27 C 123/2024 - 101

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 48 822 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 7 754 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 7 754 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba co do částky 41 068 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 41 068 Kč od 15. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 612 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobce se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky představující nedoplatky za plnění a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytové jednotky. Uvedl, že žalovaná je vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota], umístěné v budově na adrese [adresa] ve [adresa], k. ú. [adresa]. Žalovaná nabyla vlastnické právo k jednotce na základě dědického práva po původní vlastnici paní [jméno FO], bytem [adresa], zemřelé dne [datum] na základě usnesení [adresa] ze dne 4. 7. 2022, č.j. [Anonymizováno], které nabylo právní moci téhož dne. Žalobce se domáhal úhrady nedoplatků na plnění a služby poskytované v souvislosti s užíváním bytové jednotky dle příslušných vyúčtování za rok 2015 ve výši 6 483 Kč, za rok 2016 ve výši 8 426 Kč, za rok 2017 ve výši 6 802 Kč, za rok 2018 ve výši 5 819 Kč, za rok 2019 ve výši 6 258 Kč, za rok 2020 ve výši 7 280 Kč a za rok 2021 ve výši 7 754 Kč, celkem 48 822 Kč. Žalobce doručil vyúčtování formou přihlášky pohledávky do dědického řízení vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno] dne 20. 12. 2021 a žalované přímo dne 14. 4. 2023 spolu s výzvou k úhradě dlužné částky. Vyúčtování byla splatná do 4 měsíců od doručení vyúčtování, tj. nejpozději 14. 8. 2023. Do pravomocného skončení dědického řízení nemohl vyúčtování doručit, neboť zůstavitelka byla minimálně do skončení dědického řízení zapsaná jako vlastník jednotky v katastru nemovitostí. Jelikož žalobce nemá přístup do centrální evidence obyvatel a neměl informace o zahájení dědického řízení po zůstavitelce, uplatňoval část svých práv v soudních řízeních přímo proti zůstavitelce. Žalobce vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky dopisy ze dne 13. 3. 2024, 23. 4. 2024 a 27. 5. 2024. 2) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout z důvodu promlčení pohledávek. Ve svém vyjádření nesporovala skutečnost, že pozůstalost po [tituly před jménem] [jméno FO] připadla žalované jako odúmrť na základě usnesení [adresa] ze dne 4. 7. 2022, týkající se vlastnického práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno] ve druhém podlaží bytového domu ve [adresa], včetně spoluvlastnického podílu o velikosti id. 51/2277 na společných částech budovy bytového domu čp. [Anonymizováno] na st. parc. č. [hodnota] k. ú. [adresa]. Rovněž žalovaná nesporovala, že v uvedeném domě, jehož součástí je i specifikovaná bytová jednotka zůstavitelky, vzniklo ze zákona [adresa]. Promlčení odůvodnila tím, že žaloba byla podána dne 20. 6. 2024 a žalobou požadované období od roku 2015 do 20. 6. 2021 je promlčeno. Odkázala na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [Anonymizováno] ze dne 7. 11. 2012. Dále uvedla, že v důsledku podávání žalob žalobcem před zdejším soudem v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno], tak [adresa] došlo k průtahům a nepřehlednostem. Již od 29. 6. 2020 se žalobce domáhal žalobou podanou k [adresa] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] zaplacení částky 92 817 Kč představující příspěvek vlastníka jednotky předmětné jednotky za správu domu a pozemku za období od 1. 1. 2017 di 30. 6. 2020 a vyúčtování služeb za roky 2016, 2017, 2018 a 2019. Řízení skončilo zpětvzetím žaloby. Od roku 2022 spolu účastníci řízení komunikovali. 3) Žalobce v replice nesouhlasil s námitkou promlčení z důvodu, že teprve dne 14. 4. 2023 doručil vyúčtování žalované. Do té doby nemohl doručit vyúčtování původnímu vlastníkovi, neboť již v roce 2011 zůstavitelka zemřela. Žalovaná nikdy nespecifikovala, co potřebuje na doručených vyúčtováních vysvětlit. Pokud shledala ve vyúčtováních nejasnosti, měla kontaktovat žalobce s označením nesrovnalostí. Dne 1. 3. 2022 a 14. 3. 2022 mu žalovaná sdělila, že s ohledem na aktuálně probíhající pozůstalostní řízení nelze provádět žádné úhrady a nedoplatky ohledně bytu budou vypořádány po skončení pozůstalostního řízení. Získal proto dojem, že žalovaná pohledávky uhradí i s ohledem na hodnotu dědictví připadlého žalované ve výši cca. 3,2 mil. Kč. Následně žalovaná dne 14. 4. 2023 sdělila žalobci, že má pohledávku za promlčenou. K řízení vedenému u [adresa] uvedl, že k jeho zahájení nedal nikdy pokyn a o existenci řízení nevěděl. Ke dni udělení plné moci právnímu zástupci [tituly před jménem] [jméno FO] (27. 5. 2020) mohl žalobce zastupovat pouze [tituly před jménem] [jméno FO], který plnou moc neudělil. Námitku promlčení označil rovněž v rozporu s dobrými mravy s odůvodněním, že pokud žalovaná, byť její jiná organizační složka, jako jediný subjekt oprávněný a vybavený mocí a prostředky zjistit to, že zůstavitelka zemřela, zahájí dědické řízení až 8,5 roku po smrti zůstavitelky, nelze tuto skutečnost dávat k tíži žalobce. 4) Žalovaná nesouhlasila s tím, že je námitka promlčení v rozporu s dobrými mravy s odkazem na rozhodnutí zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 28 C 113/2023 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. 28 Co 225/2024 – 190. Uvedla, že žalobce měl případně žalobu podat ihned poté, co odpadla překážka pro podání žaloby. K vypořádání nároků mezi poskytovatelem a služeb a jeho příjemcem má dojít co nejdříve potom, co skončilo příslušné období, v němž byly služby poskytovány, a to proto, aby mohl příjemce služeb zkontrolovat, zda je vyúčtování oprávněné, například kontrolou odečtů i zařízení. Počátek promlčení stanovila ke sni uplynutí čtyř měsíců po skončení každého jednotlivého kalendářního roku. Vědomost o tom, kdo bude dědicem zůstavitelky není dle žalované rozhodná, neboť žalobce mohl uplatnit nároky u soudu vůči neznámým dědicům. V řízení by byl ustanoven opatrovník. Žalovaná rozporovala i oprávněnost jednotlivých pohledávek, neboť žalovaná nemohla mít ze služeb užitek v jednotlivých letech. Nevěděla, že je vlastníkem bytové jednotky a jednotku nijak neužívala. Z jednotlivých vyúčtování však plyne, že docházelo ke spotřebě tepla, ačkoliv zůstavitelka již nežila. Vyúčtování neprokazuje, k jakým spotřebám v jednotce a domě docházelo. Žalobce nemá ani prokazovat, jak byla spotřeba zaznamenávána a kým byla odečtena. 5) Soud provedl dokazování a zjistil níže uvedené skutečnosti. 6) Žalovaná nabyla po zůstavitelce [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], naposledy bytem [adresa] a zemřelé dne [datum] celé dědictví včetně bytové jednotky č. [Anonymizováno] v budově čp. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [hodnota] se spoluvlastnickým podílem 51/2277 na společných částech budovy stojící na pozemku [Anonymizováno] se spoluvlastnickým podílem 51/2277 na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] v obvyklé ceně 676 950 Kč (viz. usnesení [adresa] vydané jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v [Anonymizováno], ze dne 4. 7. 2022, č. j. [Anonymizováno], v právní moci 4. 7. 2022, výpis z KN LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]). 7) Žalobce má za žalovanou za období od září 2014 do září 2022 celkovou pohledávku ve výši 179 478,12 Kč zahrnující jednak neuhrazené zálohy na služby spojené s užíváním bytu a jednak neuhrazené příspěvky vlastníka na správu domu a pozemku (viz. sjetina závazků a pohledávek pro osobu [jméno FO]). 8) Žalobce přihlásil dne 20. 12. 2021 do dědického řízení po zůstavitelce [jméno FO] pohledávku ve výši 172 030,10 Kč zahrnující mj. nedoplatky z vyúčtování nákladů a záloh na plněné a služby spojené s užíváním jednotky za roky 2015 až 2020. Za rok 2021 žalobce požadoval 12x měsíční zálohu po 2 812 Kč (viz. přihláška pohledávky žalobce do dědického řízení ze dne 20. 12. 2021 adresována notáři [tituly před jménem] [jméno FO] včetně doručenky). 9) Stanovy žalobce určují v čl. 10 bod 4., že vlastník jednotky je povinen platit měsíční zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu a má právo, aby osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. V bodě 7. stejného článku o rozúčtování nákladů na služby, vyjma nákladů na dodávku tepla a centralizovanou dodávku teplé vody, rozhoduje shromáždění. V bodě 8. náklady na dodávku tepla, centralizované poskytování teplé vody v případě, že není stanovena povinnost instalace měřidel na rozdělování nákladů, se rozúčtují na základě ujednání všech vlastníků jednotek a nerozhodne-li shromáždění o způsobu rozúčtování služeb, provede se rozúčtování podle zákona č. 67/2013, konkrétně § 5 odst. 2 a § 6 odst. 2 tohoto zákona. Podle bodu 10. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh obecně závazným právním předpisem, jsou splatné k témuž dni do čtyř měsíců po uplynutí lhůty stanovené v bodě 4. Dle bodu 4. případné námitky ke způsobu a obsahu vyúčtování předloží příjemce služeb poskytovateli služeb neprodleně, nejpozději však do 30 dnů ode dne doručení vyúčtování (viz. stanovy žalobce k prosinci 2016). 10) Dům ve správě žalobce má celkem 2 233,62 m2, jednotka č. [hodnota] původně ve vlastnictví [tituly před jménem] [jméno FO] 49,90 m2. Za roky 2015 – 2021 za předmětnou jednotku nebyly uhrazeny žádné zálohy. U dodávky teplé vody (TUV) – ohřev SV činí základní složka 30 %, spotřební složka 70 %. Plocha vytápěná na celý dům činí 2 105,62 m2, na jednotku č. [hodnota] činí 46,70 m2. U dodávek tepla základní složka 50 % a spotřební složka 50 % pro roky 2016 až 2021 a základní složka 40 % a spotřební složka 60 % pro rok 2015 (viz. jednotlivá vyúčtování) 11) Za rok 2015 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 88 Kč při jednotkové ceně 1,76 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 3 927 Kč (49,9 m2 x 1,76 Kč/m2). Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 16,7560 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 783 Kč (16,7560 Kč/m2 x 46,7 m2). Celkový náklad na dům u základní složky byl 35 281,71 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 76,3567 Kč, což je 3 591,90 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 160 778,12 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 77 876,85 dílek, na jednotku č. [hodnota] připadlo 579,93 dílek při jednotkové ceně 3,0968 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 241 167,18 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 1 795,90 Kč. Spotřeba celého domu činila 795,95 GJ, na jednotku 10,67 GJ při jednotkové ceně 504,9872 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 401 945,30 Kč a na jednotku č.[Anonymizováno][hodnota] částku 5 387,80 Kč (3 591,90 Kč + 1 795,90 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 174 Kč. Celkově za rok 2015 vznikl nedoplatek 6 483 Kč (viz. vyúčtování za rok 2015). 12) Za rok 2016 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 272 Kč při jednotkové ceně 5,45 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 12 163,90 Kč. Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 16,3799 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 765 Kč. Celkový náklad na dům u základní složky byl 34 489,79 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 95,1815 Kč, což je 4 477,50 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 200 416,01 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 108 136,79 dílek, na jednotku č. [hodnota][Anonymizováno]připadlo 1 449,49 dílek při jednotkové ceně 1,8534 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 200 416,01 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 2 686,50 Kč. Spotřeba celého domu činila 793,75 GJ, na jednotku 14,19 GJ při jednotkové ceně 504,9862 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 400 832,02 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 7 164 Kč (4 477,50 Kč + 2 686,50 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 175 Kč. Celkově za rok 2016 vznikl nedoplatek 8 426 Kč (viz. vyúčtování za rok 2016). 13) Za rok 2017 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 193 Kč při jednotkové ceně 3,88 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 8 656 Kč. Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 15,5694 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 727 Kč. Celkový náklad na dům u základní složky byl 32 783,31 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 75,1554 Kč, což je 3 535,50 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 158 248,66 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 87 317,77 dílek, na jednotku č. [hodnota] připadlo 1 170,43 dílek při jednotkové ceně 1,8123 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 158 248,66 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 2 121,30 Kč. Spotřeba celého domu činila 633,61 GJ, na jednotku 11,32 GJ při jednotkové ceně 499,5131 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 316 497,31 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 5 656,80 Kč (3 535,50 Kč + 2 121,30 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 175 Kč. Celkově za rok 2017 vznikl nedoplatek 6 802 Kč (viz. vyúčtování za rok 2017). 14) Za rok 2018 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 412 Kč při jednotkové ceně 8,25 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 18 435 Kč. Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 15,4410 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 721 Kč. Celkový náklad na dům u základní složky byl 32 512,90 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 59,2687 Kč, což je 2 788,10 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 124 979,34 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 56 294,04 dílek, na jednotku č. [hodnota] připadlo 101,11 dílek při jednotkové ceně 2,2169 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 124 797,34 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 1 672,90 Kč. Spotřeba celého domu činila 494,26 GJ, na jednotku 8,83 GJ při jednotkové ceně 504,9882 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 249 594,67 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 4 461 Kč (2 788,10 Kč + 1 672,90 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 175 Kč. Celkově za rok 2018 vznikl nedoplatek 5 819 Kč (viz. vyúčtování za rok 2018). 15) Za rok 2019 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 460 Kč při jednotkové ceně 9,23 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 20 608,67 Kč. Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 15,1137 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 706 Kč. Celkový náklad na dům u základní složky byl 110,2471 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 64,6615 Kč, což je 3 041,70 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 136 152,56 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 72 283,23 dílek, na jednotku č. [hodnota] připadlo 968,90 dílek při jednotkové ceně 1,8836 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 136 152,56 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 1 825 Kč. Spotřeba celého domu činila 518,69 GJ, na jednotku 9,27 GJ při jednotkové ceně 524,9865 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 272 305,11 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 4 866,70 Kč (1 825 Kč + 3 041,70 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 175 Kč. Celkově za rok 2019 vznikl nedoplatek 6 258 Kč (viz. vyúčtování za rok 2019). 16) Za rok 2020 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 716 Kč při jednotkové ceně 14,35 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 32 055,40 Kč. Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 18,6315 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 870 Kč. Celkový náklad na dům u základní složky byl 39 230,82 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 72,6665 Kč, což je 3 418,30 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 153 008,02 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 80 129,93 dílek, na jednotku č. [hodnota] připadlo 1 074,08 dílek při jednotkové ceně 1,9095 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 153 008,02 Kč a na jednotku č. [hodnota][Anonymizováno]částku 2 051Kč. Spotřeba celého domu činila 545,54 GJ, na jednotku 9,75 GJ při jednotkové ceně 560,9450 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 306 016,03 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 5 469,30 Kč (3 418,30 Kč + 2 051 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 175 Kč. Celkově za rok 2020 vznikl nedoplatek 7 280 Kč (viz. vyúčtování za rok 2020). 17) Za rok 2021 žalobce vyúčtoval [tituly před jménem] [jméno FO] za společnou spotřebu elektrické energie 261 Kč při jednotkové ceně 5,22 Kč/m2. Celkové náklady na dům byly 11 662 Kč. Za dodávku teplé vody (TUV) – ohřev SV činila jednotková cena základní složky 19,24 Kč, tj. na jednotku č. [hodnota] náklad 899 Kč. Celkový náklad na dům u základní složky byl 40 512,15 Kč. Spotřebu teplé vody jednotka neměla. Za dodávku tepla činila jednotková cena základní složky 84,6178 Kč, což je 3 980,50 Kč na jednotku č. [hodnota] při nákladech na dům 178 173 Kč. Spotřeba dodávky tepla byla určena odečtem měřidel. Spotřební složka tepla na celý dům činila 89 122,76 dílek, na jednotku č. [hodnota] připadlo 1 194,62 dílek při jednotkové ceně 1,9992 Kč/dílek. Náklad spotřební složky na dům tak činil 178 173 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 2 388,30 Kč. Spotřeba celého domu činila 606,82 GJ, na jednotku 10,85 GJ při jednotkové ceně 587,2350 Kč/GJ, což odpovídá nákladům na dům 356 346 Kč a na jednotku č. [hodnota] částku 6 368,80 Kč (3 980,50 Kč + 2 388,30 Kč). Poplatek za zpracování TS činil 50 Kč a poplatek měřené teplo 175 Kč. Celkově za rok 2021 vznikl nedoplatek 7 754 Kč (viz. vyúčtování za rok 2021). 18) Žalobce podal dne 29. 6. 2020 k [adresa] žalobu o zaplacení 92 817 Kč s příslušenstvím spolu s žádostí o přerušení řízení do skončení dědického řízení po [tituly před jménem] [jméno FO]. Domáhal se zaplacení příspěvku vlastníka jednotky na správu domu a pozemku za období let 2017, 2018, 2019 a do 30. 6. 2020, dále neuhrazených vyúčtování za roky 2016, 2017, 2018 a 2019. Dne 17. 9. 2020 byl ustanoven neznámým dědicům zůstavitelky [tituly před jménem] [jméno FO] opatrovník, a to [tituly před jménem] [jméno FO], v právní moci 30. 10. 2020. Usnesením ze dne 20. 12. 2022, č. j. [Anonymizováno], bylo rozhodnuto o tom, že v řízení bude na straně žalovaných nadále pokračováno [právnická osoba]. Do té doby byli žalovaní neznámí dědicové a právní nástupci po zůstavitelce [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesení v právní moci 25. 1. 2023. Žalovaná ve vyjádření z 10. 3. 2023 sporovala nárok a namítala promlčení nároku. Následně soud obdržel stanovisko žalobce s tím, že k uzavření smíru nedošlo a žaloba byla vzata podáním ze dne 21. 7. 2023 zpět v celém rozsahu. Podání učinil [tituly před jménem] [jméno FO], právní zástupce žalobce, který podával i žalobu. Žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasila a řízení proto bylo usnesením ze dne 8. 8. 2023, č.j. [Anonymizováno], zastaveno. V právní moci 31. 8. 2023 (viz. obsah spisu [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]). 19) Žalobce zastoupený statutárním orgánem [právnická osoba], IČO: [IČO], udělil dne 27. 5. 2020 zvláštní plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO], advokátovi se sídlem [adresa], aby zastupoval žalobce ve věci proti [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci o zaplacení pohledávky 92 817 Kč s příslušenstvím (viz. plná moc od žalobce udělená [tituly před jménem] [jméno FO] z 27. 5. 2020). V roce 2020 byl předseda žalobce [právnická osoba] při výkonu funkce zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 8. 6. 1950 (viz. obchodní rejstřík žalobce). 20) Žalobce prostřednictvím předsedy společenství vlastníků [právnická osoba] zastoupený [tituly před jménem] [jméno FO] prohlásil dne 5. 12. 2024, že neudělil plnou moc [tituly před jménem] [jméno FO] ve věci zastupování proti [jméno FO] a nepodepsal plnou moc ze dne 27. 5. 2020 (viz. čestné prohlášení žalobce ze dne 5. 12. 2024). 21) Dne 14. 3. 2022 žalovaná sdělila žalobci kontaktní údaje na pověřenou pracovnici a že z důvodu probíhajícího dědického řízení není možné provádět úhrady. Veškeré nedoplatky ohledně bytu budou vypořádány po pravomocném skončení věci, na základě předložených podkladů (viz e-mailová komunikace mezi [jméno FO] a právním zástupcem žalobce ve dnech 1. 3. 2022 a 14. 3. 2022). Žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 190 359,12 Kč představující dluh za období od září 2014 do září 2022 vč. nedoplatků dle příslušných vyúčtování nákladů a záloh za služby poskytované v souvislosti s užíváním bytové jednotky za tato období dopisem doručeným žalované dne 14. 4. 2023. Přílohou dopisu byla vyúčtování za roky 2015 - 2021 (viz. dopis žalobce adresovaný žalované ze dne 14. 4. 2023 včetně doručenky). Dne 18. 4. 2023 žalovaná potvrdila žalobci, že obdržela dne 17. 4. 2023 příslušná vyúčtování. Již dne 5. 12. 2022 a 22. 2. 2023 žalovaná o podrobná vyúčtování žádala žalobce. Uvedla, že u většiny požadovaných nároků již promlčecí lhůta uplynula (viz. sdělení [Anonymizováno] [adresa] k převzetí právního zastoupení a výzvě k úhradě z 18. 4. 2023 vč. doručenky). V dopise doručeném žalované dne 13. 3. 2024 žalobce opět zaslal žalované vyúčtování za roky 2015 – 2021 s tím, že žádal o mimosoudní řešení věci (viz. převzetí právního zastoupení žalobce, výzva k jednání a žádost o sdělení kontaktu na oprávněnou osobu odloučeného pracoviště [adresa] z 13. 3. 2024 vč. doručenky). V dopise doručeném žalované dne 23. 4. 2024 žalobce žádal o sdělení kontaktních údajů na příslušného pracovníka žalované za účelem mimosoudního vyřešení věci, aby nemuselo být zahajováno další soudní řízení (viz. výzva k jednání, žádost o sdělení kontaktu na oprávněnou osobu odloučeného pracoviště [adresa] z 23. 4. 2024 od právního zástupce žalobce vč. doručenky). V dopise doručeném žalované dne 27. 5. 2024 žalobce urgoval stanovisko žalované s tím, že dne 26. 4. 2024 mu měla žalovaná přislíbit stanovisko k věci, avšak dosud jej neobdržel. Současně vyzval žalovanou k úhradě částky 48 822 Kč z titulu neuhrazených vyúčtování (viz. výzva k jednání, žádost o sdělení kontaktu na oprávněnou osobu odloučeného pracoviště [adresa] – urgence z 27. 5. 2024 vč. doručenky). 22) Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnost, neboť soud zjistil dostatečná skutková zjištění na základě provedeného dokazování. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním. 23) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 24) Podle § 1180 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.”) nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. Podle § 1180 odst. 2 příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně. 25) Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. 26) Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoS“) poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 27) Dle ust. § 7 odst. 1 ZoS není-li jiným právním předpisem stanoveno jinak, skutečnou výši nákladů a záloh za jednotlivé služby vyúčtuje poskytovatel služeb příjemci služeb vždy za zúčtovací období a vyúčtování doručí příjemci služeb nejpozději do 4 měsíců od skončení zúčtovacího období. 28) Podle § 7 odst. 2 ZoS poskytovatel služeb ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování. 29) Ve smyslu § 629 odst. 1 o.z. je promlčecí lhůta tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé (§ 619 odst. 1 o.z.). 30) Vzhledem k tomu, že žalovaná vznesla námitku promlčení a žalobce naopak rozpornost této vznesené námitky s dobrými mravy, zabýval se soud z hlediska procesní ekonomie nejprve uvedenými námitkami. Mezi účastníky řízení nebylo sporu o tom, že původní majitelka bytu [tituly před jménem] [jméno FO] zemřela již dne [datum], avšak vzhledem k tomu, že zemřela v [Anonymizováno], nebyla informace o jejím úmrtí v České republice známa, resp. tato nebyla zaznamenána v centrálním registru obyvatel. Teprve v roce 2020 bylo zahájeno dědické řízení u [adresa], které bylo ukončeno usnesením ze dne 4. 7. 2022 tím, že dědictví nabyla jako odúmrť žalovaná. 31) Pokud žalobce podal k [adresa] v roce 2020 návrh na zaplacení částky 92 817 Kč s příslušenstvím mj. z titulu neuhrazených vyúčtování za roky 2016, 2017, 2018 a 2019 nejdříve proti dědicům a právnímu nástupcům po zůstavitelce, mohl zcela jistě tímto žalobním návrhem požadovat i nárok na zaplacení nedoplatku z vyúčtování za rok 2015, neboť v této době žalobce již věděl, že [tituly před jménem] [jméno FO] zemřela (i když neznal jejího právního nástupce). Pokud úhradu za dané období žalobou podanou k [adresa] nenárokoval, ale naopak následně vzal za uplatněné roky zpět, aniž by se [adresa] mohl již v tomto řízení zabývat žalovanou vznesenou námitkou promlčení a s tím spojenou případnou argumentaci žalobce rozporností s dobrými mravy, nemůže argumentace žalobce rozporností námitky promlčení s dobrými mravy v tomto řízení obstát a být opodstatněná. Z uvedeného je zjevné, že žalobce nepodal žalobu za předešlou část období, ač mu v tom nic nebránilo, ba právě naopak žalobu za jí uplatněné období vzal zpět, což procesní chování žalobce činí značně nestandardní a podle názoru soudu nemůže požívat právní ochrany v podobě rozpornosti námitky promlčení (v této věci) s dobrými mravy. Námitku žalobce ohledně neudělení plné moci [tituly před jménem] [jméno FO] v řízení u [adresa] soud neshledal za případnou, neboť řízení u [adresa] je pravomocně skončeno a otázka platného zastoupení měla být řešena v něm. Taktéž jde o vztah mezi žalobcem a tehdejším právním zástupcem, v rámci něhož by mohla být řešena případná odpovědnost za škodu. I pokud by žalobce nevěděl o podání předmětné žaloby, netvrdil, že sám řízení za účelem vymožení nedoplatků z vyúčtování zahájil, ačkoliv již měl povědomí o úmrtí [tituly před jménem] [jméno FO] a nároky mohl kdykoliv uplatnit bez vědomí konkrétního dědice. 32) Ve smyslu judikatury vyšších soudů pak námitka promlčení dobrým mravům zásadně neodporuje, neboť institut promlčení je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění promlčecí námitky by se podle názoru vyšších soudů příčilo dobrým mravům jen ve výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil a vůči kterému by za takové situace byl zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčecí doby nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro něž své právo včas neuplatnil. Tyto okolnosti by zároveň musely být naplněny v natolik výjimečné intenzitě, aby byl odůvodněn tak významný zásah do principu právní jistoty, jakým je odepření práva uplatnit námitku promlčení. Odůvodněnost námitky, že námitka promlčení je v rozporu s dobrými mravy může posoudit toliko příslušný soud. Při hodnocení pak soud vychází především z okolností konkrétního případu, zjištěných poměrů obou účastníků a přihlédne také k předmětu sporného řízení. Měl by porovnat charakter (o co ve sporu jde) a případný dopad promlčení práva na majetkové a sociální poměry účastníka. Opožděně podanou žalobu by podle názoru soudu mohla například odůvodnit dlouhodobá těžká choroba nebo déle trvající nepřítomnost oprávněného v republice, během níž se objektivně nemohl svého práva domáhat. Mohlo by se tak jednat například o nedobrovolný pobyt v zahraniční, vojenský konflikt, zajetí příslušníkem mezinárodních vojenských sil apod. Současně bude třeba, aby dopad zamítavého rozhodnutí na takovou osobu byl nepřiměřeně tvrdý a citelně ji poškozoval. 33) Na podkladě uvedeného soud dospěl k závěru, že vznesená námitka promlčení není v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce většinu nedoplatků z vyúčtování mohl minimálně uplatnit již v řízení vedeném u [adresa] (případně v průběhu řízení žalobu rozšířit o další období), což neučinil, a naopak vzal svou žalobu podanou ve věci u [adresa] bezdůvodně zpět. 34) Je pravdou, že pokud by žalobce podával v jednotlivých obdobích žaloby na plnění, aby se jeho právo nepromlčovalo, byť nebylo zřejmé, že [tituly před jménem] [jméno FO] zemřela, v řízeních by byla vydávána nicotná rozhodnutí. Nicméně žalobce se o to prakticky ani nepokusil a přistupoval k vymáhání nedoplatků laxně. Žalobce v tomto směru ani netvrdil, že by se domáhal zaplacení dlužných částek po zemřelé [tituly před jménem] [jméno FO] jakoukoliv výzvou. Zároveň lze dovodit, že pokud by žalobce dbal svých práv a vymáhal své nároky včas, zcela jistě by úřady musely získat povědomí o úmrtí [tituly před jménem] [jméno FO] dříve než v roce 2020. 35) Ohledně jednotlivých vyúčtování za roky 2015 až 2021 je povinností SVJ (žalobce) vystavit vyúčtování do čtyř měsíců po skončení zúčtovacího období, což je v daném případě vždy kalendářní rok. Tj. do 30. 4. každého roku bylo povinností žalobce vyúčtování vystavit a doručit vlastníkovi jednotky. Je třeba zdůraznit, že povinnost doručit příjemci služeb po skončení zúčtovacího období včas řádné vyúčtování je v situaci, kdy mu stanovil zálohy na jejich úhradu, jednou ze základních povinností poskytovatele služeb. Povinnosti provést vyúčtování stanovených záloh nezbavuje žalobce ani skutečnost, že příjemce služeb sám dlouhodobě tyto zálohy na služby neplatí řádně. Právo domáhat se vyúčtování záloh na služby je právem s majetkovým reflexem, neboť jde o povinnost, která se projeví v majetkové sféře a podléhá proto promlčení (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3256/2015). 36) Z rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 31. 5. 2023, sp. zn. 31 Cdo 3125/2022 plyne, že vznikne-li věřiteli podle smlouvy právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění, přičemž doba, kdy má dlužník splnit dluh, je ve smlouvě stanovena jen tak, že podkladem pro úhradu dohodnuté ceny plnění je faktura vystavená věřitelem, jejíž splatnost se sjednává v délce 14 dnů od jejího doručení dlužníku, pak jde ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. o situaci, kdy si strany neujednaly, kdy má dlužník splnit dluh a kdy určení doby splnění dluhu je ponecháno na vůli věřitele. Ten může určit dobu splnění dluhu tím, že požádá o jeho zaplacení „ihned“ poté, co mu vznikne právo požadovat úhradu dohodnuté ceny plnění a dlužník je povinen splnit dluh ve lhůtě „bez zbytečného odkladu“ počítané od této žádosti. Marným uplynutím této lhůty se peněžitý dluh stává splatným (dospělým). Okolnostmi rozhodnými pro počátek běhu promlčecí lhůty jsou v takovém případě ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. okolnosti, z nichž se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl) že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu. Ode dne, kdy se věřitel dozvěděl (nebo dozvědět měl a mohl), že mu vzniklo právo určit dobu splnění dluhu (právo „ihned“ požádat o zaplacení dluhu) začíná běžet tříletá subjektivní promlčecí lhůta dle § 629 odst. 1 o. z. Důvod pro jiný závěr neshledává Nejvyšší soud ani v tom, že subjektivní promlčecí lhůta uvedeným způsobem může začít běžet dříve než (obecná) objektivní promlčecí lhůta, jejíž počátek pojí ustanovení § 629 odst. 2 o. z. se dnem, kdy majetkové právo dospělo, tedy se dnem, jímž se u peněžitého dluhu rozumí den jeho splatnosti [srov. např. Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, str. 999]. Opačný závěr, že právo uskutečnit právní jednání, včetně práva věřitele vyzvat dlužníka k plnění dluhu (§ 1958 odst. 2 o. z.), se podle o. z. nepromlčuje, by v situaci, kdy dlužník nebude moci splnit dluh dříve ani vyvolat (nebo prostřednictvím žaloby soudem určit) splatnost peněžitého dluhu, způsoboval v obchodní praxi řadu obtíží, přičemž ani tato koncepce se nakonec neobejde (v případě dlouhodobé nečinnosti věřitele při realizaci práva vyzvat dlužníka k plnění dluhu) bez právního institutu, který se rovněž pojí s plynutím času a který lze zjednodušeně nazvat „ztrátou prosaditelnosti práva“. 37) V kontextu uvedeného lze říci, že žalobce měl doručit vlastníkovi jednotky příslušná vyúčtování za předchozí kalendářní rok vždy do 30. 4. (viz. shodně znění stanov žalobce i příslušná ustanovení ZoS). Každý rok od 1. 5. se žalobce ocitl v prodlení s vystavením vyúčtování a tímto dnem započala subjektivní běžet tříletá promlčecí lhůta, neboť není přípustné „odsouvat“ splatnost jednotlivých vyúčtování až na případné doručení vyúčtování někdy v budoucnu, což v daném případě představuje další čtyři měsíce po vystavení a doručení příslušných vyúčtování. Tento závěr lze ostatně shledat i v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1206/2023, dle kterého bude-li příjemce či poskytovatel služeb v prodlení se splněním nepeněžité povinnosti vyplývající ze ZoS může mu vzniknout povinnost zaplatit pokutu podle § 13 ZoS jen do promlčení utvrzovaného nepeněžitého plnění. Nároky na zaplacení nedoplatků z vyúčtování za roky 2015 – 2020 soud shledal za promlčené, neboť žaloba byla k soudu podána dne 20. 6. 2024 a promlčecí lhůta pro vystavení vyúčtování za rok 2020 (nejmladší z těchto vyúčtování) uplynula k 30. 4. 2024, tj. před podáním žaloby. Na uvedeném závěru nemění nic to, že v průběhu promlčecí lhůty byla vyúčtování doručena žalované, neboť jak bylo uvedeno, nelze promlčení počítat od doručení vyúčtování s novým počátkem tříleté promlčecí lhůty, neboť subjektivní promlčecí lhůta započala běžet vždy od 1. 5. příslušného roku. 38) Jiná situace je u nedoplatku z vyúčtování za rok 2021, kde promlčecí lhůta dosud neuplynula (skončila by 30. 4. 2025). K navození účinků splatnosti vyúčtování je třeba řádného vyúčtování. Aby mohlo jít o řádné vyúčtování poskytovaných služeb, musí vyúčtování obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby. Příjemce služby totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda poskytovatelem služby požadovaná platba odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby, jak byl dohodnut, nebo jak je stanoven právním předpisem. Poskytovatel služeb má zákonnou povinnost ve vyúčtování uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, včetně uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobů a pravidel sjednaných pro rozúčtování (§ 7 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty). Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí není řádným vyúčtováním a není způsobilé vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování, a to ani zčásti (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 2009, sp. zn. 26 Cdo 2471/2007, ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, anebo ze dne 5. 6. 2019, sp. zn. 26 Cdo 4637/2018). Pokud jde o žalobcem předložené vyúčtování služeb, soud jej považuje za řádné a tedy způsobilé navodit splatnost nedoplatku ve výši 7 754 Kč. Zálohy příjemce služeb nehradil, což je z vyúčtování patrné. Dále je uveden nedoplatek z vyúčtování včetně rozpisu nedoplatků k jednotlivým službám. U nich je pak uveden přezkoumatelný způsob výpočtu nákladů na celý dům a příslušnou jednotku včetně jednotkových cen. U spotřební složky je uveden náměr. Námitky žalované vznesené u jednání soudu dne 2. 1. 2025 týkající se náměru u spotřební složky dodávek tepla nejsou včasné, neboť je měla žalovaná v souladu se stanovami uplatnit do 30 dnů dne doručení vyúčtování (v souladu s čl. 10 bodu 12. stanov žalobce). Nepodstatná je také její námitka, že předmětný byt neužívala, jelikož povinnost k úhradě služeb není vázána na fakt, zda je byt vlastníkem užíván či nikoli. 39) Úrok z prodlení žalobci náleží v souladu s ustanovením § 1968 a § 1970 o. z. od 15. 8. 2023, jak žalobce požadoval, neboť dne 14. 4. 2023 žalovaná obdržela vyúčtování a splatnost nastává do čtyř měsíců po jejich úhradě. Výše úroku z prodlení pak odpovídá § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 40) Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci. Žalobce byl úspěšný v rozsahu 16 % a naopak neúspěšný v 84 %. Soud proto od úspěchu žalované odečetl úspěch žalobce a žalovaná tak má nárok na náhradu 68 % jejích účelně vynaložených nákladů. Náklady tohoto řízení, které se skládají z náhrady hotových výdajů ve výši 900 Kč podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1 odst. 1, 3 písm. a), b), c) a ust. § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení podle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. a podle § 89a exekučního řádu (3 úkony právní služby po 300 Kč – vyjádření ve věci samé, příprava na jednání a účast na jednání). Z toho 68 % odpovídá 612 Kč. 41) Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení