27 C 297/2023 - 158

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno], IČO: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 80 150 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 42 500 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 500 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do částky 37 650 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 37 650 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení a co do zákonného úroku z prodlení z částky 81 150 Kč od 21. 9. 2023 do 20. 3. 2024 zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyní náhradu nákladů řízení ve výši 33 840 Kč k rukám právního zástupce žalobkyně [Jméno advokáta] do 15 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 20. 12. 2023 domáhala náhrady škody v podobě výdajů na obhajobu, nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a náhrady škody v podobě výdajů na psychologickou pomoc, to vše z titulu jejího nezákonného trestního stíhání, které bylo zahájeno usnesením policejního orgánu ze dne 21. 6. 2022, č. j. [Anonymizováno], pro zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku. Dne 3. 4. 2023 byla žalobkyně upozorněna na změnu právní kvalifikace s tím, že věc bude posuzována jako trestný čin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 5 písm. a) tz. zákoníku. [Anonymizováno] usnesením č. j. [Anonymizováno] ze dne 15. 6. 2023 trestní stíhání žalobkyně zastavilo podle § 172 odst. 1 písm. b) tr. řádu. Usnesení nabylo právní moci 20. 6. 2023. Žalobkyně poukázala na absurdnost trestního stíhání. Uvedla, že trestní stíhání pro ni představovalo citelný zásah do její osobnostní sféry, neboť po celou dobu řízení trpěla značným stresem a obavami o svou budoucnost. Byla ohrožena její pověst poctivého a slušného člověka a schopnost fungovat v normálním životě. Hrozilo jí naprosté zhroucení a uvažovala o sebevraždě. Vyhledala psychologickou pomoc u [tituly před jménem] [jméno FO]. Dříve pracovala ve společnosti [právnická osoba], kde se chtěla věnovat pomoci lidem po úrazu. Společnost se však začala i vlivem jejího exmanžela ubírat jiným směrem, a proto ze společnosti odešla. V roce 2018 byla poprvé pozvána k podání vysvětlení ohledně této společnosti. Okolnost, že se stala osobou podezřelou, byla pro ni stresující. Následné setkávání s policejním orgánem s ní fyzicky i psychicky otřáslo. Nebyla schopna se soustředit, a proto byla ráda, že i přes své vzdělání a zkušenosti byla zaměstnána jako pomocná kuchařka. Neměla finance, zažívala náročný rozvod s bývalým manželem, splácela jeho dluhy a vyrovnávala se s lidskou zradou. Po době vedení na úřadu práce pracovat opět s postiženi lidmi. Další psychické zhroucení nastalo po zahájení trestního stíhání, kdy nemohla spát, objevil se u ní třas rukou, plačtivé stavy a pocit beznaděje. Na nemajetkové újmě požadovala částku 100 000 Kč, na nákladech obhajoby 28 000 Kč a na výdajích na psychologickou pomoc 2 500 Kč. Celkové náklady na psychologickou pomoc činily 5 000 Kč, nicméně pojišťovna jí částku 2 500 Kč poskytla. Nároky uplatnila u žalované dne 20. 9. 2023. 2) K výzvě soudu dle § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k doplnění tvrzení o dopadech nezákonného trestního stíhání do jejího života žalobkyně uvedla, že neodborný postup policejního orgánu spočíval v tom, že si policejní orgán zaměnil měnu EUR za CZK. Nacházela se ve špatném psychickém stavu, a proto i přes své středoškolské vzdělání v oboru ekonomika pracovala od 2. 5. 2018 alespoň v kuchyni. Od 22. 7. 2020 do 31. 5. 2022 byla na úřadu práce, následně nastoupila do [Anonymizováno], kde jí práce s postiženými pomohla k odreagování. Od 1. 6. 2023 se ocitla znovu na úřadu práce. Užívala volně dostupnou medikaci pro léčbu úzkosti. Ze srovnávací judikatury žalobkyně odkázala na rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 31 C 389/2014. Při jednání žalobkyně doplnila, že řešila třas a tinnitus. Obtíže se u žalobkyně vyskytly již v době prověřování, nicméně po zahájení trestního stíhání došlo k jejich zhoršení. Od 3. 7. 2023 žalobkyně pracuje v centru sociálních a zdravotních služeb. 3) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobkyně dne 20. 9. 2023 uplatnila nárok na náhradu výdajů na obhajobu ve výši 28 000 Kč a nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 100 000 Kč. Potvrdila, že uhradila žalobkyni na nemajetkové újmě 25 000 Kč a na náhradě nákladů obhajoby 25 350 Kč. Současně se žalobkyni omluvila. Konstatovala, že za úkon ze dne 2. 6. 2023 označený jako návrh na zastavení trestního stíhání náleží žalobkyni odměna pouze ve výši sazby. K nároku na kompenzaci nákladů vynaložených na psychologickou pomoc uvedla, že nedošlo k naplnění všech podmínek odpovědnosti státu k náhradě nemajetkové újmy. 4) Usnesením ze dne 18. 6. 2024, č. j. 27 C 297/2023–59, soud řízení zastavil co do částky 50 350 Kč s příslušenstvím z důvodu částečného zpětvzetí žaloby. Usnesení nabylo právní moci 10. 7. 2024. Žalovaná uhradila žalobkyni na nemajetkovou újmu 25 000 Kč a na náhradě nákladů obhajoby 25 350 Kč. 5) Soud ve věci provedl dokazování v následujícím rozsahu a na jeho základě či na základě shodných tvrzení stran učinil tato skutková zjištění: 6) Dne 10. 2. 2022 žalobkyně podala vysvětlení týkající se věci [jméno FO], krácení daně. Úkon se týkal společnosti. [právnická osoba] Usnesením o zahájení trestního stíhání žalobkyně z 21. 6. 2022 vydaném Policií ČR, [adresa], č. j. [Anonymizováno], bylo žalobkyni sděleno obvinění pro spáchání přečinu zpronevěry dle ustanovení § 206 odst. 1, 3, tr. zkn. Rozhodnutí nabylo právní moci 12. 7. 2022. Žalobkyně byla upozorněna na změnu právní kvalifikace a popis skutku dne 6. 3. 2023. Věc byla nově posuzována zločin zpronevěry podle § 206 odst. 1, 5 písm. a) tr. zkn. Upozornění si žalobkyně převzala 20. 3. 2023. Žalobkyně při svém výslechu dne 19. 4. 2023 uvedla, že se se současnou situací špatně vyrovnává, navštěvuje psychologickou poradnu. Dne 2. 6. 2023 žalobkyně navrhla zastavení tr. stíhání vzhledem k důkazní situaci. Usnesením [Anonymizováno] z 15. 6. 2023, č. j. [Anonymizováno], bylo zastaveno trestní stíhání žalobkyně, neboť skutek není trestným činem a není důvod k postoupení věci. V právní moci 20. 6. 2023. Dle odůvodnění a protokolů orgán přibral soudní znalkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] k vypracování znaleckého posudku. V opatření jí byl mj. položena otázka, zda v opatření specifikované částky v jednotlivých dnech patřící společnosti [právnická osoba] byly zaúčtovány v účetnictví této společnosti a pokud ano, jakým způsobem byly tyto prostředky použity. V opatření byly částky v českých korunách. Znalkyně následně nezkoumala, zda jde o jinou měnu a nekontrolovala určené výběry podle bankovního výpisu. Pokud nezjistila zaúčtování výběru finančních částek v českých korunách, poté ani nezjišťovala, jakým způsobem byly finanční prostředky použity. Poté, co bylo znalkyni sděleno, že otázky v opatření byly zadány chybně s tím, že se nejednalo o české koruny, ale o eura, provedla kontrolu výběrů a zjistila, že všechny sledované výběry z bankovního účtu společnosti byly zaúčtovány jako hotovostní platby společnosti. Nezjistila tak neobvyklé platby, vše bylo řádně zaúčtováno. Po změně závěrů znalkyně policejní orgán tr. stíhání žalobkyně zastavil (viz. spis [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno]). 7) Dne 14. 6. 2018 žalobkyně podala vysvětlení u [Anonymizováno] ve věci podezření ze spáchání trestného činu zločinu krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zkn., kterého se měly dopustit fyzické osoby jednající za společnost [právnická osoba] a společnost [právnická osoba] s tím, že společně s dalšími doposud neustanovenými osobami opakovaně nakupovali motorová vozidla od zahraničních dodavatelů z jiných členských států EU, které následně prodávali odběratelům v ČR a následně nevykázali ve svých přiznáních k dani z přidané hodnoty pořízení zboží od zahraničního dodavatele za období od 1. 1. 2015 do 31. 12. 2016 a od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016. Druhé uvedené období se týká společnosti [právnická osoba] (viz. úřední záznam o podaném vysvětlení u [Anonymizováno] pátrání z 14. 6. 2018). 8) Žalobkyně uhradila za psycholožce [tituly před jménem] [jméno FO] za terapie a poradenství ve dnech 17. 3., 27. 3., 14. 4., 5. 5. a 2. 6. 2023 celkem 5 000 Kč (viz. faktura vystavená [tituly před jménem] [jméno FO] dne 9. 6. 2023). Žalobkyně požádala pojišťovnu o proplacení částky 5 000 Kč za 5 sezení coby příspěvek na zvýšení dostupnosti psychosociální podpory dospělých (viz. žádost o poskytnutí příspěvku u [Anonymizováno] z 21. 8. 2023). 9) Žalobkyně pracovala od 1. 6. 2022 do 31. 5. 2023 v [Anonymizováno] (viz. výpis z pojišťovny ke dni 17. 7. 2024 k osobě žalobkyně za období od 1. 1. 1992 do 17. 7. 2024). 10) Žalobkyně uhradila obhájci [Jméno advokáta] 28 800 Kč za právní služby (viz. faktury vystavené [Jméno advokáta] žalobkyni na 20 000 Kč, výpis z účtu obhájce a potvrzení o platbě). 11) Žalobkyně trpěla od roku 2016 brněním rukou a bolesti v levém rameni. V roce 2018 byla odeslána ortopedem na neurochirurgické oddělení a v roce 2018 provedena dekomprese a fúze. Prodělala operaci „C páteře“. I po operaci trvaly každodenní parestesie, v noci se z těchto důvodů budí. Má bolesti krku a hlavy, traumatické změny levého lokte a levého kolena léčily operačně (viz. lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO], neurolog z 3. 9. 2020, 14. 8. 2020, 1. 10. 2020, 5. 10. 2020, lékařská zpráva [právnická osoba], radiodiagnostické oddělení MR z 26. 3. 2020 a lékařská zpráva z neurologického oddělení [adresa] ze dne 15. 10. 2020). Od května 2022 měla žalobkyně progresi v podobě bolestí šíje až do horní končetiny prvního až třetího prstu, parestézie prstu, bolesti ramen, tinnitus. Diagnostikována byla s onemocněním krční meziobratlové ploténky, CB syndrom i CC syndromy při miogenním trapézovém systému bez kořenové či míšní komprese. Doporučeny opakované rehabilitace v chronickém programu (viz. lékařská zpráva [jméno FO], neurochirurgické oddělení ze dne 21. 9. 2022). Dne 10. 12. 2020 žalobkyně prodělala ortopedickou operaci a následně rehabilitovala. V DPN byla od 10. 12. 2020 do 12. 3. 2021 (viz. rozpis procedur v [právnická osoba], potvrzení o DPN od [tituly před jménem] [adresa]). Dne 21. 9. 2022 se u žalobkyně projevoval tinnitus, masivní spasma šíjového svalstva a onemocnění krční meziobratlové ploténky. Žalobkyně uváděla, že se u ní tinnitus objevuje od května 2022 (viz. lékařská zpráva [jméno FO], ambulantní lékařská zpráva z 21. 9. 2022, neurochirurgické oddělení). Tinnitus u žalobkyně přetrvával v říjnu a prosinci 2022, rovněž v květnu 2023 (viz. lékařská zpráva od [právnická osoba], ORL a ordinace, poliklinika [Anonymizováno], lékařská zpráva [tituly před jménem] [jméno FO], neurologa ze dne 7. 12. 2022 a lékařská zpráva z [právnická osoba], [tituly před jménem] [jméno FO] z 31. 5. 2023). 12) Žalobkyně uplatnila nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s nezákonným rozhodnutím u žalované dne 20. 9. 2023. Žalovaná projednala žádost žalobkyně dne 6. 3. 2024 (viz. žádost žalobkyně ze dne 20. 9. 2023, potvrzení žalované o přijetí žádosti žalobkyně ze dne 21. 9. 2023 a stanovisko žalované ze dne 6. 3. 2024). 13) Žalobkyně při svém účastnickém výslechu uvedla, že trestní stíhání pro ni bylo velkým zásahem do života. Přestala spát, nebyla schopna se soustředit. Už po podání vysvětlení v roce 2018 se necítila psychicky dobře a byla ve stresu. Po sdělení obvinění se její stav zhoršil. Rodina ji podporovala i finančně. Věc řešila se sestrou, dcerou, švagrem a nejbližšími kamarádkami. Byla bez práce, nebyla schopna chodit do zaměstnání. Předtím pracovala jako pomocná síla v kuchyni, neboť potřebovala finance, ale nebyla schopna dělat práci ve svém oboru. Po vedení na úřadu práce nastoupila do [Anonymizováno], což byla chráněná dílna. Uvedla, že o jejím trestní stíhání kromě rodiny nikdo nevěděl. Po sdělení obvinění si u ní objevily sebevražedné myšlenky, které nikdy předtím neměla. Psycholožku ji vyhledala dcera. Docházela k ní pravidelně, nyní už nedochází. Ukončila návštěvy v době, kdy skončilo trestní stíhání. Pobírala pouze volně prodejnou medikaci. Píská jí v uších, prášky jí nepomáhají. Je po operaci krční páteře a po operaci karpálního tunelu. Poprvé se u ní objevilo pískání v uších v souvislosti s trestním stíháním, kdy přestala spát. Stalo se to tedy kolem roku 2022. Před tímto rokem měla problémy s třesem, které měla od rozvodu, ale nikoliv s tinnitem. Dle lékařů mohou být problémy nervového původu. S manželem se rozvedla v roce 2020. Současně řešila problémy s bydlením, prací a ohledně společnosti [právnická osoba]. O sebevraždě uvažovala po změně právní kvalifikace. V době tr. stíhání společensky nežila, předtím chodila na koncerty, do divadla či na před kulturní představení (viz. účastnická výpověď žalobkyně). 14) Svědkyně [jméno FO], sestra žalobkyně vypověděla, že žalobkyně byla v době trestního stíhání plačtivá, vyděšená, nemohla spát a překvapená z obvinění. Její psychický stav se zhoršoval a její dcera proto vyhledala psycholožku v [Anonymizováno], která ji velmi pomohla. Uvedla, že její sestra byla společenská, ráda se bavila, nicméně v době trestního stíhání se uzavřela do sebe, vyhledávala samotu, nikam nechodila. Setkávala se jen s okruhem nejbližších. Jejich mamince neřekly, co se děje a předstíraly před ní, že se nic neděje. Uvedla, že se žalobkyni nedařilo najít práci, z čehož byla nešťastná a měla i finanční problémy. Chodila na pohovory, ale když říkala, že jí nabízeli málo peněz, ani nebylo dostatek nabídek. Současně uvedla, že její sestra se bála zvedat telefony, chodit do schránky pro poštu. Všichni o ni měli veliký strach, podporovali ji, nicméně nátlak ze strany trestního stíhání se stupňoval. Po skončení trestního stíhání se její stav začal pomalu zlepšovat. Svědkyně uvedla, že měla obavy o život žalobkyně, protože jí říkala, že už nemůže dál, nebaví jí to a uvažuje o skončení života. Předtím tyto myšlenky nikdy neměla (viz. výpověď sestry žalobkyně a její čestné prohlášení). 15) Svědkyně [jméno FO], dcera žalobkyně vypověděla, že její maminka nebyla schopná ke konci trestního stíhání věc řešit. Brečela, klepala se, nemohla mluvit. Věc řešila se svědkyní nebo se svou sestrou. Svědkyně potvrdila, že jí vyhledala psychologa, protože situaci už nikdo z nich nezvládal. Měla strach o život žalobkyně. K psycholožce chodila asi jednou za dva týdny. Po skončení tr. stíhání se psychický stav žalobkyně zlepšil. Před trestním stíháním žalobkyně měla zájem o věci. Žalobkyně se rozvedla let před zahájením trestního stíhání. V době tr. stíhání žalobkyně řešila pískání v uších, které se u ní objevilo po sdělení obvinění, a přetrvává. Problémy s krční páteří měla už před rozvodem. Před sdělením obvinění žalobkyně řešila i stěhování. Dále svědkyně vypověděla, že žalobkyně dosud splácí dluhy svého bývalého manžela, což dělala i v době trestního stíhání (viz. výpověď dcery žalobkyně a její čestné prohlášení). 16) Svědkyně [jméno FO], kamarádka žalobkyně uvedla, že vlivem tr. stíhání se žalobkyně změnila. Byla ve špatném psychickém stavu, neměla chuť do života. Nepodnikaly spolu žádné věci. Předtím žalobkyně chodila do kina, do divadla, chodily spolu na cvičení a jezdily nakupovat. Po skončení trestního stíhání se žalobkyně zlepšila, ale stále to není ona. Uvedla, že se o žalobkyni bála z důvodu jejího špatného psychického stavu. Žalobkyně trpěla nespavostí, bolestmi hlavy a obou uší. O těchto problémech jí předtím neříkala. Uvedla, že v době tr. stíhání žalobkyně u ní pracovala a vypomáhala ji v kuchyni. Žalobkyně nechtěla chodit mezi lidi. Potvrdila, že žalobkyně splácela i dluhy bývalého manžela (viz. výpověď kamarádky žalobkyně a její čestné prohlášení). 17) Svědkyně [tituly před jménem] [jméno FO] uvedla, že k ní žalobkyně docházela na psychologická sezení. Žalobkyně jí hovořila o tr. stíhání. Jednala se o krizovou intervenci ze strany svědkyně. Přišla k ní psychicky rozložená, uváděla, že se cítí existenčně ohrožená, neví, co s ní bude. Nebyla schopna se soustředit na cokoliv jiného než na problém okolo trestního stíhání. Hovořila o tom, že má nejisté zaměstnání. Řešila i finanční stránku, protože neměla finanční prostředky. Počet setkání byl v řádu jednotek. Spolupráce ukončila v době, kdy bylo trestní stíhání skončeno. V průběhu sezení se stav žalobkyně zhoršil, neboť došlo ke změně právní kvalifikace. Poté, co bylo tr. stíhání žalobkyně zastaveno, došlo u žalobkyně k výrazné změně, najednou rozkvetla. Rovněž jí hovořila o tom, že cítí bezmoc, někdo jí v životě ublížil. Svědkyně potvrdila, že měla obavy o život žalobkyně (viz. výpověď psycholožky žalobkyně a její prohlášení ze dne 8. 7. 2024). 18) [jméno FO] prohlásila, že žalobkyně byla v období vyšetřování traumatizovaná a v beznadějném stavu (viz. prohlášení [jméno FO], nar. [datum]). Dle švagra žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] byla žalobkyně v době tr. stíhání ve stavu, který neodpovídal její veselé a družné povaze. Měla plačtivé stavy, chmurné myšlenky a zmiňovala se o sebevraždě (viz. prohlášení [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum]). 19) Z důkazů výše citovaných byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z tohoto důvodu tak soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na které soud ve stručnosti odkazuje. 20) Po právní stránce posoudil soud věc takto: 21) Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen „OdpŠk“/ stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona („úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („územní celky v přenesené působnosti“). Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 22) Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. 23) Podle ust. § 31 odst. 1, 2, 3 a 4 náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána. Náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně. Poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. 24) Podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 25) Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároků na náhradu škody a nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou ust. § 14 zák. č. 82/1998 Sb., neboť u žalované předběžně uplatnila žalované nároky. 26) Žalobkyně požadovala náhradu škody a nemajetkové újmy, která jí měla vzniknout v důsledku nezákonného trestního stíhání. Dle ustálené judikatury stát odpovídá i za škodu (újmu) způsobenou zahájením trestního stíhání, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to na základě extenzivního výkladu § 8 odst. 1 zákona, tedy že se jedná o škodu (újmu) způsobenou nezákonným rozhodnutím. Jelikož provedeným dokazováním trestním spisem bylo prokázáno, že vůči žalobkyni bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení trestního stíhání a následně bylo tr. stíhání zastaveno, odpovědnostní titul je dán. 27) K nároku na náhradu škody v podobě výdajů na obhajobu: 28) Dle shora citovaného ust. § 31 odst. 1 a 3 OdpŠk náhrada škody zahrnuje toliko náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu a že náklady zastoupení zahrnují účelně vynaložené náklady na hotové výdaje a odměnu za zastupování, jejichž výše se určí dle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /advokátní tarif/). 29) Pokud jde o úkony obhajoby, které zůstaly předmětem řízení, bylo jejich provedení nesporné mezi účastníky řízení, ale sporná zůstala výše odměny za jejich provedení a zda žalobkyni náleží. K jednotlivým úkonům soud uvádí následující. - 17. 4. 2023 – porada – v tento den se konala porada v čase od 17.00 hod. do 19.20 hod., nicméně dle advokátního tarifu žalobkyni náleží odměna pouze za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu bez ohledu na to, jak dlouho porada trvala. Odměnu vč. hotových výdajů za 1 poradu již žalovaná přiznala žalobkyni; - 2. 6. 2023 – návrh na zastavení tr. stíhání - jedná se s ohledem na obsah tohoto podání (žalobkyně navrhuje zastavení řízení) nikoli o úkon ve věci samé (§ 11/1 písm. d) AT), když tímto jsou úkony směřující jednak přímo k meritu věci, ale zároveň úkony, které lze hodnotit jakožto nikoli jednoduché, tj. komplikované (což není případ tohoto návrhu na zastavení trestního řízení); tedy úkon je nutno posoudit jako návrh dle § 11/2 písm. d) ve spojení s § 11/3 AT – náleží odškodnění ve výši odměny dle AT, což žalovaná žalobkyni poskytla. Soud tak žalobkyni nepřiznal navíc ničeho. 30) K nároku na náhradu výdajů za psychologickou pomoc. 31) Soud má po provedeném dokazování za prokázané, že žalobkyně vynaložila na psychologickou intervenci 5 000 Kč a pojišťovna ji coby příspěvek na tyto služby poskytla 2 500 Kč. Dcera žalobkyně vyhledala psychologa v průběhu tr. stíhání poté, co jak všichni svědci shodně uvedli, se u žalobkyně objevily sebevražedné myšlenky. I dle psycholožky [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyně do ordinace přišla ve špatném psychickém stavu a byla prováděna krizová terapie. Předmětem všech sezení bylo tr. stíhání, které v žalobkyni vyvolávalo úzkost, plačtivost a špatné myšlenky. Stav žalobkyně se ještě zhoršil po změně právní kvalifikace, kdežto po zastavení trestního stíhání se naopak výrazně zlepšil. Do doby tr. stíhání se u žalobkyně sebevražedné myšlenky neobjevily. Soud má prokázánu i časovou souvislost s prvními návštěvami v době tr. stíhání. Soud proto uzavřel, že výdaje na psychologa byly vynaloženy účelně v příčinné souvislosti s trestním stíháním žalobkyně a žalobkyni částku 2 500 Kč přiznal. 32) K nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání. 33) V případě odpovědnosti založené na nezákonném rozhodnutí je na žalobkyni, aby tvrdila a prokázala, že jí v důsledku nezákonného rozhodnutí nemajetková újmy vznikla. 34) Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vycházejí především z povahy trestní věci, též z délky trestního stíhání a z dopadů trestního stíhání do osobnostní sféry poškozené osoby. Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušování práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejnění pod č. 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek). K tíži státu, jako okolnosti, za kterých ke vzniku újmy došlo ve smyslu § 31a odst. 2 OdpŠk lze přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, jež mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. K takovým negativním projevům lze podřadit nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího policejního (popř. i soudního) orgánu ve vztahu k obviněné (obžalované) osobě (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). 35) Povaha trestní věci: 36) Žalobkyně byla stíhána pro zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 3 tr. zákoníku a od 3. 4. 2023 pro zločin zpronevěry dle § 206 odst. 1, 5 tr. zákoníku. Žalobkyni hrozil nepodmíněný trest až na 5 let a od 3. 4. 2023 trest odnětí svobody v rozmezí 5 – 10 let. Povaha věci s sebou nenese vyšší míru odsouzení jako například trestné činy proti životu a zdraví či trestné činy v sexuální oblasti. Žalobkyně nebyla stíhána vazebně. 37) Délka trestního řízení: 38) Trestní stíhání žalobkyně, tedy i doba trestním stíháním vyvolaných trvání obav a nejistoty žalobkyně trvala necelý 1 rok. Vzhledem k samotné délce trvání trestního stíhání soud uzavřel, že trestní stíhání trvalo přiměřenou dobu. Postup orgánů činných v trestním řízení však dle názoru soudu lze hodnotit jako excesivní. Policejní orgán přibral soudní znalkyni [tituly před jménem] [Anonymizováno] [Anonymizováno] k vypracování znaleckého posudku. V opatření jí byl mj. položena otázka, zda v opatření specifikované částky v jednotlivých dnech patřící společnosti [právnická osoba] byly zaúčtovány v účetnictví této společnosti a pokud ano, jakým způsobem byly tyto prostředky použity. V opatření byly částky v českých korunách. Znalkyně následně nezkoumala, zda jde o jinou měnu a nekontrolovala určené výběry podle bankovního výpisu. Pokud nezjistila zaúčtování výběru finančních částek v českých korunách, poté ani nezjišťovala, jakým způsobem byly finanční prostředky použity. Poté, co bylo znalkyni sděleno, že otázky v opatření byly zadány chybně s tím, že se nejednalo o české koruny, ale o eura, provedla kontrolu výběrů a zjistila, že všechny sledované výběry z bankovního účtu společnosti byly zaúčtovány jako hotovostní platby společnosti. Nezjistila tak neobvyklé platby, vše bylo řádně zaúčtováno. Po změně závěrů znalkyně policejní orgán tr. stíhání žalobkyně zastavil. Soud spatřuje pochybní v tom, že policejní orgán zadal znalkyni nepřesné otázky pro znalecké zkoumání, v důsledku čehož došlo minimálně k prodloužení tr. stíhání žalobkyně a tím k navýšení újmy žalobkyně (zejm. s ohledem na změnu právní kvalifikace). 39) Následky způsobené v osobní sféře poškozené: 40) Újma měla dle žalobních tvrzení spočívat v zásahu do osobnostní sféry žalobkyně, trpěla stresem a obavami o budoucnost, byla plačtivá. Byla ohrožena její pověst. Hrozilo její zhroucení, uvažovala o sebevraždě. Měla třes v rukou a tinnitus. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně trpěla stresem a nejistotou ohledně výsledku řízení, kde jí hrozil poměrně vysoký trest odnětí svobody až na 10 let, nicméně pouze v době od 3. 4. 2023 do 20. 6. 2023, do té doby jí hrozil trest odnětí svobody až na 5 let. Dále bylo prokázáno výpověďmi svědků a účastnickou výpovědí žalobkyně, že trpěla nespavostí, byla ve špatném psychickém stavu a uvažovala o sebevraždě, což vyústilo až v návštěvy psycholožky s tím, že nikdy předtím žalobkyně nemusela psychologa vyhledat a neměla sebevražedné myšlenky. Žalobkyně přestala v důsledku tr. stíhání chodit do společnosti, ačkoliv do té doby byla společenská. Soud nepřihlédl k tvrzeným dopadům, ke kterým mělo dojít před zahájením tr. stíhání v době prověřování, neboť tato fáze trestního řízení se nevede vůči konkrétní osobě a předcházela tak vydání nezákonného rozhodnutí v podobě usnesení o zahájení tr. stíhání. Soud přitom neshledal mimořádné důvody, pro které by mělo být k dopadům v době prověřování trestné činnosti přihlédnuto ve smyslu rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 1029/21 ze dne 13. 1. 2022. Žalobkyně také v průběhu tr. stíhání řešila řadu zdravotních problémů, které však byly přítomny u žalobkyně ještě před zahájením tr. stíhání. Pouze tinnitus se u žalobkyně začal projevovat až v době po sdělení obvinění. Taktéž žalobkyně v době tr. stíhání řešila finanční problémy z dřívějšího manželství. 41) Soud po zohlednění všech zjištěných skutečností dospěl k závěru, že odpovídající „završující“ satisfakcí, jíž by se žalobkyni od žalované mělo dostat, je částka 65 000 Kč. Konkrétní výši přisouzené částky odůvodňuje zejména povaha trestní věci, kdy žalobkyně byla ohrožena vysokou trestní sazbou odnětí svobody a hrozil jí nepodmíněný trest odnětí svobody. Trestním stíháním bylo zasaženo do osobnostní sféry žalobkyně, zejm. jejího psychického stavu a poškození pověsti a cti žalobkyně. Taktéž došlo k excesivnímu postupu orgánů činných v trestním řízení. 42) Soud přitom dospěl k závěru, že uvedená výše odškodnění obstojí i ve srovnání s ostatními obdobnými případy. Soud věc porovnal s případem řešeným v rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 15 C 129/2017, kde trestní stíhání poškozeného trvalo déle než u žalobkyně cca. 2 roky pro trestný čin stejný jako u žalobkyně, tj. zpronevěra dle § 206 odst. 1, 5 písm. a) tr. zkn., hrozil trest až 10 let, poškozený shodně jako žalobkyně nebyl stíhán vazebně, byl stíhán v souvislosti s výkonem svého povolání a přicházel v důsledku trestního stíhání o zakázky. Došlo k zásahu do jeho rodinného života, neboť trpěl psychickými problémy, špatně spal, byl nervózní, v čemž soud shledal podobnost s případem žalobkyně. Zdejší poškozený navíc přišel o některé přátele a došlo k omezení jeho sportovních aktivit s přáteli. Bylo přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši 60 000 Kč. Dále soud provedl srovnání s rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 20 C 115/2019 (u Městského soudu v Praze je to sp. zn. 19 Co 37/2021), kde trestní stíhání trvalo 531 dnů, tedy stejně jako v prvním případě bylo delší než u žalobkyně, pro tr. čin zpronevěra dle § 206 odst. 1, 4 písm. d) tr. zkn., kde hrozil trest 2–8 let, což byl vyšší trest v první části tr. stíhání žalobkyně, a naopak nižší v závěru. Vazebně stíhán poškozený stejně jako žalobkyně nebyl. Poškozený měl obavy ohledně ukončení podnikatelské činnosti a s tím související obavy týkající se hledání nového zaměstnání odpovídajícímu profesnímu zaměření a vzdělání. Nedošlo k zásahům do rodinného života, poškozený stejně jako paní žalobkyně trpěl nespavostí a k tomu vysokým krevním tlakem, měl obavy ohledně zrušení dlouhodobého trvalého pobytu v České republice. Bylo mu přiznáno zadostiučinění 34 000 Kč. Závěrem soud provedl srovnání s rozhodnutím zdejšího soudu sp. zn. 28 C 246/2015, kde trestní stíhání trvalo 1 rok a 8 měsíců, tedy déle než u žalobkyně, šlo o trestný čin krácení daně, poplatku a podobné povinné platby podle § 240 odst. 1, 3 tr. zkn., hrozil trest až na 10 let, vazební stíhání nebylo. Došlo k zásahu do jeho rodinného života, změnilo se výrazně jeho chování, trpěl depresemi a nadále užívá antidepresiva. Poškozený byl ve vyšším věku a došlo ke změně osobnosti a jeho chování. Uzavřel se do sebe, přestal komunikovat, navštěvovat své přátele a trpěl záchvaty vzteku. Bylo přiznáno zadostiučinění 34 000 Kč. 43) Naopak soud se neztotožnil s judikaturou předloženou žalobkyní. Konkrétně ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 31 C 389/2014 byl poškozený stejně jako žalobkyně stíhán pro skutky, za který mu hrozil sazba 2–10 let, bylo mu přiznáno zadostiučinění v penězích ve výši 270 000 Kč. Byl trestně stíhán pro trestný čin pohlavní zneužití, což je výrazně závažnější a společností odsuzovaná trestná činnost. Trestní stíhání trvalo 1 rok. Poškozený byl zadržen, kauza byla medializována, což u žalobkyně nebylo. Jednalo se o příslušníka armády. Prokázána byla nespavost, potíže s nalezením zaměstnání, byl zasažen jeho partnerský život, skončil u armády. I tyto zásahy do osobní sféry poškozeného soud shledává výrazně závažnějšími. 44) K úrokům z prodlení 45) Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení. 46) Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne 20. 9. 2023. Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 20. 3. 2024. Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 21. 3. 2024 a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobkyni úroky z prodlení v zákonné výši z částky 42 500 Kč od 21. 3. 2024 do zaplacení (výrok I.) a ve zbytku žalobu zamítl, tedy včetně příslušenství od období od 21. 9. 2023 do 20. 3. 2024 (výrok II.). Výše úroků z prodlení je odůvodněna ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 47) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o. s. ř., potažmo dle § 146 odst. 2 o. s. ř. Žalobkyně byla v řízení částečně úspěšná ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech na obhajobu (25 350 Kč), zcela úspěšná ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonné tr. stíhání (tarifní hodnota činí 50 000 Kč) a zcela úspěšná ohledně nároku na náhradu škody v podobě výdajů na psychologickou pomoc (2 500 Kč). Žalovaná byla částečně úspěšná ohledně nároku na náhradu škody spočívající v nákladech obhajoby (žalobu v částce 2 650 Kč soud zamítl). 48) V daném případě, kdy žalobkyně uplatnila jednou žalobou tři nároky, to pak znamená, že se za tarifní hodnotu považuje částka 80 500 Kč. Při srovnání tarifních hodnot u všech nároků je zřejmé, že žalobkyně byla v řízení úspěšná v rozsahu 97 % a žalovaná v rozsahu 3 %. Neúspěch žalobkyně soud hodnotí jako nepatrný a z tohoto důvodu přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. 49) Žalobkyni vznikly náklady v celkové výši 33 840 Kč, která je tvořena - zaplaceným soudním poplatkem ve výši 6 000 Kč, - 6x odměnou právního zástupce za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, porada dne 17. 7. 2024, sepis vyjádření ze dne 17. 7. 2024, účast na jednání dne 29. 8. 2024 a 3. 10. 2024) dle § 7 bodu 6. advokátního tarifu v celkové výši 26 040 Kč (6x 4 340 Kč); - 6x paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce za 6 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v celkové výši 1 800 Kč (6x 300 Kč). Odměnu za úkon porada dne 20. 9. 2023 soud žalobkyni nepřiznal z důvodu, že úkon se uskutečnil po úkonu převzetí zastoupení, přičemž u tohoto úkonu je první porada zahrnuta a odměna za převzetí a přípravu zastoupení byla přiznána. Odměna za úkon uplatnění nároku na náhradu škody a nemajetkové újmy žalobkyni nepřísluší dle § 31 odst. 4 OdpŠk. Úkon částečné zpětvzetí žaloby ze dne 12. 3. 2024 žalobkyně učinila z důvodu, že nevyčkala s podáním žaloby na uplynutí šestiměsíční lhůty k projednání nároku žalovanou a žalovaná v době vydání stanoviska ještě nebyla v prodlení. Částečné zpětvzetí žaloby tak bylo činěno v důsledku chování žalobkyně. Z tohoto důvodu ani za tento úkon soud odměnu nepřiznal. 50) O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 části věty za středníkem o. s. ř. Soudu je z jeho činnosti známo, že lhůta patnácti dnů odpovídá organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu.

Poučení