27 C 191/2023 - 109

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] za účasti vedlejšího účastníka: JUDr. [Jméno zainteresované osoby 1/0], [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] [Adresa zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 200 000 Kč s příslušenstvím a 45 955,80 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Konstatuje se, že v řízení vedeném soudním exekutorem [Jméno zainteresované osoby 1/0], Exekutorský úřad [adresa] – východ pod sp. zn. [Anonymizováno] bylo porušeno právo žalobce podle článku 11 odst. 1 Listiny základních práv a svobod nesprávným úředním postupem spočívajícím v provedení exekuce exekučním příkazem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým bylo žalobci postiženo řidičské oprávnění.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Mezi žalobcem a žalovanou se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

IV. Mezi žalobcem a vedlejším účastníkem se žádnému z účastníků náhrada nákladů řízení nepřiznává.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhala na žalované zaplacení částky [částka] jako náhrady nemajetkové újmy a škody ve výši [částka] způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora [Jméno zainteresované osoby 1/0], Exekutorský úřad [adresa] – východ v řízení vedeném proti žalobci coby povinnému pod sp. zn. [Anonymizováno] k uspokojení pohledávky na dlužném výživném [částka]. Uvedl, že soudnímu exekutorovi sdělil [datum], že [datum] uhradila společnost [právnická osoba]., která žalobci finanční prostředky zapůjčila, [částka] na účet matky a [částka] na účet oprávněné, čímž bylo dlužné výživné uhrazeno. Soudní exekutor přesto dne [datum] vydal exekuční příkaz č. j. [Anonymizováno] postihující řidičské oprávnění. Návrhu na zastavení exekuce vyhověl jen částečně. Žalobce zároveň uvedl, že nebyly splněny podmínky pro vydání exekučního příkazu dle § 47 odst. 2 exekučního řádu, neboť dne [datum] žalobce podal návrh na zastavení exekuce ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení vyrozumění o zahájení exekuce a výzvy k dobrovolnému plnění, o kterém dosud nebylo rozhodnuto, a nebyla zapsána doložka provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí. V postupu soudního exekutora shledal svévolnost. Exekuční příkaz byl zrušen až usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno] – [Anonymizováno], doručeným žalobci [datum], neboť Městský soud v Brně usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], rozhodl o odložení exekuce prováděné tímto exekučním příkazem. Žalobce se v době od [datum] do [datum] nacházel v abnormálním stresu ze situace, kdy sice uhradil vymáhanou povinnost, ale soudní exekutor přesto vydal exekuční příkaz k pozastavení řidičského oprávnění. Vznikla mu tak nemajetková újma spočívající v nemožnosti řídit motorové vozidlo, stresu a beznaději. Majetkovou újmu představovaly náklady na právní zastoupení. Vycházel z tarifní hodnoty [částka]. Žalovaná předběžně nárok žalobce ke dni podání žaloby neprojednala. Při jednání doplnil, že úhrady na vymáhanou povinnost v průběhu exekučního řízení byly vždy řádně označeny. Dále poukázal na rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], s tím, že požaduje vyšší odškodnění, neboť žalobce musel vyvíjet enormní procesní aktivitu, aby dosáhl zrušení exekučního příkazu. Ke svým majetkovým poměrům uvedl, že sice je v žebříčku [Anonymizováno] nejvíce majetných osob v České republice, ale žebříček si [Anonymizováno] sestavuje na základě vlastního pocitu, nikoliv na základě zjištěných skutečností.

2. Žalovaná žalobou uplatněný nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobce předběžně uplatnil dne [datum] žalované nároky ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/. Žalovaná po předběžném posouzení nároku dne [datum] shledala, že v řízení nebylo vydáno nezákonné rozhodnutí a není tak dán odpovědnostní titul. Uvedla, že exekuční příkaz, který byl následně zrušen, nebyl zrušen pro svou nezákonnost, avšak z důvodu, že v danou chvíli blokace majetku žalobce v souvislosti s pozastavením řidičského oprávnění již není nutná, neboť bylo rozhodnuto o odkladu exekuce. Žalovaná není oprávněna posuzovat tvrzený nesoulad nezrušeného rozhodnutí se zákonem 3. Žalovaná navrhla vstup do řízení vedlejšího účastníka [Jméno zainteresované osoby 1/0], soudního exekutora, který do řízení vstoupil. Žalobu navrhl zamítnout s tím, že exekuci provádí zákonně. Exekuční příkaz postihující řidičské oprávnění vydal za situace, kdy neměl žádné informace o tom, že by dlužné výživné bylo v celé výši uhrazeno. Zákon mu umožnil, resp. dokonce musel vydat tento exekuční příkaz, pokud není jiný způsob, jak by exekuci provedl, aby žalobce coby povinného donutil k úhradě výživného na svoji nezletilou dceru, což do té doby neučinil a tato povinnost mu byla známa již z civilního řízení. Sporoval, že by vymáhanou povinnost v exekučním řízení uhradil žalobce a taktéž, že by žalobci mohla vzniknout jakákoliv újma či škoda. Žalobce v exekučním řízení obstruuje. Žalobce doložil potvrzení o platbách k návrhu z [datum], ale platby nebyly připsány na jeho účet, tudíž nemohl ověřit, jestli byly zaslána na správný účet a zda se tak skutečně stalo. Jiný způsob provedení exekuce nebyl možný, protože žalobce v České republice nevlastní žádný majetek. Až na základě rozhodnutí Městského soudu v Brně ze dne [datum] o odkladu vydal usnesení o zrušení exekučního příkazu. V tuto chvíli odpadly zákonné předpoklady k tomu, aby byl vydán po právu. Nestalo se tak na základě návrhu žalobce či z důvodu nezákonnosti exekučního příkazu. Doplnil, že vede více exekučních řízení proti žalobci coby povinnému, který má nezletilé i zletilé děti, je více vymáhaných povinností a některá řízení již byla skončena uhrazením. Platby žalobce se mohly míchat i z důvodu zmatečných dokladů o úhradách. Úhrady byly prováděny ve prospěch jednotlivých oprávněných, nebývá zřejmé, kterému oprávněnému je hrazeno a soudní exekutor proto nemohl suplovat neshody mezi povinným a oprávněnými ve smyslu evidence plateb. Současně doplnil, že žalobce řídil motorové vozidlo i přes exekuční příkaz postihující řidičské oprávnění vydaný v jiném exekučním řízení.

4. Soud vyzval žalobce ve smyslu § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení v čem konkrétně, v jakých věcných důvodech nemajetková újma v souvislosti s vydaným exekučním příkazem ze dne [datum] č. j. [Anonymizováno], žalobci vznikla, a k jakým konkrétním zásahům do osobnostní sféry žalobce došlo a k prokázání takto doplněných tvrzení předložil, má-li je k dispozici nebo označil všechny důkazy. Žalobce uvedl, že svévolný postup exekutora mu způsobil šok, vyvolal v něm paniku a tento postup soudního exekutora jej dostal do beznaděje a apatie. Žalobce s vypětím všech psychických sil odolával tomu, aby na celou situaci zcela nerezignoval. Trpěl enormním stresem a ztratil víru v spravedlnost a právní stát. Žalobce se nikde neléčil a navrhl, aby bylo postupováno v obdobných případech, protože takovou újmu, že nemůže řídit vozidlo po dobu pěti a půl měsíců by, podle mého názoru, pociťoval každý. I přes opakované poučení dle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce důkazy k prokázání újmy nenavrhl.

5. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil předběžně nárok u žalované dne 6. Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 7. [jméno FO] & [jméno FO] [Anonymizováno] vystavila žalobci dne [datum] fakturu č. [hodnota] znějící na částku [částka] se splatností dne [datum] za poskytování právních služeb. Konkrétně za podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu dne [datum], odvolání proti výroku II. usnesení ze dne [datum], námitky proti [Anonymizováno] na č. l. 166, 165 exekučního spisu ze dne [datum], odvolání proti usnesení ze dne [datum] a návrh na zrušení exekučního příkazu ze dne [datum]. [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdil písemně zaplacení předmětné faktury (viz. faktura č. [hodnota] a potvrzení o zaplacení ze dne [datum]).

8. Žalobce sepsal písemné prohlášení, kde uvedl, že mu v důsledku flagrantního postupu soudního exekutora bylo po značně dlouhou dobu znemožněno řízení motorového vozidla. Domníval se, že v době, kdy byl exekuční příkaz vydán, tak soudní exekutor nemohl učinit. Postup soudního exekutora v něm vyvolal šok a paniku, jak bude situaci dále řešit, když nestačí uhradit vymáhanou povinnost. Dostal se do pocitu beznaděje a apatie, neboť soudní exekutor může postupovat zcela svévolně. Trpěl enormním stresem, má podlomenou důvěru ve spravedlnost a fungování právního státu. Zpětně se mu dělá špatně při pomyšlení na tuto situaci (viz. prohlášení žalobce ze dne [datum]).

9. Žalovaná sdělila žalobci ve stanovisku ze dne [datum], že jeho nároky neuznává. Žalobce uplatnil nárok na náhradu škody ve výši [částka] spočívající v nákladech právního zastoupení v rámci žádosti žadatele o zrušení exekučního příkazu k provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění a nárok na přiměřené zadostiučinění ve výši [částka] z titulu tvrzeného nezákonného rozhodnutí, kterým je exekuční příkaz Exekutorského úřadu [adresa] – východ ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (viz. stanovisko žalované ze dne [datum]).

10. Dle exekučního spisu sp. zn. [Anonymizováno] vedlejší účastník vydal dne [datum] vyrozumění o zahájení exekuce, povinným je žalobce, oprávněná [jméno FO], exekučním titulem byl rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], dle kterého žalobci byla uložena vyživovací povinnost [částka] měsíčně na každé ze dvou nezl. dětí, dlužné výživné [částka]. Pověření pro soudního exekutora vydal Městský soud v Brně dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]. V úředním záznamu z [datum] je uveden bankovní účet [jméno FO], matky oprávněné pro účely plnění. Dne [datum] byla fikcí doručena žalobci výzva k úhradě, exekuční návrh, kopie exekučního titulu, vyrozumění o zahájení exekuce. Dne [datum] byl žalobce vyzván ke splnění vymáhané povinnosti. Dlužné výživné činilo [částka], náklady právního zastoupení [částka] a náklady exekuce soudního exekutora v příkazu k úhradě nákladů exekuce zatím [částka]. Žalobci byla dána možnost uhradit vymáhanou povinnost do 30 dnů. Dne [datum] žalobce podal návrh na zastavení exekuce s odůvodněním, že výkon rozhodnutí by byl v extrémním rozporu se základními principy právního státu a došlo by ke zcela zjevné nespravedlnosti, pokud by byla provedena exekuce, neboť soudy rozhodující o exekučním titulu zásadním způsobem pochybily při hodnocení důkazů a zřetězily kardinální chybu o majetkových poměrech povinného, jíž se dopustil Okresní soud [adresa]-venkov následně Krajský soud v Brně. Dne [datum] soudní exekutor vyzval oprávněnou, aby se vyjádřila, zda souhlasí s návrhem povinného na zastavení exekuce z [datum]. Oprávněná se vyjádřila. Městský soud v Brně usnesením ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], zamítl návrh povinného ze dne [datum] na zastavení exekuce. Dle odůvodnění oprávněná s návrhem povinného na zastavení exekuce vyslovila nesouhlas. Povinný podal proti usnesení odvolání. Usnesením Krajský soud v Brně dne [datum], č. j. [Anonymizováno], potvrdil zamítnutí návrhu povinného na zastavení exekuce. Usnesení nabylo právní moci dne [datum] (č. l. 271). Dne [datum] soudní exekutor vyrozuměl oprávněnou, povinného a banku o tom, že do rejstříku zahájených exekucí byla zapsána doložka provedení exekuce, která nastala [datum]. Žalobce podal dne [datum] návrh na zastavení exekuce. Uvedl, že vymáhanou povinnost uhradil dne [datum], na účet oprávněné připsáno [datum] a předložil výpisy z účtu. Soudní exekutor vyzval oprávněnou dne [datum], aby se vyjádřila, zda souhlasí s návrhem povinného na zastavení exekuce ze dne [datum]. Dne [datum] soudní exekutor vydal exekuční příkaz č. j. [Anonymizováno], kterým byla provedena exekuce pozastavením řidičského oprávnění. Exekuční příkaz doručen městu [adresa] [datum] v 7:12 hod., oprávněné byl doručen [datum] v 15:16 hod. a povinnému byl doručen [Anonymizováno]. Soudní exekutor sdělil Statutárnímu městu Brnu dne [datum], že exekuční příkaz k provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění byl doručen právnímu zástupci povinného na základě udělené plné moci [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum], v příloze zaslal doručenku prokazující doručení exekučního příkazu právnímu zástupci žalobce a exekučního příkazu. Oprávněná sdělila dne [datum], že v části s návrhem nesouhlasí. Usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soudní exekutor ve výroku I. exekuci částečně zastavil co do částky [částka], ve výroku II. návrh povinného na zastavení exekuce ze [datum] zamítl. Následně vydal opravné usnesení ze dne [datum], kterým první výrok opravil tak, že se exekuce částečně zastavuje do částky [částka] na místo ve výroku nesprávně uvedených [částka]. Proti tomuto usnesení se žalobce odvolal dne [datum] do výroku II. usnesení. Uvedl, že by exekuce měla být zastavena zcela a zmínil, že byl vydán exekuční příkaz postihující jeho řidičské oprávnění. Dne [datum] žalobce podal odvolání proti opravnému usnesení soudního exekutora č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum], kde zmiňuje, že byl vydán exekuční příkaz postihující jeho řidičské oprávnění. Dne [datum] soudní exekutor vydal příkazy k úhradě nákladů exekuce č. j. [Anonymizováno], výše nákladů exekuce činila [částka] (paušál) a [částka] (z vymoženého plnění). Dne [datum] žalobce podal námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], s argumentací, že soudnímu exekutorovi odměna nenáleží, neboť postupuje vůči žalobci šikanózně, když poté, co dne [datum] doložil úhradu výživného ve výši celé vymáhané jistiny, soudní exekutor vydal exekuční příkaz postihující řidičské oprávnění povinného č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum], ačkoliv již žádné výživné vymáhat nemůže. Téhož dne žalobce podal námitky proti příkazu k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], s totožným odůvodněním. Městský soud v Brně usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], zrušil příkaz k úhradě nákladů exekuce ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], s odůvodněním, že prozatím nelze konstatovat, že má povinný již vše na vymáhanou pohledávku řádně uhrazeno. Je třeba, aby soudní exekutor nejdříve učinil podle ustanovení § 55 odst. 3 e.ř. dotaz na oprávněnou, zda povinným dokládané platby obdržela (oprávněnou byly potvrzeny platby na výživné pouze do výše [částka]) a po vyjádření oprávněné soudní exekutor vydá nový příkaz k úhradě nákladů exekuce, ve kterém uvede, jaká částka byla na vymáhanou pohledávku uhrazena. Dne [datum] žalobce podal návrh na zrušení exekučního příkazu č. j. [Anonymizováno] ze dne [datum] týkajícího se pozastavení řidičského oprávnění povinného z důvodu úplného uhrazení vymáhané povinnosti s tím, že dne [datum] doložil soudnímu exekutorovi splnění vymáhané povinnosti, a přesto mu soudní exekutor postih řidičské oprávnění. Dle žalobce nejsou splněny podmínky pro vydání a předmětného exekučního příkazu. Usnesením Městského soudu v Brně z [datum], č. j. [Anonymizováno], byla exekuce prováděna exekučním příkazem č.l. 148 v exekučním spise pozastavením řidičského oprávnění částečně odložena do pravomocného rozhodnutí o návrhu povinného na částečné zastavení exekuce. Usnesení nabylo právní moci [datum]. V odůvodnění usnesení je uvedeno, že povinný svůj návrh na odklad exekuce doručený exekučnímu soudu dne [datum] odůvodnil tím, že je z jeho strany došlo k úplnému uhrazení vymáhané povinnosti. Soud uzavřel, že prozatím nelze konstatovat, že má povinný vše za vymáhanou povinnost řádně uhrazeno a vyžádal si od oprávněné vyjádření. Soudní exekutor usnesením z [datum], č. j. [Anonymizováno], zrušil exekuční příkaz pozastavením řidičského oprávnění [Anonymizováno], kterým soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce pozastavením řidičského oprávnění [Anonymizováno], vydaný [právnická osoba] [adresa] dne [datum] řidičské oprávnění: AM, B1, B, jehož majitelem je povinný k vymožení přednostní pohledávky oprávněného. Dle odůvodnění bylo prokázáno, že exekuce prováděná exekučním příkazem pozastavením řidičského oprávnění byla odložena do pravomocného rozhodnutí o návrhu povinného na částečné zastavení exekuce. S ohledem k této skutečnosti není blokace majetku povinného obstaveného shora uvedeným exekučním příkazem nevyhnutelná. Oprávněné doručeno [datum] v 10:13 hod., povinnému [datum] v 08:46 hod. a [adresa] [adresa] [datum] v 06:48 hod. Krajský soud v Brně usnesením z [datum], č. j. [Anonymizováno], zrušil k odvolání povinného usnesení soudního exekutora ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], ve výrocích II., III. a IV. Usnesením ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], týž soud zrušil usnesení Městského soudu v Brně ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], k odvolání povinného. Napadeným usnesením exekuční soud zamítl návrh povinného ze dne [datum] na zastavení exekuce. Odvolací soud dovodil, že v dalším řízení bude třeba oprávněné jmenovat opatrovníka. Řízení není dosud skončeno, resp. exekuce není zastavena, což při jednání potvrdil vedlejší účastník i žalobce (viz. spis Exekutorského úřadu [adresa] – východ, soudní exekutor [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 1/0], sp. zn. [Anonymizováno]

11. Žalobce podal k Městskému soudu v Brně dne [datum] návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu do řízení vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno], v němž uvedl, že není důvod, aby nebylo exekuční řízení zastaveno. Návrh směřoval k provedení procesního úkonu spočívajícího v rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce minimálně tak, že exekuce prováděná exekučním příkazem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], postihujícím řidičské oprávnění bude odložena nebo zastavena. Uvedl, že každý den, kdy je mu zadržováno řidičské oprávnění je průtahem (viz. návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne [datum] vč. doručenky z [datum]).

12. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [Anonymizováno] se žalobce domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] a náhrady škody [částka] z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora [Jméno zainteresované osoby 1/0] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno], který spočíval jednak v tom, že soudní exekutor nezaslal povinnému nejpozději s prvním exekučním příkazem vyrozumění o zahájení exekuce ani výzvu k dobrovolnému splnění exekuce a také v tom, že takto nezákonnou exekuci dále prováděl na základě vydaných exekučních příkazů postihujících řidičské oprávnění, účty i mzdu žalobce. Na náhradě nemajetkové újmy soud žalobci přiznal [částka] (viz. rozsudek Odvodního soudu pro [adresa], č.j. [Anonymizováno], ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]).

13. Soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti důkaz vyjádřením Forbes z [datum] k osobě žalobce, neboť pro zjištění skutkového stavu nebyl důkaz relevantní.

14. Skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů:

15. Podle ust. § 1 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

16. Dle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem.

17. Dle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 ustanovení platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

18. Dle § 46 odst. 6 exekučního řádu, exekutor zašle povinnému společně s vyrozuměním výzvu ke splnění vymáhané povinnosti, v níž vyčíslí vymáhaný nárok a zálohu na snížené náklady exekuce a náklady oprávněného. Zároveň povinného poučí, že splní-li ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy vymáhaný nárok a uhradí zálohu, vydá exekutor neprodleně příkaz k úhradě nákladů exekuce. Právní mocí příkazu k úhradě nákladů exekuce bude exekuce provedena.

19. Dle § 47 odst. 1 exekučního řádu, exekutor poté, co byla exekuce zapsána do rejstříku zahájených exekucí, posoudí, jakým způsobem bude exekuce provedena, a vydá nebo zruší exekuční příkaz ohledně majetku, který má být exekucí postižen. Exekučním příkazem se rozumí příkaz k provedení exekuce některým ze způsobů uvedených v tomto zákoně. Exekutor je povinen v exekučním příkazu zvolit takový způsob exekuce, který není zřejmě nevhodný, zejména vzhledem k nepoměru výše dluhů povinného a ceny předmětu, z něhož má být splnění dluhů povinného dosaženo. Podle odst. 2 téhož ustanoveni, má exekuční příkaz účinky nařízení výkonu rozhodnutí podle občanského soudního řádu. Podle exekučního příkazu nelze exekuci provést před a) uplynutím lhůty podle § 46 odst. 6, b) právní mocí rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce, pokud byl podán ve lhůtě podle písmene a), c) zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. h), d) právní mocí exekučního příkazu.

20. Dle §§ 14, 15 OdpŠk se nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

21. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu.

22. Na základě žalobních tvrzení a provedeného dokazování soud shledal v postupu soudního exekutora [Jméno zainteresované osoby 1/0] v řízení vedeném pod sp. zn. [Anonymizováno] nesprávný úřední postup spočívající v tom, že soudní exekutor rozeslal účastníkům a městskému úřadu vydaný exekuční příkaz ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], postihující řidičské oprávnění, ačkoliv mu bylo známo, že dne [datum], tj. před vydáním exekučního příkazu, žalobce coby povinný v předmětné exekuci podal návrh na zastavení exekuce. Návrh podal v třicetidenní lhůtě předvídané v ust. § 46 odst. 6 exekučního řádu a v době vydání exekučního příkazu, resp. jeho doručování, o něm nebylo pravomocně rozhodnuto. K tomu došlo až [datum] (právní moc usnesení odvolacího soudu ze dne [datum]). Následně byla vyznačena doložka provedení exekuce vyznačena v rejstříku zahájených exekucí. Postup soudního exekutora tak byl v rozporu s § 47 odst. 2 písm. b) a d) exekučního řádu, neboť v době doručování exekučního příkazu ještě nebylo pravomocně rozhodnuto o návrhu povinného na zastavení exekuce, který podal v třicetidenní lhůtě od doručení vyrozumění o zahájení exekuce, výzvy k dobrovolnému splnění, exekučního titulu aj. a taktéž před zápisem doložky provedení exekuce do rejstříku zahájených exekucí podle § 35b odst. 1 písm. i) exekučního řádu. Je třeba uvést, že podle uvedeného ustanovení je možné i v případě podaného návrhu na zastavení exekuce vydávat exekuční příkazy, nicméně nelze podle nich exekuci provádět. V případě exekučního příkazu postihujícího řidičské oprávnění je však situace odlišná, neboť tím, že exekuční příkaz soudní exekutor doručil [právnická osoba] [adresa] či povinnému, defacto exekuci provedl a žalobce nebyl oprávněn poté již řídit motorová vozidla. Nesprávnost postupu je proto spatřována až v rozeslání, resp. doručení exekučního příkazu. Došlo tak k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk. Na okraj soud uvádí, že v pořadí při doručování exekučního příkazu nedošlo k pochybení, neboť ten byl nejdříve doručen povinnému, až poté oprávněné a [adresa]. Žalobcovo tvrzení o tom, že soudní exekutor vydal exekuční příkaz a fakticky provedl exekuci nesprávně po doručení návrhu na zastavení exekuce ze dne [datum], ve kterém žalobce argumentoval úhradou vymáhané povinnosti, soud nemá za relevantní, neboť se nejednalo o návrh na zastavení exekuce podaný v třicetidenní lhůtě dle § 46 odst. 6 exekučního řádu, který by bránil vydání exekučních příkazů a provádění exekuce. Nesprávný úřední postup soudního exekutora se sice projevil ve vydání exekučního příkazu, soudní exekutor jej jakožto pravomocný dne [datum] zrušil z důvodu rozhodnutí o odkladu exekuce. Odůvodnění se vzhledem k výše uvedenému jeví minimálně jako neúplné.

23. Soud shledal i příčinnou souvislost, neboť nebýt nesprávného úředního postupu soudního exekutora, žalobce by nebyl omezen v řízení motorových vozidel od [datum] (doručení exekučního příkazu žalobci) do [datum] (doručení usnesení o zrušení exekučního příkazu žalobci).

24. K nemajetkové újmě:

25. Dle rozsudku NS ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2555/2010, újma založená jinou skutečností než nepřiměřenou délkou řízení, musí být prokázána, není-li zjevné, že by stejnou újmu utrpěla jakákoli osoba, která by byla danou skutečností postižena, a šlo by tedy o notorietu, kterou dokazovat netřeba. Dle rozsudku NS ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3509/2019, se vznik nemajetkové újmy zpravidla dovodí tehdy, jestliže by jakákoliv osoba ve stejném postavení jako poškozený mohla výkon veřejné moci (nebo jeho absenci) a jeho následky vnímat úkorně. V řízení se tedy obvykle pouze zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody pro to, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Jinými slovy řečeno, je třeba zvážit, zda vzhledem ke konkrétním okolnostem případu by se i jiná osoba v obdobném postavení mohla cítit být dotčena ve složkách tvořících ve svém souhrnu nemajetkovou sféru jednotlivce.

26. Žalobce k vzniklé nemajetkové újmě uváděl, že mu postup soudního exekutora způsobil šok, vyvolal v něm paniku a cítil se beznadějně a apaticky. Žalobce s vypětím všech psychických sil odolával tomu, aby na celou situaci zcela nerezignoval. Trpěl enormním stresem a ztratil víru ve spravedlnost a právní stát. I přes opakované poučení soudu dle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalobce nenavrhl k jeho tvrzením žádné jiné důkazy než čestné prohlášení.

27. Tvrzení žalobce obsažená i v jeho čestném prohlášení však soud hodnotí jako zcela obecná a nezakládající důvod přiznat žalobci zadostiučinění v penězích. Žalobce nijak nezmiňuje, k jakým zásahům do jeho osobnostní sféry došlo vydaným exekučním příkazem postihujícím řidičské oprávnění. Uvádí obecně pocit beznaděje, apatie či šok z postupu exekutora obecně. Žádná konkrétní tvrzení ani důkazy související s např. samotným řízením vozidel žalobce nenabídl. Soud proto vychází z obecné nemožnosti řídit vozidlo žalobcem v uvedenou dobu. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že předmětná exekuce byla vedena oprávněně na základě vykonatelných exekučních titulů pro dlužné výživné na nezletilé děti a žalobce se sám svým jednáním, kdy nerespektoval exekuční tituly, ocitl v postavení povinného v exekučním řízení. Provedeným dokazováním a z vyjádření účastníků je soudu známo, že žalobce vystupuje (či vystupoval) jako povinný ve vícero exekučních řízeních. Průběh exekučního řízení je mu tudíž znám. V předmětné exekuci žalobce sám tvrdí, že uhradil vymáhanou povinnost až cca. po 17 měsících od jejího zahájení, nicméně to je na posouzení soudního exekutora a exekučního soudu, zda se tak skutečně stalo. Z tohoto důvodu exekuce ještě ani není skončena. Nelze tedy dovozovat, že by exekuce byla nezákonná od počátku.

28. Soud uzavřel, že samotné konstatování porušení práva (v odškodňovacím „smyslu“ nutno zdůraznit) vlastnit a užívat majetek (vozidlo) v důsledku nesprávného úředního postupu soudního exekutora se s přihlédnutím ke shora vyloženým okolnostem jeví dostačující satisfakcí. V této souvislosti je na místě připomenout, že „forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.“ (viz cit. Rozsudek Nejvyššího soudu z [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011). Nemajetkovou újmu způsobenou žalobci soud hodnotí spíše jako méně intenzivního charakteru.

29. Žalobce uvedl pro srovnání rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. 10 C 154/2018, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. 70 Co 131/2020, kde bylo poškozenému přiznáno zadostiučinění za nemajetkovou újmu [částka] za nesprávný úřední postup spočívající v tom, že soud nedodržel 30denní lhůtu k zaslání rozsudku o vypořádání SJM do katastru nemovitostí k zapsání vlastnického práva žalobce, žalobce si tak nemohl vzít úvěr zajištěný nemovitostí k získání prostředků na vyplacení podílu bývalé manželky z vypořádání SJM, manželka tak podala návrh na nařízení exekuce. Předmětem exekuce byla částka [částka] (celková vymáhaná částka byla [částka]). Exekuce trvala od června 2016 do června 2017, tedy 1 rok, a byla zastavena pro šikanózní výkon práva manželkou povinného. Exekuce zasáhla do osobního života žalobce, který byl bezúhonným člověkem a prohloubila jeho psychické a zdravotní problémy. Žádné dopady do profesního života žalobce zjištěny nebyly. Dovolání žalobce bylo v rozsahu nemajetkové újmy odmítnuto rozsudkem NS ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3605/2020, ústavní stížnost žalobce byla odmítnuta usnesení ÚS ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 1749/21. Dále odkazoval na rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 70 Co 131/2020-310. V porovnání s případem žalobce byla vymáhaná částka ve věci senátu 70 Co více než 2x vyšší ([částka] x [částka]), a exekuční příkaz byl účinný více než 2x delší dobu než exekuce ve srovnávaném případě. Ani intenzitu újmy poškozeného a žalobce soud nemá za srovnatelnou. V porovnávaném případě došlo u poškozeného k prohloubení zdravotních problémů a poškozený se stejně jako žalobce v exekučním řízení bránil.

30. I v rozhodnutí zdejšího soudu pod sp. zn. 47 C 177/2022 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 14 Co 236/2023-114, se jednalo o jiné dopady do osobnostní sféry žalobce, jinou situaci žalobce, jiný nesprávný úřední postup soudního exekutora a jiném exekučním řízení žalobce. S prvním exekučním příkazem postihujícím řidičské oprávnění žalobce, který byl žalobci v předmětné věci doručen dne [datum], nebylo žalobci zasláno vyrozumění o zahájení exekuce a ani výzva k dobrovolnému plnění. Doložka provedení exekuce, která měla nastat dne [datum] (v důsledku chybně doručovaných exekučních příkazů postihujících účty a mzdu žalobce spolu s vyrozuměním a výzvou k plnění), tak byla zapsána do rejstříku zahájených exekucí předčasně. V průběhu exekuce pak byly vydány exekuční příkazy, na základě, kterých byla postižena mzda žalobce (informace se dostala k zaměstnavateli), jeho účty a bylo mu pozastaveno řidičské oprávnění. Zároveň bylo ve srovnávaném případě postaveno najisto, že žalobce exekvovanou částku zaplatil jinak, neboť exekuce po nápravě nesprávného úředního postupu soudního exekutora již nepokračovala, došlo k jejímu výmazu z rejstříku zahájených exekucí. Oproti tomu v projednávaném případě bylo postiženo „jen“ řidičské oprávnění žalobce (nicméně po delší dobu) a doložka provedení exekuce byla zapsána do rejstříku vedených exekucí správně až po právní moci rozhodnutí o návrhu na zastavení exekuce podaném v třicetidenní lhůtě od doručení dobrovolné výzvy k plnění.

31. K náhradě škody.

32. Nárok na náhradu škody soud neshledal za důvodný z důvodu, že předmětné exekuční řízení dosud neskončilo a nebylo rozhodnuto o nákladech řízení mezi účastníky ani o nákladech exekuce. Přiznání žalobci náklady řízení by v tuto chvíli bylo předčasné. V této souvislosti soud odkazuje na judikaturu Nejvyššího soudu, dle které nárok na náhradu škody spočívající v nákladech řízení může poškozený vůči státu uplatnit jen tehdy, jestliže mu takové náklady skutečně vznikly a nebyly vypořádány v dotčeném řízení. Pokud procesní předpis umožňuje náhradu nákladů řízení, avšak příslušný orgán státu v řízení účastníkům tuto náhradu z jakéhokoliv důvodu nepřiznal, není možné, aby se účastník řízení domáhal náhrady nákladů takového řízení cestou žaloby proti státu z titulu náhrady škody způsobené výkonem veřejné moci (viz rozhodnutí NS sp. zn. 25 Cdo 3092/2010, 25 Cdo 3178/2009). Zároveň soud uvádí, že má za prokázáno, že žalobce uhradil právnímu zástupci za nárokované úkony [částka] (viz. faktura a potvrzení o platbě).

33. Nad rámec uvedeného soud doplňuje, že účelnými úkony právní služby by byly pouze úkony právní služby ze dne [datum] – podání návrhu na zrušení exekučního příkazu postihujícího řidičské oprávnění a podání návrhu na určení lhůty k provedení procesního úkonu ze dne [datum], neboť se žalobce domáhal mj. odložení či zastavení exekuce prováděné exekučním příkazem ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], postihujícím řidičské oprávnění. Podání odvolání do výroku II. o zamítnutí návrhu na zastavení exekuce usnesení ze dne [datum] a taktéž do opravného usnesení ze dne [datum] by soud neshledal účelnými, neboť žalobce v podáních primárně brojí proti nezastavení exekuce z důvodu, že měl vymáhanou povinnost uhradit, což je předmětem zkoumání v exekučním řízení dosud. Úkony tak nevedly k odstranění či napravení nesprávného úředního postupu spočívajícího ve vydání exekučního příkazu postihujícího řidičské oprávnění. Zároveň úkon podání odvolání do opravného usnesení ze dne [datum] se stejným odůvodněním jako v odvolání do opravovaného usnesení je i z tohoto důvodu neúčelné. Stejně tak vydání [Anonymizováno] č. l. 165 a 166 exekučního spisu, do kterých podal dvakrát námitky a nárokuje odměnu za dva úkony právní služby, je spojeno s částečným zastavením exekuce ve výroku I. usnesení z [datum] (ve znění opravného usnesení ze dne [datum]). Žalobce v námitkách sice namítá, že soudnímu exekutorovi by neměla být přiznána žádná odměna, neboť vůči němu postupuje nesprávně, nicméně hlavní cíl obou podání nebyl odstranit či napravit nesprávný úřední postup.

34. Z výše uvedených důvodů soud ve výroku I. konstatoval, že v řízení vedeném soudním exekutorem [Jméno zainteresované osoby 1/0], [adresa] bylo porušeno právo žalobce podle článku 11 odst. 1 Listiny nesprávným úředním postupem spočívajícím v provedení exekuce exekučním příkazem ze dne [datum], č.j. [Anonymizováno], kterým bylo žalobci postiženo řidičské oprávnění. Ve výroku II. zamítl žalobcem požadovanou jistinu a příslušenství.

35. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení úspěšný ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy (tarifní hodnota [částka]) a žalovaná ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby ([částka]). V daném případě, kdy žalobce uplatnil jednou žalobou dva nároky, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka [částka] ([částka] + [částka]).

36. Při srovnání tarifních hodnot u obou nároků, je pak zřejmé, že žalobce byl v řízení úspěšný v rozsahu 52 % a žalovaná v rozsahu 48 %. S ohledem na nepatrný úspěch žalobce soud rozhodl o nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků, a to včetně nákladů řízení mezi žalobcem a vedlejším účastníkem (výrok III. a IV.).

Poučení