27 C 259/2023 - 105

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně] [jméno FO], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 400 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku žalobkyně na zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobkyně do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 19 T 15/2021. Dne [datum] bylo zahájeno její trestní stíhání pro spáchání přečinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku usnesením policejního orgánu č. j. KRPA-266458-135/TČ-2019-001293. Žalobkyně si rozhodnutí převzala [datum]. Její stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání byla zamítnuta. V průběhu řízení byl žalobkyni trestním příkazem uložen peněžitý trest ve výměře [částka]. Prvním nepravomocným rozsudkem byla uznána vinnou a byl jí uložen peněžitý trest ve výměře [částka]. K odvolání Městský soud v Praze napadený rozsudek zrušil a žalobkyni podle § 226 písm. b) tr. řádu zprostil obžaloby. K dovolání Nejvyšší soud zrušil rozhodnutí odvolacího soudu a následně Městský soud v Praze žalobkyni opětovně zprostil obžaloby. K nemajetkové újmě žalobkyně uvedla, že jí hrozil trest odnětí svobody v rozmezí šest měsíců až tři roky nebo zákaz činnosti. Před zahájením trestního stíhání vykonávala funkci státní zástupkyně. V důsledku trestního stíhání tak byla ohrožena zánikem zákonné podmínky bezúhonnosti, jejíž splnění je podstatné pro výkon jejího povolání, i možnosti ucházet se o jinou pozici odpovídající jejímu vzdělání v justici či v advokacii. Možné důsledky nezákonného trestního stíhání tak byly pro žalobkyni fatální. Trestní stíhání trvalo 2 roky a téměř 8 měsíců. Trestní stíhání poškodilo její dobrou pověst. Žalobkyni zasáhl i způsob vedení trestního stíhání. Postup dozorujícího státního zástupce označila za podjatý a neobjektivní. Státní zástupce OSZ v [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] přispíval k medializaci kauzy. Její podnět k výkonu dohledu však byl vyhodnocen jako nedůvodný. Kauza byla celostátně medializována i v průběhu neveřejného přípravného řízení. Dozorující státní zástupce v průběhu celé kauzy poskytoval vyjádření médiím a potvrdil i prověřování žalobkyně a možné zahájení jejího trestního stíhání ještě předtím, než usnesení o zahájení trestního stíhání obdržela žalobkyně. Rovněž média informovala o tom, že státní zástupce dal pokyn policii k zintenzivnění prověřování údajné trestné činnosti žalobkyně, aby nedošlo k přerušení běhu promlčecí lhůty. Nezákonné trestní stíhání označila za její „společenskou popravu“. Trestní stíhání zasáhlo i její zdravotní stránku. Od počátku trestního řízení byla pod mimořádně velkým stresem, projevovala se u ní frustrace a beznaděj, trpěla nespavostí, nočním pocením, úzkostmi, depresemi a nechutenstvím. Byla mrzutá a podrážděná, nebyla schopna se soustředit, byla až apatická. Pro utlumení projevu psychických komplikací užívala volně prodejnou medikaci, nicméně dne [datum] byla nucena vyhledat psychiatrickou ambulanci, kam docházela i po zproštění obžaloby. Užívala léky lexaurin a stilnox. Trestní stíhání zasáhlo i její rodinný život. Újmu, která byla žalobkyní způsobena, členové její rodiny vnímali jako vlastní. Část přátel s ní omezila kontakt. I přes její snahu se nepodařilo vztahy s některými přáteli udržet ani je po skončení trestního řízení obnovit. Z profesního života uvedla, že byla po celých 19 měsíců zproštěna výkonu funkce státní zástupkyně z rozhodnutí ministryně spravedlnosti a do práce se vrátila až v lednu 2022. Následně byla znovu zproštěna výkonu funkce státní zástupkyně i v období od [datum] do [datum]. Rovněž působila jako náměstkyně OSZ pro [adresa]. Uvedla, že je poškozena její důvěryhodnost a čest. Jako srovnávací judikaturu uvedla rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 18 Co 273/2021, Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 26 C 58/2020, Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 375/2015 a rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 83/2013. Žalobkyně uplatnila nárok u žalované podáním doručeným dne [datum]. Dne [datum] žalovaná vyplatila žalobkyni [částka]. K dotazu soudu žalobkyně potvrdila, že se nedomáhá samostatného nároku coby náhrady škody na zdraví.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání ve výši [částka]. Žádost projednala dne [datum], kdy konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a přiznala žalobkyni finanční zadostiučinění ve výši [částka]. Uvedla, že žalobkyně byla reálně ohrožena pouze peněžitým trestem, s čímž byla na počátku i v průběhu trestního stíhání obeznámena a sama prohlašovala, že disponuje finančními prostředky k jeho úhradě. Hrozící trest tedy nebyl pro žalobkyni likvidační. Délku řízení označila za přiměřenou. Rodina žalobkyni podporovala. Výkon funkce státní zástupkyně na OSZ [adresa] měla žalobkyně pozastavený jen dočasně. Rovněž žalobkyně nebyla stíhána v souvislosti s výkonem své profese. Zdravotní dopady označila taktéž pouze za dočasné. K medializaci uvedla, že za ni neodpovídá a neshledala excesivní jednání orgánů činných v trestním řízení. V rámci dohledu vykonávaného KSZ v [adresa] bylo konstatováno, že státní zástupce do médií nepodal excesivní informace, zprávy byly podány objektivně, pravdivě a bez dehonestujících údajů. Státní zástupce nezveřejnil informaci, která by mohla ohrozit objasnění skutečností důležitých pro trestní stíhá. Naopak má za to, že medializace byla způsobená panem [Anonymizováno], který podal podnět k zahájení trestního stíhání a jako první veřejnost informoval. Dále uvedla, že se žalobkyni rovněž za vydání nezákonného rozhodnutí omluvila, a to formou omluvného dopisu podepsaného ředitelem odboru odškodňování, který byl zaslán doporučeně na adresu žalobkyně. Žalovaná pro srovnání odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 10 C 16/2013 (u Městského soudu v Praze sp. zn. 16 Co 481/2014).

3. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že žalobkyně uplatnila svůj nárok ve výši [částka] předběžně u žalované podáním ze dne [datum] doručeným žalované téhož dne. Žalovaná ve stanovisku ze dne [datum] poskytla žalobkyni [částka].

4. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním.

5. Usnesením policejního orgánu ze dne [datum], č. j. KRPA-266458-135/TČ-2019-001293, bylo zahájeno trestní stíhání žalobkyně pro spáchání přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1 tr. zkn. Vytýkaného jednání se neměla dopustit v souvislosti s výkonem své profese. Usnesení bylo žalobkyni doručeno [datum]. Předtím se policejní orgán pokoušel usnesení žalobkyni doručit. Dne [datum] s žalobkyní telefonicky hovořil za účelem doručení písemnosti. Uváděla, že se nachází v domácí karanténě kvůli koronaviru. Písemnost jí má být zaslána na adresu trvalého pobytu. Taktéž měla být žalobkyně téhož dne v zaměstnání do 14 hod. Vypravili se proto na Obvodní státní zastupitelství pro [adresa], kde jim bylo jiným státním zástupcem sděleno, že žalobkyně čerpá ošetřovné, jelikož její syn nechodí z důvodu nařízené karantény do školy. [jméno FO] adrese trvalého pobytu zastihli manžela žalobkyně, který sdělil, že manželka šla nakupovat a neví, kdy se vrátí. Opis usnesení o zahájení trestního stíhání byl předán k odeslání doporučeně do vlastních rukou dne [datum]. Dne [datum] učiněn další pokus o doručení písemnosti žalobkyni na adrese trvalého pobytu žalobkyně a rovněž žalobkyně kontaktována telefonicky. Číslo bylo nedostupné. Dne [datum] policejní orgán požádal MSZ v Praze o sdělení, zda žalobkyně k dnešnímu dni navštěvuje zaměstnání a kdy bude v zaměstnání přítomna. MSZ v Praze dne [datum] sdělilo, že žalobkyně není přítomna v práci od [datum], od 5. do 8. byla doma z důvodu preventivního karanténního opatření, kdy měla přijít do styku s nakaženou osobou, což se nepotvrdilo. Dne [datum] byla v práci, následně je od [datum] doma z důvodu uzavření škol na ošetřování člena rodiny. Neví se, kdy se vrátí. Téhož dne se policejní orgán dotazoval na místo pobytu, které žalobkyně nahlásila. Sděleno, že místo trvalého pobytu má hlášeno na adrese [adresa]. Z osobního spisu zjištěno, že její syn byl v roce 2016 hlášen na adrese [adresa] a sdělili její mobilní číslo. Dne [datum] kolega žalobkyně sdělil, že s žalobkyní naposledy hovořil [datum] na jejím telefonním čísle. O změně jejího bydliště neměl informace. Téhož dne policejní orgán průběžně volal na telefonní číslo [tel. číslo], které jako kontaktní na žalobkyni uvedl její kolega, s negativním výsledkem. Dne [datum] OSZ [adresa] sdělilo, že žalobkyně byla naposledy v zaměstnání 4. 3., kdy dostala informaci o možném kontaktu syna s osobou nakaženou koronavirem. Proto byla z rozhodnutí městského státního zástupce odeslána domů. Nebyla z preventivních důvodů v práci ve dnech 5. a 6. 3., žádnou adresu nesdělila. Dne 9. 3. byla v zaměstnání po celou dobu, dne 10. 3. měla odjíždět na seminář do [Anonymizováno], ale ráno psala SMS, že jí není dobře a že na školení neodjede. Dne 10. 3. zavřeli základní školu, kam dochází její syn, proto nastoupila na ošetřování člena rodiny, kde dosud adresu nenahlásila. Dne [datum] žalobkyně opět neúspěšně telefonicky kontaktována. Rovněž státní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] sdělil, že zváží podání návrhu na vydání příkazu k zadržení žalobkyně. Dne [datum] manžel po telefonu sdělil, že žalobkyně nepobývá doma na adrese [adresa]. Její adresu nebude sdělovat. Syn měl pobývat u rodičů žalobkyně. Policie provedla neúspěšné místní šetření na adrese [adresa]. Následující den provedeno šetření u dalších rodinných příslušníků žalobkyně. OSZ v [adresa] podalo dne [datum] návrh na vydání příkazu k zadržení s odůvodněním, že se žalobkyně účelově vyhýbá doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Obvodní soud pro [adresa] neshledal podmínky pro vydání příkazu k zadržení. Skutečnost, že policejnímu orgánu se 13 dní nepodařilo doručit usnesení o zahájení trestního stíhání, když osobně se policejní orgán pokoušel doručit předmětné usnesení ve dnech 20. až [datum], z čehož 21. a [datum] byl víkend, nenaplňuje důvod vazby. Minimálně dne [datum] byla žalobkyně v zaměstnání a její současná absence má řádný zákonný podklad. Nadto s policejním orgánem dříve spolupracovala. OSZ v [adresa] dne [datum] udělilo policii souhlas zadržením žalobkyně za účelem doručení usnesení o zahájení trestního stíhání. Dne [datum] bylo provedeno šetření na adrese [adresa] za účelem realizace zadržení. Manžel žalobkyně sdělil, že se doma nenachází a více sdělovat nechce. Dne [datum] bylo policejním orgánem voláno na telefonní číslo [tel. číslo] s negativním výsledkem. Dne [datum] obhájce žalobkyně požádal o doručení usnesení o zahájení tr. stíhání. Uvedl, že žalobkyně od počátku vyhlášení nouzového stavu ošetřuje člena rodiny. Rozhodla se v souladu s nařízením vlády kontakty s jinými osobami omezit. Dne [datum] žalobkyně emailem kontaktovala policejní orgán s tím, že zdravotní potíže jejího syna ustoupily a ukončuje ošetřování člena rodiny. Od [datum] bude v zaměstnání. Dne [datum] si žalobkyně usnesení o zahájení tr. stíhání převzala osobně. Žalobkyně podala proti usnesení stížnost, kterou Krajské státní zastupitelství v [adresa] usnesením ze dne [datum], č.j. KZT 432/2020-52, zamítlo. Dne [datum] OSZ v [adresa] podalo k Obvodnímu soudu pro [adresa] na žalobkyni obžalobu, kterou jí bylo kladeno za vinu spáchání přečinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle ustanovení § 240 odst. 1 tr. zkn. Státní zástupce v obžalobě navrhl uložit trest peněžitý ve výměře 182 denních sazeb ve výši [částka], celkem [částka]. Samosoudce vydal trestní příkaz dne [datum], kterým byl žalobkyni uložen peněžitý trest ve výši [částka] jako 100 denních sazeb, přičemž 1 denní sazba měla činit [částka]. Proti trestnímu příkazu žalobkyně podala odpor. Žalobkyně neměla záznam v rejstříku trestů ani evidenci přestupků. Dne [datum] Obvodní soud pro [adresa] vydal rozsudek, kterým žalobkyni uznal vinnou ze spáchání stejného trestného činu, který byl uveden v obžalobě, a odsoudil ji k peněžitému trestu ve výměře [částka] jako 100 denních sazeb, přičemž 1 denní sazba činila [částka]. Žalobkyně se proti rozsudku odvolala a o jejím odvolání rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem z [datum], č.j. 8 To 275/2021-784, kterým žalobkyni podle § 226 písm. b) tr. ř. zprostil obžaloby. Nejvyšší státní zástupce podal proti rozhodnutí odvolacího soudu dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud usnesením ze dne [datum], č.j. 6 Tdo 371/2022-836, tak, že zrušil rozsudek Městského soudu v Praze a přikázal, aby o věci znovu jednal a rozhodl. Z odůvodnění je patrné, že se odvolací soud zatím nevyjádřil k tomu, zda byla naplněna subjektivní stránka trestného činu. Městský soud v Praze následně žalobkyni rozsudkem ze dne [datum], č.j. 8 To 275/2021-911, opětovně zprostil obžaloby podle § 226 písm. b) tr. ř. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Proti zprošťujícímu rozhodnutí podal nejvyšší státní zástupce dovolání, o kterém rozhodl Nejvyšší soud dne [datum] usnesením, č. j. 6 Tdo 257/2023-976 tak, že jej odmítl (viz. spis Obvodního soudu pro [adresa], sp. zn. 19 T 15/2021).

6. Žalobkyně podala dne [datum] podnět k výkonu dohledu ke KSZ v [adresa]. Uvedla, že státní zástupce měl porušit svým jednáním ustanovení § 8 a) tr. ř., neboť v přípravném řízení zveřejnil informace umožňující zjištění totožnost žalobkyně, sdělil, že žalobkyni bude sděleno obvinění ještě předtím, než byl úkon proveden a sděloval informace týkající se podrobností o spáchání skutku a vyjadřoval domněnky o budoucím procesním postupu obhajoby (viz. podnět k výkonu dohledu dle ust. § 12d) zákona o státním zastupitelství z [datum]). KSZ v [adresa] vyrozumělo žalobkyni dne [datum] o vyřízení dohledu. Podnět byl vyhodnocen jako nedůvodný z důvodu, že informace zveřejněné o průběhu trestního řízení mohly pocházet od policejního orgánu provádějícího prověřování. V části byl podnět postoupen dozorovému státnímu zástupci k přezkumu postupu policejního orgánu ve smyslu § 157a) odst. 1 tr. ř., Státní zastupitelství, které vyřizovalo podnět, může vykonávat dohled pouze nad postupem nejblíže nižších státních zastupitelství ve svém obvodu. U státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] nebylo zjištěno, že by postupoval při informování o věci v přípravném řízení v rozporu s tr. řádem (viz. vyrozumění Krajského státního zastupitelství v [adresa]. 6. 2020. č.j. 1 KZT 432/2020-37).

7. Žalobkyně podala k ministryni spravedlnosti podnět k podání stížnosti pro porušení zákona dne [datum] s odůvodněním, že usnesení o zahájení trestního stíhání je nezákonné, došlo k porušení ustanovení § 134 odst. 2 tr. ř., § 148 odst. 1 písm. c) tr. ř. a současně k vadnému postupu v řízení, jež se projevilo porušením ust. § 147 odst. 1 tr. ř. (viz. podnět k podání stížnosti pro porušení zákona z [datum]).

8. Žalobkyně podala návrh na vyloučení státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] z vykonávání úkonů trestního řízení dne [datum] k OSZ v [adresa]. Vytýkala mu, že nezákonně informoval média o průběhu projednávané věci a o žalobkyni, kdy měl předávat redaktorovi [jméno FO] jiné informace, než ty obsažené v e-mailové komunikaci poskytnuté dohledové státní zástupkyni v rámci vyřízení podnětu k výkonu dohledu, dále měl na žalobkyni vyvíjet nátlak s tím, že ji dne [datum] kontaktoval a upozorňoval ji na možnost vydání příkazu k zadržení, pokud se neprodleně neohlásí orgánům činným v trestním řízení (viz. návrh na vyloučení státního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] z vykonávání úkonů trestního řízení z [datum]). OSZ v [adresa] usnesením ze dne [datum], č. j. 1 Zt 99/2020-129, rozhodlo o nevyloučení [tituly před jménem] [jméno FO] z vykonávání úkonu trestního řízení ve věci žalobkyně. Námitky ohledně informování byly již předmětem stížnosti obviněné proti usnesení o zahájení trestního stíhání i podnětu obviněné k výkonu dohledu. Postup přezkoumala státní zástupkyně KSZ v [adresa], které byla poskytnuta kompletní e-mailová komunikace mezi [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO]. Zaslaná SMS zpráva žalobkyni nepředstavovala nátlak, ale snahu státního zástupce o vyřešení otázky doručení usnesení o zahájení trestního stíhání bez nutnosti přikročit k opatření, jež by mohlo vést k omezení osobní svobody obviněné. SMS zpráva byla projevem dobré vůle státního zástupce za situace, kdy z obsahu spisového materiálu bylo zcela zřejmé, že obviněná činí vše pro to, aby se převzetí usnesení o zahájení trestního stíhání vyhnula. Podotkl, že i když byla SMS zpráva žalobkyni doručena, nereagovala na ni, přestože případnou reakcí mohlo jednoznačně dojít k dohodě na dalším postupu. Jeho kroky byly realizovány na základě aktuálního stavu a přesvědčení o potřebě takové kroky provést nikoliv z důvodu pozitivního či negativního vztahu k věci státního zástupce (viz. usnesení OSZ v [adresa] z [datum], č. j. 1 Zt 99/2020-129). Žalobkyně podala proti usnesení stížnost dne [datum] (viz. stížnost žalobkyně proti usnesení o nevyloučení státního zástupce z vykonávání úkonů trestního řízení z [datum] vč. odůvodnění ze dne [datum]). KSZ v [adresa] nad Kabem stížnost usnesením ze dne [datum] zamítlo s odůvodněním, že SMS zpráva žalobkyni byla kolegiálně nabídnutou spoluprací předtím, než budou podniknuty další kroky směrem k zajištění její přítomnosti před policejním orgánem. Dozorový státní zástupce nepostupoval stejně, jako by tomu bylo v případech jiných obviněných, a tudíž nerespektoval rovnost před zákonem, motivace tohoto jednání však byla státním zástupcem vysvětlena. Nešlo o nezákonný nátlak a pokud z jeho strany došlo k pochybení, pak pouze směrem k nabídnutí citlivějšího postupu orgánů činných v trestním řízení. Žalobkyně přitom nabídky nevyužila, nereagovala a k převzetí usnesení se dostavila po dohodě s policejním orgánem dne 7. 4.

202. Rovněž zmíněno, že v postupu policejního orgánu nebylo shledáno pochybení. Poskytnuté informace médiím státním zástupcem byly pravdivé a skutečné o procením postupu orgánů činných v tr. řízení. Byly poskytnuty v souladu s § 8a) a 8d) tr. ř. (viz. usnesení z [datum] č. j. 1 KZT 432/2020-74).

9. Ministryně spravedlnosti [tituly před jménem] [jméno FO] rozhodla dne [datum] tak, že žalobkyně jako náměstkyně OSZ pro [adresa] se dočasně zprošťuje výkonu funkce státní zástupkyně, a to na dobu do pravomocného skončení trestního stíhání na základě usnesení policejního orgánu ze dne [datum]. K dočasnému zproštění výkonu funkce státní zástupkyně dojde dnem následujícím po doručení rozhodnutí o dočasném zproštění. Dle odůvodnění je splněna i podmínka materiální, tedy je vzhledem k jednání kladenému za vinu v usnesení o zahájení trestního stíhání a vzhledem k povaze funkce státního zástupce na místě, aby do doby konečného rozhodnutí a skončení trestního stíhání žalobkyně nevykonávala svou funkci. Jednání vytýkané žalobkyni je způsobilé podstatně narušit důvěru v nestranný a odborný výkon působnosti státního zástupce. Aniž by presumovala výsledek tr. řízení má za to, že jsou dány důvody pro dočasné zproštění (viz. rozhodnutí ministryně spravedlnosti ze dne [datum], č.j. MSP-70/2020-OOJ-SZ/7).

10. Žalobkyně vyhledala psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] pro úzkostné obtíže v návaznosti na soudní řízení. Uvedla, že v jedné věci nevyhověla politickému tlaku a našli na ni starou záležitost, že neodvedla daň při prodeji z bytu. Nejdříve rok nepracovala, pak se rozhodlo, že měla pravdu a mohla se vrátit do práce. Má být další soud. Hrozí ji peněžitý trest a zbavení funkce státní zástupkyně. Nemohla by být ani advokátem, asi by pracovala s manželem v jeho firmách, z toho má úzkosti, kdykoliv si na to vzpomene. V případě úzkosti bere lexaurin, kvůli špatnému spánku užívá stilnox. Dříve se cítila hůř, nyní to vytěsňuje. Jinak má běžné denní starosti. S osmiletým synem má dobrý vztah. Bez něj by to snášela hůř. Zavedena medikace pouze fakultativně lexaurin při úzkosti, stilnox při nespavosti, doporučeny psychoterapie (viz. lékařská zpráva [právnická osoba] ze dne do [datum]). Žalobkyně vyhledala psychiatra rovněž dne [datum] s tím, že přichází pro zhoršení úzkostných obtíží, emoční labilitě a panické atace. Uvedla, že před rokem skončily soudy. Vyhrála, myslela si, že už bude vše dobré, ale nestalo se tak. Cítí nervozitu. Má panické ataky a taky reaguje křikem v momentech, kdyby neměla. Stilnox a lexaurin užívá dvakrát týdně, ale cítí se, že by je mohla brát každý den. Nic jiného v životě se nezměnilo. Byla jí nasazená antidepresiva při úzkosti, fakultativně lexaurin, stilnox při nespavosti, doporučena psychoterapie (viz. lékařská zpráva žalobkyně z [datum] z [právnická osoba], ambulance psychiatrie, [tituly před jménem] [jméno FO]).

11. Svědek [jméno FO] [jméno FO], manžel žalobkyně vypověděl, že žalobkyně byla v době trestního stíhání psychická troska, vše se jí v životě otočilo. Tlak byl na celou rodinu. Média nesla velmi těžce. Psychické problémy jako nespavost či plačtivost má dosud. Vyhledala psychiatra a dosud pobírá medikaci. Jejich syn nastupoval na základní školu a jednou po škole se ptal žalobkyně na trestní kauzu. Potvrdil, že žalobkyně nebyla v průběhu trestního řízení v některých měsících ve funkci státní zástupkyně. V té době se více věnovala synovi. V důsledku trestního stíhání došlo k narušení rodinných vztahů s bratrem svědka, kterého ovlivnila média, a manželem od jeho neteře [jméno FO]. S druhým jmenovaným vztah úplně skončil. K rozpadu vztahů přispěla i média. Dodneška cca třetina rodiny nefunguje, neboť každý má svůj náhled na věc. Do té doby vše fungovalo, nikdy nebyl žádný konflikt. Rovněž přišli cca o jednu třetinu přátel. Setkal se s narážkami na trestní stíhání jeho manželky v práci. Dobu trestního řízení proti žalobkyni označil za nejtěžší zkoušku jejich vztahu. Opakovaně jej kontaktovala média. Byla v nich popisována celá rodina. Uvedl, že jeho manželka má od doby trestního stíhání přehnanější reakce. Nyní postačí malý impuls a není v dobrém psychickém stavu. Synovi v tu dobu bylo šest let a svědek se domnívá, že situace ohledně žalobkyně jej poznamenala. Žalobkyně nejhůře vnímala nejistotu. V době trestního stíhání vznikaly mezi svědkem a žalobkyní konflikty. Byla omezenější péče o rodinu ze strany žalobkyně. Žalobkyně měla dříve partu cca šesti holek, z toho dvě nyní nefungují (viz. výslech manžela žalobkyně). Soud hodnotí výpověď manžela jako přesvědčivou a uvěřil jí.

12. Svědkyně [tituly před jménem] [právnická osoba], kamarádka a kolegyně žalobkyně uvedla, že žalobkyni zná od roku 2009 z OSZ pro [adresa]. V té době byla svědkyně na rodičovské dovolené. S žalobkyní se vídala i mimo práci cca. jednou za tří měsíce. Po zahájení trestního stíhání se žalobkyně odmítala vídat s kamarádkami či s kolegyněmi. Nechtěla poškodit své kamarádky, aby jim někdo neřekl, že se stýkají s někým trestně stíhaným. Před zahájením trestního stíhání jezdily i na sportovní hry v rámci státních zastupitelství, od zahájení tr. stíhání dosud odmítá jezdit. Chodily spolu na koncerty. Dnes je situace složitější i kvůli dětem. V době trestního stíhání se navštěvovaly u sebe doma. Žalobkyně se preventivně s některými přáteli nevídala, protože nevěděla, jak budou reagovat. Žalobkyně jako náměstkyně jezdila na porady, kde se scházeli státní zástupci z celé republiky, zároveň se stýkají i s policejními orgány, se soudy a s dalšími obvodními státními zástupci. Byla tudíž široce známa. Žalobkyně vypadala hůř, byla úplně jiný člověk, neupravená, nenamalovaná a vyčerpaná. Potvrdila, že žalobkyně vyhledala v době trestního stíhání lékaře a užívala lexaurin. Nárazově pobírá léky dosud. Žalobkyně jí říkala, že došlo k narušení vztahu s blízkým příbuzným z manželovy strany, který žalobkyni rovnou odsoudil. Vztah se neobnovil, vinil ji, že poškodila rodinu. Uvedla, že jejich úřad je malý a dodnes, kdy se řekne [jméno FO], ví se, že to je ta, co měla trestní řízení. Několikrát musela žalobkyni hájit. Většina kolegů z práce žalobkyni podporovala. Žalobkyně jí říkala, že se jí syn ptal na trestní stíhání, musela mu to vysvětlovat. Dodnes má žalobkyně problémy se spánkem. Po ukončení trestního stíhání se žalobkyně vrátila i do funkce náměstkyně obvodního státního zástupce (viz. výslech svědkyně [tituly před jménem] [právnická osoba] a její čestné prohlášení). Svědkyně vypovídala přesvědčivě, její odpovědi na sebe logicky navazovaly.

13. Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kamarádka žalobkyně uvedla, že se žalobkyně v době trestního stíhání uzavřela, přestala být společenská. Stýkaly se většinou doma, protože žalobkyně nechtěla chodit mezi kamarádky. Dříve se scházely ve velkých sešlostech, po dobu tr. stíhání nejvýše ve třech až čtyřech lidech. Žalobkyně jí říkala, že se jí na to lidé vyptávají, je jí to nepříjemné. Dosud nedošlo k obnovení společenského života žalobkyně do dřívější míry. Žalobkyně byla v době trestního stíhání pohublá, nervózní, měla starost o profesi s tím, že neví, co bude dělat. Rovněž měla starost o syna. Její syn přišel domů a ptal se jí na trestní stíhání. Rovněž nemohla spát. Potvrdila, že žalobkyně vyhledala v době trestního stíhání lékaře a pobírala antidepresiva. Uvedla, že žalobkyně byla více unavená, na některé plánované akce ani nešla. Došlo k odcizení mezi žalobkyní a některými partnery kamarádek. Potvrdila, že došlo k poškození vztahů s rodinným příslušníkem ze strany manžela žalobkyně. [právnická osoba] přátel padaly otázky na trestní stíhání. Žalobkyně velmi špatně snášela, že nemohla vykonávat svou profesi. Nejdříve se žalobkyně složila úplně, časem se dávala do kupy. Nyní je zpátky na antidepresivech. Je to kolísavé (viz. výslech svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO]). Svědkyně vypovídala přesvědčivě, její odpovědi na sebe logicky navazovaly. 14. [jméno FO] [jméno FO], nar. [datum], prohlásil, že rodina žalobkyni podporovala. Zarmoutilo je, když se dozvěděl o tr. stíhání žalobkyně. Žalobkyně byla vždy pečlivá, čestná a pilná. Takovou pověst měla v rodině i v širším okolí, bohužel mnozí Sylvu odsoudili a spolu s ní i s celou rodinu. I rodině kauza ublížila (viz. písemné prohlášení [jméno FO] [jméno FO]). [tituly před jménem] [jméno FO], kolegyně žalobkyně prohlásila, že ji zaskočilo tr. stíhání žalobkyně. Žalobkyně byla vždy poctivý a slušný člověk (viz. písemné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum]). [tituly před jménem] [jméno FO], kamarádka žalobkyně prohlásila, že tr. stíhání bylo pro žalobkyni a její okolí velmi těžké. Žalobkyně s ní během řízení konzultovala její zdravotní stav. Za dobu, co se znají, ji poprvé viděla zlomenou. Zná ji jako čestného pracovitého člověka, co svojí práci dělá rád a bylo na ní vidět, jak ji celá situace poznamenala (viz. písemné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] z [datum]). [jméno FO], kamarádka žalobkyně prohlásila, že se s žalobkyní přátelí již řadu let. Kauza žalobkyni poznamenala, setkávala se s ní v průběhu řízení a nebyla to veselá shledání. Žalobkyně jí říkala, že nedokáže spát, nemá chuť k jídlu, nedokáže se z ničeho radovat. Žalobkyni viděla poprvé zcela zlomenou, byla v tu dobu hodně odevzdaná, což předtím nikdy nebylo patrné (viz. písemné prohlášení [jméno FO] z [datum]). [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], kolega žalobkyně prohlásil, že tr. stíhání z pohledu jejich funkce představuje něco prakticky nepochopitelného, rozcházejícího se s životním smyslem. Kauza poznamenala mj. jméno a pověst žalobkyně (viz. písemné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] z [datum]). [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] shodně prohlásili, že žalobkyni znají řadu let a velmi je překvapilo, když se dozvěděli o trestním stíhání. Oba věřili, že se žalobkyně ničeho nedopustila, ovšem pochybnosti mezi lidmi z jejich společenského okruhu se ohledně žalobkyně vyskytují dodnes (viz. písemné prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]).

15. Žalobkyně písemně prohlásila, že trpěla velkým stresem a zdravotními problémy. Byla často podrážděná, měnily se jí nálady, trpěla nechutenstvím a celkovou apatií, v důsledku čehož u ní docházelo k nespavosti, a tak se výše zmíněné problémy zdravotní stupňovaly a došlo k velkému úbytku na váze. Zdravotní problémy vedly k tomu, že navštívila psychiatra, neboť celou situaci nebyla schopna zvládat sama bez odborné pomoci. Kvůli problémům se spánkem užívala léky. Trestní stíhání si brala osobně, v té době byla i na pozici náměstkyně OSZ pro [adresa], což je veřejná funkce. Kauza pro ni byla likvidační. Dozvěděli se o ní všichni kolegové a známí. Většina z nich ji předem odsoudila. Uvedla, že tr. stíhání bylo účelově vedeno. Kvůli mediatizaci utrpěla i její pověst nejen v pracovním, ale i rodinném životě. Širší rodina i přátelé se na ni obraceli s dotazy na kauzu. Soused se na ni obrátil s tím, že si přečetl v novinách, jaká je podvodnice, že se nestydí podvádět a krást, že si myslel, že je slušný člověk. Za svou celoživotní píli a příkladné chování byla uznávaná jako poctivý, slušný člověk a často se na ni obraceli o pomoc a radu. Trestní stíhání ji nenávratně poškodilo, neboť i přesto, že byla pravomocně zproštěna obžaloby, kauza v médiích zůstane. Manžel ji podporoval, naopak někteří přátelé a členové rodiny se s ní přestali stýkat. Stálo jí to velké úsilí, aby rodinné a přátelské vztahy udržela, mnohé z nich se však rozpadly. Vrátila se zpět do práce (viz. písemné prohlášení žalobkyně z [datum]).

16. Trestní řízení vedené proti žalobkyni bylo celostátně medializováno. bylo informováno tom, že žalobkyně je státní zástupkyně, byla dočasně zproštěna výkonu funkce do pravomocného skončení tr. stíhání, ačkoliv se žalobkyně proti rozhodnutí ministryně spravedlnosti bránila rozkladem. V počátku bylo uváděno, že si státní zástupce po rozhodnutí policistů o odložení věci vyžádal spis a prověří, zda případ žalobkyně vrátí policii k došetření. Současně státní zástupce měl říci policii, aby práci na této kauze zintenzivnili. K promlčení trestní odpovědnosti mělo dojít brzy, a proto jí bylo sděleno obvinění jen několik dní před tím, než by promlčení nastalo. Byl uváděn popis vytýkaného jednání, trestněprávní kvalifikace, citace státního zástupce i průběh trestního řízení vč. zproštění žalobkyně obžaloby. Žalobkyně médiím na písemné dotazy neodpovídala, ale sdělila, že nemůže podávat informace po telefonu. Žalobkyně byla zachycena i vizuálně na fotografiích z jednání soudu. První medializace proběhla dne [datum] o tom, že policie uzavřela spis a státní zástupce nyní prověří, zda nebude třeba věc více prošetřit. Bylo uvedeno, že státní zástupce měl říct před čtyřmi týdny, aby práce na prověřování zintenzivnili, aby nedošlo k promlčení. O zahájení tr. stíhání bylo informováno dne [datum] (viz. článek ze serveru [jméno FO].

17. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. Soud neprovedl jako důkaz lékařskou zprávu z neurologie z [podezřelý výraz] [jméno FO] z [datum], neboť k ní nebyly žalobkyní učiněna skutková tvrzení.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně 19. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

21. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

22. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

26. Podle § 26 OdpŠk pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem.

27. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na zadostiučinění újmy způsobené nezákonným rozhodnutím předvídanou § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně nárok uplatnila.

28. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném trestním stíhání žalobce), neboť žalobkyně byla obžaloby zproštěna. Existence odpovědnostního titulu ostatně ani nebyla mezi stranami sporná, přičemž žalovaná sama žalobkyni odškodnila, jakkoli pouze částečně. V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že jí v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újma vznikla. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná ve svém stanovisku z [datum] konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí a žalobkyni poskytla finanční zadostiučinění ve výši [částka].

29. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, publikovaný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 122/2012). K tíži státu, lze jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk, přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze zařadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011).

30. Žalobkyně byla stíhána pro spáchání přečinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1 tr. zákoníku, za což jí hrozilo uložení trestu odnětí svobody ve výměře 6 měsíců až 3 roky. Vzhledem k této výměře žalobkyni nehrozil nepodmíněný trest. Z průběhu trestního řízení je zřejmé, že žalobkyně byla ohrožena nanejvýš peněžitým trestem, který jí byl uložen trestním příkazem i prvním odsuzujícím rozsudkem, nicméně byla ohrožena nezpůsobilostí nadále vykonávat funkci státní zástupkyně, což by byl pro státního zástupce likvidační trest. Žalobkyně nebyla stíhána vazebně ani nebyla zadržena. Povaha trestného činu, z něhož žalobkyně byla obviněna, je spojena s vyšší mírou společenské nebezpečnosti, a to zvláště z pohledu funkce žalobkyně coby státní zástupkyně. Resp. pro jakýkoliv trestný čin by byla žalobkyně trestně stíhána, bylo by na ni nahlíženo opovržlivě.

31. Trestní stíhání bylo celostátně medializováno. Soud zabýval tvrzeními žalobkyně o porušení zásady neveřejnosti přípravného řízení orgány činnými v tr. řízení, zejm. státním zástupcem, které měly informovat o zahájení tr. stíhání média dříve, než bylo žalobkyni sděleno obvinění, tj. o jejich excesivním jednáním. Problematika poskytování informací o trestním řízení a osobách na něm zúčastněných je upravena zejména v § 8a zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve zněni pozdějších předpisů (dále jen „t. ř.“). Toto ustanovení v sobě zahrnuje úpravu dvou kolidujících zájmů, a to povinnost chránit informace důležité pro trestní řízení a povinnost orgánů činných v trestním řízení informovat veřejnost o své činnosti (čl. 17 odst. 5 Listiny). Zároveň rozhodnutí státního zástupce, zda podá či nepodá žalobu je ovládáno ustanovením § 176 t. ř., že kterého plyne, že: „Jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud, státní zástupce podá obžalobu a připojí k ní spisy a jejich přílohy.“ Shodně pak i § 177 písm. c) t. ř. upravující obsah obžaloby. Obě normy vyžadují a pro podání obžaloby je nezbytné, aby státní zástupce ze shromážděných důkazů dospěl k závěru, že obviněná osoba spáchala jí za vinu kladené jednání postihované trestním právem. Míra jistoty, že obviněný spáchal trestný čin, je v případě podání obžaloby výrazně nižší, než jaká je požadována pro vynesení odsuzujícího rozsudku. Při podání obžaloby se neuplatňuje zásada in dubio pro reo, a obžalobu je tedy třeba podat, i pokud se v průběhu vyšetřování nepodaří rozptýlit pochybnosti o tom, zda se obviněný stíhaného skutku dopustil, a současně již nepřipadá do úvahy provedení dalších důkazů (blíže viz komentář k § 176 t. ř. Draštík, A., Fenyk, J. a kol. Trestní řád. Komentář. [adresa]: Wolters Kluwer, 2017. ISBN 978-80-7552-600-7).

32. Za excesivní způsob jednání orgánů činných v tr. řízení dle výše citovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4280/2011, lze považovat i případné veřejné vyjadřování orgánů činných v trestním řízení, která pro média hodnotí domnělou trestnou činnost obviněného (obžalovaného) či sdělují médiím nepřípustné informace. Zároveň je zdůrazněna skutečnost, že určitá míra medializace přirozeným důsledkem zásady veřejnosti trestního stíhání. Z provedeného dokazování nevyplynulo, že by orgány činné v tr. řízení sdělovanými informacemi porušily zásadu presumpce neviny či zásadu neveřejnosti přípravného řízení. Uvedené tvrzení žalobkyně bylo předmětem posouzení dohledu krajského státního zastupitelství k podnětu žalobkyně v průběhu tr. řízení se závěrem, že státní zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] neporušil svým jednáním ve spojení s médií trestní řád. K pochybení nedošlo ani ze strany policejního orgánu. Rovněž jako nedůvodná byla vyhodnocena stížnost žalobkyně proti nevyloučení státního zástupce z úkonů trestního řízení, ve které žalobkyně uváděla totožné argumenty. Dále nelze přehlédnout, že usnesení o zahájení tr. stíhání bylo vydáno dne [datum], nicméně žalobkyně si jej převzala až [datum] po peripetiích s doručením. V tomto období sice média informovala o obvinění žalobkyně, nicméně soud se domnívá, že na pozdějším doručení usnesení má žalobkyně sama podíl.

33. V daném případě tak nelze postup orgánů činných v trestním řízení dle názoru soudu hodnotit ani jako účelový či jako excesivní. Nelze ani uzavřít, že trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno zcela bezdůvodně. V případě žalobkyně bylo tr. stíhání z hlediska podmínek stanovených ustanovením § 163 tr. řádu zahájeno řádně a bylo povinností orgánu činného v trestním řízení toto stíhání zahájit. [jméno FO] základě uvedeného soud dovodil, že újma žalobkyně nebyla navýšena excesivním způsobem jednání orgánů činných v trestním řízení.

34. Trestní stíhání žalobkyně bylo zahájeno [datum] (žalobkyni sděleno obvinění) a žalobkyně byla pravomocně zproštěn obžaloby dne [datum]. Trestní stíhání žalobkyně tak trvalo 2 roky a necelých 8 měsíců.

35. Nemajetková újma měla být dle žalobních tvrzení způsobena negativním dopadem trestního stíhání do osobního, rodinného a pracovního života žalobkyně. V řízení bylo prokázáno, žalobkyně coby státní zástupkyní a současně náměstkyně Obvodního státního zástupce pro [adresa] vnímala trestní stíhání velmi úkorně a z pohledu její funkce se zcela pochopitelně jednalo o zásah do pověsti a cti žalobkyně. Svých funkcí byla po dobu trestního stíhání dočasně zproštěna, což bylo taktéž mediálně uveřejněno. Je zřejmé, že o jejím trestním stíhání vědělo širší okolí a mezi státními zástupci i celorepublikově, neboť se žalobkyně v pozici náměstkyně účastnila různých setkání či sportovních her. Ve všech těchto aspektech soud spatřuje zásah do pověsti a cti žalobkyně, a především do profesní oblasti. Do té doby byla žalobkyně vnímána jako poctivý, Dále má soud za prokázané, že žalobkyně trpěla úzkostmi, byla ve velkém stresu a měla problémy se spánkem, což vyústilo v návštěvu psychiatra. Dosud je její stav kolísavý a občas užívá antidepresiva či prášky na spaní, což u ní před zahájením tr. stíhání nebylo. Taktéž dle výpovědi jejího manžela i prohlášení samotné žalobkyně je více impulzivní a přehnaně reaguje na sebemenší podněty. Žalobkyně se taktéž uzavřela do sebe, byla až apatická. Setkávala se s menším okruhem lidí než dříve, což přetrvává a nechtěla se scházet s lidmi veřejně. Rovněž přišla o některé přátele či známé (např. partnery kamarádek). Dále má soud za prokázaný dopad do rodinné sféry spočívající v tom, že došlo k narušení vztahu s jejím švagrem a partnerem od neteře jejího manžela. Ačkoliv manžel a celkově rodina žalobkyni podporovala, trestní stíhání ovlivnilo chod domácnosti. Nicméně tím, že žalobkyně byla dočasně zproštěna funkce, se dle výpovědi manželka více věnovala synovi. Z rodinných dopadů žalobkyni zcela jistě zasáhla i skutečnost, že se jí syn vyptával na trestní stíhání, o kterém slyšel ve škole. Věc byla medializovaná.

36. Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je částka [částka]. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména povaha trestní věci, funkce žalobkyně coby státní zástupkyně a délka trestní řízení, které trvalo 2 roky a necelých 8 měsíců. Konečně soud přihlédl k dopadům do osobnostní sféry žalobkyně (viz předchozí odstavec).

37. Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 20 C 167/2020, kde byla poškozená stíhána pro trestný čin úřední osoby spáchaný v souvislosti s výkonem povolání soudkyně, což je rozdíl oproti žalobkyni. Hrozila jí vyšší sazba než žalobkyni, a to 1–5 let nebo zákaz činnosti, a rovněž zánik funkce. Délka řízení 2 roky a 6 měsíců byla srovnatelná s žalobkyní. Trestní stíhání u ní způsobilo narušení důvěry zejména v nestrannost a nezávislost soudnictví. Poškozená byla do té doby vnímána jako dobrý zaměstnanec, věc byla taktéž medializována. V očích rodiny a kolegů nebyla dehonestována, všichni jí věřili. Poškozená trpěla zejm. dočasným zproštěním výkonu funkce, práci ji vždy do té doby naplňovala. S ohledem na průběh trestního řízení situaci vnímala úkorně, byla nervózní, pociťovala tlak okolí, novinářů, nechtěla chodit mezi lidi, objevovaly se u ní v souvislosti s trestním stíháním psychické potíže, které byly léčeny lehkými antidepresivy předepsanými rodinným praktickým lékařem. V tomto případě bylo poškozené přiznáno zadostiučinění [částka].

38. Dále soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro [adresa] sp. zn. 22 C 83/2017, kde byl poškozený odškodněn částkou [částka] za nezákonné tr. stíhání pro trestný čin podvodu a zneužití pravomoci veřejného činitele. [jméno FO] rozdíl od žalobkyně byl stíhán v souvislosti s výkonem svého povolání. Trestní stíhání trvalo výrazně déle než u žalobkyně, a to 6 let a 5 měsíců. Hrozil mu trest až 10 let. Poškozený vykonával funkci soudního exekutora. Prokázán byl zásah do profesního života, došlo ke snížení jeho vážnosti a výkonnosti. Věc byla medializována, trpěl psychickými problémy, uzavřel se do sebe.

39. Závěrem soud provedl srovnání s věcí vedenou u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 12 C 70/2021, kde byl poškozený odškodněn částkou [částka]. Jednalo se o trestní stíhání poškozeného, které bylo vedeno 8 let a 1 měsíc pro zneužití informací a postavení v obchodním styku a tamnímu poškozenému hrozil trest odnětí svobody až 10 let. Trestní stíhání tak trvalo výrazně delší dobu než u žalobkyně a hrozil vyšší trest. Poškozený byl zásadně zasažen ve sféře rodinného života, neboť odložil s manželkou početí druhého potomka, a došlo k narušení jeho vztahů s dalšími členy rodiny, rovněž tamnímu poškozenému bylo kladeno k vině, že díky němu přišel otec o firmu, kterou založil ještě se svým dědou, a byl dotčen i profesní život tamního poškozeného, který po určitou dobu nemohl vykonávat činnost soudního znalce. Rovněž byl shledán zásah v podobě neumožnění kariérního postupu a v ekonomických problémech v souvislosti se snížením mzdy. Poškozený byl zasažen i na dobrém jménu a cti ve svém zaměstnání i v okolí a došlo rovněž k zásadní medializaci celého případu. U tamního poškozeného rovněž byly shledány zásahy vyvolané tím, že subjektivně tento vnímal trestní stíhání jako nestandardně vedené, až excesivní. Soud u tamního poškozeného dospěl k závěru, že došlo k významným dopadům do osobnostní složky života poškozeného, primárně do sféry profesní a do cti a důstojnosti. V porovnání s případem žalobkyně lze dospět k tomu, že zásahy u poškozeného byly intenzivnější než u žalobkyně. Porovnatelné jsou zásahy, pokud jde o dobré jméno a čest ve vztahu k výkonu povolání. Poškozený rovněž trpěl pro trestní stíhání nemožností nadále plnohodnotně vykonávat činnost soudního znalce.

40. Z judikatury předložené žalobkyní soud nevycházel. Poukázala na případ vedený u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 18 Co 273/2021, v němž bylo proti poškozenému zahájeno trestní stíhání pro trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 3 písm. a) zákoníku, trvalo 6 let a 9 měsíců, mělo dopady na zdraví žalobce (obtíže s usínáním, udržením spánku, obtíže s koncentrací, psychickou labilitou, střídajícími se stavy podrážděnosti, emočního nezájmu, opakované reaktivní depresivní stavy, byl nucen vyhledat psychologickou a psychiatrickou intervenci, trpí posttraumatickou stresovou poruchou), na jeho společenský život (poškodilo jeho čest, zničilo vztahy s celou řadou osob a s ohledem na masivní mediální dehonestaci došlo ke zpochybnění dobrého jména), na jeho rodinný život (rodiče poškozeného i jeho manželky těžce nesli jeho trestní stíhání, a to i vzhledem k tomu, že byli ve vysokém věku vyslýcháni), i na jeho pracovní život (byl mu pozastaven výkon advokacie). Poškozený obdržel 1 mil. Kč. [jméno FO] rozdíl od žalobkyně se jednalo o trestnou činnost související s výkonem profese, což újmu umocnilo, u poškozeného byly rovněž prokázány znaky posttraumatické stresové poruchy a OČTŘ se dopustily excesivního jednání, trestní stíhání trvalo rovněž více než dvojnásobně delší dobu. Poškozený byl ohrožen výrazně vyšší sazbou než žalobkyně až na 12 let. Ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 26 C 58/2020 byl poškozený trestně stíhán za porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti podle § 221 odst. 1 tr. zákoníku a bylo mu přiznáno zadostiučinění ve výši [částka]. Poškozenému hrozil nižší trest než žalobkyni (na 6 měsíců) nebo zákaz činnosti. Poškozený byl poslancem, který měl za sebou vojenskou kariéru, je nositelem čestných vyznamenání, medailí a uznání, reprezentoval republiku v zahraničí, pracoval pro stát, do té doby byl zcela bezúhonný občan, měl i své podnikání, kterému se věnoval a o jehož perspektivu se obával. Působil teda v cela jiné oblasti včetně podnikání. Trestní stíhání mělo dopad do jeho rodinné sféry a způsobu života. Měl i zdravotní problémy. V rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 375/2015 bylo přiznáno odškodnění [částka] za stíhání pro trestný čin zkrácení daně, poplatků a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 2, 3 písm. a), odst. 4 tr. zákona. Kauza byla rovněž medializována, jednalo se o osobu veřejně činnou s prokázanými dopady do osobního, rodinného a profesního života. [jméno FO] rozdíl od žalobkyně však byl poškozený ohrožen výrazně vyšší trestní sazbou 5–12 let a byla reálná hrozba nepodmíněného trestu odnětí svobody. Taktéž byl poškozený na rozdíl od žalobkyně stíhán vazebně a měl zajištěny po dobu cca. 8 let finanční prostředky. Taktéž došlo k trvalému přerušení jeho vědecké činnosti. Jako poslední žalobkyně odkázala na rozhodnutí Městského soudu v Praze sp. zn. 72 Co 83/2013. Poškozený byl trestně stíhán pro spáchání trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 148 odst. 1, 3 tr. zákona, podvod § 250 odst. 1, 4 tr. zákona a podílnictví podle § 251 odst. 1 písm. a), odst. 2 tr. zákoníku, za což mu hrozil trest odnětí svobody až na 8 let, tedy taktéž vyšší trest než žalobkyni, byl stíhán vazebně a v důsledku tr. stíhání došlo k úplnému ukončení politické kariéry a mělo podíl na rozvratu manželství poškozeného.

41. Žalovaná odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 10 C 16/2013 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. 16 Co 481/2014, se kterým se soud taktéž ztotožňuje. Poškozený byl stíhán pro zneužití pravomocí úřední osoby a neoprávněné nakládání s osobními údaji, za který mu hrozil trest odnětí svobody 1 – 5 let, ale reálně byl poškozený jako žalobkyně ohrožen peněžitým trestem a zákazem činnosti u všech složek Policie ČR. Trestní stíhání trvalo obdobně jako u žalobkyně, a to 3 roky a 8 měsíců. Prokázány byly zásahy do osobní a rodinné sféry, zdravotní a profesní sféry. Poškozený byl postaven mimo službu, přeložen na méně ohodnocenou pozici, byl mu snížen plat. Současně byl nucen změnit zaměstnání a došlo ke zničení jeho 27leté kariéry. Kauza byla celostátně medializována, ve výsledku byl soudem přiznána částka [částka].

42. Protože žalovaná žalobkyni již v průběhu řízení uhradila na nemajetkové újmě částku [částka], soud žalované výrokem I. uložil k úhradě zbývající částku ve výši [částka] včetně zákonného úroku z prodlen z částky [částka] ode dne [datum] do zaplacení, jelikož žalovaná se dostala do prodlení den následující po uplynutí šestiměsíční lhůty k mimosoudnímu projednání nároku ve smyslu § 15 OdpŠk, přičemž žalobkyně uplatnila nárok u žalované dne [datum] a šestiměsíční lhůta uplynula dne [datum]. Vydání stanoviska žalovanou již dne [datum] na počátku prodlení žalované ničeho nemění.

43. Co do zbytku požadované částky ve výši [částka] s požadovaným zákonným úrokem z prodlení již od [datum] včetně zákonného úroku z prodlení z přiznané částky [částka] v období od [datum] do [datum], neboť žalovaná v této době ještě nebyla v prodlení, soud žalobu výrokem II. zamítl.

44. Při stanovení základu pro výpočet odměny advokáta za úkony vázané na nárok z nemajetkové újmy je třeba vycházet z § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy z tarifní hodnoty ve výši [částka].

45. Žalobkyně byla v řízení úspěšná pouze částečně, avšak výše jejího plnění zde závisela na úvaze soudu a na žalobkyni je proto třeba hledět jako na plně úspěšnéou (§ 142 odst. 3 o. s. ř.).

46. Náklady vzniklé v řízení žalobkyni představuje odměna advokáta za 7 úkonů právní služby á [částka] (§ 7 bod 5. a § 9 odst. 4 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/), spočívající v přípravě a převzetí právního zastoupení, podání žaloby, v účasti u 3 jednání před soudem dle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu, dále náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu za 5 úkonů právní služby á [částka]. Náklady vzniklé žalobkyni v řízení představuje dále soudní poplatek za žalobu zaplacený ve výši [částka] a 21% DPH z odměny advokáta a náhrady hotových výdajů ve výši [částka]. Celkem náklady řízení činí [částka]. Soud žalobkyni nepřiznal odměnu za úkony návrhy na provedení důkazů ze dne [datum] a [datum], neboť se nejednalo o podání ve věci samé.

47. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 část věty za středníkem o. s. ř. s tím, že lhůta odpovídá plnění žalované ze státního rozpočtu.

Poučení