v následném trestním stíhání, a proto se soud zaměřil na příčinnou souvislost a případný vznik škody. 28) K nároku na náhradu škody v podobě výdajů na obhajobu: 29) Dle shora citovaného ust. § 31 odst. 1 a 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje toliko náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu a že náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené náklady na hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejichž výše se určí dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/). 30) Pokud jde o úkony obhajoby, které zůstaly předmětem řízení (v rozsahu částky 14 217,40 Kč), bylo jejich provedení nesporné mezi účastníky řízení, ale sporná zůstala výše odměny za jejich provedení a zda žalobci náleží. K jednotlivým úkonům soud uvádí následující. - 5. 11. 2021 – doplnění stížnosti proti prodloužení vazby (1/2 odměna ve výši poloviny mimosmluvní odměny) – obhájci náleží dle judikatury nikoliv odměna v plné výši, nýbrž ve výši úkonu podle advokátního tarifu (srov. usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2007, sp. zn., 7 To 161/2006 s tím, že úkon byl proveden před novelou advokátního tarifu účinnou od 1. 1. 2025); soud proto oproti žalované nic navíc nepřiznal; - 4. 1. 2022 – účast na hlavním líčení (4 úkony právní služby) – soud shodně s žalovanou uzavřel, že obhájci nenáleží navýšení odměny na dvojnásobek z důvodu časové náročnosti, neboť hlavní líčení se konalo sice více hodin, což je zohledněno v počtu úkonů právní služby, ale v běžnou pracovní dobu; nejednalo se o úkony provedené v noci, mimořádně obtížně aj. Soud tak žalobci nepřiznal navíc ničeho. 31) K nároku na náhradu ušlého zisku. 32) Ušlý zisk jako druh majetkové újmy (škody) spočívá v nedosažení toho, čeho by poškozený při neexistenci škodní události za normálních okolností, při pravidelném běhu věcí, dosáhl. Ušlý zisk tedy znamená ztrátu očekávaného přínosu. Při posuzování ušlého zisku nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetku poškozeného v budoucnosti, ale musí být postaveno najisto, že při pravidelném běhu věcí, pokud by nebylo protiprávního jednání škůdce, mohl poškozený důvodně očekávat zvětšení svého majetku. Pro výši ušlého zisku je určující, jakému majetkovému prospěchu, k němuž mělo reálně dojít, zabránilo jednání škůdce, jinak řečeno, o jaký reálně dosažitelný, nikoliv hypotetický, prospěch poškozený přišel. Je tedy nutné vycházet z částky, kterou by v předmětném období za obvyklých podmínek poškozený získal s přihlédnutím k nákladům vynaloženým na dosažení tohoto zisku, popř. k nákladům na dosažení tohoto zisku potřebným. Ušlý zisk nelze dovozovat jen ze zmaření zamýšleného výdělečného záměru (viz též usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2015, sp. zn. 30 Cdo 2385/2014, rozsudek ze dne 14. 7.2 011, sp. zn. 25 Cdo 4313/2008, rozsudek ze dne 28. 1. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3586/2006 či rozsudek ze dne 31. 10.2007, sp. zn. 25 Cdo 2857/2005). 33) Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 23 Cdo 2416/2012, musí být ušlý zisk vždy specifikován konkrétně, jeho budoucí eventuální dosažení musí být v podstatě nepochybné a nemůže jít jen o hypotetickou zamýšlenou možnost dosažení nějakého zisku. Je-li ušlým ziskem majetková újma, způsobená tím, že škodná událost zasáhla do průběhu děje vedoucího k určitému zisku, pak o ušlém zisku nelze v tomto případě hovořit. 34) Co se týká požadavku žalobce na náhradu škody ve formě ušlého zisku ve výši 312 390 Kč, žalobce nárok spojoval s jeho vzetím do vazby, v důsledku čehož nemohl dokončit zakázku na montáž střešní krytiny. Zde bylo na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že v důsledku nezákonného trestního stíhání, resp. nezákonného rozhodnutí o vzetí do vazby došlo k tomu, že byla zmařena výdělečná příležitost žalobce, která by při pravidelném běhu událostí nastala a jeho nezákonné trestní stíhání je toho hlavní příčinnou. Je třeba, aby bylo najisto postaveno, že při pravidelném běhu věcí bez škodné události mohl poškozený důvodně očekávat rozmnožení svého majetku. V daném případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalobce byl dne 20. 6. 2021 zadržen a následně byl vzat do vazby na základě nezákonného rozhodnutí o vazbě ve smyslu ustanovení § 9 odst. 1 Odšk. zák. Žalobce byl v důsledku rozhodnutí o vazbě omezen na své osobní svobodě v období od 20. 6. 2021 do 7. 4. 2022. 35) Naopak žalobce dostatečně netvrdil a neprokázal ani přes poučení soudu dle § 118a odst. 1 o. s. ř., že by mu po dobu nezákonné vazby reálně ušel dosažitelný výdělek, jak konkrétně by tohoto výdělku žalobce dosáhl, jakou výši by činil a jaké nutné, či potřebné náklady by na vynaložení zisku vynaložil. Žalobce dostatečně netvrdil, že jakým způsobem došlo k uzavření smlouvy o dílo na montáž střešní krytiny, resp. zda žalobce poptávku společnosti [jméno FO] vůbec akceptoval, kdo by na zakázce pracoval, kdy došlo k zahájení prací na zakázce a kým, jak byla smlouva ukončena, kdy a kým, v čem spatřuje příčinnou souvislost a zejména v tom směru, jaká odměna by žalobci náležela. To vše v kontextu provedených výslechů v průběhu dokazování, kdy i sám žalobce vypověděl, že by z ceny díla obdržel pouze nějakou blíže nespecifikovanou část (ačkoliv nárokoval celou odměnu), o odměnu by se dělil s kolegou [právnická osoba] nadto pracoval s brigádníky, které by musel rovněž vyplatit. Tudíž žalobci by teoreticky musely vzniknout i nějaké náklady na dosažení zisku. Nadto svědkyně vypověděly, že příjmy žalobce před vzetím do vazby byly v řádech desetitisíců, ačkoliv z trestního spisu se podává, že žalobce uváděl, že je bez zaměstnání, pracuje příležitostně a brigádně. Rovněž žalobce uváděl, že mu ani za část odvedené práce odměna nebyla poskytnuta, nicméně jeho manželka vypověděla, že nějakou část odměny po propuštění z vazby obdržel. Soud proto hodnotí nárok žalobce zcela nedůvěryhodně s tím, že zcela nedostatečná kusá tvrzení žalobce byla současně vyvrácena provedeným dokazováním. O nutnosti doplnění žalobních tvrzení a důkazů ohledně podmínek vzniku a výše ušlého výdělku byl žalobce poučen. 36) Žalovaná se sice z odpovědnosti za škodu nemůže zprostit, žalobce však musí vznik škody a příčinnou souvislost s nezákonným rozhodnutím náležitě tvrdit a prokázat. Příznivé okolnosti zproštění jsou pak pro posouzení důvodnosti nároku na náhradu škody irelevantní. 37) Z výše uvedených důvodů soud nepřiznal žalobci nárok na náhradu ušlého zisku. 38) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 39) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla. 40) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 41) Povaha trestní věci: 42) Žalobce byl stíhán pro zvlášť zločin vraždy dle § 140 odst. 1 tr. zákoníku. Žalobci hrozil nepodmíněný trest na 10 až 18 let. Povaha věci s sebou nese vyšší míru odsouzení coby trestný čin proti životu a zdraví, kdy vytýkané jednání žalobci je vnímáno veřejností opovržlivě. Žalobce byl stíhán vazebně, ale vazba byla žalovanou odškodněna samostatně. Kauza nebyla medializovaná. 43) Délka trestního řízení: 44) Trestní stíhání žalobce, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce trvalo 12 měsíců. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání trvalo přiměřenou dobu. Postup orgánů činných v trestním řízení dle názoru soudu nelze hodnotit jako excesivní. 45) Následky způsobené v osobní sféře poškozené: 46) Újma měla dle žalobních tvrzení spočívat v zásahu do osobnostní sféry žalobce, trpěl stresem a obavami o budoucnost, neboť hrozící odsouzení by ovlivnilo i jeho pobyt na území ČR. Manželka rovněž špatně snášela trestní stíhání žalobce, [Anonymizováno]. Mělo dojít rovněž k zásahu do jeho soukromého života a poškození jeho pověsti. Mezi ním a manželkou se po trestním stíhání objevily hádky. Taktéž žalobce vyhledal v průběhu trestního stíhání, resp. po propuštění z vazby psychiatra a užíval medikaci. V řízení bylo prokázáno, že žalobce trpěl stresem a nejistotou ohledně výsledku řízení. Došlo k poškození jeho pověsti, kdy svědkyně vypověděla, že žalobci nebrali telefon kolegové, resp. dřívější obchodní partneři. V tomto směru soud spatřuje částečný zásah do profesní sféry. Rovněž bylo svědeckými výpověďmi prokázáno, že došlo ke změně osobnosti žalobce, který nyní bývá smutný, nervózní. Dříve doma více pomáhal a byl veselý. Po propuštění z vazby žalobce navštívil psychiatra a užíval medikaci, což už nyní netrvá. Taktéž došlo ke zhoršení vztahů s jeho manželkou, se kterou se dříve nehádal, ale v průběhu trestního stíhání k hádkám docházelo. Naopak [Anonymizováno] Tvrzení týkající se výkonu vazby soud blíže nehodnotil s ohledem na samostatné odškodnění za nezákonnou vazbu. Taktéž soud blíže nehodnotil tvrzení týkající se zdravotních onemocnění žalobce v podobě [Anonymizováno] a duševního onemocnění (vyjma skutečnosti, že žalobce ve výkonu vazby a po propuštění z vazby vyhledal psychiatra a léčil se), neboť tyto budou posouzeny samostatně v rámci nároků na náhradu škody na zdraví. 47) Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobci od žalované mělo dostat, je částka 90 000 Kč. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména povaha trestní věci, kdy žalobce byl tr. stíhán pro spáchání zločinu vraždy a byl ohrožen vysokou trestní sazbou odnětí svobody a hrozil mu zcela jistě nepodmíněný trest odnětí svobody s možnými důsledky pro jeho pobyt na území ČR. Trestním stíháním bylo zasaženo do osobnostní sféry žalobce, zejm. jejího psychického stavu a poškození pověsti a cti žalobce, rovněž byl prokázán částečný zásah v profesní sféře a došlo ke změně osobnosti žalobce. 48) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Soud věc porovnal s případem řešeným v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 20 C 121/2017 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 413/2019–155), kde trestní stíhání trvalo 449 dnů, poškozený byl stíhán pro spáchání zločinu vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zkn, tedy stejná trestná činnost jako u žalobce, hrozil tak stejný trest odnětí svobody 10–18 let. U poškozeného byly zjištěny dopady v protestní sféře, kdy poškozený pracoval v domově dětí a mládeže, musel poté změnit profesi na dělníka. Měl rovněž komplikace při vysokoškolském studiu z důvodu absence v souvislosti s vazbou. Poškozený byl obviněn z vraždy své matky. Část příbuzných byla přesvědčena o jeho vině, tedy podpora v rodině nebyla zcela úplná. Ve vazbě poškozený navštěvoval psychologa, ale ten mu nepomohl. U žalobce bylo prokázáno vyhledání psychiatra a následná psychiatrická léčba i po propuštění žalobce z vazby. Došlo k poškození pověsti poškozeného, který žil na malé obci, trestní stíhání vešlo v širší známost. Kauza byla medializována oproti žalobci. Vazba byla odškodněna samostatně, stejně jako u žalobce. Celkem se dostalo poškozenému odškodnění 200 000 Kč. Dále soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 14 C 272/2015 (u Městského soudu v Praze sp. zn.

16. Co 304/2017), kde trestní stíhání trvalo 13 měsíců, rovněž se jednalo tr. čin vraždy a poškozenému hrozil rovněž vysoký trest odnětí svobody (12–15 let nebo výjimečný trest). Poškozený oproti žalobci nebyl vazebně stíhán, pouze byl dva dny zadržen. Během řízení došlo ke zhoršení vztahu poškozeného s jeho dcerou, který byl ale následně obnoven. Oproti žalobci byla kauza medializována a poškozený byl dříve několikrát odsouzen. Bylo přiznáno odškodnění 30 000 Kč. V neposlední řadě soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 10 C 197/2018 (u Městského soudu v Praze 72 Co 207/2020), kde se jednalo o trestní stíhání trvající 799 dnů, tedy delší než u žalobce, ale rovněž pro trestnou činnost vraždy podle § 140 odst. 1 tr. zkn. Ve stadiu pokusu dle § 21 odst. 1, tedy hrozil stejný trest poškozenému jako žalobci. Kauza byla medializovaná oproti žalobci. U poškozeného byly stejně jako u žalobce zjištěny dopady do osobní sféry. Poškozený obdržel odškodnění 84 000 Kč. 49) Naopak soud se neztotožnil s judikaturou předloženou žalobcem. Konkrétně ve věci vedené u Městského soudu v Praze sp. zn. 39 Co 398/2009 bylo poškozenému přiznáno odškodnění ve výši 150 000 Kč za nezákonné trestní stíhání pro trestný čin vraždy, za což poškozenému hrozil trest odnětí svobody v trvání 10 až 15 let. Trestní stíhání trvalo přes 4 roky a 9 měsíců, tedy bylo výrazně delší než u žalobce. Věc byla oproti žalobci medializovaná. Ve věci vedené u Krajského soudu v Brně (byť žalobce uváděl Městský soud v Praze) pod sp. zn. 59 Co 165/2015 bylo poškozenému přiznáno odškodnění 439 000 Kč (žalobce uváděl 339 000 Kč). Poškozený byl stíhán za spáchání zvlášť závažného zločinu těžkého ublížení na zdraví, kterého se měl dopustit fyzickým napadením blízkého příbuzného žijícího v téže obci, v důsledku něhož napadený zemřel. Trestní stíhání trvalo 1 rok a 2 měsíce, poškozenému hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 8 až 16 let, poškozený byl na dobu cca 33 hodin zadržen, věc byla medializovaná, došlo k rozpadu vztahu poškozeného s partnerkou, ke zhoršení vztahu s bývalou manželkou, která poškozenému z důvodu trestného stíhání zakazovala styk se synem, poškozený přišel o řadu přátel, byla poškozena jeho pověst v místě bydliště byl vystaven atakům sousedů a přišel o obchodní spolupráce s partnery. Poškozený trpěl zažívacími problémy, poruchami spánku a psychickými problémy po dobu trestního stíhání a vnímal úkorně nevybíravé jednání příslušníků policie při zadržení. Tato věc dle názoru soudu není rovněž přiléhavá ke srovnání s případem žalobce zejména z důvodu odlišné a méně závažné povahy trestného činu, hrozícího trestu a prokázanému citelnému zásahu do rodinné sféry poškozeného. Věc byla navíc oproti žalobci medializovaná. Dále soud nemá za přiléhavé rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě (byť žalobce uváděl Městský soud v Praze) sp. zn. 71 Co 198/2018, kde byl poškozený odškodněn za nezákonné trestní stíhání částkou 200 000 Kč. Kauza byla oproti žalobci medializovaná, trestní stíhání poškozeného trvalo od 28. 5. 2013 pro přečin usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1, 2 trestního zákoníku do zproštění obžaloby rozsudkem ze dne 14. 9. 2016, tj. delší dobu než u žalobce a pro nedbalostní trestný čin. Oproti žalobci poškozený byl navíc v průběhu trestního řízení pravomocně uznán vinným a odsouzen. Rovněž rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích sp. zn. 18 Co 277/2017 není přiléhavé, neboť poškozený byl v průběhu trestního stíhání taktéž pravomocně uznán vinným a odsouzen oproti žalobci. Poškozenému bylo kladeno za vinu spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti dle § 143 odst. 1 trestního zákoníku a trestní stíhání trvalo čtyři roky, což je výrazně delší doba než u žalobce. Taktéž byly u poškozeného shledány výraznější dopady trestního stíhání do jeho života, kterému se rozpadla rodina, zcela ztratil své zaměstnání a přestal studovat. 50) K úrokům z prodlení 51) Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení. 52) Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobce žalované, tj. v daném případě dne 11. 10. 2022. Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 11. 4. 2023. Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 12. 4. 2023 od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci úroky z prodlení v zákonné výši z částky 50 000 Kč od 12. 4. 2023 do zaplacení a rovněž zákonný úrok z prodlení z částky ve výši 600 948,50 Kč uhrazené žalovanou rovněž od 12. 4. 2023 do 30. 11. 2023. Ve zbytku žalobu zamítl. Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 53) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení částečně úspěšný ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu (124 448,50 Kč), zcela úspěšný ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání (tarifní hodnota činí 50 000 Kč) a zcela úspěšný ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu (tarifní hodnota rovněž 50 000 Kč). Žalovaná byla částečně úspěšná ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby (žalobu v částce 14 217,50 Kč soud zamítl) a zcela úspěšná u nároku na náhradu ušlého zisku (312 390 Kč zamítnuto). 54) V daném případě, kdy žalobce uplatnil jednou žalobou více nároků, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka 551 056 Kč. Při srovnání tarifních hodnot u všech nároků je zřejmé, že žalobce byla v řízení úspěšný v rozsahu 41 % a žalovaná v rozsahu 59 %. Soud proto přiznal žalované náhradu nákladů řízení v rozsahu 18 %. 55) Žalovaná by měla s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. nárok na náhradu šesti paušálních nákladů za vyjádření se k žalobě, přípravu a účast na jednání soudu dne 20. 2. 2024 a účast na jednání ve dnech 16. 4. 2024, 2. 7. 2024 a 14. 1. 2025 podle vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, tedy celkem částku 1 800 Kč. Z toho 18 % činí 324 Kč. 56) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu a v rámci rovnosti účastníků byla stejná lhůty poskytnuta žalobci u náhrady nákladů řízení.

Poučení