27 C 263/2022- 149

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o zaplacení 95 107 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 24 976 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 24 976 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba s tím, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 70 131 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 70 131 Kč od 1. 5. 2015 do zaplacení se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 432 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobou podanou k Okresnímu soudu v Pardubicích dne 18. 6. 2015 se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky 95 107 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazených příspěvků vlastníka bytu. Uvedl, že žalovaný má ve svém vlastnictví byt [číslo] v domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec] se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu o velikosti [číslo]. Žalobce o výši finančních příspěvků rozhodl usnesením ze dne 31. 5. 2010. Ke dni podání žaloby žalovaný neuhradil část vyúčtování služeb za rok 2012 ve výši 16 324 Kč, část fondu oprav, vybavení bytu a zálohy za listopad 2013 ve výši 2 063 Kč, fond oprav, vybavení bytu a zálohy za prosinec 2013 a leden a únor 2014 ve výši 16 389 Kč (3x 5 463 Kč), část fondu oprav, vybavení bytu a zálohy za duben 2014 ve výši 3 426 Kč, vyúčtování služeb za rok 2013 ve výši 9 259 Kč, fond oprav, vybavení bytu a zálohy za červen až říjen 2014 celkem ve výši 14 360 Kč (5x 2 872 Kč), fond oprav, vybavení bytu a zálohy za listopad a prosinec 2014 ve výši 10 926 Kč (2x 5 463 Kč) a fond oprav, vybavení bytu a zálohy za leden až duben 2015 ve výši 22 360 Kč (4x 5 590 Kč). 2) Žalovaný ve vyjádření k žalobě žalobu v celém rozsahu neuznal a uvedl, že žalobce žalovanému znemožňuje přístup ke konkurenčním dodávkám médií a toto jednání označil za nekalou činnost. Žalobce podle něj porušuje hospodářskou soutěž, zároveň nadhodnocuje ceny dodávek vodného a stočného, teplé i studené vody, potažmo i teplé otopní vody. Při jednání soudu dne 20. 4. 2023 žalovaný uvedl, že vyúčtování neobsahuje všechny položky, které stanovuje zákon. Zároveň uvedl, že vyúčtování je nepřezkoumatelné, vykazuje neurčitost a nelze jej zkontrolovat. Odkázal na judikaturu Nejvyššího soudu. Na adrese [adresa], žil do července 2013 a v červenci 2013 se odstěhoval na [část Prahy]. Potvrdil, že má v dispozici vyúčtování k bytu [číslo] za rok 2013, 2012, evidenční list k listopadu 2014 na částku 5 463 Kč, evidenční list na částku 5 590 Kč, předpisy plateb ze dne 21. 11. 2013, předžalobní výzvy ze dme 22. 11. 2013 a 16. 9. 2014 a předpisy plateb ze dne 25. 5. 2015. 3) Pro úplnost soud uvádí, že řízení bylo přerušeno z důvodu úpadku žalovaného. Po zrušení konkursu na majetek žalovaného bylo v řízení pokračováno. Okresní soud v Pardubicích usnesením ze dne 9. 11. 2022 vyslovil svou místní nepříslušnost a věc byla postoupena zdejšímu soudu. 4) K jednání soudu dne 20. 4. 2023 se žalobce nedostavil, z jednání se omluvil a požádal o projednání věci v jeho nepřítomnosti. Vzhledem k absenci žalobce jej soud nemohl vyzvat ve smyslu § 118a o. s. ř. k doplnění tvrzení y označení důkazů týkajících se zvýšení příspěvku do fondu oprav, nájmu za vybavení bytu či řádného vyúčtování. 5) Po provedeném dokazování soud učinil tento závěr o skutkovém stavu: 6) Žalobce je společenstvím vlastníků jednotek domu na adrese [adresa žalobkyně] (zjištěno z výpisu z obchodního rejstříku žalobce). Žalovaný je vlastníkem jednotky [číslo] byt, která se nachází v budově v budově žalobce [adresa], zapsaná v na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Pozemek, jehož součástí je stavba [adresa], kdy se jedná o stavební pozemek parc. [číslo] je zapsán na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec]. Žalobce má podíl na společných částech domu o velikosti [číslo]. Žalovaný nabyl vlastnictví bytové jednotky [číslo] situované ve 2. podlaží bytového domu [adresa] na ulici [ulice] v části [územní celek], na pozemku označeném jako stavební parc. [číslo] kupní smlouvou ze dne 21. 4. 2011 (zjištěno z výpisu z [anonymizováno] pro [list vlastnictví] a [číslo] pro k. ú. [obec] a kupní smlouvy ze dne 21. 4. 2011). 7) Žalobce na schůzi společenství dne 27. 5. 2010 usnesením schválil příspěvek do fondu oprav s účinností od 1. 7. 2010 ve výši 2,8 Kč měsíčně ku velikosti podílu (zjištěno z usnesení schůze společenství domu [adresa] ze dne 31. 5. 2010). 8) K bytu [číslo] ve vlastnictví žalovaného byly předepsány měsíční platby ve výši 5 463 Kč pro měsíc listopad 2014 se splatností k poslednímu dni měsíce. Žalovaný měl hradit na osvětlení 104 Kč, na studenou vodu 704 Kč, teplou užitkovou vodu 1 460 Kč, teplo 1 349 Kč, vybavení bytu 62 Kč a fond oprav 17 84 Kč. Pro měsíc leden 2015 byla výše plateb k bytu žalovaného stanovena na 5 590 Kč, datum splatnosti 31. 1. 2015. Navýšení oproti listopadu 2014 bylo způsobeno dle uvedené poznámky zvýšení fondu oprav na 3 [spisová značka] podíl. Celkem tedy fond oprav činil 1 911 Kč (zjištěno z evidenčního listu k bytu [číslo] za období 11/ 2014 a evidenčního listu k bytu [číslo] za období leden 1/ 2015). 9) Ve vyúčtování za rok 2012 k bytu [číslo] které provedla [právnická osoba] [právnická osoba], je žalovanému fakturován nedoplatek ve výši 19 805 Kč. Za službu osvětlení činil náklad na byt žalovaného 939,60 Kč. Je uveden náklad za dům, náklad za jednotku, který se násobí počtem osob a měsíců. U služby studená voda je uveden celkový náklad na dům, který je vypočten jako jednotková cena krát spotřeba domu. Ve vztahu bytové jednotce žalobce je uvedeno, že náklad na tuto jednotku činil 9 067,43 Kč. Ten byl vypočten jako součin nákladu na jednotku a počtu náměrů. U služby tepelná energie na vytápění je uveden pouze odkaz na přílohu [právnická osoba], [anonymizována tři slova], příloha nepřipojena. U služby tepelná energie na ohřev teplé vody je uveden celkový náklad na dům, který je vypočten jako fakturovaná spotřeba za dům krát jednotková cena za GJ. Dále uvedeno, že 30 % ceny tvoří základní složku a 70 % spotřebovanou složku. K tomu jsou uvedeny jednotlivé částky v tomto poměru. U základní složky je uvedena celková výměra domu, náklad na 1 m podlahové plochy bytu a podlahová plocha bytu žalovaného, kdy náklad za 1 m krát počet m podlahové plochy bytu odpovídá nákladu 2 661,70 Kč. U spotřební složky je uvedena celková spotřeba m na dům, dále náklad na jednotku, který odpovídá podílu celkových nákladů na spotřební složku domu a m spotřební složky domu. Dále je uveden počet m na byt žalovaného, ten po vynásobení nákladem na jednotku odpovídá nákladu 14 968,04 Kč. Celkové náklady na tepelnou energii na ohřev teplé vody v podobě základní a spotřební složky k bytu žalovaného činí 17 629,74 Kč. Služba spotřeba vody uvádí celkový náklad na dům, fakturovanou spotřebu domu, z toho jednotkovou cenu, 100 % ceny se počítá na spotřebovanou složku. Následuje způsob vyúčtování k bytu žalovaného k základní a spotřební složce, kdy u základní složky je uvedena částka 0 Kč, spotřební složka obsahuje náklad v Kč za jednotku. Ten odpovídá podílu spotřebované složky na dům a spotřebovaným m na dům. Náklad na jednotku vynásobený počtem m ve vztahu k bytu žalovaného odpovídá nákladu 6 731,95 Kč. Následuje uvedení rekapitulace nákladů a záloh. Ve vztahu k osvětlení je uvedena uhrazená záloha 442 Kč, náklady 939,60 Kč, tedy nedoplatek 497,60 Kč. U položky studená voda je uvedena záloha 2 992 Kč, náklady 9 067,43 Kč, tj. tedy zůstává nedoplatek 6 075,43 Kč. Položka teplá užitková voda uvádí zálohu 6 205 Kč, náklady 24 361,69 Kč, tj. součet nákladů na tepelnou energii na ohřev vody a spotřebu vody. Výsledkem je nedoplatek 18 150 669 Kč. U tepla je uvedena složená záloha 16 188 Kč, náklady 11 262,91 Kč. Tedy na této položce byl přeplatek 4 925,09 Kč. Je uveden součet celkových složených záloh, celkových nákladů a výsledek odpovídá nedoplatku 19 805 Kč. Vyúčtováním žalobce zaslal žalovanému na adresu [adresa] (zásilka se vrátila nedoručená s důvodem vrácení na uvedené adrese neznámý (zjištěno z vyúčtování za rok 2012 k bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], a vrácené obálky od zásilky). 10) Ve vyúčtování za rok 2013 k bytu [číslo] ve vlastnictví žalovaného, které provedla [právnická osoba] [právnická osoba], je u služby osvětlení uveden náklad na dům, náklad na jednotku, který odpovídá podílu nákladů na dům a počtu osob a měsíců. Ve vztahu k bytu žalovaného je taktéž uveden počet osob krát měsíců, což odpovídá nákladům 1 466,83 Kč. U položky studená voda je uveden celkový náklad na dům, celková spotřeba domu, jednotková cena v Kč za m a dále náklad na jednu jednotku m ve vztahu k bytu žalovaného a počet náměrů v m, kdy součin těchto dvou částek odpovídá nákladu 11 393,89 Kč. U položky tepelná energie na vytápění je pouze odkaz na přílohu [právnická osoba], [anonymizována tři slova]. Tato není přiložena. U služby tepelné energie na ohřev teplé vody je uveden celkový náklad na dům s rozdělením na základní složku o velikosti 30 % a spotřební složku o velikosti 70 %. Dále je uvedena celková spotřeba domu v GJ a jednotková cena, která je vypočtena jako podíl z celkových nákladů na dům a spotřeby domu. Ve vztahu ke způsobu vyúčtování je u základní složky uveden náklad na jednotku. Ten je vypočten jako podíl nákladů na základní složku a celkové podlahové plochy domu. Náklad na základní složkou ve vztahu k bytu žalovaného je vypočten jako součin nákladů na jednotku v Kč a počtu podlahové plochy bytu žalovaného. U spotřební složky je taktéž uveden náklad na jednotku a počet m. Součin těchto dvou částek odpovídá nákladům 17 537,97 Kč. Spolu s nákladem na základní složku 2 448,41 Kč tvoří náklad na službu tepelná energie na ohřev částku 19 986,38 Kč. U služby spotřeba vody je uveden celkový náklad na dům, fakturovaná spotřeba vody v m. Dále je uvedeno, že 100% podíl tvoří spotřebovaná složka. Ve vztahu ke způsobu vyúčtování je u spotřební složky uveden náklad za jednotku v Kč a počet m. Ve vztahu k bytu žalovaného celkový náklad 7 736,96 Kč. Na závěr je uvedena rekapitulace nákladů a záloh, kdy je uvedeno, že žalovaný zaplatil na záloze na osvětlení 1248 Kč, náklady činí 1466,83 Kč. Výsledkem je nedoplatek 218,83 Kč. U položky studená voda je uvedena složená záloha 8 448 Kč, náklady 11 393,89 Kč. Výsledkem je nedoplatek 2 945,89 Kč. U teplé užitkové vody je uvedeno složená záloha 17 520 Kč, náklady 27 723,34 Kč. Výsledkem je nedoplatek 10 203,34 Kč. U tepla je uvedena složená záloha 16 188 Kč, náklady 12 079,20 Kč. Výsledkem je přeplatek 4 108,80 Kč. Celkové složené zálohy 43 404 Kč, náklady 52 663,26 Kč. Výsledkem je nedoplatek 9 259 Kč. Žalobce zaslal vyúčtování žalovanému na adresu [adresa]. Zásilka se vrátila nedoručená s uvedením důvodu odstěhoval se (zjištěno z vyúčtování za rok 2013 k bytu [číslo] na adrese [adresa žalobkyně], a vrácené obálky od zásilky.) 11) Žalobce vyzval žalovaného dopisem z 22. 11. 2013 označeným jako předžalobní výzva k zaplacení dlužné částky k bytu [číslo] ve výši 25 268 Kč. Předžalobní výzvu žalobce žalovanému doručil dne 25. 11. 2013 (zjištěno z předžalobní výzvy z 22. 12. 2013 a dodejky). Předžalobní výzvou z 16. 9. 2014 žalobce vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ve výši 63 421 Kč. Předžalobní výzvu žalobce doručil žalovanému dne 26. 9. 2014 (zjištěno z předžalobní výzvy ze dne 16. 9. 2014 a dodejky). Žalobce evidoval vůči žalovanému ke dni 21. 11. 2013 dluh ve výši 25 268 Kč. Konkrétně se dluh sestával z neuhrazeného vyúčtování za rok 2012 ve výši 19 805 Kč a dlužného předpisu za měsíc říjen 2013 v částce 5 463 Kč. Ke dni 16. 9. 2014 žalobce evidoval dluh ve výši 63 421 Kč. Ten se sestával z dluhu za vyúčtování z roku 2012 ve výši 18 205 Kč, nedoplatku předpisu platby za říjen 2013 ve výši 2 063 Kč, zcela dlužných předpisů plateb za měsíce listopad 2013 až únor 2014, dále nedoplatku za měsíc duben 2014 ve výši 3 426 Kč, dlužného vyúčtování za rok 2013 ve výši 9 259 Kč a dlužných měsíčních plateb za měsíce červen až srpen 2014 ve výši 2 872 Kč ve vztahu ke každému měsíci. Celkový dluh 63 429 Kč. Ke dni 25. 5. 2015 žalobce evidoval vůči žalovanému a jeho bytu [číslo] dluh ve výši 108 556 Kč. Je uveden dluh na vyúčtování z roku 2012 ve výši 16 324 Kč, částečný dluh za měsíční platbu k měsíci listopadu 2013 ve výši 2 063 Kč, zcela dlužné měsíční platby za prosinec 2013 až únor 2014 v sazbě 5 463 Kč, dále částečně dlužná měsíční platba za duben 2014 ve výši 3 426 Kč, dlužné vyúčtování za rok 2013 ve výši 9 259 Kč, zcela dlužné měsíční platby za červen 2014 až duben 2015, a to za měsíce červen až říjen 2014 v částce 2 862 Kč měsíčně, za měsíce listopad a prosinec 2014 v sazbě 5 463 Kč, a za zbývající měsíce v sazbě 5 590 Kč. Dále evidoval dlužné vyúčtování za rok 2014 ve výši 13 449 Kč (zjištěno z předpisu plateb uživatele ze dne 21. 11. 2013, předpisu plateb uživatele ze dne 16. 9. 2014 a předpisu plateb uživatele ze dne 25. 5. 2015). 12) Soud z důvodu nadbytečnosti (viz. níže) neprováděl důkaz výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], výpisem z katastru nemovitostí k [list vlastnictví] pro k. ú. [obec], rozvahou k 31. 12. 2014 žalobce a [právnická osoba] [právnická osoba], přílohou účetní závěrky [právnická osoba] [právnická osoba], z 30. 6. 2013 a přílohou k účetní závěrce žalobce k 31. 12. 2014 ze dne 12. 3. 2015. Taktéž přehledy vlastnictví a jiných věcných práv ve vztahu k osobě [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a vyúčtování k bytu [číslo] v objektu žalobce za rok 2014. Stejně tak soud pro nadbytečnost neprováděl důkaz vyrozuměním o postoupení spisu [stát. instituce], [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 5 slov] ze dne 28. 2. 2022, potvrzení o přijatém oznámení z 2. 3. 2016 a trestní oznámení na pana [příjmení] z 8. 3. 2016 učiněném na [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec]. 13) Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 14) Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v budově [adresa], zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [obec] spolu s podílem na společných částech domu o velikosti [číslo]. Žalobcem jest společenstvím vlastníků jednotek domu, ve kterém se nachází bytová jednotka žalovaného. Na chůzi společenství bylo dne 31. 5. 2010 přijato usnesení s účinností od 1. 7. 2010, kterým byl stanoven příspěvek do fondu oprav na částku 2,80 [spisová značka]. Dle vyúčtování za rok 2012 k bytu [číslo] žalobce evidoval vůči žalovanému nedoplatek ve výši 19 805 Kč. Ve vyúčtování byly uvedeny celkové náklady na dům a na byt na žalovaného [číslo]. Zároveň vyúčtování obsahovalo rozpis jednotlivých služeb, kdy u každého byla specifikována výše nákladů na celý dům, fakturovaná spotřeba s jednotkovou cenou. U položky tepelná energie na vytápění nebyl detailní rozpis uveden, byl pouze odkaz na přílohu [právnická osoba], [anonymizována tři slova]. Tato příloha nebyla připojena. Stejně tak ve vztahu k vyúčtování za rok 2013, kdy dle tohoto vyúčtování měl žalobce nedoplatek ve výši 9 259 Kč. Opět u položky tepelná energie na vytápění byl odkaz na přílohu [právnická osoba], [anonymizována tři slova]. Tato příloha nebyla připojena. V rekapitulaci nákladů a záloh bylo uvedeno, že žalovaný uhradil na položku osvětlení, studenou vodu, teplou užitkovou vodu a teplo všechny měsíční zálohy. Obě vyúčtování žalobce doručoval žalovanému na adresu [adresa]. Dle evidenčního listu měl žalobce za měsíc listopad 2014 hradit k bytu [číslo] měsíčně 5 463 Kč. Z toho částku 62 Kč za nájem zařízení, na osvětlení částku 104 Kč, na studenou vodu 704 Kč, na teplou užitkovou vodu 1 460 Kč, teplo 1 349 Kč a fond oprav 1784 Kč. Dle evidenčního listu k měsíci lednu 2015 měl žalovaný hradit měsíčně 5 590 Kč. Z toho činilo nájemné za pronájem zařízení částku 62 Kč, zbývající částky byly stejné jako u měsíce listopadu 2014 s tím, že fond oprav se zvýšil na 1 911 Kč. Zároveň žalobce upozornil žalovaného, že se fond oprav zvýšil na 3 [spisová značka] podíl. Žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě dlužných částek. Ke dni 25. 5. 2015 žalobce evidoval vůči žalovanému dluh ve výši 108 556 Kč. Žalovaným nebyly uhrazeny nedoplatky z vyúčtování za roky 2012 a 2013 a měsíční zálohy na služby a fond oprav za měsíce listopad 2013 a ve výši 2 063 Kč, za měsíce prosinec 2013 až únor 2 014 Kč v částce 5 463 Kč měsíčně, za měsíc duben 2014 byl žalovaný dlužen 3 426 Kč na zálohách, předpis měsíčních plateb byl vždy 5 463 Kč. Za měsíce červen 2014 až říjen 2014 žalobce evidoval za žalovaným dluh na zálohách a fondu oprav ve výši 2 872 Kč měsíčně s tím, že předpis plateb za tyto měsíce činil právě 2 872 Kč. Za měsíc listopad prosinec 2014 žalovaný neuhradil měsíční zálohy na fond oprav ve výši 5 463 Kč a za měsíce leden 2015 až duben 2015 žalobce evidoval dluh za žalovaným ve výši 5 590 Kč měsíčně. Dluh z vyúčtování za rok 2014 žalobce evidoval ve výši 13 449 Kč. 15) V podrobnostech soud odkazuje na shora uvedená dílčí zjištění. 16) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 17) Podle § 15 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2). 18) Podle § 9 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, společenství vlastníků jednotek je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se pouze ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen„ správa domu“), popřípadě vykonávat činnosti v rozsahu tohoto zákona a činnosti související s provozováním společných částí domu, které slouží i jiným fyzickým nebo právnickým osobám. Společenství může nabývat věci, práva, jiné majetkové hodnoty, byty nebo nebytové prostory pouze k účelům uvedeným ve větě první. 19) Podle § 9a odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, Společenství je oprávněno činit právní úkony, především uzavírat smlouvy ve věcech předmětu své činnosti podle tohoto zákona, zejména k a) zajištění dodávky služeb spojených s užíváním jednotek, b) pojištění domu, c) nájmu v případech nájmu společných částí domu a dále k nájmu jednotek ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek. Podle odst. 2 společenství je oprávněno rozhodovat o rozúčtování cen služeb na jednotlivé vlastníky jednotek, není-li rozúčtování cen služeb stanoveno zvláštním právním předpisem nebo rozhodnutím cenového orgánu. Podle odst. 3 společenství je oprávněno vlastním jménem vymáhat plnění povinností uložených vlastníkům jednotek k tomu příslušným orgánem společenství podle tohoto zákona. 20) Podle § 1180 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o.z.“), nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad. 21) Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Podle § 181 odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1. 22) Podle § 1208 o. z. do působnosti shromáždění patří: d) schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků; e) schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky. 23) Podle § 4 odst. 1 zákona č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoS“) poskytovatel služeb má právo požadovat na příjemci služeb placení záloh na úhradu nákladů na služby poskytované s užíváním bytu. Výši záloh si poskytovatel služeb s příjemcem služeb ujednají, nebo o ní rozhodne družstvo, nebo společenství. 24) Podmínkou splatnosti nedoplatku za služby je, že bylo vyúčtování řádně provedeno a vlastník jednotky s ním byl seznámen. Vyúčtování provedené v rozporu s příslušnými předpisy nemůže vyvolat ani účinky, které s (řádným) vyúčtováním zákon spojuje. O vyúčtování úhrad za plnění poskytovaná s užíváním bytu (cen a záloh za dodávku tepla, vody, teplé užitkové vody a osvětlení za rok) lze hovořit a vyúčtování může přivodit splatnost nedoplatku plynoucího z tohoto vyúčtování jen tehdy, obsahuje-li všechny předepsané náležitosti a je-li v něm uvedena cena provedené služby ve správné výši. Vyúčtování postrádající některou z předepsaných náležitostí nebo znějící na cenu v nesprávné výši není řádným vyúčtováním a není způsobilá vyvolat splatnost nedoplatku plynoucího z vyúčtování. Jestliže je provedeno vyúčtování nesprávně, není zde (řádného) vyúčtování jako předpokladu pro vznik platební povinnosti, protože (řádné) vyúčtování je také předpokladem pro vznik splatnosti částky v něm uvedené (nedoplatku), nestává se vyúčtovaná částka splatnou, a to ani zčásti. Rozhodné je, že splatnost nedoplatku může nastat jedině na základě (v důsledku) řádného, tj. v souladu se všemi příslušnými předpisy provedeného vyúčtování (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 1742/2005 či sp. zn. 21 Cdo 803/2002). 25) Soud v řízení o zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb zkoumá, zda vyúčtování bylo provedeno řádně a stalo se splatným bez ohledu na to, zda proti němu podal příjemce služeb námitky (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2778/2019). 26) Soud posoudil věc dle shora uvedených citovaných zákonných ustanovení a judikatury a shledal, že žaloba je převážně nedůvodná. 27) Jednou ze zákonných povinností vlastníka jednotky je přispívat na správu domu na pozemku a platit zálohy na plnění související s užíváním bytu. Žalovaný je vlastníkem bytu v domě, v němž žalobce vykonává práva ve věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Žalovaný má tedy povinnost ve smyslu shora citovaných ustanovení zákona. 28) Služby související s užíváním bytu (vlastní jednotky) a placení záloh a jejich vyúčtování vycházely do 31. 12. 2013 zejména z § 9a odst. 2 zákona o vlastnictví bytů, vyhlášky č. 372/2001 Sb., a od 1. 1. 2014 pak z § 1181 o. z. a zákona č. 67/2013 Sb. 29) Soud posoudil jednotlivé nároky žalobce a uzavřel, že vyúčtování za rok 2012 a 2013 nebylo řádným vyúčtováním, neboť se jedná o vyúčtování neurčitá, která nemohla vyvolat splatnost nedoplatku na službách. Soud připomíná, že žalobce ve vyúčtování musí uvést skutečnou výši nákladů na služby v členění podle poskytovaných služeb se všemi potřebnými náležitostmi, vč. uvedení celkové výše přijatých měsíčních záloh za služby tak, aby výše případných rozdílů ve vyúčtování byla zřejmá a kontrolovatelná z hlediska způsobu a pravidel sjednaných pro rozúčtování. Zřejmou a kontrolovatelnou výši rozdílu ve vyúčtování ve vztahu k službě teplo vyúčtování neobsahuje. Ve vyúčtování je odkaz na přílohu [právnická osoba], [anonymizována tři slova], která nebyla součástí vyúčtování a žalobce ji soudu nepředložil. U služby teplo tak chybí jakékoliv údaje. Tímto nedostatkem trpí ve vyúčtování pro roky 2012 i 2013. Pravidla pro rozúčtování nákladů na tepelnou energii na vytápění a nákladů na poskytování teplé užitkové vody mezi konečné spotřebitele stanovila v rozhodné době vyhláška č. 372/2001 Sb., která v § 7 odst. 2 vymezila obsahové náležitosti vyúčtování, mezi něž zařadila mimo jiné i výši a součet zaplacených záloh konečným spotřebitelem a vyčíslení rozdílu mezi zaplacenými zálohami a náklady připadajícími na konečného spotřebitele (srov. písm. h) citovaného ustanovení). Jde-li o ostatní poskytované služby, v rozhodné době nebyly obsahové náležitosti vyúčtování stanoveny zvláštním právním předpisem. Aby vůbec mohlo jít o vyúčtování, musí obsahovat minimálně údaj o ceně za tu kterou službu a současně též údaj o množství dodané služby (§ 11 odst. 1 písm. c) zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví); vlastník jednotky totiž musí z obsahu vyúčtování zjistit minimálně takové informace, na základě kterých bude schopen rozpoznat, zda pronajímatelem požadovaná úhrada odpovídá jeho spotřebě či způsobu výpočtu této spotřeby tak, jak byl účastníky dohodnut nebo jak je stanoven právním předpisem (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 20. 7. 2011, sp. zn. 26 Cdo 4742/2010, či ze dne 24. 4. 2012, sp. zn. 26 Cdo 4353/2010). Tyto základní náležitosti však vyúčtování postrádá. Dále soudu není zřejmé, zda žalovaný skutečně uhradil všechny zálohy za rok 2013, neboť dle vyúčtování za rok 2013 měl žalovaný uhradit zálohy za všech 12 měsíců, avšak žalobce se žalobou domáhá i úhrady dlužných záloh za dva měsíce v roce 2013. K tomu viz dále. Soud tedy uzavírá, že vyúčtování pro rok 2012 a 2013 nejsou řádnými vyúčtováními, kvůli čemuž se nestala splatnými, a soud žalobu ve vztahu k nim zamítl. Pro úplnost soud uvádí, že nebylo sporu o doručení vyúčtování žalovanému, který je měl k dispozici a potvrdil jejich doručení. 30) Ve vztahu dlužným zálohám, které žalobce požadoval uhradit, soud uvádí, že zálohy žalobce nemůže nárokovat po uplynutí lhůty pro vyúčtování nedoplatku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 3. 2016, sp. zn. 25 Cdo 1977/2015). V průběhu řízení ve vztahu ke všem žalobcem nárokovaným zálohám (za roky 2013, 2014 i 2015) tak pominuly podmínky pro jejich přiznání. Vyúčtování za rok 2013 žalobce soudu i doložil, vyúčtování záloh za roky 2014 (byť dle jiných důkazů bylo zřejmě vystaveno) a 2015 nikoliv. Žalobce v průběhu řízení nezměnil žalobu či skutková tvrzení, na základě kterých by již nepožadoval uhrazení záloh, nýbrž případný nedoplatek z vyúčtování. Zároveň, jak soud již výše uvedl, není soudu zřejmé, které zálohy za rok 2013 neměly být žalovaným uhrazeny a ohledem na údaje obsažené ve vyúčtování za rok 2013. Současně v evidenčních listech se vyskytuje položka nájem vybavení ve výši 62 Kč. K této dílčí položce žalobce nenabídl žádná skutková tvrzení ani jejich právní základ neprokázal. Soud tedy i tedy z tohoto důvodu žalobu ve vztahu k požadovaným dlužným zálohám za roky 2013, 2014 a 2015 zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství ve výroku II. 31) Nedostatek vyúčtování však nemůže zbavit žalovaného povinnosti hradit alespoň příspěvky do fondu oprav, které byly pevně sjednány a vyúčtování nepodléhají (srov. rozsudek Městského soudu v Praze č. j. 12 Co 166/2022 - 246). Žalovaný přitom ani netvrdil, že by příspěvky hradil. Příspěvky, kterými každý vlastník jednotky přispívá na výdaje související se správou domu a pozemku (tedy společných částí), se řídily do 31. 12. 2013 ustanovením § 15 zákona o vlastnictví bytů a od 1. 1. 2014 pak § 1180 o. z. 32) Výše příspěvku do fondu oprav byla s účinností od 1. 7. 2010 stanovena usnesením schůze shromáždění na částku 2,80 Kč/měsíc/podíl. Násobek této částky velikostí podílu žalobce na společných částech domu odpovídá částce 1 784 Kč uvedené v evidenčním listu. Navýšení fondu oprav na 3 Kč/spoluv podíl, k čemuž mělo dojít dle evidenčního listu v lednu 2015, soud nemá za prokázané. Jelikož soud nemohl žalobce vzhledem k jeho absenci při jednání poučit dle ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. a vyzvat jej k doplnění tvrzení a označení důkazů, soud k tomuto navýšení na částku 3 Kč/spoluv podíl nepřihlédl a za pevnou sazbu příspěvku do fondu oprav považoval nadále i pro další měsíce částku 2,80 Kč/spoluv podíl. Na základě uvedeného soud žalovaného zavázal k úhradě příspěvku do fondu oprav za měsíce prosinec 2013, leden, únor, červen, červenec, srpen, září říjen, listopad, prosinec 2014, a měsíce leden, únor, březen, duben roku 2015, což odpovídá částce 24 976 Kč, tj. 14 měsíců x 1 784 Kč. Pokud žalovaný nehradil příspěvky do fondu oprav, ocitl se v prodlení a žalobce má nárok na požadovaný zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením č. 351/2013 Sb. 33) Soud nepovažoval za přiléhavá tvrzení žalovaného týkající se fungování orgánů žalobce či správcovské firmy. Stejně tak pro rozhodnutí nemělo význam tvrzení žalobce o nekalosoutěžním jednání či zamezení přístupu ke konkurenčnímu prostředí dodavatelů služeb. Tato tvrzení neměla vliv na rozhodnutí ve věci a soud i z tohoto důvodu neprováděl důkazy vztahující se k tvrzením žalobce o fungování žalobce, správcovské firmy a jeho vlastnických a personálním obsazení těchto institucí. Uvedená tvrzení žalovaného by navíc patřila do jiného typu řízení. 34) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobce byl úspěšný co do částky co do tarifní hodnoty 24 976 Kč, žalovaný co do zamítnuté částky 70 131 Kč, a to z celkové tarifní hodnoty sporu 95 107 Kč. Žalobce byl úspěšný v 26 %, žalovaný v 74 %. Žalovanému tak vzniklo právo na náhradu nákladů řízení ve výši 48 % (odečtení zavinění žalobce od zavinění žalovaného). 35) Náklady řízení žalovaného činí s odkazem na ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. tři režijní paušály po 300 Kč za podání vyjádření k žalobě, účast na jednání soudu a vyhlášení rozsudku, tj. 900 Kč. Po zohlednění částečného neúspěchu soud žalovanému přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 432 Kč. 36) Lhůtu k plnění soud určil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení