27 C 265/2023 - 180

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] jednající [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 237 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do požadavku žalobce na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum] zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce do 15 dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice Obvodnímu soudu pro [adresa] náklady řízení státu ve výši [částka] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy z důvodu vazby, která byla na žalobci vykonána, aniž pro ni byly splněny zákonné podmínky. Žalobce byl vzat do vazby z důvodu ustanovení § 67 písm. a) tr. řádu na základě rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 Nt [č. účtu]-10. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí stížnost, která byla rozhodnutím Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] 99/2017-49, zamítnuta. Před rozhodnutím stížnostního soud žalobce podal žádost o propuštění z vazby s návrhem na nahrazení vazby slibem. Okresní soud v [adresa] zamítl žádost dne [datum]. Jeho stížnost byla taktéž zamítnuta Krajským soudem v [adresa] dne [datum]. Proti tomuto rozhodnutí žalobce podal ústavní stížnost, o které Ústavní soud rozhodl nálezem ze dne [datum] sp. zn. III ÚS 1811/17 tak, že obě rozhodnutí jako nezákonná zrušil. Bylo vysloveno, že vazba, která byla na žalobci vykonána z vazebního důvodu podle § 67 písm. a) tr. řádu, byla od počátku po celou dobu trvání založena na nezákonném rozhodnutí soudu o vazbě, čímž bylo zasaženo do základních lidských práv žalobce, a to do práva na osobní svobodu, zaručeného v čl. 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu zaručenou v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Žalobce byl ve vazbě celkem [hodnota] dní, přičemž žádal [částka] za každý den trvání vazby od [datum] do [datum], kdy se nacházel v tzv. zpřísněném režimu vazby a byl vystaven větším útrapám a dopadům, a dále částku [částka] za každý den trvání vazby od [datum] do [datum] (početní nesrovnalost viz. bod 26 odůvodnění). V průběhu vazby žalobce požádal o propuštění z vazby na základě přijetí peněžité záruky ve výši [částka], které Okresní soud v [adresa] vyhověl a dne [datum] jej propustil. Trestní řízení, v němž vazbu vykonal, bylo ukončeno rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 7 T 53/2022, kterým byla schválena dohoda o vině a trestu sjednaní mezi žalobcem a státním zástupcem. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání tr. činu zpronevěry podle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) tr. zákoníku a byl mu uložen peněžitý trest ve výši [částka]. Žalobce peněžitý trest uhradil [datum]. K dopadům nezákonné vazby do jeho života žalobce uvedl mj. po poučení dle § 118a o.s.ř., že před zahájením výkonu vazby byl zaměstnaný jako lékař gynekolog u společnosti [právnická osoba]. (dříve [právnická osoba]) v [adresa] na základě dohody o pracovní činnosti ze dne [datum]. Rovněž pracoval jako klinický onkolog ve skupině [Anonymizováno]. Je ženatý, má jednu dceru, před zahájením výkonu vazby vedl běžný rodinný život založený na silných mezilidských vazbách s blízkými osobami. Sám je dlouhodobě nemocný, neboť trpí mnoho let chronickou pankreatitidou, která se projevovala již v době před zahájením výkonu vazby selháním břišní slinivky. Progrese onemocnění vyústila v rozvoj diabetu s nutností léčby pravidelné aplikace inzulinu. Pro žalobce bylo nutné dodržovat pravidelné sociální návyky a nebýt vystaven nepravidelným a nepředvídatelným změnám režimu denního života, zejména změnám ve stravování, odpočinku a kvalitním spánku. Rovněž jeho dcera od svých 5 let trpí onkologickým onemocněním, které se projevilo jako nádorové onemocnění mozku. Dcera podstoupila tři vážné operace s následnou chemoterapií a radioterapií. Protože nebylo možné nádor zcela odstranit, byl další život rodiny žalobce uzpůsoben nutnosti pravidelných lékařských výkonů. Všechny uvedené skutečnosti Ústavní soud v nálezu reflektoval a uzavřel, že jednotlivé okolnosti soukromého a rodinného života jednotlivce musí být odpovídajícím způsobem zohledněny při úvaze o použití vazby. Okresní soud v [adresa] přitom vzal za hlavní skutečnost odůvodňující použití vazby to, že žalobce Policii ČR sám dobrovolně při výslechu dne [datum] sdělil, že hodlá ve dnech [datum] až [datum] podniknout turisticky poznávací zájezd do [Anonymizováno] republiky s kamarádem a dcerou. Od zahájení vyšetřování v listopadu 2016 byl žalobce na svobodě. Následné vzetí žalobce do vazby pro něj představovalo nečekaný a o to tíživější zásah státní moci do osobní svobody žalobce, jeho osobnosti, který zbavil žalobce pocitu právní a faktické jistoty v jeho životě, kdy bez jakékoliv změny poměrů a navíc poté, co bylo soudem rozhodnuto o nepoužití mírnějšího opatření, je užito opatření nejtíživější, tj. vazba. Již dne [datum] soud zamítl návrh státního zástupce na uložení zákazu vycestování žalobci. Žalobce vyhledal po propuštění z vazby psychiatra [tituly před jménem] [jméno FO]. Vzetím žalobce do vazby došlo k nenapravitelným poškozením dobré pověsti. Po mnohaletém bezproblémovém působení v oboru gynekologie a klinické onkologie požíval žalobce jako zkušený atestovaný lékař vážnosti a důvěry jak u svých kolegů, tak i pacientů, a to mimo jiné s ohledem na skutečnost, že se jedná o dosud bezúhonnou netrestanou osobu. Vzetí do vazby u žalobce a jeho rodiny vyvolalo hlubokou frustraci a pocit bezmoci, zejména v situaci, kdy souběžně s vazbou přistoupilo státní zastupitelství k celé řadě dalších nátlakových kroků. Například došlo k zajištění veškerých peněžních prostředků na účtech žalobce a jeho manželky, což způsobilo, že žalobce ztratil možnost finančně zabezpečit svoji rodinu včetně zaopatření nezletilé nemocné dcery. Taktéž proběhla bezúčelná domovní prohlídky, o které jej policejní orgán informoval. Vazba narušila osobní denní pouta žalobce s ostatními členy rodiny. Od počátku onkologického léčení žalobce jako otec a taktéž lékař pomáhal dceři překonávat vážné onemocnění. Ve vazbě se žalobce cítil bezmocný, kdy nemohl být své nezletilé nemocné dceři oporou tak jako dosud. Žalobce ani dcera neobdrželi absolutně žádný prostor se na novou situaci připravit, vědomí této bezmoci bylo udržováno po celou dobu nezákonné vazby a umocňovalo negativní vliv zbavení osobní svobody. Přímým důsledkem výkonu vazby, působení stresu a duševní nejistoty, deprese, jakož i nedostupnost kvalitní a proměnlivé stravy je v současnosti zhoršený stav diabetu, zatímco před zahájením vazby aplikoval žalobce inzulin v dávkách 6 – 7 jednotek inzulinu třikrát denně, stabilně a dlouhodobě několik let, v průběhu vazby došlo k prudkému zhoršení diabetu s nutností zvýšení těchto dávek až na 11 jednotek inzulinu třikrát denně. Co se týče rozdílu v režimech vazby žalobce uvedl, že ve zpřísněném režimu měl zakázán volný pohyb, při opuštění oddělení byl v poutech. Ve zpřísněném režim byl umístěn s jedním spoluvězněm, jiný kontakt nebyl možný. Na volnějším režimu je možnost se volně pohybovat na oddělení a trávit čas s jinými spoluvězni na oddělení a zažívat kolektivní činnosti. V prvních dnech ve zpřísněném režimu měl žalobce navíc celou noc rozsvíceno, což není vhodné pro kvalitu spánku zvlášť pro něj coby diabetika. Hygiena cel ve zpřísněném režimu je nižší, žalobce byl navíc opakovaně přemisťován mezi celami. Byla mu umožněna osobní hygiena v zpřísněném režimu na 6 minut dvakrát týdně s tím, že voda po tuto dobu tekla bez zohlednění času potřebného k hygieně. Taktéž mu nebylo umožněno si aplikovat inzulín a namísto toho byl třikrát denně voděn za vězeňským doktorem. Žalobce tak požaduje částku [částka] jako náhradu nemajetkové újmy. K dotazu soudu potvrdil, že se nedomáhá samostatného nároku na náhradu újmy na zdraví.

2. Žalovaná k věci uvedla, že žalobce u ní uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy dne [datum]. Nárok neshledala důvodným z důvodu promlčení nároku, kdy počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty určila ke dni vyhlášení nálezu Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 1811/2017 dne [datum].

3. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním po provedeném dokazování.

4. Vůči žalobci bylo dne [datum] zahájeno Policií ČR, KŘP MSK, OHK [adresa] pod č. j. KRPT–70454/TČ–2015–070071 tr. stíhání pro jednání právně kvalifikované jako zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a přečin podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, které skončilo rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 7 T 53/2022, který nabyl právní moci dne [datum]. Rozsudkem byla schválena dohoda o vinně a trestu sjednaná dne [datum] mezi žalobcem a státním zástupce OSZ v [adresa]. Žalobce byl uznán vinným ze spáchání zločinu podvodu dle § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) trestního zákoníku a odsouzen podle § 209 odst. 4 trestního zákoníku za použití § 67 odst. 1, odst. 3, § 68 odst. 1, odst. 2 trestního zákoníku k peněžitému trestu v celkové výši [částka] skládající se ze 400 denních sazeb, přičemž, denní sazba činní [částka]. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Žalobce peněžitý trest uhradil dne [datum] (viz. rozsudek rozsudkem Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 7 T 53/2022, a záznam o úhradě).

5. Dne [datum] byl žalobce propuštěn ze zadržení, důvod vazby nebyl dán. Při svém výslechu dne [datum] žalobce uvedl, že by chtěl odjet na dovolenou do Kostariky v termínu 9. 2. - [datum]. Chce odletět se známými do střední Ameriky, je to dlouhodobě plánovaná cesta, individuální turistika. Dne [datum] Okresní soud v [adresa] usnesením č. j. 0 Nt [č. účtu]–5 zamítl návrh státního zástupce ze dne [datum] na uložení žalobci omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Následující den v 10:50 hod. byl žalobce zadržen z důvodu uvedených v § 67 písm. a) tr. ř. s odůvodněním, že žalobce hodlá odcestovat do Kostariky a vzhledem k probíhajícímu trestnímu řízení má dozorový státní zástupce obavu, že se již nevrátí do republiky. Dle záznamu policie je žalobce nemocný a pravidelně užívá inzulin. Policejnímu orgánu uvedl, že je na úřadu práce. Dne [datum] se konalo vazební zasedání, v jehož závěru byl žalobce vzat do vazby podle § 67 písm. a) tr. ř. Jednalo se o rozhodnutí Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 NT [č. účtu]-10. Vazba byla započítána od [datum] v 10:50 hod. Dle odůvodnění měl mít žalobce odhodlání odcestovat do ciziny. Měl prohlásit, že se už nevrátí. Informace měla pocházet z okruhu blízkého rodině obviněného. Je pravdou, že si žalobce zakoupil letenky, to však ještě neznamená, že jeho úmyslem také bylo tuto letenku využít. Dále soud v odůvodnění poukázal na to, že si žalobce vybral zemi, se kterou ČR nemá uzavřenou smlouvu o vzájemné spolupráci, jedná se o Kostariky. Obviněný má finanční i duševní schopnosti a znalosti k tomu, aby si bez dalšího vytvořil podmínky pro spokojený život či delší pobyt mimo ČR. Argumentace týkající se zdravotního stavu obviněného - diabetes či onkologické onemocnění jeho nezletilé dcery nevyvrací podezření a pravděpodobnost, že se bude obviněný chovat způsobem naznačeným státním zástupcem, tedy že by uprchl. Proti usnesení o vzetí do vazby žalobce podal stížnost, o které rozhodl Krajský soud v [adresa]. 3. 2017 tak, že ji usnesením č. j. [právnická osoba] 99/2017–49, zamítl. Usnesením Krajského soudu v [adresa] z [datum] byla zamítnuta stížnost žalobce a státního zástupce, neboť nebyly důvodné. Napadeným usnesením bylo rozhodnuto, že je přípustné přijetí peněžité záruky ve výši [částka], která bude složena do pěti pracovních dnů od právní moci na bankovní účet Okresního soudu v [adresa]. Dne [datum] soud přijal peněžitou záruku ve výši [částka]. Proti tomuto usnesení podal stížnost státní zástupce, která byla zamítnuta usnesením Krajského soudu v [adresa] dne [datum], č. j. [právnická osoba] 431/2017–179. Žalobce byl dne [datum] ve 13:40 hod. propuštěn z vazby na svobodu. Dne [datum] žalobce požádal o vrácení peněžité záruky, která mu byla vyplacena [datum] (viz. spis Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 7 T 53/2022, 0 Nt [č. účtu] a 0 Nt [č. účtu]).

6. Dne [datum] žalobce požádal o propuštění z vazby s návrhem na nahrazení vazby slibem podle ustanovení § 71a trestního řádu (viz. žádost o nahrazení vazby slibem ze dne [datum]). Okresní soud v [adresa] usnesením ze dne [datum], čj. 0 Nt [č. účtu]-15, žádost zamítl. Krajský soud v [adresa] dne [datum] stížnost usnesením č. j. [právnická osoba] 202/2017-30, zamítl. Žalobce podal dne [datum] ústavní stížnost. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 1811/2017 ze dne [datum], kterým určil, že rozhodnutím Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 Nt [č. účtu]-15, a Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] 202/2017-30, došlo k porušení osobní svobody žalobce zaručené v článku 8 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod a práva na soudní ochranu podle článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a shora uvedená usnesení Krajského soudu v [adresa] a Okresního soudu v [adresa] zrušil. Ústavní soud uzavřel, že řízení o vzetí do vazby a řízení o uložení zákazu vycestování se ve svém výsledku liší mírou intenzity zásahu do základních práv a svobod; není-li proto z hlediska principu proporcionality shledán důvod pro mírnější zásah formou omezení svobody pohybu podle čl. 14 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod, nelze vzápětí bez náležitého odůvodnění změny názoru obecného soudu zbavit obviněného osobní svobody vzetím do vazby podle čl. 8 odst. 5 Listiny základních práv a svobod. Okresní soud další trvání vazby odůvodnil trváním skutečností uvedených v předchozím rozhodnutí (u vazebního zasedání nezazněly dle něj žádné nové námitky). Nadále u stěžovatele trvá dle okresního soudu hrozba uložení nepodmíněného trestu, a tedy riziko stěžovatelovy snahy se trestnímu stíhání vyhýbat, zvláště měl-li již zajištěn pobyt v zahraničí. Jeho úmysl vycestovat do Kostariky je dle soudu jednoznačný. Operativně zjištěné skutečnosti (z úředních záznamů) jsou nadále dle soudu věrohodné a není třeba provádět další důkazy. Stěžovatel je lékař specialista a může se snadno uplatnit i mimo Českou republiku. Důležité jsou i jeho finanční možnosti a aktuální psychický stav, o němž se zmiňují uvedené úřední záznamy. Krajský soud pak tyto důvody rozšířil o výše uvedenou interpretaci „protokolu o vyhodnocení tel. hovoru ze dne [datum]“. Takové odůvodnění rozhodnutí o nutnosti trvání vazby neobstojí. Přestože vzetí žalobce do vazby opřely obecné soudy o jeho prokázaný úmysl vycestovat do Kostariky, což však nebyl dle předchozího rozhodnutí okresního soudu důvod pro zákaz vycestování, a o výpovědi neznámé osoby, zaznamenané toliko v úředních záznamech, nedokázaly po několika měsících soudy ani vysvětlit, z jakého důvodu trvá nebezpečí vycestování po „propadnutí“ zájezdu, z jakého důvodu nepostačuje v takové chvíli uložení zákazu vycestování, a především nijak neposílily důkazní situaci ohledně dvou v podstatě nepřezkoumatelných úředních záznamů. Orgány činné v trestním řízení však ani po relativně dlouhém vyšetřování nepoukázaly na jedinou skutečnost, pro kterou by případným svědkům mělo hrozit jakékoliv nebezpečí. Ostatně stěžovatel se k podstatě jednání, které je mu kladeno za vinu, doznal. Rozporuje vlastně jen jeho právní kvalifikaci. Profesí stěžovatele a dispozicí s finančními prostředky, které mohou a byly ve velké míře zajištěny, nelze bez dalšího odůvodnit trvání vazby. Podrobněji se rovněž soudy měly vypořádat se stěžovatelovými námitkami ohledně závažných zdravotních problémů, postihujících jeho i jeho dceru, a možnostmi obstarání si léčby v zahraničí. Rovněž OČTŘ neupřesnily podstatné znaky vyšetřované trestné činnosti a vzniku škody. Přesto, že vzetí stěžovatele do vazby opřely obecné soudy o jeho prokázaný úmysl vycestovat do Kostariky na konkrétní zájezd, což však nebyl, dle předchozího rozhodnutí okresního soudu, důvod pro zákaz vycestování, a o výpovědi neznámé osoby, to znamená toliko v úředních záznamech, nedokázaly po několika měsících soudy ani vysvětlit, z jakého důvodu trvá nebezpečí vycestovat po propadnutí zájezdu. Z jakého důvodu nepostačuje v takové chvíli uložení zákazu vycestování, a především nijak neposílily důkazní situaci ohledně dvou v podstatě nepřezkoumatelných úředních záznamů. OČTŘ tedy měly provést výslechy, OČTŘ nepoukázaly na jedinou skutečnost, kterou by případným svědkům mělo hrozit jakékoliv nebezpečí, tedy mohli být vyslechnutí případně i kdyby tomu tak bylo, tak jako tzv. utajovaní svědci. Ostatně stěžovatel se v podstatě jednání, které je mu za vinu, doznal. Rozporuje pouze kvalifikaci. Dva narychlo sepsané úřední záznamy o výpovědi neznámé osoby reagující navíc na konkrétní stěžovatelovy námitky a důkazní návrhy, nemohou dle odvolacího soudu postačovat pro rozhodnutí o trvání vazby vydané několik měsíců po jejich sepsání. Soudy v tomto směru nevyvinuly žádnou aktivitu a aktivitu stěžovatele v podstatě bezdůvodně odmítly. Pro úplnost lze pak doplnit, že samotnou profesi stěžovatele a dispozici s finančními prostředky, které mohou a byly ve velké míře zajištěny, nelze bez dalšího odůvodnit trváním vazby. Za další pochybení označil, že soudy nijak neupřesnily podstatné znaky vyšetřované trestní činnosti, která je velmi specifická, přes to, že stěžovatel namítal, že znak trestného činu spočívající ve výši škody nebyl uplatněn tak, jak uvádí policejní rozhodnutí. Soudy této podstatné okolnosti nevěnovaly vůbec žádnou pozornost. Odůvodněné úvahy jsou závěry soudu ohledně hrozícího trestu nepřípustnými spekulacemi, zvláště ve spojení s velmi emocionálními vyjádřeními státního zástupce. Určitá specifičnost trestné činnosti nezbavuje soudy povinnosti co možná nejlépe popsat všechny relevantní úvahy ohledně její právní kvalifikace a mechanismů, jakými došlo k jejich naplnění. Z těchto důvodů byla porušena práva ve výroku nálezu (viz. spisy Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 7 T 53/2022, sp. zn. 0 Nt [č. účtu], 0 Nt [č. účtu], 0 Nt [č. účtu]).

7. Usnesením z [datum], v právní moci [datum], byly zajištěny finanční prostředky na účtech žalobce. Dále byly zajištěny dne [datum] peněžní prostředky na účtech u [Anonymizováno] manželky žalobce. Stížnosti byly vyhodnoceny jako nedůvodné. Dne [datum] provedena u žalobce v rodinném domě č. p. [Anonymizováno] v [adresa] domovní prohlídka, které byla přítomna manželka žalobce. Do protokolu uvedla, že výběr částky [částka] provedla minulý týden, ona peníze vydat nemůže, protože je nemá. Vydává peníze pouze proto, aby se vyhnula tomu, aby cizí lidé chodili po domě.

8. Žalobce měl uzavřenou dohodu o pracovní činnosti v rozsahu 2 hodin týdně s [právnická osoba] od [datum]. Dne [datum] [právnická osoba] zastoupená [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ukončila dohodu o pracovní činnosti s žalobcem do 14 dnů od odeslání dopisu (viz. dohoda o pracovní činnosti z [datum] a výpověď z [datum] adresovaná žalobci).

9. Žalobce se léči s diabetem od 2014 (viz. lékařská zpráva [podezřelý výraz] ambulance ze dne [datum]). Má reflexní nemoc jícnu, esenciální hypertenzi, trpí bolestmi hlavy a pankreatitis acuta recidivas. Při návštěvě [tituly před jménem] [jméno FO], diabetologa, dne [datum] lékař uzavřel, že kompenzace je dobrá vzhledem k přechodně vyšším glykémiím si pacient sám navýšil dávku na níže uvedenou. Má pokračovat ve stávající. Má Novorapid [Anonymizováno]-0-4. Prozatím bude pacient měřit noční a ranní glykémii, až dle výsledků definitivní rozhodnutí o eventuálním dlouhodobém analogu (viz. lékařská zpráva [podezřelý výraz] ambulance ze dne [datum]). Při další návštěvě dne [datum] lékař uzavřel, že kompenzace je velmi dobrá, dle provedené analýzy selfmonitoringu přijatelná, ale s kolísáním. Pacient průběžně upravoval dávky inzulinu dle glykemií. Doporučení: [Anonymizováno]-0-4 (viz. lékařská zpráva [podezřelý výraz], [Anonymizováno].s., diabetologická ambulance ze dne [datum]). Při kontrole dne [datum] kompenzace dle provedené analýzy jsou v monitoringu a hodnoty jsou přijatelné, přechodně byly četnější hypoglykemie, které již nyní vymizely. Zhoršená kompenzace v minulosti souvisela nejpravděpodobněji se stresem a nepravidelným režimem. Převod na nový typ inzulinu [Anonymizováno] 11-11-11-0 (viz. lékařská zpráva [podezřelý výraz] ambulance ze dne [datum]). Ke dni [datum] žalobci diagnostikován [Anonymizováno]-6-6-0 (viz. lékařská zpráva [podezřelý výraz]., diabetologická ambulance ze dne [datum]).

10. Žalobce navštěvoval [tituly před jménem] [jméno FO], psychiatra. Při návštěvě dne [datum] žalobce lékaři uvedl. že strávil půl roku ve vězení, u soudu byl uznán nevinným, nikdo se neomluvil, jemu zbyly probdělé noci, stavy, kdy se budí, že ho zase zavřou. Propustili ho v srpnu, snažil se pracovat, má půl úvazek mimo obor, jednou měl chuť opít se, ale vydržel. Při návštěvě [datum] uvedl, že si myslí, že je to trochu lepší. Z [Anonymizováno] se budí přiblblý, má diagnostikovanou poruchu přizpůsobení. Byl mu vydán [Anonymizováno] (viz. lékařské zprávy žalobce z [datum] a [datum]).

11. Žalobce se mj. náhrady nemajetkové újmy za vykonanou tutéž vazbu domáhal v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 169/2018. Jeho nárok nebyl pravomocně věcně projednán, ale byl zamítnut pro předčasnost s ohledem na nutnost vyčkání skončení trestního řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 7 T 53/2022 (viz. rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 15 C 169/2018–434, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 15 Co 20/2020–495, rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. 15 C 169/2018–561, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. 36 Co 136/2021–609, a protokol z jednání ze dne [datum] a [datum] z řízení vedeného u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 15 C 169/2018).

12. Žalobce se nacházel ve Vazební věznici [adresa] od [datum] do [datum] ve výkonu vazby, od [datum] do [datum] byl v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem (viz. zpráva Vězeňské služby ČR, VV [adresa] ze dne [datum]). Žalobce během pobytu přijal 2× nárokový balík a uskutečnil 11× návštěvu. Od [datum] do [datum] byl zařazen do oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem. V OZR je ubytovací prostor se sociálním a kulturním zařízením, ve kterém se obvinění mohou v určitém čase volně pohybovat a stýkat se s obviněnými (viz. zpráva Vězeňské služby ČR, Vazební věznice [adresa] ze dne [datum]).

13. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy za nezákonnou vazbu ve výši žalované částky dne [datum]. Žalovaná nevyhověla jeho žádosti z důvodu promlčení nároku (viz. žádost žalobce ze dne [datum] včetně doručenky a stanovisko žalované ze dne [datum]).

14. Žalobce při svém účastnickém výslechu uvedl, že jeho zatčení pro něj bylo překvapivé. Dne [datum] se dostavil na žádost policejního orgánu k převzetí věcí a zatkli ho, ačkoliv se předtím ptal policejního orgánu, zda může odcestovat a bylo mu sděleno, že vazební důvody nebyly soudem v listopadu 2016 shledány, proto v tom nevidí problém. Chápe to jako fintu policie. První dva až tři dny po vzetí do vazby byl sám v tzv. přípustkové vazbě, kde bylo 24 hodin rozsvícené světlo, stěny potřísněné stolí, smrad. Následně byl přemístěn na tzv. pevnou vazbu, kde byl dva až tři měsíce. Zde nesměl opustit celu 24 hodin, měl nárok na jednu vycházku denně a sprchu dvakrát týdně po šesti minutách. Stávalo se, že ho po dvou dnech stěhovali do jiné cely, kterou se spoluvězněm vždy nejdříve musel uklidit. Připadal si jako úklidová služba. Při odchodu z cely musel mít pouta a byl podroben důkladné osobní prohlídce. Následně jej přesunuli na tzv. polovolnou vazbu, kde byly tři cely spojené za jedním katrem s cca. 10 vězni. Mohl se volněji pohybovat, v určitou dobu sledovat televizi. Byla tam i sprcha, která dala využít každý den. Také měl vycházky. Ve zpřísněném režimu měl dva hypoglykemické šoky, neboť dostal inzulín a měl dostat jídlo do 15 – 30 minut, což se nestalo. Má za to, že mu to dozorci dělali naschvál. Neměl dovoleno si podávat inzulín sám. Ve volnějším režimu se situace zlepšila. Neměl k dispozici diabetickou dietu. Po propuštění měl horší krevní výsledky, diabetolog mu změnil léčbu a navýšil dávky inzulínu. Po čase zjistil, že se zná s vazebním lékařem a bylo mu umožněno jej v pracovní dny navštívit. Ten mu umožnil alespoň sterilní aplikaci inzulinu. Tomu předcházely neshody s vězeňskou službou, která mj. schválila manželce návštěvu žalobce až po termínu a žalobce byl měsíc v nejistotě, proč manželka nepřišla. Psychicky byl na tom špatně, měl myšlenky na sebevraždu. Cítil zmar, zoufalost, beznaděj. Špatně spal, Trápilo ho, že dcera v té době měla naplánovanou celou řadu vyšetření, k čemuž nedošlo. Měl obavy, aby něco nepromeškali. S rodinou byl poprvé v kontaktu po měsíci. Na tzv. polovolné vazbě mu umožňovali návštěvu 1x za 2 týdny návštěvu a 1x za 2 týdny telefon. Na pevné vazbě nikoliv. Po propuštění z vazby trpěl nespavostí, nechutenstvím, nemohl přibrat na váze a občas zvracel. Příčinou byly psychické potíže, proto vyhledal psychiatra. Pobíral medikaci [Anonymizováno]. Tyto problémy neměl ani po sdělení obvinění, byl přesvědčen o tom, že tr. stíhání je o nepochopení systému logistiky léků. V důsledku vazby přišel o důvěru kolegů z práce. Před vzetím do vazby pracoval jako klinický onkolog v nemocnici a potom v privátní gynekologické ambulanci [tituly před jménem] [jméno FO], který se jej ptal, co udělal. Měl obavy, zda žalobce nepáchá i něco u něj v ambulanci. Situaci mu vysvětlil, on mu uvěřil. Nicméně po vzetí do vazby s ním dohodu ukončil. Praxi [tituly před jménem] [jméno FO] měl v budoucnosti převzít. Od [datum] měl nastoupit do nového zaměstnání, což se nestalo. Byl živitelem rodiny, manželka nepracovala, starala se o dceru s nádorem na mozku, tudíž příjem rodiny byl v tu dobu nulový. Musela si půjčovat peníze. Ve vazbě mu policista řekl, že navštívil jeho manželku při domovní prohlídce. S dcerou se odcizili, nejvíce jej podporovala manželka. Nyní je přeopatrný (viz. účastnický výslech žalobce).

15. Manželka žalobce [jméno FO] vypověděla, že se o vzetí žalobce do vazby dozvěděla z telefonátu žalobce. Byla na něm finančně závislá, dcera se léčila, což obstarával žalobce. Navštívila jej poprvé asi po měsíci a půl. Stalo by se tak dříve, nicméně jí přišla pozvánka o dva dny později. Při prvním kontaktu žalobce měl ubohý zjev, byl hubený, měl opary, zanedbaný, v psychicky velmi špatném stavu, nechtěl moc mluvit. Poté jí telefonoval a asi jednou měsíčně jej navštívila. Říkal jí, že mu v noci svítí celou noc světlo, byl nevyspalý, nevěděl, jestli je den nebo noc, stále jej stěhují do jiných cel. Jedna cela měla být pokálená, musel si ji uklidit hadříčkem. Bylo tam malé okénko, vyvětrat se nedalo. Jeho psychický stav byl ke konci vazby lepší, častěji ho navštěvovala, podporovala ho, nosila mu knihy. Říkal jí, že se mu stalo, že o sobě nevěděl a všem to bylo jedno, neboť nedostal včas jídlo. Pomohli mu spoluvězni. Inzulín mu nepodávali, jak měli. Žádal ji, aby mu přinesla něco sladkého, aby nebyl závislý na jejich stravě. Uvedla, že před vazbou neměl psychické problémy. Po návratu vyhledal psychiatra, nemohl spát. Pomalu se vracel do normálního života, nechtěl se setkávat s lidmi. Užíval medikaci. Dodnes se v noci budí a trpí nespavostí. V době zahájení tr. stíhání pracoval ve [podezřelý výraz] jako onkolog, odkud ho propustili. Výpověď z gynekologie obdržela v době, kdy byl žalobce ve vazbě. Peníze si půjčovala od rodiny a sousedů. Doma u nich proběhla domovní prohlídka. Po návratu z vazby zpozorovala odcizení žalobce s dcerou. V době po vzetí žalobce do vazby měla dcera naplánovaná pravidelná neurologická vyšetření. Po vazbě museli více hlídat hodnotu cukru, kolísala mu. Nyní má stále vyšší dávky inzulinu než před vazbou (viz. svědecká výpověď manželky žalobce).

16. Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Z důvodu nadbytečnosti soud neprováděl další důkazy, zejm. výslech [tituly před jménem] Pietroše navržený žalovanou k vyvrácení tvrzení žalobce o profesních dopadech. V řízení vedeném pod sp. zn. 15 C 169/2018 bylo o nároku na náhradu ušlého zisku z dohody o pracovní činnosti mezi žalobcem a [právnická osoba] pravomocně rozhodnuto. Ušlý zisk byl žalobci z tohoto zaměstnání po dobu vazby přiznán a žalovanou uhrazen bez podaného odvolání do tohoto nároku.

17. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti.

18. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

19. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

20. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

21. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“).

22. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

23. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Odpovědnost státu za škodu a nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným trestním stíháním dle ust. § 8 odst. 1 a dle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk je dána tedy, pokud bylo rozhodnutí pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem.

24. Žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované předběžně uplatnil žalovaný nárok.

25. Soud se nejdříve zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanou a shledal, že není důvodná. V řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 15 C 169/2018 byl nárok na náhradu nemajetkové újmy pravomocně zamítnut pro předčasnost s ohledem na dosud neskončené trestní řízení. Nyní žalobce uplatnil nárok znovu po pravomocném skončení trestního řízení a po uhrazení peněžitého trestu, který mu byl jako jediný uložen. Řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. 7 T 53/2022 pravomocně skončilo [datum]. Žalobce nárok znovu uplatnil u žalované dne [datum], tedy v šestiměsíční promlčecí lhůtě. Šestiměsíční lhůta pro předběžné projednání nároku žalovanou ve smyslu § 14 OdpŠk uplynula dne [datum] a od [datum] je žalovaná v prodlení. Do té doby byl běh promlčecí lhůty stavěn. Jelikož žalobce podal žalobu dne [datum], stalo se tak ve zbytku promlčecí lhůty a nárok tudíž není promlčen.

26. Soud má za prokázanou existenci odpovědnostního titulu nezákonného rozhodnutí, a to právě z rozhodnutí Ústavního soudu ze dne [datum], č. j. III. ÚS 1811/2017, kterým byla vyslovena nezákonnost rozhodnutí usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 Nt [č. účtu]-15 a Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] 202/2017-30. Uvedená rozhodnutí, kterými bylo rozhodnuto o dalším ponechání žalobce ve vazbě, byla shledána nezákonnými, čímž došlo k vzniku odpovědnostního titulu dle § 7 a 8 OdpŠk. Dle názoru soudu je nutné poukázat na odůvodnění shora uvedeného nálezu Ústavního soudu sp. zn. III ÚS 1811/2017, kdy bylo konstatováno, že jak rozhodnutí okresního soudu, tak i soudu odvolacího již o vzetí žalobce do vazby, byla nezákonná, kdy postup těchto soudů je v rozporu s doktrínou tzv. zesílených důvodů, jaká byla rozpracována v judikatuře Ústavního soudu ČR sp. zn. I. ÚS 2665/13 a I. ÚS 217/2015 nebo I. ÚS 2652/2016. Ta jest založena na požadavku, aby v případě vzetí do vazby na základě ne zcela úplně či dostatečně zjištěného skutkového stavu orgány činné v trestním řízení důkazní situaci při trvajícím podezření podložili dalšími důkazy ve prospěch pokračování ve vazebním stíhání. Nelze pouze mechanicky přebírat několik měsíců staré názory, ponechávat důkazní situaci v nejasnosti, což nastalo v případě. Soudy nedokázaly ani po několika měsících vysvětlit, z jakého důvodu trvá nebezpečí vycestování po propadnutí zájezdu a ve ztrátě vybudovaného zázemí, z jakého důvodu nepostačuje v takové chvíli uložení zákazu vycestování. Taktéž nijak neposílili důkazní situaci ohledně dvou nepřezkoumatelných úředních záznamů, neboť se jednalo o anonymní osobu, na základě jejich informací toto zjistili. Dva narychlo sepsané úřední záznamy o výpovědi neznámé osoby nereagující navíc na konkrétní stěžovatelovy námitky a důkazní návrhy nemohou dle Ústavního soudu postačovat k rozhodnutí o trvání vazby, vydané několik měsíců po jejich sepsání. Samotnou profesí stěžovatele a dispozicí s finančními prostředky, které mohou a byly ve velké míře zajištěny, nelze bez dalšího odůvodnit trvání vazby. Dále byl právě ze strany Ústavního soudu popsán celý průběh vazebního stíhání žalobce s tím, že nejprve dne [datum] Okresní soud rozhodoval v předmětném řízení o vzetí do vazby žalobce, následně [datum] o uložení zákazu vycestování, zejména v druhém rozhodnutí popsal velmi podrobně důkazní situaci a skutkové závěry, dne [datum], den po vydání uvedeného rozhodnutí podává státní zástupce nový návrh na vzetí stěžovatele do vazby. Při vazebním zasedání byl jako důkaz proveden výslech stěžovatele v podstatě bez otázek ohledně rozhodných skutečností. V soudním spise se ještě nachází kopie faktury za zaplacené zpáteční letenky. Žalobce uvedl informace o svém letu, stěžovatel se k přání odjet na dovolenou sám policejnímu orgánu zmínil, nikterak se s jeho podrobnostmi netajil. To nemůže samo o sobě považovat Ústavní soud za tolik relevantní, aby mohla uvedená soudkyně bez podrobného vysvětlení odůvodnit tak rozdílný přístup státní moci. To platí v zvlášť tak slabé důkazní situaci, do které samy orgány činné v trestním řízení přivedly jinou poněkud relevantnější důkazní změnu, přesto je protokol o vyhodnocení telefonického rozhovoru ze dne [datum], z nějž krajský soud v napadeném rozhodnutí dovozuje stěžovatelovu snahu zřídit si bankovní účet. Ústavnímu soudu není zřejmé, z které části poněkud nesrozumitelného přepisu hovoru lze takto konkrétní úmysl dovodit. Z uvedených důvodů Ústavní soud považuje rozhodování o stěžovatelově celé vazbě (tedy o již o vzetí do vazby) za rozporné s principem předvídatelnosti soudního rozhodování a ochrany právní jistoty. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána co do základu důvodně, žalobce se domáhá náhrady nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, jímž byly právě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. 0 Nt [č. účtu]-15 a Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [právnická osoba] 202/2017-30. Ačkoliv žalobce nepodal ústavní stížnost proti rozhodnutím o vzetí do vazby, soud hodnotí vykonanou vazbu od počátku jako nezákonnou, což se podává právě z odůvodnění zrušujícího nálezu Ústavního soudu.

27. Žalobce byl celkem ve vazbě od [datum], kdy došlo k zadržení žalobce během jeho návštěvy policie, do [datum], kdy byl žalobce propuštěn na základě přijetí peněžité záruky ve výši [částka] Okresním soudem v [adresa], tj. celkem [hodnota] dní. Žalobce požadoval částku [částka] za den trvání vazby od [datum] do [datum] (76 dnů), kdy se nacházel ve vazbě s tzv. zpřísněným režimem, a dále částku [částka] za každý další den trvání vazby od [datum] do [datum] (99 dnů). Soud má za prokázané, že žalobce trpí onemocněním slinivky, které vedlo k rozvoji diabetu s nutností užívání inzulinu. Žalobce byl v době vzetí do vazby osobou bezúhonnou. Soud má za prokázané z výpovědi žalobce a jeho manželky, že jej vazební stíhání velmi citelně a intenzivně zasáhlo, neboť k vzetí do vazby došlo náhle bez jakéhokoliv předchozího upozornění, a to pouze na základě situace, že žalobce chtěl konat svoji povinnost a orgánům činným v trestním řízení oznámil svůj úmysl vycestovat na dovolenou. Tato informace byla jediným důvodem pro jeho omezení osobní svobody a zadržení ve vazbě. Šlo o zásah do rodinného a soukromého života a profesního života, který byl bezprostřední, náhlý a invazivní po všech stránkách každodenního lidského života. Žalobce byl nejprve umístěn do cely předběžného zadržení, a to po předchozím pouze několik hodin starém rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zákaz vycestování. Neměl tak důvod očekávat omezení osobní svobody. Jednalo se o moment překvapení, který zesílil dopady do všech osobnostních složek žalobce. Ze sdělení Vazební věznice [adresa] má soud za prokázané, že od [datum] do [datum] byl žalobce v oddělení výkonu vazby se zpřísněným režimem, a od [datum] do [datum] byl v oddělení výkonu vazby se zmírněným režimem. U výkonu vazby se zpřísněným režimem je vyloučen volný pohyb osob po oddělení, který byl žalobci umožněn ve zmírněném režimu v rámci několika spojených cel. Ve zpřísněném režimu byl vyloučen jakýkoliv pohyb mimo oddělení s celami a dále je nepřípustný bez pout. Žalobce byl ve zpřísněném režimu umístěn na cele s jedním dalším vězněm, další styky s osobami v rámci oddělení nebyly možné, což je také rozdíl oproti zmírněnému režimu. Dále má soud za prokázané z výpovědi žalobce a jeho manželky, že v prvních dnech na umístění ve vazbě bylo po celou noc v cele žalobce rozsvíceno, což bylo nevhodné pro hygienu spánku, zvláště pro osobu s těžkou formou diabetu, pro kterou je spánek a odpočinek důležitý. Hygienická úroveň vazebních cel ve zpřísněném a zmírněném režimu. Ve zpřísněném režimu byl žalobce opakovaně přemisťován z jedné cely do druhé s exkrementy, špínou či pavučinami. Žalobce v rámci zachování základní hygieny vždy celu alespoň minimálně uklidil od nejhorších nánosů špíny. Možnost pro osobní hygienu byla omezena na 6 minut dvakrát týdně, po umístění žalobce na cele se sprchou byl uzamčen a poté zapnul dozorce interval tekoucí vody na 6 minut. Bez ohledu na rychlost provádění hygieny, tato byla po uvedené době násilně přerušena. Oproti tomu ve zmírněném režimu měl hygienu možnou v přiměřené době a častěji. Žalobci bylo vězeňskou službou odmítnuto poskytnout inzulín za účelem přímé aplikace, jak je žalobce zvyklý a jak toto vyžadoval jeho zdravotní stav. V průběhu celé vazby byl žalobce třikrát denně veden za vězeňským doktorem dozorci. Přesuny žalobce na schůzky s advokátem, jinými návštěvami či doktorem byly doprovázeny vždy před a vždy osobními prohlídkami, kdy se musel svléknout do naha a byl prohlédnut vč. tělních dutin, což není pro obyčejného člověka důstojný pocit. Větší intenzita zásahu vazby je dána také zdravotním stavem žalobce, který se v důsledku vazby zhoršil. Žalobce je dlouhodobě nemocný, trpí chronickou pankreatitidou, která se projevovala již v době před zahájením výkonu vazby. Progrese onemocnění vyústila v rozvoji sekundárního diabetu s nutností léčby pomocí pravidelné aplikace inzulínu. Pro žalobce bylo nezbytné s ohledem na zdravotní stav vést běžný život s pravidelnými sociálními návyky a nebýt vystaven nepravidelným, nepředvídatelným změnám režimu denního života, zejména ke změnám ve stravování, odpočinku, v kvalitním spánku, jakož i poskytování soustavné zdravotní péče. Před zahájením vazby si žalobce aplikoval inzulín 7 jednotek třikrát denně, v průběhu vazby došlo k zhoršení diabetu s nutností zvýšení dávek až na 11 jednotek inzulínu třikrát denně. Žalobce byl také nucen vyhledat odbornou pomoc v psychiatrické ambulanci [tituly před jménem] [jméno FO], kdy mu byla předepsána psychiatrická medikace. Z účastnického výslechu žalobce má soud také za prokázané, že docházelo ze strany dozorců k situacím, kdy mu nepodali včas jídlo, ačkoliv mu již byl podán inzulín, což způsobilo několikrát hypoglykemický šok. Žalobce upadl do bezvědomí a pomáhali mu spoluvězni. S manželkou hovořil asi po měsíci pobytu ve vazbě. První návštěva měla proběhnout dříve, ale manželka nedorazila. Následně zjistil, že propustka k návštěvě byla manželce doručena až po proběhnutí termínu návštěvy, což manželka potvrdila při svém výslechu. Dcera je onkologicky nemocná, prodělala několik operací mozku a žalobce byl z hlediska jeho profese tím, kdo obstarával lékařské kontroly dcery. Na dobu, kdy již byl ve vazbě, měla dcera naplánovaná pravidelná kontrolní vyšetření, která se tudíž neuskutečnila. Žalobce vč. jeho manželky měli strach, aby něco nepromeškali. Celková rodinná situace je taková, že je ženatý od roku 2001, má s manželkou dceru, která onemocněla nádorem mozku. Nyní je vývojově zpožděná. Manželka nepracovala, neboť se starala o dceru. V průběhu tr. řízení měl žalobce a jeho manželka obstaveny i finance, což v něm vzbuzovalo strach, jak to manželka finančně zvládne. Peníze si půjčovala. Vazba zasáhla právě i dceru. Žalobce po návratu z vazby trpěl nespavostí. Následně vyhledal již zmíněného psychiatra. V průběhu vazby s ním [právnická osoba] ukončila DPČ, na základě které vykonával práci lékaře v rozsahu 2 hodin týdně od r. 2005.

28. Žalobci byl v závěru trestního řízení uložen peněžitý trestu, který již vykonal (peněžitý trest uhradil Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum]) a nepřichází tak v úvahu možnost započtení vykonané vazby do hypotetického trestu odnětí svobody (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2636/2023). Při úvaze o formě a výši zadostiučinění soud vyšel ze závěru, že celá vazby byla vykonána nezákonně. Dále soud zohlednil, že žalobce byl osobou doposud netrestanou. Měl dlouhodobé zdravotní potíže – onemocnění slinivky, které vedlo k rozvoji diabetu již před vzetím do vazby. S touto diagnózou je nutné, aby měl pravidelný režim, bez stresu a přijímal pravidelně vyváženou potravu. U žalobce došlo ve vazbě několikrát k hypoglykemickým šokům z důvodu včasného nepodání jídla. Výkonem vazby byla rovněž zhoršena možnost podávání inzulinu. Rovněž soud zohlednil, že žalobce byl do vazby vzat bez předchozího upozornění, a to velmi rychle a nečekaně. Ve vazbě strávil 175 dní, což je cca půl roku. Vazba byla rozdělena na dvě části, a to jednak v právní části na vazbu s tvrdším režimem a v druhé části potom s režimem mírnějším. Žalobce se nacházel ve vazbě (zejm. v prvním zpřísněném režimu) ve špatném psychickém stavu, celkově sešel. Ačkoliv dle výpovědi manželky se situace zlepšila na zmírněném režimu, po návratu z vazby žalobce trpěl nespavostí a byl nucen vyhledat psychiatra. Soud dále přihlédl k celkové rodinné situaci žalobce. Má dceru, která však trpěla vážným onemocnění a žalobce byl ten, kdo zabezpečoval živobytí rodiny a obstarával lékařské kontroly dcery. O toto vše byl v důsledku výkonu vazby fakticky připraven. Je nutné poukázat na skutečnost, že ze strany orgánů činných v trestním řízení žalobci a jeho rodině byl zajištěn majetek. V důsledku pobytu ve vazbě žalobce nemohl vykonávat svoji profesi zabezpečovat chod celé rodiny. Soud na základě shora uvedeného dospěl k závěru, že je namístě žalobce odškodnit finančně, a to i na základě rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 30 Cdo 914/2011. Samotná vazba ze strany Ústavního soudu byla definována jako nezákonná již od samotného počátku bez ohledu na výsledek trestního stíhání žalobce. Soud tak dospěl k závěru, že je namístě samostatně vazbu odškodnit v plné výši, a to s ohledem ke všem shora uvedeným parametrům. Za období od [datum] do [datum] (76 dnů) žalobci náleží denní odškodné [částka] ([částka]) a od [datum] do [datum] (99 dnů) denní odškodné [částka]. Ačkoliv uvedeným výpočtem lze dospět k částce o [částka], žalobce v petitu žaloby uplatnil [částka] a k dotazu soudu uvedl, že se domáhá této nižší částky. Rozdílnost výše odškodnění ve dvou obdobích je odůvodněna pobytem žalobce ve vazbě nejdříve ve zpřísněném režimu a následně ve volnějším režimu, kdy první období bylo více restriktivní a přinášelo žalobci větší újmu, viz. rozdíly mezi oběma režimy výše. Na závěru soudu by ničeho nezměnila ani skutečnost, pokud by bylo prokázáno, že s žalobcem byla rozvázána dohoda o pracovní činnosti v [právnická osoba] v důsledku vzetí žalobce do vazby. Nárok na výplatu ušlého zisku byl pravomocně rozhodnut v předchozím řízení a pro přiznání žalobcem požadované výše finančního zadostiučinění jsou dány jiné důvody. Požadavek žalobce je zcela v souladu s uvedenou judikaturou, s obecnými pravidly morálky a není v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti. Soud proto žalobě co do částky [částka] vyhověl.

29. Žalobci náleží i zákonný úrok z prodlení od [datum] (viz. bod 23 odůvodnění). Úrok z prodlení je odůvodněn § 1968, § 1970 a § 605 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010, dle kterého má poškozený právo na úrok z prodlení ode dne následujícího po uplynutí lhůty šesti měsíců poté, kdy nárok na náhradu přiměřeného zadostiučinění uplatnil postupem podle § 14 zákona. Za období od [datum] do [datum] soud příslušenství zamítl, neboť žalovaná v tomto období nebyla v prodlení.

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobce byl zcela úspěšný. Tarifní hodnota činí dle § 9 odst. 4 advokátního tarifu [částka], což odpovídá částce [částka] za úkon právní služby. Náklady žalobce se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka], odměny advokáta za přípravu a převzetí zastoupení, podání žaloby, podání repliky dne [datum], účast na jednání dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a účast na jednání dne [datum] (2 úkony, neboť jednání trvalo déle než 2 hodiny), tj. 6x [částka], celkem [částka], tomu odpovídající režijní paušály po [částka] dle vyhlášky 177/96 Sb. ve výši [částka] (6x [částka]). Dále cestovní náklady spojené s účastní na jednání soudu dne [datum] a [datum] v celkové výši [částka], kdy byl použit osobní automobil při trase [adresa] celkem [hodnota] km (každá cesta jedním směrem 283 km) při ceně pohonných hmot BA 95 38, 2 l/km při spotřebě 6,6 litrů/100 km a 24 promeškaných půlhodin po [částka], celkem [částka]. Celkem náklady za právní zastoupení vč. soudního poplatku činí [částka]. Dále soud žalobci přiznal náhradu nákladů řízení jako ušlý výdělek za účast na jednání soudu dne [datum] a [datum], každá účast ve výši [částka] (celkem [částka]), což má soud za prokázané z potvrzení od zaměstnavatele, a dále cestovné hromadným dopravním prostředkem [adresa] a zpět k uvedeným jednáním ve výši [částka] dne [datum] a dne [datum] ve výši [částka].

31. V souvislosti s výslechem svědkyně vznikl nárok státu ve výši [částka] ([částka] x 8 hodin) a [částka] (jízdné).

Poučení