27 C 205/2023 - 160

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: Ing. [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 365 187 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku ve výši [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro [adresa] náklady řízení státu ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou doručenou soudu dne [datum] domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka] za nezákonné trestní stíhání vedené u [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] pro přečin porušení povinností při správě cizího majetku podle § 220 odst 1, 2 písm. b) tr. zákoníku a pro zločin zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku. Dále požadoval náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení ve výši [částka]. Trestní stíhání bylo zahájeno usnesením ze dne [datum] a pravomocně skončilo zproštěním obžaloby ke dni [datum]. Trestní stíhání tak trvalo 73,5 měsíce. Zahájení trestního stíhání předcházel nestandardní postup Policie ČR. Již dne [datum] byly zahájeny úkony trestního řízení. Prověřování této údajné trestné činnosti žalobce trvalo 3,5 roku, přičemž délku prověřování neodůvodňují ani okolnosti případu. V průběhu prověřování byla trestná činnost žalobce několikrát rozšířena o další údajnou trestnou činnost, ačkoliv spisový materiál neposkytoval relevantní podklad, přičemž vždy po určité době policie prověřování skutku odložila, aby vzápětí stejný skutek podřadila pod jinou skutkovou podstatu a prověřování opět rozšířila o jiný trestný čin. Skutkový stav se přitom až do zahájení trestního stíhání nezměnil. K tomu dodal, že dne [datum] byl obětí brutálního fyzického útoku, zde prověřování trestné činnosti trvalo pouze 2 měsíce. Žalobci hrozil trest odnětí svobody až na 8 let. Uvedl, že rovněž prověřování zasáhlo do jeho osobní sféry a psychiky. Významným způsobem trestní stíhání zasáhlo do jeho soukromého, rodinného a osobního života. O to intenzivněji, že se mu v roce 2016 narodila dcera. Trestní stíhání ohrožovalo i jeho profesní život, neboť žalobci hrozil i trest zákazu činnosti. Před zahájením trestního stíhání působil na pozici statutárního orgánu v řadě obchodních společností. Podstatou jeho činnosti byl výkon managementu. Trpěl pocitem nejistoty, bezmoci. Trestní stíhání mělo významný dopad i na aktivity žalobce, neboť v období od [datum] do [datum] nezískal žádné nové profesní příležitosti. S narážkami na trestní stíhání se setkal při profesních jednáních. Při jednáních o dodávce stroje pro [právnická osoba]. od [Anonymizováno] – [právnická osoba]. byl upozorněn, že dodavatel je jedním z poškozených v předmětném trestním řízení a není možné s žalobcem uzavřít smlouvu o dodávce stroje, resp. za zpřísněných obchodních podmínek. Žalobce uplatnil dne [datum] nárok předběžně u žalované. Domáhal se náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši [částka] a z titulu nepřiměřené délky řízení [částka]. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] žalobci přiznala na náhradě nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání [částka], za nepřiměřenou délku řízení [částka]. Při stanovení výše nemajetkové újmy žalobce vycházel z rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno] a Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. [Anonymizováno]. K délce řízení uvedl, že v řízení docházelo k průtahům. [právnická osoba] výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení o dopadech nezákonného tr. stíhání do osobnostní sféry žalobce doplnil, že zásahy do jeho osobní a profesní sféry začal již v lednu 2013, kdy byl žalobce i přes svůj špatný zdravotní stav v důsledku napadení předvolán ze strany policejního orgánu k podání vysvětlení, kde byl velmi nevybíravým způsobem konfrontován. Velmi často se jej na pohovorech ptali na otázky týkající se bezúhonnosti. Žalobce uváděl, že v souvislosti s působením ve společnosti [právnická osoba] byl v rámci prověřování pozván na podání vysvětlení. Sdělovali mu, že i když je vhodným kandidátem, nemohou jej doporučit zaměstnavateli jako vhodného kandidáta. Poté nastoupil jako zástupce dánské společnosti [Anonymizováno] Následně pracoval ve středním managementu a ve [právnická osoba]., kde o trestním stíhání nemluvil. Žil ve stresu, aby se o tr. stíhání zaměstnavatel nedozvěděl. K osobním dopadům doplnil, že kvůli probíhajícímu trestnímu stíhání s manželkou odkládali početí dalšího dítěte tak dlouho tak dlouho, až bylo pozdě. Manželka žalobce navíc v době trestního stíhání onemocněla vážnou imunologickou poruchou. Toto onemocnění spouští silný psychický stres. Rovněž s manželkou nikdy nepřistoupili k pořízení vlastního bydlení, ačkoliv by dosáhli na hypoteční úvěr. Hlavním důvodem byla nejistota v důsledku probíhajícího trestního stíhání a hrozící škodě téměř [částka]. Uvedl, že je v důsledku dlouhodobého stresu dodnes traumatizován a trpí nočními můrami a poruchami spánku. Lékařskou pomoc nevyhledal. 3) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného trestního stíhání ve výši [částka] a nárok na náhradu nemajetkové újmy z titulu nepřiměřené délky řízení ve výši [částka]. Žalobci poskytla za nezákonné trestní stíhání [částka] a za nepřiměřenou délku řízení [částka]. Rovněž konstatovala, že vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí za což se mu omluvila. Vzala za prokázané, že u žalobce došlo k zásahům do rodinného života, neboť trestní stíhání trvalo až do šesti let života jeho dcery. Po tuto dobu žalobce žil ve stresu a nejistotě z výsledků trestního stíhání, čemuž navíc předcházelo nestandardní tříleté prověřování ze strany policejního orgánu. K částce [částka] žalovaná dospěla po porovnání s rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. [Anonymizováno]/[právnická osoba] tomto případě se jednalo o obdobnou trestnou činnost s trestní sazbou 5–12 let, trestní řízení trvalo 4 roky a byly shledány obecné zásahy do osobnostní sféry. Poškozenému byla přiznána částka [částka]. Řízení žalobce trvalo 6 let a 1 měsíc, rozhodovaly soudy obou stupňů dvakrát. Délku řízení označila za nepřiměřenou. Při vyčíslení zadostiučinění vycházela ze základní částky [částka] za rok. Shledala skutkovou a právní složitost věci, kdy bylo nezbytné provést výslechy většího počtu svědků, vypracovat znalecké posudky včetně jejich dodatků, znalecký posudek dodal i žalobce. Z důvodu složitosti věci snížila základní částku o 15 %. Uzavřela, že se žalobce na délce řízení svým chováním nepodílel, v postupu soudu neshledala období nedůvodné nečinnosti. Zvýšený význam řízení nezohlednila, neboť se žalobce domáhal i náhrady nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 4) Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobce uplatnil své nároky předběžně u žalované podáním doručeným žalované dne [datum]. Žalovaná nároky projednala dne [datum], kdy nárok za nepřiměřenou délku řízení odškodnila částkou [částka] a za nezákonné trestní stíhání poskytla žalobci zadostiučinění ve výši [částka]. 5) Soud ve věci provedl dokazování a na jeho základě učinil tato skutková zjištění: 6) Usnesení Policie ČR z [datum] byla podle § 159a odst. 1 tr. řádu odložena věc podezření ze spáchání zločinu podvodu podle § 250 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit žalobce. V odůvodnění je konstatováno, že dne [datum] byly pod č.j. [Anonymizováno] zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání trestného činu podvodu dle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterých se mohl dopustit žalobce. Dne [datum] byly dle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání trestných činů porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku, a za druhé neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení a podobné povinné platby dle § 241 odst. 1 písm. a) a odst. 3 trestního zákoníku, kterých se mohl dopustit žalobce. Dále dne [datum] byly dle ustanovení § 158 odst. 3 trestního řádu zahájeny úkony trestního řízení ve věci podezření ze spáchání trestných činů podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 5 písm. a) trestního zákoníku, a za druhé zatajení věci dle § 219 odst. 1 trestního zákoníku. Bylo konstatováno, že pohledávky všech 55 věřitelů společnosti [Anonymizováno] činí v souhrnu [částka]. Do doby, kdy žalobce skončil na pozici jednatele, činí v souhrnu [částka]. V odůvodnění je pod bodem 34 uvedena společnost [Anonymizováno] – [právnická osoba]. Usnesením Policie ČR, KŘP Olomouckého kraje, ÚO [adresa], oddělení hospodářské kriminality z [datum], kterým byla podle § 159a odst. 1 Tr. Ř. odložena trestní věc podezření ze spáchání přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, 2 písm. b) trestního zákoníku, kterého se měl dopustit žalobce. Usnesením Policie ČR, KŘP Olomouckého kraje, ÚO [adresa], oddělení hospodářské kriminality SKPV, ze [datum], č. j. [Anonymizováno], bylo zahájeno trestní stíhání žalobce jako obviněného z 1) přečinu porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 220 odst. 1, odst. 2 písm. b) trestního zákoníku a 2) zločinu zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Trestné činnosti se měl žalobce dopustit v době, kdy působil jako jednatel ve společnosti [Anonymizováno]. Žalobci bylo kladeno za vinu, že nepodnikl kroky cestou insolvenčního řízení, ačkoliv mu mělo být zřejmé, že je společnost předlužená. Současně měl upřednostnit některé věřitele společnosti před jinými. Jednáním měl zmařit uspokojení dalších 118[Anonymizováno]věřitelů. Na usnesení je doložka právní moci dne [datum]. Žalobce podal proti usnesení o zahájení trestního stíhání stížnost, kterou odůvodnil dne [datum] a [datum]. Usnesením OSZ v Olomouci ze dne [datum] bylo ke stížnosti žalobce usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne [datum] zrušeno pro skutek v bodě ad 1). V tomto rozsahu bylo policii uloženo, aby o věci znovu jednala, přičemž v dalších částech zůstalo usnesení policejního orgánu nedotčeno. Dne [datum] policejní orgán vyrozuměl obhájce žalobce o tom, že se bude konat výslech žalobce dne [datum]. Dne [datum] policejní orgán vyrozuměl o změně času úkonu, konal se stejný den v jiný čas. Dne [datum] policejní orgán vyrozuměl obhájce o tom, že došlo ke změně termínu výslechu, a to na den [datum]. Dne [datum] se konal výslech žalobce. Dne [datum] byl obhájce upozorněn na termín výslechů svědků dne [datum]. Dne [datum] se uskutečnil výslech svědka, [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] policejní orgán vyrozuměl žalobce o změně časového vymezení skutku. Nadále bude vytýkané jednání žalobce posuzováno jako zločin zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Vyrozumění si žalobce převzal dne [datum]. Dne [datum] požádal policejní orgán o poskytnutí součinnosti, a to jednotlivé společnosti, které se připojily jako poškozené, tedy žádaly o sdělení, zda evidují nesplacené pohledávky a jaké kroky byly ze strany společností činěny k jejich vymožení. Poskytnutí součinnosti žádáno taktéž dne [datum], [datum], [datum] (týkalo se [Anonymizováno] [Anonymizováno] a jiných pojišťoven). Další žádosti o součinnosti jsou z [právnická osoba]. 2018, [datum] (zde je součinnost činěna i do Německa, společnosti [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno]). Dne [datum] policejní orgán požádal Policii ČR, KŘP hl. m. Prahy, o provedení výslechu. V odůvodnění uvedeno, že současně je žalobce prověřován pro podezření ze spáchání trestného činu poškození věřitele dle § 223 trestního zákoníku a trestného činu zpronevěry dle § 206 TZ, to je ve fázi prověřování, proto žádá o zajištění podání vysvětlení žalobce. Dne [datum] žalobce podal vysvětlení u Policie ČR, OŘP [adresa] IV, ve věci, která se týká společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. Dne [datum] policie obdržela poskytnutou součinnost od společnosti [právnická osoba]. Následovaly poučení poškozených právnických osob v trestním řízení a policejnímu orgánu postupně docházely součinnosti, které si vyžádal. Jsou přikládány exekuční tituly či faktury, případně účetní dokumenty jednotlivých poškozených, a to např. datumově: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] policejní orgán vyrozuměl žalobce o tom, že jednání žalobce bude dále posuzováno jako zločin zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku vymezeného v tomto upozornění. Žalobce měl vymezeným jednáním způsobit škodu v celkové výši [částka]. Dne [datum] policejní orgán žalobce upozornil na změnu celkové částky. Dne [datum] policie zaslala některým poškozeným opis usnesení o zahájení tr. stíhání. Dne [datum] byli další poškození poučeni v trestním řízení. Byl zajištěn překlad poučení do němčiny. Opatřením ze dne [datum] byla přibrána tlumočnice z jazyka českého do jazyka německého. Taktéž dne [datum]. Žalobce neměl záznam v evidenci přestupků ani rejstříku trestů. Dne [datum] policejní orgán vyrozuměl poškozené o možnosti prostudovat trestní spis. Žalobce prostudoval trestní spis dne [datum], vyrozuměn byl dne [datum] písemně. Obhájci dne 8. 5. a [datum]. Prostudováni od 9:30 do 10:10 hodin. Dne [datum] probíhalo prostudování spisu ze strany poškozených. Dne [datum] policie podala návrh na podání obžaloby k OSZ v Olomouci, a to pro spáchání zločinu zvýhodnění věřitele dle § 223 odst. 1, odst. 3 písm. a) trestního zákoníku. Dne [datum] podalo OSZ v Olomouci k Okresnímu soudu v Olomouci obžalobu na žalobce pro spáchání zločinu zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1, 3 písm. a) tr. zkn. K pokynu ze dne [datum] soud nařídil hlavní líčení na [datum]. Státní zástupkyně dne [datum] založila do spisu listinné důkazy. Dne [datum] obhájce žalobce požádal o odročení hlavního líčení z důvodu kolize. K pokynu ze [datum] soud odročil hlavní líčení na [datum]. Dne [datum] OSZ [adresa] uplatnila nárok na náhradu škody vůči žalobci. Dne [datum] soud obdržel vyúčtování nákladů obhajoby od [Anonymizováno]. Dne [datum] další poškozený přihlásil svou pohledávku do trestního řízení. Usnesením ze dne [datum] rozhodnuto o odměně [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] žalobce požádal o odročení hlavního líčení z důvodu zahraniční cesty žalobce. Dne [datum] se společnost [Anonymizováno] - [právnická osoba]. přihlásila k trestnímu řízení s nárokem na náhradu škody. K pokynu ze dne [datum] hlavní líčení odročeno na [datum] z důvodu nepřítomnosti obžalovaného. Dne [datum] poškozená společnost [Anonymizováno]. uplatnila nárok na náhradu škody vůči žalobci. Dne [datum] zástupce poškozeného předložil originál plné moci. Dne [datum] proběhlo hlavní líčení, ke kterému se dostavil obžalovaný i obhájce [tituly před jménem] [Anonymizováno], celkem bylo vyrozuměno o hlavním líčení desítky poškozených. Při hlavním líčení vyslechnut obžalovaný, v závěru hlavní líčení odročeno [datum] za účelem předvolání znalce a navržených svědků. Dne [datum] se státní zástupce dotazoval na to, zda soud osloví znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno] o předložení účetní evidence [Anonymizováno] Soud požádal OSZ [adresa] o zajištění kopie účetnictví [Anonymizováno] Z hlavního líčení se průběžně omlouvali svědci, na hlavním líčení [datum] byla vyslechnuta svědkyně a hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování, na další hlavní líčení předvoláni čtyři svědci. Dne [datum] rozhodnuto o svědečném. Dále [datum] se omluvil další svědek. Při hlavním líčení [datum] vyslechnut svědek, hlavní líčení odročeno na [datum] za účelem pokračování v dokazování. Dne [datum] k dalšímu hlavnímu líčení přivoláni svědci. V mezidobí např. [datum] se omluvil další svědek, 15. 3. další svědek. Při hlavním líčení [datum] vyslechnuta svědkyně a jeden svědek, dále čtený listinné důkazy a odročeno na [datum]. Státní zástupkyně požádala dne [datum] o odročení hlavního líčení. K pokynu ze [datum] k odročenému hlavnímu líčení na [datum] předvoláni svědci s tím, že zároveň zasláno státní zástupkyni, že se nevyhovuje její žádosti o odročení jednání. Státní zástupce požádal [datum] o zaslání protokolu z hlavního líčení. Dne [datum] žalobce požádal o odročení hlavního líčení s tím, že na [datum] má mít manželka obžalovaného potvrzen termín operačního zákroku spojeného s hospitalizací v nemocnici a nebude tedy schopen účasti a žádal o odročení. Při hlavním líčení [datum] vyslechnut svědek, dále hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] státní zástupce navrhl vyslechnout nového svědka. Dne [datum] soud informoval jednoho svědka k tomu, nechť sdělí, zda se zúčastní nového termínu jednání, či nikoliv s tím, že tento svědek se opakovaně omlouval. Dne [datum] soud předvolal tohoto svědka, který na výzvu nereagoval. Dne [datum] se omluvil přísedící, z důvodu jeho nepřítomnosti se k pokynu z [datum] hlavní líčení odročilo na [datum]. Dne [datum] se omluvil svědek, dne [datum] se omluvil znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno]. Dne [datum] hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] státní zástupkyně požádala o odročení z důvodu čerpání dovolené. Dne [datum] se omluvil další svědek. Dne [datum] žalobce požádal o odročení hlavního líčení z [datum] z důvodu plánované dovolené v zahraničí. K pokynu z [datum] hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] při hlavním líčení tohoto dne vyslechnut znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno], v závěru hlavní líčení odročeno na [datum]. Dne [datum] znalec zaslal soudu upřesnění svého znaleckého posudku. Dne [datum] soud přibral opatřením znalce [tituly před jménem] [Anonymizováno], znalce z oboru ekonomika, odvětví účetní evidence, k podání znaleckého posudku a stanovil mu novou otázku k zodpovězení. Znalecký posudek doručen [datum]. Dne [datum] se vyjádřil obžalobce coby obžalovaný k průběhu dosavadního řízení. Při hlavním líčení [datum] vyslechnu znalec, čteny listinné důkazy, hlavní líčení odročeno na [datum]. Při hlavním líčení [datum] vyslechnut svědek, čteny listinné důkazy, v závěru jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] soud zjistil, že ve znaleckém posudku jsou uvedeny chybně údaje v přílohách tohoto posudku. Při hlavním líčení dne [datum] vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce uznán vinným ze spáchání zločinu zvýhodnění věřitele podle § 223 odst. 1, 3 písm. a) tr. zkn. a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání dvou let a šesti měsíců s podmíněným odkladem na dobu trvání tří let, poškození byli odkázáni na řízení ve věcech občanskoprávních. Písemné vyhotovení rozsudku rozesláno [datum]. Dne [datum] žalobce podal blankytní odvolání do rozsudku. Dne [datum] podal odvolání poškozený. Dne [datum] soud vyzval obhájce žalobce k odstranění vad odvolání, na to reagoval žalobce prostřednictvím obhájce dne [datum]. K pokynu z [datum] odvolání posláno státnímu zástupci. Spis předložen Krajskému soudu v [adresa] – pobočka v Olomouci [datum]. Dne [datum] žalobce požádal o nahlížení do spisu. Dne [datum] obhájce žalobce požádal prostřednictvím znalců o nahlížení do kompletního trestního spisu. Ze dne [datum] je přípis státního zastupitelství ohledně žádosti týkající se kompletní účetní evidence v elektronické podobě. Dne [datum] soud vyzval obhájce žalobce, aby sdělil, kdy se znalci dostaví ke studiu účetní evidence. Dne [datum] dotaz opakován, na to reagoval obhájce [datum]. Soudce dne [datum] souhlasil s termínem sděleným obhájcem. Dne [datum] byl urgován obhájce žalobce o dodání znaleckého posudku, uvedl, že čerpá dovolenou. Dne [datum] obhájce opakovaně neúspěšně kontaktován. Dne [datum] obhájce žalobce sdělil, že bude znalecký posudek předložen do [datum]. Dne [datum] opět obhájce žalobce urgován, neúspěšné spojení, dne [datum] taktéž. Téhož dne později obhájce žalobce sdělil, že má k dispozici znalecký posud v elektronické verzi, originál zašle soudu a na to soud urgoval obhájce žalobce ke sdělení, kdy bude předložen znalecký posudek, neboť lhůta již uplynula, tedy původní lhůta [datum]. Znalecký posudek doručen soudu [datum]. Při neveřejném zasedání dne [datum] odvolací soud z podnětu odvolání obžalovaného a poškozené [Anonymizováno]. zrušil v celém rozsahu a věc vrátil soud prvního stupně. Spis vrácen soudu prvního stupně [datum]. Rozhodnutí bylo zrušeno z důvodu předložení nového znaleckého posudku obžalovaným. Dne [datum] soud hovořil se znalcem s tím, že se seznámí s obsahem nového znaleckého posudku a sdělí ve lhůtě 30 dnů jeho vyjádření. K pokynu ze dne [datum] soud nařídil na 7., 9. a [datum] hlavní líčení. Státní zástupkyně dne [datum] souhlasila se čtením protokolu o dosavadním hlavním líčení. Dne [datum] se přísedící omluvil z hlavního líčení z důvodu plánované dovolené. Žalobce dne [datum] požádal o změnu termínu hlavního líčení z důvodu kolize obhájce žalovaného s jinou trestní věcí, dále souhlasil se čtením protokolu. Dne [datum] soud sdělil obhájci žalobce, že žádosti není vyhověno, neboť ve věci vedené v té druhé, která měla kolidovat, nedojde k závěrečným návrhům, pokud by došlo ke skončení dokazování, bylo by být pro případné závěrečné návrhy hlavní líčení odročeno. Dne [datum] se k trestnímu řízení připojil další poškozený. Dne [datum]. [tituly před jménem] Dittrich sdělil, že již prostřednictvím jeho osoby vykonává znaleckou činnost jiná znalecká kancelář, tudíž není oprávněn vykonávat znaleckou činnost samostatně. Při hlavním líčení dne [datum] byl vyslechnut znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno] a znalec [tituly před jménem] [Anonymizováno], hlavní líčení v závěru odročeno tak, že bude v hlavním líčení pokračováno [datum]. Při tomto hlavním líčení byl vyslechnut obžalovaný, dále byli opětovně vyslechnuti znalci, jako při minulém hlavním líčení, hlavní líčení bylo v něm pokračováno [datum], čteny listinné důkazy, v závěru vyhlášen rozsudek, kterým byl žalobce podle § 226 písm. b) tr. ř. zproštěn obžaloby, na rozsudku je vyznačena doložka právní moci [datum]. Písemné vyhotovení rozsudku rozesláno k pokynu z [datum]. Dne [datum] soud určil znalečné. Proti rozsudku se dne [datum] odvolala státní zástupkyně. Dne [datum] soud se dotázal obhájce žalobce, aby sdělil adresu obžalovaného tam, kde si převezme rozsudek. Státní zástupkyně dne [datum] odůvodnila odvolání, to soud přeposlal obhájci žalobce k pokynu [datum]. Spis předložen odvolacímu soudu [datum], který k pokynu z [datum] nařídil na [datum] veřejné zasedání. Žalobce se dne [datum] vyjádřil k odvolání státní zástupkyně. Při veřejném zasedání dne [datum] bylo v závěru vyhlášeno usnesení, kterým bylo odvolání okresního státního zástupce v Olomouci zamítnuto. Spis vrácen soudu prvního stupně [datum]. Na usnesení doložka právní moci [datum] (viz obsah spisu [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]). 7) Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že se v průběhu řízení aktivně zapojoval. V roce 2012 byl napaden neznámými útočníky a byl ve špatném zdravotním stavu. Ve stejném roce byl ještě stoprocentním majitelem [Anonymizováno] a [právnická osoba]., ale přišel o vládu nad oběma společnostmi. Od dubna 2013 se snažil získat nové zaměstnání, resp. ucházel se o jednatelskou pozici. Při pohovorech se jej ptali, zda má problémy s policií, což jim potvrzoval a uváděl, že chodí podávat vysvětlení. Dozvěděli se to asi z probíhající insolvence na [Anonymizováno]. a veřejně dostupných zdrojů. Po tomto sdělení jednání dále nepokračovala. Zaměřil se proto na hledání zaměstnání ve středním managementu, např. na místo obchodníka, projektového manažera, přičemž jeho kvalifikace a zkušenosti tyto pozice přesahují. Na podzim 2013 nastoupil do dánské společnosti, kde byl asi 3 nebo 4 roky. Poté co se i jeho zdravotní stav zlepšil, zkusil opět interim management, což je krátkodobé působení ve firmách. Situace se však opakovala, neboť poukazovali na jeho „problém“ s [Anonymizováno]. Nicméně se mu podařilo absolvovat několik interim pozic. Je ženatý, dcera se mu narodila v roce 2016. Uvažovali o druhém dítěti, ale kvůli problémům s policií se do toho neodvážili jít. Zároveň žalobci hrozil zákaz činnosti a uložení povinnosti k náhradě vysoké škody poškozeným. Manželka jej podporovala. V roce 2019 manželka onemocněla vzácnou imunologickou poruchou, která mohla být vyvolána i stresem. Od 2019 dosud působí ve společnosti [právnická osoba]., která se zaměřuje na cyklo komponenty. Zpočátku o tr stíhání ve společnosti nevěděli. Při jednání o koupi stroje od [Anonymizováno] – [právnická osoba]. mu [jméno FO] řekl, že s žalobcem mají problém kvůli [Anonymizováno]. Uskutečnilo se jednání, při ktreré mu [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] za [Anonymizováno] – [právnická osoba]. řekli, že se společnost připojila s tr. řízení jako poškozená. Chtěli po něm, aby nákup stroje pro [právnická osoba]. zajistil osobně směnkou, aby měli záruku, že bude kupní cena uhrazena. Cítil se jako podvodník. Obchod nakonec proběhl bez problémů. Konkurs na majetek společnosti [Anonymizováno] byl prohlášen asi 1,5 roku po odchodu žalobce (viz. účastnický výslech žalobce). 8) Manželka žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že žalobce byl před trestním stíháním bezstarostný. Po sdělení obvinění byl ve stresu, obával se, co mu přijde za poštu. V roce 2016 se jim narodila dcera, měla obavy, aby nepřišla o zaměstnání z finanční stránky. Finance s žalobcem mají rozdělené. Nemají vlastní bydlení, nepořídili si jej v důsledku obavy, že na to nebudou mít. O tr. stíhání nevěděla širší rodina. V době zahájení tr. stíhání by na bydlení dosáhli, dnes o tom opět přemýšlí, ale vzhledem k jejich věku je to složitější. Uvedla, že její manžel měl horší soustředění, zapomínal. Po narození dcery uvažovali o dalším rozšíření rodiny, ale byli v nejistotě ohledně budoucnosti. K tomu se u ní začaly v roce 2017 objevovat první příznaky autoimunitního onemocnění, v lednu 2019 už měla diagnózu. S ohledem na diagnózu a její věk přirozené otěhotnění již asi nepůjde a bylo by to komplikované. V roce 2012 byl žalobce napaden, měl úraz. Zůstal nějakou dobu doma. Následně si hledal nové místo, ale měl obavy, aby nemusel kolegům tr. stíhání vysvětlovat. Taktéž si uvědomoval, že není dobré být ve statutárním orgánu společnosti. Do r. 2017 působil jako obchodní manažer v dánské společnosti, jezdil po světě. Poté byl interním manažerem, aby byl více s dcerou. Při pohovorech měl obavy, že se jej někdo na tr. stíhání bude vyptávat. Řekl jí, že nemůže uzavřít nějaký obchod, protože si jej zákazník pamatoval. Sportovní koníčky se omezily úrazem. Uvedla, že kdyby nebylo trestního stíhání, asi by nenastoupila zpět do práce ihned po šestinedělí. Její autoimunitní choroba se mola rozvinout dlouhodobým stresem (viz. výslech manželky žalobce). 9) Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] při svém výslechu uvedl, že ve společnosti [Anonymizováno] – [právnická osoba]. působí jako vedoucí právního oddělení. Společnost byla přihlášena jako poškozený v trestním řízení proti žalobci. Potvrdil, že si [právnická osoba]. kupovala od jeho společnosti stroj. Obchod se realizoval. Na problémy při uzavření smlouvy si nepamatoval. Ředitel divize řekl, že byť žalobce působil ve společnosti [Anonymizováno]., která jim dluží cca. 400 tis. Kč, nyní je obchod uzavírán s jinou společností. Na osobní ručení si nepamatoval. S žalobcem se viděli jednou pouze při uzavření smlouvy (viz. výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO]). 10) Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že firma [právnická osoba]. kde žalobce působí, je zákazníkem divize firmy [Anonymizováno]-[právnická osoba]. [adresa], ve které působí svědek. U žalobce vznikl problém při přípravě kupní smlouvy, kdy právník měl poznámku o tom, že u něj vznikl v minulosti problém v souvislosti s jinou firmou, kde žalobce působil, a tato firma má dluh vůči [Anonymizováno]-[právnická osoba]. [adresa]. Proto žalobci zavolal, aby přijel a projednali obchodní případ. Cílem bylo vyhodnotit riziko, jaké firmě hrozí při uzavření nového obchodu. Subjektivně vyhodnotil, že žádný úmysl ze strany žalobce nebyl. Požádal žalobce o návrh toho, jak chce nákup financovat. Obchod proběhl, zakázka byla zaplacena. Svědkovi byla tato skutečnost jedno, že žalobce působil v minulosti v problémové firmě. Požadavek na směnku či ručení mohl být na stole, přesně si nepamatoval. Uvedl, že důvodem zájmu o žalobce byl dluh firmy, kde žalobce působil jako statutár, vůči jeho firmě. Firma, kde žalobce působil skončila v konkursu. Informace o tr. stíhání jej nezajímala, řešil pouze zaplacení stroje (viz. výslech svědka [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno]). 11) Usnesením Policie ČR, KŘP Olomouckého kraje, územní odbor [adresa] z [datum], č. j. KRPM-157971–47/TČ-2012[tel. číslo], byla podle § 159a) odst. 5 tr. ř. odložena trestní věc podezření ze spáchání zločinu těžké ublížení na zdraví podle § 145 odst. 1 tr. zkn. a přečinu poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 tr. zkn., kterého se měl dopustit neznámý pachatel mj. na žalobci dne [datum], čímž žalobci způsobil dle lékařské zprávy [podezřelý výraz] [adresa] vážnou poruchu zdraví spočívající v mnohačetném poranění lebky, obličeje, otřesu mozku, subdurální krvácení, zhmožděním hrudníku, břicha a zlomeniny levé ruky, přičemž výše uvedené zranění si vyžádalo hospitalizaci v nemocnici a doba léčení překročila dobu šesti týdnů, trvá do současné doby (viz. usnesení Policie ČR, KŘP Olomouckého kraje, územní odbor [adresa] z [datum], č. j. [Anonymizováno][tel. číslo]). 12) Žalobce působil ve statutárním orgánu obchodních společností [právnická osoba]., v likvidaci, [právnická osoba] v likvidaci, [právnická osoba]., [právnická osoba], [právnická osoba]. v likvidaci v době před zahájením tr. stíhání (viz. výpisy z obchodního rejstříku těchto společností). Dne [datum] žalobce založil a vystupuje jako jediný jednatel společnosti [právnická osoba] (viz. výpis z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba]). Od [datum] vystupuje jako jednatel ve společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. (viz. výpis z obchodního rejstříku [jméno FO] [Anonymizováno].). Od [datum] žalobce působí jako člen představenstva ve společnosti [Anonymizováno]. (viz. výpis z obchodního rejstříku [Anonymizováno]). Ve společnosti [právnická osoba]. žalobce působí jako jednatel od [datum] (viz. výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba].). 13) Žalovaná uhradila [částka] žalobci dne [datum] (viz. likvidační doložka žalované). 14) Manželka žalobce trpí onemocněním myasthenia gravis generalizovanou formu. V období od 17. do [datum] byla hospitalizovaná (viz. lékařská zpráva [podezřelý výraz] [adresa], neurologická klinika, propouštěcí zpráva [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum]). 15) Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, a to například další výpis z obchodního rejstříku společnosti, kde žalobce před zahájením tr. stíhání působil či celý spis policejního orgánu, ve kterém byla prověřována násilná trestná činnost spáchaná na žalobci. 16) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 17) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 18) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 19) Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 20) Podle ust. § 31 odst. [právnická osoba] a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 21) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 22) Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnil žalované nároky. 23) Žalobce požadoval nemajetkové újmy, která mu měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání (k nepřiměřené délce řízení viz dále). Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jelikož provedeným dokazováním trestním spisem bylo prokázáno, že vůči žalobci bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání, kdy žalobce byl zproštěn obžaloby, odpovědnostní titul je dán. 24) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 25) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobci, aby tvrdil a prokázal, že mu v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla. 26) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 27) Povaha trestní věci: 28) Žalobce byl stíhán pro trestný čin zvýhodnění věřitele podle § 233 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku, za který mu hrozilo uložení trestu odnětí svobody na 2 – 8 let nebo zákaz činnosti. Žalobce nebyl stíhán vazebně a jeho trestní stíhání nebylo medializováno s užitím jeho jména či obrazového zachycení. Povaha uvedeného trestného činu, z něhož byl žalobce obviněn, není spojeno s vyšší mírou společenského odsouzení na rozdíl např. od trestných činů proti životu a zdraví. 29) Délka trestního řízení: 30) Trestní stíhání žalobce, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobce činila 6 let a 1 měsíc. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání netrvalo přiměřenou dobu, viz níže. 31) Následky způsobené v osobní sféře poškozeného: 32) Újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena zásahem do jeho rodinného, profesního a osobního života. Na úvod je třeba uvést, že soud stanovil počátek trestného stíhání ke dni sdělení obvinění, kterým trestní stíhání fakticky započalo. Soud neshledal důvod zohlednit předcházející období z důvodů uváděných v nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1029/21. V tomto předcházejícím období ze strany policejního orgánu docházelo ke změnám v rozsahu prověřované činnosti, nicméně žalobce netvrdil z tohoto období významné dopady do jeho života. Ve fázi prověřování byl žalobce ve špatném zdravotním stavu, který ale vyvolal neznámý pachatel. Rovněž dotazy při pohovorech na prověřování trestné činnosti nelze dávat k tíži státu, neboť jde o úsudek třetích osob (potencionálních zaměstnavatelů) a jejich následné rozhodnutí. Nutno podotknout, že prověřování je vedeno vůči věci a až trestní stíhání proti konkrétní osobě jak správně uváděla žalovaná. Náhrada újmy je tak přiznávána z titulu nezákonného rozhodnutí, jímž bylo vzneseno obvinění, ve smyslu § 7 odst. 1 a § 8 odst. 1 OdpŠk. Za takové rozhodnutí nelze považovat rozhodnutí policejního orgánu o odložení či rozšíření prověřovaných skutků. Okolností případu žalobce jsou tak zcela odlišné od případu, v němž byl vydán výše uvedený nález Ústavního soudu a soud tak nepřihlížel k dopadům do života žalobce, které nastaly před sdělením obvinění. Soud nemá pochybnosti o tom, že trestní stíhání mělo negativní dopad na psychiku žalobce. Takovéto újmy sebou trestní stíhání zpravidla přináší. Bylo prokázáno, že žalobce byl ve stresu po zahájení tr. stíhání, měl strach z každé příchozí korespondence, hůř se soustředil a zapomínal. Zásah do oblasti rodinného života má soud za prokázaný v tom, že v době zahájení tr. stíhání měl žalobce malé dítě. S manželkou odložili otázku pořízení vlastního bydlení z důvodu výše škody, jejíž způsobení bylo žalobci kladeno za vinu. Taktéž měli s manželkou strach o příjmy rodiny v situaci, kdyby byl žalobce odsouzen. Manželka proto nastoupila krátce po porodu zpátky do práce. Naopak nerozšíření rodiny soud nedává do výlučné příčiny s nezákonným trestním stíháním. Z dokazování vyplynulo, že manželce bylo v průběhu trestního stíhání (již v roce 2017 první příznaky) diagnostikováno vážné autoimunitní onemocnění, kvůli němuž je pořízení dalšího potomka obtížné. Manželka žalobce podporovala, širší rodina o trestním stíhání nevěděla. Z profesní oblasti bylo prokázáno, že žalobce měl obavy z možných dotazů na trestní stíhání při hledání nového zaměstnání. Taktéž na trestní stíhání narazil při objednávce stroje pro firmu [právnická osoba]., ve které dosud působí, neboť dodavatel stroje byl přihlášený jako jeden z poškozených v trestním řízení vedeném proti žalobci a měl pohledávku za [Anonymizováno], kde žalobce do roku 2012 působil. Ze svědeckých výpovědí vyplynulo, že zástupce dodavatele primárně nezajímalo trestní stíhání, ale spíše figurování žalobce v [Anonymizováno] Za tím účelem dodavatel posuzoval možná rizika zaplacení kupní ceny. 33) Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobci od žalované mělo dostat, je částka [částka]. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména hrozící trest a výše škody, dále délka trestní řízení, které trvalo více než 6 let, ale odškodnění délky řízení žalobce nárokuje samostatně. Konečně soud přihlédl k dopadům do osobnostní sféry žalobce. Nejvýraznějším dopadem soud shledal dopady v osobní a rodinné sféře, kdy byl žalobce ve stresu, došlo k poškození jeho cti a pověsti. Rovněž si s manželkou nepořídili vlastní bydlení. Jelikož žalovaná poskytla žalobci na tento nárok již [částka], soud přiznal žalobci doplatek ve výši [částka] ([částka] – [částka]). 34) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Konkrétně v řízení vedeném u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 19 C 218/2018 (u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 22 Co 256/2019) trvalo trestní stíhání pro tr. čin podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zkn. celkem [hodnota] dnů, tedy kratší dobu než u žalobce. Poškozenému hrozil stejný trest odnětí svobody 2–8 let. Poškozený stejně jako žalobce nebyl ve vazbě, došlo k poškození jeho dobré pověsti a cti a rovněž byl ve stresu a nejistotě. Oproti žalobci byla kauza medializována. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění [částka]. Dále soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 37 C 34/2021, na kterou odkazoval i žalobce, kde hrozil taktéž trest až 8 let, trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby podle § 241 odst. 1, 4 tr. zkn. Trestní stíhání trvalo delší dobu než u žalobce, a to 9 let a 8 měsíců. U poškozeného došlo k zásahu do osobního a rodinného života. Poškozený pociťoval stres a došlo k finančnímu zásahu trestního stíhání do jeho života. Na rozdíl od žalobce byl poškozený pravomocně odsouzen a vykonal trest obecně prospěšných prací. Poškozenému bylo přiznáno odškodnění [částka]. 35) Za nepřiléhavou soud zhodnotil judikaturu předloženou žalobcem. Žalobce odkázal na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 70 Co 282/2017, kdy šlo jako u žalobce o případ poškozování věřitele, kde hrozil nízký trest, trestní stíhání trvalo necelých 20 měsíců a byla přiznána částka [částka]. Poškozená byla shodně jako žalobce osobou bezúhonnou. Na rozdíl od žalobce bylo trestní stíhání zahájeno na základě zcela vykonstruovaného trestního oznámení, což újmu poškozené zhoršilo. Rovněž byla poškozená výrazně ohrožena v dalším výkonu své profese a měla obavy o ztrátu zaměstnání. Měla zajištěné nemovitosti, byla jí zmařena již rozjednaná možnost prodeje bytu. Byla zdiskreditovaná v místě svého bydliště tím, že autor šikanózního trestního oznámení o ní i její matce rozšiřoval pomluvy související s jejich trestním stíháním mimo jiné i cestou letáků a osobních pomluv. Ve věci vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 30 Co 133/2021 (u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 15 C 53/2020) poškozenému hrozil trest odnětí svobody pouze 6 měsíců a tr. řízení trvalo rovněž kratší dobu než u žalobce, a to 2 roky a 10 měsíců. Oproti žalobci byla kauza celostátně medializovaná, poškozený se aktivně zapojoval v komunální politice. U poškozeného byl prokázán zásah do profesní, psychické, volno časové a rodinné sféry. U poškozeného navíc došlo ke zhoršení jehož již dlouhodobých zdravotních problémů. Poškozenému bylo přiznáno zadostiučinění [částka]. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 12 C 96/2020 trestní stíhání trvalo výrazně kratší dobu než u žalobce, a to 1 rok a 5 měsíců. Poškozenému hrozil stejný trest jako žalobci a byl stíhán pro tr. čin krádeže podle § 205 odst. 1, 4 písm. c) tr. zákoníku. Byly prokázány dopady v podobě izolace poškozeného, poškozený žil na malé obci, kde se o tr. stíhání obecně vědělo, došlo ke zhoršení vztahů s jeho otcem. I dopady do života poškozeného tak byly odlišné. Poškozenému bylo přiznáno odškodnění [částka]. V neposlední řadě i rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] ve věci sp. zn. 37 C 61/2021 soud nemá za přiléhavé. Poškozený byl zde stíhán pro spáchání tr. činu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) tr. zákoníku. Hrozil mu stejný trest jako žalobci, ale tr. stíhání trvalo kratší dobu (22 měsíců). Poškozený na rozdíl od žalobce utrpěl vážnější zásahy do osobního života. Byl nucen vyhledat psychologa. Trpěl strachem a stresem. Bylo mu přiznáno odškodnění [částka]. 36) Rovněž rozhodnutí uváděné žalovanou se liší od případu žalobce. V rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 20 C 96/2018 a následně u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 55 Co 71/2022 se jednalo o odškodnění nezákonného trestního stíhání pro závažný zločin přijetí úplatku podle § 331 odst. 2, 4 písm. b) trestního zákoníku Trestní stíhání v daném případě trvalo 4 roky a 1 měsíc. Poškozenému hrozil trest odnětí svobody v rozmezí 5 až 12 let. V daném případě částečně byly prokázány zásahy do profesní sféry, když poškozený byl osobou činnou v komunální politice. Celkem bylo poškozenému přiznáno [částka]. Oproti žalobci se tak věc liší hrozící trestní sazbou, dopady i funkcí žalobce. 37) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku řízení. 38) Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidské práva nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Evropský soud pro lidská práva ve své judikatuře upřednostňuje celkový pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne [datum]) a průtah, jenž se vyskytne jen v určité fázi řízení, toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Žirovnický proti České republice ze dne [datum]). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. rozsudek Evropského soudu pro lidská práva ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne [datum]). 39) Kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk se použijí i na zjištění, zda byla délka řízení přiměřená. 40) Celková délka posuzovaného řízení činila 6 let a 1 měsíc, konkrétně ode dne zahájení trestního stíhání žalobce dne [datum] do právní moci zprošťujícího rozsudku [datum]. 41) Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Ve věci rozhodoval dvakrát soud I. stupně a dvakrát odvolací soud. V přípravném řízení státní zástupce rozhodoval o stížnosti žalobce do usnesení o zahájení tr. stíhání. 42) Žalobce byl v posuzovaném řízení trestně stíhán pro spáchání zvýhodnění věřitele podle § 233 odst. 1, 3 písm. a) tr. zákoníku. Trestné činnosti se měl žalobce dopustit v době, kdy působil jako jednatel ve společnosti [Anonymizováno] Žalobci bylo kladeno za vinu, že nepodnikl kroky cestou insolvenčního řízení společnosti, ačkoliv mu mělo být zřejmé, že je společnost předlužená. Současně měl upřednostnit některé věřitele společnosti před jinými. Jednáním měl zmařit uspokojení dalších 118 věřitelů. Zjištění skutkového stavu si s ohledem na povahu trestného činu a výši způsobené škody desítkám poškozených vyžádalo široké dokazování zahrnující listinné důkazy, výslechy mnoha svědků, žádostí o součinnost a znalecké zkoumání. Jeden znalecký posudek předložil i žalobce. Posuzované řízení bylo nepochybně řízením s vyšší mírou složitosti skutkové. S vyšší mírou složitosti skutkové souvisela i složitost procesní. Soud opakovaně rozhodoval o svědečném, tlumočném a znalečném. Vyžádal si překlady listin. 43) Soud shledal v postupu orgánů činných v trestním řízení prodlevy, a to zejm. ve druhém odvolacím řízení. Spis byl předložen odvolacímu soudu dne [datum] a k nařízení veřejného zasedání došlo [datum], tj. průtah více než 6 měsíců. První odvolací řízení bylo prodlouženo chováním žalovaného, který avizoval předložení svého znaleckého posudku, kvůli němuž byl i následně rozsudek soudu I. stupně zrušen, ale doložil ho se zpožděním i přes urgence odvolacího soudu. V ostatním průběhu byl postup soudů a dalších OČTŘ plynulý a nebylo shledáno období nedůvodné nečinnosti. Zároveň nebylo možné, aby soud provedl všechny důkazy na jediném hlavním líčení, neboť řízení vyžadovalo velmi široké dokazování a zároveň obhajoba i státní zástupce doplňovali své návrhy na dokazování v průběhu řízení. 44) Soud shledal částečný podíl žalobce na délce řízení, který třikrát úspěšně žádal o odročení hlavního líčení a jednou žádala i státní zástupkyně. Rovněž v prvním odvolacím řízení se vyčkávalo na předložení jeho znaleckého posudku, který i přes urgence odvolacího soudu dodal po lhůtě. Dále jej soud vyzýval k odstranění vad odvolání. 45) Dle ustálené judikatury je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení, která mají pro jejich účastníky zvýšený význam, jako např. věci trestní, věci péče o nezletilé, pracovněprávní spory, věci osobního stavu aj. Nejde-li o vyjmenované případy domněnky vyššího významu předmětu pro poškozeného, je pro něj význam předmětu řízení standardní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 515/2014, usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2542/2014). V daném případě se jednalo o trestní řízení s osobou žalobce coby trestně stíhaného. Tedy se jednalo o řízení, s nímž je již v obecné rovině spojováno významnější působení do poměrů účastníka, a význam řízení tudíž byl pro žalobce zvýšený. 46) Soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu a dospěl k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, neboť celková délka řízení byla s ohledem na shora uvedené závěry nepřiměřená. Sama délka řízení více než 6 let, přičemž šlo o trestní řízení, vypovídá o nepřiměřené délce řízení. Žalovaná tuto skutečnost ani nevyvracela. Nutno konstatovat, že na délce řízení se podílely soudy (zejm. krajský soud), neboť v řízení byla zjištěna období nekoncentrovaného postupu soudů. I uvedená „nečinnost“ soudu zapříčinila, žee v posuzovaném řízení došlo k porušení práva žalobce na přiměřenou délku řízení, neboť řízení jako celek neodpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat a v důsledku toho došlo ke vzniku nemajetkové újmy žalobce. 47) Došlo tedy k nesprávnému úřednímu postupu představovanému jeho nepřiměřenou délkou a tím k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě a v důsledku toho ke vzniku nemajetkové újmy. Újmu v tomto případě pak bylo na místě odškodnit v penězích, neboť soud neshledal podíl žalobce na délce řízení ve smyslu obstrukčního chování či zneužití práva. 48) Ke stanovení výše odškodnění přistoupil soud v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010. Nejvyšší soud pro poměry České republiky považuje za přiměřené, jestliže se tato základní částka pohybuje v rozmezí 15 000 až [částka] za první dva roky řízení a dále pak za každý další rok řízení. Vzhledem k tomu, že celková doba trvání řízení činila 6 let a 1 měsíc, tedy nebyla výrazně vysoká, soud stanovil základní částku při spodní hranici uvedeného intervalu – tedy [částka]. Za první 2 roky řízení přísluší žalobci polovina této částky (celkem [částka]), za každý další rok [částka] (tj. celkem [hodnota] x [částka]) a za 1 měsíc [částka] (tj. celkem [právnická osoba] 250 Kč). Součinem základní částky a celkové doby řízení soud dospěl k částce ve výši [částka]. 49) Výslednou částku soud následně s ohledem na kritéria ust. § 31a odst. 3 OdpŠk upravil, a to jejím snížením o 20 % za složitost věci (procesní, právní i skutková), zvýšením o 20 % pro vyšší význam předmětu řízení pro žalobce (žalobce byl trestně stíhán) a naopak snížením o 10 % pro podíl žalobce na délce řízení. Pro postup soudu základní částka nebyla upravena, neboť nekoncentrovaný postup se projevil v samotném závěru o nepřiměřené délce řízení. Soud proto základní částku [částka] po zohlednění všech výše zmíněných kritérií snížil o 10 % a nemajetkové újmě tak odpovídá odškodnění ve výši [částka]. Jelikož žalovaná vyplatila žalobci již [částka], soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci doplatek ve výši [částka]. 50) S ohledem na shora uvedené soud shledal žalobu důvodnou co do částky [částka] ([částka] a [částka]) a ve zbytku ji zamítl. 51) Žalovaná se dostala do prodlení dne [datum], tj. den následující po uplynutí šestiměsíční lhůty k mimosoudnímu projednání nároku ve smyslu § 15 OdpŠk, přičemž žalobce uplatnil nároky u žalované dne [datum] a šestiměsíční lhůta uplynula dne [datum]. Ve výroku I. tak soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobci i zákonný úrok z prodlení z přiznané částky od [datum] do zaplacení. 52) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný ohledně obou uplatněných nároků. V daném případě, kdy žalobce uplatnil jednou žalobou dva nároky na náhradu nemajetkové újmy, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka [částka] dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu. 53) Žalobci vznikly náklady v celkové výši [částka], které jsou tvořeny - zaplaceným soudním poplatkem ve výši [částka], - 8x odměnou právního zástupce za 8 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ze dne [datum] a [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]) dle § 7 bodu 5. advokátního tarifu v celkové výši [částka] (8x [částka]), když za tarifní hodnotu byla dle § 8 odst. 1 a § 9 odst. 4 advokátního tarifu vzata částka [částka], - 8x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 8 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši [částka] (8x [částka]) a - DPH ve výši 21 % z odměny a náhrad právního zástupce ve výši [částka]. 54) O nákladech vzniklých v řízení státu rozhodl soud taktéž podle úspěchu ve věci a uložil povinnost k jejich úhradě žalované (§ 148 odst. 1 o. s. ř.). Náklady státu představuje svědečné v celkové výši [částka]. Částka se sestává z ušlého výdělku ve výši 2 612, [částka] a cestovného [částka] svědka [tituly před jménem] Dederleho a ušlý výdělek ve výši [částka] a cestovné ve výši [částka] svědka [tituly před jménem] [jméno FO]. 55) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení