27 C 30/2024 - 31

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Lukáškovou v právní věci žalobce: [Jméno žalobce], nar. [Datum narození žalobce], bytem [Adresa žalobce] Praha 9, zastoupený advokátem [Jméno advokáta], sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované], Letenská 525/15, 118 00 Praha 1 o zaplacení částky 70 984,70 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku [částka] do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [Jméno advokáta].

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím z titulu nemajetkové újmy vzniklé mu nesprávným úředním postupem finančního arbitra (dále jen „[jméno FO]“) v řízení vedeném jím pod sp. zn. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017 a v řízení před Městským soudem v Praze vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce odůvodnil svůj návrh tím, že řízení bez jeho přispění před [právnická osoba] ním související řízení před Městským soudem v Praze trvalo od [datum] do [datum], tj. 6 let, 3 měsíce a 3 dny, přičemž délku tohoto řízení nelze považovat za přiměřenou, což konstatovala v rámci předběžného řízení i žalovaná, když se [jméno FO] negativně podílel na délce řízení tím, že toto řízení nevedl plynule, systematicky a efektivně. Mezi jednotlivými úkony, ačkoliv byly z převážné většiny pouze administrativního charakteru, byly i několikaměsíční, zcela nedůvodné, prodlevy, např. od [datum] do [datum] (více jak 2 měsíce) či od [datum] do [datum] (více jak 10 měsíců). [jméno FO] nesystematicky a neefektivně zasílal žalobci nové a nové výzvy k doplnění podkladů a informací, a dožadoval se tak dalších a dalších informací, ačkoliv žalobce skutkový základ svého nároku neměnil a otázky, jejichž zodpovězení požadoval, vyplývaly již ze samotného návrhu ze dne [datum]. Od zahájení řízení dne [datum] do vydání rozhodnutí o námitkách proti usnesení o zastavení řízení dne [datum], tj. za více než 2 roky, [jméno FO] nevydal ve věci žádné meritorní rozhodnutí, ačkoliv podklady pro vydání rozhodnutí měl shromážděny již v okamžiku, kdy se k návrhu vyjádřila instituce a žalobce ho opakovaně vyzýval k odstranění nečinnosti. Významný podíl na délce řízení pak měl i Městský soud v Praze, který ve věci, v níž se nekonalo žádné ústní jednání, rozhodl až po více než 44 měsících, když řízení bylo zahájeno dne [datum] a rozsudek ve věci byl vydán dne [datum].

2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě uvedla, že se žalobce v řízení před [jméno FO] vedeném pod sp. zn. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017 domáhal vydání bezdůvodného obohacení s příslušenstvím, které bylo plněno na základě neplatné pojistné smlouvy [jméno FO] č. [hodnota] uzavřené se společností Nationale-Nederlanden Levensverzekering Maatschappij [právnická osoba]., jednající prostřednictvím NN Životní pojišťovna [právnická osoba]., s odůvodněním, že pojistná smlouva o životním pojištění, kterou uzavřel žalobce s institucí, je neplatná pro rozpor se zákonem, protože pojišťovna od žalobce nepřebrala pojistné riziko a pojistnou smlouvou tak není sjednáno pojištění. Řízení před [jméno FO] zahájeno dne [datum] doručením návrhu žalobce [jméno FO], kterým se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s příslušenstvím z důvodu neplatnosti pojistné smlouvy, kterou smluvní strany uzavřely dne [datum] na pojistnou dobu 33 let, protože předmětem pojistné smlouvy není pojištění, na straně pojistitele jednal subjekt bez způsobilosti k právním úkonům, v pojistné smlouvě není sjednán rozsah pojistného plnění a pojistná smlouva nestaví způsob, jakým se oprávněná osoba podílí na výnosech. Podaný návrh však vykazoval řadu nedostatků, když byl podán z datové schránky právnické osoby, která nebyla zmocněna k zastupování žalobce, neobsahoval předsmluvní a další související dokumentaci a vysvětlení, jak žalobce dospěl k požadované částce. I přes několikery písemné výzvy [jméno FO] žalobce předložil různé verze pojistných podmínek, strany sporu sdělovaly rozdílné informace o zaplaceném pojistném a vyplaceném odkupném, žalobce např. nesdělil také konkrétní informace o předsmluvní fázi pojistné smlouvy, když původní zástupce předložil pouze šablonovitý obecný návrh s právním posouzením totožným s mnoha dalšími návrhy na zahájení řízení různých spotřebitelů, nařídil [jméno FO] žalobci podání ústního vysvětlení za účelem objasnění okolností uzavření pojistné smlouvy, odstranění nesrovnalostí v dosavadních vyjádřeních, za účelem přezkoumání podmínek řízení, poučení žalobce o průběhu a zásadách řízení před [jméno FO] a projednání možností smírného řešení sporu. [jméno FO] tak dne [datum] vyzval žalobce, aby tyto nedostatky odstranil. Zejména ho vyzval, aby návrh řádně podepsal, doložil důkazní prostředky nebo důkazy, které dosud nedoložil a má k dispozici, zejména písemná potvrzení o uzavření pojistné smlouvy, výpisy o aktuálním stavu pojištění, modelové příklady výpočtu odkupného, záznam o požadavcích a potřebách klienta a veškerou komunikaci mezi žalobcem a pojišťovnou, a dále aby vysvětlil, proč se v řízení před [jméno FO] domáhá právě částky [částka]. Současně [jméno FO] žalobce vyzval, aby sdělil, za jakých podmínek považuje za možné smírné řešení sporu s pojišťovnou. Žalobce dne [datum] zaslal [jméno FO] návrh z datové schránky svého původního zástupce, kterému udělil plnou moc pro zastupování v řízení před [jméno FO], a kromě již předložených příloh dále předložil modelaci pojištění. K požadované částce žalobce zcela neurčitě sdělil, že bezdůvodné obohacení vyčíslil „jako rozdíl ve finančním plnění smluvních stran“ a že „výše plnění uvedená v návrhu vychází ze součtu žalobcem uhrazeného pojistného na předmětnou pojistnou smlouvu k datu podání návrhu na [jméno FO]“. Z vyjádření žalobce nebylo patrné, jakou výši pojistného žalobce pojišťovně uhradil a jakou výši plnění od pojišťovny obdržel, ačkoliv sám žalobce [jméno FO] sdělil, že k požadované částce dospěl na základě určitých vstupních údajů, které však nekonkretizoval. [jméno FO] přípisem ze dne [datum] oznámil zahájení řízení pojišťovně a vyzval ji k vyjádření k návrhu, k předložení dokladů, poskytnutí vysvětlení a předložení dokumentace vztahující se k předmětu sporu. Dne [datum] pojišťovna požádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření z důvodu velkého rozsahu požadovaných informací a dokumentů. Dne [datum] [jméno FO] pojišťovně prodloužil lhůtu k vyjádření do dne [datum]. Žalobce i přesto, že podal [jméno FO] neúplné a nejasné informace, zaslal dne [datum] [jméno FO] žádost o sdělení stavu řízení a o zaslání podkladů pro vydání nálezu, výzvu k opatření proti nečinnosti a výzvu k plnění oznamovací povinnosti. Dne [datum] pojišťovna opětovně požádala o prodloužení lhůty k podání vyjádření. Na základě toho dne [datum] [jméno FO] pojišťovně prodloužil lhůtu k vyjádření až do dne [datum]. Pojišťovna předložila [jméno FO] vyjádření a podklady dne [datum]. Ve svém vyjádření sdělila, že žalobcem vznesený nárok nepovažuje za důvodný, námitky žalobce stran neplatnosti pojistné smlouvy označila za účelové, předložila výpis zaplaceného pojistného, který nedokládal, že žalobce uhradil částku [částka], sdělila, že žalobci nevyplatila žádný odkup, současně vznesla námitku promlčení k uplatněnému nároku. Poté, co [jméno FO] prostudoval obsáhlé vyjádření předložené pojišťovnou a jí předložené podklady, zaslal [jméno FO] žalobci dne [datum] sdělení o stavu řízení, jímž žalobce informoval o průběhu řízení před [jméno FO], dosud provedených úkonech a dalším postupu v řízení. [jméno FO] současně žalobci sdělil, že jeho výzvu k přijetí opatření proti nečinnosti neshledal důvodnou. [jméno FO] dne [datum] vyzval žalobce opětovně k odstranění vykázaných nedostatků návrhu a zároveň ho poučil o řízení před [jméno FO]. S ohledem na skutečnost, že dosud shromážděné podklady neposkytovaly dostatečný podklad pro rozhodnutí ve věci, a z vyjádření pojišťovny vyplynuly nové skutečnosti, vyzval [jméno FO] dne [datum] žalobce opětovně k odstranění nedostatků návrhu. Zejména žádal žalobce o upřesnění popisu průběhu předsmluvní fáze pojistné smlouvy, sdělení s jakým subjektem se žalobce domníval, že pojistnou smlouvu uzavírá, když žalobce v řízení tvrdil, že pojišťovna nemá právní subjektivitu, sdělení důvodů, které žalobce vedly k uzavření pojistné smlouvy, a jaké dotazy pokládal při uzavírání pojistné smlouvy. Dne [datum] žalobce [jméno FO] požádal o prodloužení lhůty k doplnění návrhu z důvodu, že dosud s právním zástupcem neshromáždili všechny informace a doklady ve výzvě požadované. Dne [datum] [jméno FO] žalobci lhůtu prodloužil do dne [datum]. Žalobce pak dne [datum] [jméno FO] sdělil, že si předsmluvní fázi pojistné smlouvy a otázky, které pokládal, již nepamatuje, že se pojišťovací zprostředkovatel pravděpodobně představil svým jménem a možná jménem pojišťovacího zprostředkovatele, pro kterého pracoval, že na detaily si žalobce nevzpomíná, že uzavřel pojistnou smlouvu s vědomím, že ji uzavírá s českým subjektem a požádal, aby [jméno FO] ve věci rozhodl, protože je v prodlení. Dne [datum] vyzval [jméno FO] žalobce k vysvětlení a doložení, proč požaduje v řízení zaplacení částky právě ve výši [částka], když podle výpisu zaplaceného pojistného, který předložila pojišťovna, žalobce uhradil pouze [částka]. Dne [datum] žalobce sdělil, že na pojistném skutečně uhradil jen částku [částka] a nikoli částku, kterou omylem uvedl v návrhu. Dne [datum] [jméno FO] vyzval pojišťovnu ke sdělení stavu pojistné smlouvy, k doložení aktuální výše zaplaceného pojistného a k předložení přehledu všech nákladů a poplatků, které naúčtovala žalobci. Dne [datum] pojišťovna požádala o prodloužení lhůty k předložení podkladů z důvodu velkého rozsahu požadovaných informací a dokumentů. Dne [datum] [jméno FO] pojišťovně prodloužil lhůtu k vyjádření do [datum]. Pojišťovna předložila požadované podklady a vyjádření dne [datum], když sdělila, že pojištění zaniklo již k [datum] a žalobci vyplatila odkupné ve výši [částka]. Pojišťovna předložila výpis zaplaceného pojistného, který se nevztahoval k předmětné pojistné smlouvě a přehled nákladů a poplatků. Dne [datum] [jméno FO] vyzval žalobce ke sdělení stavu pojistné smlouvy předložení podkladů o zaplaceném pojistném, vyplacených plnění a k vyjádření k dosavadním skutkovým zjištěním a jejich předběžnému právnímu posouzení. [jméno FO] upozornil žalobce, že pojišťovna v řízení vznesla námitku promlčení a v případě, že by [jméno FO] rozhodoval o neplatnosti pojistné smlouvy a tuto dovodil, jak požadoval Žalobce návrhem, nemohl by v důsledku námitky promlčení žalobci přiznat žádné plnění a jeho návrh by musel zamítnout. Žalobce dne [datum] odkázal na vyúčtování předložené v řízení pojišťovnou (což vzhledem k tomu, že pojišťovna předložila výpis zaplaceného pojistného k jiné pojistné smlouvě, nijak nepomohlo ke shromáždění podkladů nezbytných pro vydání nálezu) a dále ve svém vyjádření argumentoval částkou zaplaceného pojistného ve výši [částka] a vyplaceným odkupným ve výši [částka], tj. v jiné výši, než jakou tvrdila pojišťovna, současně vyjádřil nesouhlas s předběžným právním posouzením sporu, jak jej nastínil [jméno FO]. Vzhledem k obecným vyjádřením žalobce a nesrovnalostem v dosavadních vyjádřeních, která se nepodařilo odstranit písemnými výzvami, vyzval [jméno FO] přípisem ze dne [datum] žalobce k podání ústního vysvětlení dne [datum], jehož předmětem mělo být vyjasnění okolností uzavření pojistné smlouvy a nesrovnalostí ve vyjádřeních navrhovatele, přezkoumání podmínek řízení, poučení navrhovatele o průběhu a zásadách řízení před finančním arbitrem a projednání možnosti smíru. Žalobce v reakci na výše uvedený přípis [jméno FO] ze dne [datum] odmítl dále poskytovat potřebnou součinnost, když dne [datum] [jméno FO] sdělil, že odmítá podat ústní vysvětlení ve věci. [jméno FO] výzvou ze dne [datum] znovu vyzval žalobce k podání ústního vysvětlení dne [datum] a opětovně vysvětlil, čeho se bude podání ústního vysvětlení týkat a proč je žalobcova účast nezbytná. Žalobce následně dne [datum] podal [jméno FO] stížnost proti postupu [jméno FO] podle § 175 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád, v platném znění (dále též jen „SprŘ“) a odmítl [jméno FO] poskytnout požadovanou součinnost. Dne [datum] [jméno FO] zaslal žalobci sdělení k podané stížnosti. [jméno FO] tak nemohl učinit nic jiného, než řízení podle § 14 odst. 1 písm. b) zák. č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi, v platném znění (dále jen „ZFA“) zastavit usnesením ze dne [datum] pro neposkytnutí potřebné součinnosti, když [jméno FO] ve všech výzvách k odstranění nedostatků a následně ve výzvách k podání ústního vysvětlení žalobce na takovou možnost upozornil, když žalobci byl předmět podání ústního vysvětlení včas oznámen a tedy dobře znám. Nesoučinnost původního zástupce žalobce a samotného žalobce v předmětném řízení dospěla až do stadia, kdy [jméno FO] byl nucen řízení z důvodu této nesoučinnosti žalobce zastavit, neboť nemohl v předmětném řízení pokračovat. Proti usnesení [jméno FO] podal žalobce dne [datum] námitky. Rozhodnutím o námitkách ze dne [datum] [jméno FO] námitky žalobce zamítl a usnesení o zastavení řízení potvrdil. Usnesení o zastavení řízení napadl žalobce žalobou u Městského soudu v Praze, který o žalobě rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tak, že rozhodnutí o námitkách zrušil a věc vrátil [jméno FO] k dalšímu řízení. Proti rozsudku Městského soudu v Praze podal [jméno FO] dne [datum] kasační stížnost k Nejvyššímu správnímu soudu, o které do dnešního dne Nejvyšší správní soud nerozhodl. Vzhledem k tomu, že kasační stížnost nemá odkladný účinek, [jméno FO] v řízení pokračoval a zaslal dne [datum] žalobci a pojišťovně sdělení o pokračování v řízení. Pojišťovnu současně vyzval ke sdělení, jakou výši pojistného žalobce na základě pojistné smlouvy uhradil, a k předložení úplného výpisu zaplaceného pojistného, vzhledem k tomu, že pojišťovna v řízení předložila výpis zaplaceného pojistného vztahující se k jiné smlouvě, současně pojišťovnu vyzval k vyjádření k možnosti smíru s odkazem na obdobné spory, v kterých se pojišťovna s navrhovateli smírně narovnala. Žalobce současně vyzval k upřesnění návrhu, resp. k potvrzení, že se v řízení domáhá zaplacení částky [částka] s příslušenstvím od [datum] do zaplacení, vzhledem k tomu, že svůj požadavek na přiznání zákonného úroku z prodlení dosud nekonkretizoval, dále jej [jméno FO] vyzval ke sdělení a doložení výše pojistného uhrazeného pojišťovně s ohledem na rozdílné informace, které o výši zaplaceného pojistného a výši vyplaceného odkupného v průběhu řízení od účastníků obdržel, a ke sdělení, jaké pojistné podmínky a v jaké podobě při uzavírání pojistné smlouvy obdržel, protože žalobce k návrhu na zahájení řízení připojil rozdílné verze pojistných podmínek. Dne [datum] požádal žalobce [jméno FO] o prodloužení lhůty k vyjádření z důvodu časové náročnosti shromažďování podkladů. Dne [datum] [jméno FO] žalobci lhůtu prodloužil do dne [datum]. Vzhledem k tomu, že Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí o námitkách, ale nikoliv námitkami napadené usnesení, vydal [jméno FO] dne [datum] nové rozhodnutí o námitkách, kterým v souladu s rozsudkem Městského soudu v Praze námitkám žalobce ze dne [datum] vyhověl a usnesení o zastavení řízení zrušil. Dne [datum] pojišťovna požádala [jméno FO] o prodloužení lhůty k poskytnutí vyjádření, protože žalobce kontaktovala s nabídkou smíru, současně sdělila a doložila, že žalobce uhradil na pojistném částku [částka]. Dne [datum] [jméno FO] pojišťovně prodloužil lhůtu k vyjádření do dne [datum]. Dne [datum] pojišťovna opakovaně požádala [jméno FO] o prodloužení lhůty z důvodu jednání o smíru. Dne [datum] [jméno FO] pojišťovně lhůtu k vyjádření prodloužil do [datum]. Dne [datum] zástupce pojišťovny telefonicky kontaktoval [jméno FO] s požadavkem na sdělení aktuálního právního zastoupení žalobce. Dne [datum] zaslal [jméno FO] pojišťovně plnou moc udělenou žalobcem jeho právnímu zástupci. Dne [datum] se žalobce vyjádřil k výzvě [jméno FO] ze dne [datum], když sdělil, že se v řízení domáhá zaplacení částky ve výši [částka], protože uhradil částku ve výši [částka] a od pojišťovny obdržel odkupné ve výši [částka] a upřesnil verzi pojistných podmínek, které k pojistné smlouvě obdržel, a současně [jméno FO] informoval o probíhajícím smírném jednání s pojišťovnou. Požadovaný úrok z prodlení žalobce nekonkretizoval, ačkoliv jej [jméno FO] k jeho konkretizaci vyzval. Dne [datum] pojišťovna opakovaně požádala [jméno FO] o prodloužení lhůty z důvodu smírného jednání. Dne [datum] [jméno FO] pojišťovně lhůtu k vyjádření prodloužil do dne [datum]. Dne [datum] vzal žalobce svůj návrh na zahájení řízení zpět, protože mezi ním a pojišťovnou došlo ke smírnému vyřešení sporu. Usnesením ze dne [datum] [jméno FO] řízení pro zpětvzetí návrhu zastavil.

3. Soud vzal za prokázaný skutkový stav věci, jenž vyplynul jednak z usnesení ze dne [datum], [jméno FO] č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-18, z rozhodnutí o námitkách ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-20, z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], ze Sdělení [jméno FO] o pokračování v řízení č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-33 ze dne [datum], z rozhodnutí o námitkách č.j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-37 ze dne [datum], z rozhodnutí o zastavení řízení č.j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-48 ze dne [datum], že žalobce jako fyzická osoba, spotřebitel, který zahájil dle [datum] řízení před [jméno FO], vedené pod spis. zn. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017. Předmětem řízení, které bylo vedeno proti společnosti Nationale-Nederlanden Levensverzekering Maatschappij [právnická osoba]., jednající prostřednictvím NN Životní pojišťovna [právnická osoba]., pro pobočku Českou republiku. [jméno FO] ve věci vydal dne [datum], procesní usnesení č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-18, kterým pro údajnou nesoučinnost žalobce zastavil po 25 měsících řízení podle § 14 odst. 1 písm. b) ZFA. Žalobce podal proti usnesení dne [datum] včasné námitky, o kterých [jméno FO] rozhodl dne [datum] č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-20 tak, že je zamítl a své usnesení o zastavení řízení potvrdil. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení [jméno FO] o zastavení řízení žalobu podle § 65 s. ř. s. k Městskému soudu v Praze, jenž rozhodl po více než 44 měsících rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a usnesení [jméno FO] o zastavení řízení zrušil. [jméno FO] na základě rozsudku Městského soudu v Praze sdělil žalobci přípisem ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-33, že v řízení pokračuje. Dne [datum] č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-37 vydal [jméno FO] rozhodnutí o námitkách, kterým vyhověl námitkám žalobce podaným dne [datum] a zrušil své usnesení o zastavení řízení ze dne [datum] č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-18. Dne [datum] vydal [jméno FO] rozhodnutí o zastavení řízení č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-48, které bylo žalobci doručeno dne [datum]. Řízení před finančním arbitrem včetně souvisejícího řízení před Městským soudem v Praze tak trvalo od [datum] do [datum], tj. celkem [hodnota] let, 3 měsíce a 3 dny. 4. [jméno FO] šlo o pasivní legitimaci ve věci, pak soud vyšel z nesporné skutečnosti, že žalovaná je v souladu s § 6 odst. 1 a 3 OdpŠk příslušná k jednání jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem [jméno FO]. Podle § 6 odst. 3 OdpŠk jedná za stát příslušný úřad, do jehož působnosti náleží odvětví státní správy, v němž probíhalo správní řízení, posuzují-li se pro účely náhrady této škody navazující správní a soudní řízení jako jeden celek. V tomto případě je tímto úřadem žalovaná. [jméno FO] je vysoce specializovaný státní orgán, jehož účelem je poskytnout spotřebitelům rychlé a efektivní řešení soukromoprávních sporů mimosoudní cestou, jak mimo jiné vyžaduje Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/11/EU ze dne [datum] o alternativním řešení spotřebitelských sporů a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a směrnice 2009/22/ES (dále jen „Směrnice o alternativním řešení spotřebitelských sporů“), na jejímž základě byl přijat zák. č. 229/2002 Sb. o finančním arbitrovi (dále jen „ZFA“), kterým byl úřad [jméno FO] začleněn do právního řádu České republiky. 5. [jméno FO] šlo o nesprávný úřední postup státu, mezi účastníky není sporu o průběhu správního řízení, rozhodným právním předpisem pro řízení před [jméno FO] byl ZFA ve znění k datu zahájení řízení, tj. k [datum]. Žalobce zahájil před [jméno FO] dne [datum] řízení proti instituci, jehož předmětem řízení bylo vydání bezdůvodného obohacení s příslušenstvím, neboť dle názoru žalobce bylo plněno na základě neplatné pojistné smlouvy [jméno FO] č. [hodnota]. Žalobce v návrhu na zahájení řízení před [jméno FO] namítal neplatnost pojistné smlouvy dle § 38 zák. č. 40/1964 Sb., občanský zákoník (dále jen „obč. zák.“), neboť byla uzavřena subjektem, který neměl právní subjektivitu. Dále namítal neplatnost pojistné smlouvy i dle § 37 odst. 1 obč. zák., neboť pojistná smlouva dostatečně určitě nedefinovala podstatnou náležitost pojistné smlouvy, a to rozsah pojistného plnění. Dne [datum], 2 měsíce od doručení návrhu, oznámil [jméno FO] žalobci zahájení řízení a vyzval jej k odstranění nedostatků návrhu, konkrétně k doplnění podpisu právního zástupce, doplnění důkazů, které dosud nepředložil, případně k vyjádření, proč tyto důkazy nemá, k vysvětlení, proč požaduje částku [částka] a dále k vyjádření k možnosti uzavřít s institucí smír. [jméno FO] žalobce zároveň upozornil, že pokud neposkytne potřebou součinnost, řízení zastaví dle § 14 odst. 1 písm. b) ZFA. Žalobce na výzvu [jméno FO] reagoval dne [datum], kde odstranil nedostatky návrhu a vyjádřil se ke všem bodům výzvy. Žalobce zaslal [jméno FO] dne [datum] přípis, v němž jej žádal o sdělení stavu řízení a zaslání podkladů pro vydání nálezu, vyzval jej k odstranění nečinnosti ve smyslu § 80 SprŘ a vyzval jej rovněž ke splnění oznamovací povinnosti směrem k České národní bance v souladu s § 21 odst. 4 ZFA. [jméno FO] na přípis žalobce reagoval dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-1, tj. po více než 10 měsících, a to výzvou, ve které definoval další nedostatky řízení, než ty, které byly uvedené ve výzvě ze dne [datum]. Tentokrát vyžadoval po žalobci popis průběhu předsmluvní fáze pojistné smlouvy (zejména jak se zástupce instituce představil), sdělení, s jakým subjektem se žalobce domníval, že uzavírá pojistnou smlouvu, popis průběhu předsmluvní fáze (zejména představení finančního produktu), sdělení, zda měl žalobce v rámci předsmluvní fáze doplňující otázky a zda byly tyto zodpovězeny a jaké důvody vedly žalobce k uzavření pojistné smlouvy. [jméno FO] žalobce upozornil, že pokud neposkytne potřebou součinnost, řízení zastaví dle § 14 odst. 1 písm. b) ZFA. Žalobce dne [datum] požádal [jméno FO] o prodloužení lhůty k vyjádření, čemuž [jméno FO] přípisem ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271-3 vyhověl. Žalobce zaslal své vyjádření [jméno FO] dne [datum], v němž reagoval na všechny body výzvy a zároveň [jméno FO] upozornil, že překračuje lhůtu k vydání nálezu a vyzval jej, aby ve věci rozhodl. [jméno FO] zaslal žalobci další výzvu dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/2018-5, v němž jej vyzval k vysvětlení výše požadovaného bezdůvodného obohacení, přičemž poukázal na nesrovnalost s přehledem zaplaceného pojistného, dle kterého žalobce uhradil instituci k datu [datum] pojistné ve výši [částka]. Žadatel reagoval na výzvu dne [datum] a sdělil, že skutečně uhradil na pojistném částku [částka] a údaj [částka] byl mylný. Za svoji chybu se omluvil. Dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-11 zaslal [jméno FO] žalobci přípis, který obsahoval právní názor [jméno FO] na řešení sporu a (i) výzvu k předložení podkladů týkajících se aktuálního stavu pojistné smlouvy a finančního plnění na tuto smlouvu, (ii) výzvu k vyjádření, zda stále trvá na tom, aby finanční arbitr ve věci rozhodl a (iii) výzvu ke smíru a zpětvzetí návrhu. [jméno FO] žalobce zároveň upozornil, že pokud neposkytne potřebou součinnost, řízení zastaví dle § 14 odst. 1 písm. b) ZFA. Žalobce reagoval na výzvu dne [datum], kde vyjádřil nesouhlas s právním názorem [jméno FO] s podrobnou argumentací a dále se vyjádřil ke všem bodům výzvy. Dne [datum] č.j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-13 zaslal [jméno FO] žalobci výzvu k podání ústního vysvětlení, jehož předmětem mělo být bližší vyjasnění okolností uzavření pojistné smlouvy a nesrovnalostí ve vyjádřeních žalobce, přezkoumání podmínek řízení, poučení žalobce a jeho zástupce průběhu a zásadách řízení před [jméno FO] a projednání možnosti smírného řešení sporu. [jméno FO] žalobce zároveň upozornil, že pokud neposkytne potřebou součinnost, řízení zastaví dle § 14 odst. 1 písm. b) ZFA. Žalobce účast na ústním projednání věci přípisem ze dne [datum] odmítl s tím, že nejsou dány zákonné předpoklady pro nařízení ústního jednání a tento svůj názor řádně zdůvodnil. Dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-15 zaslal [jméno FO] žalobci opakovanou výzvu k podání ústního vysvětlení. [jméno FO] žalobce zároveň upozornil, že pokud neposkytne potřebou součinnost, řízení zastaví dle § 14 odst. 1 písm. b) ZFA. Dne [datum] podal žalobce k [jméno FO] stížnost proti jeho postupu v souladu s § 175 SprŘ a zároveň [jméno FO], mimo jiné, opět vyzval k odstranění nečinnosti v souladu s § 80 SprŘ. Na tuto stížnost [jméno FO] reagoval sdělením ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-17, ve které stížnost odmítl jako nedůvodnou. Téhož dne, tj. [datum] č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-18 vydal finanční arbitr usnesení o zastavení řízení podle § 14 odst. 1. písm. b) ZFA. Dne [datum] podal žalobce proti usnesení [jméno FO] o zastavení řízení námitky, o kterých [jméno FO] rozhodl dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-20 tak, že je zamítl a své usnesení o zastavení řízení ze dne [datum] č.j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-18 potvrdil. 6. [jméno FO] šlo o řízení před Městským soudem v Praze, pak mezi účastníky řízení není sporu, že dne [datum] podal žalobce proti usnesení [jméno FO] o zastavení řízení žalobu podle § 65 s. ř. s. k Městskému soudu v Praze. K výzvě soudu ze dne [datum] žalobce sdělil, že trvá na ústním projednání věci. Dne [datum] žalobce obdržel prostřednictvím Městského soudu v Praze vyjádření žalovaného k žalobě. Další úkon ve věci učinil Městský soud v Praze až dne [datum], tedy po více jak 3 letech, kdy žalobce informoval o novém složení specializovaného senátu a s ohledem na stáří věci jej vyzval k vyjádření, zda trvá na ústním projednání věci. Žalobce na výzvu soudu reagoval dne [datum] s tím, že na ústním projednání věci netrvá. Zároveň poukázal na aktuální judikaturu ve věci, která svědčila ve prospěch jeho žalobního návrhu. Městský soud vydal ve věci dne [datum] rozsudek, ve kterém shledal postup [jméno FO] za nezákonný a usnesení [jméno FO] ze dne [datum] č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-20 zrušil. Rozsudek nabyl dne [datum] právní moci.

7. Jak soud zjistil z rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], že v něm uvedený soud konstatoval, že žalobcův návrh na zahájení řízení ze dne [datum] na vydání bezdůvodného obohacení je postaven na zcela jednoznačném a určitém tvrzení žalobce spočívajícím v neplatnosti pojistné smlouvy, když v něm žalobce podrobným a srozumitelným způsobem specifikoval, v čem konkrétně neplatnost pojistné smlouvy spatřuje, a to např. v absenci pojmového znaku pojišťovací činnosti v pojistné smlouvě (přenesení a převzetí rizika); ve zdánlivosti závazkového vztahu v pojistné smlouvě; uzavření pojistné smlouvy s osobou bez právní subjektivity a tzv. „non-subjektem“; v nedostatku podstatných obsahových náležitostí pojistné smlouvy, která neobsahuje dostatečně konkrétně vymezený rozsah pojistného plnění ani způsob, jakým se oprávněná osoba podílí na výnosech pojistitele; nevyplývá z ní, co jsou to počáteční a akumulační podílové jednotky; za neurčitá žalobce měl i smluvní ujednání o poplatku na pokrytí počátečních nákladů. K návrhu na zahájení řízení žalobce doložil přílohy, a to plnou moc advokáta, pojistnou smlouvu, pojistné podmínky, výzvu adresovanou osobě na řízení zúčastněné k vydání bezdůvodného obohacení a vyjádření této osoby na řízení zúčastněné. Ohledně ostatních důkazů navržených v textu návrhu (výpisy z obchodního rejstříku ČR a obchodního rejstříku Nizozemí) požádal [jméno FO], aby je obstaral. Vady návrhu, které byly [jméno FO] žalobci oprávněně vytčeny ve výzvách ze dne [datum] (absence podpisu na návrhu na zahájení řízení) a ze dne [datum] (nesrovnalosti ve výši požadovaného bezdůvodného obohacení), žalobce svými podáními ze dne [datum] a ze dne [datum] beze zbytku odstranil. Podle názoru Městského soudu v Praze podaný návrh žalobce k [jméno FO] ve znění jeho doplnění ze dne [datum] a [datum], vykazoval veškeré obligatorně stanovené náležitosti podle § 10 odst. 1 ZFA, když kromě formálních náležitostí (označení účastníků, datum a podpis žalobce, resp. jeho právního zástupce podle § 10 odst. 1 písm. a), h) ZFA) splňoval i obsahové náležitosti (úplné a srozumitelné vylíčení rozhodných skutečností, tj. popis jednotlivých důvodů označených jako námitky proti smlouvě, v nichž žalobce spatřuje neplatnost pojistné smlouvy; taktéž bylo v návrhu uvedeno, čeho se jím žalobce domáhá, tj. vydání konkrétně vypočteného bezdůvodného obohacení s příslušenstvím, jehož výše byla následně k oprávněné výzvě [jméno FO] žalobcem vyjasněna; součástí návrhu bylo i prohlášení, že žalobce nepodal v téže věci žalobu k soudu či rozhodčímu soudu nebo rozhodci a že neuzavřel s osobou na řízení zúčastněnou dohodu o mimosmluvním vyrovnání a že si je vědom závaznosti nálezu); taktéž byly k návrhu doloženy zákonem vyžadované přílohy, a to doklad o tom, že osoba na řízení zúčastněná byla neúspěšně vyzvána k nápravě, důkazní prostředky jako pojistka, pojistná smlouva, pojistné podmínky, výzva osobě na řízení zúčastněné k vydání bezdůvodného obohacení a její vyjádření a plná moc právního zástupce žalobce podle § 10 odst. 1 písm. b), d), g) ZFA. Navíc k výzvě [jméno FO] ze dne [datum] osoba na řízení zúčastněná [jméno FO] dne [datum] doložila veškerou smluvní dokumentaci, veškerá oznámení a informace, které žalobci poskytovala v průběhu trvání pojistné smlouvy, uvedla, zda pojištění stále trvá, doložila platby pojistného a výběry žalobce, popsala a doložila mechanismus a výši veškerých nákladů a poplatků, a uvedla, zda pojišťovací zprostředkovatel při sjednávání pojistné smlouvy zaznamenal veškeré požadavky a potřeby žalobce související se sjednávaným pojištěním k předložení. Přesto [jméno FO] vyzval žalobce výzvou ze dne [datum] k odstranění nedostatků návrhu na zahájení řízení, když požadoval doplnění jednak rozhodných skutečností o průběhu předsmluvní fáze pojistné smlouvy, žádal zjistit, jak se zástupce osoby na řízení zúčastněné představil a co žalobci sdělil o subjektu, za který jedná; zda s ním zástupce osoby na řízení zúčastněné v předsmluvní fázi prodiskutoval jeho finanční a životní situaci, a aby uvedl důvody, které jej vedly k uzavření pojistné smlouvy. Žalobce v odpovědi ze dne [datum] bezezbytku na výzvu reagoval, když zopakoval, že klíčovou otázkou v dané věci je právní posouzení (ne)platnosti pojistné smlouvy; vysvětlil, že si s ohledem na časový odstup na průběh předsmluvní fáze nepamatuje; a že byl přesvědčen o tom, že pojistnou smlouvu uzavírá s českým subjektem, samotnou smlouvu uzavřel z důvodu, že chtěl zhodnotit své finanční prostředky a pojišťovací zprostředkovatel jej přesvědčil, že je pro něj sjednávaný produkt výhodný a vhodný. Dalším přípisem ze dne [datum] [jméno FO] žalobce vyzval, aby sdělil, z jakého důvodu požaduje vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka], ačkoliv z předloženého výpisu pojištění bylo zřejmé, že žalobce ke dni [datum] zaplatil pojistné pouze ve výši [částka]. I na uvedenou výzvu žalobce reagoval, když přípisem ze dne [datum] žalovanému odpověděl, že částka [částka] odpovídá zaplacenému pojistnému a omluvil se za omylem nesprávně uvedenou částku [částka] v návrhu. Žalobce reagoval i na další výzvy žalovaného, konkrétně na výzvu ze dne [datum], ve které se dotázal žalobce, zda pojistná smlouva stále trvá, jaká je výše odkupného, jaká je výše všech plateb uskutečněných žalobcem a jaké náklady a poplatky mu byly v souvislosti s pojistnou smlouvou naúčtovány, ačkoli na stejný dotaz zodpověděla již osoba na řízení zúčastněná přípisem ze dne [datum]. Součástí výzvy byla pobídka žalovaného k vyjádření se k dosavadním skutkovým zjištěním, kdy žalovaný žalobce upozornil na vznesenou námitku promlčení, právní úpravu, kterou hodlá v otázce promlčení aplikovat a důsledky spočívající v tom, že v případě shledání pojistné smlouvy absolutně neplatnou by žalobci zůstal zachován maximálně nárok na vrácení veškerých platem pojistného uhrazených po datu [datum]. Reakce žalobce ze dne [datum] se pak týkala i odpovědi na předložený právní názor [jméno FO]. Přesto [jméno FO] bez bližšího odůvodnění vyzval žalobce podáním ze dne [datum] k poskytnutí ústního vysvětlení opět k okolnostem uzavření pojistné smlouvy, a to v obecné rovině, když požadoval jednou již žádané informace vztahující se k tzv. předsmluvní fázi řízení, byť žalobce již v podání ze dne [datum] ke stejné otázce konstatoval, že si s ohledem na značný časový odstup na tuto fázi řízení nepamatuje, což zopakoval i ve vyjádření ze dne [datum], ve kterém současně [jméno FO] předložil dokument „Vyjádření klienta k produktové smlouvě“. Soud se tak ve světle předchozí jasné odpovědi žalobce, v níž vyložil, že nemůže [jméno FO] podat doplňující informace o předsmluvní fázi řízení, když si na ně s ohledem na plynutí času nevzpomíná, jeví tento požadavek [jméno FO] jako nelogický. Navíc [jméno FO] nerozvedl, jaké skutečnosti týkající se nesrovnalostí ve vyjádření žalobce chtěl na ústním jednání zjišťovat a jak by jejich zjištění nebo naopak nezjištění mělo ovlivnit jeho další postup. [jméno FO] věděl, že žalobce důvodnost nařízení ústního vysvětlení rozporuje a na základě jaké argumentace. Ani v napadeném usnesení tuto otázku dostatečně neodůvodnil, když pouze obecně uvedl, že reakce žalobce v daném řízení jsou prakticky hodné a vyjádřeními navrhovatelů v dalších řízeních. [jméno FO] zjistil nesrovnalosti či nepřesné uvedení rozhodných skutečností v posuzované věci, měl na ně žalobce výslovně upozornit a následně vyhodnotit, zda takové nedostatky byly odstraněny a zda lze v řízení pokračovat. Konkrétní důvody podání ústního vysvětlení odůvodňující potřebu poskytnutí této formy součinnosti žalovaný neuvedl, ani v souvislosti s výzvou ze dne [datum]. [jméno FO] ani prostřednictvím uvedené výzvy nekonkretizoval, jaké skutečnosti hodlá zjišťovat a proč považuje žalobcem zaslané odpovědi za nedostatečné. Ani implicitně tak nelze posoudit, zda [jméno FO] mohl následně přistoupit k zastavení řízení, nejsou-li zřejmé konkrétní důvody požadavku na poskytnutí potřebné součinnosti žalobcem a není-li vyloženo, proč údajná chybějící tvrzení [jméno FO] neumožňují o návrhu meritorně rozhodnout. Skutečnost, že předmětem ústního slyšení měla být i otázka běhu promlčecí doby, byla [jméno FO] poprvé zmíněna až v prvoinstančním rozhodnutí. Ani z tohoto rozhodnutí však nevyplynulo, jaké konkrétní okolnosti chtěl [jméno FO] prověřovat pro účely posouzení subjektivní promlčecí doby a proč [jméno FO] zjištěné skutečnosti nepostačovaly k tomu, aby mohl případnou námitku promlčení posoudit, ačkoliv se žalobce i k uvedené otázce opakovaně a jednoznačně vyjádřil jak v návrhu na zahájení řízení ze dne [datum], tak i ve vyjádření ze dne [datum], kde setrval na své argumentaci. Městský soud v Praze konstatoval, že na základě shora uvedené se jeví po několikáté opakovaná žádost k uvedení okolností uzavření pojistné smlouvy, jakož i dalších skutečností zmíněných ve výzvě ze dne [datum] i ve výzvě ze dne [datum] jako ryze účelová. Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí jasně konstatoval, že žalobce po celou dobu řízení před [jméno FO] řádně s [jméno FO] spolupracoval, na veškeré jím zaslaná vyjádření a výzvy adekvátně reagoval a že naopak to byl [jméno FO], který vůči žalobci uplatňoval opakované a ryze obecně formulované požadavky aniž by jakkoliv vysvětlil, jaké konkrétní okolnosti potřebuje znát a hlavně z jakého důvodu mu nepostačují dosud zjištěné okolnosti případu k rozhodnutí ve věci samé. Ze správního spisu ani ze správních rozhodnutí není zřejmé, z jakého skutkového či právního důvodu [jméno FO] shledal podání ústního vysvětlení za potřebné pro vydání meritorního rozhodnutí ve věci. Žalobce přitom v posuzované věci namítal nečinnost [jméno FO], neboť konečné rozhodnutí nevydal ve lhůtě 90 dnů poté, co shromáždil podklady nutné pro vydání rozhodnutí a současně porušil i povinnost vydat rozhodnutí bez zbytečného odkladu, když mezi jednotlivými úkony [jméno FO] vůči žalobci byly mnohaměsíční prodlevy.

8. Jak soud zjistil z rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zamítl kasační stížnost [jméno FO] proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], když jednoznačně konstatoval, že se zřetelem k obsahu spisu nelze souhlasit s tím, že by žalobce nespolupracoval s [jméno FO], resp. že by na jím zaslané výzvy adekvátně nereagoval. Podle NSS to byl právně [jméno FO], jenž vůči žalobci uplatňoval opakované a obecně formulované požadavky, aniž by vysvětlil, jaké konkrétní okolnosti potřebuje znát, resp. z jakého důvodu mu nepostačují dosud zjištěné okolnosti k rozhodnutí předmětné věci. Kasační soud jednoznačně konstatoval, že i [jméno FO] muselo být na základě předmětného návrhu žalobce ze dne [datum] zřejmé, o jaké skutečnosti žalobce opírá svůj nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Uvedenou skutečností byla tvrzená neplatnost pojistné smlouvy, přičemž žalobce v podaném návrhu (a jeho doplněních) specifikoval, v čem konkrétně předmětnou vadu neplatnosti spatřuje (mimo jiné v tom, že pojistitel je entitou bez právní subjektivity, a tudíž bez způsobilosti k právním úkonům, přičemž konkretizoval i další důvody neplatnosti), reagoval, sdělil správnímu orgánu důvody, na kterých staví neplatnost předmětné smlouvy, přičemž správní orgán nevysvětlil, z jakého důvodu mu nepostačují dosud zjištěné okolnosti k rozhodnutí předmětné věci. [jméno FO] pak šlo o důvod nařízení ústního vysvětlení spočívající v rozptýlení rozporů mezi podanými vyjádřeními žalobce, pak tyto rozpory stěžovatel náležitě nekonkretizoval. 9. [jméno FO] šlo o následující řízení před [jméno FO], rovněž o jeho průběhu nebylo mezi účastníky řízení sporu, když [jméno FO] dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-33, zaslal žalobci sdělení o pokračování v řízení a zároveň jej opět vyzval k vyjádření a předložení podkladů. Žalobce požádal dne [datum] o prodloužení lhůty, čemuž [jméno FO] dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-36 vyhověl. Dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-37 vydal [jméno FO] rozhodnutí o námitkách, kterým vyhověl námitkám žalobce podaným dne [datum] a zrušil své usnesení o zastavení řízení ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-18. Na výzvu [jméno FO] ze dne [datum] žalobce reagoval vyjádřením ze dne [datum], ve kterém zároveň uvedl, že s Institucí intenzivně jedná o smírném ukončení sporu. Jednání o smíru bylo iniciováno institucí, nikoliv [jméno FO]. Dne [datum] došlo mezi žalobcem a institucí k uzavření dohody o narovnání, na základě které instituce žalobci uhradila spornou částku v plném rozsahu. O tom byl [jméno FO] ze strany žalobce vyrozuměn dne [datum], kdy žalobce vzal svůj návrh v plném rozsahu zpět. [jméno FO] dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271-48 vydal rozhodnutí o zastavení řízení, které bylo žalobci doručeno dne [datum]. 10. [jméno FO] šlo o právní základ nároku, pak řízení před [právnická osoba] ním související řízení před Městským soudem v Praze tak trvalo od [datum] do [datum], tj. 6 let, 3 měsíce a 3 dny. Soud je toho názoru, že sic délku uvedeného řízení nelze považovat za přiměřenou, což konstatovala v rámci předběžného řízení i žalovaná a žalobci se omluvila. Soud vzal na zřetel skutečnost, že od zahájení řízení dne [datum] do vydání rozhodnutí o námitkách proti usnesení o zastavení řízení dne [datum] (tedy za více než 2 roky) [jméno FO] nevydal ve věci. Významný podíl na délce řízení pak měl i Městský soud v Praze, který ve věci, v níž se nekonalo žádné ústní jednání, rozhodl až po více než 44 měsících, když řízení bylo zahájeno dne [datum] a rozsudek ve věci byl vydán dne [datum]. Žalobce za řízení před finančním arbitrem a Městským soudem v Praze uplatnil u žalované nemajetkovou újmu podle § 13 odst. 1 věta třetí a § 31a ZOdpŠk a podle článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod, a jeho výši stanovil v souladu se stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], spis. zn. Cpjn 206/2010, uveřejněného pod číslem 58/2011 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek (dále jen „Stanovisko“), které na daný spor dopadá. V souladu se Stanoviskem se za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení zásadně přiznává finanční zadostiučinění, přičemž vznik nemajetkové újmy se neprokazuje, neboť vzniká samotným porušením základních práv a svobod. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel žalobce ze Stanoviska a § 31a ZOdpŠk, přičemž v souladu s Nálezem Ústavního soudu ČR sp. zn. II. ÚS 570/2020, popř. nálezem IV. ÚS 2404/21 ze dne [datum], považoval řízení před finančním arbitrem a soudní přezkum rozhodnutí [jméno FO] za jeden celek.

11. Jak soud zjistil z výzvy žalobce adresované žalované ze dne 22. 8 2023 a doručenky, z vyrozumění Ministerstva financí o přijetí žádosti ze dne [datum], z vyrozumění žalobci ze dne [datum] a doručenky, že podle § 14 OdpŠ žalobce uplatnil nárok u žalované přípisem ze dne [datum], který byl žalované doručen prostřednictvím datové schránky dne [datum]. Žalovaná nárok žalobce předběžné projednala a ve svém vyjádření ze dne [datum], odeslaném a doručeném žalobci dne [datum], konstatovala, že „v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu ustanovení § 13 odst. 1 věty třetí zákona o náhradě škod tím, že namítanou celkovou délku řízení 75 měsíců a 3 dny lze již považovat za nepřiměřenou.“ Žalovaná zároveň uvedla, že „za nesprávný úřední postup se Ministerstvo financí omlouvá“. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že při zohlednění závažnosti vzniklé újmy a okolností, za nichž k nemajetkové újmě došlo, je na místě poskytnout žalobci zadostiučinění v penězích, neboť samotné konstatování porušení práva se jeví jako nedostačující. Žalovaná při vyčíslení náhrady škody vycházela ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum], a dospěla k závěru, že základní výše náhrady činí [částka]. Takto vyčíslenou částku ponížila o 50 % na konečných [částka], což odůvodnila složitostí řízení, významem pro poškozeného, jednáním poškozeného v průběhu řízení a jednáním orgánů státní správy, včetně soudů. Žalobce potvrdil přijetí částky [částka] od žalované.

12. Jak soud zjistil z rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka], z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], a z nesporných tvrzení účastníků, že délka řízení 6 let, 3 měsíce a 3 dny je nepřiměřeně dlouhá a že je na místě, neboť samotné konstatování porušení práva a omluva není v daném případě dostačující a že výpočet základní výše peněžitého zadostiučinění v souladu se Stanoviskem činí [částka], přičemž žalobce nerozporuje aplikaci spodní hranice stanoveného rozmezí.

13. Mezi účastníky řízení byla sporná otázka úpravy základní výše kompenzace nemajetkové újmy, když žalovaná měla za to, že základní výši kompenzaci je třeba snížit o 50% se zřetelem ke složitosti řízení, význam řízení pro poškozeného, jednání poškozeného v průběhu řízení a jednání orgánů státní správy, včetně soudů. Žalobce měl naproti tomu za to, že základní výši nemajetkové újmy je nutno naopak zvýšit, a to s ohledem na přístup žalobce k první fázi řízení před [jméno FO], aktivní obranu žalobce proti nezákonnému postupu [právnická osoba] ohledem na hrubě nekompetentní postup [jméno FO] v první fázi řízení. V souladu s § 31a odst. 3 OdpŠk platí, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Žalobce se snížením základní výše náhrady nemajetkové újmy o 50% nesouhlasil, když řízení trvalo 75 měsíců a 3 dny, což je délka, která 3x přesahuje délku řízení, kterou je možno reálně očekávat (24 měsíců). Délku řízení je tak dle žalobce možno označit za extrémní; to i s ohledem na skutečnost, že šlo o řízení před [jméno FO], kde se rozumně očekávalo rozhodnutí během několika měsíců. 14. [jméno FO] šlo o složitost řízení, [jméno FO] je specializovaný orgán pro řešení spotřebitelských sporů v oblasti životního pojištění, a to s účinností od listopadu 2013. Předmětný spor se týkal zejména právního posouzení otázky, zda pojistnou smlouvu uzavřel za pojistitele subjekt mající právní subjektivitu, či nikoliv. Soud má za to, že [jméno FO] podklady a argumentaci obdržel již při zahájení řízení. Žalobce v řízení poskytoval potřebnou součinnost a snažil se aktivně o urychlení řízení. Skutečnost, že žalobce žádal dne [datum] [jméno FO] o prodloužení lhůty k předložení podkladů, které [jméno FO] vyhověl a žalobce podklady předložil v rámci prodloužené lhůty dne [datum], nemělo na délku řízení u [jméno FO] zásadní vliv a šlo o právo žalobce požádat o prodloužení lhůty, stejně jako ve druhém případě, když požádal žalobce o prodloužení lhůty k vyjádření ve druhé fázi řízení před [jméno FO], kdy již aktivně jednal o uzavření smíru s institucí. Podklady požadované [jméno FO] dne [datum] předložil v rámci řádně prodloužené lhůty dne [datum], jak vyplynulo z přípisu [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-36.

15. Soud zamítl jako nadbytečný z důvodu hospodárnosti řízení důkaz spisem [jméno FO] sp. zn. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017, a zamítl rovněž důkaz spisem Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka], když mezi účastníky nebylo sporu o průběhu správního řízení a soud byl vázán právním názorem vyšších soudů, a to v konkrétním případě Městského soudu v Praze ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a Nevyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které se zásadním způsobem vyjádřily k průběhu řízení před [jméno FO].

16. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že [jméno FO] nevydal nález ani rozhodnutí o námitkách v zákonných lhůtách, tudíž žalobce uplatnil žalobou nemajetkovou újmu podle § 13 a § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění (dále jen „OdpŠk“). Soud vycházel ze skutečnosti, že žalovaná je podle § 6 odst. 1 a 3 OdpŠk příslušná k jednání jménem státu ve věcech náhrady škody způsobené rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem finančního arbitra. Podle § 15 odst. 1 ZFA platí, že [jméno FO] rozhoduje ve věci samé bez zbytečného odkladu nálezem, nejdéle však do 90 dnů od shromáždění všech podkladů nutných pro rozhodnutí; nelze-li ve zvlášť složitých případech, vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, lhůta se přiměřeně prodlouží, nejvýše o dalších 90 dnů. [jméno FO] účastníky řízení bezodkladně vyrozumí o prodloužení lhůty a její délce. Podle znění § 16 odst. 2 ZFA pak platí, že [jméno FO] rozhodnutím o námitkách nález potvrdí nebo změní, nebo usnesení potvrdí, změní nebo zruší. [jméno FO] rozhodne o námitkách do 30 dnů ode dne jejich doručení arbitrovi; ve zvlášť složitých případech rozhodne nejdéle do 60 dnů; nelze-li vzhledem k povaze věci rozhodnout ani v této lhůtě, může ji [jméno FO] přiměřeně prodloužit. Soud vzal na zřetel, že [jméno FO] je podle § 1 odst. 1 ZFA mimosoudní orgán k řešení sporů na finančním trhu, který bezplatně rozhoduje spory mezi zákazníky a finančními institucemi ve stejném rozsahu jako obecný soud. [jméno FO] závazně rozhoduje soukromoprávní spory podle platných ustanovení ZFA a SprŘ, avšak nedisponuje podobnými prostředky a procesními pravidly jako obecný soud, který rozhoduje podle právních předpisů upravujících občanské soudní řízení. Navíc řízení před [jméno FO] si mohou spotřebitelé zvolit jako alternativu k civilnímu soudnímu řízení, když v řízení před [jméno FO] nemá navrhovatel důkazní povinnost jako v řízení před soudem, kde musí svůj nárok prokázat a na podporu svých tvrzení předkládat důkazy. V řízení před [jméno FO] se uplatňuje především zásada vyšetřovací, kdy [jméno FO] není podle § 12 odst. 3 ZFA vázán návrhem a omezen důkazy navrhovatele, nýbrž sám si aktivně opatřuje a volně hodnotí důkazy, což přispívá k ochraně spotřebitele, jenž vždy nemusí být schopen správně označit důkazy hovořící v jeho prospěch. Řízení před [jméno FO] mohou spotřebitelé zvolit jako alternativu k civilnímu řízení u soudu. Absolvování řízení před [jméno FO] není nezbytnou podmínkou pro přístup k soudu a zároveň soudní řízení na řízení před [jméno FO] nenavazuje podle např. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který charakterizuje okruh působnosti [jméno FO] z hlediska procesních prostředků, které [jméno FO] používá, tím, že řízení před ním je fakultativní, tj. není povinné a navrhovatel má volbu, zda se návrhem na zahájení řízení obrátí na arbitra, anebo na soud, a je návrhové podle § 8 a § 14 ZFA, tj. nejedná se o řízení ve smyslu Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod vyhlášené Sdělením federálního ministerstva zahraničních věcí č. 209/1992 Sb. a nevztahuje se tak na něj ani stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn.: Cpjn 206/2010 (dále jen „stanovisko“), které podává vodítka, jakým způsobem má soud posoudit přiměřenost délky řízení (zohlednění celkové délky řízení, započtení doby, po kterou v řízení figuroval právní předchůdce apod.) a jak stanovit výši přiměřeného zadostiučinění (náležitosti hodnocení výše zadostiučinění, jeho snížení apod.). Stanovisko tak stanoví „silnou, ale vyvratitelnou domněnku“, že nepřiměřená délka řízení znamená pro stěžovatele morální újmu a žádné důkazy v tomto ohledu se v zásadě nevyžadují, neboť újma vzniká samotným porušením práva účastníka řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě, k čemuž dospěl i Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], kdy judikoval, že „porušil-li správní orgán ve správním řízení povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě, jde sice o nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 OdpŠk, avšak vyvratitelná domněnka se neuplatní. V tomto případě se tak nemůže jednat o řízení za nepřiměřenou délku řízení podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk. Do úvahy zde připadá nesprávný úřední postup podle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk. Jsou tak postižitelné pouze průtahy v řízení, tedy ty situace, kdy správní orgán porušil povinnost učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Skutková podstata nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 věty druhé OdpŠk spočívající v překročení zákonné lhůty stanovené pro úkon či vydání rozhodnutí však v sobě automaticky nezahrnuje skutkovou podstatu nesprávného úředního postupu podle § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk spočívající v nepřiměřeně dlouhé délce řízení, ale jedná se o zcela samostatnou skutkovou podstatu.

17. Soud žalobě jako důvodné vyhověl výrokem I. tohoto rozsudku se zřetelem ke skutkovému stavu ve věci nepochybně prokázanému, když vycházel i z právního názoru vyšších soudů shora uvedených, ze kterých jednoznačně vyplynulo, že žalobce svým postupem v rámci předmětného řízení poskytoval [jméno FO] potřebnou součinnost, podílel se aktivně na shromáždění podkladů nezbytných pro vydání nálezu, avšak řízení před [jméno FO] a soudy trvalo přesto 6 let, 3 měsíce a 3 dny, což soud se zřetelem ke skutkovým zjištěním hodnotil jako zcela nepřiměřenou dobu. Soud má za to, že v daném případě si byla i žalovaná vědoma existence nepřiměřeně dlouhé doby, tudíž nejenže se žalobci omluvila, avšak poskytla mu i náhradu nemajetkové újmy ve výši [částka], když sama konstatovala, že poskytnutí peněžitého zadostiučinění je na místě, neboť samotné konstatování porušení práva a omluva není v daném případě dostačující. 18. [jméno FO] šlo o výpočet základní výše peněžitého zadostiučinění v souladu se Stanoviskem, tato činila [částka], za délku řízení v trvání 75 měsíců a 3 dny tak činí [částka], tj. 6 let [částka], 3 měsíce [částka] a 3 dny [částka], soud má na rozdíl od žalované, která základní výši kompenzace snížila o 50% se zřetelem na složitost řízení, význam řízení pro poškozeného, jednání poškozeného v průběhu řízení a jednání orgánů státní správy soudů, za to, že je třeba základní výši nemajetkové újmy zvýšit se zřetelem k přístupu žalobce na počátku řízení před [jméno FO] a jeho aktivní obraně proti nezákonnému postupu [právnická osoba] ohledem na zcela nevhodný a účelový postup [jméno FO] vůči žalobci. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk platí, že při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Soud má za to, že žalovaná v rámci předběžného projednání nároku žalobce neodůvodnila 50% snížení základní výše kompenzace nemajetkové újmy a jaké konkrétní důvody jí ke snížení kompenzace vedly. Soud vycházel z prokázané skutečnosti, že řízení trvalo 75 měsíců a 3 dny, což je délka, která 3x přesahuje délku řízení, kterou je možno reálně očekávat (24 měsíců). Délku řízení lze v daném případě považovat za nepřiměřenou i se zřetelem ke skutečnosti, že se jednalo o řízení před [jméno FO], kde se rozumně očekávalo rozhodnutí během několika měsíců. [jméno FO] je specializovaný orgán pro řešení spotřebitelských sporů v oblasti životního pojištění s účinností od listopadu 2013. Předmětný spor se týkal zejména právního posouzení otázky, zda pojistnou smlouvu uzavřel za pojistitele subjekt mající právní subjektivitu, či nikoliv. [jméno FO] veškeré podklady a argumentaci obdržel při zahájení řízení. V řízení nevyšla najevo žádná skutečnost, která by jakkoliv odůvodňovala vyšší než obvyklou složitost řízení. Soud má za to, že řízení nebylo složité vzhledem k jeho předmětu, o kterém jedná [jméno FO] pravidelně, tudíž má o dané věci ustálený právní názor, není proto důvod z důvodu složitosti řízení jakkoliv upravovat základní výši peněžité kompenzace nemajetkové újmy. Jak konstatovaly ve svých rozhodnutích vyšší soudy uvedené shora, žalobce v řízení poskytoval potřebnou součinnost a aktivně se snažil o zrychlení řízení, když [jméno FO] opakovaně vyzýval k odstranění nečinnosti a k vydání rozhodnutí výzvami ze dne [datum] a ze dne [datum]. V první fázi řízení před [jméno FO] žalobce jednou, a to dne [datum] požádal [jméno FO] o prodloužení lhůty k předložení podkladů, které [jméno FO] vyhověl a žalobce podklady předložil v rámci prodloužené lhůty dne [datum], jak vyplynulo z přípisu [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-3. V druhém případě požádal žalobce o prodloužení lhůty k vyjádření ve druhé fázi řízení před [jméno FO], kdy již aktivně jednal o uzavření smíru s institucí, avšak nikoliv díky [jméno FO]. Podklady požadované [jméno FO] dne [datum] předložil v rámci prodloužené lhůty dne [datum] podle přípisu [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [jméno FO]/SR/ZP/271/2017-36. Několikadenní prodloužení délky řízení způsobené žádostí žalobce o prodloužení lhůty k předložení podkladů, ke kterému vždy došlo se souhlasem [jméno FO] v rámci jím prodloužené lhůty, nemohlo mít zásadní vliv na délku řízení před [jméno FO] a není proto žádný důvod jakkoliv upravovat výši základní peněžité kompenzace nemajetkové újmy. Soud má za to, že žalobce se aktivně snažil v řízení u [jméno FO] o jeho rychlý průběh, když opakovaně vyzýval [jméno FO] k odstranění jeho nečinnosti. Soud má za to, že je zde namístě zvýšení základní výše peněžité kompenzace nemajetkové újmy o 10%. Navíc se žalobce musel bránit proti nezákonnému rozhodnutí [jméno FO] o zastavení řízení, tudíž je namístě ocenit tuto snahu zvýšením základní výše peněžité kompenzace nemajetkové újmy o 10%, když uvedené jednání žalobce vyžadovalo zvýšenou procesní aktivitu v řízení, komunikaci s právním zástupcem a v neposlední řadě i finanční zatížení s právním zastoupením spojené. Soud má za to, že by se nadále žalobce bez právního zastoupení v řízení před [jméno FO] svého práva nedomohl v důsledku obstrukčního a nekompetentního chování [jméno FO]. Skutečnost, že se žalobce bránil nezákonným výzvám [jméno FO], nelze přičítat k tíži žalobce, jenž se domáhal náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem [jméno FO] a soudů. Řízení před [jméno FO] v 1. fázi bylo zatíženo neodůvodněnými průtahy, kdy [jméno FO] několik měsíců nereagoval na přípisy žalobce, když např. na výzvu k odstranění nečinnosti ze dne [datum] [jméno FO] reagoval až po 10 měsících, a to dne [datum]. Řízení před [jméno FO] bylo nesystematické, když [jméno FO] požadoval po žalobci nové a nové úkony a podklady, jejichž potřebu navíc řádně neodůvodnil. Úkony, které [jméno FO] po dobu trvání řízení činil, byly spíše administrativního, popř. procesního charakteru. [jméno FO] neučinil ve věci žádné meritorní rozhodnutí a z jeho úkonů je patrné, že ani neměl snahu řízení k meritornímu rozhodnutí dovést. [jméno FO] v řízení žalobce dlouhodobě a hluboce frustroval, byl jím zklamán, neboť místo toho, aby [jméno FO] řešil jeho věc časově i finančně efektivně, jak předpokládá Směrnice pro alternativní řešení spotřebitelských sporů, musel žalobce snášet nedůvodné průtahy v řízení, proti kterým se sice snažil prostřednictvím svého právního zástupce bránit, avšak bezvýsledně, čelil opakovaným výzvám vyžadujícím součinnost, která však nebyla souladná s obecnými principy správního řízení a hraničila s šikanózním přístupem, a musel čelit i opakovaným hrozbám [jméno FO], že řízení zastaví, což se nakonec i stalo. Uvedený stav vyžadoval, aby se žalobce nezákonnému rozhodnutí [jméno FO] o zastavení řízení bránil žalobou u Městského soudu v Praze a dosáhl tak zrušení usnesení o zastavení řízení a pokračování v řízení před [jméno FO]. Navíc v řízení bylo prokázáno, že Městský soud v Praze v řízení o žalobě proti usnesení [jméno FO] o zastavení řízení nepostupoval řádně, když rozhodnutí ve věci vydal až po 44 měsících, a to i přesto, že ve věci nebylo nařízeno ani jedno ústní jednání a soud rozhodoval pouze na základě písemných podkladů, které měl k dispozici v okamžiku podání žaloby. Z uvedeného jednoznačně plyne jak nekompetentní přístup [jméno FO], tak liknavý postup Městského soudu v Praze, jenž zcela zásadním způsobem přispěl k nepřiměřené délce řízení. [jméno FO] a Městského soudu v Praze nemůže vést ke snížení základní výše kompenzace vzniklé nemajetkové újmy. Naopak hrubě nekompetentní postup [jméno FO] v první fázi řízení, jak je popsán v rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], tak v rozsudku Nejvyššího správního soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], je důvodem pro zvýšení základní výše kompenzace o 20%. Soud vzal zřetel na skutečnost, že žalobce se na [jméno FO] obrátil v situaci, kdy měl důvodné pochybnosti o platnosti pojistné smlouvy, kterou uzavřel s institucí s cílem vytvořit si finanční rezervu do budoucnosti a kdy se obával, že by o naspořené prostředky ve výši [částka] mohl přijít. [jméno FO] jako specializovaný státní orgán kompetentní rozhodovat spotřebitelské spory v oblasti životního pojištění, představoval pro žalobce garanci snadnějšího a rychlejšího přístupu ke spravedlnosti ve sporu žalobce s institucí. Žalobce měl na výsledku řízení zájem, aktivně se snažil o urychlení řízení a následně aktivně brojil proti nezákonnému zastavení řízení. K hájení svých práv angažoval právního zástupce, ačkoliv to tento typ řízení nevyžaduje. V neposlední řadě žalobce i aktivně jednal s institucí o smírném vyřešení sporu, a to aniž by [jméno FO] smírné řešení sporu jakkoliv inicioval. Pro žalobce měl spor vyšší význam než běžný, tudíž nebyl důvod pro snížení základní kompenzace nemajetkové újmy z důvodu nižšího významu řízení pro žalobce, jak činila žalovaná. Při stanovení výše zadostiučinění vycházel soud, stejně jako žalobce a v neposlední řadě i žalovaná, ze Stanoviska a § 31a OdpŠk, přičemž v souladu s Nálezem ÚS považoval řízení před [jméno FO] a soudní přezkum jako jeden celek, když kompenzace za rok činila [částka], za měsíc činila [částka], za den trvání řízení činila [částka]. Celková doba řízení činila 75 měsíců a 3 dny. Kompenzace za první dva roky, tj. za 24 měsíců snížená o 50% činila částku [částka]. Kompenzace za zbývajících 51 měsíců řízení činila částku [částka]. Kompenzace za zbývající 3 dny řízení činila [částka], tudíž základní kompenzace činila částku [částka], přičemž navýšení základní kompenzace z důvodu, že se žalobce aktivně snažil odstranit nečinnost [jméno FO], činilo 10%, dále se snažil aktivně brojit proti nezákonnému zastavení řízení žalobou podanou proti rozhodnutí [jméno FO], tudíž navýšení činilo dalších 10%, v neposlední řadě [jméno FO] zapříčinil délku trvání svým hrubě nekompetentním vedením řízení, tudíž navýšení činilo 20%. Soud kompenzaci tudíž navýšil zcela důvodně o 40%, tj. na částku [částka]. Soud vzal zřetel na skutečnost, že žalovaná v rámci předběžného projednání uhradila žalobci částku [částka], o kterou žalobce svůj nárok snížil, když žalobou požadoval částku [částka].

19. Z výše uvedených důvodů soud rozhodl na základě provedeného dokazování tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, kterým žalobě zcela vyhověl, neboť dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, když byly kumulativně splněny zákonné podmínky pro přiznání náhrady nemajetkové újmy, a to nepřiměřená délka řízení před [jméno FO] a soudy, dále vznik újmy žalobci, dále příčinná souvislost mezi nepřiměřenou délkou řízení a vzniklou nemajetkovou újmou žalobce.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem II. tohoto rozsudku podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit ve věci zcela úspěšnému žalobci na nákladech řízení částku [částka]. Náklady řízení představovaly jednak odměnu advokáta za čtyři úkony po [částka], tj. [částka] podle § 6an vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, (převzetí a příprava věci, sepis žaloby, účast u jednání soudu, předžalobní výzva). Dále za čtyři režijní paušály po [částka] podle § 13 cit. vyhl. a v neposlední řadě na nákladech soudního poplatku částku [částka].