27 C 179/2023 - 211

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 125 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 125 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 125 000 Kč od 29. 8. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 24. 8. 2023 domáhala náhrady nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky trvání zajištění jejich nemovitostí ve výši 125 000 Kč a náhrady nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč z více nesprávných úředních postupů, ke kterým došlo v řízení vedeném u [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Uvedla, že v průběhu tr. řízení byl usnesením policejního orgánu ze dne 4. 6. 2015, č.j. [Anonymizováno], jako náhradní hodnota za výnos trestné činnosti zajištěn pozemek parc. č. [hodnota], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m zapsán na LV číslo [hodnota] u [právnická osoba] pro hlavní město [Anonymizováno],[Anonymizováno]Katastrální pracoviště [adresa], ve vlastnictví žalobkyně. Usnesením policejního orgánu z téhož dne, č.j. [Anonymizováno], byl zajištěn jako náhradní hodnota za výnos trestné činnosti pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m, zapsáno na LV číslo [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa], rovněž ve vlastnictví žalobkyně. Zajištění trvalo do 30. 8. 2022. V průběhu řízení bylo rozsudkem ze dne 19. 7. 2018 uloženo zabrání zajištěných pozemků žalobkyně jako náhradní hodnoty. K odvolání žalobkyně Vrchní soud v [Anonymizováno] dne 13. 12. 2019 výrok týkající se zabrání nemovitostí zrušil a usnesením Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne 7. 2. 2022 byl návrh státního zástupce ohledně zabrání nemovitostí žalobkyně zamítnut. Žalobkyně podala v průběhu řízení dvě žádosti na zrušení zajištění, a to 29. 5. 2018 a 13. 10. 2020, o kterých nebylo rozhodnuto. Rovněž podala stížnosti proti usnesení o zajištění a odvolání proti rozsudku, jimž bylo rozhodnuto a zabrání nemovitostí. Uvedla, že zajištění nemovitostí trvalo 7 let a necelé 4 měsíce. V průběhu trvání zajištění shledala průtahy v postupu soudu, přičemž poukázala na dobu od vydání rozsudku Vrchním soudem v [Anonymizováno] dne 13. 12. 2019 do 4. 11. 2021, kdy byl soud nečinný a ke zrušení zajištění došlo až 3. 9. 2022. Další nemajetková újma jí vznikla porušením jejích práv coby zúčastněné osoby. Nemohla se účastnit trestního řízení, klást obžalovaným a svědkům otázky, vyjadřovat se k důkazům a svým majetkovým poměrům. Dále uvedla, že o zabrání nemovitostí bylo rozhodnuto v důsledku nezákonného postupu, což soudu I. stupně vytkl odvolací soud. O zajištění nemovitostí se dozvěděla nejdříve z médií. Postup OČTŘ jí způsobil psychické zhroucení v důsledku čehož byla v 5. 3. 2019 do 28. 6. 2019 a následně v době od 27. 8. 2019 do 16. 2. 2021 v pracovní neschopnosti. Tomu předcházely opakované návštěvy neurologického oddělení z důvodu častých migrén. Ataky trvají dodnes. Po dobu trvání zajištění žalobkyně musela čelit pocitu strachu a paniky ohledně ztráty domova a budoucnosti své a svého dítěte. Stres jí způsoboval i nestandardní průběh tr. řízení a liknavý postup soudu. Došlo k zásahu do jejího rodinného a soukromého života, cti, vážnosti a rovněž do jejího duševního zdraví, kdy jí byly způsobeny duševní útrapy. Za všechny tyto skutečnosti se domáhala odškodnění na nemajetkové újmy ve výši 1 000 000 Kč. Nároky uplatnila u žalované dne 28. 2. 2023. 2) K výzvě soudu ze dne 15. 4. 2024 žalobkyně doplnila, že se domáhá částky 50 000 Kč za upření práva nahlédnout do spisu. Žalobkyni byl předložen pouze fragment spisu, na což poukázala v podané stížnosti proti usnesení o zajištění nemovitosti. Dále žádala celkem 600 000 Kč za porušení práv v pozici zúčastněné osoby, konkrétně za znemožnění účasti na hlavních líčeních podaných před datem 29. 5. 2018 částku 200 000 Kč, za znemožnění klást při hlavních líčeních před datem 29. 5. 2018 otázky vyslýchaným osobám částku 100 000 Kč, za znemožnění seznámit se při hlavních líčeních před datem 29. 5. 2018 s obsahem listin, které byly prováděny k důkazu, a vyjádřit se k ním či navrhnout jejich čten částku 200 000 Kč, dále za výrazném omezení možnosti vyjádřit se k věci samé, kdy obžaloba byla doručena žalobkyni až 29. 4. 2018, částku 50 000 Kč a za výrazné omezení možnosti činit návrhy na doplnění dokazování, kdy s žalobkyní jako se zúčastněnou osobou bylo jednáno až počínaje doručením obžaloby dne 29. 4. 2018, částku 50 000 Kč. Dále uvedla, že usnesení o zajištění nemovitostí byla vydána ve dvou verzích s různým odůvodněním. V prvním případě bylo rozhodnutí odůvodněno tím, že skrytým vlastníkem nemovitosti je obv. [jméno FO], otec žalobkyně. Ve druhé verzi je v odůvodnění uvedeno, že skrytým vlastníkem je obv. [jméno FO], manžel žalobkyně, přičemž první rozhodnutí bylo doručováno žalobkyni a jejímu otci, druhé pouze obviněnému [jméno FO]. Na rozdílnost odůvodnění poukazovala ve stížnostech mj. do opravných usnesení, které byly vyhodnoceny jako nedůvodné. V dalším průběhu řízení se ve vztahu k zajištění nemovitostí nedělo ničeho, nebylo prováděno žádné šetření, žalobkyně nebyla ani vyslechnuta. O svých právech coby zúčastněné osoby byla poučena až během hlavního líčení podáním, které bylo žalobkyně doručeno dne 29. 4. 2018, nicméně již 20. 10. 2016 byla podána obžaloba bez toho, že by byla žalobkyni doručena. Od 9. 1. 2017 probíhala hlavní líčení, aniž by o nich byla vyrozuměna. Až 20. 4. 2018 byla žalobkyni doručena obžaloba s návrhem na zabrání nemovitosti a byla vyrozuměna o konání hlavního líčení dne 29. 5. 2018. Do 29. 5. 2018 jí tak bylo odepřeno právo účastnit se hlavních líčení, právo klást vyslýchaným osobám otázky, seznámit se s listinnými důkazy, navrhovat jejich přečtení, činit návrhy na doplnění dokazování. K nápravě došlo až v závěru řízení před soudem I. stupně. Pochybení bylo potvrzeno odvolacím soudem v rozsudku Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne 13. 12. 2019, č. j. [Anonymizováno]. Dále požadovala 100 000 Kč za nevydání rozhodnutí žádosti o zrušení zajištění nemovitosti ze dne 29. 5. 2018 a 100 000 Kč za nevydání rozhodnutí o žádosti o zrušení zajištění nemovitosti ze dne 13. 10. 2020. K tomu uvedla, že o zmíněných žádostech a nebylo rozhodnuto. Na v pořadí druhou žádost jí soud reagoval pouze přípisem. V neposlední řadě se domáhala zaplacení 150 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v rozhodnutí o zajištění předmětných nemovitostí. Uvedla, že rozhodnutí o zajištění nemovitostí činí policejní orgán se souhlasem státního zástupce. Rozhodnutí o zajištění byla zrušena jako nezákonná. Taktéž poukázala na nestandardní průběh veřejného zasedání dne 4. 11. 2021. Všechna jednotlivá porušení představují nesprávný úřední postup, který je třeba vnímat vzájemné souvislosti, nikoliv jako jednotlivá pochybení, neboť jejich množství a stupňující se intenzita způsobily žalobkyni nemajetkovou újmu, jejíž součástí jsou jiné duševní útrapy, které musela prožívat. K výzvě soudu, nechť žalobkyně specifikuje, jakou částku požaduje za poškození zdraví v podobě duševních útrap a z jakého konkrétního pochybení se tohoto nároku domáhá žalobkyně uvedla, že sice uvádí § 2958 OZ, ale nedomáhá se újmy na zdraví. 3) K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř., aby doplnila tvrzení a označila důkazy k prokázání jednotlivých dopadů do osobnostní sféry žalobkyně poškozením jejich práv coby zúčastněné osoby žalobkyně uvedla, že bylo zasaženo mj. do jejího soukromého a rodinného života tím, že usnesení o zajištění nemovitostí bylo na výpisu z katastru nemovitostí, zajištění nemovitostí bylo medializováno. Byla pod hrozbou ztráty nemovitosti, ve které rodina žije, měla strach z budoucnosti, co bude s rodinou mj. s nezl. dítětem. Rovněž veřejnost se mohla dozvědět o zajištění nemovitostí. Rodina vnímala situaci úkorně, což dopadlo na čest žalobkyně, její dobré jméno, dobrou pověst. V době trvání zajištění žalobkyně jiné své nemovitosti pronajímala. Pokud si chtěla vzít hypotéku v bance, byla pro ně rizikový klient. Dívali se na ni jinak, když předložila výpis z katastru nemovitostí. V důsledku stresu se v rodině objevovaly konflikty. Ve všech reportážích byly zveřejňovány i adresy žalobkyně. Lidé se chodili dívat na zajištěné pozemky, na dům, celá rodina zajištění řešila, kdykoliv se sešla. Uvedla, že jednotlivé dopady uváděla k celému řízení, protože tvořilo jeden celek. To, že s žalobkyní nebylo jednáno jako se zúčastněnou osobou, s tím bylo spojeno v momentě, kdy jí bylo zamezeno vystupovat jako zúčastněná osoba, nemohla se dostatečně bránit a předkládat důkazy. Pokud by nedošlo k pochybení, délka zajištění by byla zřejmě kratší a duševní útrapy s tím spojené by byly menší. Taktéž by měla více času na syna a věnovat se babičce. Sama po celou dobu řízení tvrdila a předkládala důkazy k vyvrácení pochybností OČTŘ, její argumentace byla po celou dobu stejná. Šetření k majetkovým poměrům žalobkyně proběhlo až u hlavního líčení, následně žalobkyně předložila všechny důkazy. 4) Žalovaná ve vyjádření k žalobě nesporovala, že u ní žalobkyně dne 28. 2. 2023 uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy v celkové výši 1 125 000 Kč. Z důvodu nezapůjčení přílohového spisu se věcně nevyjádřila, nicméně sporovala existenci všech podmínek odpovědnosti státu za škodu. Rovněž vznesla námitku existence věci pravomocně rozsouzené k části posuzovaného tr. řízení, a to za období od 4. 6. 2015 do 4. 10. 2018, což mělo být projednáváno u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 108/2020. Dále vznesla námitku promlčení s tím, že usnesení Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne 23. 5. 2022 bylo žalobkyni doručeno dne 5. 8. 2022 a žalobkyně uplatnila nároky až 28. 2. 2023. Žalobu podala dne 24. 8. 2023. Počátek běhu lhůty je dle žalované třeba počítat od právní moci, resp. od doručení písemnosti, kterým došlo ke zrušení zajištění, nikoliv až od výmazu poznámky z katastru nemovitostí. V průběhu řízení žalovaná doplnila námitku promlčení tak, že za okamžik počátku běhu promlčecí lhůty považuje datum 13. 12. 2019, kdy se žalobkyně mohla z rozhodnutí Vrchního soudu v [Anonymizováno] dozvědět o tom, že došlo k pochybení, a tedy k nesprávnému úřednímu postupu. 5) Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě či na základě shodných tvrzení stran učinil tato skutková zjištění: 6) Usnesením Policie ČR, [Anonymizováno] ze 4. 6. 2015, č. j. [Anonymizováno] byl v trestní věci proti obviněným [jméno FO], [jméno FO] a dalším stíhaným pro zločin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1, 2 písm. a), odst. 1 tr. zkn. ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zkn. a zločin legalizace výnosu z trestné činnosti podle ustanovení § 216 odst. 1 písm. a), odst. 3 písm. b), odst. 4 písm. b) ve formě spolupachatelství podle § 23 tr. zkn., podle § 79f) tr. ř. ve spojení s ustanovením § 79d) odst. 1 tr. ř. po předchozím souhlasu státního zastupitelství zajištěn jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti pozemek parc. č. [hodnota], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m, zapsáno na LV č. [hodnota], [právnická osoba] pro hlavní město [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa], ve vlastnictví žalobkyně. Usnesení je v právní moci 2. 9. 2015. Žalobkyni bylo zakázáno nakládat z nemovitostmi. Opravným usnesením z 15. 7. 2015, č.j. [Anonymizováno], bylo nahrazeno usnesení tak, že se zajišťuje pozemek parc. č. [hodnota], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m, zapsáno na LV č. [hodnota], k. ú. [adresa], obec [adresa] ve vlastnictví žalobkyně. Opravné usnesení v právní moci 2. 9. 2015. Usnesením ze dne 4. 6. 2015 stejného policejního orgánu č. j. [Anonymizováno] byl zajištěn jako náhradní hodnota za výnos z trestné činnosti pozemek parc. č. [Anonymizováno], orná půda, o výměře [Anonymizováno] m, zapsáno na LV číslo [hodnota], [právnická osoba] pro [Anonymizováno] kraj, Katastrální pracoviště [adresa] západ ve vlastnictví žalobkyně. Usnesením ze dne 15. 7. 2015, č. j. [Anonymizováno], v právní moci 2. 9. 2015 byl výrok usnesení nahrazen tak, že se zajišťuje pozemek parc. č. [Anonymizováno] orná půda o výměře 853 m, zapsáno na LV číslo [hodnota], k. ú. [adresa], obec [adresa] ve vlastnictví žalobkyně. Usnesení byla žalobkyni doručena 23. 6. 2015, opravná usnesení 28. 7. 2015. Žalobkyně podala proti usnesením stížnosti, které odůvodnila 7. 7. 2015. Proti usnesení podal stížnost i obviněný [jméno FO]. Dne 17. 7. 2015 žalobkyně prostudovala trestní spis. Vrchní soud usnesením z 2. 9. 2015, sp. zn. 3 To 8 a 3 To 9/2015 zamítl stížnosti žalobkyně a obviněného [jméno FO] proti usnesením č.l. 1616 a 1617. Dle odůvodnění napadená rozhodnutí mají zákonný podklad, jsou vydána oprávněným orgánem a mají charakter dočasného zajišťovacího institutu, jehož důvodnost i zákonnost je vysvětlena v rozhodnutí. U žalobkyně i s ohledem na její věk nelze dovodit, že by její příjmy ze zaměstnání umožňovaly nákup a údržbu nemovitostí, které jsou předmětem rozhodnutí, ale i dalších zakoupených nemovitostí. Rozsah zajištěného nemovitého majetku proto důvodně nasvědčuje, že nejenom tyto nemovitosti fakticky představují výnos z trestné činnosti, která měla být páchána jejím otcem a manželem, kdy tento majetek na ni fakticky převedli právě proto, aby nemohl být zajištěn jako jejich vlastní majetek v případě odhalení trestné činnosti. Stěžovatelka sama v podané stížnosti ani v žádném jiném podání nevysvětlila původ finančních prostředků na nákup nemovitosti, aby bylo možno učinit závěr o tom, že tyto finanční prostředky nemají s tvrzenou trestnou činností spojitost. Důkazy dosud opatřené orgány činnými v trestním řízení nasvědčují nejméně závěrů o důvodnosti zahájení trestního stíhání proti obviněným i o důvodnosti trvání tohoto řízení v současné době. Dne 14. 3. 2016 podala Policie ČR, [Anonymizováno] k Vrchnímu státnímu zastupitelství v [Anonymizováno] návrh na podání obžaloby proti celkem osmi osobám. Dne 17. 3. 2016 žalobkyně požádala o souhlas pronájmem jiných zajištěných nemovitostí, a to bytového domu č.p. [Anonymizováno], který je součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, zapsáno na LV č. [hodnota] v KÚ [Anonymizováno]. Další žádost o vydání souhlasu s pronájmem zajištěné nemovitosti podala žalobkyně dne 20. 7. 2016. Jednalo se o souhlas k rodinnému domu č.p. [Anonymizováno]. Státní zástupkyně sdělila žalobkyni dne 29. 7. 2016, že jí neuděluje souhlas s pronájmem nemovitostí, konkrétně pozemku parc. č. 624/3, 625/1, 625/2 rodinného domu Stodůlky č.p. 2738. Obžaloba ve věci byla podána Vrchním státním zastupitelstvím k [Anonymizováno] dne 20. 10. 2016 proti osmi obžalovaným. Někteří z obviněných měli úmyslně zkrátit daň z přidané hodnoty nejméně o 722 602 253 Kč. Tato škoda se týkala obv. [jméno FO] i [jméno FO], dále obv. [Anonymizováno] a obv. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Dále pod bodem dva bylo mimo jiné teda obv. [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [právnická osoba] [Anonymizováno] kladeno za vinu způsobení škody 27 856 035 Kč, dále pod bodem tři obv. [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] škoda ve výši 36 533 991 Kč, pod bodem čtyři obv. [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] škoda ve výši 5 347 405 Kč a pod bodem pět obv. [jméno FO], [jméno FO], [Anonymizováno], [Anonymizováno] škoda ve výši 21 158 839 Kč, tedy celkově měli všichni obvinění způsobit České republice škodu zkrácením daně ve výši nejméně 813 498 533 Kč. Státní zástupce mimo nepodmíněné tresty pro všechny obviněné navrhl rozhodnout o zabrání náhradní hodnoty, kde mimo jiné jsou změny předmětné pozemky, které byly zajištěny žalobkyni. Obvinění byla sdělena již v roce 2012. K pokynu z 15. 11. 2016 soud rozeslal obžalobu účastníkům, obžaloba nebyla žalobkyni doručena. Po podání obžaloby účastníci podávali návrhy na doplnění dokazování, na zastavení trestního stíhání a podnět k výkonu dozoru nad postupem VSZ v [Anonymizováno]. Dne 23. 12. 2016 obdržel soud podnět k předběžnému projednání obžaloby. K pokynu z 3. 1. 2017 soud nařídil na 9. 1. 2017 veřejné zasedání ohledně předběžného projednání obžaloby. Dne 9. 1. 2017 při neveřejném zasedání čtena obžaloba, odročeno na neurčito. K pokynu z 9. 1. 2017 soud nařídil hlavní líčení na 10. 3. 2017. Dne 6. 2. 2017 doručen návrh na doplnění dokazování. V mezidobí soud obdržel žádost o zrušení zajištění dne 17. 2. 2017 od jednoho z obžalovaných. Dne 21. 2. 2017 návrh na doplnění obhajoby doručen soudu. K pokynu z 1. 3. 2017 byl učiněn neúspěšný pokus o doručení písemností jednomu z obžalovaných, který si opakovaně nepřebíral poštu, doručování proběhlo v součinnosti s policejním orgánem. Dne 3. 3. 2017 se vyjádřilo VSZ v [Anonymizováno] k návrhu na zrušení zajištění jednoho z obžalovaných. Další problémy s doručením byly u obž. [jméno FO], manžela žalobkyně. Dne 10. 3. 2017 konáno hlavní líčení, přednesena obžaloba, průběžně se vyjadřovali obhájci, odročeno hlavní líčení na termíny 10. 4., 13. 4., 27. 4., 10. 5., 11. 5., 5. 6., 6. 6., 11. 9., 12. 9., 25. 9., 26. 9., 9. 10., 10. 10., 23. 10., 24. 10., 6. 11., 7. 11., 20. 11., 21. 11., 4. 12. a 5. 12. 2017. V mezidobí soud obdržel překlad právní pomoci z [Anonymizováno]. Při hlavním líčení dne 10. 4. 2017 započaly výslechy obžalovaných. Další hlavní líčení 13. 4. 2017, probíhaly výslechy obžalovaných a čteny protokoly. Na termín 10. a 11. 5. předvoláni svědci a znalec spolu se znaleckým ústavem. Dne 2. 5. 2017 soud obdržel návrh na vyřazení ze spisu nezákonného důkazu. Následně probíhala komunikace ohledně výslechu utajovaného svědka. Při hlavním líčení dne 10. 5. 2017 vyslechnuta znalkyně, výslechy svědků, hlavní líčení pokračovalo 11. 5. 2017 dalšími výslechy svědků, současně byl vyslechnut další znalec za znalecký ústav, vyslechnuti svědci v obou dnech. Při hlavních líčeních 5. a 6. 6. 2017 mělo být vyslechnuto celkem 26 osob. Dne 16. 5. 2017 jeden z obžalovaných doplnil svou žádost o zrušení zajištění. Soud rozhodl dne 18. 5. 2017 o znalečném. Soud dále řešil export pro jednoho ze svědků k hlavnímu líčení. Při hlavním líčení dne 5. 6. 2017 probíhaly výslechy svědků, stejně tak 6. 6. 2017. Na hlavní líčení 11. 9., 9. 10., a 10. 10. 2017 předvolány další desítky svědků. Dále soud obdržel dne 22. 6. 2017 překlad žádosti o právní pomoc z roku 2013 z [Anonymizováno]. Dne 28. 7. doručeno vyjádření obhajoby, další návrh na doplnění dokazování je z 1. 9. 2017. Obžalovaný [jméno FO] požádal dne 6. 9. 2017 o zrušení zajištění v jiném členském státě. Při hlavním líčení dne 11. 9. 2017 byli vyslechnuti další svědci. Státní zástupkyně sdělila soudu kontaktní údaje na některé svědky, kterým bylo problém doručit. Při hlavním líčení dne 9. 10. 2017 pokračováno v dokazování, vyslechnuti svědci. Soud žádal v mezidobí o zapůjčení spisů od jiných soudů. K pokynu z 10. 10. 2017 soud zrušil hlavní líčení plánované na den 21. 11. 2017. Proběhlo doručování v součinnosti s policejním orgánem. Při hlavním líčení dne 23. 10. 2017 pokračováno v dokazování, taktéž 24. 10. 2017. Další hlavní líčení konáno dvacátého a 21. 11. 2017. K pokynu z 24. 10. 2017 soud vyrozuměl, že se nekoná hlavní líčení ve dnech 6. a 7. 11. 2017, soud dále požádal o předvedení svědka. Dne 7. 11. 2017 soud obdržel vyjádření VSZ v [Anonymizováno] k návrhu obžalovaného na zrušení zajištění. Při hlavním líčení dne 20. 11. 2017 pokračováno v dokazování, proběhl výslech svědka, který byl předveden, hlavní líčení odročeno na 4. a 5. 12. 2017 a zrušil se termín hlavního líčení nařízený na 21. 11. 2017. K pokynu z 20. 11. 2017 soud předvolal na 4. 12. 2017 svědky. Usnesením z 28. 11. 2017 soud zrušil zajištění letounu ve vlastnictví jedné z obchodních společností. Dne 30. 11. 2017 soud obdržel sdělení Policie ČR ohledně svědka [jméno FO], kde bylo potvrzeno, že svědek byl vyslechnut 11. 5. 2017 v režimu zvláštní ochrany a pomoci ochrany svědka. Při hlavním líčení dne 4. 12. 2017 pokračováno v dokazování, hlavní líčení odročeno na 1. 3., 13. 3., 20. 3., 21. 3. a 29. 3. 2018. Státní zástupce podal pozměněný návrh na provedení odposlechů, dále obdržel dne 4. 12. 2017 návrh jednoho z obhájců na znalecké vyšetření jednoho ze svědků. Hlavní líčení nařízeno k pokynu z 5. 12. 2017 na 20. 3., 21. 3., 1. 3., 13. 3. a 29. 3. 2018 s tím, že na těchto hlavních líčeních budou přehrány záznamy. Hlavní líčení konáno 1. 3. 2018, přehrávány záznamy, hlavní líčení pokračováno v již dříve avizovaných termínech, tedy konáno 13. 3., 20. 3., vždy pokračováno dokazování, přehrávaly se odposlechy, pokračováno 21. 3. s tím, že další líčení má proběhnout 29. 3., 20. 4., 29. 5., 11. – 12. 6., 11. – 12. 7., 18. – 19. 7. 2018. Na hlavním líčení dne 29. 3. 2018 pokračováno v dokazování, přehrávány záznamy. O hlavním líčení dne 29. 5. 2018 a jeho konání byla vyrozuměna i žalobkyně [Jméno žalobkyně], té bylo doručeno vyrozumění, obžaloba, respektive k tomuto hlavnímu líčení byly předvolány všechny zúčastněné osoby, včetně žalobkyně, doručeno předvolání 20. 4. 2018. K vyrozumění byl připojen přípis soudu s tím, že na tomto hlavním líčení bude dokazování zaměřeno na zajištěné věci. Žalobkyně má být vlastníkem věcí, u kterých státní zástupce navrhuje rozhodnout o zabrání věci, přičemž doposud jí nebyla možnost poskytnuta se k věci vyjádřit, proto je vyrozumívána. Může se vyjádřit, doložit dobu nabytí věci, způsob nabytí věci, prostředky, ze kterých byla nabyta, původ prostředků, referát soudu je z 12. 4. 2018. Hlavní líčení konáno dále 20. 4. 2018, při něm vyslechnuta svědkyně, odročeno na 29. 5. 2018. K pokynu z 20. 4. 2018 soud požádal i o předvedení svědků. Státní zástupce dne 19. 4. 2018 navrhl doplnění dokazování. Při hlavním líčení dne 29. 5. 2018 žalobkyně nebyla přítomna, přítomna byla její zmocněnkyně [tituly před jménem] [jméno FO], přednesla vyjádření žalobkyně a založila listiny, například prohlášení [jméno FO], znalecký posudek, opis notářského zápisu a podala písemný návrh na zrušení zajištění z 29. 5. 2018 k pozemkům parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno]. Hlavní líčení odročeno na 12. 6. 2018, dále odročeno na 12. 6. 2018, 11. a 12. 7. 2018, 18. a 19. 7. 2018. Dne 29. 5. 2018 soud rozhodl o svědečném. Po hlavním líčení obdržel další návrhy na doplnění dokazování. Při hlavním líčení dne 12. 6. 2018 byla přítomna zmocněnkyně žalobkyně. Při hlavním líčení dne 11. a 12. 7. 2018 nebyla žalobkyně přítomna, ani zmocněnec, při hlavním líčení 18. 7. 2018 byl přítomen zmocněnec žalobkyně, v závěrečné řeči upozorňoval na to, že je nedostatečná důkazní situace, aby mohl být zabrán majetek žalobkyně. Rozsudkem [Anonymizováno] ze dne 19. 7. 2018 byli obžalovaní uznáni vinnými a bylo rozhodnuto o zabrání náhradní hodnoty, a to pozemku parc. č. [hodnota] o výměře [Anonymizováno] m, zajištěno usnesením č.l. 1616 ve znění opravného usnesení na č.l. 1712 a pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m ve vlastnictví žalobkyně zajištěno usnesením č.l. 1617 ze dne 4. 6. 2015, ve znění opravného usnesení č.l. 1720. Dle odůvodnění prostředky získané trestnou činností byly dílem spotřebovány na nákupy nemovitostí, na osoby blízké obžalovaným, popřípadě na obchodní společnosti, které se na zkrácení DPH přímo nepodílely, tedy oba zajištěné pozemky jsou ve vlastnictví [Jméno žalobkyně], jde o dceru obžalovaného [jméno FO] a manželku obžalovaného [jméno FO], která tento majetek nabyla 28. 12. 2011 za 6,29 milionů Kč. Podle výsledku šetření majetkových poměrů neměla v tu dobu žádné příjmy, kterou, ze kterých by mohla částku uhradit a těžko lze považovat za náhodu, že nemovitosti nakupuje zrovna v době, kdy se její otec a manžel dopouští krácení daně a přidané hodnoty na dovozu PHM, kterým získávají vysoké objemy peněz. Stejná úvaha platila u obou těchto pozemků. V rámci spisu bylo založeno prohlášení, že prostředky na zakoupení těchto nemovitostí byly poskytnuty v [Anonymizováno] žijící paní [jméno FO] a panem [jméno FO], soud prohlášení neuvěřil, vzal ho za účelové. Žalobkyně sdělila soudu dne 20. 8. 2018, že udělila novou plnou moc [tituly za jménem] [jméno FO]. Žalobkyně podala dne 27. 9. 2018 odvolání proti rozsudku. Ve dnech 30. 9. 2018 – 2. 10. 2018 podávali odvolání obžalovaní. K pokynu z 5. 10. 2018 byl opis rozsudku zaslán zúčastněným osobám. Průběžně soud dostával zprávy o údržbě zajištěných vozidel, proplácel jejich náklady. Dne 19. 10. 2018 soud rozhodl o zrušení zajištění mimo jiné pozemku parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno], jehož součástí je rodinný dům č.p. [Anonymizováno] ve vlastnictví žalobkyně. Proti tomuto usnesení podala stížnost státní zástupkyně, kterou vzala následně zpět. Usnesením 10. 10. 2019 soud vzal na vědomí zpětvzetí stížnosti. Usnesením z 12. 10. 2018 byly jednomu z obžalovaných vráceny zajištěné věci. Žalobkyně odůvodnila odvolání proti rozsudku dne 17. 10. 2018, téhož žalobkyně požádala o doručení usnesení ze dne 19. 7. 2018, kterým bylo zrušeno zajištění jejich pozemků. K pokynu z 6. 12. 2018 soud vyzval k odstranění vad odvolání obžalované. V průběhu prosince 2018 soud obdržel doplnění odvolání obžalovaných. Zmocněnec žalobkyně sdělil 19. 12. 2018 soudu, že doplnění odvolání doručil [Anonymizováno] dne 17. 10. 2018. Někteří z obžalovaných do spisu zakládali nové znalecké posudky. Dne 10. 1. 2019 soud vydal opravné usnesení k usnesení o zrušení zajištění. Dne 17. 1. 2019 soud vyzval jednoho z obžalovaných, nechť si zvolí obhájce, neboť jeho dosavadní vypověděl plnou moc. K pokynu z 11. 2. 2019 bylo zasláno usnesení z 19. 7. 2018 o zrušení zajištění a usnesení ze dne 12. 10. 2018 o vydání souboru směnek, mimo jiné i žalobkyni, jejímu zmocněnci doručeno 26. 2. 2019. Spis předložen Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] dne 21. 3. 2019. Dne 4. 4. 2019 soud obdržel další návrh na doplnění dokazování a další doplnění odvolání, další doplnění bylo podáno 20. 9. a 17. 10. 2019. K pokynu z 15. 11. 2019 nařízeno na 9. – 13. 12. 2019 veřejné zasedání, o jeho konání bylo vyrozuměna žalobkyně dne 20. 11. 2019, zmocněnci 19. 11. 2019. Dne 18. 11. 2019 byla jednomu z obžalovaných ustanovena obhájkyně soudem prvního stupně. Dne 29. 11. 2019 soud obdržel žádost o zrušení zajištění jednoho z obžalovaných. Jeden z obžalovaných požádal dne 21. 11. 2019 o odročení jednání. K pokynu z 26. 11. 2019 soud sdělil žadatelům, že jednání odročeno nebude. Žalobkyně doplnila odvolání dne 2. 12. 2019, v odvolání uvedla, že jí nebyla umožněna účast u hlavního líčení, v případě její osoby byla tedy porušena práva, jelikož po dobu téměř celého hlavního líčení nebyla předvolávána, měla přitom právo se účastnit celého hlavního líčení a zároveň v přípravném řízení jí umožnil policejní orgán nahlédnout pouze do části spisu. V tomto odkázala na záznam o nahlížení do spisu z 17. 7. 2015, kde jí bylo umožněno nahlédnout do části týkající se zajištění majetku. Při veřejném zasedání konaném u VS v [Anonymizováno] dne 9. 12. 2019 se žalobkyně k veřejnému zasedání nedostavila, její zmocněnec se dostavil. Usnesením z 9. 12. 2019 odvolací soud vyloučil trestní věc obž. [Anonymizováno] ze společného řízení k samostatnému projednání o odvolání. U veřejného zasedání dne 10. 12. 2019 rovněž žalobkyně nepřítomna, zmocněnec ano. Při veřejném zasedání dne 13. 12. 2019 odvolací soud vyhlásil rozsudek, který mimo jiné ve výroku II. z podnětu odvolání zúčastněných osob, mimo jiné i žalobkyně ve výrocích o zabrání náhradní hodnoty, kde jsou zmíněny pozemky žalobkyně parcela č. [hodnota] a [Anonymizováno], rozhodnutí zrušil a vrátil. Uvedl, že došlo ke zkrácení práv žalobkyně coby zúčastněné osoby postupem nalézacího soudu, kdy jí nebylo umožněno od počátku soudního řízení se účastnit hlavních líčení a vykonávat práva zúčastněné osoby, i když je nutno připustit, že předmětné nemovitosti nakupovala ve vztahu k době páchání trestné činnosti daňového charakteru, kterou řídil její otec a manžel velmi významnou okolností. Nicméně pouhá tato skutečnost nemůže vést k závěru o oprávněnosti vydaného rozhodnutí, zejména kdy žalobkyně v odvolání vysvětlila původ peněžních prostředků, které měla na nákup nemovitosti získat od paní [jméno FO]. I odvolací soud vyslovil pochybnost o tom, proč by si tyto peníze půjčovala paní [jméno FO] manželce svého synovce a nikoliv jemu, nelze to tedy nyní jednoznačně uzavřít. Výrok o zabrání náhradní hodnoty je přinejmenším předčasný, kdy pro vyslovení ještě nebyly beze zbytku zákonné podmínky splněny a dokazování nutno v naznačených směrech doplnit, a to případně i dalšími důkazy. Je nutné šetřit majetkové poměry odvolatelky, která by měla dostat možnost se k těmto tvrzením, majetkovým poměrům vyjádřit, stejně jako k původu peněžních prostředků, kterými disponovala a disponuje. Bude třeba rovněž důkazní stav rozšířit i o období předcházející a následující. Bude třeba dále šetřit zjištění účtu, kterými disponovala, a původem peněz, jak s nimi nakládala, taktéž bude třeba prověřit tvrzení o půjčce 700 000 Kč od matky včetně zjištění doby půjčky, původ takto půjčených peněz matkou z hlediska předmětné daňové činnosti a získání výnosů z ní. K pokynu z 29. 1. 2020 odvolací soud nařídil na 2. 3. 2020 veřejné zasedání ve vyloučené věci obž. [Anonymizováno]. Dne 2. 3. 2020 veřejné zasedání proběhlo, odročeno na 13. 3. 2020, při něm soud vyhlásil rozsudek. Spis byl v průběhu července zapůjčen OS pro Prahu 2, spis vrácen soudu prvního stupně 4. 8. 2020. K pokynu z 5. 8. 2020 rozhodnutí odvolacího soudu zasláno mimo jiné žalobkyni. Odsouzený požádal dne 14. 8. 2020 o odklad výkonu trestu, v srpnu zaslány odsouzeným výzvy k nástupu do výkonu trestu. Usnesením z 18. 8. 2020 bylo uloženo odsouzeným nahradit náklady státu trestního řízení a nařízen výkon trestu, zároveň soud požádal obchodní rejstřík o spolupůsobení při výkonu uložených trestů zákazu činnosti, taktéž požádal [Anonymizováno] dne 28. a 31. 8. 2020 o realizaci trestu propadnutí náhradní hodnoty. Dne 18. 8. 2020 soud informoval některé odsouzené o tom, že byl nařízen odposlech a záznam telekomunikačního provozu. Jedna ze zúčastněných osob požádala dne 7. 9. 2020 o vydání zajištěných věcí. K tomu 10. 9. 2020 VSZ v [Anonymizováno] zaslalo soudu přehled zajištěných věcí a sdělení o jejich následném osudu. Dne 10. a 11. 9. 2020 odsouzení požádali o odklad výkonu trestu. Odsouzení podali dovolání dne 11., 14., 15. 9., 1., 2., 5. 21., 30. 10. 2020 a 2. 12. 2020. Odsouzený [jméno FO] informoval soud o tom, že podal podnět k podání stížnosti pro porušení zákona. Usnesením z 18. 9. 2020 soud rozhodl o odkladu výkonu trestu jednoho z odsouzených. K pokynu z 30. 9. 2020 soud dal poukaz k vydání depozita [Anonymizováno], zaslal rozhodnutí s doložkami právní moci do věznice, vyzval k nástupu trestu dva z odsouzených. Dne 24. 9. 2020 Nejvyšší soud vyžádal u soudu prvního stupně zapůjčení spisu s ohledem na to, že obv. [jméno FO] dal návrh na zahájení řízení o přezkoumání zákonnosti příkazu k odposlechu. Usnesením z 30. 9. 2020 soud vrátil zajištěné vozidlo jednomu z odsouzených. K pokynu z 9. 10. 2020 soud zaslal rozhodnutí vrchního soudu finančním úřadům a dovolání odsouzených zaslal NSZ. Dne 16. 10. 2020 soud rozhodl o vrácení finančních prostředků společnosti spol. [jméno FO]. Dne 13. 10. 2020 požádala žalobkyně o zrušení zajištění, konkrétně u parc. č. [hodnota] a č. [hodnota], kde poukázala, že nemovitosti jsou stále zajištěny a zajištění trvá od 4. 6. 2015, kdy upozorňovala na to, že zajištění trvá nepřiměřeně dlouhou dobu a navrhla, aby soud rozhodl tak, že zruší zajištění. Na to reagovala předsedkyně senátu přípisem zaslaným zmocněnci žalobkyně tak, že vzhledem k tomu, že jsou závazné pokyny u Vrchního soudu v [Anonymizováno], je nepochybné, že VSZ v [Anonymizováno], které navrhlo uložit toto ochranné opatření, potřebuje přiměřenou dobu k zajištění důkazů, včetně mezinárodní pomoci, a to s ohledem na argumentaci tak, jak je v odvolání uváděna, to vše za situace, kdy od jara roku 2020 je v souvislosti s epidemiologickou situací podstatně ztížena možnost rozhodovat v obvyklých lhůtách. V činnosti nalézacích soudů neshledala s ohledem na mimořádný rozsah a složitost věci, jakož i s přihlédnutím k významnému rozšiřování dokazování na základě aktivity všech stran žádné průtahy i četnost úkonů v rámci vykonávacího řízení opět mimořádného rozsahu a náročnosti, je nebývalá. Její původní předpoklad byl, že po zajištění listinných důkazů státní zástupkyní, a to ve lhůtě, kterou určila, bude nařízeno veřejné zasedání na druhou polovinu prosince 2020. S ohledem na mimořádnou situaci v zemi, což představuje objektivní neovlivnitelný stav, dochází k postupnému paralyzování prvostupňového úseku [Anonymizováno], má za to, že ke stanovení termínu dojde nejdříve v první čtvrtině příštího roku. Pokynem z 5. 8. 2020 soud prvního stupně sdělil státní zástupkyni, že se bude muset znovu zabývat zajištěnými věcmi. Dokazování nalézací soud provede vzhledem k tomu, že půjde výlučně o rozhodování o ochranném opatření, bude však na státním zastupitelství, aby ve spolupráci s OČTŘ v přípravném řízení zajistilo důkazy nejméně v rozsahu požadovaném odvolacím soudem, má nalézacímu soudu předložit nebo může předložit i další důkazy, které mohou podporovat tvrzení VSZ s tím, že je důvod pro rozhodnutí o zabrání věci. Nalézací soud si je vědom toho, že si vyžádá zajištění listin určitý čas, a proto určil čas ve výměře čtyř měsíců. Pokynem z 21. 10. 2020 se soud obrátil na VSZ s dotazem, v jakém stadiu se nachází zajišťování důkazů, o které budou opírat své návrhy na zabrání náhradní hodnoty a zda lze ve stanoveném termínu očekávat jejich dodání, pokud ne, žádal o sdělení konkrétních důvodů. Usnesením z 22. 10. 2020 byl ods. [Anonymizováno] opakovaně odložen výkon trestu. Dne 23. 10. 2020 se VSZ vyjádřilo k dovolání. K pokynu ze 4. 11. 2020 soud urgoval VSZ ohledně reakce na přípis soudu. Usnesením z 5. 11. 2020 soud rozhodl o započtení zadržení do výkonu trestu odsouzených. VSZ v [Anonymizováno] sdělilo dne 9. 11. 2020, že v souvislosti s šetřením k rozhodnutí o zajištěných věcech bylo dosud provedeno finanční šetření a šetření v místě bydliště ve vztahu k pí. [jméno FO], finanční šetření k pí. [jméno FO] doručených výpisy z účtu, které se nyní vyhodnocují, probíhá šetření k pobytu na území ČR, zjištěno místo jejího pobytu na území ČR, bude kontaktována a její výslech bude možné provést v rámci veřejného zasedání. Dále provedeno šetření o jejím vlastnictví nemovitostí na území ČR, vyžádány výpisy z účtu žalobkyně, které byly již doručeny, provádí se vyhodnocování, dále byly vyžádány informace od správce daně, provádí se šetření ke společnosti [jméno FO], výše uvedené materiály budou po provedení vyhodnocení zaslány soudu, termín nelze stanovit s ohledem na mimořádnou současnou situaci. K tvrzením zúčastněné osoby o tom, že doba, po kterou zajištění trvá, je nepřiměřeně dlouhá, státní zástupkyně uvedla, že zajištění sice trvá od roku 2015, ale vzhledem k povaze a složitosti věcí nelze považovat ji za nepřiměřeně dlouhou i s ohledem na to, že [tituly před jménem] [jméno FO] předložila své důkazy až v závěru hlavního líčení a doplnila je materiály až u odvolacího soudu. Vzhledem k tomu, že odvolací soud zrušil výrok o zabrání věci nemovitosti, je nutno provést další šetření, aby po prověření jejich tvrzení bylo možno spolehlivě věci rozhodnout. Důvody, pro které byly předmětné nemovitosti zajištěny, tedy nadále trvají. Usnesením z 19. 11. 2020 soud odložil výkon trestu odsouzenému [jméno FO] do 19. 5. 2021. Vyjádření k dovolání soud obdržel dne 14. 12. 2020. Spis byl předložen Nejvyššímu soudu dne 11. 1. 2021. Usnesením z 25. 2. 2021 Nejvyšší soud konstatoval, že nebyl porušen zákon u ods. [jméno FO] příkazem k odposlechu záznamu telekomunikačních zařízení. Dne 11. 2. 2021 VSZ předložilo soudu výsledky šetření. Odsouzený [Anonymizováno] požádal dne 27. 4. 2021 o přerušení výkonu trestu. K pokynu z 19. 8. 2021 Nejvyšší soud nařídil na 25. 8. 2021 neveřejné zasedání, při něm dovolání spojené ke společnému projednání usnesením. K pokynu ze 17. 9. 2021 soud nařídil na 4. 11. 2021 veřejné zasedání, předmět rozhodování o ochranném opatření návrhu státní zástupkyně na zabrání náhradní hodnoty. Zároveň napsal, že je veřejné zasedání nařízeno, ač stále není k dispozici spis, který se nachází u Nejvyššího soudu s dovoláními odsouzených osob. Požádal účastníky o poskytnutí kopií či originálu za účelem pořízení kopií listin, které na podporu svých návrhů předložili soudu. O veřejném zasedání vyrozuměl žalobkyni a jejího zmocněnce, zároveň informoval zmocněnce o tom, že v rámci prvního veřejného zasedání budou seznámeni s důkazy, bude mít možnost se k nim vyjádřit, taktéž k návrhu státní zástupkyně tak, jak ho učinila v závěrečné řeči a budou moci navrhnout důkazy. Dne 15. 10. 2021 soud obdržel plnou moc nového zmocněnce žalobkyně, požádal o nahlédnutí do spisu, dále uvedl, že ví o tom, že dne 25. 11. 2020 byla vyslechnuta [jméno FO] Policií ČR, [Anonymizováno] toto zjišťuje z výzvy k podání vysvětlení, která byla paní [jméno FO] policií doručena, jedná se o svědkyni zmíněnou Vrchním soudem v [Anonymizováno], nicméně policejní orgán nedal zmocněnci kopii protokolu, dále navrhl výslech svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno] k otázce finančních odpisů z nemovitostí vlastněných klientkou, dále předkládal i přehled dokumentů vztahujících se k získání nemovitostí žalobkyní, případně prokazující dlouhodobý kladný vztah pí. [jméno FO] k rodině klientky, zejména její podporu v době vážné nemoci [jméno FO], založil seznam příloh. Dne 4. 11. 2021 se konalo veřejné zasedání u soudu prvního stupně, osobně se zúčastnila žalobkyně, včetně jejího zmocněnce, na tomto zasedání provedeno dokazování listinnými důkazy, byl proveden výslech zúčastněných osob v postavení svědka, odročeno na 21. 1. 2022. Soud prvního stupně žádal Nejvyšší soud dne 8. 11. 2021 o krátkodobé zapůjčení spisu za účelem provedení důkazů ze spisu v rámci veřejného zasedání konaného o návrhu státní zástupkyně na zabrání náhradní hodnoty, termín 2. 12. 2021 a 28. 1. 2022. K tomu Nejvyšší soud dne 11. 11. 2021 sdělil, že spis nelze zapůjčit, neboť je rozhodováno o dovolání. Dne 2. 12. 2021 se konalo veřejné zasedání, v něm provedeny listinné důkazy, respektive bylo pokračováno v dokazování, vyslechnuti svědci, odročeno na 28. 1. 2022. K němu voláni svědci, informováni o něm zúčastněné osoby, včetně zmocněnců. Dne 3. 12. 2021 státní zástupce doplnil návrh na zabrání věci. Dne 3. 12. 2021 požádaly zúčastněné osoby o navrácení věci. Usnesením ze 17. 12. 2021 byly zúčastněné osobě [jméno FO] vráceny zajištěné věci, taktéž [jméno FO], roz. [Anonymizováno]. Dne 25. 1. 2022 soud prvního stupně vydal opravné usnesení k usnesení ze dne 16. 10. 2020, kde byla uvedena jiná částka. Proti tomuto usnesení podala stížnost zúčastněná osoba [jméno FO]. Stížnost byla předložena vrchnímu soudu dne 1. 3. 2022, o které rozhodl v neveřejném zasedání dne 17. 3. 2022 tak, že napadené usnesení zrušil. Při veřejném zasedání ve věci zabrání náhradní hodnoty dne 21. 1. 2022 pokračováno v dokazování, vyslechnuti svědci odročeno na 7. 2., 28. 2. a 2. 3. 2022. Při veřejném zasedání dne 7. 2. 2022 pokračováno v dokazování výslechem svědků, na tomto zasedání vyhlášena usnesení, kterým byla zúčastněné osobě [jméno FO]. vyloučena k samostatnému projednání, v závěru bylo ve výroku prvním vyhlášeno usnesení, kterým byl návrh státního zástupce, aby zúčastněné osobě, mj. žalobkyni, byly zabrány věci pozemek parc. č. [hodnota] a pozemek parc. č. [Anonymizováno] zamítnut. V odůvodnění rozhodnutí je uvedeno, že Dále soud z již prováděného usnesení [Anonymizováno] 7. 2. 2022 uvádí, že tento soud tam konstatoval, že nalézací soud je povinen důkazy, stejně i důkazy, které navrhnou zúčastněné osoby provést, zhodnotit a rozhodnout. Veden těmito úvahami adresoval nalézací soud státnímu zastupitelství výzvu, aby samo či ve spolupráci s orgány činnými ve věci v přípravném řízení zajistilo důkazy nejméně v rozsahu požadovaném odvolacím soudem. Vyzval státního zástupce, aby zajistil a nalézacímu soudu předložil i další důkazy, o které bude opírat svá tvrzení a jimiž bude prokazován, že je důvod pro rozhodnutí o zabrání věci. Časový rámec, který poskytl státnímu zástupci, nebyl dodržen, podíl na tom měla i nepříznivá epidemiologická situace. Trestní spis se dlouhodobě nachází u Nejvyššího soudu, když odsouzení podali ve věci dovolání. Žádosti soudu o zapůjčení spisu nebylo vyhověno. Senát měl za to, že není na místě vyčkávat další blíže neurčenou dobu, neboť o podaných dovoláních bude rozhodnuto, a to s přihlédnutím k délce doby, po kterou zajištění trvá, senát [Anonymizováno] uzavřel, že ve vztahu k zúčastněným osobám uvedeným ve výrokové části tohoto usnesení je možno po doplnění dokazování dle pokynů VS v [Anonymizováno] rozhodnout. Nalézací soud doplnil dokazování především o výslechy dotčených zúčastněných osob, postavení svědků. Rozhodování o navrženém ochranném opatření poté, co byl spis vrácen VS v [Anonymizováno] si vyžádalo delší časový úsek. Bylo potřeba, aby státní zástupkyně zajistila větší množství důkazů, zaslaný šanon čítá 279 stran, a to především nových listinných důkazů. Nepříznivě se na rychlosti řízení podepsala i epidemiologická situace. Ta sice doznává zlepšení, ale stále není příznivá. [jméno FO] má sice nemovitý majetek v České republice, má ho však také v [Anonymizováno], [Anonymizováno] a jinde. Zmocněnec vyjádřil znepokojení, pokud by měla být paní [jméno FO] toho času znovu volána. Senát uzavřel, že za situace, kdy státní zástupkyně původně ve věci činná, ať již nebyla pánem sporu, v rámci doplnění důkazů předložila i úřední záznam o podaném vysvětlení paní [jméno FO], ten byl přečten, když s ním souhlasil i ve věci nově činný státní zástupce, obsahem a rozsahem se to týká všech skutečností, kterými se měl nalézací soud zabývat, není na místě prodlužovat řízení. V hlavním líčení bylo prováděno rozsáhlé dokazování, odposlechy a záznamy telekomunikačního provozu ve vztahu k dotčeným zúčastněným osobám, jak vyplývá z rozboru důkazů v rozsudku nalézacího soudu, nebyl proveden žádný důkaz, který by je spojoval se zajištěnou komunikací, ani v rámci veřejného zasedání státní zástupce neoznačil jako důkaz k podpoře svých tvrzení jakýkoliv odposlech, který by měl vztah k uvedeným třem zúčastněným osobám. Státní zástupce tak doplnil dokazování o listinné důkazy a úřední záznamy o podaném vysvětlení. Za dané důkazní situace soud uzavřel, že státní zástupce předloženými důkazy nepřesvědčivě v případě [tituly před jménem] [jméno FO] nedoložil, že nemovitosti byly zakoupeny za prostředky získané trestnou činností blízkých osob, nevyvrátil, že k půjčce od paní [jméno FO] došlo tak, jako to ve shodě uvádí [tituly před jménem] [jméno FO] i paní [jméno FO], a to obě v postavení svědků, že tedy nemovitosti byly pořízeny za prostředky, které s trestnou činností odsouzeného [jméno FO] a [jméno FO] neměly žádnou souvislost. Písemné vyhotovení usnesení rozesláno k pokynu 3. 3. 2022 mj. žalobkyni i jejímu zmocněnci. Proti usnesení podal stížnost státní zástupce dne 7. 3. 2022. [jméno FO] č.l. 671 se nachází úřední záznam o podaném vysvětlení [jméno FO], který se uskutečnil 25. 11. 2020. Spis byl předložen vrchnímu soudu dne 10. 3. 2022 se stížností státního zástupce. Žalobkyně se ke stížnosti vyjádřila 25. 4. 2022. Dne 2. 5. 2022 soud požádal o součinnost katastrální úřad s ohledem na to, že spis je u NS a nemá teď rozhodnutí k dispozici. Usnesením z 12. 5. 2022 soud rozhodl o zrušení zajištění náhradní hodnoty ve vztahu k odsouzenému [Anonymizováno]. Vrchní soud usnesením z 23. 5. 2022 stížnost proti usnesení z 7. 2. 2022 zamítl, spis vrácen soudu prvního stupně 26. 7. 2022 s tím, že došlo k prodloužení lhůty k vyhotovení a vypravení rozhodnutí do 20. 7. 2022. Dne 19. 7. 2022 soud obdržel žádost jednoho z obhájců o přiznání odměny. Usnesení soudu prvního stupně, do kterého směřovala stížnost, se vrátila soudu v obálce jako nedoručená žalobkyni. Usnesení Vrchního soudu v [Anonymizováno] si žalobkyně převzala 5. 8. 2022, její zmocněnec 1. 8. 2022. Usnesením z 25. 8. 2022 soud zrušil zajištění náhradní hodnoty pozemků ve vlastnictví žalobkyně, usnesení právní moci 30. 8. 2022 doručeno zmocněnci žalobkyně 29. 8. 2022, katastrálnímu úřadu 1. 9. 2022. V mezidobí u Nejvyššího soudu dne 21. 2. 2022 Nejvyšší soud rozhodl o vyloučení z vykonávání úkonu trestního řízení [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Usnesením ze 6. 4. 2022 byla dovolání odsouzených odmítnuta, spis vrácen soudu prvního stupně 22. 6. 2022. K pokynu z 29. 6. 2022 soud rozeslal rozhodnutí Nejvyššího soudu po vrácení spisu včetně žalobkyně. Dne 28. 6. 2022 soud požádal o součinnost obchodní rejstřík při realizaci výkonu trestu spočívajícího v zákazu výkonu funkce statutárního orgánu obchodních společností. Dne 28. 6. 2022 soud rozhodl o povinnosti odsouzeného nahradit státní náklady trestního řízení za řízení a zcela bezvýsledně podaném dovolání. Ve dnech 14. 5., 30. 8. 2021 a 24. 2. 2022 odsouzený [jméno FO] sděloval a dokládal, že má zdravotní problémy, nemůže nastoupit do výkonu trestu. Usneseními z 24. 5. a 16. 9. 2021 a 28. 2. 2022 soud rozhodl o odložení výkonu trestu odsouzeného [jméno FO] s odůvodněním, že odsouzenému selhávají téměř všechny nejdůležitější orgány a potřebují být pod neustálou kontrolu specializované péče, nelze předpokládat, že by si zdravotní stav odsouzeného zlepšil. Dne 5. 10. 2021 o odklad výkonu trestu požádal odsouzený [Anonymizováno] a soud usnesením z 21. 10. 2021 mu výkon trestu odložil (viz. obsah spisůa [Anonymizováno], sp. zn. [Anonymizováno] a zp. zn. [Anonymizováno]). 7) Usnesení policejního orgánu ze dne 4. 6. 2015 o zajištění jako náhradní hodnoty za výnos z trestné činnosti pozemku parc. č. [hodnota], zahrada, o výměře [Anonymizováno] m2, zapsáno na LV č. [hodnota] u Katastrálního úřadu [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa], bylo vyhotoveno policejním orgánem se dvěma různými odůvodněními (viz. usnesení Policie ČR, [Anonymizováno] ze dne 4. 6. 2015 na č. l. 186 spisu a usnesení Policie ČR, [Anonymizováno] ze dne 4. 6. 2015 na č. l. 181 zdejšího spisu). 8) Do katastru nemovitostí byl proveden zápis o zajištění nemovitostí ke dni 3. 8. 2015, účinky zápisu k 24. 6. 2015 (viz. výpis z KN pro LV č. [hodnota], k. ú. [adresa] ke dni 30. 8. 2022). 9) Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti od 27. 8. 2019 do 16. 2. 2021 a rovněž v období od 5. 3. 2019 do 28. 6. 2019 (viz. rozhodnutí o výplatě nemocenského po uplynutí podpůrčí doby vydané [adresa] z 2. 2. 2021, sp. zn. [Anonymizováno], rozhodnutí o [Anonymizováno] žalobkyně vystavené [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], [adresa]). 10) Žalobkyně navštívila dne 13. 10. 2016 neurologa pro bolesti hlavy. Uvedla, že už dříve před porodem mívala migrény, to pak na několik let ustalo, v poslední době se to vrací často s nauseou, zvracením, fotofobií, obrazci před očima, je jí nabízená hospitalizace k analgetizaci, tu odmítá (viz. lékařská zpráva žalobkyně z neurologického oddělení – ambulance [jméno FO] z 13. 10. 2016). Dne 19. 11. 2017 žalobkyně opět navštívila neurologii pro bolesti hlavy, léky zvrací, bolest má tepavý charakter, maximum za očima a v oblasti šíje, bolesti zhoršovány pohybem, vše je pro ni zvyklé, nausea nyní není, migrénu má asi od 16 let, během porodu a kojení zlepšení, ataky bolesti jsou zhoršené cca jeden rok, poté, co přestala kojit, frekvence proměnlivá, tento měsíc během posledního týdne třikrát, předtím tři týdny, nic, velmi dávno zkoušela profylaktickou léčbu (viz. lékařská zpráva z téhož oddělení z 19. 11. 2017 vystavená [tituly před jménem] [jméno FO]). Další návštěva uskutečněna 13. 12. 2017 a žalobkyně uvedla, že migrény v mají v rodině, od puberty se objevují v pubertě i profylaktická léčba, v období těhotenství a kojení byla zcela bez potíží, zakolísání v šestinedělí, po ukončení laktace operace endometriózy, nasazena hormonální antikoncepce, ale poté se stavy zhoršily, proto nedávno vysadila, efekt asi malý byl, bolesti ale nejsou vázány na menstruační cyklus, většinou chodí v salvách a trvají několik dní, dříve příchod migrény poznala, nyní zcela náhle, spouštěči jsou silná vůně kávy, stres, bolest je tepavá, ostrá, opakovaně zvrací a má zrakové obrazce (viz. lékařská zpráva z 13. 12. 2017). Dne 19. 11. 2017 žalobkyně s migrénou navštívila akutní interní ambulanci (viz. lékařská zpráva z [jméno FO]), dne 26. 4. 2019 navštívila oddělení akutního příjmu dospělých [Anonymizováno] s migrénou (viz. lékařská zpráva [Anonymizováno] ze dne 26. 4. 2019), dne 7. 10. 2019 navštívila akutní interní ambulanci s migrénou (viz. lékařská zpráva [jméno FO], akutní interní ambulance z 7. 10. 2019). Rovněž dne 2. 1. 2022 a 12. 6. 2022 a 17. 3. 2023 navštívila lékaře pro migrenózní ataky (viz. lékařská zpráva z [Anonymizováno], z 2. 1. 2022, lékařská zpráva z [jméno FO], neurologické oddělení z 12. 6. 2022 a ambulantní zpráva lékařská z [jméno FO], interní oddělení z 17. 3. 2023). 11) Žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedla, že jí rok 2015 změnil život, zajištění nemovitostí pro ni byla obrovská rána. Je pracovitý člověk, chodila na brigády a najednou si přečetla, že to tak není. Mimo dva zajištěné pozemky jí byly zajištěny tři řadové domy, kterých se netýkalo tohle řízení. Na jednom ze zajištěných pozemků byl rozestavěný dům a na druhém téměř dostavěný nezkolaudovaný dům v k. ú. [adresa], ve kterém bydleli po dobu zajištění. V době zajištění pozemků se na obou cena stavbách umístěných na zajištěných pozemcích pracovalo, následně měla zákaz s nimi nakládat, tedy se stavba zastavila a až v roce 2022 se ve stavbě pokračovalo. V řízení se aktivně zapojovala, chtěla jít nahlížet do spisu, ale předložil jí k nahlížení pouze tři spisy týkající se majetku s tím, že zbytek spisu jí nebyl předložen, což bylo zaprotokolováno. Potvrdila, že její manžel a otec vystupovali v tr. řízení jako obvinění, následně odsouzení, s manželem žila ve společné domácnosti, věděla o probíhajících hlavních líčeních. Její manžel a otec na hlavní líčení chodili. Následně uvedla, že nevěděla přesně, které konkrétní dny je hlavní líčení. S ohledem na stav, v jakém se nacházela od roku 2015, se snažili ji těchto věcí ušetřit. Nevěděla o podání obžaloby. Uvedla, že si nepamatuje, zda její širší rodina věděla o tom, že jí byly zajištěny nemovitosti. Její babička to viděla v televizi. Nejvíce se to začalo probírat od roku 2018, kdy byl vydán první rozsudek. Do té doby byla žalobkyně přesvědčena, že se nic stát nemůže. Věděli o tom, že je stíhán manžel i otec žalobkyně, ale s babičkou, žalobkyně řešila spíše majetek. Trestní stíhání si řešil otec s manželem. S otcem má velmi špatné vztahy, celá věc byla hlavně spíše kvůli jejímu otci. V roce září 2015 došlo ke zhoršení jejího psychického stavu, kdy jí byly zamítnuty stížnosti proti usnesení o zajištění. Od té doby začala mít stavy paniky, které v ní vyvolával stres, že přijde o střechu nad hlavou. Věděla, jaký trest manželovi a otci hrozí. Nepočítala s tím, že by manžel mohl být odsouzený. Sama měla malé dítě, chodila do práce, měla své aktivity. K dotazu soudu, jak vnímala trestní stíhání manžela, uvedla, že pro ni tato situace byla virtuální, pro ni byl stěžejní pouze její majetek. Pokud by byl její manžel odsouzen, věděla, že se vrátí, ale pokud by jí vzali majetek, je to horší i s ohledem na to, že měla malé dítě. Současně vlastnila jiný majetek, který měla za účelem obživy, tedy v případě ztráty pozemků by musela jít bydlet do těchto jiných nemovitostí a ztratila by příjem. Kvůli zajištění nesměla pronajímat nemovitosti, takže jí příjmy klesly. Teoreticky mohla prodat tyto dva zajištěné pozemky, měla kupce. Řešila hypotéku a koupila si byt na [adresa] v roce 2018. Její manžel je dlouhodobě nemocný, Předtím jí bylo několik hypoték odmítnuto. Pronajímala nemovitosti, které byly na stejném LV jako zajištěné pozemky. V těchto situacích byl předkládán aktuální výpis z katastru nemovitostí s tím, že nájemníci viděli zápis o zajištění. Důvodem pracovní neschopnosti byly psychické problémy. Z důvodu stresu se jí vrátily ekzémy. Manžel má zdravotní problémy celou dobu, co spolu žijí. V roce 2023 její manžel nastoupil do výkonu trestu 2023, nyní je opět doma. Ze zdravotních důvodů měl předtím dlouhodobě odklad nástupu do VTOS. Nyní má VTOS přerušený. odklady ze zdravotních důvodů, aktuálně má přerušení ze zdravotních důvodů (viz. účastnická výpověď žalobkyně). 12) V reportáži pořadu [Anonymizováno] ze dne 21. 6. 2015 bylo informováno o trestním stíhání manžela žalobkyně s tím, že došlo k zajištění luxusní vily v [Anonymizováno] v [Anonymizováno], ve které [jméno FO] bydlel se svou manželkou, na kterou je vila napsaná. Je uvedeno jméno žalobkyně (viz. přepis reportáže z [Anonymizováno] ze dne 21. 6. 2015). 13) Žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne 28. 2. 2023. Žalovaná sdělila žalobkyni dne 20. 11. 2023, že jí nebyl zapůjčen předmětný přílohový spis, tudíž nárok věcně neprojednala (viz žádost o náhradu škody ze dne 28. 2. 2023, potvrzení žalované o přijetí žádosti ze dne 1. 3. 2023 a sdělení žalované z 20. 11. 2023 adresované právnímu zástupci žalobkyně). 14) Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. Soud neprováděl další důkazy z důvodu nadbytečnosti s ohledem na níže uvedené právní závěry soudu. 15) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 16) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 17) Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 18) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 19) Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 20) Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnila žalované nároky. 21) Soud v návaznosti na komentářovou literaturu k OdpŠk (Vojtek, P., Bičák, V.; Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. Praha:[Anonymizováno]C. H. Beck, 2017, str. 146, 147) konstatuje, že s výjimkou § 13 odst. 1 věty druhé a třetí není nesprávný úřední postup v OdpŠk blíže definován, jde ostatně o úmysl zákonodárce, neboť podle důvodové zpráva výstižnou definici nesprávného úředního postupu nelze pro jeho mnohotvárnost podat. Je tedy třeba se opřít zejména o výklady tohoto pojmu podávané právní teorií a o závěry rozhodovací praxe soudů, které vycházejí z toho, že jde o ty případy vzniku škod, které byly vyvolány jinou činností státních orgánů než rozhodovací. Nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí. Pokud orgán státu zjišťuje či posuzuje předpoklady pro rozhodnutí, shromažďuje podklady (důkazy) pro rozhodnutí, hodnotí zjištěné skutečnosti, právně je posuzuje apod., jde o činnosti přímo směřující k vydání rozhodnutí; případné nesprávnosti či vady tohoto postupu se pak projeví právě v obsahu rozhodnutí a mohou být zvažovány jedině z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím. 22) Z obsahu tohoto pojmu i z výkladu zákona dále vyplývá, že podle konkrétních okolností může jít o jakoukoli činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu (srov. stanovisko bývalého Nejvyššího soudu ČSSR ze dne 30. 11. 1977, sp. zn. Plsf 3/77, publikované pod č. 35 ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek, ročník 1977; viz k tomu též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 6. 1999, sp. zn. 2 Cdon 804/96, publikovaný v časopise Soudní judikatura pod č. 4/2000). 23) Protože zpravidla není možné úřední postup předpisem upravit natolik detailně, aby pokrýval všechny představitelné dílčí kroky, které je třeba při výkonu pravomocí učinit, musí být správnost úředního postupu poměřována i hlediskem účelu, k jehož dosažení postup státního orgánu směřuje (viz teze rozsudku zdejšího soudu ze dne 6. 8. 2000, sp. zn. 25 Cdo 1099/99). 24) Žalobkyně podanou žalobou uplatnila nároky z více titulů se samostatným skutkovým základem. První nárok žalobkyně odvozovala z titulu nesprávného úředního postupu OČTŘ, které ji coby zúčastněné osobě v tr. řízení se zajištěnými pozemky, doručily obžalobu spolu s vyrozuměním o hlavním líčení až v samém závěru řízení u soudu I. stupně, ačkoliv do té doby po dlouhou dobu probíhala hlavní líčení. V přípravném řízení podala stížnosti proti usnesení o zajištění nemovitostí a nahlédla do spisu. Vytýkané jednání OČTŘ mělo vést k porušení jejích práv coby zúčastněné osoby v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno]. Nemohla se účastnit hlavních líčení, klást otázky vyslýchaným osobám, seznámit se s listinami, vyjádřit se ve věci samé či k důkazům a nemohla podávat návrhy na doplnění dokazování, za což požadovala náhradu nemajetkové újmy 600 000 Kč. Z provedeného dokazování je patrné, že všechny tyto skutečnosti (vyjma neumožnění nahlédnout do spisu) žalobkyně namítala v odvolání proti rozsudku [Anonymizováno] ze dne 19. 7. 2018, č. j. [Anonymizováno], a Vrchní soud v [Anonymizováno] v rozsudku ze dne 13. 12. 2019, č. j. [Anonymizováno], konstatoval, že její práva coby zúčastněné osoby byla porušena. Následně řízení ve vztahu k zabrání majetku pokračovalo a k dalšímu pochybení nedocházelo, což žalobkyně ani netvrdila (vyjma délky řízení). Soud se nejdříve zabýval námitkou promlčení nároku vznesenou žalovanou a shledal ji za důvodnou ve vztahu k těmto dílčím nárokům. Nejpozději od 13. 12. 2019 z rozhodnutí odvolacího soudu žalobkyně věděla o možném porušení jejich práv coby zúčastněné osoby a ode dne následujícího začala plynout šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 96/2011). Dle judikatury je lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk lhůtou hmotněprávní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. června 2012, sp. zn. 30 Cdo 639/2012). Žalobkyně uplatnila nároky u žalované až dne 28. 2. 2023, tudíž po uplynutí šestiměsíční lhůty. 25) Další pochybení žalobkyně spatřovala v tom, že jí nemělo být umožněno nahlédnout do celého spisu v přípravném řízením (konkrétně 17. 7. 2015), za což požadovala náhradu nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč. Byly jí předloženy pouze svazky spisu týkající se majetku. Rovněž měla být usnesení o zajištění nemovitostí vyhotovena ve dvou verzích s rozdílným odůvodněním, nicméně za uvedené žalobkyně konkrétní odškodnění nepožadovala. Na obě tvrzená pochybení žalobkyně upozorňovala ve stížnostech proti usnesení o zajištění nemovitostí. Stížnostní soud přitom shledal stížnosti nedůvodnými. Soud ve zdejším řízení není oprávněn posuzovat či přezkoumávat věcnou správnost rozhodování OČTŘ a má za to, že pokud byla pochybení předmětem přezkumu stížnostního orgánu v tr. řízení a byla vyhodnocena jako nedůvodná, není dána existence odpovědnostního titulu státu, resp. nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu. Rovněž je nárok promlčen s ohledem na skutečnost, že o pochybeních se žalobkyně dozvěděla již v roce 2015 a subjektivní promlčecí lhůta je rovněž šestiměsíční. I v tomto rozsahu je tedy žaloba nedůvodná. 26) Další pochybení žalobkyně spatřovala v nevydání rozhodnutí o žádostech žalobkyně o zrušení zajištění ze dne 29. 5. 2018 a 13. 10. 2020 (2x 100 000 Kč) a celkovou délku trvání zajištění měla za nepřiměřenou (požadovala 1 000 000 Kč). Ve vztahu k těmto nárokům soud neshledal námitku promlčení žalované za důvodnou. Návrh na zabrání nemovitostí žalobkyně sice byl zamítnut pravomocně již 23. 5. 2022, nicméně teprve dne 25. 8. 2022 soud zrušil zajištění náhradní hodnoty pozemků ve vlastnictví žalobkyně. Rozhodnutí nabylo právní moci 30. 8. 2022. Teprve od 31. 8. 2022 začala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta a žalobkyně nárok uplatnila u žalované dne 28. 2. 2023, tudíž ve lhůtě. Uplatněním nároku se lhůta stavěla na šest měsíců. Dne 24. 8. 2023 žalobkyně nárok uplatnila u soudu, tudíž ještě před uplynutím promlčecí lhůty. Soud proto přistoupil k věcnému posouzení tohoto nároku. 27) Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11. 10. 2005) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne 9. 7. 2002). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005). 28) Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená. 29) Celková délka zajištění činila 7 let a 2 měsíce, konkrétně ode dne doručení usnesení o zajištění nemovitostí žalobkyni dne 23. 6. 2015 do právní moci usnesení o zrušení zajištění nemovitostí dne 30. 8. 2022. Obvinění byla sdělena obviněným osobám již v r. 2012. 30) Přípravné řízení probíhalo do 20. 10. 2016, kdy byla podána obžaloba k [Anonymizováno]. Řízení následně probíhalo na třech stupních soudní soustavy. Ve věci (vina, trest) rozhodoval soud I. stupně, II. stupně i dovolací soud každý jednou. Rovněž byla podána stížnost pro porušení zákona. Ve vztahu k zajištění nemovitostí žalobkyně rozhodoval státní zástupce o stížnostech proti usnesení o zajištění nemovitostí, věcně dvakrát soud I. stupně, jednou odvolací soud a jednou stížnostní soud. 31) Žalobkyně vystupovala v posuzovaném řízení jako zúčastněná osoba spolu s řadou dalších zúčastněných osob, jimž byl zajištěn movitý či nemovitý majetek. Obviněnými (později odsouzenými) bylo více osob, kterým byla kladena za vinu rozsáhlá daňová trestná činnost se způsobenou škodou státu přesahující 1 mld. Kč. Zjištění skutkového stavu si s ohledem na povahu trestného činu, rozsáhlost trestné činnosti, složitost věci a četnost obviněných, poškozených a zúčastněných osob vyžádalo nebývale široké dokazování zahrnující výslechy desítek svědků, podávání vysvětlení, žádosti o součinnost, právní pomoc vč. překladů, znalecké zkoumání vč. zapojení znaleckého ústavu. Skutkové složitosti nasvědčuje i počet konaných hlavních líčení v řádu několika desítek trvajících celé dny. Na každém hlavním líčení soud prováděl dokazování. Posuzované řízení bylo nepochybně řízením s vyšší mírou složitosti skutkové a právní. S vyšší mírou složitosti skutkové souvisela i složitost procesní. Vyvstaly problémy s doručováním, nedostavováním se k hlavním líčením. Soud opakovaně rozhodoval o žádostech o zrušení zajištění, o návrzích na zastavení tr. řízení, zajišťoval dobrý stav zajištěných movitých věcí vč. letadla či řady vozidel aj., účastníci podávali opakovaně návrhy na doplnění dokazování. V průběhu řízení byly uskutečněny odposlechy, přičemž o přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu následně žádali odsouzení. Rovněž se uskutečnilo předběžné projednání obžaloby. Po pravomocném odsouzení obžalovaných byly podávány návrhy na odklad výkonu trestu. Všechny tyto skutečnosti nasvědčují rovněž o velké procesní složitosti. 32) Soud neshledal v postupu orgánů činných v trestním řízení prodlevy ani nesprávný úřední postup. Průběh řízení byl plynulý a odpovídal složitosti věci a epidemiologické situaci, která nastala v roce 2020. Soud neshledal průtah ani v období po vydání rozhodnutí Vrchním soudem v [Anonymizováno] dne 13. 12. 2019 do 17. 9. 2021, kdy soud nařídil veřejné zasedání ohledně zabrání věcí. V daném období byly ve věci podávána dovolání či návrhy na přezkum zákonnosti příkazu k odposlechu, stížnost pro porušení zákona či návrhy na odklad výkonu trestu odnětí svobody. Spis byl v této souvislosti odesílán ze soudu I. stupně, což ve výsledku vedlo k tomu, že soud požádal o součinnost státního zástupce či účastníky řízení, aby zaslali soudu potřebné dokumenty. Rovněž soud I. stupně, resp. státní zastupitelství k pokynu odvolacího soudu provádělo rozsáhlé šetření k majetkovým poměrům mj. žalobkyně, přičemž soud rozhodoval o zabrání věcí ve vztahu k vícero zúčastněným osobám. Využil přitom mezinárodní pomoc, finanční šetření, výslech. Výslechy šetření k majetkovým poměrům soud obdržel od VSZ v [Anonymizováno][Anonymizováno]dne 11. 2. 2021. Následně bylo třeba, aby se soud I. stupně s výsledky seznámil. V této souvislosti nutno podotknout, že žalobkyně předložila důkazy ke svým majetkovým poměrům až v závěru hlavního líčení, ke kterému byla volána, ačkoliv o probíhajícím řízení věděla. Rovněž lze usuzovat, že věděla o fází řízení před soudem, což sama při svém výslechu potvrdila, neboť její manžel a otec se hlavních líčení účastnili coby obžalovaní. S manželem sdílela společnou domácnost. Nic jí tudíž nebránilo předložit všechny listiny k majetkovým poměrům již po zajištění nemovitostí či kdykoliv potom. Co se týče žádosti žalobkyně o zrušení zajištění ze dne 28. 5. 2018 a tvrzení žalobkyně, že o ní nebylo rozhodnuto, nelze přehlédnout, že fakticky již 19. 7. 2018 byl vydán rozsudek, kterým byly nemovitosti žalobkyně zabrány. Žalobkyně tudíž nebyla v nejistotě ohledně rozhodování o žádosti, přičemž fakticky bylo o její žádosti rozhodnuto tímto rozsudkem. Na žádost ze dne 13. 10. 2020 soud I. stupně reagoval přípisem, což formálně není rozhodnutí a je možné uvedené hodnotit jako pochybení. Nicméně je důležité, že soud obratem žalobkyni sdělil, jaký bude další postup v řízení, co soud uložil státnímu zastupitelství opatřit a jakou k tomu poskytl lhůtu. I z odůvodnění rozhodnutí Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne 13. 12. 2019 muselo být žalobkyni zřejmé, jaký bude další postup v řízení a jaké šetření je třeba provést, tudíž že zajištění nebude zrušeno do nového rozhodnutí soudu I. stupně. 33) Soud neshledal podíl žalobkyně na délce řízení. 34) Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 30. 9. 2014, sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 12. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě se jednalo o trestní řízení, ve kterém byly žalobkyni zajištěny nemovitosti. Jednalo se tedy o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka. 35) S ohledem na shora uvedený souhrn všech skutkových okolností posuzované věci soud uzavřel, že celková délka řízení byla s ohledem na shora uvedené závěry přiměřená. V řízení nebylo včas rozhodnuto o žádosti žalobkyně ze dne 13. 10. 2020, což se však vzhledem k okolnostem případu, tak, jak byly popsány shora, neprojevilo v porušení práva žalobkyně na přiměřenou délku řízení. Posuzované řízení jako celek odpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. V posuzovaném řízení tedy nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícím v nepřiměřené délce zajištění ve smyslu ust. § 13 odst. 1 OdpŠk a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy žalobkyně. Soud proto i tyto nároky zamítl jako nedůvodné. 36) V neposlední řadě se žalobkyně domáhala zaplacení 150 000 Kč za nesprávný úřední postup spočívající v rozhodnutí o zajištění předmětných nemovitostí. Uvedla, že rozhodnutí o zajištění nemovitostí činí policejní orgán se souhlasem státního zástupce a že rozhodnutí o zajištění byla zrušena jako nezákonná. 37) Úprava nezákonného rozhodnutí stojí především na předpokladech § 7 a § 8 odst. OdpŠk, kdy je upraveno, že za nezákonné lze mít obecně, s výjimkami, pouze rozhodnutí pravomocné, které bylo právě pro nezákonnost zrušeno nebo změněno, a kterému se měl poškozený, rovněž nikoliv bezvýjimečně, procesně bránit. Výjimka z požadavku právní moci zrušeného rozhodnutí je v zákoně výslovně upravena pro ta rozhodnutí, která jsou vykonatelná bez ohledu na právní moc. Judikatura pak vymezuje případy, kdy není nutné trvat na požadavku využití opravných prostředků. Rozhodnutím příslušných orgánů je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Je přitom bezvýznamné, zda zrušené rozhodnutí bylo rozhodnutím ve věci samé z důvodů skutkových nebo pro nesprávné právní posouzení, či zda šlo o nezákonné rozhodnutí procesní povahy, jímž byla způsobena škoda či nemajetková újma (NS 28 Cdo 3940/2009). Aby bylo možno rozhodnutí pokládat za nezákonné, musí tedy jít o rozhodnutí pravomocné nebo vykonatelné bez ohledu na právní moc a zároveň musí být zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v době, kdy mělo zamýšlené právní účinky ve smyslu právní moci nebo vykonatelnosti (NS 30 Cdo 443/2013). 38) Soud předně uzavírá, že ve věci není dán odpovědnostní titul nezákonného rozhodnutí, neboť žalobkyni byly nemovitosti zajištěny na základě usnesení ze dne 4. 6. 2015, přičemž nejen žalobkyně podala proti usnesením stížnost, které byly vyhodnoceny jako nedůvodné. Teprve po rozsáhlém majetkovém šetření k osobě žalobkyně soud rozhodl o zrušení zajištění., nikoliv však proto, že by toto předchozí zajištění bylo nezákonným či nedůvodným, ale proto, že žalobkyně vysvětlila nabytí nemovitostí bez součinnosti manžela a otce coby odsouzených za rozsáhlou daňovou trestnou činnost. Tedy jinak řečeno, nejednalo se o majetek představující náhradní hodnotu. Ve věci tak nedošlo k vydání nezákonného rozhodnutí, neboť usnesení o zajištění finančních prostředků nebylo nikdy pro nezákonnost změněno či zrušeno. Bylo-li rozhodnutí zrušeno nikoliv pro nezákonnost, nýbrž proto, že pominuly důvody pro jeho vydání, nejsou dány předpoklady odpovědnosti státu za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 25 Cdo 4462/2007). 39) Tento odpovědnostní titul tak není dán. 40) V pravomoci soudu v občanském soudním řízení není přezkoumávat správnost (vlastního) postupu orgánů činných v trestním řízení v mezích takového řízení, neboť se jedná o realizaci institutů trestního práva procesního (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 21.12.2004, sp.zn. 30 Cdo 1526/2004, a ze dne 31.10. 2005, sp.zn. 30 Cdo 57/2005). Pravomoc soudu v občanském soudním řízení je upravena zejména v ustanovení § 7 o.s.ř. tak, že v tomto řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci, které vyplývají z občanskoprávních, pracovních, rodinných a obchodních vztahů, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány (odst. 1). Jiné věci soudy projednávají a rozhodují v občanském soudním řízení, jen stanoví-li to zákon (odst. 3). Neexistuje žádné zákonné ustanovení, které by opravňovalo soud, aby v občanském soudním řízení zasahoval do řízení trestního tím, že by např. aproboval postup orgánů činných v trestním řízení z hlediska účelnosti řízení (obdobně srovnej usnesení Ústavního soudu České republiky ze dne 2. března 2004, sp.zn. II. ÚS 299/03). 41) S odkazem na citované judikatorní závěry pak soud uzavírá, že ani v rámci kompenzačního řízení není soud oprávněn přezkoumávat účelnost postupu orgánů činných v trestním řízení, ani to, zda měly být vyhodnoceny jinak podmínky pro realizaci jednotlivých úkonů v rámci trestního řízení. V rámci kompenzačního řízení pak může soud posuzovat fakticky pouze to, zda nedošlo k nějakému zjevnému excesu v rámci činnosti orgánů činných v trestním řízení, anebo jsou-li zcela jednoznačně naplněny podmínky pro učinění konkrétního úkonu, pak zda tento byl učiněn v k tomu stanovené či přiměřené lhůtě. 42) Takováto situace však v posuzovaném případě nenastala. Z provedeného dokazování, konkrétně z průběhu naříkaného trestního řízení a úkonů, které předcházely vydání usnesení o zajištění nemovitostí žalobkyně, soud zjistil, že policie požádala o vydání souhlasu státní zastupitelství, tento souhlas obdržela a následně teprve přistoupila k zajištění finančních prostředků. Proti usnesení o zajištění byla podána stížnost a o této bylo řádně rozhodnuto nadřízeným státním zastupitelstvím. Soud tak uzavírá, že neshledal žádný exces na straně orgánů činných v trestním řízení, který by mohl v rámci těchto tvrzení žalobkyně po právní stránce zohlednit. 43) S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu za zcela nedůvodnou. 44) Závěrem soud uvádí, že neshledal důvodnou námitku žalované ohledně existence překážky věci pravomocně rozsouzené. V řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 15 C 108/2020 se žalobkyně domáhala náhrady škody (oproti náhradě nemajetkové újmy) v souvislosti s jinými zajištěnými nemovitostmi v témže trestním řízení, a to parc. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Z tohoto důvodu překážka není dána. 45) O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalovaná byla zcela úspěšná. O výši náhrady nákladů řízení soud rozhodl dle § 151 odst. 3 o.s.ř. a žalované přiznal 6x režijní paušál á 300 Kč za tyto úkony: vyjádření k žalobě; 1x příprava na jednání, 4x účast na jednání - tedy celkem 1 800 Kč. 46) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení