27 C 84/2024 - 82

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Klárou Klečkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] o zaplacení 37 129 016 Kč s příslušenstvím + 7 000 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení 44 129 016 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 44 129 016 Kč od 5. 11. 2021 do zaplacení po žalované, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 900 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 3. 5. 2024 domáhal náhrady škody a nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí. Uvedl, že dne 1. 10. 2003 ve [adresa] vydala [tituly před jménem] [jméno FO], soudkyně [Anonymizováno] rozhodčí nález (dále jen „rozhodčí nález“) a usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 28. 5. 2004, č. j. [Anonymizováno], byla podle rozhodčího nálezu nařízena exekuce na majetek žalobce. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] pro vymožení jistiny ve výši 800 498 Kč s příslušenstvím a nákladů rozhodčího řízení ve výši 24 015 Kč. Exekuce byla na návrh žalobce částečně zastavena usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 9. 9. 2020, č. j. [Anonymizováno], v právní moci 3. 5. 2021, neboť soud dospěl k závěru, že rozhodčí nález byl vydán v rozporu se zákonem. Současně bylo v exekučním řízení vymoženo celkem 84 734,80 Kč, tudíž došlo k vymožení celé vymáhané pohledávky. Dále žalobce uvedl, že dne 15. 4. 2003 uzavřel spolu se svou manželkou a [jméno FO] smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou [jméno FO] jako povinný zřídil žalobci a jeho manželce věcné břemeno doživotního užívání v domě č. p. [Anonymizováno], bydlení, na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. a obci [adresa], též [Anonymizováno], k provozování podnikatelské činnosti. Od dubna 2004 podnikání provozovali, byli téměř bez dluhů kromě menších dluhů v řádu prvních desítkách tisíc korun. Dne 12. 9. 2003 [Anonymizováno] [právnická osoba], [tituly za jménem] zakoupil [Anonymizováno] a dne 14. 4. 2004 podal k Okresnímu soudu v [adresa] žalobu na určení neplatnosti věcného břemeno. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. 13 [právnická osoba]/2004. Věcné břemeno bylo z katastru nemovitosti na základě rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne 20. 1. 2006 sp. zn. 11 Co 350/2005 vymazáno a žalobce se se svou manželkou z hotelu vyklidili. Žalobce se v řízení úspěšně bránil dovoláním, nicméně i po zrušení rozsudku krajského soudu ze dne 20. 1. 2006 jim [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] neumožnil [Anonymizováno] nadále užívat. Nemovitost byla dána do užívání jiným subjektům, proti čemuž se žalobce svou manželkou bránili. Následně [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] sepsal s [tituly před jménem] [jméno FO] u soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] exekutorský zápis s přímou vykonatelností, podle kterého měl [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dlužit [tituly před jménem] [jméno FO] částku 6 500 000 Kč. Na základě exekutorského zápisu byla provedena exekuce na majetek [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] Žalobce následně podal na [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ke Krajskému soudu v [adresa] návrh na prohlášení konkursu, které záhy skončilo poté, co se ukázalo, že dluh vůči [tituly před jménem] [jméno FO] již neexistuje. Pohledávku z rozhodčího nálezu původní věřitel (oprávněný v exekuci) postoupil společnosti [právnická osoba] za částku 35 000 Kč a ta následně [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] dne 8. 2. 2012 za částku 135 000 Kč. [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] podal návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobce ke Krajskému soudu v [adresa] dne 10. 2. 2012. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [insolvenční spisová značka]. Konkursní správcem byl jmenován [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne 14. 3. 2012 žalobce podal k Obvodnímu soudu pro [adresa] žalobu na určení neplatnosti rozhodčího nálezu. Věc byla vedena pod sp. zn. [Anonymizováno]. V tomto řízení insolvenční správce následně vzal žalobu o určení neplatnosti rozhodčího nálezu zpět a řízení bylo zastaveno. Dne 10. 10. 2012 [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] postoupil pohledávku za žalobcem na [jméno FO]. Dne 14. 8. 2013 doc. [právnická osoba], [tituly za jménem] coby vlastník [Anonymizováno] koupil věcné břemeno užívání hotelu od insolvenčního správce, čímž věcné břemeno zaniklo, a to za kupní cenu 97 200 Kč. Žalobce podal žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy ke Krajskému soudu v [adresa], kterou soud zamítl. Věc byla vedena podpisovou značkou [incidenční spisová značka]. K průběhu exekučního řízení uvedl, že v něm od počátku zpochybňoval exekuční titul a opakovaně navrhoval zastavení řízení. Pokud by bylo exekuční řízení zastaveno ihned poté, co vznesl námitky nezákonnosti exekučního titulu, nemohl by [Anonymizováno] [právnická osoba], [tituly za jménem] koupit proti němu žádnou pohledávku způsobilou přivodit mu konkurs na majetek, neboť tak vysoký dluh u nikoho neměl. Jeho dluhy byly pouze drobné a ty splácel, tudíž nemohly přivodit konkurs na jeho majetek. Nezákonné rozhodnutí o nařízení exekuce tudíž považuje za příčinu, která způsobila, že mu bylo zabráněno v užívání věcného břemene od 10. 2. 2012 až do konce jeho života. Prodej věcného břemene mu způsobil škodu spočívající ve ztrátě příjmů z podnikání v prostorách zatížených věcným břemenem. Škodu požadoval za období od 10. 2. 2012 do 3. 11. 2021, a to ve výši 11 128 133 Kč, a následně za dobu do roku 2045 dalších 26 883 000 Kč, přičemž rok 2045 označil za rok jeho dožití dle průměrného věku dožití vypočteného [právnická osoba]. Škoda nadále narůstá, neboť z věcného břemene mohl mít pravidelné příjmy až do konce jeho života. Nemajetkovou újmu odůvodnil tím, že mu exekuce způsobila rozpad rodiny, ztrátu dobrého jména, nemožnost podnikat, nemožnost vzít si úvěr na pořízení bydlení pro rodinu, psychické útrapy, které trvaly od roku 2004 dosud a byly způsobeny prvotním šokem z chování exekutorských vykonavatelů při provádění exekuce. Další psychickou újmu utrpěl tím, že se nemohl dovolat spravedlnosti. Další trauma a stres měl z toho, že pohledávka z rozhodčího nálezu skončila až v rukách [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] a posloužila mu k dosažení jeho cíle zrušit věcné břemeno. Řízení trvalo 17 let a má za to, že mu náleží odškodnění z důvodu průtahu v řízení. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 3. 11. 2021. Žalovaná mu ve stanovisku ze dne 23. 2. 2022 sdělila, že vůči žalobci došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, za které je třeba považovat usnesení o nařízení exekuce co do částky 762 710,81 Kč s příslušenstvím. 2) Žalovaná navrhla žalobu zamítnout. Nesporovala, že u ní žalobce dne 3. 11. 2021 uplatnil žalobou uplatněné nároky. K projednání žádosti přistoupila dne 23. 2. 2022, přičemž konstatovala vydání nezákonného rozhodnutí, ale požadovanou náhradu škody a nemajetkové újmu žalobci ani částečně nepřiznala. Usnesení o nařízení exekuce ze dne 28. 5. 2004 měla shodně s žalobcem za nezákonné rozhodnutí, ale na rozdíl od žalobce pouze částečně. Dále sporovala existenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. Uvedla, že ušlý zisk vznikl přímo nebo v důsledku jednání [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], za které žalovaná neodpovídá. Ani pohledávka vzniklá na základě rozhodčího nálezu, který není validním exekučním titulem, nebrání podání insolvenčního návrhu. I co do částky, v níž byla exekuce částečně zastavena, pro podání insolvenčního návrhu pak není podstatné, jaká byla výše dlužné pohledávky. Podstatné je, že dlužník má více věřitelů peněžité závazky po dobu další než 30 dnů po splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Všechny tyto podmínky byly splněny. [Anonymizováno] [právnická osoba], [tituly za jménem] tak mohl odkoupit jakoukoliv jinou pohledávku. Pohledávka na něj byla postoupena již 8. 2. 2012., tj. i ta exekučně legálně postižitelná, který dne 10. 2. 2012 podal legálně insolvenční návrh. Kdokoliv další by byl oprávněn podat insolvenční návrh bez ohledu na platnost či neplatnost rozhodčího nálezu. Zamezení užívání věcného břemene a vznik tvrzené škody tak má příčinu mimo oblast činnosti žalované. U nároku na náhradu nemajetkové újmy žalovaná vznesla námitku promlčení s tím, že šestiměsíční lhůta pro předběžné projednání skončila dne 3. 5. 2022. Žaloba však byla podána až 3. 5. 2024. 3) Soud provedl dokazování a dospěl k následujícím skutkovým závěrům. 4) Dne 18. 5. 2004 podal oprávněný [právnická osoba] proti žalobci návrh na nařízení exekuce k Exekutorskému úřadu [adresa], soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO]. Rozhodčím titulem byl rozhodčí nález vydaný dne 1. 10. 2003 [Anonymizováno], který nabyl právní moci dne 22. 10. 2003, pro pohledávku ve výši 800 498 Kč, úroky z prodlení ve výši 1 267 Kč, úroky z prodlení ve výši 14,9 % ročně, které jsou specifikovány, dále pro náhradu poplatku za rozhodčí řízení ve výši 24 015 Kč a náhradu nákladů řízení ve výši 26 276 Kč. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 28. 5. 2004, č.j. [Anonymizováno], byla nařízena exekuce proti žalobci pro vymožení plnění dle rozhodčího nálezu. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Usnesení je v právní moci 4. 3. 2005. Žalobce se proti usnesení odvolal a podal návrh na zastavení exekuce. Uváděl, že je nemajetný, nemá žádné úspory, původně podnikal, o majetek přišel v důsledku druhotné platební neschopnosti a jeho majetek byl již jednou předmětem výkonu rozhodnutí. S ohledem na svou zadluženost podal ke Krajskému soudu v [adresa] návrh na prohlášení konkursu svůj majetek, který byl pro nedostatek majetku zamítnut. Krajský soud v [adresa] odvolání odmítl. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 17. 6. 2005 soud podání povinného obsahující návrh na zastavení exekuce odmítl s tím, že povinný blíže nespecifikoval věci, které podle jeho názoru nepodléhají exekuce. Dle přiloženého rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 23. 9. 2005, č. j. [Anonymizováno], v právní moci 7. 11. 2005, z opatrovnického řízení je u žalobce uvedeno, že v současné době je proti němu vedena řada exekucí, návrh na prohlášení konkursu byl zamítnut, protože otec neměl ani tolik majetku, aby jeho zpeněžením byly pokryty náklady konkursu. Dne 14. 3. 2012 žalobce podal návrh na zrušení exekuce. Uváděl, že rozhodčí nález není způsobilým exekučním titulem. Uvádí, že dne 14. 3. 2012 podal k Obvodnímu soudu pro [adresa] žalobu na určení neplatnosti rozhodčího nálezu, navrhl odložení exekuce do doby pravomocného rozhodnutí soudu o určení neplatnosti rozhodčího nálezu vydaného dne 1. 10. 2003. Dne 14. 3. 2012 žalobce podal k Obvodnímu soudu pro [adresa] návrh na určení neplatnosti rozhodčího nálezu. Usnesením ze dne 13. 3. 2012 soudní exekutor připustil, aby na místě oprávněného nadále vystupoval [Anonymizováno] [právnická osoba] [Anonymizováno], nar. [datum]. Soudní exekutor postoupil soudu dne 4. 7. 2012 návrh na zastavení exekuce, který žalobce podal dne 14. 3. 2012 k soudnímu exekutorovi. Oprávněný se vyjádřil k návrhu 6. 4. 2012 tak, že s ním nesouhlasil. Soud vrátil podání soudnímu exekutorovi. Řízení o neplatnost rozhodčího nálezu bylo vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno] u Obvodního soudu pro [adresa]. Usnesením soudního exekutora z 13. 8. 2012, č. j. [Anonymizováno] bylo provedení exekuce odloženo do rozhodnutí soudu o žalobě povinného na zrušení rozhodčího nálezu ze dne 14. 3. 2012. Řízení u Obvodního soudu pro [adresa] bylo zastaveno z důvodu zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 23. 9. 2013, na místě žalobce vystupoval [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], insolvenční správce žalobce, žalovaným byl [Anonymizováno]. Usnesení nabylo právní moci 17. 11. 2013. Žalobce se proti usnesení odvolal. Dne 26. 9. 2018 soud vyzval povinného, nechť ve lhůtě 10 dnů objasní, z jakého důvodu v podaném návrhu na zastavení exekuce uvedl, že nemá žádný postižitelný majetek, když ze zprávy úřadu práce vyplývá, že jeho poslední evidence v evidenci uchazečů o zaměstnání byla v době od 31. 1. 2017 do 31. 5. 2017 a poté nastoupil do zaměstnání u [Anonymizováno], [Anonymizováno]. V mezidobí [Anonymizováno]. [právnická osoba] [Anonymizováno] postoupil svou pohledávku za žalobcem na [tituly před jménem] [jméno FO]. Povinný dne 4. 10. 2018 sdělil, že nemá žádný majetek, trvá na návrhu na zastavení exekuce. Uvedl, že byl zaměstnán od 11. 9. 2017 do 28.2018 (chybí měsíc) u společnosti [Anonymizováno].[právnická osoba]., v současné době je nezaměstnaný. Zaslal soudu výpis z centrální evidence exekucí ze dne 26. 10. 2017, kdy proti jeho osobě bylo vedeno 12 exekucí. Dle rozvrhového usnesení z insolvence žalobce činily dluhy žalobce 4 811 940,58 Kč, které byly částkou 46 354,60 Kč uspokojeny, k uspokojení zbývá 4 765 585,98 Kč. Dle výpisu z centrální evidence exekucí k 26. 10. 2017 jsou u žalobce zapsány exekuce s datem zápisu od 28. 5. 2013 do 19. 10. 2017. Usnesením ze dne 15. 6. 2018 soudní exekutor rozhodl, že do řízení vstupuje na místo oprávněného [tituly před jménem] [jméno FO] kvůli tomu, že oprávněný zemřel. Oprávněný nesouhlasil s návrhem na zastavení exekuce dne 1. 8. 2018. Návrh byl doručen Exekutorskému úřadu pro [adresa] dne 18. 12. 2017. Usnesením ze dne 22. 1. 2019 byla exekuce na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne 28. 5. 2004 zastavena. Oprávněný podal dne 29. 1. 2019 návrh na vstup nového oprávněného [tituly před jménem] [jméno FO] do exekuce a současně se dne 31. 1. 2019 oprávněný proti usnesení o zastavení odvolal. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 27. 2. 2019, č.j. [Anonymizováno] bylo usnesení okresního soudu zrušeno a věc na, k dalšímu řízení. Usnesením ze dne 30. 4. 2019 bylo připuštěno, aby na místo dosavadního oprávněného vstoupil [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne 9. 9. 2020, č.j. [Anonymizováno], byla exekuce částečně zastavena do jistiny ve výši 762 710,81 Kč s úroky z prodlení ve výši 1 212,70 Kč a dalšími nevyčíslenými úroky, včetně nákladů rozhodčího řízení ve výši 22 881 Kč. Dle odůvodnění soud zkoumal pravomoc rozhodce a má za to, že rozhodce měl pravomoc k vydání rozhodčího nálezu pouze ve vztahu k nároku vyplývajícím z jedné smlouvy, ve zbytku pravomoc nebyla dána. Jedná se o dealerskou smlouvu, a dále ohledně nákladů rozhodčího řízení v poměrné části 22 881 Kč, tam ta pravomoc nebyla, z celkové hodnoty nákladů 24 015 Kč. Dále uvedl, že i přestože rozhodnutím bylo rozhodnuto pouze o částečném zastavení exekuce, v exekuci byla na povinném vymožena částka 84 734,80 Kč, je tedy zřejmé, že i po zohlednění nákladů exekuce došlo k vymožení celkové pohledávky a fakticky tak již exekuce skončila vymožením. Usnesení je v právní moci 3. 5. 2021. Proti rozhodnutí oprávněný podal odvolání. Krajský soud v [adresa] rozhodl dne 30. 3. 2021 tak, že usnesení soudu I. stupně potvrdil, v právní moci 3. 5. 2021. Oznámením o skončení exekuce z 1. 6. 2021 byla exekuce provedena ke dni 3. 5. 2021 (viz. spis Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [Anonymizováno]). 5) Dne 10. 2. 2012 [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] podal dne 10. 2. 2012 proti dlužníkovi – žalobci insolvenční návrh ke Krajskému soudu v [adresa]. Uvedl, že má pohledávku za žalobcem ve výši 2 848 145 Kč podle vykonatelného rozhodčího nálezu vydaného [Anonymizováno] dne 22. 10. 2003, podle něhož byla nařízena exekuce. Dále uvedl, že má dlužník více věřitelů s pohledávkami o splatnosti po dobu delší než 30 dnů. Dlužník s návrhem nesouhlasil, neuznal pohledávku [tituly před jménem] [jméno FO]. Uvedl, že věřitel nabyl pohledávku 8. 2. 2012 a dne 10. 2. 2012 již podává insolvenční návrh. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 20. 7. 2012 byl zjištěn úpadek žalobce, insolvenčním správcem byl ustanoven [právnická osoba]. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne 30. 10. 2012 bylo usnesení soudu prvního stupně k odvolání dlužníka ve výroku I. potvrzeno. Dle odůvodnění bylo osvědčeno, že [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] má pohledávku za dlužníkem ve výši minimálně 2 848 145 Kč z titulu dealerské smlouvy na základě předmětného rozhodčího nálezu., dále má navrhovatel b) [právnická osoba]. pohledávku ve výši minimálně 55 175 Kč, rovněž věřitel [tituly před jménem] [adresa] má pohledávku za žalobcem v celkové výši 46 953,20 Kč a pohledávku věřitel [Anonymizováno] 3 898,93 Kč, které dlužník neplní více než tři měsíce po splatnosti. V odvolání dlužník namítal neplatnost rozhodčího nálezu, nesouhlasil s insolvenčním návrhem a má za to, že pokud by byly z insolvenčního řízení vyloučeny pohledávky [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]. [právnická osoba] a [Anonymizováno]., tak by bylo třeba jejich návrhy na insolvenční řízení odmítnout. Soud se s tímto neztotožnil a uvedl, že řízení u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno], bylo zastaveno. Soud měl za prokázané, že u dlužníka existuje více věřitelů, neboť byla osvědčena vykonatelná pohledávka věřitele [tituly před jménem] [adresa] a věřitele [Anonymizováno] Podle zprávy o činnosti insolvenčního správce bylo přihlášeno celkem 20 věřitelů, někteří byli vyzváni k doplnění svých přihlášek. Ke dni 6. 11. 2012 byla insolvenčním správcem a dlužníkem pohledávka č. [hodnota] popřena co do pravosti a promlčení, současně k jedné pohledávce insolvenční správce nepřihlížel. Správce sepsal věcné břemeno pro nemovitost v k. ú. [adresa] do majetkové podstaty. Správce požádal soud o udělení souhlasu se zpeněžením majetkové podstaty prodejem mimo dražbu, s čímž zástupkyně věřitelů souhlasila. Soud udělil insolvenčnímu správci souhlas k prodeji mimo dražby majetku uvedeného v soupisu z majetkové podstaty Dle konečné zprávy činily pohledávky za majetkovou podstatou celkově 78 185,40 Kč, pohledávky činily 102 200 Kč a ostatní celkem v majetkové podstatě 159 220 Kč. Věcné břemeno, resp. jeho 1/2 byla za cenu 97 200 Kč. Usnesením ze dne 6. 3. 2017 soud schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správce dle návrhu na rozvrh, tedy výtěžek zpeněžené majetkové podstaty ve výši 46 354,60 Kč se rozdělil poměrně co do 0,96,33 % svých zajištěných pohledávek v objemu 4 811 940,58 Kč, celkem je uvedeno 19 věřitelů, mimo jiné, kde je pohledávka, tedy [tituly před jménem] [jméno FO], ale i pohledávka [právnická osoba]. ve výši 1 455 853,41 Kč, pohledávka [Anonymizováno] 136 510 Kč, pohledávka [právnická osoba]. ve výši 433 000 074,30 Kč či pohledávka [právnická osoba] ve výši 97 848 Kč či [právnická osoba]. 97 848 Kč, v právní moci je rozvrhové usnesení 8. 6. 2017. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne 5. 9. 2017 byl konkurs na majetek žalobce zrušen po splnění rozvrhového usnesení (viz spis Krajského soudu v [adresa], sp. zn. [insolvenční spisová značka].). 6) Dne 15. 4. 2003 uzavřel [jméno FO] na straně jedné a žalobce se svou manželkou na straně druhé smlouvu o věcném břemeni doživotního užívání celého podzemního podlaží, sklepů (celého prvního nadzemního podlaží a celého druhého nadzemního podlaží budovy a pozemku), a to se všemi součástmi a příslušenstvím k provozování podnikatelské činnosti dle vlastního uvážení s právem umožnit smluvně užívání budovy jakékoliv třetí osobě úplatně či bezúplatně ve prospěch oprávněných k nemovitostem zapsaným v KN u [právnická osoba] pro [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to budově č.p. [Anonymizováno] postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří. Dne 14. 8. 2013 insolvenční správce žalobce uzavřel s [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] smlouvu o zrušení předmětného věcného břemene za úplatu 97 200 Kč (viz. notářský zápis [Anonymizováno] v notářské kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO], notářky v [adresa] se sídlem v [adresa] dne 15. 4. 2003 a smlouva o zrušení věcného břemene ze dne 14. 8. 2013). 7) Dne 14. 4. 2004 [Anonymizováno]. [právnická osoba], [tituly za jménem] podal proti žalobci a jeho manželce žalobu o určení neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního užívání domu č.p. [Anonymizováno] – bydlení, nacházejícím se na pozemku parc. č. [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří, v obci a k. ú. [adresa]. Věcné břemeno bylo zřízeno jako věcné břemeno úplatné ve výši 12 000 Kč ročně. Řízení bylo skončeno rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 20. 7. 2022, v právní moci 30. 9. 2022, dle kterého byl rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku potvrzen. Napadeným rozsudkem soud I. stupně uzavřel, že neexistuje naléhavý právní zájem na určení, že předmětné věcné břemeno neexistuje. Byl dán do té chvíle, dokud bylo věcné břemeno ve prospěch obou žalovaných a k tíži předmětné nemovitosti zapsáno v katastru nemovitostí. Smlouvami o zrušení práva věcného břemene, které uzavřel insolvenční správce obou žalovaných jako úpadců a [tituly před jménem] [jméno FO], se situace změnila a právo odpovídajícímu věcnému břemeni zaniklo. Zrušení proběhlo za úplatu, kterou [Anonymizováno] [právnická osoba] zaplatil do majetkové podstaty úpadců, následně katastrální úřad věcné právo vymazal a aktuální stav je takový, je předmětným věcným právem není předmětná nemovitost zatížena. Dále plyne, že insolvenční řízení bylo vedeno i vůči [jméno FO] (manželce žalobce), kde vystupuje jako insolvenční správce také [tituly před jménem] [jméno FO]. Ze smlouvy uzavřené mezi insolvenčním správcem žalovaného 1) [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] dne 14. 8. 2013 bylo prokázáno, že za úplatu bylo zrušeno právo předmětného věcného břemene ve prospěch žalovaných 1) a 2), zrušení bylo úplatné, úplata 97 200 Kč. Dále bylo zrušeno věcného břemene uzavřené mezi [tituly před jménem] [jméno FO] manželky žalobce a [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 7. 2013. Taktéž bylo zrušeno úplatně předmětné věcné břemeno ve prospěch žalovaných 1) a 2) za úplatu 29 600 Kč, vše bylo zapsáno v katastru nemovitostí. Rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne 11. 2. 2016, č.j. [incidenční spisová značka], byla zamítnuta žaloba žalobce, kterou se domáhal určení, že smlouva o zrušení věcného břemene je neplatná. Rozsudek nebyl právní moci 26. 4. 2016 (viz. spis Okresního soudu v [adresa], sp. zn. [právnická osoba]). 8) Žalobce uplatnil u žalované nároky uplatněné i žalobou dne 3. 11. 2021. Žalovaná konstatovala ve stanovisku ze dne 23. 2. 2022, že vůči žalobci došlo k vydání částečně nezákonného rozhodnutí, ale požadovanou náhradu škody nepřiznala. U nároku na náhradu nemajetkové újmy vznesla námitku promlčení (viz uplatnění nároku žalobce u žalované ze dne 3. 11. 2021 a stanovisko žalované ze dne 23. 2. 2022). 9) Další důkazy soud neprováděl z důvodu nadbytečnosti, neboť učinil dostatečná skutková zjištění pro rozhodnutí ve věci samé. Skutkový závěr odpovídá jednotlivým skutkovým zjištěním, na která soud ve stručnosti odkazuje. 10) Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 11) Podle ust. § 1 zákona č. zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 sb. o notářích a jejich činnosti (dále jen zákona) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 12) Podle ust. § 5 písm. a), b) zákona stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v trestním řízení a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 13) Podle ust. § 7 odst. 1 zákona, právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož vznikla škoda. 14) Podle ust. § 8 odst. 1 nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Podle ust. § 8 odst. 3 zákona nejde-li o případy hodné zvláštního zřetele, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce. 15) Podle ust. § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do 6 měsíců od uplatnění nároku. Podle ust. § 15 odst. 2 zákona domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do 6 měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 16) Podle ust. § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo. 17) Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk neběží promlčecí doba ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 18) Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalobce řádně uplatnil své nároky u žalované. 19) Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Existence všech těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném. 20) Soud se proto nejprve zabýval otázkou existence odpovědnostního titulu v posuzovaném případě, přičemž žalobce tvrdil, že vůči němu bylo vydáno nezákonné rozhodnutí v podobě usnesení o nařízení exekuce. 21) K nároku na náhradu škody. 22) K této otázce se vyjádřil Nejvyšší soud v rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 2306/2020, kde uvádí, že judikatura Nejvyššího soudu přijatá k výkladu existence nezákonného rozhodnutí v případě exekuce nařízené podle exekučního řádu ve znění účinném do 31. 12. 2012 se ustálila v názoru, že titulem odpovědnosti státu za škodu může být pravomocné usnesení o nařízení exekuce, bylo-li pro nezákonnost změněno nebo zrušeno (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 279/2012, či rozsudek ze dne 10. 2. 2014, sp. zn. 30 Cdo 2485/2013). Dále dovodila, že pravomocné rozhodnutí o nařízení exekuce nemusí být nutně výslovně zrušeno pro nezákonnost, avšak pro zjištění jeho nezákonnosti postačí, je-li tato konstatována jiným, později vydaným rozhodnutím soudu, vedle něhož nemůže původní rozhodnutí o nařízení exekuce obstát. Takovým rozhodnutím je i usnesení o zastavení exekučního řízení z důvodu, že se vykonávané rozhodnutí nestalo dosud vykonatelným (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2407/2017). Uvedené závěry byly odůvodněny tím, že usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora sice neukládá žádnou povinnost k plnění, avšak s jeho doručením povinnému zákon spojuje právní následek v podobě tzv. generálního inhibitoria. Bez ohledu na právní moc tedy zákon spojuje s doručením usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením právní následky, jež povinného citelně omezují v dispozicích s vlastním majetkem (srov. nález Ústavního soudu ze dne 21. 1. 2013, sp. zn. IV. ÚS 3115/12). 23) Na základě výše uvedených závěrů tak soud ve vztahu k posuzované věci uzavírá, že došlo k vydání částečně nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 zákona, kterým je usnesení ze dne 28. 5. 2004 o nařízení exekuce, z důvodu jejího zastavení usnesením ze dne 3. 5. 2021, v němž se promítla skutečnost, že exekuční titul neměl být rozhodcem vůbec vydán pro absenci jeho pravomoci k vydání, a to co do jistiny ve výši 762 710,81 Kč s úroky z prodlení ve výši 1 212,70 Kč a dalšími nevyčíslenými úroky, včetně nákladů rozhodčího řízení ve výši 22 881 Kč. Co do částky 37 787,19 Kč včetně poměrného příslušenství v nákladů řízení (z celkové jistiny 800 498 Kč) a jejího následného vymáhání byl rozhodčí nález vydán v souladu se zákonem a nařízení exekuce bylo v tomto rozsahu zákonné. Exekuce v tomto rozsahu skončila vymožením. 24) Soud se dále zabýval podmínkou vzniku škody na straně žalobce, který požaduje náhradu škody představující ztrátu z podnikání, a příčinnou souvislostí. U příčinné souvislosti soud dospěl k závěru, že je v případě žalobce několikrát přetržena. Nelze konstatovat, že nebýt částečně nezákonné exekuce, neproběhlo by insolvenční řízení žalobce, neboť bylo zjištěno, že žalobce měl více věřitelů s více pohledávkami po splatnosti a sama celá pohledávka, jež byla předmětem exekuce, mohla existovat a být platná, jen neměla být předmětem rozhodčího nálezu. Je tedy i s ohledem na objem dluhů žalobce (celkem 4 811 940,58 Kč) vysoce pravděpodobné, že by insolvenční návrh podal sám žalobce či jiný věřitel. Sám žalobce již od počátku exekuce uváděl, že je nemajetný, nemá žádný majetek a v průběhu celého exekučního či insolvenčního řízení nepřistoupil dobrovolně k úhradě svých dluhů. Celkově měl 12 probíhajících exekucí, z nichž některé byly zahájeny ve stejnou dobu jako částečně nezákonná exekuce. Soud má proto za vyloučená tvrzení žalobce o tom, že nebýt dluhu z rozhodčího nálezu, své závazky by zvládal splácet a že se jednalo o drobné dluhy v řádu nižších desetitisíců. Exekuční a insolvenční řízení souběžně probíhalo i na jeho manželku. Taktéž je nutné uvést, že smlouva týkající se zpeněžení věcného břemene uzavřená insolvenčním správcem žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] byla přezkoumána soudem a nebyla zjištěna její neplatnost. Tudíž ani z tohoto pohledu nelze dovodit, že by žalobce „přišel“ o oprávnění z věcného břemene nezákonně. Obecně za jednání fyzické osoby [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] žalovaná nijak neodpovídá. Z důvodu absence příčinné souvislosti soud žalobu zamítl a blíže se nezabýval otázkou vzniku škody. Obecně lze říci, že by nebylo možné přiznat žalobci jakýkoliv ušlý výdělek žalobce do budoucna s předpokladem, že bude vznikat do předpokládaného roku dožití žalobce. Pro úplnost soud dodává, že se žalobce ani jeho právní zástupkyně nedostavili k prvnímu jednání soudu, tudíž by soud nemohl žalobce ani poučit ve smyslu § 118a o.s.ř. k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně vzniku škody či příčinné souvislosti. 25) K nároku na náhradu nemajetkové újmy. 26) Žalovaná vznesla námitku promlčení žalobou uplatněného nároku. Soud se proto zabýval tím, zda žalobce uplatnil u soudu nárok na poskytnutí zadostiučinění ve lhůtě 6 měsíců ode dne, kdy se o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl (§ 32 odst. 3 OdpŠk). 27) O újmě se žalobce dozvěděl dne 3. 5. 2021, tedy v den nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu. Ode dne následujícího žalobci počala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí doba k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 96/2011-I.). Dle judikatury je lhůta stanovená v § 32 odst. 3 OdpŠk lhůtou hmotněprávní (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. června 2012, sp. zn. 30 Cdo 639/2012). Žalobce uplatnil nárok u žalované dne 3. 11. 2021. V souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk uplatněním u žalovaného došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty, a to na dobu 6 měsíců, tj. po uplynutí 6 měsíců, lhůta začala opět plynout. Jelikož žalobce uplatnil u soudu své nároky až dne 3. 5. 2024, přičemž běh šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty skončil dne již dne 3. 11. 2022, soud shledal žalovanou vznesenou námitku promlčení za důvodnou a žalobu i v tomto rozsahu zamítl. 28) O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalované, která měla plný úspěch ve věci, právo na náhradu nákladů řízení. Náhradu nákladů řízení žalované představuje paušální náhrada hotových výdajů podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř., tj. 900 Kč (3x 300 Kč) podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za vyjádření ve věci samé, přípravu na jednání a účast na jednání soudu dne 31. 10. 2024. Lhůta k plnění byla stanovena podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.

Poučení