27 C 298/2023 - 179

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený obecnou zmocněnkyní [Jméno zmočněnkyně] sídlem [Adresa zmočněnkyně] proti žalovaným: 1) [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] 2) [Anonymizováno], IČO: [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] za účasti vedlejšího účastníka: [Jméno účastníka], soudní exekutorka sídlem [Adresa účastníka] o zaplacení 103 669,5 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 103 669,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 670 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované 1) náklady řízení v částce 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované 2) náklady řízení ve v částce 900 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit vedlejšímu účastníkovi náklady řízení v částce 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svou žalobou domáhal po žalovaných zaplacení shora popsané částky. V žalobě tvrdil, že mu byla [adresa], uložena příkazem ze dne 21. 7. 2016 pokuta ve výši 2 500 Kč. Žalobce pokutu nezaplatil, pročež se [právnická osoba] [adresa] obrátil na soudní exekutorku [Jméno účastníka] (dříve [jméno FO]). Dne 19. 8. 2019 pohledávku uhradil na účet soudní exekutorky spolu s pravděpodobnými náklady exekuce. Dne 20. 8. 2019 vydala soudní exekutorka příkaz k úhradě nákladů exekuce, ve kterém stanovila svou odměnu ve výši 3 327,50 Kč a náklady oprávněného ve výši 342 Kč. Podle žalobce se jednalo o nesprávný úřední postup, neboť [právnická osoba] [adresa] pověřil k vymožení pohledávky za žalobcem soudní exekutorku, ačkoli takový postup exekučního správního orgánu je v rozporu s exekučním řádem a občanským soudním řádem. [adresa] navíc disponuje aparátem, aby byl schopný v postavení správce daně vymáhat pokuty. [právnická osoba] [adresa] nedostál povinnosti zvolit takový způsobe exekuce, který by byl ve zjevném nepoměru vůči vymáhané pohledávce, neboť v případě správní či daňové exekuce by náklady úřadu činily 500 Kč. Žalobce podal dne 30. 5. 2023 u žalované žádost o náhradu škody v částce 3 669,5 Kč a přeplatek exekuce ve výši 1 000,50 Kč, tedy rozdíl mezi částkou 7 170 Kč, kterou na pokyn exekutorky zaplatil žalobce dne 19. 8. 2019 a vymáhanou pokutou 2 500 Kč a 3 669,5 Kč. Uvedl, že v průběhu exekuce došlo navíc k dalším pochybením. Dne 19. 8. 2019 byly žalobci zablokovány bankovní účty, na kterých se nacházela částka 40 000 Kč. Katastr nemovitostí dále zapsal poznámku o vedené exekuci do listu vlastnictví, jenž obsahuje nemovitost pozemek parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], rodinný dům, v k.ú. [adresa]. Exekutorka tedy nesprávně rozhodla o generálním inhibitoriu s ohledem na bagatelní výši vymáhané částky. Usnesení o zrušení zákazu nakládání s majetkem však bylo soudní exekutorkou vydáno až dne 23. 9. 2019, tedy o celý měsíc později. Poznámka z katastru nemovitostí byla vymazána dne 18. 12. 2019, neboť usnesení o zrušení o zákazu obsahovalo chyby, pročež poznámka byla vymazána až na základě opraveného usnesení. Tato skutečnost žalobci zkomplikovala proces sjednávání hypotečního úvěru u společnosti [právnická osoba] na rekonstrukci výše uvedené stavby, který byl v době zahájení exekučního řízení již předjednaný. Smlouva o zřízení zástavního práva byla uzavřena až dne 23. 4. 2020, přičemž k zápisu zástavního práva došlo dne 2. 6. 2020. Vzhledem k tomu, že byl dům před rekonstrukcí neobyvatelný, musel žalobce vynakládat náklady na jiné bydlení v částce 10 000 Kč, 10 měsíců (září 2019 + červen 2020), celkem tedy 100 000 Kč. Dále žalobce tvrdil, že v srpnu 2022 uplatnil náhradu škody u [Anonymizováno], které věc postoupilo [Anonymizováno].

2. Usnesením ze dne 16. 4. 2024, č. j. 27 C 298/2023-50, v právní moci 18. 5. 2024, bylo řízení o žalobě pro zpětvzetí žalobce co do částky 1 000,5 Kč zastaveno.

3. Žalovaná 1) ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že nárok uplatněný žalobou neuznává. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne 30. 5. 2023 uplatnil nárok ve výši 104 670 Kč. K projednání žádosti došlo dne 6. 5. 2024 i při vědomosti, že není příslušnou organizační složkou, vznesla námitku promlčení. Dále sporovala existenci nesprávného úředního postupu [právnická osoba] v [Anonymizováno],[Anonymizováno]neboť soudní exekuce je dovolenou formou vymáhání nedoplatku. Pro omezení generálního inhibitoria nebyly splněny podmínky. Žalobce doručil návrh na omezené inhibitorium až dne 16. 9. 2019. Soudní exekutorka postupovala rychle, opravné usnesení je institut, se kterým o.s.ř. počítá. Žalovaná 1) tak neshledává příčinnou souvislost mezi tvrzenou škodou ve výši 100 000 Kč a nesprávným úředním postupem.

4. Žalovaná 2) ve svém vyjádření k žalobě uvedla, že žalobu zcela neuznává. Zaprvé namítla, že není příslušnou organizační složkou, neboť vymáhání pokut uložených podle zákona č. 361/2000 Sb. spadá do odvětví státní správy, jehož ústředním orgánem je [Anonymizováno]. Žalovaná 2) nadto namítla promlčení nároků. Žalobce se totiž o škodě dozvěděl nejpozději dne 11. 2. 2020. Pohledávky, které jsou vymáhány jako pokuta, jsou postaveny na roveň daní, což spadá pod [Anonymizováno]. Činnost přestupkového správního orgánu tedy skončila právní mocí příkazu, vymáhání pokuty už je v gesci [Anonymizováno]. K nesprávnému úřednímu postupu exekutorky žalovaná 2) odkázala na podání žalované 1).

5. Vedlejší účastník se k žalobě vyjádřil tak, že pro omezení generálního inhibitoria nebyly splněny podmínky. Celková výše pohledávky byla vyšší než 2 500 Kč, neboť se skládala z nákladů oprávněného a nákladů exekuce. Sama soudní exekutorka nemá informaci o tom, v jaké výši měl povinný prostředky na zablokovaných účtech. Vymožení pohledávky nebylo v době postižení bankovních účtů jisté. O zrušení zákazu nakládat s majetkem mohla exekutorka přistoupit až na návrh povinného. Navíc k výmazu poznámky z katastru došlo již v prosinci roku 2019. Povinný navíc podal proti příkazu k úhradě nákladů exekuce námitky, tudíž se podílel na oddálení formálního ukončení exekučního řízení.

6. Soud provedl dokazování a zjistil následující skutečnosti.

7. Ze spisu [adresa], sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil, že soudu byla dne 29. 7. 2019 doručena žádost o pověření a nařízení exekuce, exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], oprávněný město [adresa], povinný žalobce, exekučním titulem příkaz [právnická osoba] v [Anonymizováno], vydaný 21. 7. 2016, vykonatelný 10. 9. 2016, jistina 2 500 Kč, náklady řízení 1 000 Kč. Exekuční návrh doručen [adresa] dne 22. 7. 2019. Rovněž je přiložen příkaz [právnická osoba] [adresa], [Anonymizováno]. Dne 1. 8. 2019 vydáno pověření soudního exekutora, č. j. [Anonymizováno], kterým byla pověřena soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO]. Následně věc předložena soudu 25. 11. 2019 k rozhodnutí o námitkách proti příkazu k úhradě nákladů exekuce, které podal žalobce proti nákladům exekuce. Pohledávka byla uhrazena 19. 8. 2019 platbou povinného přímo na účet. Exekuční soud usnesením ze dne 27. 1. 2020 potvrdil příkaz k úhradě nákladů exekuce, v právní moci 11. 2. 2020. Dále stížnost na průtahy ze dne 3. 2. 2020 podaná žalobcem. Dle oznámení o skončení exekuce byla exekuce ke dni 11. 2. 2020 provedena.

8. Ze spisu [adresa], soudní exekutorka [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno], soud zjistil, že vyrozumění o zahájení exekuce bylo vydáno 12. 8. 2019, exekuční příkaz k provedení exekuce přikázání pohledávky povinného z účtu u peněžního ústavu byl vydán dne 15. 8. 2019. Exekuční příkaz k provedení exekuce byl u peněžního ústavu [Anonymizováno], další peněžní ústav u [právnická osoba]., exekuční příkaz dále na [právnická osoba], další účet u [právnická osoba]. Výzva ke splnění vymáhané povinnosti byla adresována žalobci, vydána 19. 8. 2019. Příkaz k úhradě nákladů exekuce vydán 20. 8. 2019. Dne 20. 8. 2019 zrušeny exekuční příkazy postihující účty žalobce u peněžních ústavů, celkem čtyři. Jeden z exekučních příkazů k postižení účtu u banky byl doručen žalobci 22. 8. 2019. Rozhodnutí bylo doručeno 23. 8. 2019. Dne 2. 9. 2019 doručeny soudní exekutorce námitky proti nákladům exekuce proti rozhodnutí. Výzva včetně vyrozumění o zahájení exekuce, exekuční návrh, exekuční titul a exekuční příkazy byly žalobci uloženy na poště dne 22. 8. 2019. Nebyly vyzvednuty, po 10 dnech byla vhozena zásilka. Žalobce dne 10. 9. 2019 požádal o zrušení exekuce na movitý majetek. Usnesením ze dne 23. 9. 2019 zrušen zákaz nakládání s majetkem ohledně majetku povinného na nemovitých věcech zapsaných na LV [Anonymizováno], katastrální území [adresa]. Dne 30. 9. 2019 se žalobce dotazoval, proč stále není vyhověno jeho žádosti o pozastavení exekuce, hotovost je na účtu, žádal o vysvětlení. Na to mu soudní exekutorka sdělila, že výmaz zápisu, vyrozumění o zahájení exekuce provádí příslušný katastrální úřad na základě oznámení soudního exekutora o skončení exekuce s tím, že předmětné usnesení vydá exekutorka po nabytí právní moci rozhodnutí. Vzhledem k tomu, že žalobce podal námitky do předmětného rozhodnutí, bude nyní o nich rozhodováno. Rozhodnutí o námitkách proti příkazu nenabývá právní moci a nelze oznámení o skončení exekuce vydat. Sdělení doručeno žalobci 4. 10. 2019. Usnesením soudní exekutorky ze dne 14. 10. 2019 byl žalobce vyzván ohledně podání ze dne 2. 9. 2019. Byl vyzván, aby odstranil vady tohoto podání, doručeno žalobci 17. 10. 2019. Žalobce zaslal 22. 10. 2019 e-mail, kde se odvolává proti sdělení, uvádí, že exekuce nenabyla právní moci a přesto byly blokace na účtech zrušeny, vyzval soudní exekutorku ke stažení jakýchkoliv blokací na jeho majetku. Na to reagoval [adresa] [Anonymizováno] z [adresa]. Uvádí, že odvolání není přípustné, nějak se vyjádřil k tvrzení žalobce o tom, že exekuce vůbec nenabývá právní moci, exekuční příkazy může exekutor vydat kdykoliv a kdykoliv je zrušit, jinak je situace týkající se nemovitých věcí. Poznámka o zahájení exekuce se na příslušné listy vlastnictví zapíše poté, co je katastrálnímu úřadu doručeno vyrozumění o zahájení exekuce, není tedy vázán na exekuční příkaz. Uvedl, že dne 23. 9. 2019 bylo vydáno usnesení ohledně zrušení generálního inhibitoria, a nyní k odstranění osobní poznámky však může dojít katastr nemovitostí až poté, co usnesení o zrušení nabude právní moci. V dané věci usnesení dosud nenabylo, z tohoto důvodu nebylo odstraněno. Dne 4. 11. 2019 doručeny další námitky proti nákladům exekuce. Žalobce potvrdil následně, že odvolání nepodal, a to bylo činěno k dotazu [Anonymizováno] [Anonymizováno] z [adresa]. Dále [adresa] [Anonymizováno] sdělil žalobci dne 8. 11. 2019, že usnesení o zrušení zákazu nakládat s majetkem s vyznačenou doložkou právní moci již bylo doručeno příslušnému Katastrálnímu úřadu a zaslal mu doručenku. Katastr vyzval exekutorku dne 11. 11. 2019 k doplnění s tím, že v usnesení nejsou specifikovány nemovitosti v souladu s § 8 katastrálního zákona. Věc byla předložena k rozhodnutí o námitkách proti rozhodnutí. Usnesením vydaným soudní exekutorkou dne 15. 11. 2019 vydala soudní exekutorka opravné usnesení ohledně zrušení zákazu nakládání s majetkem. Exekutorka sdělila žalobci, že o námitkách dosud nebylo rozhodnuto soudem, sděluje, že na příslušný katastrální úřad byl zaslán podnět k výmazu poznámek z LV. To bylo 16. 12. 2019 sdělení soudní exekutorky. Dále sděleno žalobci 15. 1. 2020, že příslušné usnesení bylo do katastrálnímu úřadu doručeno 6. 11. 2019. Následně doplněno dle výzvy katastrálního úřadu dne 18. 12. 2019.

9. Z doručenky soud zjistil, že žalobce byl vyzván příkaz [Anonymizováno] k vyzvednutí zásilky, jejímž obsahem byla výzva k zaplacení pohledávky, která byla připravena k vyzvednutí, avšak tato nebyla vyzvednuta, vrátila se zpátky s poznámkou 5. 12. 2016, že žalobce nemá schránku.

10. Z výzvy k zaplacení pohledávky ze dne 16. 11. 2016 od [adresa], [Anonymizováno], soud zjistil, že tato je adresována žalobci s tím, že dosud neuhradil svůj dluh, který vznikl rozhodnutím [Anonymizováno] [právnická osoba] [adresa] ze dne 17. 8. 2016, konkrétně pokuta ve výši 3 500 Kč. Je zde sděleno bankovní spojení, včetně variabilního symbolu, kam má žalobce částku uhradit.

11. Ze nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce uplatnil nárok u žalované 1) dne 30. 5. 2023. Žalovaná 1) tento nárok vypořádala stanoviskem ze dne 6. 5. 2024.

12. Z uplatnění nároku na náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., adresováno [Anonymizováno] soud zjistil, že toto bylo doručeno [Anonymizováno] dne 26. 8. 2022. Podání je z 22. 8. 2022 s tím, že soud konstatuje, že podání není úplné, není z něj zřejmé, co konkrétně žalobce tímto podáním u [Anonymizováno] uplatnil a z jakého důvodu.

13. Skutkový závěr se shoduje se shora popsanými skutkovými zjištěními.

14. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

15. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen „OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

16. Podle § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem.

17. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

18. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

20. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

21. Žalobce se v řízení domáhal náhrady škody ze dvou odpovědnostních titulů, a to nesprávného úředního postupu [právnická osoba] v [Anonymizováno], který k vymáhání pohledávky zvolil soudní exekuci (částka 3 669,50 Kč) a nesprávného úředního postupu soudní exekutorky, která měla zajistit nepřiměřený majetek (100 000 Kč). Soud se nejdříve zabýval námitkou promlčení vznesenou žalovanými a dospěl k závěru, že námitka promlčení je důvodná.

22. Promlčecí lhůta počíná běžet od dne, kdy se poškozený dozvěděl o dvou okolnostech. První okolností je, že poškozenému vznikla škoda. Druhou je znalost příčiny škody rozhodné pro počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty, tedy vědomost o tom, kdo za škodu odpovídá (viz IŠTVÁNEK, František. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem: komentář. 2. vydání. Komentáře Wolters Kluwer. Praha: Wolters Kluwer, 2020, k § 32).

23. V daném případě platí, že nejpozdějším termínem pro uplatnění nároku na náhradu škody za nesprávný úřední postup soudní exekutorky bylo datum 11. 2. 2023, neboť dne 11. 2. 2020 byla exekuce provedena. Nadto již 19. 12. 2019 byl vymazán zápis o vedení exekuce katastrálním úřadem, což je, jak žalobce tvrdí, příčinou jeho vzniklé škody ve výši 100 000 Kč. O výmazu z rejstříku se přitom mohl bezpečně dozvědět z katastru nemovitostí, přičemž i dne 15. 1. 2020 byl o této skutečnosti soudní exekutorkou vyrozuměn. Žalobce však svůj nárok uplatnil u žalované 1) až dne 30. 5. 2023, tedy je evidentní, že jeho nárok byl podán opožděně. Nad rámec uvedeného soud podotýká, že ve věci by nebyl dán ani odpovědnostní titul státu či příčinná souvislost. Od okamžiku doručení vyrozumění o zahájení exekučního řízení nesmí povinný až na zákonné výjimky nakládat se svým majetkem pod sankcí relativní neplatnosti právního jednání podle § 44a odst. 1 exekučního řádu. Účinky generálního inhibitoria tak nastávají i v situaci, kdy ještě nebyl vydán žádný exekuční příkaz stanovující konkrétní způsob provedení exekuce a nenastaly tak účinky speciálního inhibitoria, kdy je povinnému zakázáno nakládat s konkrétním majetkem uvedeným v exekučním příkazu pod sankcí absolutní neplatnosti právního jednání podle § 47 odst. 1, 6 exekučního řádu. Soudní exekutor vydává exekuční příkazy k zajištění majetku povinného pro uspokojení vymáhané pohledávky v době, kdy skutečná hodnota majetku, možnosti jeho zpeněžení (hodnota, zapsané pořadí, prodejnost apod.) a skutečná výše zůstatku na účtech není známa. Vydané exekuční příkazy slouží pouze k zajištění majetku, teprve po jejich vydání a uplynutí zákonných lhůt soudní exekutor vyhodnotí, kterým konkrétním způsobem bude exekuce provedena. Exekuce nemusí být provedena podle všech vydaných exekučních příkazů a stav postižitelného majetku se může v období mezi provedenou lustrací majetku povinného a vydáním a doručením exekučního příkazu všem subjektům změnit. Pokud by soudní exekutor neinformoval o zahájení exekučního řízení, nevydával exekuční příkazy a nedoručoval je dotčeným subjektům (katastr nemovitosti, plátce mzdy, peněžní ústav apod.), bylo by ohroženo vymožení pohledávky oprávněného a naplnění účelu exekučního řízení, při kterém dochází k upřednostňování zájmu oprávněného před zájmem povinného, který svou povinnost nesplnil řádně a včas. Oprávněný by mohl být poškozen tím, že přišel o přednostní postavení v rámci věřitelů povinného, nebo tím, že se povinný účelově zbavil svého majetku a že pohledávku nebude možné vymoci. Z uvedeného je zřejmé, že se soudní exekutorka nedopustila pochybení, pokud vydala exekuční příkazy k přikázání pohledávky z účtu u peněžního ústavu a o omezení generálního inhibitoria rozhodla až k návrhu žalobce dle § 44a odst. 3 exekučního řádu. Postup soudní exekutorky i v souvislosti s vydáním opravného usnesení k výzvě katastrálního úřadu byl rychlý a nelze v něm spatřovat nesprávný úřední postup. K příčinné souvislosti je nutné uvést, že žalobce tvrdil vznik škody v podobě nájemného za období září 2019 až červen 2020, přičemž nájemní smlouva měla být uzavřena již v roce 2019. Škoda přitom nevznikla najednou až v červnu 2020, ale její výše byla známa již při uzavření nájemní smlouvy. Tudíž argument žalobce k tomu, že škoda vznikla až v červnu 2020 a tudíž není promlčena je nesprávný.

24. Stejné platí ohledně náhrady škody vyplývající z tvrzeného nesprávného úředního postupu [právnická osoba] [adresa], který navrhl pověření soudního exekutora k vymáhání své pohledávky. Takto měla žalobci vzniknout škoda ve výši 3 669,50 Kč. Žalobce se měl o škodě dozvědět dne 11. 2. 2020 rovněž provedením exekuce. Žalobce svůj nárok přesto uplatnil u žalované 1) až dne 30. 5. 2023, tedy stejně jako v přechozím případě svůj nárok uplatnil opožděně. K tomu soud zdůrazňuje, že žalobce nedostatečně doložil, že tento nárok uplatnil již podáním ze dne 22. 8. 2022 doručeným [Anonymizováno] dne 26. 8. 2022 (dle vyjádření obecné zmocněnkyně žalobce při jednání soudu tímto podáním byl uplatněn pouze nárok na náhradu škody v podobě nákladů exekuce). I kdyby však skutečně svůj nárok uplatnil dne 26. 8. 2022, nárok by byl přesto promlčen, neboť žalobu doručil soudu dne 2. 12. 2023 a lhůta k předběžnému projednání nároku se stavěla pouze na dobu 6 měsíců (tj. 3 roky promlčecí lhůta plynoucí od 12. 2. 2020 + 6 měsíců předběžné projednání). Současně i v tomto případě není dán odpovědnostní titul státu, neboť [právnická osoba] v [Anonymizováno] nebyl vázán při výběru vymáhání pohledávky. Základním důvodem pro samotnou exekuci je skutečnost, že žalobce dobrovolně neplnil své povinnosti a neuhradil pokutu řádně a včas. Do exekučního řízení se tudíž žalobce dostal pouze svým vlastním jednáním.

25. Soud se také zabýval námitkou žalované 2), že není příslušnou organizační složkou pro řešení nároku vyplývajícího z tvrzeného nesprávného úředního postupu [právnická osoba] [adresa], neboť vymáhání pokut uložených podle zákona č. 361/2000 Sb. spadá do odvětví státní správy, jehož ústředním orgánem je [Anonymizováno]. Podle názoru Nejvyššího soudu pokud je žalobou uplatňováno více samostatně vymezených nároků vůči státu najednou (objektivní kumulace nároků), příslušnost více různých organizačních složek státu vyloučena není, bude-li každá z těchto složek jednat ohledně toho nároku, jenž vznikl v jejím resortu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 1. 2016, sp. zn. 30 Cdo 968/2014, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 6. 2014, sp. zn. 30 Cdo 493/2013). Z výše uvedené judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že příslušnou organizační složkou pro vypořádání nároku žadatele je ta, v jejímž resortu má nárok původ. Podle § 124 odst. 1 zák. č. 361/2000 Sb. státní správu ve věcech provozu na pozemních komunikacích vykonává [Anonymizováno], které je ústředním orgánem státní správy ve věcech provozu na pozemních komunikacích, krajský úřad, obecní úřad obce s rozšířenou působností, [Anonymizováno]. Podle § 124 odst. 2 písm. d) cit. zák. [Anonymizováno] rozhoduje o odvolání proti rozhodnutí krajského úřadu vydaného podle tohoto zákona. [Anonymizováno] je tedy podle tohoto ustanovení ve správním řízení nadřízeným správním orgánem krajských úřadů, a tedy příslušným úřadem ve smyslu § 6 odst. 2 písm. b) zák. č. 82/98 Sb., který v této věci jedná jménem státu. Přitom platí, že původcem nároku na náhradu škody je [právnická osoba] [adresa], odbor dopravy, který vydal příkaz k zaplacení pokuty a který následně předal vymáhání zaplacení příkazu dalším příslušným orgánům. Iniciálně byl tedy nárok tvrzený žalobcem v gesci orgánů, za jejichž činnost odpovídá [Anonymizováno], pročež soud ohledně nároku na zaplacení částky 3 669,50 Kč z titulu nesprávného úředního postupu [právnická osoba] [adresa], jednal jako s příslušnou organizační složkou s [Anonymizováno].

26. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že oba nároky žalobce byly promlčeny, pročež soudu nezbylo než bez dalšího rozhodnout tak, že žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky 103 669,50 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 104 670 Kč od 1. 12. 2023 do zaplacení, zamítá, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto usnesení.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V souzeném případě byly zcela úspěšné žalovaná 1) a žalovaná 2) a zcel úspěšný byl také vedlejší účastník. Proto každý z těchto účastníků má nárok dle § 151 odst. 3 o. s. ř. na náhradu hotových výdajů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. za 1 úkon ve věci, konkrétně za vyjádření se k žalobě. Žalovaná 1) a 2) mají navíc nárok na náhradu hotových výdajů za 2 úkony spočívající v přípravě k účasti na jednání a účasti na jednání dne 12. 11. 2024. Celkem tedy žalovaným 1) a 2) náleží náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč a vedlejšímu účastníku náleží náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč.

Poučení