Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

27 C 219/2024 - 37

Rozhodnuto 2025-02-06

Citované zákony (27)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozená [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce A] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení částky 91 616 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům na nákladech řízení částku [částka] do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne [datum] domáhali na žalovaném zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobci byli až do [datum] výlučnými vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. č. [hodnota], v kat. území [adresa]. Na menší části předmětného pozemku se nachází budova ve vlastnictví žalované, stavba armaturního objektu, tzv. armaturní komora. Předmětný pozemek je dlouhodobě bez právního důvodu a bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců užíván žalovaným, který si dokonce předmětný pozemek bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců oplotil zděným plotem a obehnala ostnatým drátem spolu s pozemkem parc. č. [hodnota], který žalovaný vlastní, čímž žalobce zcela vyloučil z možnosti užívání jejich pozemku, resp. žalobcům znemožnil faktický výkon jejich práv k jakékoliv části jejich pozemku, jehož faktickým detentorem je výlučně žalovaný a žalobcům zbylo tzv. holé vlastnictví, proto se žalobci žalobou po žalovaném domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání té části pozemku, na které není umístěna výše uvedená stavba ve vlastnictví žalovaného.

2. Žalovaný nárok uplatněný v žalobě neuznal, když nárok uplatněný žalobci je svou povahou nárokem na jednorázovou náhradu dle ustanovení § 59a vodního zákona (dále jen „VZ“, neboť tato náhrada se vztahuje na omezení za užívání pozemku, na kterém se nachází stavba vodního díla. Míra omezení vlastníka pozemku, na kterém se nachází vodní dílo, pak mimo jiné odpovídá i rozsahu tohoto omezení. Z důvodu ochrany vodního zdroje a zařízení vodovodní armatury je však předmětný pozemek spolu s pozemkem žalovaného parc. č. [hodnota] již od roku 1940 oplocen a v tomto stavu žalobci pozemek v roce 1997 jako tzv. holé vlastnictví nabyli. Žalovaný vznesl námitku promlčení, neboť žalobci podali žalobu po uplynutí promlčecí lhůty k uplatnění jednorázové náhrady za věcné břemeno vzniklé před [datum] podle vodního zákona. Lhůta pro uplatnění nároku u soudu uplynula dnem [datum]. Žalobci ve snaze pokračovat v dalším vymáhání bezdůvodného obohacení v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], v němž žalobou nejprve uplatnili nárok na bezdůvodné obohacení za celou plochu pozemku, i té části pod stavbou vodovodní armatury, následně „rozdělili“ předmětný pozemek na část, která má připadat na pozemek bezprostředně pod stavbou vodovodní armatury, a ostatní část pozemku a tímto způsobem specifikovali jejich nárok dosud uplatněný jako bezdůvodné obohacení na část o výměře 98 m2, v níž uznali promlčení nároku na jednorázovou náhradu dle vodního zákona, a část o výměře 447 m2, za jejíž užívání v tomto řízení uplatňují její posouzení jako nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná k tomuto uvádí, že se jedná o jeden pozemek žalobců parc. č. [hodnota] o výměře 545 m2, na němž je umístěna stavba vodovodní armatury a pozemek je oplocen již od roku 1940 z důvodu ochrany stavby vodárny. Žalobci nabyli předmětný pozemek na základě Kupní smlouvy ze dne [datum]. Předmětem této smlouvy je pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] – lesní pozemek o výměře 12972 m2 a pozemek parc. č. [hodnota] – lesní pozemek o výměře 1885 m2, tedy rozsáhlé lesní pozemky o výměře bezmála 15 tisíc m2, a dále k těmto pozemkům je ještě předmětem smlouvy pozemek parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] díl I o výměře 510 m2, když je v této smlouvě výslovně uvedeno, že na tomto pozemku stojí objekt vodárny s oplocením ve vlastnictví jiného vlastníka. Jestliže žalobci koupili rozsáhlé lesní pozemky, k nimž za celkovou kupní cenu 280 tisíc korun ještě připadl i pozemek dnes označený parc. č. [hodnota] o výměře 545 m2, ačkoli v době jeho koupě měl zapsanou výměru 510 m2, a byli výslovně prodávající [jméno FO] [adresa] souhlasil v roce 1910 se služebností vodovodu a [jméno FO] v roce 1940 uplatňoval v komisionelním řízení požadavky ke stavbě oplocení) upozorněni, že je na tomto pozemku stavba vodárny s oplocením ve vlastnictví jiného vlastníka a že s tímto pozemkem na ně přechází rovněž věcné břemeno, a žalobci se přesto rozhodli tento pozemek koupit, když kupní cena za tento pozemek byla v celkové kupní ceně zcela jistě v zanedbatelné výši, je zřejmé, že žalobci nemohli tento pozemek nabýt za účelem jeho užívání či jiného využití. Žalobci koupili pozemek v nesrovnatelně malé výměře oproti ostatním dvěma pozemkům, které byly předmětem Kupní smlouvy ze dne [datum], se stavbou vodárny a oplocení a věcným břemenem vodovodního potrubí, když toto věcné břemeno bylo do pozemkové knihy vloženo již v roce 1910. Dále je třeba zdůraznit, že pouze žalobci brojí proti stavbě vodárny a oplocení, právní předchůdci včetně [jméno FO] téměř za devadesát let nikdy žádný nárok nevznesli a historický stav respektovali. Z těchto důvodů považuje žalovaný jednání žalobců za účelové a v rozporu s dobrými mravy. Vzhledem k počtu žalobci dosud podaných žalob je třeba považovat nabytí předmětného pozemku žalobci za jednoznačně spekulativní za účelem konfrontovat žalovanou jako územně samosprávný celek s opakovanými a prakticky nekonečnými požadavky na finanční úhrady. Podle žalovaného je stavební i faktický stav pozemku parc. č. [hodnota] ve vlastnictví žalovaného a parc. č. [hodnota] od roku 1940 neměnný a v tomto původním stavu žalobci v roce 1997 nabyli pozemek parc. č. [hodnota]. Pozemky parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] spolu se stavbou vodovodní armatury a jejím ochranným oplocením tvoří jeden funkční celek a takto je od roku 1940 nepřetržitě předchůdci žalovaného a následně žalovanou užíván pro veřejně prospěšné účely. Podle tvrzení žalobců si žalovaný oplotil předmětný pozemek spolu s částí pozemku parc. č. [hodnota], který je ve vlastnictví žalovaného, kdy tato jejich námitka má působit tak, že žalovaný v posledních letech vystavěl plot a zabránil žalobcům v užívání předmětného pozemku. Žalovaný tvrdil, že oplocení předmětného pozemku bylo za účasti dotčených osob vybudováno bezprostředně po kolaudaci stavby vodovodní armatury v letech 1939 – 1940 a v prakticky nezměněném stavu stojí do současné doby. Žalovaný ke stavbě oplocení uvádí, že bylo vybudováno bezprostředně po kolaudaci stavby ventilační komory, v řádném stavebním řízení, resp. komisielním řízení byly stanoveny technické detaily této stavby (oplocení provedeno ze 4 stran, řešení povrchové vody, příjezdová cesta, schody, zábradlí, pilířky plotu a výplň plotu), za účelem vybudování stavby oplocení k plnění ochranné funkce vodního díla a vodovodního potrubí na dotčených pozemcích postavených, když ventilační komora s chráněným oplocením byla vybudována za účelem zajištění dodávek vody pro nemalou část obyvatelstva včetně části [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO]. Tyto stavby byly postaveny ve veřejném zájmu a se souhlasem vlastníků dotčených pozemků, kdy bylo navázáno na pozemkovou služebnost, která byla do pozemkové knihy vložena na podkladě prohlášení [jméno FO] v roce 1910. Nikdo z předchozích vlastníků oploceného pozemku parc. č. [hodnota] nevznesl žádný nárok vůči vlastníku stavby ventilační komory, až teprve žalobci, kteří pozemek parc. č. [hodnota] koupili ve stavu, v němž byl v roce 1940. Žalobci nikdy neuvedli, k jakému účelu by část pozemku parc. č. [hodnota] užívali, když je zřejmé, z důvodu ochrany stavby ventilační komory a přístupu k ní by nikdy nemohli užívat pozemek až ke stěnám stavby komory. Žalobci koupili předmětný pozemek v tom stavu, v jakém se nachází v současné době, čemuž odpovídala jeho cena a jejich vědomí a srozumění se skutečností, že jej nemohou fakticky užívat. Nikdo nenutil žalobce, aby pozemek koupili, bylo to jejich svobodné rozhodnutí a v předmětné kupní smlouvě svým podpisem stvrdili, že jsou o stavu tohoto pozemku informováni a s tímto stavem srozuměni, tudíž celý pozemek parc. č. [hodnota] je s ohledem na ochranné oplocení třeba pokládat za dotčený stavbou vodního díla podle vodního zákona. Podle ustanovení čl. II. bod 7. zákona č. 182/2024 Sb., kterým se mění zákon č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), pokud došlo mezi vlastníkem pozemku a vlastníkem vodního díla k dohodě o náhradě za užívání pozemku podle čl. LV zákona č. 303/2013 Sb., nebo bylo o takovém nároku pravomocně rozhodnuto přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, nebo byl takový nárok přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona promlčen, nárok na zaplacení náhrady za užívání pozemku podle § 59a zákona č. 254/2001 Sb., ve znění účinném po dni nabytí účinnosti tohoto zákona, nevzniká. Jedná se o „nárok na zaplacení náhrady za užívání pozemku“, nikoli části pozemku, na níž je postaveno vodní dílo. Žalovaná nesouhlasila s právní kvalifikací nároků žalobců tak, jak ji učinily soudy předešlých řízeních, když nárok žalobců je třeba hodnotit podle aktuální právní úpravy, judikatury a předložených důkazů ke stavbě vodovodní armatury a oplocení. Uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení je v rozporu s výkladem ustanovení § 59a vodního zákona a s dostupnou judikaturou, podle které vzniklo na pozemku, který je dotčený stavbou vodního díla postaveného před [datum], zákonné věcné břemeno podle § 59a vodního zákona. Žalobci argumentují zněním ustanovení § 59a odst. 3 vodního zákona účinného ode dne [datum], avšak k tomu je třeba uvést, že předmětné ustanovení stanoví podmínky pro vydání osvědčení vodoprávního úřadu o splnění podmínek pro vznik služebnosti ve prospěch vodního díla. Osvědčení je pak podkladem pro zápis služebnosti vodního díla u katastrálního úřadu, a to na návrh vlastníka vodního díla. Předmětné ustanovení nepředjímá konkrétní postup, ale uvádí možná hlediska při zápisu služebnosti. Každé osvědčení tudíž bude reflektovat individuální hlediska podmínek pro vznik služebnosti ve prospěch vodního díla podle § 59a odst. 1 vodního zákona. Nelze z něho bez dalšího dovozovat oddělení stavby vodního díla u obvodové zdi, jak činí žalobci v tomto řízení. Dále je třeba uvést, že služebnost vodního díla není podle nyní účinného ustanovení § 59a vodního zákona zapsána v katastru nemovitostí. Výklad podmínek věcného břemene podle ust. § 59a vodního zákona nesměřuje k oddělení toliko stavby vodního díla od jeho oplocení, které s ním bezprostředně souvisí. Naopak z § 59a vodního zákona vyplývá, že vlastník pozemku, na kterém se nachází vodní dílo, musí jeho existenci strpět a současně náhrada za omezení vlastnického práva způsobeného zřízením zákonného věcného břemene má pokrývat také ostatní majetkové nároky plynoucí z toho, že na pozemku je bez právního důvodu umístěné cizí vodní dílo. Tedy režim vodního zákona zahrnuje veškeré předpokládané nároky vlastníků pozemků, kde se nacházejí vodní díla, kdy jeho účelem je touto náhradou uspokojit nároky vlastníků z tohoto plynoucí bez dalšího ([jméno FO], časopis Soudní rozhledy 6/2022). Žalobci jednak již na podkladě předchozích soudních řízení obdrželi výše uvedené plnění, které bezpečně převyšují výši jednorázové náhrady dle vodního zákona, jednak není předmětem tohoto řízení náhrada za věcného břemeno podle ust. § 59a vodního zákona, ale žalobci uplatněný nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaná však tvrdí, že nárok uplatněný žalobci je třeba v celé jeho výši posoudit jako nárok na jednorázovou náhradu za věcné břemeno podle § 59a vodního zákona, který je promlčen, tudíž v souladu s ustanovením čl. II. bod 7. zákona č. 182/2024 Sb. takový nárok nevznikl, a s ohledem na § 59a vodního zákona ve spojení s ustanovením čl. II. bod 7. zákona č. 182/2024 Sb. nelze žalobcům přiznat nárok na bezdůvodné obohacení ani nárok na jednorázovou náhradu za věcné břemeno.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul z list vlastnictví č. [hodnota] pro kat. území [adresa], částečného výpisu ke dni [datum], z informace o pozemku parc. č. [hodnota] v kat. území [adresa] z katastru nemovitostí, ze čtyřech mapových podkladů k pozemku parc. č. [hodnota], ze dvou fotografií předmětného pozemku žalobců, když předsedkyně senátu, které byla věc přidělena k projednání a rozhodnutí, zná z procházek v okolí bydliště situaci v místě, tudíž nepovažovala za nutné ohledání předmětného pozemku žalobců na místě podle § 130 odst. 2 o.s.ř. Ze shora uvedených důkazů vyplynulo, že žalobci byli až do [datum] výlučnými vlastníky ve společném jmění manželů pozemku parc. č. [hodnota], v kat. území [adresa]. Na menší části předmětného pozemku se nachází budova ve vlastnictví žalovaného, stavba armaturního objektu, tzv. armaturní komora. Předmětný pozemek je dlouhodobě bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců užíván bez právního důvodu žalovaným, jenž si předmětný pozemek bez souhlasu žalobců či jejich právních předchůdců dokonce oplotil zděným plotem a obehnala ostnatým drátem s pozemkem parc. č. [hodnota], který žalovaný vlastní, čímž žalovaný žalobce zcela vyloučil z možnosti užívání jejich pozemku. Žalovaný žalobcům znemožnil faktický výkon jejich práv k jakékoliv části jejich pozemku, jehož faktickým detentorem je výlučně žalovaný a žalobcům zbylo tzv. „holé vlastnictví“ (nuda proprietas).

4. Jak soud zjistil z technické zprávy, výpočtu výměr na základě dostupných podkladů ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, [právnická osoba]., včetně příloh spočívajících v zákresu ZPMZ [Anonymizováno] do současné katastrální mapy (KMD), ze záznamu podrobného měření změn č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného společností, [Anonymizováno] [Anonymizováno]. s r.o., dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr [tituly před jménem] [jméno FO], včetně přiloženého zákresu v katastrální mapě a seznamu souřadnic, že žalobci nechali plochu části předmětného pozemku, na které je umístěna stavba, změřit k tomu oprávněnou osobou, přičemž výsledkem byla výměra 98 m2, resp. 98,214 m2 před zaokrouhlením, ačkoliv celý Pozemek má výměru 545 m2, tedy Stavba na něm zabírá 17,98 % jeho výměry při užití zaokrouhlené výměry stavby 98 m2, resp. 18,02 % při užití nezaokrouhlené výměry stavby 98,214 m2. Při užití prostřední hodnoty tedy zabírá stavba přesně 18 % výměry celého předmětného pozemku.

5. Jak soud zjistil ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] ze dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], z faktury znalce [jméno FO] ze dne ze dne [datum], č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a z potvrzení o platbě [částka] z účtu právního zástupce žalobců ze dne [datum], že uvedený znalec stanovil výši obvyklého nájemného v daném místě a čase, jež činilo z celého předmětného pozemku v roce 2021 částku [částka], když ke stejné částce dospěl pro období let 2019 až 2021 v posledním soudním sporu i zdejší soud a v letech 2022 a 2023 pak částku [částka], a to při výměře stavby 98 m2, celý předmětný pozemek má přitom výměru 545 m2, tj. stavba na něm zabírá 18 % jeho výměry, a zbývajících 447 m2 nezastavěné plochy představuje 82 % výměry předmětného pozemku. Užívání pozemku bez právního důvodu v rozsahu mimo samotnou plochu stavby tak odpovídá 82% znalcem zjištěného obvyklého nájemného za celý předmětný pozemek, tedy v roce 2001 částku [částka] a v letech 2022 a 2023 částku [částka], přičemž žalobci požadovali bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum]. Soud hodnotil znalecký posudek jako hodnověrný důkaz, jenž obsahoval doložku znalce podle § 127a o.s.ř., podle kterého se při provádění takového důkazu postupuje stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Náklady na odměnu uvedeného znalce patří mezi tzv. hotové výdaje účastníka dle § 137 o.s.ř., když žalobci uplatnili nárok na náhradu jimi uhrazené odměny znalce ve výši [částka] jako součásti náhrady nákladů řízení.

6. Jak soud zjistil z výzvy právního zástupce žalobců žalovanému k vydání bezdůvodného obohacení ze dne [datum], z detailu odeslané a doručené datové zprávy ze dne [datum] a z reakce žalovaného na předžalobní výzvu ze dne [datum], že žalobci se obrátili na žalovaného dopisem ze dne [datum] s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku ve výše uvedeném období a ve shora uvedené výši, když uvedená výzva byla současně též tzv. předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř. Žalovaný na výzvu žalobců reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém platbu odmítl s důvody, pro které podal odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] v pořadí v pátém soudním sporu. Žalovaný obdržel výzvu k vydání bezdůvodného obohacení dne [datum]. Posledním dnem sedmidenní lhůty, kterou žalobci ve výzvě stanovili pro úhradu dlužné částky, byl den [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou částku ve lhůtě neuhradil, je od [datum] v prodlení. Žalobci tak vedle částky [částka] požadovali zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 obč. zák. od [datum] do zaplacení.

7. Jak soud zjistil z vlastní rozhodovací praxe a nahlédnutím do soudního systému ISAS u zdejšího soudu, konkrétně z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z rozsudku Městského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], z rozsudků zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že ve věci bezdůvodného obohacení žalované za užívání předmětného pozemku v předchozích obdobích již byly vedeny čtyři pravomocně skončené soudní spory, a v současnosti je ještě stále veden v pořadí pátý soudný spor. V prvním řízení se žalobci úspěšně domáhali vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum]. Žalobě bylo vyhověno rozsudkem pro zmeškání Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], potvrzeném rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Dovolání žalovaného bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ústavní stížnost žalovaného byla odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 28. 5. 2019 sp. zn. II. ÚS 2751/17. Ve druhém sporu se žalobci úspěšně domáhali vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], žalobě bylo vyhověno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], potvrzeném rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], přičemž odvolací soud ve svém odůvodnění uvedeného rozsudku ve vztahu k předmětnému pozemku a jeho užívání žalovaným mimo jiné uvedl, že „Na tomto pozemku se nachází objekt ve vlastnictví žalovaného, přičemž odvolací soud nerozporuje skutečnost, že tento objekt byl vystavěn na základě řádného stavebního povolení v průběhu výstavby II. výtlačného potrubí v úseku [Anonymizováno] – [adresa], a byl řádně kolaudován (viz. zápis kolaudační komise z [datum]). Žalovaný či jeho právní předchůdce však po výstavbě tohoto objektu pozemek oplotil, přičemž žalovaný netvrdí ani neprokazuje žádný právní titul, na jehož základě se tak mělo stát a který by bylo možné považovat za právní titul k užívání pozemku. V tomto směru jsou bez významu námitky žalovaného, že tak činil k ochraně svého majetku či že žalobci v době koupě věděli o tom, že pozemek je oplocen. Z takové vědomosti totiž žalobcům nevyplývá žádná povinnost, na jejímž základě by snad měli strpět užívání pozemku bez jakékoli finanční náhrady.“ Současně odvolací soud dospěl k závěru, že „Lze tedy uzavřít, že na pozemku, který je předmětem tohoto sporu žádné věcné břemeno či služebnost nevázne, a pokud ho žalovaný užívá, činí tak bez právního důvodu podle ustanovení § 451 obč. zák. ve spojení s ustanovením § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. a je povinen žalobcům platit odpovídající náhradu. Odvolací soud má potom za to, že bylo zcela namístě hodnotit výši nájemného v podnikatelské sféře a nikoli ve sféře nepodnikatelské podle cenového výměru ministerstva financí, jak namítá odvolatel. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalovaný pozemek pronajímá třetí osobě, [právnická osoba] za tržní nájemné zvyšované o inflaci k podnikatelským účelům. Potom je zcela po právu, aby tržní nájemné platil žalovaný i vlastníkům a nikoli, aby platil nájemné odpovídající zlomku nájemného, které sám inkasuje.“ Ve třetím sporu se žalobci úspěšně domáhali vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], žalobě bylo vyhověno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], a ve kterém soud rozhodl se shodným odůvodněním, jako ve výše citovaném rozsudku odvolacího soudu v předchozím řízení mezi stejnými účastníky. Ve čtvrtém sporu se žalobci úspěšně domáhali vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], žalobě bylo vyhověno (v celém zbývajícím rozsahu, po částečném dobrovolném plnění po podání žaloby) rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum], a ve kterém opět soud rozhodl se shodným odůvodněním, jako soudy v předchozích řízeních mezi stejnými účastníky v prakticky identických sporech, a to v odst. 17 rozsudku: „Na základě výše uvedeného dospěl zdejší soud k závěru, že žaloba je důvodná. Vzhledem k tomu, že se žalobcům předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalovaný je povinen žalobcům vydat bezdůvodné obohacení za užívání předmětného pozemku bez právního důvodu, v období od [datum] do [datum]. Výši bezdůvodného obohacení zdejší soud stanovil podle znaleckého posudku vypracovaného znalcem [jméno FO] částkou [částka]/rok, kterou soud shledává jako adekvátní, neboť neshledal důvod pro odchýlení se od výpočtové metody použité znalce, a rovněž se ztotožnil s tím, že je namístě hodnotit výši nájemného v podnikatelské sféře, když v řízení bylo prokázáno, že žalovaný pozemek pronajímal třetí osobě k podnikatelským účelům, a nikoli ve sféře nepodnikatelské podle cenového výměru ministerstva financí. Vzhledem k tomu, že v pátém sporu se žalobci prozatím úspěšně domáhají vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], žalobě bylo vyhověno (v celém rozsahu, odpovídajícím části předmětného pozemku mimo samotnou plochu stavby) rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], který prozatím nenabyl právní moci (s ohledem na žalovanou podané odvolání, projednávané u Městského soudu v [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka]).

8. Jak soud zjistil z pozměňovacího návrh ke sněmovnímu tisku č. 569 zákona o vodách a z usnesení 31. schůze Zemědělského výboru Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR ze dne 30. 1. 2024, že požadavek žalobců na vydání bezdůvodného obohacení je v souladu s § 59a VZ, ve znění do [datum], které znělo: „Vlastník pozemku je povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání.“. Žalobci tak musí na svém pozemku za zákonnou náhradu, kterou od žalovaného však neobdrželi, strpět umístění a užívání stavby ve vlastnictví žalovaného, avšak nemusí strpět, že žalovaný namísto užívání jen samotné stavby o výměře 98 m2 užívá celý předmětný pozemek žalobců o výměře 545 m2, k čemuž jej § 59a VZ neopravňuje. Žalovaný neunesl břemeno tvrzení, že by pro účely užívání stavby bylo nutné užívat celý pozemek, když stavba netvoří jeden funkční celek s celým předmětným pozemkem. Legální služebnost podle § 59a VZ se přitom logicky vztahuje jen k samotné stavbě vodního díla, resp. k části pozemku pod ním, a maximálně k části pozemku, který tvoří s vodním dílem jeden funkční celek. Podle aktuálního znění § 59a odst. 3 VZ, účinného od [datum], kde se v poslední větě výslovně počítá s tím, že „služebnost zatěžuje pouze část pozemku“, což je jediný § 59a odst. 3 VZ, ve znění účinném od [datum]: „[právnická osoba] vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. [právnická osoba] osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před 1. lednem 2002. Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena.“ logický výklad, neboť jinak by i u takovýchto malých vodních děl (do 100 m2) tato legální služebnost nesmyslně zatěžovala celý pozemek v jeho současné podobě a rozloze, i kdyby šlo třeba o pozemek o rozloze 10 hektarů. Změna § 59a odst. 3 VZ, účinná od 1. 8. 2024, byla provedena zák. č. 182/2024 Sb., a to až na základě poslaneckého pozměňovacího návrhu, tedy nelze čerpat z původní důvodové zprávy k vládnímu návrhu zákona (kde tato změna ještě nebyla). Lze však čerpat z podrobného odůvodnění tohoto pozměňovacího návrhu, který byl poslancem [Anonymizováno] předložen Zemědělskému výboru, který jej schválil dne [datum], a svým 155. usnesením z 31. schůze (tisk 569/3) doporučil Poslanecké sněmovně schválit vládní návrh zákona ve znění mimo jiné i tohoto pozměňovacího návrhu. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tak učinila dne [datum] na své 101. schůzi (hlasování č. [hodnota], usnesení č. [hodnota]). Následně byl návrh zákona, ve znění i tohoto pozměňovacího návrhu, schválen Senátem ([datum]) a podepsán Prezidentem republiky ([datum]). V odůvodnění uvedeného schváleného pozměňovacího návrhu se uvádí: „V případě potřeby si může vodoprávní úřad vyžádat předložení geometrického plánu stavby, aby bylo postaveno na jisto, jaké části pozemku se služebnost týká, či odstraněny jiné pochybnosti o prostorovém rozsahu vodního díla.“. Je tak zjevné, že i zákonodárce nepředpokládá, že se bude legální služebnost dle § 59a vodního zákona týkat celého pozemku, ale jen jeho části, přičemž se bude zkoumat právě prostorový rozsah vodního díla – tedy přesně tak, jak v tomto (i předchozím) řízení argumentují žalobci. Žalovaný si celý předmětný pozemek ve vlastnictví žalobců oplotil zděným plotem a obehnal ostnatým drátem spolu s pozemkem parc. č. [hodnota], který žalovaný vlastní, čímž žalovaný žalobce zcela vyloučil z možnosti užívání jejich pozemku. Žalovaný uvedeným krokem znemožnil jakýkoliv faktický výkon jejich práv k jakékoliv části jejich předmětného pozemku, jehož faktickým detentorem je žalovaný, když žalobcům zbylo jen tzv. „holé vlastnictví“ (nuda proprietas). Žalobci se domáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání části předmětného pozemku, na které se nenachází samotná stavba. Její umístění a užívání žalobci musí strpět, nikoliv však, že je jim žalovaným znemožněno jakékoliv užívání jejich předmětného pozemku, který si žalovaná výše uvedeným způsobem celý oplotila a žalobcům fakticky zcela odebrala. K tomu viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]: „V rozsudku Nejvyššího soudu [spisová značka] byl vysloven závěr: „Bezdůvodné obohacení vzniká i tomu, kdo svým jednáním dosáhl na úkor vlastníka postavení detentora jeho pozemku tím, že celý oplocený pozemek uzamkl a činil jej přístupným jen pro sebe a svou potřebu, a to bez ohledu na to, nakolik intenzívně jej skutečně využíval (jakou plochu, jak často, příp. kolikrát konkrétně se na něm zdržoval). Výše bezdůvodného obohacení se musí odvíjet od výše nájemného odpovídajícího nájemní smlouvě obvykle v daném místě a čase ve vztahu k celému pozemku.“ 9. Jak soud zjistil z prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] ve spojení s kupní smlouvou ze dne [datum] a výpisem z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], ze tří zobrazení v mapě pozemků zapsaných na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], že žalovaný nerozlišuje mezi obsahem historické služebnosti z r. 1910 na straně jedné a způsobem a rozsahem skutečného (aktuálního) užívání předmětného pozemku žalovaným a jeho nájemcem na straně druhé, když služebnost byla do katastru nemovitostí dočasně zapsána v prosinci r. 2013 na základě prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], ve kterém je specifikována jako právo „položiti a udržovati dvojí výtlačné potrubí na pozemcích, a sice na pruhu 15 m širokém dle skutečného zaměření. Žalovaný má na předmětném pozemku umístěnu stavbu v jeho vlastnictví a celý předmětný pozemek si oplotil a obehnal ostnatým drátem, čímž žalobce zcela vyloučil z jakéhokoliv užívání byť jen části jejich předmětného pozemku. Uvedené užívání předmětného pozemku je však od práva umístění a údržby potrubí dosti vzdáleno a žalovaný k němu nemůže být oprávněn již jen z uvedeného důvodu, když na uvedeném nemůže nic změnit ani žalovanou namítaná historická stavební povolení a kolaudace této budovy (k těm se žalobci podrobně vyjadřují dále v čl. V.), kterým mohla žalovaná získat toliko „stavebně-správní“ oprávnění k výstavbě a provozu Stavby (nejde tedy o „černou stavbu“ z hlediska stavebního práva), nikoliv však „občansko-právní“ titul k bezplatnému užívání celého předmětného pozemku. Druhý spor o vydání bezdůvodného obohacení žalovaným za identické užívání předmětného pozemku v období [datum] až [datum], ve kterém žalovaný na svou obranu uváděl identickou argumentaci jako tak činí i v tomto řízení, skončil pravomocným rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], přičemž odvolací soud k otázce existence této žalovaným namítané historické služebnosti uvedl, že „nebylo třeba podrobně se zabývat charakterem a případným zánikem služebnosti vzniklé v roce 1910. Předmětem žaloby totiž v žádném případě není bezdůvodné obohacení vztahující se k užívání potrubí na pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]v pruhu 15 metrů, ale vztahující se k pozemku p. č. [hodnota], který byl vydělen z pozemku [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Jde o pozemek vedený v katastru nemovitostí jako ostatní plocha o výměře 545 m2. Na tomto pozemku se nachází objekt ve vlastnictví žalovaného, přičemž odvolací soud nerozporuje skutečnost, že tento objekt byl vystavěn na základě řádného stavebního povolení v průběhu výstavby II. výtlačného potrubí v úseku [Anonymizováno] – [adresa], a byl řádně kolaudován (viz. zápis kolaudační komise z [datum]). Žalovaný či jeho právní předchůdce však po výstavbě tohoto objektu pozemek oplotil, přičemž žalovaný netvrdí ani neprokazuje žádný právní titul, na jehož základě se tak mělo stát a který by bylo možné považovat za právní titul k užívání pozemku. V tomto směru jsou bez významu námitky žalovaného, že tak činil k ochraně svého majetku či že žalobci v době koupě věděli o tom, že pozemek je oplocen. Z takové vědomosti totiž žalobcům nevyplývá žádná povinnost, na jejímž základě by snad měli strpět užívání pozemku bez jakékoli finanční náhrady. Lze tedy uzavřít, že na pozemku, který je předmětem tohoto sporu žádné věcné břemeno či služebnost nevázne, a pokud ho žalovaný užívá, činí tak bez právního důvodu ve smyslu ust. § 451 obč. zák. ve spojení s ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. a je povinen žalobcům platit odpovídající náhradu.“ Ke stejným závěrům dospěl zdejší soud i ve třetím sporu o vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], v odst. 14. a 15. rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci dne [datum].

10. Jak soud zjistil z důkazu nazvaného „[Anonymizováno] XIII. č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]“ ze dne [datum] ve spojení s fotodokumentací předmětného pozemku se stavbou a z ortofotomap, že stavba netvoří s předmětným pozemkem jeden funkční celek, když se jedná o prázdnou a udržovanou zatravněnou plochu, jak vyplývá z důkazu fotodokumentací založenou ve spisu a z ortofotomap, když žalovaný neunesl důkazní břemeno o existenci funkční spojitosti převážné většiny předmětného pozemku v rozsahu nezastavěných 82% procent jeho rozlohy se stavbou, což bylo předmětem dokazování i v řízení vedeném zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka].

11. Z přiloženého srovnávacího sestavní parcel, jež si u katastrálního úřadu zajistil žalovaný a předložil je k důkazu v předchozím řízení soud zjistil, že předmětný pozemek parc. č. [hodnota] o rozloze 545 m2 vznikl v rozsahu 544 m2 (99,81 %) z původní parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a v rozsahu 1 m2 (0,19 %) z původní parcely č. [hodnota]. Žádná z žalovanou předložených listin se netýká předmětného pozemku parc. č. [hodnota] ani původní parcely č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Je v nich sice uvedena původní parcela č. [hodnota], ze které předmětný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2. Žalovaným předložené listiny se tudíž vztahují pouze k 0,19 % současné plochy předmětného pozemku.

12. Jak je zaneseno v knihovní vložce č. [hodnota], z nálezu ze dne [datum] Okresního úřadu v [adresa], z dopisu ze dne [datum], z [Anonymizováno] XIII. ze dne [datum], z dopisu rady HMP ze dne [datum], že podle prohlášení [jméno FO] ze dne [datum], byla na předmětný pozemek vložena služebnost vodovodu pro Vodárnu královského hlavního města [jméno FO] a městských obcí [adresa], Královských [adresa] do části [Anonymizováno] knih. Vl. 19 pod č. d. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a do části [Anonymizováno] knih. Vl. [Anonymizováno] a [Anonymizováno] pro kat. úz. [adresa] jako statek panující. Parcela PK [Anonymizováno]/[Anonymizováno] byla následně v roce 1945 (č. d. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]) převedena z knih. vl. č. [hodnota] do vložky č. [hodnota] pro [jméno FO], společně se služebností č. d. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a další služebností č. d. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Po vybudování armaturního objektu na předmětném pozemku parc. č. [hodnota] v roce 1938 bylo vybudováno oplocení pozemků parc. č. [hodnota] a [Anonymizováno], když předmětné pozemky, tj. část pozemku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] o výměře 546 m2 a část pozemku p. č. [hodnota] o výměře 1 m2, po digitalizaci odpovídá dnešním 545 m2 a je označen parc. č. [hodnota]. Jak vyplynulo z vyjádření samotného žalovaného ze dne [datum], listiny, ze kterých by bylo zřejmé, že došlo k vyvlastnění předmětného pozemku, nemá žalovaný k dispozici. Dne [datum] vydal Okresní úřad v [adresa] nález, jímž udělil obci pražské povolení k provedení zajišťovacího zařízení k zabránění zpětného průtoku vody při náhlém selhání čerpacích agregátů káranského vodovodu na pozemcích čk. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] v kat. úz. obce [Anonymizováno] a uložil majitelům pozemků čk. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] [jméno FO] v [Anonymizováno] čp. [Anonymizováno] a čk. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno] majitelky obce [Anonymizováno] služebnosti přístupu a příjezdu ke staveništi budovy zpětných ventilů v šířce 3,5 m a majiteli pozemku čk. [Anonymizováno] též služebnost vedení vody v šířce 3 m, nicméně nejednalo se o vyvlastnění podle § 49 VZ potřebné části pozemků č. kat. [Anonymizováno] ve výměře 546,7 m2 a č. kat. [Anonymizováno] ve výměře 1 m2, uvedené přesně v připojeném a schváleném polohopisném plánu. S majitelem pozemku č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] nebyla uzavřena dohoda ani o ceně shora uvedených služebností, ani o dobrovolném odstoupení potřebných částí shora uvedených pozemků, stanovil okresní úřad v [adresa] po slyšení státního znalce podle § 87 VZ za služebnost přístupu a příjezdu na pozemcích č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno] částku [částka] a za služebnost vedení vody po pozemku č. kat. [Anonymizováno] částku [částka] jednou pro vždy. Za vyvlastnění potřebných částí pozemků č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] stanovil okresní úřad v [adresa] podle stejného zákonného předpisu po slyšení státního znalce náhradu ve výši [částka] za 1 m2. [jméno FO] a [jméno FO] prohlásili, že nesouhlasí ani s cenou za vyvlastnění p. p. čk. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] ani s navrženými náhradami za nutné služebnosti z důvodu, že nejsou přiměřené obecním místním cenám, když pozemek vyvlastňovaný cení si výše vzhledem k tomu, že je používán lázeňskými hosty lázní v [Anonymizováno] jako park. Cena tohoto pozemku je přinejmenším [částka] za čtvereční sáh. [právnická osoba] k tomu poznamenal, že sousední pozemek, lepší jakosti, byl témuž účelu prodán za cenu [částka] za čtvereční sáh. Pokud se týče služebnosti při vyvlastňovaném pozemku, byla stanovena náhrada odpovídající náhradě s obcí [Anonymizováno] dobrovolnou při sousedních pozemcích p. p. čk. [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dne [datum] byl shora uvedený nález, kterým měly být části pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] vyvlastněny, předložen vodárenskému úřadu k nahlédnutí a vyjádření. V podání referátu XIII. ze dne [datum] bylo uvedeno, že „proti vodoprávnímu nálezu okresního úřadu v [adresa] ze dne [datum] č. [hodnota].[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno] není třeba podávat odvolání, neboť je třeba začít ihned se stavbou budovy zpětných ventilů na vyvlastňovaných pozemcích projektovanou, navrhli složit cenu za uvedené pozemky a služebnosti nálezem přiznanou u soudu, a to za část pozemků zabíraných z pozemkové parcely č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] ve výměře celkem [hodnota] m2 ve vyvlastňovacím nálezu byla přiznána cena [částka]/[Anonymizováno] v obnose [částka], za služebnost přístupu a příjezdu po pozemcích č. kat. [Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno]a [Anonymizováno] částka [částka] a za služebnost vedení vody po pozemcích č. kat. [Anonymizováno] v obnose [částka], tudíž celkem [částka]. Rada hlavního města [jméno FO] zaslala tuto částku do úschovy Okresního soudu v [adresa] dne [datum].

13. Z dopisu Referátu vodárenského Magistrátu hl. m. [jméno FO] ze dne [datum], že sdělil Magistrát Vodárenskému úřadu informaci o složení výše uvedené částky do soudní úschovy u Okresního soudu v [adresa], přičemž zaplacením spočívajícím v soudním složení stanovené náhrady přechází podle § 87 vodního zákona č. 71/1870 z. z., vlastnictví vyvlastněného pozemku na exproprianta a referát vodárenský uložil vodárenskému úřadu, aby zajistil, nečiní-li pan [jméno FO] námitek proti tomu, aby obec pražská se uvázala v držbu vyvlastněného pozemku a aby počala užívati vodoprávním úřadem uložených služebností přístupu, příjezdu a vedení vody. O výsledku šetření měla být referátu vodárenskému ihned podána správa, aby mohl být okresní úřad v [adresa] požádán o uvedení v držbu a služebnosti, bude-li se pan [jméno FO] zdráhat vyvlastněný pozemek postoupit nebo služebnost strpět. Byla podána zpráva panu [tituly před jménem] [jméno FO], advokátu v [jméno FO] jako právnímu zástupci obce pražské ve sporu z rušené držby obce pražské manželům [jméno FO].

14. Jak soud zjistil z protokolu ze dne [datum] sepsaného na obecním úřadě v [Anonymizováno], bylo uskutečněno místní šetření na předmětných pozemcích k přezkumu částky za vyvlastněné pozemky a dále byly projednány vznesené odvolací námitky právního zástupce [jméno FO] a [jméno FO].

15. O odvolání [jméno FO] bylo rozhodnuto dne [datum], když bylo vyhověno toliko jejich odvolání v části nesouhlasu s výší náhrady za vyvlastnění. Napadené rozhodnutí bylo změněno tak, že náhrada za vyvlastnění byla určena ve výši [Anonymizováno] [Anonymizováno], [částka]. Dne [datum] doplnila obec pražská náhradu již složenou v soudní úschově o částku [částka].

16. Jak soud zjistil z dopisu ze dne [datum], požádal jím právní zástupce [jméno FO], dr. Říha, o vyšší částku náhrady za vyvlastňované pozemky s odůvodněním, že se jedná o stavební pozemky, park pro lázeňské hosty a náhrada byla vyměřena nesprávně.

17. Na uvedený dopis reagovala odpověď [Anonymizováno] XIII. ze dne [datum] odůvodněním, že parcely nemohly být oceněny jako parcely stavební, jelikož pro ně nebyl zhotoven a schválen regulační plán, tudíž nemohly být oceněny podle toho, co stěžovatel s parcelami zamýšlel. Ve větší části vyvlastňované plochy byla vložena služebnost výtlačného potrubí, jež předem vyhrazovala jeho zastavění. Vyvlastňovaná část se nalézala v severozápadním rohu parcely, z níž byla oddělena, a jelikož bylo přes uvedenou část kladeno 2x potrubí v roce 1910 a 1930, neměla většinou vyššího porostu a vyšší stromy byly téměř všechny zachovány. Okolí budovy bude upraveno parkově a upraveno jistě dokonaleji, než byl stav dosavadní.

18. Podáním Rady hlavního města [jméno FO] ze dne [datum] požádala Okresní úřad v [adresa] s odkazem na shora uvedený nález, o urychlené opatření za účelem zanesení poznámky o vyvlastnění podle právoplatného vyvlastňovacího nálezu v pozemkových knihách u Okresního soudu v [adresa] při současném potvrzení dat vyvlastňovacích u téhož soudu.

19. Podáním hl. m. [jméno FO] ve věci [Anonymizováno] I[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno] byl vyjádřen podrobný a odůvodněný nesouhlas se znaleckým posudkem Okresnímu soudu v [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Ve stejné věci pak podali soudní znalci uvedenému soudu doplněný znalecký posudek dne [datum].

20. Dne [datum] podalo hl. m. [adresa] rekurs do usnesení shora citovaného soudu, jímž byla výše náhrady za vyvlastněné pozemky určena částkou [částka] a následně byla stanovena Krajským soudem civilním v [jméno FO]. Dne [datum] byla uvedená částka vyplacena hl. m. [jméno FO] [jméno FO], jak vyplynulo z dopisu Rady hl. m. [jméno FO] ze dne [datum] adresovaného Vodárenskému úřadu.

21. Dopisem ze dne [datum] vyrozuměl vodárenský referát hospodářský referát o konečném rozhodnutí o vyvlastnění a určení výše náhrady ve výši [částka] a dále uvedl, že předkládá hospodářskému referátu příslušný geometrický plán vypracovaný v dohodě s katastrálním měřickým úřadem v [adresa] se zakreslenou služebností přístupu a příjezdu v šířce 3,5 m ke staveništi a služebností vedení vody v šířce 3 m k pozemku č. k. [Anonymizováno] s žádostí o vyhotovení příslušné smlouvy a provedení knihovního pořádku.

22. Jak soud zjistil z pozvánky ke komisiálnímu řízení k přesnému zaměření pozemků č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno] na [datum]. Dopisem ze dne [datum] byl Katastrální měřický úřad v [adresa] požádán o provedení opravy podle nových geometrických plánů.

23. Dne [datum] zaslal primátor hl. m. [jméno FO] stavebnímu úřadu dopis v návaznosti na předchozí rozhodnutí o oplocení pozemků [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a [Anonymizováno], již se zde nehovoří o vyvlastněných pozemcích, neboť vyvlastňovací řízení již bylo ukončeno a uhrazena náhrada [jméno FO].

24. Z žalovaným založených listin k důkazu neplyne, že se týkají předmětného pozemku, a to konkrétně z geometrického polohopisného plánu z května roku 1936 nevyplývá, že by pro účely stavby žalovaného jej bylo nutné užívat v celé jeho výměře. Když v části uvedeného důkazu plyne nezbytnost teprve požádat o vyvlastnění části dvou pozemků, to však pouze pro účely zřízení služebnosti vedení a svádění vod do jakési tůně, a dále pak pro účely zřízení služebnosti příjezdu podél hranic tří pozemků. K takovému vyvlastnění však nedošlo, protože k takovému dotčení služebných pozemků nakonec nebylo potřeba přistoupit. Navíc není zřejmé, o jakou tůni by se mělo jednat, ani jak by příjezd podél hranic pozemků měl souviset s nutností užívání celého předmětného pozemku. Pokud se v dané listině uváděla nutnost žádat o vyvlastnění, pak šlo o doklad, že vlastníci potenciálně dotčených pozemků nedali souhlas k jejich budoucímu dotčení a ke zřízení služebnosti. Navíc ani není zřejmé, jaké konkrétní plochy se uvedená listina týká ve vztahu k předmětnému pozemku, když původní parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v ní není uvedena vůbec, a je v ní uvedena pouze původní parcela č. [hodnota], ze které však současný předmětný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2, tedy jen 0,19 % své současné rozlohy.

25. Jak soud zjistil z „Povolení ku stavbě“ ze dne [datum], toto se týkalo jen „staveniště budovy“, jak je uvedeno již v samém nadpisu listiny, když i v její části „A“ se vytyčuje „staveniště“ a část „C“ se pak týká přístupu a příjezdu „ke staveništi“. Listina byla zjevně vytvořena jen pro účely užití při samotné výstavbě v ní uvedené budovy, vztahuje se jen k jejímu „staveništi“, a pro účely budoucího užívání jakékoliv budovy se v ní nic neuvádí. V dané listině se neuvádí nic, z čeho by jakkoliv vyplývalo, že by snad pro účely provozu předmětné stavby žalovaného bylo nutné užívat právě celý předmětný pozemek žalobců. Navíc se v uvedené listině opět uvádí pouze původní parcela č. [hodnota], ze které současný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2, tedy jen 0,19 % své současné rozlohy.

26. Jak soud zjistil z úředního povolení k užívání ze dne [datum] s průvodním dopisem ze dne [datum], rovněž toto neuvádí nic, z čeho by jakkoliv vyplývalo, že by pro účely provozu stavby žalovaného bylo nutné užívat právě celý předmětný pozemek žalobců. A netýká se ani oplocení celého předmětného pozemku žalobců, když se vztahuje pouze k samotné stavbě ventilové komory, a to navíc podle úředně stvrzených stavebních nákresů, z nichž jeden by měl být přílohou povolení, jenž však žalovaný nepředložil, přičemž bez něj je povolení neúplné, a nelze z něj ani zjistit, jaké konkrétní plochy se týká. Ze samotného textu stavebního povolení ani z povolení užívání totiž nevyplývá, že by se týkalo původního pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Uvedena je v nich toliko původní parcela č. [hodnota], ze které však současný předmětný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2, tedy jen 0,19 % své současné rozlohy. Ve stavebním povolení se navíc pod bodem 2. se povoluje výstavba komunikace směrem k zahradě paní [jméno FO] v šíři 4 metrů, která se na předmětném pozemku nenachází, což vyvolává pochybnosti, jakých pozemků se žalovaným předložené listiny ve skutečnosti týkají, což se vztahuje současně i k zápisu o komisionálním řízení na povolení ke stavbě ohrady ze dne [datum].

27. Jak soud zjistil z úředního záznamu ze dne [datum], nevyplývá z něho, že by pro účely provozu stavby žalovaného bylo nutné užívat celý předmětný pozemek žalobců, když pro uvedený zápis platí totéž, jako u stavebního povolení a povolení užívání, tedy že původní parcela č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] v ní není uvedena vůbec, a je v ní uvedena pouze původní parcela č. [hodnota], ze které však současný předmětný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2, tedy jen 0,19 % své současné rozlohy. Navíc uvedená listina je jen zápisem o komisionálním řízení na povolení ke stavbě ohrady dvou pozemků v ní uvedených. Nejde tedy o samotné stavební povolení, ale jen o zápis z jednání účastníků tehdejšího stavebního řízení. Až na základě tohoto komisionálního řízení mohlo být a nemuselo, vydáno stavební povolení, jak vyplývá z bodu 4. a 6. tohoto zápisu, kde se navrhuje, aby takové povolení teprve bylo uděleno, které však žalovaný nepředložil. Stavební povolení ke stavbě ohrady, resp. plotu tak vůbec nemuselo být vydáno. Pokud se tedy tato listina vůbec týká předmětného pozemku a jeho současného oplocení, tak v takovém případě z ní pro předmět tohoto sporu může vyplývat pouze jediná potenciálně významná skutečnost, a to je funkční označení tohoto plotu, který je zde v bodu 1. označen jako okrasný plot, když jiná jeho funkce z této listiny nevyplývá, a to ani žalovaným uváděná funkce ochranná. Podle datace uvedeného zápisu o komisionálním řízení ani nemohlo dojít k výstavbě oplocení na předmětném pozemku bezprostředně po kolaudaci stavby výstavby vodovodní armatury, ke které došlo o tři roky dříve, navíc pouhý zápis o komisionálním řízení není důkazem toho, kdy následně došlo k samotné výstavbě oplocení. V uvedené listině v bodu 1. se popisují schody s odpočívadly a jakási vpusť na povrchovou vodu, která se má nacházet „nahoře nad schody“, když nic z toho se na předmětném pozemku žalobců nenachází. Což opět jen umocňuje pochybnosti, jakých pozemků se žalovanou předložené listiny ve skutečnosti týkají. Pokud žalovaný z uvedené listiny dovozoval, že k výstavbě oplocení došlo „se souhlasem vlastníků dotčených pozemků“, přičemž odkazuje na uplatnění požadavků [jméno FO], účelově přehlížel, že nebyl vlastníkem pozemků dotčených výstavbou oplocení, ale sousedem. Za souseda je totiž zřetelně označen na dvou místech na třetí straně pod bodem 3 uvedeného zápisu. Vlastník pozemků, na kterých mělo dojít k výstavbě oplocení, není nikde v uvedeném zápisu o komisionálním řízení ani uveden. Možná proto, že na počátku str. 3 tohoto zápisu se jen obecně uvádí „pozemek, který připadá do veřejného statku“, tedy se patrně uvažovalo o vyvlastnění. K výstavbě oplocení mělo dojít v době druhé světové války a v období tzv. Protektorátu Čechy a Morava, tudíž v době nesvobody a okupace totalitním režimem Německé tzv. „Třetí říše“, kdy je notorietou, že na mimo jiné i vlastnická práva nejen českých občanů nebyl brán zvláštní zřetel. Tvrzení žalovaného, že k výstavbě oplocení předmětného pozemku došlo po právu a se souhlasem vlastníků, nebyla prokázána žalovaným předloženými důkazy, naopak k výstavbě oplocení došlo bez souhlasu tehdejšího vlastníka předmětného pozemku a bez stavebního povolení a bez jakékoliv náhrady za faktické odejmutí vlastnického práva k celému předmětnému pozemku viz. § 8 odst. 2 zákona č. 195/1946 Sb.: „Doba nesvobody je doba ode dne [datum] do dne [datum].“. Počátek doby nesvobody od [datum], resp. po [datum] je pak uveden i např. v § 1 zák. č. 128/1946 Sb. a v řadě tehdejších vládních nařízení a dekretů prezidenta republiky.

28. Jak soud zjistil z potvrzení ze dne [datum], z uvedené listiny vyplývá popis, že mělo být v kanceláři vodárny oznámeno zástupci stavební společnosti, že pan primátor přijal nabídku oplocení dvou pozemků, k čemuž se uvádí i cena a cca půlroční lhůta na dokončení. Ani z této listiny však nevyplývá, že by snad pro účely provozu stavby žalované bylo nutné užívat právě celý předmětný pozemek žalobců. V uvedené listině se uvádí pouze původní parcela č. [hodnota], ze které současný předmětný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2, tedy jen 0,19 % své současné rozlohy.

29. Jak soud zjistil z listiny nazvané „[Anonymizováno] XIII. ze dne [datum]“, uvádí se v ní, co ve výše uvedeném úředním záznamu ze dne [datum], tudíž pro ni platí stejné skutečnosti.

30. Jak soud zjistil z plánku ventilační komory a vedení vody a odpadu, že vodárna zadala u stavební společnosti práce spojené s oplocením dvou pozemků, ze kterých se opět předmětu tohoto řízení může týkat pouze původní parcela č. [hodnota], ze které však současný předmětný pozemek vychází pouze v rozsahu 1 m2, tedy jen 0,19 % své současné rozlohy. Ani z této listiny tak nevyplývá, že by pro účely provozu stavby žalovaného bylo nutné užívat celý předmětný pozemek žalobců.

31. Jak soud zjistil z Inventáře služebností společné vodárny ve spojení s fotodokumentací a z ortofotomap z katastru nemovitostí, že pokud by se zde uvedené vedení nacházelo, mohlo by se jednat nanejvýše o vedení podzemní, nevýznamnou trubku v zemi, které s předmětem sporu nemá souvislost, není důvodem pro oplocení celého předmětného pozemku žalobců, a pro faktické odebrání jejich vlastnického práva k celému předmětnému pozemku na povrchu.

32. Jak soud zjistil ze srovnávacího sestavení parcel ze dne [datum], že se týká historické služebnosti vodovodu, která však není zapsána v katastru nemovitostí, tudíž z ní žalovanému neplynou žádná práva.

33. Jak soud zjistil z dopisu společnosti [právnická osoba]. právnímu zástupci žalobců ze dne [datum] a z Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o nájmu a správě věcí ve vlastnictví [Anonymizováno] [Anonymizováno] [jméno FO] v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb odvádění a čištění odpadních vod a souvisejících služeb ze dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba]., žalovaný v předchozích soudních sporech namítal, že v daném případě je třeba se řídit cenovou regulací, tedy cenovými výměry Ministerstva financí o maximální výši nájemného pozemků nesloužících k podnikání, když v předmětném období byly vydány tyto výměry, shodně označené jako výměr, kterým se vydává seznam zboží s regulovanými cenami, konkrétně Výměr MF č. 01[Anonymizováno][Anonymizováno] ze dne [datum], Výměr MF č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], a Výměr MF č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Ve všech uvedených výměrech se v Oddílu A nachází shodný text, jež je ve Výměru MF č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] označený jako bod 2. a ve zbylých dvou výměrech jako bod 1., kterým se stanoví maximální nájemné, to však pouze pro „Nájemné z pozemků veřejné infrastruktury, na kterých není provozována podnikatelská činnost a slouží zejména jako občanské vybavení pro veřejnou správu, soudy, státní zastupitelství, policii, vězeňskou službu, pro ochranu obyvatelstva, pro sport, školy, předškolní a školská zařízení, pro kulturu, pro zdravotnictví a sociální služby.“, k čemuž se pak rovněž shodně ve všech výměrech ve stejném bodu v odst. 3 dodává: „Pro účely této položky se pozemkem sloužícím k podnikání nájemce rozumí i pozemek, z něhož se užívá k podnikání jen určitá část nebo který je zastavěn stavbou sloužící k podnikání.“ V případě předmětné nezastavěné části pozemku není splněna podmínka, že by šlo o pozemek veřejné infrastruktury, když jde o zatravněnou plochu, natož aby v této části sloužil k některému z vyjmenovaných účelů. V daném případě je navíc majetek žalobců neoprávněně užíván při podnikání žalovaného a třetích osob, když předmětný pozemek žalobců a svoji stavbu na něm žalovaný za úplatu spočívající v nájemném předala do správy, užívání a nájmu obchodní společnosti [právnická osoba]., která následně uvedený majetek poskytla dále do podnájmu a provozování společnosti [právnická osoba]., jejímž většinovým akcionářem (51%) byl v rozhodném období nadnárodní koncern [Anonymizováno] [Anonymizováno] & [právnická osoba] S. A. se sídlem ve Francii, jenž v současnosti drží stejný podíl prostřednictvím společnosti [právnická osoba]. Majetek žalobců je žalovaným a jeho nájemcem a podnájemcem užíván k podnikání uvedených podnikatelů a cenová regulace se na takový případ vztahovat nemůže.

34. Z přiloženého dopisu společnosti [právnická osoba]. právnímu zástupci žalobců ze dne [datum], jakož i z uvedeným dopisem zaslaného Dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o nájmu a správě věcí ve vlastnictví hlavního města [jméno FO] v souvislosti s poskytováním vodárenských služeb a služeb odvádění a čištění odpadních vod a souvisejících služeb, uzavřeného dne [datum] mezi žalovaným a společností [právnická osoba]., vyplynulo, že stavba s oploceným a uzamčeným předmětným pozemkem, jenž stavbu obklopuje, byla žalovaným předána do nájmu společnosti [právnická osoba]., na dobu do [datum] za úplatu spočívající v nájemném, jejíž výše byla sjednána za celý soubor vodohospodářského majetku, a která převyšuje jednu miliardu Kč každoročně zvyšovanou o inflaci, když společnost [právnická osoba]. tento majetek dále poskytla do podnájmu a provozování společnosti [právnická osoba]. Správcem a nájemcem stavby je tudíž společnost [právnická osoba]., podnájemcem a provozovatelem stavby je společnost [právnická osoba]., která je součástí nadnárodního koncernu „[Anonymizováno]“.

35. Jak soud zjistil z obsahu spisu vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], že ve vyjádření žalovaného ze dne [datum] v jeho posledním odstavci ve vztahu ke stavbě žalovaný uvedl, že: „objekt je správcem každý týden kontrolován“, a že jsou prováděny „kontroly majetku PVS, údržba objektu, odmetání ploché střechy, čištění okapových žlabů, pravidelné revize zabezpečení, pravidelné revize elektro, pravidelné měření korozního úbytku litinového potrubí, dále je trvale instalovaná sonda pro tento účel.“ Ve stejném vyjádření pak žalovaný ve vztahu k předmětnému pozemku uvedl, že: „je prováděna v různých intervalech údržba zeleně, travnatých ploch, odhrnování sněhu, údržba oplocení - spárování kamenné podezdívky, nátěry pletiva“, což nezakládá jeden funkční celek mezi celým předmětným pozemkem a stavbou, když pokud si již žalovaný oplotil, uzamkl a fakticky neoprávněně přisvojil celý předmětný pozemek žalobců, kteří k němu tak bez svého souhlasu i bez souhlasu svých právních předchůdců ztratili jakýkoliv přístup, musí to být právě žalovaný, kdo by na tomto jím neoprávněně užívaném předmětném pozemku měl udržovat zeleň a odklízet sníh či si udržovat svůj vlastní plot. Z uvedených tvrzení žalovaného však vyplývá, že spolu s užíváním stavby je zjevně současně užívána i předmětná nezastavěná část předmětného pozemku, neboť pokud jsou při provozu stavby činěny jejím provozovatelem výše uvedené pravidelné činnosti, jsou nepochybně tou samou osobou činěny i výše uvedené pravidelné činnosti na předmětném pozemku okolo stavby, přes který se do stavby vstupuje. Pokud je tedy podnájemcem a provozovatelem stavby společnost [právnická osoba]., je nepochybně stejná společnost i uživatelem předmětné nezastavěné části předmětného pozemku okolo stavby. Z uvedeného tudíž plyne pasivní věcná legitimace žalovaného, když předmětný pozemek je zastavěn stavbami ve vlastnictví žalovaného, a to vodárenskou budovou a zděným plotem, jenž si předmětný celý pozemek přisvojil. Skutečnost, že žalovaný majetek dále úplatně přenechal k užívání dalším osobám, nemá na jeho pasivní věcnou legitimaci v tomto řízení žádný vliv viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 10. 2006, sp. zn. 33 Odo 1405/2005: „K obohacení vlastníka stavby dochází už ze samotného titulu vlastnického práva, které zakládá jeho oprávnění stavbu užívat. Je pak výlučně věcí jeho rozhodnutí, zda bude stavbu užívat sám nebo ji bezplatně či úplatně přenechá jinému. Proto je správný závěr, že povinnost poskytovat náhradu vlastníku pozemku, na němž stojí stavba, stíhá vlastníka stavby bez ohledu na to, jakým způsobem své vlastnické právo realizuje. Ze stejných důvodů není podstatné ani to, zda užívání stavby přináší zisk, případně komu. Ve vztahu k žalobkyni je tedy z titulu bezdůvodného obohacení zavázána žalovaná a je její věcí, zda, případně jakým způsobem uplatní své nároky proti [tituly před jménem] K., který podle jejího tvrzení měl z užívání staveb, jejichž vlastníkem nebyl, zisk. Námitka žalované, že v této věci není pasivně legitimována ona, nýbrž [tituly před jménem] K., který budovy fakticky užíval, tedy není opodstatněná a odvolací soud správně vyložil § 451 ObčZ, když dovodil, že je to žalovaná, kdo se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohacuje.“ 36. Soud dále vycházel z ustálené soudní praxe, podle které plnění bez právního důvodu je jednou ze skutkových podstat bezdůvodného obohacení založenou na tom, že mezi zúčastněnými osobami chybí od počátku právní vztah, který by zakládal právní nárok na předmětné plnění, jež může spočívat například v tom, že bylo něco dáno nebo bylo ve prospěch někoho konáno. O obohacení lze hovořit tehdy, dostalo-li se takovým plněním majetkové hodnoty tomu, komu bylo plněno, takže v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv, nebo ke snížení pasiv, případně se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo. Plněním bez právního důvodu je i užívání cizí věci (v daném případě pozemku) bez platné smlouvy (např. smlouvy o nájmu) či jiného titulu opravňujícího věc užívat, čímž vzniká uživateli majetkový prospěch, bezdůvodné obohacení, které je povinen vydat (§ 2991 o. z.). Bezdůvodným obohacením - jde-li o demonstrativní výčet skutkových podstat bezdůvodného obohacení v poměrech nové soukromoprávní úpravy - je výslovně i majetkový prospěch získaný protiprávním užitím cizí hodnoty (srov. § 2991 odst. 2 o. z.). Protože takový uživatel není schopen spotřebované plnění v podobě užívání cizí věci vrátit, je povinen nahradit bezdůvodné obohacení peněžitou formou (§ 2999 odst. 1 o. z.). Majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu je částka, která odpovídá částkám vynakládaným obvykle v daném místě a čase na užívání obdobného předmětu nájmu a kterou by nájemce za obvyklých okolností byl povinen platit podle nájemní smlouvy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, uveřejněný pod číslem 53/2000 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2746/2013, a ze dne 23. 4. 2018, sp. zn. 28 Cdo 138/2018). Jestliže je v daných poměrech výše obvyklého nájemného závislá i na účelu a způsobu užívání, musí soud přihlédnout k tomu, jak ten, kdo se tímto způsobem obohatil, věc skutečně užíval a jaké nájemné by za takové užívání věci byl nucen za normálních okolností platit. Výše plnění za užívání cizí věci (pozemku) bez právního důvodu se proto odvozuje od prospěchu, jenž získal obohacený, který je povinen vydat vše (nikoliv více), co sám získal (§ 2999 o. z.). Za bezdůvodné obohacení tedy není možno považovat jakýkoliv prospěch, jehož by mohl vlastník věci (ochuzený) teoreticky dosáhnout, nýbrž pouze ten prospěch, o nějž na jeho úkor obohacený buď zvýšil svůj majetkový stav anebo o nějž se jeho majetkový stav nezmenšil, ač by se tak za běžných okolností stalo (srov. též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 4. 2016, sp. zn. 28 Cdo 4874/2014).

37. Soud dále vycházel z platné judikatury v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 23. 6. 2021, sp. zn. 28 Cdo 1519/2021, kde se v odst. 28. uvádí: „I v poměrech právní úpravy účinné od [datum] je vlastník nebo spoluvlastník věci oprávněn požadovat vydání bezdůvodného obohacení po osobě, která neoprávněně dala věc jinému k užívání nebo požívání. Neoprávněný „disponent“ tak i nadále – stejně jako podle právního stavu účinného do [datum] - odpovídá za vznik bezdůvodného obohacení vlastníku či spoluvlastníku věci, neboť bez řádného právního podkladu disponoval cizí majetkovou hodnotou a třetí osobě umožnil její užívání.“, stejně tak v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem 8/2022 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní), když v jednom z předchozích soudních sporů mezi stejnými účastníky o totožné věci dospěl Městský soud v [jméno FO] v odůvodnění svého rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], k závěru: „Odvolací soud má potom za to, že bylo zcela namístě hodnotit výši nájemného v podnikatelské sféře a nikoli ve sféře nepodnikatelské podle cenového výměru ministerstva financí, jak namítá odvolatel. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalovaný pozemek pronajímá třetí osobě, [právnická osoba] za tržní nájemné zvyšované o inflaci k podnikatelským účelům. Potom je zcela po právu, aby tržní nájemné platil žalovaný i vlastníkům a nikoli, aby platil nájemné odpovídající zlomku nájemného, které sám inkasuje.“ 38. Soud zamítl z důvodu hospodárnosti řízení návrh na provedení důkazu místním šetřením, když předsedkyně senátu v dané oblasti bydlí a zná situaci v místě z rekreační chůze danou oblastí, navíc sama již v dané věci spor týkající se předmětného pozemku rozhodovala. Podle § 34 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), veřejným prostranstvím jsou všechna náměstí, ulice, tržnice, chodníky, veřejná zeleň, parky a další prostory přístupné každému bez omezení, tedy sloužící obecnému užívání, a to bez ohledu na vlastnictví k tomuto prostoru.

39. Po právní stránce soud postupoval podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odstavec 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odstavec 2).

40. Podle § 2999 odst. 1 o. z., není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny. Bylo-li plněno na základě neplatného nebo zrušeného právního jednání, právo na peněžitou náhradu však nevznikne v rozsahu, v jakém se to příčí účelu pravidla vylučujícího platnost právního jednání.

41. Pokud šlo o žalovaným vznesenou námitku promlčení, hodnotil soud jako zcela nedůvodnou, která se netýká uplatněného nároku žalobců z bezdůvodného obohacení, nýbrž věcného břemene žalovaného podle vodního zákona. Pokud šlo o bezdůvodné obohacení, postupoval soud podle § 609an zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“), podle kterého nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil. Podle § 610 odst. 1 věty prvé o. z., k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí doba trvá tři roky. Žalobci podali žalobu ke zdejšímu soudu dne [datum], přičemž žalobou uplatňovali bezdůvodné obohacení za dobu od [datum] do [datum], tudíž za dobu, kdy nemohlo dojít k promlčení nároku žalobců, neboť jsou promlčena všechny nároky žalobců teprve před datem [datum], tudíž nikoliv jejich nároky za dobu od [datum].

42. O věci samé rozhodl soud výrokem I. tohoto rozsudku, když vycházel z provedeného dokazování, zejména z technické zprávy a výpočtu výměr na základě dostupných podkladů ze dne [datum] zpracovaného [tituly před jménem] [právnická osoba], úředně oprávněným zeměměřičským inženýrem, [právnická osoba]., včetně příloh spočívajících v zákresu ZPMZ [Anonymizováno] do současné katastrální mapy (KMD), ze záznamu podrobného měření změn č. [hodnota] ze dne [datum] vypracovaného společností, [Anonymizováno] spol. s r.o., dne [datum] pod č. j. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jež ověřil úředně oprávněný zeměměřičský inženýr [tituly před jménem] [jméno FO], včetně přiloženého zákresu v katastrální mapě a seznamu souřadnic, že žalobci nechali plochu části předmětného pozemku, na které je umístěna stavba, změřit k tomu oprávněnou osobou, přičemž výsledkem byla výměra 98 m2, resp. 98,214 m2 před zaokrouhlením, ačkoliv celý Pozemek má výměru 545 m2, tedy Stavba na něm zabírá 17,98 % jeho výměry při užití zaokrouhlené výměry stavby 98 m2, resp. 18,02 % při užití nezaokrouhlené výměry stavby 98,214 m2. Při užití prostřední hodnoty tedy zabírá stavba přesně 18 % výměry celého předmětného pozemku. Uvedená stavba je vodním dílem podle § 55 odst. 1 písm. c) VZ, na které se vztahuje § 59a VZ, ve znění do [datum], podle kterého je vlastník pozemku povinen strpět za náhradu na svém pozemku vodní dílo vybudované před [datum] a jeho užívání.“ Žalobci se zákonné náhrady podle § 59a VZ, ve znění do [datum], žalobou nedomáhají, ani se nedomáhají vydání bezdůvodného obohacení za užívání části předmětného pozemku, na které je umístěna samotná stavba, která zabírá 18 % výměry celého předmětného pozemku, nýbrž pouze vydání bezdůvodného obohacení za užívání zbývající části předmětného pozemku v rozsahu zbývajících 82% jeho rozlohy, na které se stavba nenachází. Z výše uvedené zákonné úpravy vyplývá, že žalobci musí na předmětném pozemku za zákonnou náhradu, kterou od žalovaného ani neobdrželi, strpět umístění a užívání stavby ve vlastnictví žalovaného, avšak nejsou povinni strpět, že žalovaný namísto užívání jen samotné stavby o výměře 98 m2 užívá celý předmětný pozemek žalobců o výměře 545 m2, k čemuž jej § 59a VZ neopravňuje, neboť pro účely užívání stavby ve vlastnictví žalovaného není nutné užívat celý předmětný pozemek, když stavba netvoří jeden funkční celek s celým předmětným pozemkem. Legální služebnost dle § 59a VZ se vztahuje jen k samotné stavbě vodního díla, resp. k části pozemku pod ním, a maximálně i k části pozemku, která by tvořila s vodním dílem jeden funkční celek. Podle platného a účinného znění § 59a odst. 3 VZ od [datum], se v poslední větě výslovně počítá s tím, že „služebnost zatěžuje pouze část pozemku“, což je jediný logický výklad, neboť jinak by i u takovýchto malých vodních děl do 100 m2 tato legální služebnost nesmyslně zatěžovala celý pozemek v jeho současné podobě a rozloze, i kdyby šlo třeba o pozemek o rozloze 10 hektarů. Podle § 59a odst. 3 VZ, ve znění účinném od [datum], vodoprávní úřad vydá vlastníku vodního díla na jeho žádost osvědčení o splnění podmínek pro vznik služebnosti podle odstavce 1 v rozsahu podle vět druhé a třetí na základě předložené dokumentace nebo dokladu, které je vlastník vodního díla povinen uchovávat po celou dobu trvání stavby podle stavebního zákona. [právnická osoba] osvědčí, o jaké vodní dílo, jemuž služebnost svědčí, se jedná, na jakých pozemcích označených podle zvláštního předpisu se toto vodní dílo nachází a okamžik jeho vybudování, případně konstatování, že bylo vybudováno před [datum]. Pokud služebnost zatěžuje pouze část pozemku nebo je toho třeba z jiného důvodu, je součástí osvědčení vodoprávního úřadu i geometrický plán předložený vlastníkem vodního díla, kterým je zatížená část pozemku vymezena.“ Vzhledem ke skutečnosti, že k užívání předmětného pozemku v rozsahu mimo samotnou plochu stavby nemá žalovaná žádné oprávnění, jde v daném rozsahu o užívání bez právního důvodu, v důsledku kterého vzniká na straně žalované bezdůvodné obohacení podle § 2991 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění (dále jen „o. z.“, když žalovaný žalobcům za užívání jakékoliv části předmětného pozemku nic nezaplatil.

43. Pokud šlo o výši bezdůvodného obohacení, soud vyšel ze znaleckého posudku [jméno FO] ze dne [datum], jež byl podkladem pro předchozích pět soudních sporů vedených zdejším soudem, tudíž soud neměl důvod pochybovat o jeho hodnověrnosti. Výše bezdůvodného obohacení odpovídá výši ročního obvyklého nájemného v daném místě a čase z celého předmětného pozemku v roce 2021 částku [částka], ke které dospěl pro období let 2019 až 2021 v posledním soudním sporu i zdejší soud a v letech 2022 a 2023 částku [částka], když z provedeného dokazování vyplynulo, že stavba má výměru 98 m2, celý předmětný pozemek má výměru 545 m2, tudíž stavba na něm zabírá 18 % jeho výměry, a zbývajících 447 m2 nezastavěné plochy představuje 82 % výměry předmětného pozemku. Bezdůvodné obohacení za užívání předmětného pozemku v rozsahu mimo samotnou plochu stavby odpovídá 82 % znalcem zjištěného obvyklého nájemného za celý předmětný pozemek, tudíž v roce 2001 částku [částka] a v letech 2022 a 2023 částku [částka].

44. Soud vzal na zřetel i názor Městského soudu v [jméno FO] jako odvolacího ve sporu, ve kterém se žalobci u zdejšího soudu úspěšně domáhali vydání bezdůvodného obohacení za období od [datum] do [datum], žalobě bylo vyhověno rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], potvrzeném rozsudkem Městského soudu v [jméno FO] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], přičemž odvolací soud ve svém odůvodnění uvedeného rozsudku ve vztahu k předmětnému pozemku a jeho užívání žalovaným mimo jiné uvedl, že „Na tomto pozemku se nachází objekt ve vlastnictví žalovaného, přičemž odvolací soud nerozporuje skutečnost, že tento objekt byl vystavěn na základě řádného stavebního povolení v průběhu výstavby II. výtlačného potrubí v úseku [Anonymizováno] – [adresa], a byl řádně kolaudován (viz. zápis kolaudační komise z [datum]). Žalovaný či jeho právní předchůdce však po výstavbě tohoto objektu pozemek oplotil, přičemž žalovaný netvrdí ani neprokazuje žádný právní titul, na jehož základě se tak mělo stát a který by bylo možné považovat za právní titul k užívání pozemku. V tomto směru jsou bez významu námitky žalovaného, že tak činil k ochraně svého majetku či že žalobci v době koupě věděli o tom, že pozemek je oplocen. Z takové vědomosti totiž žalobcům nevyplývá žádná povinnost, na jejímž základě by snad měli strpět užívání pozemku bez jakékoli finanční náhrady.“ Současně odvolací soud dospěl k závěru, že „Lze tedy uzavřít, že na pozemku, který je předmětem tohoto sporu žádné věcné břemeno či služebnost nevázne, a pokud ho žalovaný užívá, činí tak bez právního důvodu podle ustanovení § 451 obč. zák. ve spojení s ustanovením § 3028 zák. č. 89/2012 Sb. a je povinen žalobcům platit odpovídající náhradu. Odvolací soud má potom za to, že bylo zcela namístě hodnotit výši nájemného v podnikatelské sféře a nikoli ve sféře nepodnikatelské podle cenového výměru ministerstva financí, jak namítá odvolatel. V řízení bylo totiž prokázáno, že žalovaný pozemek pronajímá třetí osobě, [právnická osoba] za tržní nájemné zvyšované o inflaci k podnikatelským účelům. Potom je zcela po právu, aby tržní nájemné platil žalovaný i vlastníkům a nikoli, aby platil nájemné odpovídající zlomku nájemného, které sám inkasuje.“ 45. Soud tudíž žalobcům přiznal výrokem I. tohoto rozsudku bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum] celkem částku [částka], která představuje bezdůvodné obohacení za rok 2021, za období od [datum] do [datum], tj. 55 dnů, částku [částka] ([částka] děleno 365 krát 55) a v roce 2022 částku [částka] a v roce 2023 za období od [datum] do [datum], tj. 107 dnů, částku [částka] ([Anonymizováno] [Anonymizováno] děleno 365 krát 107), když soud vycházel ze znaleckého posudku znalce [jméno FO], jenž obsahoval doložku znalce podle ustanovení § 127a o.s.ř.

46. Pokud šlo o úroky z prodlení, vycházel soud z provedeného dokazování, ze kterého vyplynulo, že žalobci se obrátili na žalovaného dopisem ze dne [datum] s výzvou k vydání bezdůvodného obohacení za užívání předmětného pozemku ve výše uvedeném období a ve shora uvedené výši, když uvedená výzva byla současně též tzv. předžalobní výzvou podle § 142a o.s.ř. Žalovaný na výzvu žalobců reagoval dopisem ze dne [datum], ve kterém platbu odmítl s důvody, pro které podal odvolání proti rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] v pořadí v pátém soudním sporu. Žalovaný obdržel výzvu k vydání bezdůvodného obohacení dne [datum]. Posledním dnem sedmidenní lhůty, kterou žalobci ve výzvě stanovili pro úhradu dlužné částky, byl den [datum]. Vzhledem k tomu, že žalovaný požadovanou částku ve lhůtě neuhradil, je od [datum] v prodlení. Žalobci tak vedle částky [částka] požadovali zaplacení zákonných úroků z prodlení z dlužné částky podle § 1970 obč. zák. od [datum] do zaplacení.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobcům, jež byli v řízení zcela úspěšní, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z pěti úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, účast u jednání soudu, předžalobní výzva, replika k vyjádření žalované), tj. [částka] a z pěti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., tj. [částka] a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka], tj. ve výši [částka]. V neposlední řadě i náklady za zpracování znaleckého posudku, které zadával právní zástupce žalobců a rovněž předložil doklad o jejich zaplacení ve výši [částka]. Náklady na odměnu znalce [jméno FO] patří mezi tzv. hotové výdaje účastníka dle § 137 o.s.ř., tudíž jim je soud přiznal, když z dokazování vyplynulo, že je žalobci uhradili prostřednictvím svého právního zástupce ve výši [částka] a domáhaly se jejich úhrady jako součásti náhrady nákladů řízení.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (4)

Tento rozsudek je citován v (1)