27 C 175/2023 - 85

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A]., IČO [IČO žalobkyně A] sídlem [Adresa žalobkyně A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupen advokátkou [Jméno advokátky], sídlem [Adresa advokátky] o zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 35 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 35 000 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení v částku 13 300 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokátky].

III. Žalobkyně je povinna zaplatit ČR – Obvodnímu soudu pro Prahu 1 na nákladech řízení částku 984 Kč do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 31. 7. 2023 domáhala na žalovaném zaplacení částky 35 000 Kč s příslušenstvím z titulu nájemní smlouvy s odůvodněním, že dnem 14. 9. 2020 se žalobkyně stala vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno] v budově č. p. [Anonymizováno], k ú. [adresa], obec [adresa] (dále jen „předmětná nemovitost“), kterou z titulu nájemní smlouvy ze dne 22. 4. 2016 uzavřené mezi původním vlastníkem, tj. společností [právnická osoba], jako pronajímatelem, a žalovaným, jako nájemcem, užíval žalovaný, přičemž na žalobkyni přešla práva a povinnosti z uvedené nájemní smlouvy. Mezi právy žalobkyně, která na ní přešla, je rovněž právo na nájemné, které bylo sjednáno na výši 35 000 Kč měsíčně. Žalovaný ukončil nájemní smlouvu výpovědí datovanou 26. 2. 2021 doručenou dne 26. 3. 2021 žalobkyni. Výpovědní doba podle nájemní smlouvy činila 4 měsíce a počínala běžet měsícem následujícím po měsíci, v němž byla doručena výpověď. Nájem skončil ke dni 31. 7. 2021, avšak žalovaný odmítl za červenec 2021 plnit s odůvodněním, že měl výpověď doručit žalobkyni „osobně na adresu sídla společnosti dne 26. 2. 2021“, kdy však žalobkyně žádnou výpověď neeviduje.

2. Žalovaný ve vyjádření k žalobě ze dne 8. 11. 2023 nárok žalobkyně neuznal, když učinil nesporným, že dne 22. 4. 2016 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o nájmu nebytových prostor. Žalovaný však namítal, že ukončil nájem výpovědí datovanou 26. 2. 2021. Výpovědní doba v délce 4 měsíců podle bodu 12. 4. smlouvy o nájmu nebytových prostor počala běžet již dne 1. 3. 2021, neboť výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 26. 2. 2021 ještě týž den žalovaný osobně vhodil do poštovní schránky žalobkyně na adrese jejího sídla [adresa], [adresa], čímž došlo k jejímu doručení žalobkyni. Žalobkyně nezajistila výběr poštovní schránky, resp. došlo ke ztrátě výpovědi některým ze zaměstnanců žalobkyně, což nelze přičítat žalovanému k tíži, když navíc dne 26. 2. 2021 zaslal žalovaný výpověď smlouvy o nájmu žalobkyni rovněž emailem včetně zaručeného podpisu do emailové schránky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], tehdejšího člena představenstva žalobkyně, tj. statutárnímu orgánu společnosti, na emailovou adresu [e-mail], a rovněž na emailovou adresu [e-mail], a to i s informací, že došlo také k fyzickému doručení výpovědi na adresu sídla žalobce [adresa], [adresa]. Uvedená emailová adresa byla kontaktní emailovou adresou, kterou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] používal a která byla žalovanému sdělena. Žalovaný pro vysvětlení, proč po uvedených úkonech ještě jednou odeslal žalobkyni výpověď smlouvy prostřednictvím [právnická osoba] dne 22. 3. 2021, jejímž doručením argumentuje žalobkyně, uvedl, že poté, co osobně vhodil výpověď smlouvy o nájmu do poštovní schránky žalobkyně a zaslal jí ji i prostřednictvím emailu, jak je uvedeno výše, obdržel od žalobkyně dopis ze dne 12. 3. 2021, který reaguje na dopis žalovaného týkající se jiné věci, než která je předmětem tohoto řízení, a ve kterém žalobkyně, resp. její právní zástupce uvedl, že o žádné výpovědi neví. Z uvedeného důvodu žalovaný opětovně z opatrnosti, již tedy potřetí, zaslal žalobkyni výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor. V tomtéž dopise ze dne 12. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaný mohl využít pro doručení výpovědi datovou schránku žalobkyně. Žalobkyně však minimálně v danou dobu neměla povolený příjem datových zpráv od soukromých subjektů, což je důvod, proč žalovaný nezvolil tuto cestu doručení. Uvedenou skutečnost žalovaný žalobkyni sdělil dopisem ze dne 19. 3. 2021 nazvaným Reakce na datovou zprávu ze dne 12. 3. 2021, který zaslal právnímu zástupci žalobkyně datovou schránkou. Žalobkyně dosud nevrátila žalovanému jistotu ve výši 35 000 Kč podle čl. 8 Smlouvy o nájmu, kterou žalovaný žalobkyni poskytl. Žalovaný proto pro případ, že by jiná obrana žalovaného proti nároku vznesenému žalobou nebyla soudem shledána důvodnou, tímto vznáší jako eventuální námitku započtení. Na základě bodu 8.

1. Smlouvy o nájmu žalovaný uhradil před započetím doby nájmu právnímu předchůdci žalobkyně částku 35 000 Kč coby jistotu na plnění povinností stanovených smlouvou. Uhrazení jistoty bylo potvrzeno podpisem smlouvy. Práva a povinnosti spojená s jistotou přešla z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni v souvislosti se změnou vlastníka předmětu nájmu, kdy se tímto stala žalobkyně. Ve Smlouvě o nájmu (bod 8. 4.) je uvedeno, že po ukončení nájemní smlouvy bude jistota vrácena, což se však nestalo, žalobkyně žalovanému jistotu nevrátila. Žalovaný vyzval dopisem nazvaným Výzva k vrácení jistoty ve výši 35 000 Kč a datovaným dne 26. 10. 2023 žalobkyni k vrácení této jistoty na účet žalovaného do tří dnů od doručení výzvy, kterou zaslal žalobkyni prostřednictvím [právnická osoba] dne 30. 10. 2023, přičemž dle sledování zásilky na internetových stránkách [právnická osoba] došlo k doručení do poštovní schránky žalobkyně dne 1. 11. 2023. Lhůta pro vrácení jistoty proto uplynula dne 4. 11. 2023, resp. v pondělí dne 6. 11. 2023. Žalovaný do dne sepisu tohoto vyjádření neevidoval žádnou platbu od žalobkyně, která mu dosud jistotu nevrátila. Žalovaný sporoval nárok žalobkyně na náhradu nákladů řízení, která v žalobě při výpočtu nákladů řízení jako jeden z úkonů uvedla předžalobní výzvu, za kterou zřejmě považovala Výzvu k narovnání ve věci nájmu kanceláře [adresa] ze dne 30. 5. 2022, avšak uvedenou výzvu nelze považovat za výzvu k plnění dle § 142a o.s.ř., když na jejím konci uvedla, že uvedené nároky jsou k jednání, když píše: „[adresa] je náš návrh jen vyjádřením zákonem a smlouvou požadovaných formálních, ale i materiálních náležitostí, předpokládám, že o něm můžeme vážně jednat. Prosím o sdělení ve lhůtě 7 dnů.“ Tato formulace v podstatě i odpovídá ladění celého dopisu, který hovoří na vícero místech o „narovnání“, tj. právnímu institutu, jehož výsledkem má být dohoda stran. V uvedeném duchu je proto také napsaná odpověď žalovaného na tuto výzvu ze dne 3. 6. 2022. Žalobkyně nenaplnila předpoklady stanovené v ustanovení § 142a o.s.ř. a nemá proto právo na náhradu nákladů řízení ani v případě úspěchu ve věci. Dále žalobkyně nesprávně vypočetla své náklady, pomineme-li výše zmíněnou absentující předžalobní výzvu, jelikož ve svém výpočtu započetla režijní paušály ve výši 300 Kč za každý úkon dvakrát. To ostatně plyne i ze samotné žaloby, kde má žalobkyně uvedeno v návrhu petitu jednak „3 režijní paušály“ a následně „3 x RP“.

3. Soud vzal ve věci za prokázaný skutkový stav z nesporného tvrzení stran a ze Smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 22. 4. 2016, že spolu žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřely nájemní smlouvu ohledně bytu v [Anonymizováno]. patře budovy, č. j. [Anonymizováno] umístěného v budově č. p. [hodnota] – objekt k bydlení na pozemku parc. č. [Anonymizováno] – zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

4. Jak soud zjistil z Výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 26. 2. 2021, že žalovaný vypověděl nájemní smlouvu s výpovědní lhůtou 4 měsíce podle nájemní smlouvy.

5. Jak soud zjistil z emailové zprávy ze dne 26. 2. 2021 zaslané žalovaným [tituly před jménem] [jméno FO], že dne 26. 2. 2021 žalovaný zaslal [tituly před jménem] [jméno FO] výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor s uvedením, že dokument taktéž doručil fyzicky na adresu společnosti.

6. Jak soud zjistil z dopisu žalobkyně „Výzva k narovnání věci nájmu kanceláře [adresa]“, žalobkyně kontaktovala žalovaného s výzvou, aby uhradil nájemné za červenec 2021 ve výši 35 000 Kč.

7. Jak soud zjistil z podání ze dne 12. 3. 2021 „Reakce na dopis ze dne 10. 3. 2021“, žalobkyně nesouhlasila se započtením pohledávky ve výši 35 000 Kč na neuhrazené nájemné, upozornila žalovanému, že neeviduje žádnou výpověď z nájmu.

8. Jak soud zjistil z dopisu žalovaného „Reakce na výzvu k narovnání ze dne 30. 5. 2022“, žalovaný s požadovaným narovnáním nesouhlasil s tím, že předmětnou kancelář vyklidil a žalobkyni vrátil klíče, přičemž jí tak nic nebránilo přístupu do její nemovitosti.

9. Jak soud zjistil z Výzvy k vrácení jistoty ve výši 35 000 Kč ze dne 26. 10. 2023, žalovaný kontaktoval žalobkyni s tím, že nájem již skončil, avšak částka jistoty, kterou uhradil před započetím doby nájmu, mu navrácena nebyla a požaduje tak její vrácení.

10. Jak soud zjistil z emailové komunikace stran sporu, konkrétně z e-mailu ze dne 20. 1. 2021, že [jméno FO] psal [jméno FO] z emailové adresy [e-mail], že administrativní agendu zajišťuje společnost [právnická osoba] s tím, že kontaktní email pro běžné záležitosti spojené s nájmem je možno optimálně řešit na emailové adrese [e-mail] a podepsán pod emailem byl [jméno FO], jednatel společnosti [právnická osoba], s adresou [adresa], [adresa].

11. Z emailu ze dne 22. 7. 2021 adresovaného [jméno FO] z emailové adresy [e-mail] píše [jméno FO] o ukončení nájmu na emailovou adresu [e-mail], tudíž strany sporu spolu řádně 12. Jak soud zjistil z výpovědi svědkyně [jméno FO], že doručovali se žalovaným písemnou výpověď nájemní smlouvy poslední pátek v únoru 2021 v odpoledních hodinách na adresu žalobkyně podle obchodního rejstříku v [adresa], když ji vhodili do schránky na uvedené adrese a zároveň si o tomto doručení pořídili fotodokumentaci. Ve stejný den odeslali současně ještě elektronicky výpověď nájemní smlouvy žalobkyni. Na adresu žalobkyně doručovali výpověď [právnická osoba] autem. Šlo o [jméno FO]. Bylo to auto žalovaného. Jeli na [adresa]. Svědkyně uváděla, že nejspíše přes [Anonymizováno] most, avšak s jistotou si cestu nepamatovala. Chtěli osobně doručit výpověď z nájmu někomu od žalobkyně do vlastních rukou, avšak v kancelářích žalobkyně již nikdo nebyl. V dané době svědkyně pracovala u žalovaného v rámci své praxe, a to asi rok a , přičemž uvedeným způsobem za danou dobu doručovali jinému subjektu právě jedinkrát, a to žalobkyni do jejího sídla. Zvonili na zvonek na plotě nemovitosti žalobkyně, nepamatovala si, zda-li šli, a klepali na dveře nemovitosti. Pokyn k jízdě do sídla žalobkyně a k doručení předmětné výpovědi z nájmu dostala přímo od žalovaného, protože pracovala v kanceláři žalovaného i v době Covidu, když se pravidelně testovali na Covid. Byla tehdy studentkou. K svědkyni předestřeným fotografiím týkajícím se doručování předmětné výpovědi žalobkyni vypověděla, že fotodokumentace jí předestřená byla pořízena na místě doručování předmětné výpovědi, ruka na fotografii držící výpověď je svědkyně, avšak již si nepamatovala, zda pořídila fotodokumentaci sama nebo žalovaný. Všechny jí předestřené fotografie se týkají téhož, tedy doručení předmětné výpovědi z nájmu žalobkyni. Do sídla žalobkyně jeli odpoledne doručovat výpověď z nájmu, nepamatovala si, zda-li to bylo brzy po obědě nebo kolem 15.00 hod., následně se totiž již do kanceláře žalovaného po doručení výpovědi nevracela.

13. Jak soud zjistil z výpovědi [Jméno žalovaného], jako účastníka řízení, že doručoval předmětnou výpověď z nájmu v pátek, v poslední pracovní den února roku 2021 na adresu sídla žalobkyně v ulici [Jméno žalobkyně B] na [adresa]. Na uvedenou adresu jel se svědkyní [jméno FO], která v té době pracovala u žalovaného v kanceláři. Jeli vozem žalovaného. Na adrese sídla žalobkyně vhodili předmětnou výpověď z nájmu do schránky, a to dne 26. 2. 2021 v poslední pracovní den uvedeného měsíce a ve stejném dni poslali žalobkyně výpověď elektronicky e-mailem. Nevěděl, kolikrát takovýmto způsobem doručovat ve své advokátní praxi. Doručovali výpověď na adresu žalobkyně odpoledne, přičemž hodina je patrná z pořízeného souboru fotografií. Nešlo o klasickou služební cestu, použil k ní svůj bílý [jméno FO], svoje tehdejší vozidlo, které užíval. Nepamatoval si, jakou zvolil trasu, jel podle navigace a házeli se svědkyní výpověď na adrese sídla žalobkyně, kde byla jedna jediná označená schránka. Že podniknou se svědkyní uvedenou cestu do sídla žalobkyně rozhodl žalovaný.

14. Jak soud zjistil z fotodokumentace spočívající ve dvou fotografiích ze dne 26. 2. 2021 ve formátu jpg a dvou fotografií ze dne 26. 2. 2021, konkrétně z printscreenu včetně zobrazení informací o souboru ve formátu word, že uvedená fotodokumentace dokládá, že výpověď smlouvy o nájmu byla žalobkyni doručena již dne 26. 2. 2021 osobně do poštovní schránky v místě sídla žalobkyně. Fotodokumentace byla pořízena před sídlem žalobkyně a zachycují doručovanou výpověď smlouvy a částečně i sídlo žalobkyně bezprostředně před doručením výpovědi. Z vlastností souborů týkajících se fotografií vyplývá, že byly pořízeny dne 26. 2. 2021.

15. Soud zamítl jako nadbytečný z důvodu hospodárnosti řízení důkaz výpovědí zástupce žalobkyně ke skutečnosti, zda v sídle žalobkyně dne 26. 2. 2021 byli spatřeni žalovaný a svědkyně a rovněž důkazy vyžádáním si obrazových záznamů z kamerového systému, který se případně nacházel v ulici sídla žalobkyně ke skutečnosti, zda-li se v daném místě pohyboval žalovaný a svědkyně, případně vyžádáním si záznamů z kamerového systému žalobkyně k datu 26. 2. 2021. Soud zamítl návrh na provedení uvedených důkazů, když z řetězce provázaných důkazů provedených v tomto nepochybně bylo prokázáno, že výpověď byla doručena mimo jiné do sídla žalobkyně.

16. Po právní stránce soud hodnotil nárok žalobce jednak podle § 2302 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), že se ustanovení tohoto pododdílu vztahují na nájem prostoru nebo místnosti, je-li účelem nájmu provozování podnikatelské činnosti v tomto prostoru nebo v této místnosti a slouží-li pak prostor nebo místnost alespoň převážně podnikání, bez ohledu na to, zda je účel nájmu v nájemní smlouvě vyjádřen. Není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro nájem prostoru sloužícího podnikání obecná ustanovení o nájmu. Dále postupoval soud se zřetelem k ustanovení § 2201an o. z., která upravují nájem věci, kdy uvedený paragraf udává, že nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Dle § 2229, nájem ujednaný na dobu určitou může každá ze stran vypovědět jen v případě, že ve smlouvě byly zároveň ujednány důvody výpovědi a výpovědní doba.

17. Podle § 2991 odst. 1 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 cit. ust., se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2992 o. z., byl-li splněn dluh, a to i předčasně, nebylo-li uplatněno právo, ač uplatněno být mohlo, nebo učinila-li jedna osoba něco ve svém výlučném a osobním zájmu či na vlastní nebezpečí, nevzniká povinnost obohacení vydat; to platí i v případě, že jedna osoba obohatí druhou s úmyslem ji obdarovat nebo obohatit bez úmyslu právně se vázat. Podle § 2993 o. z., plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

18. Podle § 1982 odst. 1 o. z., dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle odst. 2 cit. ust., započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. Podle § 1987 odst. 1 o. z., k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 cit. ust., pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

19. Soud vzal v řízení za prokázané řetězcem provázaných důkazů, že výpověď smlouvy o nájmu byla žalobkyni doručena již dne 26. 2. 2021, a to jednak osobně žalovaným za přítomnosti svědkyně [jméno FO] do poštovní schránky v místě sídla žalobkyně a současně byla žalobkyni zaslána téhož dne výpověď se zaručeným podpisem e-mailem. Čtyřměsíční výpovědní doba tudíž uplynula s koncem měsíce června 2021 a žalobkyni tudíž nevznikl nárok na zaplacení nájemného za měsíc červenec 2021, jež je předmětem tohoto řízení. Uvedené vyplynulo z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení, dále z výpovědi svědkyně [jméno FO], z fotodokumentace týkající se doručení výpovědi do sídla žalobkyně v [adresa], [Jméno žalobkyně B], dále z e-mailové zprávy zaslané žalovaným [tituly před jménem] [jméno FO] předmětného dne 26. 2. 2021, a to včetně přílohy, tj. včetně výpovědi smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 26. 2. 2021 elektronicky podepsané žalovaným zaručeným podpisem, a to na e-mailové adresy [e-mail] a [e-mail], když obsah e-mailu dokládá rovněž o osobní doručení výpovědi na adresu sídla žalobkyně. O stejných skutečnostech svědčí rovněž k důkazu provedená e-mailová komunikace mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], tehdejší zaměstnankyní žalovaného, konkrétně e-mail ze dne 20. 1. 2021 od [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO], dále e-mail ze dne 22. 7. 2021 od [tituly před jménem] [jméno FO] pro [jméno FO] včetně jemu předcházejícího e-mailu ze dne 22. 7. 2021 od [jméno FO] pro [tituly před jménem] [jméno FO], zaslaný na adresy [e-mail] a [e-mail]), když uvedená komunikace byla provedena k důkazu při jednání dne 28. 1. 2025 a prokazuje důvodnost zaslání výpovědi smlouvy o nájmu na adresy [e-mail] a [e-mail], neboť adresa [e-mail] byla sdělena jako kontaktní pro záležitosti týkající se nájmu a tehdejší jednatel žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] používal adresu [e-mail] při komunikaci ohledně nájmu, tj. i v případech, kdy jednal za žalobkyni. Že bylo doručováno na adresu sídla žalobkyně, vyplynulo z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně ve spojení s obsahem smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 22. 4. 2016, dále z reakce na dopis ze dne 10. 3. 2021 sepsaný právním zástupcem žalobkyně dne 12. 3. 2021 a z reakce na datovou zprávu ze dne 12. 3. 2021 sepsanou žalovaným dne 19. 3. 2021. Soud vzal na zřetel rovněž jako eventuální, námitku započtení, když složená jistota ve výši 35 000 Kč na základě bodu 8.1. smlouvy o nájmu žalovanému nebyla ani přes výzvu vrácena a nebyla ani na nic použita, resp. započtena. Žalovaný tudíž vznesl řádně a včas eventuální námitku započtení a proti pohledávce žalobkyně za žalovaným uplatněné žalobou započetl svou pohledávku včetně jejího příslušenství za žalobkyní vyplývající z titulu práva na vrácení složené jistoty ve výši 35 000 Kč, když žalovaný zaplatil žalobkyni před započetím nájmu jistotu ve výši 35 000 Kč, což vyplynulo ze smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 22. 4. 2016, zejméjna článku 8.

1. Práva a povinnosti ohledně jistoty přešla na žalobkyni, což doložil žalovaný výpisem z katastru nemovitostí o vlastnictví předmětu nájmu žalobkyní. Jistota nebyla žalovanému žalobkyní vrácena, přestože byla žalobkyně žalovaným k jejímu vrácení vyzvána, což bylo prokázáno výzvou žalovaného k vrácení jistoty ve výši 35 000 Kč datovanou dne 26. 10. 2023 s podacím lístkem ze dne 30. 10. 2023 a dokladem o doručení. Jistota nebyla žalobkyní žalovanému vrácena, ani nebyla žalobkyní použita na nic jiného. Žalobkyně neoznámila žalovanému použití jistoty na žádný konkrétní účel. Pokud žalobkyně naznačovala, že jistota mohla patrně být použita na úhradu nájemného za prosinec 2020, tak v řízení bylo prokázáno, že jistota na úhradu nájemného za prosinec 2020 použita nebyla. Žalobkyně vedla proti žalovanému soudní řízení o zaplacení nájemného za prosinec 2020 u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaný chtěl, aby na úhradu tohoto nájemného byla použita jistota, žalobkyně uvedené odmítla a nadále pokračovala v řízení o zaplacení nájemného za prosinec 2020, což bylo doloženo reakcí na dopis ze dne 10. 3. 2021 sepsaný právním zástupcem žalobkyně dne 12. 3. 2021. Žalovaný následně zaplatil žalobkyni dne 29. 9. 2021 částku 177 735,50 Kč, která zahrnovala jak úhradu nájemného za prosinec 2020, tak úhradu dalších položek závazků. Žalovaný žalobkyni sdělil e-mailem ze dne 30. 9. 2021, jaké jednotlivé položky včetně nájemného za prosinec 2020 uvedená jím zaplacená částka zahrnuje, tj. na co je platba určena. Tuto skutečnost sdělil žalovaný žalobkyni a řízení vedené zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] bylo následně zastaveno. Uvedené bylo prokázáno jednak dokladem o platbě částky 177 735,50 Kč dne 29. 9. 2021 žalovaným, dále e-maily ze dne 30. 9. 2021 zaslanými žalobkyni s rozpisem zaplacené částky, dále vyjádřením žalovaného ze dne 11. 10. 2021 v rámci řízení vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením zdejšího soudu ze dne 22. 6. 2023, č. j. [spisová značka], když soud považoval za zcela nadbytečné provádět důkaz celým spisem zdejšího soudu ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka]

20. Soud rozhodl o nároku žalobkyně výrokem I. tohoto rozsudku, když žalobu jako nedůvodnou zcela zamítl, neboť žalovanému nevzniklo na úkor žalobkyně bezdůvodné obohacení. Soud vyšel z prokázaného skutkového stavu, že dne 22. 4. 2016 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně smlouvu o nájmu nebytových prostor. Žalovaný ukončil nájemní vztah výpovědí datovanou 26. 2. 2021. Výpovědní doba v délce 4 měsíců podle bodu 12.

4. Smlouvy o nájmu nebytových prostor počala běžet již dne 1. 3. 2021, neboť výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor ze dne 26. 2. 2021 ještě týž den žalovaný osobně vhodil do poštovní schránky žalobkyně na adrese jejího sídla [adresa], [adresa], čímž došlo k jejímu doručení žalobkyni, tudíž pokud žalobkyně nezajistila výběr poštovní schránky nebo došlo ke ztrátě výpovědi některým ze zaměstnanců žalobkyně, nelze toto přičítat žalovanému k tíži. Navíc dne 26. 2. 2021 zaslal žalovaný výpověď smlouvy o nájmu žalobkyni rovněž emailem včetně zaručeného podpisu do emailové schránky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], tehdejšího člena představenstva žalobkyně, který byl statutárním orgánem žalobkyně, a to na emailovou adresu [e-mail], a rovněž na emailovou adresu [e-mail], a to i s informací, že došlo také k fyzickému doručení uvedené výpovědi na adresu sídla žalobce [adresa], [adresa]. Uvedená emailová adresa byla kontaktní emailovou adresou, kterou [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] používal a která byla žalovanému sdělena. Žalovaný pro vysvětlení, proč po uvedených úkonech ještě jednou odeslal žalobkyni výpověď smlouvy prostřednictvím [právnická osoba] dne 22. 3. 2021, jejímž doručením argumentuje žalobkyně, uvedl, že poté, co osobně vhodil výpověď smlouvy o nájmu do poštovní schránky žalobkyně a zaslal jí ji i prostřednictvím emailu, jak je uvedeno výše, obdržel od žalobkyně dopis ze dne 12. 3. 2021, který reaguje na dopis žalovaného týkající se jiné věci, než která je předmětem tohoto řízení, a ve kterém žalobkyně, resp. její právní zástupce uvedl, že o žádné výpovědi neví. Z uvedeného důvodu žalovaný opětovně z opatrnosti, již tedy potřetí, zaslal žalobkyni výpověď smlouvy o nájmu nebytových prostor. V tomtéž dopise ze dne 12. 3. 2021 žalobkyně uvedla, že žalovaný mohl využít pro doručení výpovědi datovou schránku žalobkyně. Žalobkyně však minimálně v danou dobu neměla povolený příjem datových zpráv od soukromých subjektů, což je důvod, proč žalovaný nezvolil tuto cestu doručení. Uvedenou skutečnost žalovaný žalobkyni sdělil dopisem ze dne 19. 3. 2021 nazvaným Reakce na datovou zprávu ze dne 12. 3. 2021, který zaslal právnímu zástupci žalobkyně datovou schránkou. Žalobkyně však dosud nevrátila žalovanému jistotu ve výši 35 000 Kč podle čl. 8 Smlouvy o nájmu, kterou žalovaný žalobkyni poskytl. Žalovaný pro případ, že by jiná obrana žalovaného proti nároku vznesenému žalobou nebyla soudem shledána důvodnou, vznesl jako eventuální námitku započtení. Na základě bodu 8. 1. smlouvy o nájmu žalovaný uhradil před započetím doby nájmu právnímu předchůdci žalobkyně částku 35 000 Kč coby jistotu na plnění povinností stanovených smlouvou. Uhrazení jistoty bylo potvrzeno podpisem smlouvy. Práva a povinnosti spojená s jistotou přešla z právního předchůdce žalobkyně na žalobkyni v souvislosti se změnou vlastníka předmětu nájmu, kdy se tímto stala žalobkyně. Ve smlouvě o nájmu (bod 8. 4.) je uvedeno, že po ukončení nájemní smlouvy bude jistota vrácena, což se však nestalo, žalobkyně žalovanému jistotu nevrátila. Žalovaný vyzval dopisem nazvaným Výzva k vrácení jistoty ve výši 35 000 Kč a datovaným dne 26. 10. 2023 žalobkyni k vrácení této jistoty na účet žalovaného do tří dnů od doručení výzvy, kterou zaslal žalobkyni prostřednictvím [právnická osoba] dne 30. 10. 2023, přičemž dle sledování zásilky na internetových stránkách [právnická osoba] došlo k doručení do poštovní schránky žalobkyně dne 1. 11. 2023. Lhůta pro vrácení jistoty proto uplynula dne 4. 11. 2023, resp. v pondělí dne 6. 11. 2023. Žalovaný do dne sepisu tohoto vyjádření neevidoval žádnou platbu od žalobkyně, která mu dosud jistotu nevrátila. Fotodokumentace pořízená žalovaným a svědkyní [jméno FO] potvrzuje pravdivost výpovědí žalobce jako účastníka řízení i svědecké výpovědi [jméno FO], že v danou dobu byli oba na adrese sídla žalobkyně a doručovali jí předmětnou písemnost, tj. výpověď z nájmu, když byli na místě 26. 2. 2021 odpoledne. Soud nepovažoval způsob doručování výpovědi žalovaným žalobkyni za neobvyklý obzvláště za situace, kdy šlo o dobu Covidu, kdy nebylo zcela jasné, zda by prostřednictvím [právnická osoba]. byla výpověď včas do konce měsíce února doručena žalobkyni. Na uvedené se nebylo možné spolehnout ze zřejmých důvodů s odkazem právě na dobu Covidu a zkušeností z fungování různých subjektů v dané době, což neznamená, že k doručení nedošlo. Z jednání žalovaného byla patrná snaha stihnout doručení výpovědi ještě v únoru, když doručení [právnická osoba]. bylo nejisté. V dané době rovněž nebylo automatické a povinností doručovat datovou schránkou, resp. aby byla přijímána písemnost od soukromých osob datovou schránkou, pokud to neměl konkrétní subjekt dovoleno, takový postup nebyl povolen. Navíc byla výpověď tentýž den poslána ještě elektronicky se zaručeným podpisem, což bylo zmíněno i v e-mailu, že bylo doručeno do schránky na adrese sídla žalobkyně. Uvedené svědčí o provázanosti důkazů, když žalobkyně poskytla žalovanému e-maily, prostřednictvím kterých měl žalovaný se žalobkyní komunikovat a na uvedené rovněž odkazoval ve svém rozhodnutí v rámci odvolání proti rozhodnutí soudu I. stupně i odvolací Městský soud v Praze, jenž sám potvrdil oprávněnost odeslání výpovědi na e-mailové adresy, které dala žalobkyně pro komunikaci k dispozici žalovanému. Pokud šlo o námitku eventuální námitku započtení vznesenou žalovaným oproti jistotě složené u žalobkyně žalovaným, pak žalovaný vyzval žalobkyni k vrácení jistoty, avšak žalobkyně mu jistotu nevrátila. Žalovaný nikdy netvrdil, že zaplatil nájem za červenec 2021, nezaplatil, protože nárok žalobkyně není důvodný a započtení žalovaného oproti pohledávce na vrácení kauce je zcela v pořádku, kauce nebyla promlčena, když žalovaný řádně a včas požádal žalobkyni o vrácení kauce, avšak bezúspěšně. Žalobkyně kauci nepoužila k žádnému aprobovanému účelu a žalobce podal řádně a včas žalobu k Obvodnímu soudu pro [adresa] proti žalobkyni na vrácení neoprávněně zadržované kauce žalovanému. A v řízení v této věci samé vznesl námitku započtení, tudíž jistota jím uplatněná není promlčena a platba, kterou žalovaný učinil na účet žalobkyně, nebyla žalobkyní na nic použita, když nájem za prosinec 2020 byl žalovaným řádně žalobkyni uhrazen, tudíž ani na úhradu uvedeného nájmu nemohla být uvedená kauce použita.

21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 300 Kč. Uvedené náklady sestávají jednak z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., podle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 1 300 Kč představující 300 Kč za každý z pěti úkonů podle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (vyjádření k žalobě ze dne 8. 11. 2023, vyjádření ve věci samé ze dne 27. 2. 2024, příprava na jednání, účast na jednání dne 8. 2. 2024, vyjádření k odvolání žalobkyně ze dne 13. 8. 2024), jednak náklady za zastoupení advokátkou podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, a to od převzetí zastoupení z jistiny ve výši 35 000 Kč za čtyři úkony právní služby po 2 500 Kč, tj. 10 000 Kč (převzetí a příprava věci, sepis vyjádření ve věci ze dne 7. 2. 2025, účast u jednání soudu dne 28. 1. 2025 a dne 13. 3. 2025), a dále za čtyři režijní paušály po 450 Kč, tj. 1 800 Kč (a v neposlední řadě 21% DPH z odměny ve výši 11 800 Kč.

22. O nákladech státu rozhodl soud výrokem III. tohoto rozsudku, když státu vznikly náklady svědečného, které hradil ve věci slyšené svědkyni [jméno FO] ve výši 984 Kč, jež je povinna zaplatit ve věci neúspěšná žalobkyně.

23. Lhůta k plnění byla ve výrocích I., II. a III. stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta prvá o. s. ř.