27 C 286/2022 - 216

Rubrum

Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní Mgr. Radkou Podlešákovou v právní věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce], proti žalované:[Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované], bytem [Adresa žalované], zastoupena [Jméno Zástupce], advokátem, se sídlem [Anonymizováno] [Jméno advokáta], o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, o vzájemném návrhu žalované na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, takto:

Výrok

I. Spoluvlastnictví žalobce a žalované k jednotce číslo 943/93, byt, vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. 943, bytový dům v obci České Budějovice, stojící na pozemku parcelní číslo 2061/191, v katastrálním území České Budějovice 2, včetně podílu o velikosti 83/2357 na společných částech domu č. p. 943 a pozemku parc. č. 2061/191, jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, pro katastrální území České Budějovice 2, v obci České Budějovice, se zrušuje.

II. Soud přikazuje jednotku číslo 943/93, byt, vymezenou dle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. 943, bytový dům, v obci České Budějovice stojící na pozemku parcelní číslo 2061/191 v katastrálním území České Budějovice 2 včetně podílu o velikosti 83/2357 na společných částech budovy č. p. 943 a pozemku parcelní číslo 2061 /191, jak je zapsáno v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště České Budějovice, v katastrálním území České Budějovice a obci České Budějovice, do výlučného vlastnictví žalobce za náhradu ve výši 1 985 000 Kč, kterou je žalobce povinen zaplatit žalované do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Návrh žalované na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitostem tak, jak jsou blíže specifikovány ve výroku I. a II. tohoto rozsudku, se zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

V. Česká republika nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem tak, jak jsou blíže vymezeny ve výroku I. tohoto rozsudku shora, tedy k jednotce číslo [Anonymizováno], byt, vymezené dle zákona o vlastnictví bytů v budově č. p. [Anonymizováno], bytový dům, v obci [Jméno advokáta], stojící na pozemku parč. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [Jméno advokáta] 2, včetně podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], jak je zapsáno v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], katastrální území [Jméno advokáta] 2, obec [Jméno advokáta]. Žalobce zároveň navrhoval přikázání shora uvedených nemovitostí do svého výlučného vlastnictví oproti uložení povinnosti žalobci zaplatit žalované vypořádací podíl určený soudem, a to do 30 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce podanou žalobu odůvodnil tím, že od roku 2014 je spolu s žalovanou podílovým spoluvlastníkem shora uvedených nemovitostí, kdy každý z účastníků vlastní ideální 1/2 k celku. Jedná se o byt 4+1 v panelovém bytovém domě, v němž žalovaná po dobu trvání podílového spoluvlastnictví bydlí. Žalobce uvedl, že nadále nechce setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovanou. Žalobce se pokoušel věc vyřešit s žalovanou mimosoudně, což se mu nepodařilo. Podle tvrzení žalobce nejsou shora specifikované nemovitosti reálně dělitelné. Dále žalobce uvedl, že je solventní a disponuje tak prostředky pro úhradu vypořádacího podílu žalované.

2. Žalovaná se zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví nesouhlasila. Žalovaná má za to, že žalobce nenabyl podíl k předmětným nemovitostem na základě platného právního důvodu. Žalovaná popsala skutečnosti vedoucí k dražbě v rámci níž následně nabyl podíl o velikosti ideální 1/2 k předmětným nemovitostem žalobce. Podle názoru žalované došlo k neoprávněné exekuci na její výhradní majetek, když proti tomuto se žalovaná bránila vylučovací žalobou, následkem čehož byla exekuce v roce 2010 zastavena. V březnu roku 2010 vydal Okresní soud České Budějovice exekuční příkaz k prodeji předmětné bytové jednotky pro pohledávku ve výši 270 000 Kč s příslušenstvím a dne [datum] byla vydána dražební vyhláška a dražební jednání bylo nařízeno na [datum]. Dražba byla vykonána, ačkoliv byl exekutor kontaktován s tím, že celé řízení má vady. Žalovaná podle svého tvrzení neměla o konání dražby povědomí. Následně se žalovaná bránila všemi dostupnými prostředky, nicméně neúspěšně. Podle názoru žalované předmětný spoluvlastnický podíl neměl nikdy být předmětem dražby a na tento neměla být nikdy vedena exekuce. Žalovaná žádné peníze nikomu nedlužila. Žalovaná dále namítla, že v současné době není vhodná doba pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť je nejvyšší inflace od dob finanční krize. S rostoucí inflací taktéž souvisí skutečnost, že byty v posledním čtvrtletí roku 2021 meziročně zdražily o 18,8 %, od roku 2010 stouply ceny bytů o více jak dvojnásobek. Žalovaná taktéž namítla, že v případě zrušení spoluvlastnictví a vyplacení náhrady žalované nebude žalovaná schopna pořídit si z této náhrady adekvátní bydlení a není vhodná doba ani pro vyřešení bytové situace žalované prostřednictvím nájemního vztahu, neboť nájmy bytů jsou cenově velmi vysoko. Žalovaná navrhla také zamítnutí žaloby, event.odklad zrušení spoluvlastnictví na dobu dvou let, a to s ohledem na vyšší věk žalované a závažné zdravotní obtíže ( problémy s kyčlemi a porucha spánku ). Žalovaná uvedla, že v průběhu dvou let by měla podstoupit operaci kyčle, což povede ke zlepšení jejího zdravotního stavu.

3. Soud ve věci zjistil následující skutkový stav:

4. Z výpisu z katastru nemovitostí, LV číslo [hodnota], vedeného u [právnická osoba] pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], okres [Jméno advokáta], katastrální území [Jméno advokáta] 2, obec [Jméno advokáta], bylo soudem zjištěno, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky bytu číslo [Anonymizováno], vymezeného v budově [Jméno advokáta] 2, č. p. [Anonymizováno], bytový dům na parcele [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří v katastrálním území [Jméno advokáta] 2 včetně podílu na společných částech domu a pozemků v rozsahu [Anonymizováno]. Z tohoto výpisu taktéž vyplývá, že žalobce nabyl svůj podíl ke shora specifikovaným nemovitostem na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu Exekutorský úřad [Jméno advokáta] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], s právní mocí ke dni [datum] a právními účinky zápisu k okamžiku [datum] [Anonymizováno].

5. Z rozsudku Krajského soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], bylo soudem zjištěno, že tímto rozsudkem byl potvrzen rozsudek Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] vydaný ve věci žalobkyně [Jméno žalované] proti žalovaným [tituly před jménem] [jméno FO], soudnímu exekutorovi a [Jméno žalobce], kdy krajským soudem, jakožto odvolacím byl potvrzen rozsudek prvostupňového soudu, ohledně zamítnutí žaloby žalobkyně, kterou se domáhala určení neplatnosti veřejné dražby dle č. j. [spisová značka] provedené Exekutorským úřadem [Jméno advokáta], soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum]. Z odůvodnění rozsudku odvolacího soudu mimo jiné vyplývá, že skutečnost, jestli dražba měla proběhnout nebo ne, případně zda byla dražba provedena v souladu se zákonem, se může posuzovat pouze v rámci exekučního řízení. Jak exekuční řád, případně občanský soudní řád platný v době, kdy se exekuční řízení vedlo, dával účastníkům možnost v exekučním řízení podat odvolání proti usnesení o ceně bytové jednotky, odvolání proti dražební vyhlášce a usnesení o nařízení dražebního jednání, usnesení o příklepu, eventuálně rozvrhového usnesení, v předmětném exekučním řízení bylo možno podat návrh na částečné či úplné zastavení exekuce. Mimo toto exekuční řízení se již soud nemůže v samostatném nalézacím řízení zabývat tím, zda bylo dražba soudním exekutorem provedena správně, či nikoliv. Možnost podat žalobu na neplatnost dražby provedené v rámci exekučního řízení soudním exekutorem žádný právní předpis neumožňuje, a to ani § 80 o.s.ř. Pokud tedy byla žaloba soudem prvního stupně zamítnuta s tím, že nelze žalovat na neplatnost dražby provedené soudním exekutorem v exekučním řízení, tak i podle názoru odvolacího soudu bylo toto rozhodnutí prvostupňového soudu správné.

6. Z ambulantní zprávy vydané [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaná trpí hypertensí, hypercholesterolemií, psychickými potížemi, poruchou spánku.

7. Z ambulantní zprávy vydané [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] bylo soudem zjištěno, že žalovaná trpí primární koxartrózou, oboustrannou. Lékař shledal mimo jiné pokročilé artrotické změny kyčelního kloubu a prohloubenou bederní lordózu.

8. Za účelem zjištění, zda nemovité věci jsou reálně dělitelné a taktéž za účelem stanovení obvyklé ceny předmětných nemovitostí byl usnesením soudu ze dne [datum], č.j. [spisová značka] ustanoven znalec [tituly před jménem] [jméno FO].

9. Z písemného znění znaleckého posudku č. [č. účtu] ze dne [datum] vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] bylo soudem zjištěno, že znalecký posudek je opatřen doložkou znalce, obsahuje zadání, výčet podkladů, zjištění znalce a závěry, k nimž znalec dospěl. Znalec provedl i ohledání na místě samém. Znalec konstatoval, že bytovou jednotku, která je předmětem zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nelze reálně rozdělit. Taktéž znalec stanovil obvyklou cenu nemovitostí, a to bytové jednotky číslo [Anonymizováno] nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], bytový dům, na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [Jméno advokáta] 2, a to včetně podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech domu č. p. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], vše zapsáno na LV č.[hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Jikočeský kraj, Katastrální pracoviště [Jméno advokáta], katastrální území [Jméno advokáta] 2, ve výši [částka]. Při určení obvyklé ceny byl použit porovnávací způsob, kdy se vycházelo z porovnání srovnatelných objektů, které byly nejvíce podobné parametrům oceňované nemovité věci. Jednotlivé cenotvorné faktory byly posouzeny a zohledněny korekcí pomocí koeficientů včetně jejich zdůvodnění. Obvyklá cena byla stanovena jako aritmetický průměr upravených sjednaných cen a následně bylo provedeno zaokrouhlení.

10. Při ústním jednání soudu dne [datum] znalec [tituly před jménem][jméno FO] své závěry vyslovené ve shora uvedeném znaleckém posudku stvrdil. Uvedl, že v mezidobí od zpracování znaleckého posudku nedošlo k žádnému extrémnímu cenovému vývoji ohledně cen nemovitostí.

11. Z potvrzení o vedení účtu (č.l.199 spisu ) vystaveného ke dni [datum] bylo soudem zjištěno, že na jméno žalobce je veden účet u [právnická osoba]., pod č. [č. účtu]. Z printscreenu aktuálního zůstatku na shora uvedeném účtu ( č.l.200 ) bylo soudem zjištěno, že aktuální zůstatek prostředků na účtu činí [částka].

12. Důkazy, které nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku uvedeny, soud neprovedl pro nadbytečnost, k čemuž se blíže vyjádří v rámci odůvodnění rozsudku níže. Provedené důkazy, z nichž soud činil skutková zjištění potřebná pro své rozhodnutí, hodnotí soud jako věrohodné. Byly soudem hodnoceny jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech.

13. Podle § 1140 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen jako „o.z.“), nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat (odst. 1). Každý ze spoluvlastníků může kdykoliv žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků (odst. 2).

14. Podle § 1155 o. z. odst. 1 na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

15. Z provedeného dokazování bylo soudem zjištěno, že žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky nemovitostí blíže specifikovaných ve výroku I rozsudku shora (dále také jen jako „předmětné nemovitosti“), a to každý v rozsahu podílu o velikosti id. jedné poloviny. Žalobce nabyl svůj spoluvlastnický podíl v dražbě na základě usnesení soudního exekutora o udělení příklepu č.j. [spisová značka] ze dne [datum] s právními účinky zápisu v katastru nemovitostí k [datum]. Žalobce již nechce ve spoluvlastnictví s žalovanou setrvat. Žalovaná předně napadala právní titul žalobce pro nabytí podílu, s tím, že dražba provedená soudním exekutorem nebyla provedena platně. Soud má ovšem za to, že v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nelze posuzovat platnost dražby prováděné v exekučním řízení. K tomuto lze odkázat i na názor vyslovený Krajským soudem v Českých Budějovicích v rozsudku č.j.[spisová značka] (viz bod 5 odůvodnění shora ), v souladu s nímž to, jestli dražba měla proběhnout nebo ne, popř. zda byla provedena v souladu se zákonem, se může posuzovat pouze v rámci exekučního řízení. Mimo exekuční řízení se již soud v samostatném nalézacím řízením touto otázkou zabývat nemůže. Řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví je samostatným nalézacím řízením, v rámci něhož tedy nelze posuzovat platnost dražby, popř. soulad jejího provedení s právními předpisy. V daném případě je tedy pro soud podstatné pouze to, že žalobce svůj podíl k předmětným nemovitostem v dražbě nabyl, byl zapsán jakožto jeho vlastník v katastru nemovitostí a je tedy spoluvlastníkem předmětných nemovitostí. Zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se navíc žalobce domáhá žalobou podanou po více než osmi letech od doby, kdy podíl v rámci dražby nabyl, podanou žalobu tak nelze hodnotit ani jako výraz zneužití práva. [adresa] podílu na nemovitostech představuje realizaci práva nabývat majetek s tím, že právě zrušení spoluvlastnictví soudem je institutem, který chrání práva všech spoluvlastníků a zajišťuje spravedlivé vypořádání vztahů ke společné věci. Samotné nabytí podílu v exekuční dražbě pak nelze klást k tíži žalobce jakožto nabyvatele ( k tomuto viz např. závěry vylovené Nejvyšším soudem v usnesení ze dne 19.11.2015, sp.zn.22 Cdo 2903/2015, popř. v usnesení ze dne27.4.2022, sp.zn. 22 Cdo 824/2022 ). Z výše uvedeného důvodu soud neprováděl jako nadbytečný výslech žalovanou navrženého svědka [tituly před jménem][jméno FO], neboť měl podle tvrzení žalované vypovídat k okolnostem, za nichž došlo k dražbě, v rámci níž žalobce svůj podíl nabyl.

16. Žalobce jakožto spoluvlastník je oprávněn domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, neboť v souladu s § 1140 o.z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Toto pravidlo koncipované § 1140 o.z. může být prolomeno pouze v rámci zákonem stanovených výjimek. První z těchto výjimek je nevhodná doba pro zrušení a vypořádání a druhou je újma některého ze spoluvlastníků.

17. Žalovaná namítla, že není vhodná doba pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví z důvodu vysoké inflace a cen nemovitostí, nájmů a energií. Soud tento názor žalované nesdílí. Obecně výklad toho, jaké skutečnosti jsou rozhodné pro posouzení nevhodné doby pro zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, provedl Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 9.12.2015, sp.zn. 22 Cdo 5159/2014. Ze závěrů uvedeného rozhodnutí vyplývá, že pro posouzení doby nevhodné doby jsou rozhodné přechodné objektivní poměry týkající se společné věci, které nezávisí na spoluvlastnících a způsobují, že by zrušení bylo nevhodné a neúčelné. Zákon nestanovuje konkrétní případy nevhodnosti doby a ponechává na soudech, aby na základě zjištěného skutkového stavu dospěly k závěru, zda v daném případě nevhodnost doby je či není dána ( k tomu také viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 7.8.2018, sp.zn. 22 Cdo 2604/2018). Při posuzování nevhodnosti doby je v souladu s § 154 odst.1 o.s.ř. rozhodující stav v době vydání rozhodnutí. Podle komentářové literatury (viz Občanský zákoník III., Věcná práva, §976-1474, 2.vydání, 2021, str.667-687, M.Králík, k dispozici také na www.beck-online.cz k § 1140 o.z.) bude nevhodnost doby směřovat především k dočasným okolnostem, které mají vliv na cenu společné věci. Za případy nevhodné doby lze v tuzemských podmínkách považovat stavy nemovitých věcí poškozených živelnými katastrofami, u nichž spoluvlastníci pracují na jejich odstranění, uvažované veřejnoprávní zásahy ovlivňující cenu věci např. v podobě výstavby pozemních komunikací nebo jiné formy infrastruktury na sousedních pozemcích či dočasný hlubší pokles cen společné věci s vidinou pozdějšího opětovného zvýšení ceny, hyperinflaci, probíhající opravu či úpravu věci či brzký zánik zatížení společné věci, v jehož důsledku významně stoupne cena společné věci. V daném případě není dána žádná ze shora uvedených skutečností. V současné době není v tuzemských podmínkách hyperinflace a nelze hovořit ani o tom, že by se nějakým extrémním způsobem vymykaly ceny na trhu s byty či nájmy bytů předchozím obdobím a že by takový stav byl pouze přechodným. Skutečnost, že ceny nemovitostí (bytů) se v průběhu doby mění, je pak zcela běžnou záležitostí. V tomto lze odkázat i na znalecký posudek zpracovaný soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], který stanovil obvyklou hodnotu předmětných nemovitostí ve výši 3 970 000 Kč a v rámci výslechu při jednání soudu uvedl, že od doby vyhotovení znaleckého posudku nedošlo k nijak extrémnímu vývoji cen nemovitostí. Pokud jde o ceny energií, tak tyto podle názoru soudu v současné době naopak klesají. Skutečnost, že budoucí vývoj cen nemovitostí, nájmů a energií nelze do budoucna předvídat, nemůže bez dalšího být překážkou pro zrušení spoluvlastnictví. Soud má tedy za to, že v daném případě nelze konstatovat, že by se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví v nevhodnou dobu.

18. Žalovaná dále namítala, že zrušením a vypořádáním jí bude způsobena újma s ohledem na její vysoký věk a špatný zdravotní stav. K tomuto soud uvádí, že způsobení újmy některému ze spoluvlastníků je druhou z výjimek koncipovaných § 1140 o.z., jejichž naplnění brání vyhovění žalobě o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Pro závěr, zda by zrušením a vypořádáním spoluvlastnictví vznikla některému ze spoluvlastníků újma, jsou podstatné subjektivní okolnosti přechodné povahy ( k tomu opět viz výklad Nejvyššího soudu provedený v rámci rozsudku ze dne 9.12.2015, sp.zn. 22 Cdo 5159/2014 ). Pokud jde o zdravotní stav žalované, tak z žalovanou předložených ambulantních zpráv vyplývá, že žalovaná trpí celou řadou zdravotních problémů (problémy pohybového aparátu, hypertensí, hypercholesterolemií, psychickými potížemi, poruchou spánku). Podle názoru soudu nelze konstatovat, že by veškeré tyto zdravotní problémy žalované byly pouze dočasného charakteru, naopak obecně s narůstajícím věkem se zdravotní stav člověka spíše zhoršuje než zlepšuje. Vyšší věk žalované, stejně tak jako její špatný zdravotní stav v daném případě tedy nejsou okolnostmi přechodné povahy a není tak naplněna výjimka koncipovaná § 1140 o.z. bránící zrušení a vypořádání spoluvlastnictví.

19. Žalovaná dále navrhla odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví o dva roky, a to taktéž z důvodu vyššího věku a zdravotního stavu s tím, že během dvou let by žalovaná měla podle svého tvrzení podstoupit operaci kyčle, což by mělo vést ke zlepšení zdravotního stavu žalované. Návrh na odklad zrušení spoluvlastnictví je nutné posoudit jako vzájemný návrh, což soud učinil. Odklad zrušení spoluvlastnictví může být odůvodněn v souladu s § 1155 o. z. pouze požadavkem na zabránění majetkové ztráty některého spoluvlastníka nebo požadavkem na předejití vážného ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka s tím, že odkladem lze prodloužit trvání spoluvlastnictví nejdéle o dva roky. Odklad přichází v úvahu zejména v případě závažných zdravotních problémů, které jsou přechodného charakteru. To ovšem není případ žalované. Zdravotní problémy žalované totiž nelze pro účely zrušení spoluvlastnictví vnímat ani jako natolik závažné, aby bránily vypořádání spoluvlastnictví, když žalovaná není osobou nesoběstačnou, či invalidní odkázanou pouze na invalidní důchod a péči jiné osoby, a není ani osobou omezenou ve svéprávnosti. Zdravotní problémy žalované pak nelze vnímat ani jako přechodného charakteru. Na tom nic nemění skutečnost, že by žalovaná v následujících dvou letech měla podstoupit operaci kyčle, což by podle jejího tvrzení mělo vést ke zlepšení jejího zdravotního stavu. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, tak problémy s kyčlemi nejsou jediným zdravotním problémem žalované. Žalovaná mimo to trpí také poruchou spánku, hypertensí, hypercholesterolemií a psychickými problémy. Nelze tak konstatovat, že operací kyčle budou vyřešeny veškeré zdravotní problémy žalované. Z tohoto důvodu soud již netrval na výzvě adresované původně žalované při ústním jednání [datum] k označení, popř.doložení důkazů ohledně tvrzení žalované, že má v následujících dvou letech podstoupit operaci kyčle a nevedl v tomto další dokazování. Důvodem pro odklad zrušení spoluvlastnictví poté mohou být i zdravotní problémy trvalého charakteru, např. dlouhodobý nepříznivý zdravotní stav bez reálné možnosti zlepšení, či vysoký věk spojený s obživou a bydlením. Jelikož se však tyto dlouhodobé okolnosti mohou vyskytovat v řadě případů zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (např. bude-li zrušeno spoluvlastnictví k předmětu, který někteří spoluvlastníci užívají za účelem bydlení ), je nutné zdůraznit, že důvody trvalého charakteru zpravidla nebudou samy o sobě dostačující, ale měla by k nim přistoupit nějaká další okolnost, která ospravedlní zásah do práva ostatních spoluvlastníků domáhat se kdykoli zrušení spoluvlastnictví. Může jít zejména o naplnění předpokladu, že ve lhůtě pro odklad zrušení spoluvlastnictví může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu spoluvlastníka. Odklad vypořádání spoluvlastnictví by neměl jako takový sloužit k zachování a pokračování stavu trvajícího spoluvlastnictví bez dalšího, ale měl by zejména chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, které převáží nad právem jiného spoluvlastníka domáhat se zrušení a vypořádání spoluvlastnictví ( k tomuto viz závěry vyslovené Nejvyšším soudem např. v rozsudku ze dne 28.2.2017, sp.zn. 22 Cdo 4604/2016 ). Žalovanou tvrzené důvody, tedy vyšší věk a špatný zdravotní stav, nejsou v daném případě podle názoru soudu důvodem ani pro odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Nejedná se o přechodné problémy, ale problémy trvalého charakteru a není zde ani žádná další okolnost, která by ospravedlnila zásah do práva žalobce požadovat kdykoli, tedy i nyní, zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud s ohledem na shora uvedené návrh žalované na odklad zrušení spoluvlastnictví zamítl a vyhověl podané žalobě.

20. Pokud jde o vypořádání spoluvlastnictví, zabýval se soud nejprve tím, zda jsou předmětné nemovitosti reálně dělitelné. Ze znaleckého posudku vypracovaného znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že nikoli. Jedná se o bytovou jednotku 4 +1, která reálně dělitelná mezi žalobce a žalovanou není. Znalec dále stanovil obvyklou cenu předmětných nemovitostí pro účely vypořádání, a to ve výši 3 970 000 Kč. Znalecký posudek je opatřen znaleckou doložkou, obsahuje veškeré náležitosti požadované zákonem, znalec provedl ohledání na místě samém, konstatoval zcela jednoznačně jaká zjištění učinil a na základě svých zjištění učinil i logicky navazující a odůvodněné závěry. Své závěry znalec stvrdil při ústním jednání soudu. Žalovaná uvedla, že znalcem stanovená cena je podle ní odtržená od reality, ohledně čehož žalovaná odkázala na znalecký posudek jiného znalce ( [tituly před jménem] [jméno FO] ), kdy tento jiný znalec měl stanovit hodnotu nemovitostí ve výši 950 000 Kč. Z odůvodnění usnesení č.j. [Anonymizováno] vydaného soudním exekutorem [tituly před jménem][jméno FO] dne [datum], které žalovaná ke své námitce proti znaleckému posudku doložila, je evidentní, že znalecký posudek [tituly před jménem][Anonymizováno], na který žalovaná odkazuje, již nelze považovat za aktuální, neboť byl vyhotoven v roce 2005, tedy před cca 19 lety. Od té doby se bezesporu cena nemovitostí změnila. Tato námitka žalované tedy nevyvrací závěry vyslovené [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci znaleckého posudku zpracovaného k zadání soudu pro účely řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. Soud tedy neshledal důvod k tomu, aby zadával revizní znalecké zkoumání, neboť má za to, že pro účely rozhodnutí soudu jsou bez jakýchkoli pochybností použitelné závěry vyslovené soudem ustanoveným znalcem [tituly před jménem][jméno FO]. Soud tedy na základě závěrů znaleckého posudku konstatuje, že předmětné nemovitosti nejsou reálně dělitelné. Za této situace je na místě přikázat nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků za náhradu, kterou ve výši podle velikosti podílu vyplatí ostatním spoluvlastníkům. Nemovitosti však musí být přikázány tomu ze spoluvlastníků, který o ně má zájem a zároveň prokáže, že je solventní k vyplacení náhrady ostatním spoluvlastníkům. V daném případě je takovým spoluvlastníkem žalobce, neboť nejen, že projevil zájem nabýt nemovitosti do svého výlučného vlastnictví, ale prostřednictvím aktuálního výpisu z účtu prokázal, že je i dostatečně solventní na to, aby žalované zaplatil náhradu ve formě vypořádacího podílu. Žalovaná se sice vypořádání bránila, neprojevila však zájem, aby nemovitosti byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví a i pokud by takový zájem projevila, tak z provedeného dokazování ( resp.již jen ze skutečnosti, že žalovaná požádala o osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce pro nedostatek finančních prostředků, když její žádosti bylo soudem vyhověno ) je evidentní, že žalovaná nedisponuje dostatečnými finančními prostředky k tomu, aby žalobce ze spoluvlastnictví vyplatila.

21. Pakliže činí obvyklá hodnota předmětných nemovitostí 3 970 000 Kč a žalovaná je spoluvlastníkem v rozsahu podílu o velikosti id.1/2, uložil soud žalobci zaplatit žalované na vypořádacím podílu částku 1 985 000 Kč jakožto polovinu obvyklé ceny předmětných nemovitostí. Uvedená částka navíc není na tolik nízká, aby žalované neumožnila najít si nové bydlení (byť třeba i nájemní ), když podmínkou pro vypořádání spoluvlastnictví není, že výše vypořádacího podílu musí spoluvlastníku umožnit nabýt vlastnictví k typově stejným nemovitostem, tj. v daném případě bytové jednotce o stejné velikosti a hodnotě. V souladu s návrhem žalobce byla žalobci poskytnuta lhůta k vyplacení vypořádacího podílu žalované v délce 30 dnů od právní moci rozsudku, když s ohledem na výši vypořádacího podílu soud tuto lhůtu považuje za přiměřenou.

22. Nad rámec poté soud uvádí, že překážkou pro rozhodnutí ve věci nebyla ani skutečnost, že žalovaná den přede dnem, kdy došlo k vyhlášení rozsudku podala k podepsanému soudu žalobu, kterou se domáhá určení, že je výlučným vlastníkem shora specifikovaných nemovitostí z důvodu, že považuje za neplatnou dražbu předmětných nemovitostí, v rámci níž nabyl svůj podíl na nemovitostech žalobce. Tato argumentace žalované byla soudem posouzena jakožto předběžná otázka v rámci řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (viz bod 15 rozsudku shora ) a soud proto nemá za to, že by měl vyčkat rozhodnutí o shora specifikované žalobě na určení vlastnictví.

23. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo soudem rozhodnuto podle § 142 odst.2 o.s.ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, resp. každý z účastníků si sám ponese své náklady. K tomuto soud odkazuje např. na závěry vyslovené Ústavním soudem v nálezu ze dne 5.4.2022, sp.zn. IV.ÚS 404/22. Byť minimálně podání žaloby na určení vlastnictví žalovanou den před vyhlášením rozsudku ve věci zrušení a vypořádání spoluvlastnictví lze do jisté míry vnímat jako pokus žalované o oddálení rozhodnutí ve věci samé, nepovažuje soud toto za natolik obstrukční chování žalované, aby žalované uložil povinnost k náhradě nákladů řízení. S výše uvedenou skutečností se soud byl schopen vypořádat, aniž by toto v daném případě oddálilo vynesení rozsudku.

24. O náhradě nákladů řízení ve vztahu ke státu bylo soudem rozhodnuto podle § 148 odst.1 o.s.ř. Stát sice vynaložil v řízení náklady na znalečné vyplacené [tituly před jménem][jméno FO], na žalobce ani na žalovanou však nelze hledět jako na neúspěšné účastníky, když žalovaná navíc byla zcela osvobozena od soudních poplatků.

Poučení