27 C 15/2018 - 599

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta], LL.B. sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 1 861 880 Kč s příslušenstvím a měsíční rentu ve výši 38 085 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna uhradit žalobci pravidelnou měsíční rentu ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] vždy k patnáctému dni následujícího měsíce.

III. Žaloba se co do požadavku žalobce na zaplacení [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení, požadavku nahrazení měsíční renty ve výši [částka] od [datum] vždy k patnáctému dni v měsíci, nejdéle do patnáctého dne v měsíci následujícím po měsíci, v němž žalobce dovrší věku 65 let, nebo po měsíci, v němž bude žalobci přiznán starobní důchod z důchodového pojištění, a dále požadavku žalobce nahrazení měsíční renty ve výši [částka] za období od [datum] do [datum], zamítá.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalované do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náhradu nákladů státu ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal na žalované zaplacení [částka] s příslušenstvím a dále pravidelné měsíční renty ve výši [částka] splatné vždy do každého 15. dne v měsíci k rukám žalobce. Uvedl, že utrpěl zranění při dopravní nehodě dne [datum], kterou zavinil řidič osobního vozidla [jméno FO], RZ [SPZ]. Řidič tohoto vozidla měl uzavřeno pojištění z titulu odpovědnosti z provozu motorového vozidla u žalované, které byla pojistná událost následně nahlášena. Při dopravní nehodě utrpěl žalobce těžká poranění, a to otevřené vícenásobné tříštivé zlomení pravé stehenní kosti a vícenásobné zlomení pánve, a to kosti křížové a kostí stydkých a následný počínající šok z krevní ztráty jak navenek, tak do měkkých tkání bezprostředně ohrožující jeho život. V důsledku zlomení pravé stehenní kosti a zlomení pánve došlo k obzvlášť citelnému omezení obvyklého způsobu života v délce přesahující 42 dnů, trvající nejméně 8 týdnů, s možností hospitalizace, operačního řešení, upoutání na lůžko a s odkazem na pomoc jiné osoby a následnou chůzí o berlích a rehabilitaci. Dále žalobce utrpěl lehčí poranění, a to tržně zhmožděnou ránu délky 20 mm na levém bérci. Mezi stranami není sporu ohledně nehodového děje a ohledně právního základu nároku žalobce z titulu odpovědnosti žalované za vzniklou škodu. Žalovaná před podáním žaloby již poskytla žalobci částečnou náhradu za škodu. Žalobce se domáhal nemajetkové újmy ve výši [částka] dle ust. § 2958 občanského zákoníku vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy, kdy se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce k omezením v běžném životě. Dále žalobce požadoval nárok na zaplacení ušlého zisku ve výši [částka]. Žalobce v době dopravní nehody provozoval podnikatelskou činnost, kdy provozoval autobusovou dopravu (již od [datum]). Žalobce nárokuje ušlý zisk od července 2014. Při stanovení ušlého zisku žalobce vycházel z vývoje tržeb a příjmu před pojistnou událostí a po pojistné události. Žalobce uvedl, že v roce 2012 a 2013 byl jeho zisk ve výši [částka] a [částka]. Průměrný zisk byl tak ve výši [částka]. V roce 2014 a 2015 byl zisk ve výši [částka], [částka] a [částka]. Průměrný zisk z let po dopravní nehodě činil [částka]. Rozdíl ročního průměrného zisku před a po pojistné události je [částka]. Dalším kritériem je dle žalobce sledování rozdílu v ročních tržbách před a po pojistné události. Dle žalobce rozdíl mezi průměrným výsledkem hospodaření za období před pojistnou událostí (2012 a 2013) a po pojistné události (2014 a 2017) představuje roční hodnotu ušlého zisku ve výši [částka], měsíčně [částka]. Žalobce tak dospěl k hodnotě ušlého zisku měsíčně ve výši [částka]. V neposlední řadě požadoval uhrazení nákladů na vyhotovení znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] ve výši [částka].

2. Žalovaná se ve věci vyjádřila tak, že žalobou uplatněný nárok neuznává. Při prvním jednání nesporovala, že žalobce utrpěl při dopravní nehodě dne [datum] zaviněnou jejím pojištěncem z titulu odpovědnosti za škodu z provozu motorového vozidla [jméno FO] těžkou újmu na zdraví. Výpočet ušlého zisku žalobce však neuznala s odůvodněním, že se jedná o teoretický výpočet, který ani nezohledňuje, že žalobce je schopen pracovat a dále provozovat svoji autobusovou dopravu, kdy z posudku o invaliditě vyplývá, že poškozený je schopen vykonávat soustavnou výdělečnou činnost jen v podstatně menším rozsahu a intenzitě.

3. V podání ze dne [datum] žalobce dále doplnil, že mu žalovaná z titulu ztráty na zisku před podáním žaloby vyplatila celkem [částka] ve třech platbách, [částka] jako náklady s najmutím externí dopravní firmy ([částka] a nákladů na řidiče), [částka]. Dále žalobci bylo vyplaceno [částka] za náhradního řidiče v roce 2014 a náhrada za neuskutečněné zájezdy ve výši [částka] naplánované v období těsně po úraze. [právnická osoba] podání ze dne [datum] žalobce doplnil svou argumentaci ohledně výpočtu příjmu žalobce v období před škodnou událostí, kdy je třeba provést korekce jak příjmů a výdajů, a to následovně. Z příjmu roku 2015 vyloučil příjem za prodej dlouhodobého majetku, neboť se jedná o položku nesouvisející s běžným příjmem. Analogicky pokud zjišťujeme průměrný měsíční příjem zaměstnance, nezahrnujeme do výpočtu položky z titulu prodeje majetku. Z příjmů 2.pololetí roku 2014 vyloučil položku náhrady škody od pojišťovny za škodu na majetku (zničený motocykl), důvodem pro zahrnutí do podnikatelských příjmů je správný postup při zdanění. Naopak v příjmech byly ponechány náhrady od pojišťovny, které kryjí vzniklé vícenáklady a ztrátu na příjmu (2014, 2015). Z nákladů vyloučil odpisy majetku, nejde o výdaj. Důvodem zahrnování odpisů do nákladů/výdajů je uplatnění této položky při stanovení daňového základu, k faktickému pohybu finančních prostředků nedochází, příjmy nejsou tímto způsobem kráceny. Z nákladů roku 2012 a 2013 vyloučil leasingové splátky. Z ekonomického hlediska jde v případě leasingu o pořízení majetku na splátky, nejde tedy o běžný výdaj spojený s konkrétními příjmy. Jde zde opět o vstřícný krok daňového systému, který umožňuje obvykle zahrnout do nákladů hodnotu pořízeného majetku rychleji formou leasingových splátek než formou odpisů a tím snížit daňový základ. Z nákladů let 2012 – 2014 vyloučil „cestovní náhrady“ žalobce. I zde má jít pouze o daňovou záležitost, když je možné snížit daňový základ vypočtenými cestovními náhradami, k faktické změně finančních prostředků nedochází (podnikatel „platí sám sobě“). Při jednání odvolacího soudu žalobce doplnil, že po úrazu již nikdy autobus neřídil, francouzské hole užíval až do přiznání invalidity 3. stupně a pak je postupně odkládal, momentálně je schopen se pohybovat bez nich. [Anonymizováno] byl prodán při ukončení činnosti v roce 2018; podnikání v měsících leden až únor roku 2018 (od března 2018 byla činnost podle živnostenského rejstříku přerušena až do [datum]) neprobíhalo, autobus stál a nejezdil, řidiči dali předtím výpovědi a brigádníci již nebyli tak důvěryhodní pro obchodní partnery, kteří žádali stabilní řidiče.

5. V podání ze dne [datum] žalobce doplnil, že v prosinci 2014 byl žalobci přiznán invalidní důchod, posudkem o invaliditě ze dne [datum] mu byl z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu přiznán invalidní důchod 2. stupně s poklesem jeho pracovních schopností o 60 %. Posudkem o invaliditě z [datum] byl žalobci přiznán invalidní důchod 3. stupně s poklesem jeho pracovních schopností o 70 %. Ke dni [datum] přerušil podnikatelskou činnost a od [datum] je hlášen na ÚP. Ke dni [datum] ukončil podnikatelskou činnost. Rovněž uvedl, že zisku po úrazu dosahoval pouze z důvodu zvýšeného úsilí, neboť pokles jeho pracovních schopností o 60 % byl zjištěn v roce 2016. K zisku dosaženému skrz zvýšené úsilí tak dle něj nelze přihlížet.

6. Obvodní soud pro [adresa] rozsudkem ze dne [datum], č. j. 27 C 15/2018 – 421, žalobě vyhověl do částky [částka] s úrokem z prodlení 8,05% od [datum] do zaplacení (výrok I.), pravidelné měsíční renty ve výši [částka] vždy k 15. dni v měsíci počínaje [datum] nejdéle do 15. dne v měsíci po měsíci, v němž žalobce dovrší věk 65 let, nebo po měsíci, v němž bude žalobci přiznán starobní důchod z důchodového pojištění (výrok II.) a naopak žalobu zamítl žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím a co do měsíční renty ve výši [částka] (výrok III.) a rozhodl o nákladech řízení. Vyhovující výroky I. a II. jsou v právní moci ke dni [datum] a zamítavý výrok III. co do částky [částka] s příslušenstvím (další nemajetková újma ve výši [částka] a [částka] za znalecký posudek) je v právní moci dne [datum]. Žalovaná na základě těchto výroků žalobci plnila, což účastníci řízení v jeho dalším průběhu potvrdili. K odvolání žalobce Městský soud v Praze rozsudkem ze dne [datum], č. j. 11 Co 344/2022- 474, zrušil rozhodnutí soudu I. stupně co do jej co do částky [částka] s přísl. na ušlém zisku a co do měsíční renty [částka] včetně akcesorických výroků o nákladech řízení zrušil. Předmětem řízení tak zůstal ušlý zisk ve výši [částka] a měsíční renta [částka]. Dle odvolacího soudu bylo třeba se zabývat tvrzením žalobce ohledně vynaložení zvýšeného úsilí, aby dosahoval vyšších příjmů, rozhodnout o období pro měsíční rentu od [datum] do [datum], kdy žalobce kapitalizoval ušlý zisk za období od [datum] do [datum] a od [datum] požadoval rentu, nicméně soud I. stupně vyčíslil ušlý zisk do [datum] a měsíční rentu přiznal vždy k 15. dni v měsíci počínaje [datum], a rovněž vysvětlit výpočet ušlého výdělku.

7. Soud I. stupně následně vyzval žalobce dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení ohledně zvýšeného úsilí, tedy v jakých konkrétních úkonech žalobce spatřuje, že vynakládá zvýšenou námahu, jakým způsobem a v jakém rozsahu se projevila v jeho příjmu a že je nucen ji vynakládat pro zdravotní následky v příčinné souvislosti s úrazem při dopravní nehodě. V reakci na to žalobce doplnil, že byl dlouhodobě pod silnými léky, jeho existujícím hendikepem je noha o téměř 4 cm kratší, od roku 2014 nedostal kladné prohlášení od lékaře o jeho zdravotní způsobilosti řidiče autobusu. Jako řidič autobusu by musel být v dobré fyzické a psychické kondici. Dodnes má žalobce problémy s delším sezením a psychickou zátěží při řízení. Častěji musí zastavovat a procházet se, má pocit, že do něj někdo narazí. Žalobce nemohl bez vynaložení zvýšeného úsilí vykonávat činnosti, které souvisely např. s údržbou autobusu či činnosti spočívající v řízení firmy. Po operaci byl 8 týdnů na lůžku bez možnosti pohybu a užíval silní léky na bolest. Tím bylo omezeno jeho vnímání a komunikace s klienty, přesto však tyto činnosti vykonával. V době, kdy pobýval na lůžku řídil firmu po telefonu, byť mu byl nařízen klid. Žalobci pomáhala rodina, přátelé, ale i jeho zaměstnanci. Později se žalobce pohyboval na vozíku, poté o berlích, kdy měl znemožněné či velmi ztížené cesty na jednání či schůzky (cesty autem, překonávání schodů apod.). Jednání a schůzky však rovněž absolvoval, neboť toto mu pomáhalo udržet vztahy s klienty. Zde bylo vykonáváno zvýšené úsilí bez dalšího. Byla mu poskytována dopomoc. Po prodeji jednoho autobusu měl při komunikaci s řidiči k dispozici hůlku či berli, v počátcích se pohyboval na invalidním vozíku. Komunikace by nebyla možná bez použití facilitátoru a medikace. Existenci zvýšeného úsilí dle žalobce dokládá i stanovení invalidity. Francouzské hole užíval do roku 2019.

8. Mezi účastníky bylo v řízení nesporné, že žalobce utrpěl zranění při dopravní nehodě dne [datum], kterou zavinil řidič osobního vozidla [jméno FO], RZ [SPZ]. Žalobce v době dopravní nehody jel na motocyklu. Řidič tohoto vozidla měl uzavřeno pojištění z titulu odpovědnosti z provozu motorového vozidla u žalované, které byla pojistná událost následně nahlášena. Při dopravní nehodě utrpěl žalobce těžká poranění, a to otevřené vícenásobné tříštivé zlomení pravé stehenní kosti a vícenásobné zlomení pánve, a to kosti křížové a kostí stydkých a následný počínající šok z krevní ztráty jak navenek, tak do měkkých tkání bezprostředně ohrožující jeho život. V důsledku zlomení pravé stehenní kosti a zlomení pánve došlo k obzvlášť citelnému omezení obvyklého způsobu života v délce přesahující 42 dnů, trvající nejméně 8 týdnů, s možností hospitalizace, operačního řešení, upoutání na lůžko a s odkazem na pomoc jiné osoby a následnou chůzí o berlích a rehabilitaci. Dále žalobce utrpěl lehčí poranění, a to tržně zhmožděnou ránu délky 20 mm na levém bérci. Mezi stranami není sporu o tom, že viník dopravní nehody měl uzavřenu pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti způsobenou provozem vozidla u žalované a žalovaná tak nese odpovědnost dle zákona č. 168/1999 Sb., tyto skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování.

9. Mezi účastníky dále nebylo sporu o tom, že před podáním žaloby žalovaná uhradila žalobci z titulu ušlého zisku částku [částka] ve třech platbách, [částka] jako náklady s najmutím externí dopravní firmy ([částka] a nákladů na řidiče), [částka]. Dále žalobci bylo vyplaceno [částka] za náhradního řidiče v roce 2014 a náhrada za neuskutečněné zájezdy ve výši [částka] naplánované v období těsně po úraze. Uvedené skutečnosti tak nebyly předmětem dokazování 10. Soud provedeným dokazováním dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

11. Ze znaleckého posudku znalce [právnická osoba] [adresa]/16 vzal soud za prokázané, že žalobce při dopravní nehodě dne [datum] utrpěl následující zranění – zlomeninu stehenní kosti vpravo – krček, zlomeninu stehenní kosti vpravo otevřenou se ztrátou kostní hmoty cca. 10 cm střední a dolní části femuru, zlomeninu pánve komplexní kosti křížové, tříštivá horních a dislokovaná dolních ramének kostí stydkých, diastáze rozevření symfýzy, zlomenina kosti křížové, rána levého bérce – poruchové exkoriace (odřenina, bez jizvy a hypovolemický šok v rámci krevní ztráty při diagnostikovaných zlomeninách s nutností opakovaného podávání krevních derivátů a zavedení centrálního žilního vstupu).

12. Jmenovaný znalec při své výpovědi v rámci řízení uvedl, že v případě žalobce nedošlo k žádnému nestandartnímu průběhu léčby ani k dalším okolnostem, které nastávají pravidelně v případě léčení obdobných zranění a které zvyšují intenzitu utrpěné újmy na zdraví. Znalec uvedl, že si není vědom, že by v daném případě něco takového nastalo. Znalec upozornil, že již v samotném znaleckém posudku byly následky žalobce navýšeny o 10 % právě s ohledem na komplikovaný způsob léčby. Znalec se dále vyjadřoval k tomu, že co se týká schopnosti žalobce řídit motorové vozidlo, znalec uvedl, že řízení motorového vozidla žalobci nic nebrání. Ke schopnosti žalobce řídit autobus v dálkové dopravě se znalec vyjádřil tak, že se subjektivně domnívá, že toho žalobce schopen není.

13. Ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], č. [Anonymizováno], zejména z dodatku k tomuto znaleckému posudku č. [Anonymizováno] ze dne [datum] vzal soud za prokázané, že za rok 2012 činil roční čistý zisk žalobce částku [částka], odpisy v tomto roce činily [částka]. Žalobce zároveň v tomto roce zaplatil na splátkách úvěrů za zakoupený autobus [Anonymizováno] částku [částka]. Celkem tedy v roce 2012 měl žalobce k dispozici volné prostředky ve výši [částka]. V roce 2013 došlo k poklesu zisku žalobce, kdy jeho zisk činil [částka] při zohlednění odpisů ve výši [částka] a na druhé straně splátek úvěrů ve výši [částka], měl žalobce v tomto roce k dispozici finanční prostředky ve výši [částka]. V prvním pololetí roku 2014 činil zisk žalobce [částka]. Při zohlednění odpisů ve výši [částka] a na druhé straně splátek úvěrů ve výši [částka], měl žalobce k dispozici finanční prostředky ve výši [částka]. Celkem za uvedené období let 2012, 2013 a polovinu roku 2014 měl žalobce k dispozici finanční prostředky ve výši [částka], což činí měsíční průměrný příjem [částka]. V druhé polovině roku 2014 žalobce hospodařil se ztrátou [částka]. Pokud soud opět zohlednil odpisy ve výši [částka] a na druhou stranu splátky úvěru ve výši [částka], žalobce byl v tomto období ve ztrátě, co týká volných finančních prostředků [částka]. V roce 2015 žalobce sice dosáhl zisku [částka], nicméně kromě odpisů ve výši [částka] a splátek úvěrů ve výši [částka] je třeba v tomto období rovněž zohlednit jednorázový prodej autobusu značky [Anonymizováno] ve výši [částka], kdy tuto částku nelze považovat za zisk žalobce v tomto období. V roce 2015 tak utrpěl žalobce ztrátu ve výši [částka]. V roce 2016 žalobce dosáhl zisku [částka] opět při zohlednění odpisů ve výši [částka] a splátky úvěru ve výši [částka], žalobce měl k dispozici finanční prostředky ve výši [částka]. Za rok 2017 žalobce hospodařil se ztrátou [částka] při zohlednění odpisů ve výši [částka], žalobce měl k dispozici volné finanční prostředky ve výši [částka]. Odpisy je třeba k zisku zjištěnému na základě znaleckých posudků a daňových přiznání připočíst z toho důvodu, že se jedná pouze o účetní položku, která fakticky nesnižuje cash flow, tedy peněžní tok, a tedy výši finančních prostředků, který měl žalobce v konkrétním období fakticky k dispozici. Na druhou stranu splátka úvěru byla odečtena, protože skutečně snižuje výši volných finančních prostředků a platí se ze zdaněného zisku, jedná se tedy o finanční prostředky, které byl žalobce nucen ze svého zisku zaplatit. Bez placení úvěru by podnikatel nemohl zajišťovat vozidlem (autobusem [Anonymizováno]) svoje příjmy a tvořit zisk. Znalec v rámci tohoto dodatku ke znaleckému posudku dospěl k závěru, že ztráta z podnikání v období po úraze činila [částka] a měsíční ztráta částku [částka].

14. Z daňového přiznání žalobce pro rok 2018 včetně příloh vzal soud za prokázané, že v tomto roce žalobce dosáhl zisku ve výši [částka]. V tomto roce již žalobce neuplatňoval odpočty hmotného majetku, na druhou stranu ani nehradil splátky úvěru.

15. Ze shora uvedených zjištění znalce a z daňového přiznání žalobce za rok 2018 vzal soud za prokázané, že za druhé pololetí roku 2014 činila ztráta žalobce měsíčně ztrátu [částka], za rok 2015 měsíčně ztrátu [částka], za rok 2016 činil měsíční zisk žalobce [částka], za rok 2017 činil měsíční zisk [částka], za rok 2018 činil měsíční zisk [částka], v letech 2019, 2020 a 2021, žalobce žádného zisku nedosáhl, stejně jako v lednu 2022.

16. Co se týká znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], znalkyně v závěru znaleckého posudku č. [hodnota]-01 ze dne [datum] uvedla, že celková hodnota ušlého zisku je ve výši [částka], měsíčně tedy částka [částka]. Tento závěr však dle názoru soudu ze znaleckého posudku nevyplývá, když v rámci hodnocení zisku znalkyně uvedla, že v roce 2012 žalobce dosáhl zisku [částka], v roce 2013 zisku [částka], v roce 2014 zisku [částka], v roce 2015 zisku [částka], v roce 2016 zisku [částka] a v roce 2017 ztráty [částka]. Z tohoto přehledu na straně 8 uvedeného znaleckého posudku je zřejmé, že žalobce dle těchto údajů v roce 2015 dosáhl zisku vyššího než v roce 2013 a stejně tak i v roce 2016 dosáhl zisku vyššího než v roce 2013. Přestože v tomto přehledu již byl zohledněn a odečten výnos z prodeje autobusu [Anonymizováno] v roce 2015. Znalkyně naprosto nelogicky spočítala průměrný roční zisk žalobce pouze za 2 roky, a to rok 2012 a 2013. Na druhé straně počítala průměrný zisk žalobce z let po pojistné události, kdy jej ovšem počítala z let 2014, 2015, 2016 a 2017. Použila tedy dvě nestejně dlouhá časová období. Ve svém znaleckém posudku žádným způsobem nevysvětlila skutečnost, že k poklesu zisku u žalobce došlo již v průběhu roku 2013 a nikterak se nezabývala ani skutečností, že naopak v roce 2015 a 2016 žalobce dosáhl vyššího zisku než v roce 2013 (tedy poslední rok před dopravní nehodou). Tyto rozpory ve svém znaleckém posudku znalkyně [jméno FO] nevysvětlila ani při své výpovědi při jednání soudu dne [datum].

17. V řízení byl vyslechnut [tituly před jménem] [jméno FO], který v době výslechu byl účetním poradcem žalobce. Z výslechu tohoto svědka soud nezjistil okolnosti důležité pro rozhodnutí ve věci, neboť svědek se obecně vyjadřoval k způsobu vypočítávání ušlého zisku podnikatele. Svědek uvedl, že dle jeho názoru by při výpočtu zisku neměly být do nákladů započítávány jednotlivé leasingové splátky, neboť tyto sice byly fakticky hrazeny, ale musely být hrazeny v pravidelných měsíčních splátkách, kdy zpravidla na počátku splácení bývají spláceny částky vyšší a poté částky nižší. Svědek dále uvedl, že při stanovení výše příjmu před dopravní nehodou by měly být připočteny i částky, které žalobce pobíral jako cestovní náhrady. Ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedl, že by neměl být vylučován příjem z prodeje autobusu v roce 2015, rovněž by měly být z nákladů vyloučeny cestovní náhrady žalobce a náklady na pořízení majetku formou leasingu.

18. Žalobce již na prvním jednání dne [datum] vyzván podle § 118a o.s.ř. k tvrzení a prokázání veškerých svých příjmů v době před škodnou událostí a v době po škodné události, a to ve lhůtě 30 dnů. Zároveň byl poučen o následcích nesplnění této výzvy. Žalobce byl dále na jednání soudu dle [datum] vyzván, aby označil důkazy k prokázání cestovních náhrad tak, jak byly kalkulovány v tabulce, která byla přílohou podání žalobce ze dne [datum] (jednalo se o tabulku korekcí příjmů a výdajů žalobce). Na to žalobce reagoval předloženým nedatovaných a nijak neautorizovaných tabulek (založených na čl 368 – 371 spisu), ze kterých není zřejmé, kdo je zpracoval a na základě jakých podkladů. Předmětné tabulky nebyly ani součástí podkladů pro znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] ani pro znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Soud tyto tabulky sice provedl k důkazu, nezjistil z nich však žádné skutečnosti potřebné pro rozhodnutí soudu. Až po ukončení dokazování a po odročení žalobce zaslat soudu emailem výsledovky za roky 2012 až 2018; soud tyto důkazy, neprováděl, neboť nemohly nic změnit na závěrech znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a pro rozhodnutí soudu byly nadbytečné; je dále nutno říci, že byly žalobcem navrženy opožděně.

19. Z účastnického výslechu žalobce vzal soud za prokázané, že žalobce v dálkové automobilové dopravě podnikal od roku 1992, kdy zajišťoval autobusovou dopravu mezinárodního rozsahu. Před nehodou měl trvalé zakázky, trvalé kontakty, kontrakty a příjmy. S dvěma autobusy podnikal někdy od roku 1997, přičemž pravidelně docházelo zhruba po pěti až sedmi letech k obměnám těchto autobusů. Podnikání žalobce bylo založeno na jeho praxi jako jednoho řidiče a dále měl další zaměstnance nebo brigádníky, se kterými se střídal. Dále zajišťoval veškerou agendu kolem firmy, veškerý servis, atd. Žalobce měl tak dvě až tři cestovní kanceláře, pro které pracoval. Jednalo se o cestovní kancelář [Anonymizováno] [adresa] a cestovní kancelář [Anonymizováno] [adresa]. Dále jezdil pro pražskou firmu [Anonymizováno]. Žalobce vysvětlil, že co se týká počtu zaměstnanců, měl víceméně dva zaměstnance tak, aby na každý autobus byl jeden zaměstnanec, plus žalobce, plus brigádník. Co se týká svého léčení, žalobce uvedl, že po operacích měl ještě asi 2 měsíce klid na lůžku bez možnosti se zvednout, což obnášelo veškeré hygienické potřeby zajišťovat na lůžku. Z nemocnice byl žalobce propuštěn do domácího léčení s tím, že manželka se zaručila, že se o něj postará. To trvalo ještě asi měsíc. Žalobce dále uvedl, že v dalším období se pohyboval na invalidním vozíku, a to bylo zhruba do prosince roku 2014. Pak už začal pomalu chodit o berlích. Tato skutečnost ovlivnila i vánoční svátky, neboť žalobce mohl vše absolvovat pouze v křesle. Co se týká příjmů, který měl žalobce pro svoji osobní potřebu, tak tam žalobce sice nejprve uvedl, že se jednalo před úrazem asi o částku [částka] ročně, ovšem po rozebrání dat z daňového přiznání žalobce uvedl, že částka [částka] mohla zhruba odpovídat jeho příjmům pro jeho vlastní potřebu. Poté žalobce opět změnil tuto sumu zhruba na [částka] měsíčně. V tomto ohledu tedy nebyla výpověď žalobce úplně věrohodná. Žalobce v rámci své výpovědi ještě uvedl, že v důsledku toho, že nemohl vykonávat práci řidiče, resp. ze strany jeho zákazníků mu bylo sděleno, že jako řidič je pro klienty jejich cestovních kanceláří nedůvěryhodný (vzhledem k tomu, že chodil o francouzských holích). Žalobce nebyl schopen vykrýt provoz dvou autobusů a tedy pokrýt požadavky těchto klientů. Z uvedených důvodů postupně žalobce své podnikání utlumil.

20. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] vydaného OSSZ [adresa] soud zjistil, že u žalobce byla shledána invalidita 2. stupně. Pokles pracovních schopností o 60 % v souvislosti s úrazem ze dne [datum]. Dle posudku o invaliditě z [datum] vydaného rovněž OSSZ [adresa] u žalobce přetrvávala invalidita 2. stupně a snížení pracovní schopnosti o 60 %. Den vzniku invalidity [datum]. Z posudku o invaliditě ze dne [datum] soud zjistil, že u žalobce byla shledána invalidita 3. stupně. Z důvodu jeho dlouhodobě nepřiznivého zdravotního stavu poklesla jeho pracovní schopnost o 70 %.

21. Z oznámení [právnická osoba] ze dne [datum], rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum], oznámení ČSSZ ze dne [datum], oznámení ČSSZ ze dne [datum], oznámení ČSSZ ze dne [datum], oznámení ČSSZ ze dne [datum], oznámení ČSSZ ze dne [datum]) vzal soud za prokázané, že pro rok 2014, konkrétně od [datum] činila výše invalidního důchodu žalobce částku [částka] měsíčně, pro rok 2015 částku [částka] měsíčně, pro rok 2016 částku [částka] měsíčně, pro rok 2017 částku [částka] měsíčně, v roce 2018 činil invalidní důchod částku [částka] měsíčně, v roce 2019 žalobce pobíral invalidní důchod nejprve ve výši [částka] měsíčně. Dle rozhodnutí ČSSZ ze dne [datum] byl žalobci zvýšen invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně od [datum] na částku [částka]. Z oznámení ČSSZ ze dne [datum], [datum] a [datum] a soud zjistil, že pro rok 2020 činil invalidní důchod žalobce [částka], pro rok 2021 částku [částka] a pro rok 2022 částku [částka].

22. Z potvrzení [právnická osoba] – krajská pobočka v Plzni ze dne [datum] má soud za prokázáno, že žalobce byl v evidenci uchazečů o zaměstnání od [datum] do [datum]. Podpora v nezaměstnanosti mu nebyla poskytována. Ze změnového listu s podacím razítkem ze dne [datum] MÚ [adresa] má soud prokázáno, že žalobce měl od [datum] do [datum] přerušenou živnost.

23. Z daňového přiznání žalobce pro rok 2018 a přehledu příjmů, výdajů a převodu pro období roku 2018 – 2021 soud zjistil, že příjem žalobce v roce 2018 činil [částka]. V roce 2018 prodal autobus za [částka].

24. Ze statistiky [právnická osoba] pro Plzeňský kraj pro kategorii zaměstnanců „[Anonymizováno]“, kam se dle sdělení pracovnice [právnická osoba] zařazují i řidiči autobusů za roky 2014 – 2022, soud zjistil tyto meziroční nárůsty mezd pro danou kategorii: pro rok 2014 průměrná mzda [částka], pro rok 2015 o 3,9 %, pro rok 2016 5,1 %, pro rok 2017 10,6 %, pro rok 2018 7,9697 %, pro rok 2019 4,8 %, pro rok 2020 2,2 %, pro rok 2021 6,1199 % a pro rok 2022 7 %.

25. Z přehledu vývoje částek minimální mzdy na webových stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí (www.mpsv.cz) vzal soud za prokázané, že pro rok 2019 činila výše minimální mzdy [částka].

26. Z výzvy před podání žaloby ze dne [datum] soud zjistil, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě celé původně žalované částky před podáním žaloby.

27. Ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví pracovní úrazy a nemoci z povolání a posudkové lékařství ze dne [datum] a výslechu znalce, kterého soud ustanovil za účelem posouzení tvrzení žalobce o zvýšeném úsilí, kterého měl dosahovat za účelem dosažení zisku, a posouzení zdravotního stavu a zdravotních následků u žalobce po dopravní nehodě, soud zjistil, že dne [datum] se žalobci zlomila postižená noha a poškodily se mu staré zlomeniny. Hospitalizace trvala do [datum]. Současně od 25. do [datum] byl hospitalizován pro artroskopii kolene, operace proběhla [datum]. V roce 2018 chodil o francouzské holi, přetrvávaly bolesti kolene, nemohl na koleno kleknout, podlamovalo se. V červnu 2018 prodělal operaci tříselné kýly. Zdravotní stav žalobce neumožňoval praktický výkon profese řidiče autobusu v dálkové dopravě. Činností jako několikahodinových nepřetržitých údržby a oprav autobusu, úklid či mytí by žalobce nebyl schopen ani se zvýšeným úsilím kvůli svým fyzickým omezením. V roce 2014 odpovídal zdravotní stav žalobce dočasné pracovní neschopnosti a žalobce nebyl schopen plnit ani manažerské činnosti pro významné potíže s hybností či trvalé bolesti a jejich léčbu. V letech 2015 – 2018 byl schopen manažerské práce ve zkráceném úvazku v rozsahu 4 hodin denně V roce 2019 nebyl schopen ani manažerských činností, u invalidity třetího stupně se výkon výdělečné činnosti nepředpokládá, tj. v roce 2014 a 2019 zvýšené úsilí 100 %, v letech 2015 – 2018 na 50 %. Zásadní limitací je pro žalobce trvalé postižení pohybového aparátu, konkrétně zkrat pravé dolní končetiny o 3 – 4 cm s nutností užívat francouzskou hůl, což vedlo ke zhoršení potíží z bederní páteří. Trvá nestabilita kostí pánevního kruhu a pravého kolenního kloubu. Žalobce je neschopen dlouho sedět ve vynucené poloze s otřesy. Ve výkonu manažerské činnosti byl omezen tělesnými následky po úrazu, pro horší pohyblivost byl omezen v kontrolní činnosti, při jednání byly nutné častější přestávky, užívání léků proti bolesti mohlo snížit jeho rychlost a orientaci při jednáních. Své závěry znalec zcela přesvědčivě obhájil při svém výslechu.

28. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné skutečnosti důležité pro rozhodnutí ve věci samé. Důkazy, jejichž obsah byl zjištěn v rámci znaleckých posudků (lékařské zprávy, posudky o invaliditě, daňová přiznání), byly provedeny těmito znaleckými posudky. Rovněž soud neprováděl další dokazování k nárokům, které již nejsou předmětem řízení. Pro nadbytečnost soud neprovedl ani opakovaný výslech [tituly před jménem] [jméno FO], neboť v řízení již byl vyslechnut a nejde o soudního znalce. Soud měl přitom skutkový stav ve vztahu k výši příjmů žalobce před dopravní nehodou zjištěn v potřebném rozsahu ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Nebylo proto třeba provádět revizní znalecký posudek, jak navrhoval žalobce. Správnost a dostatečnost znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] připustil i odvolací soud.

29. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

30. Podle ustanovení § 6 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále jen zákon o povinném ručení) pojištění odpovědnosti se vztahuje na každou osobu, která je povinna nahradit újmu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě.

31. Podle ustanovení § 6 odst. 2 zákona o povinném ručení nestanoví-li tento zákon jinak, má pojištěný právo, aby pojistitel za něj uhradil v rozsahu a ve výši podle občanského zákoníku poškozenému a) způsobenou újmu vzniklou ublížením na zdraví nebo usmrcením, b) účelně vynaložené náklady spojené s péčí o zdraví zraněného zvířete a způsobenou škodu vzniklou poškozením, zničením nebo ztrátou věci, jakož i škodu vzniklou odcizením věci, pozbyla-li fyzická osoba schopnost ji opatrovat, c) ušlý zisk, d) účelně vynaložené náklady spojené s právním zastoupením při uplatňování nároků podle písmen a) až c); v souvislosti se škodou podle písmene b) nebo c) však jen v případě marného uplynutí lhůty podle § 9 odst. 3 nebo neoprávněného odmítnutí anebo neoprávněného krácení pojistného plnění pojistitelem, Pokud poškozený svůj nárok uplatnil a prokázal a pokud ke škodné události, ze které tato újma vznikla a kterou je pojištěný povinen nahradit, došlo v době trvání pojištění odpovědnosti, s výjimkou doby jeho přerušení.

32. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla poškozený má právo uplatnit svůj nárok na plnění podle § 6 u příslušného pojistitele nebo u Kanceláře, jedná-li se o nárok na plnění z garančního fondu podle § 24. Při uplatnění nároku je povinen předložit společný záznam o dopravní nehodě, jedná-li se o dopravní nehodu nepodléhající oznámení [právnická osoba] podle zákona upravujícího provoz na pozemních komunikacích.

33. Podle ustanovení § 2962 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen OZ) náhrada za ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti poškozeného se hradí peněžitým důchodem ve výši rozdílu mezi průměrným výdělkem poškozeného před vznikem újmy a náhradou toho, co poškozenému bylo vyplaceno v důsledku nemoci či úrazu podle jiného právního předpisu.

34. Podle ustanovení § 2963 odst. 1 OZ po skončení pracovní neschopnosti, případně při invaliditě, nahradí škůdce poškozenému jeho ztrátu peněžitým důchodem, který se stanoví vzhledem k rozdílu mezi výdělkem, jakého poškozený dosahoval před vznikem újmy, a výdělkem dosahovaným po skončení pracovní neschopnosti s přičtením případného invalidního důchodu podle jiného právního předpisu. Dojde-li ublížením na zdraví k dlouhodobému zvýšení potřeb poškozeného, stanoví se výše peněžitého důchodu i vzhledem k těmto potřebám.

35. Podle ustanovení § 2962 odst. 2 OZ dosahuje-li poškozený po skončení pracovní neschopnosti výdělku jen s vynaložením většího úsilí nebo se zvýšenou námahou, které by, nebýt škodné události, jinak nemusel vynaložit, odčiní se mu peněžitým důchodem i zvýšená námaha nebo úsilí. Při stanovení výše peněžitého důchodu se přihlédne i ke zvyšování výdělků v daném oboru, jakož i k pravděpodobnému růstu výdělku poškozeného podle rozumného očekávání.

36. Soud dospěl k závěru, že je žaloba ve zbývajícím rozsahu částečně důvodná. Mezi účastníky není sporné, že žalobce utrpěl škodu na zdraví v důsledku úrazu, k němuž došlo při dopravní nehodě dne [datum] způsobené řidičem vozidla, které bylo pojištěno u žalované. Mezi účastníky nebylo sporné, že žalovaná plnila na ušlém zisku částku [částka] a na základě již pravomocných výroků [částka] s přísl. Rovněž žalobci hradí (pozn. hradila do doby, než žalobce dovršil 65 let) pravidelnou měsíční rentu ve výši [částka].

37. Co se týká příčinné souvislosti mezi ztrátou na výdělku a poškozením zdraví v důsledku škodné události, soud dospěl k závěru, že tato je dána. Uvedený závěr potvrdil i odvolací soud. Vyšel zde především z výpovědi žalobce, ze znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO], z rozhodnutí ČSSZ ve věci invalidního důchodu žalobce, ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], kterým bylo stanoveno ztížení společenského uplatnění žalobce a rovněž do určité míry i z výpovědi znalce [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobce, který provozoval dálkovou dopravu dvěma autobusy (a to způsobem, kdy sám osobně vykonával práci řidiče dálkového autobusu) v důsledku poškození zdraví již nebyl tuto činnost schopen vykonávat. Skutková zjištění, že druhý řidič byl zaměstnán již v roce 2013, v každém z autobusů tak byl „stálý řidič“ a dále brigádník, nebyla zpochybněna. [právnická osoba] 2014 již žalobce práci řidiče dálkového autobusu nevykonával, až do přiznání invalidního důchodu v roce 2019 používal francouzské hole, podnikání proto zajistil prostřednictvím 2 stálých zaměstnanců a 2 brigádníků, sám sháněl zakázky a manažersky vedl firmu; opravy a údržbu autobusů, které dříve sám zajišťoval, vyřešil prostřednictvím řidičů či servisu. Je zřejmé, že mohl podnikání provozovat jako manažer, mohl sjednávat zakázky, atd., avšak z provedeného dokazování vyplývá, že podnikání s jeho obchodními partnery bylo založeno na osobních vzájemných vztazích a důvěře, kterou v důsledku úrazu po fyzické stránce ztratil, což vedlo k útlumu podnikání až ukončení podnikatelské činnosti. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] stanovil ve svém znaleckém posudku, že u žalobce poklesla kapacita v položce placené zaměstnání o 40 %, neboť žalobce po úrazu již nemohl řídit autobus a nemohl vykonávat fyzicky náročné práce. Nemožnost žalobce řídit autobus dálkové dopravy znalec potvrdil i v rámci své výpovědi před soudem. Posudkový lékař u žalobce shledal snížení jeho pracovních schopností o 60 %, žalobce byl shledán invalidním pro invaliditu 2. stupně od [datum] a od [datum] pro invaliditu 3. stupně, neboť jeho pracovní schopnost klesla o 70 %. Z uvedeného je zřejmé, že žalobce v důsledku poškození zdraví již nebyl schopen vykonávat práci řidiče autobusu pro dlouhé zahraniční cesty. S ohledem na to, že žalobce před škodnou událostí zajišťoval jako jeden ze dvou řidičů dopravu jedním ze dvou autobusů, které provozoval, je naprosto pochopitelné, že tato skutečnost se projevila na hospodářském výsledku podnikání žalobce. Dle názoru soudu je tak dána příčinná souvislost mezi útlumem podnikatelské činnosti a útlumem a posléze ukončením podnikání žalobce. Zdravotní stav žalobce se navíc v průběhu let zhoršil, o čemž svědčí skutečnost, že žalobci byl ke dni [datum] přiznán invalidní důchod 3. stupně.

38. Právo na náhradu za ztrátu na výdělku je dílčím subjektivním majetkovým právem na náhradu újmy a má zajistit poškozenému kompenzaci výpadku v jeho příjmu po dobu jeho léčení a následkem ztráty nebo snížení jeho výdělečné činnosti po skončení jeho pracovní neschopnosti. Újmu představuje rozdíl mezi tím, co si žalobce vydělal před škodnou událostí a jakých výdělků dosahuje po škodné události (s odečtením vyplácených dávek nemocenského pojištění a případně vypláceného invalidního důchodu). V případě osob samostatně výdělečně činných, kterým byl i žalobce jako fyzická osoba podnikající v autodopravě, je východiskem pro stanovení ušlého výdělku daňové přiznání, průměrný výdělek je však třeba zjistit podle skutečných příjmů a výdajů, tedy nákladů na dosažení a udržení těchto příjmů (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1920/99, obdobně rovněž 21 Cdo 1995/2001). V tomto případě byl průměrný výdělek v období před škodnou událostí zjištěn znaleckým posudkem a zejména dodatkem k tomuto znaleckému posudku ze dne [datum] vypracovaného znalcem z oboru ekonomika [tituly před jménem] [jméno FO]. Znalec při stanovení výše průměrného výdělku před škodnou událostí zohlednil oproti údajům v daňovém přiznání, ze kterých byl stanoven daňový základ pro daň z příjmu, i další skutečnosti, a to zejména odpisy hmotného majetku, kterými byl snižován daňový základ. Na druhé straně (výdajové) znalec zohlednil pravidelné splátky úvěru na pořízení autobusu, které, ač se neprojevily ve výdajové stránce daňového přiznání (neboť na základě úvěru pořízeného autobusu byly prováděny následně odpočty hmotného investičního majetku), byly žalobcem pravidelně hrazeny a jednalo se o výdaj vynaložený v souvislosti s dosažením výdělku. Soud se neztotožnil s tvrzeními žalobce, resp. [tituly před jménem] [jméno FO] či [tituly před jménem] [jméno FO] ohledně stanovení ušlého výdělku žalobce. Dle jejich navrhovaného postupu by byl zisk před pojistnou událostí navýšen o chybějící náklady (odpisy) na pořízení autobusu, který však žalobce využíval ke své ekonomické činnosti a tím by došlo k umělému navýšení průměrného zisku žalobce před nehodou. Současně vyloučení příjmu z prodeje autobusu po dopravní nehodě snižuje skutečný zisk po dopravní nehodě. Vezmeme-li v potaz, že ušlý zisk je rozdíl v zisku před a po dopravní nehodě, dochází tak k navýšení zmíněného rozdílu na obou stranách „rovnice“. Z tohoto důvodu se soud ztotožnil se ztotožnil se závěry [tituly před jménem] [jméno FO], který se abstrahuje od právních fikcí účetních či daňových předpisů a uvažuje reálné příjmy a výdaje žalobce ve sledovaném období, čímž kalkuluje reálný, nikoliv účetní či daňový zisk. V této věci soud upozorňuje, že uplatnění daňových odpisů je volba daňového poplatníka, a nikoliv jeho povinnost. Z tohoto důvodu přejímat uplatněné daňové odpisy pro účely kalkulace ušlého zisku není logická. Obdobně soud do příjmu žalobce nezohlednil jeho cestovní náhrady, které slouží k pokrytí zvýšených nákladů při cestách do zahraničí, které žalobce vykonával v rámci své ekonomické činnosti. Jinak řečeno nebýt zahraniční cesty, vyšší výdaje by neměl. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k výši průměrného měsíčního výdělku žalobce před úrazem odpovídající jeho volným finančním prostředkům a měsíční ztrátě. Soud proto vyšel z průměrného výdělku žalobce před úrazem v částce [částka].

39. Soud má nadále shodně s odvolacím soudem za to, že výpověď žalobce je v části jeho příjmů nevěrohodná, když žalobce zpočátku uváděl, že jeho „příjem“ činil kolem [částka], posléze v souvislosti s rozborem daňového přiznání uváděl částku kolem [částka], jakož i [částka]. Žalobce své odvolání založil na výpočtech vycházeje z tabulky předložené [tituly před jménem] [jméno FO] (č.l. 267), z níž vyplývá příjem za rok 2013 ve výši [částka] a za první pololetí 2014 ve výši [částka], tedy [částka] jakožto průměr za poslední rok. Ve skutkových tvrzeních ze dne [datum] žalobce výslovně uvedl, že před úrazem měl příjem kolem [částka], ze kterých byly placeny úvěry, které byly vykazovány (č.l. 99). Vezmeme-li v úvahu, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] vyčíslil v dodatku splátky úvěru v řádech 53 500 – [částka], pak nemůže v žádném případě v odvolání uvedený údaj, z něhož žalobce odvozuje svůj měsíční příjem, obstát. Z tabulky na č.l. 267 pak není seznatelné, zda [tituly před jménem] [jméno FO] splátky úvěru zohlednil či nikoli. Tabulka trpí i dalšími dílčími nedostatky, např. cestovní náhrady se do průměrného výdělku u zaměstnanců vůbec nezapočítávají, a proto z ní nelze vycházet. Znalecký posudek včetně jeho dodatku a výpovědí znalce, kterou odstranil veškeré rozpory, se tak jeví jako přesvědčivý důkaz ke zjištění výsledku podnikání v období před a po úrazu, který soud vzal za podklad pro své rozhodnutí a dále s ním pracoval.

40. Na rozdíl od znalce [tituly před jménem] [jméno FO] soud při stanovení výše ušlého výdělku nevycházel ze stanovení ušlého výdělku pro celé období původně vymezené žalobce (tedy od [datum] do [datum]), ale přistoupil k výpočtu ušlého výdělku vždy za konkrétní roky (vycházeje z pokladů zjištěných znalcem ohledně výše výdělku žalobce po zohlednění relevantních skutečností). K tomuto postupu rovněž přistoupil s ohledem na nutnost valorizovat průměrný výdělek žalobce před škodnou událostí. Soud se následně zabýval otázkou, jakým způsobem by se výdělek žalobce v daném oboru vyvíjel v čase (ve smyslu ustanovení § 2963 odst. 2 věta druhá OZ), zde vyšel z údajů [právnická osoba] pro Plzeňský kraj pro kategorii zaměstnanců „[Anonymizováno]“, kam se dle sdělení pracovnice [právnická osoba] zařazují i řidiči autobusů za roky 2014 – 2023. Jedná se o statistiky dle klasifikace CZ-ISCO (kód 8 – obsluha strojů a zařízení, montéři, pod což spadají řidiči dálkových autobusů, kód 83312). Nutno podotknout, že průměrný výdělek žalobce před nehodou se téměř shoduje s údajem dle této statistiky v roce 2014, z čehož je odvoditelná přiléhavost porovnávaných statistických dat. Soud tedy zohlednil valorizaci a provedl roční přepočet do roku 2022 a dospěl k těmto částkám: před úrazem činil průměrný výdělek dosahovaný žalobcem před škodní událostí [částka]. Pro rok 2015 došlo k nárůstu o 3,9 %, což odpovídá výdělku žalobce v tomto roce nebýt dopravní nehody částce [částka] ([částka] x 1,039). V roce 2016 došlo oproti roku 2015 k nárůstu o 5,1 %, což odpovídá výdělku v roce 2016, kterého by žalobce nebýt úrazu dosahoval, [částka] ([částka] x 1,051). Pro rok 2017 byl nárůst 10,6 %, což odpovídá 25 095 K Kč ([částka] x 1,106). Pro rok 2018 byl nárůst 7,9697 %, což odpovídá [částka] ([částka] x 1,079697). Pro rok 2019 byl nárůst 4,8 %, což odpovídá [částka] ([částka] x 1,048). Pro rok 2020 byl nárůst 2,2 %, což odpovídá [částka] ([částka] x 1,022). Pro rok 2021 byl nárůst 6,1199 %, což odpovídá [částka] ([částka] x 1,061199). Pro rok 2022 byl nárůst 7 %, což odpovídá 32 953 K Kč ([částka] x 1,07). Viz. druhý sloupec v tabulce níže (první představuje označení období).

41. Následně od zjištěného výdělku před škodnou událostí (po valorizaci) odečetl výdělek žalobce po škodné události (zohlednil i pokud byl žalobce v konkrétním roce ve ztrátě) do [datum], kdy žalobce přerušil živnost, prodal autobus a od [datum] byl na úřadu práce. Údaje o skutečném výdělku soud vzal ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Pro druhou polovinu roku 2014 znalec určil ztrátu žalobce ve výši [částka], což odpovídá měsíční ztrátě [částka] ([částka] děleno 6,53333 měsíce) vč. zohlednění poloviny měsíce června, neboť k nehodě došlo [datum]. V roce 2015 byl žalobce ve ztrátě [částka] měsíčně (roční ztráta dle znalce [částka] děleno 12 měsíci), v roce 2016 v zisku [částka] měsíčně (roční zisk žalobce dle znalce [částka] děleno 12 měsíci), v roce 2017 v zisku [částka] měsíčně (roční zisk dle znalce [částka] děleno 12 měsíci). V roce 2018 žalobce dle provedeného dokazování již fakticky podnikal pouze v prvních dvou měsících, než prodal poslední autobus a od [datum] byl v evidenci uchazečů o zaměstnání a přerušil živnost. Soud proto celkový příjem žalobce za rok 2018 dle daňového přiznání poměrně rozdělil do měsíců leden a únor 2018, což odpovídá měsíčnímu příjmu [částka] ([částka] děleno 2). V měsících březen až prosinec 2018 žalobce příjem neměl, resp. ani podnikat nemohl. Soud zároveň v těchto měsících u žalobce neodečítal částku rovnající se minimální mzdě (srov. Hulmák, M. a kol. Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055 – 3014). Komentář.

1. Vydání. [adresa] : [právnická osoba]. Beck, 2014, 1735 s., případně 21 Cdo 1029/2004 či 21 Cdo 312/2015 ), neboť bylo provedeným dokazováním zjištěno, že žalobce byl ve špatném zdravotním stavu a prodělal několik lékařských zákroků, tudíž jeho uplatnění na trhu práce by bylo stěží představitelné i při částečném úvazku v administrativě a snížení jeho pracovních schopnosti o 60 % u invalidity 2. stupně. Již dne [datum] žalobce prodělal artroskopickou operaci kolene s třídenní hospitalizací v nemocnici, v červnu 2018 prodělal operaci tříselné kýly a dne [datum] se žalobci zlomila postižená noha a poškodily se mu staré zlomeniny. Hospitalizace trvala do [datum]. Následně byl zdravotní stav žalobce výrazně horší, což vedlo i k invaliditě 3. stupně u žalobce. Současně celý rok 2018 chodil o francouzské holi, přetrvávaly bolesti kolene, nemohl na koleno kleknout, podlamovalo se. Pro rok 2019 sám znalec [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že by zvýšené úsilí představovalo 100 %. Navíc u invalidity 3. stupně se výkon výdělečné činnosti nepřepokládá, tudíž od roku 2019 do starobního důchodu byl příjem žalobce nulový. Zároveň soud zohlednil zvýšené úsilí, které žalobce vyvíjel, aby alespoň nějakého zisku dosahoval v letech 2014 po nehodě do roku 2018. Podle právních předpisů se k výdělku, kterého poškozený dosáhl přes zvýšené úsilí, nepřihlíží při výpočtu ušlého výdělku. V roce 2014 byl žalobce měsíčně ve ztrátě [částka] a jeho zvýšené úsilí činilo 100 % dle závěru [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Měsíční ztráta proto v roce 2014 (poměrně od [datum]) činila [částka] po zohlednění zvýšeného úsilí, resp. žalobce by byl ve větší ztrátě nebýt zvýšeného úsilí (- [částka] navýšeno na dvojnásobek). V roce 2015 až 2018 žalobce vyvíjel zvýšené úsilí v rozsahu 50 %. V roce 2015 tak jeho měsíční ztráta [částka] byla fakticky zvýšena o 50 %, resp. k výdělku v rozsahu 50 % nebylo přihlíženo, což odpovídá měsíční ztrátě [částka]. V letech 2016 a 2017 byl v zisku, nicméně z 50 % tak nebylo k výdělku přihlédnuto. Průměrný měsíční výdělek v roce 2016 činil [částka], což po odečtení 50 % představuje [částka], a v roce 2017 činil průměrný měsíční výdělek žalobce [částka], což bez zvýšeného úsilí činí [částka]. V roce 2018 soud taktéž zohlednil zvýšené úsilí žalobce v rozsahu 50 % v měsících lednu a únoru, jak bylo vysvětleno výše. V těchto měsících zisk žalobce činil [částka], což odpovídá [částka] v každém měsíci, pokud se k 50 % výdělku nepřihlíží. Údaje uvedené v tomto odstavci jsou ve sloupcích třetím a čtvrtém níže uvedené tabulky.

42. V roce 2014 tak žalobci měsíčně ušel zisk ve výši [částka] (měl dosahovat příjmu [částka], ale byl ve ztrátě - [částka] po zohlednění zvýšeného úsilí, tj rozdíl [částka]), což odpovídá za období od [datum] do [datum] celkem [částka]. V roce 2015 žalobci ušel měsíčně zisk [částka] (měl dosahovat příjmu [částka], ale byl ve ztrátě [částka], tj. rozdíl [částka] měsíčně), za celý rok [částka] ([částka] x 12 měsíců). V roce 2016 žalobci ušel měsíčně zisk [částka] (měl dosahovat příjmu [částka], ale dosahoval zisku [částka] po zohlednění zvýšeného úsilí, tj. rozdíl [částka] měsíčně), za celý rok [částka] ([částka] x 12 měsíců).V roce 2017 žalobci ušel měsíčně zisk [částka] (měl dosahovat příjmu [částka] měsíčně, ale dosahoval [částka] měsíčně), za celý rok mu tudíž ušlo [částka] ([částka] x 12 měsíců). V lednu a únoru 2018 žalobci zisk neušel, neboť jeho měsíční příjem [částka] převyšuje jeho dosahovaný výdělek nebýt nehody ([částka]). Od března 2018 žalobci měsíčně ušel zisk v plné výši, tj. [částka], neboť výdělku nedosahoval, což odpovídá ušlému zisku za 10 měsíců roku 2018 celkem [částka]. V letech 2019 – 2022 ušlý zisk žalobce představuje vždy celý měsíční výdělek, kterého by dosahoval nebýt nehody, vynásobený 12 měsíci v roce, tj. v roce 2019 měsíčně [částka] x 12 měsíců, což odpovídá [částka] ([částka] do [datum] a [částka] do konce roku), v roce 2020 měsíčně [částka] x 12 měsíců, což odpovídá [částka], v roce 2021 měsíčně [částka] x 12 měsíců, což odpovídá [částka] za rok a v roce 2022 žalobci ušel měsíčně zisk [částka]. Soud v dřívějším rozsudku kapitalizoval ušlý výdělek do [datum], přičemž rozsahu je částečně pravomocný a žalovaná dle pravomocných výroků žalobci plnila a platila rentu. V novém rozhodnutí soudu nezbylo než se této konstrukce držet a kapitalizovat ušlý výdělek taktéž do [datum]. Za měsíc leden 2022 tudíž žalobci ušel zisk [částka]. Údaje z tohoto odstavce jsou zaznamenány v pátém a šestém sloupci níže uvedené tabulky.

43. V neposlední řadě soud odečetl od ušlého výdělku žalobci vyplácený invalidní důchod. Ten byl žalobci vyplácen od [datum] v měsíční výši [částka], což odpovídá poměrné části měsíce prosince 2014 částce [částka]. Roční ušlý výdělek [částka] tudíž soud ponížil o částku [částka] a dospěl k částce [částka] coby roční ztráta na výdělku žalobce v roce 2014. V roce 2015 žalobce pobíral invalidní důchod [částka], což činí ročně [částka]. Po odečtení této částky od ročního ušlého výdělku ([částka] – [částka]) soud dospěl k částce [částka] coby ušlý výdělek žalobce za rok 2015. V roce 2016 žalobce pobíral invalidní důchod [částka], což je ročně [částka]. Po odečtení této částky od ročního ušlého výdělku ([částka] – [částka]) soud dospěl k částce [částka] coby ušlý výdělek žalobce za rok 2016. V roce 2017 žalobce pobíral invalidní důchod [částka] měsíčně, což je ročně [částka]. Žalobci po zohlednění invalidního důchodu zisk v roce 2017 neušel, neboť výše invalidního důchodu ([částka] ročně) je vyšší než ušlý zisk za rok ([částka]). [adresa] je třeba z pohledu invalidního důchodu rozdělit na dvě části, a to pro leden a únor 2018, kdy žalobci i po zohlednění invalidního důchodu zisk neušel (jeho skutečný měsíční příjem [částka] byl výrazně vyšší než zisk, kterého by dosahoval nebýt dopravní nehody – [částka]), a od března 2018 do konce roku 2018, kde invalidní důchod už hraje roli. V roce 2018 žalobce pobíral invalidní důchod [částka], což za 10 měsíců odpovídá [částka]. Po odečtení tohoto invalidního důchodu od ušlého výdělku žalobce taktéž za těchto 10 měsíců ([částka] – [částka]) je zřejmé, že žalobci od [datum] do [datum] ušel zisk [částka]. V roce 2019 byl žalobci vyplácen invalidní důchod ve výši [částka] do [datum], než byl žalobci přiznána invalidita 3. stupně. Za období od [datum] do [datum] tak žalobci byl vyplacen invalidní důchod ve výši [částka]. Za stejné období mu ušel zisk [částka] (při měsíční výdělku [částka]), od kterého je třeba odečíst invalidní důchod ([částka]), což odpovídá ušlému výdělku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka]. Od [datum] žalobce pobíral invalidní důchod [částka] měsíčně, což je za období od [datum] do [datum] celkem [částka]. Za stejné období mu ušel zisk [částka] (při měsíčním výdělku [částka]), od kterého je třeba odečíst vyplacený invalidní důchod ([částka]), což odpovídá ušlému výdělku za období od [datum] do [datum] celkem částce [částka]. V roce 2020 žalobce pobíral invalidní důchod ve výši [částka], což je ročně [částka]. Žalobci po odečtení invalidního důchodu od ročního ušlého výdělku ([částka]) ušel zisk v roce 2020 ve výši [částka] ([částka] – [částka]). V roce 2021 byl žalobci vyplácen měsíčně invalidní důchod [částka], tj. za celý rok [částka]. Ušlý zisk žalobce po odečtení vyplaceného invalidního důchodu činí [částka] (ušlý zisk žalobce za celý rok [částka] mínus roční vyplacený důchod ve výši [částka]). V roce 2022 žalobce pobíral invalidní důchod [částka] měsíčně, tj. za měsíc 2022 ušlý výdělek ve výši [částka] (ušlý výdělek žalobce [částka] měsíčně mínus invalidní důchod [částka]). Údaje z tohoto odstavce jsou v posledních dvou sloupcích níže uvedené tabulky.

44. Soud podotýká, že v souvislosti s invalidním důchodem nepřistoupil k odečtení částky [částka] z invalidního důchodu, která by se nezohledňovala, jak navrhoval žalobce. Nezohlednění částky [částka] z invalidního důchodu souvisí s pracovními úrazy a nemocemi z povolání, konkrétně je stanoveno v § 14 zákona č. 183/1994 Sb., kde je uvedeno, že pro účely stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 195 se od invalidního důchodu nebo částečného invalidního důchodu odečte částka [částka]. To platí i pro náhrady jejichž výše byla stanovena před [datum]. V odst. 2 je stanoveno, že částka [částka] se od plného nebo částečného invalidního důchodu odečte i v případě stanovení výše náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti podle § 371 zákoníku práce Zákon z roku 1994 s názvem o zvýšení vyplácení důchodů a důchodů přiznávaných v roce 1994 a v roce 19 5. § 371 zákoníku práce byl ke dni [datum] zrušen, nicméně týkal jsem náhrady za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity. To vše v souvislosti s pracovním úrazem nebo zjištěnou nemocí z povolání. V případě žalobce se jednalo o dopravní nehodu, ke kterému došlo při řízení jeho motocyklu, tudíž nikoliv v souvislosti s jeho podnikáním. Primárně však žalobce nebyl zaměstnancem ani nešlo o pracovní úraz či nemoc z povolání. Soud proto nemá za to, že by šlo snad i analogicky dovodit aplikaci ustanovení § 371 zákoníku práce do [datum] na případ žalobce, a to právě s ohledem na to, k dopravní nehodě nedošlo ani při výkonu jeho podnikatelské činnosti.

45. Celkem tak žalobci vznikla ztráta na výdělku v období od [datum] do [datum] ve výši [částka] (součet částek [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka], [částka] a [částka]).

36. Od takto vypočtené ztráty na výdělku soud odečetl částku [částka], která již byla žalovanou z titulu ušlého výdělku žalobci zaplacena, a částku [částka], kterou soud pravomocně přiznal žalobci v prvním rozsudku a žalovaná mu tuto částku taktéž uhradila. Zbývá tedy doplatit žalobci [částka] (výrok I. rozsudku). Žalobci náleží rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky podle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., od [datum], neboť vyzval žalovanou k úhradě dlužné částky výzvou ze dne [datum]. Dle ust. § 1970 občanského zákoníku, nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas.

37. Pokud jde o požadavek žalobce na vyplácení renty pro další období, soud se domnívá, že co do základu je tento nárok žalobce po právu. Je nepochybné, že v případě žalobce docházelo ke vzniku ztráty na výdělku i v dalším období a žalobce má tak právo na přiznání pravidelné měsíční renty (srov. např. Rc 11/76). Při stanovení výše tohoto nároku soud vyšel z výše valorizovaného výdělku pro rok 2022 ([částka]) se zohledněním invalidního důchodu pro tento rok ([částka]) a dospěl z částce [částka] měsíčně. Žalovanou soud zavázal k úhradě celé této renty ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] (výrok II.), neboť za toto období nebylo prvním rozsudkem rozhodnuto vůbec (ani kapitalizovaným ušlým výdělkem, ani rentou) vždy měsíčně zpětně. Pro další období, tj. od [datum] do doby, kdy žalobce dosáhne věku 65 let, případně mu vznikne nárok na starobní důchod, soud již pravomocně přiznanou rentu nenavyšoval, neboť žalovaná hradila žalobci rentu vyšší ([částka]), než která dle soudu novým počtem náleží ([částka]). Co do měsíční renty [částka] od [datum] soud proto žalobu zamítl a stejně tak žalobu zamítl do požadavku žalobce na nahrazení měsíční renty ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] (žalobce požadoval [částka] měsíčně, soud v tomto období přiznal [částka]).

38. Ve výroku o nákladech řízení soud rozhodl v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o.s.ř., když v daném případě byl žalobce v řízení úspěšný pouze v části. Předmětem řízení bylo zaplacení škody ve výši [částka] ([částka] za znalecký posudek, [částka] ušlý zisk), náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] (pro účely výpočtu odměny advokáta je třeba vycházet z tarifní hodnoty ve smyslu ustanovení § 9 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu), dále nárok na peněžitou rentu ve výši [částka]. U renty jde o opakující se plnění, a je třeba vycházet z částky [částka] (9 měsíců v roce 2018 + 5 měsíců v roce 2023 + 4 roky, tj. celkem [hodnota] měsíců), celkem tedy činila hodnota předmětu řízení [částka]. Žalobce byl úspěšný co do částky [částka] a [částka] (kapitalizovaný ušlý zisk) a co do opakujícího se plnění ve výši [částka] za 14,5 měsíce (od [datum] do května 2023, kdy žalobce dovršil 65 let), tj. [částka] a [částka] (od [datum] do [datum] v měsíční rentě [částka]), celkem do částky [částka], tedy co do 24 %. Žalovaná byla úspěšná co do 76 %, po odečtení neúspěch žalobce od jejího úspěchu dospějeme k závěru, že žalobce je povinen nahradit žalované náklady řízení v rozsahu 52 %.

39. Žalované vznikly náklady v celkové výši [částka], které jsou tvořeny - 10,5x odměnou právního zástupce za 10 úkonů právní služby dle § 11 odst. 1 advokátního tarifu a 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření ze dne [datum], doplnění vyjádření ze dne [datum], účast na jednání ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum] – trvalo déle než 2 hodiny, [datum], [datum] a při vyhlášení rozsudku dne [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši [částka] (10,5x [částka]), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu vzata částka [částka] – do data právní moci rozsudku ze dne [datum]; - 6x odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby (vyjádření k odvolání žalobce ze dne [datum], účast při jednání odvolacího soudu dne [datum], účast při jednání soudu I. stupně dne [datum], nahlížení do spisu dne [datum], účast při jednání dne [datum] a [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši [částka] (6x [částka]), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu vzata částka [částka] a na rentě [částka] (9 měsíců v roce 2018 x [částka], 3 x 12 měsíců za roky 2019 – 2021 po [částka], 2,5 měsíce – od [datum] do [datum] po [částka], 9,5 měsíce v roce 2022 a 5 měsíců v roce 2023 po [částka]), tj. celkem [částka]; - složená záloha na znalecký posudek ve výši [částka] dne [datum]; - 17x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 17 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka] (17x [částka]) a - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši [částka]. Z toho 52 % tvoří [částka].

40. O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud taktéž podle úspěchu ve věci a uložil povinnost k jejich úhradě poměrně oběma účastníkům (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Náklady státu představuje znalečné ve výši [částka] ([tituly před jménem] [jméno FO]), [částka] ([tituly před jménem] [jméno FO]), [částka] ([tituly před jménem] [jméno FO]), [částka] a [částka] ([tituly před jménem] [jméno FO]) v celkové výši [částka]. Žalobce má hradit 76 %, žalovaná 24 %, což odpovídá pro žalobce [částka] a pro žalovanou [částka]. Žalobce uhradil zálohu na znalecký posudek ve výši [částka], tudíž mu zbývá uhradit [částka] (výrok IV. rozsudku). U žalované dal soud do výroku rozsudku celou částku, kterou má žalovaná uhradit ([částka] – zohledněna spotřebovaná záloha [částka]). Žalovaná přitom složila zálohu na znalecký posudek ve výši [částka] a z té bylo zatím spotřebováno pouze [částka], tj. částku [částka] po soud převede ze zálohového účtu na účet pro úhrady po nabytí právní moci rozsudku. Žalované tudíž bude zbývat uhradit [částka].

41. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř.

Poučení