58 Co 19/2025 - 144

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Markéty Wildové a soudkyň JUDr. Blanky Bendové a JUDr. Vladimíry Čítkové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [název], [IČO] sídlem [adresa] o zaplacení [částka] Kč s příslušenstvím a [částka] Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 31. října 2024, č. j. 27 C 84/2024-82 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud I. stupně zamítl žalobu se žádostí o zaplacení [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I.) a žalobci uložil povinnost zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). Takto rozhodl o nároku žalobce na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy z titulu nezákonného rozhodnutí, kterého se žalobce domáhal s následujícím tvrzením. Dne [datum] ve [adresa] vydala [tituly před jménem] [jméno FO], soudkyně Rozhodčího soudu při hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR rozhodčí nález (dále jen „rozhodčí nález“) a usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla nařízena exekuce na majetek žalobce, kdy exekučním titulem byl výše označený rozhodčí nález. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] pro vymožení jistiny ve výši [částka] s příslušenstvím a nákladů rozhodčího řízení ve výši [částka]. Exekuce byla na návrh žalobce částečně zastavena (co do částky [částka] s přísl. a nákladů rozhodčího nálezu ve výši [částka]) usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne [datum], neboť exekuční soud dospěl k závěru, že rozhodčí nález byl vydán v rozporu se zákonem. Současně bylo v exekučním řízení vymoženo celkem [částka], tudíž došlo k vymožení celé vymáhané pohledávky. Nezákonným rozhodnutím je výše označený rozhodčí nález [datum] a usnesení o nařízení exekuce ze dne [datum].

2. Dne [datum] uzavřel žalobce se svou manželkou a [jméno FO] smlouvu o zřízení věcného břemene, kterou [jméno FO] jako povinný zřídil žalobci a jeho manželce věcné břemeno doživotního užívání v domě č[číslo], na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (též ,,[název]“), k provozování podnikatelské činnosti, za úplatu [částka] ročně. Žalobce s manželkou od dubna 2004 provozovali podnikání, byli téměř bez dluhů. Dne [datum] doc. [právnická osoba], [tituly za jménem] (dále jen ,,[tituly před jménem] [jméno FO]“) koupil [název] a chtěl se zbavit věcného břemene. Dne [datum] podal k Okresnímu soudu v [adresa] žalobu na určení neplatnosti věcného břemene. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [právnická osoba]/[rok]. Věcné břemeno bylo z katastru nemovitosti na základě rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] vymazáno a žalobce s manželkou z [název] vyklidili. Žalobce se v řízení úspěšně bránil dovoláním, nicméně i po zrušení rozsudku krajského soudu ze dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] (vlastník Hotelu Beskyd) neumožnil žalobci a jeho manželce tento nadále užívat. Nemovitost byla dána do užívání jiným subjektům. 3. [tituly před jménem] [jméno FO] hledal jiné způsoby, jak se zbavit věcného břemene, sepsal tak s [tituly před jménem] [jméno FO] (svým zetěm) exekutorský zápis s přímou vykonatelností, podle kterého měl [tituly před jménem] [jméno FO] dlužit [tituly před jménem] [jméno FO] částku [částka]. Na základě exekutorského zápisu měla být provedena exekuce na majetek [tituly před jménem] [jméno FO] a prodej věcného břemene. Žalobce tak podal na [tituly před jménem] [jméno FO] ke Krajskému soudu v [adresa] návrh na prohlášení konkursu, [tituly před jménem] [jméno FO] však předložil potvrzení, že ničeho [tituly před jménem] [jméno FO] nedluží a konkurzní řízení bylo zastaveno.

4. Pohledávku z rozhodčího nálezu původní věřitel (oprávněný v exekuci) postoupil společnosti [právnická osoba] za částku [částka], následně [tituly před jménem] [jméno FO] koupil dne [datum] pohledávku za žalobcem za částku [částka] s úmyslem podat na žalobce návrh na prohlášení konkurzu s tím, že právo disponovat s majetkem přejde na konkurzního správce a s tím se [tituly před jménem] [jméno FO] domluví o zrušení věcného břemene. [tituly před jménem] [jméno FO] podal dne [datum] návrh na prohlášení konkursu na majetek žalobce ke Krajskému soudu v [adresa]. Řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka]. [právnická osoba] byl jmenován [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] (v postavení oprávněného) postoupil pohledávku za žalobcem na [jméno FO]. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] koupil věcné břemeno užívání hotelu od insolvenčního správce za kupní cenu [částka], čímž věcné břemeno zaniklo. Žalobce podal žalobu na určení neplatnosti kupní smlouvy ke Krajskému soudu v [adresa] (věc vedená pod sp. zn. [incidenční spisová značka]), kterou soud zamítl.

5. Žalobce tvrdil, že pokud by bylo exekuční řízení zastaveno ihned poté, co žalobce vznesl námitky nezákonnosti exekučního titulu, nemohl by [tituly před jménem] [jméno FO] koupit žádnou pohledávku za žalobcem, způsobilou přivodit mu konkurz na majetek, neboť tak vysoký dluh žalobce u žádného věřitele neměl. Nezákonné rozhodnutí o nařízení exekuce tudíž považuje za příčinu, která způsobila, že mu bylo zabráněno v užívání věcného břemene od [datum] až do konce jeho života. Prodej věcného břemene mu způsobil škodu spočívající ve ztrátě příjmů z podnikání v prostorách zatížených věcným břemenem. [právnická osoba] (ušlý zisk) požadoval za období od [datum] do [datum], a to ve výši [částka], a následně za dobu až do roku 2045 ve výši [částka], přičemž rok 2045 označil za rok jeho dožití dle průměrného věku dožití vypočteného [právnická osoba]. Škoda nadále narůstá, neboť z věcného břemene mohl mít pravidelné příjmy až do konce života.

6. Rovněž dle jeho tvrzení mu vznikla nemajetková újma, neboť mu exekuce způsobila rozpad rodiny, ztrátu dobrého jména, nemožnost podnikat, nemožnost vzít si úvěr na pořízení bydlení pro rodinu, psychické útrapy trvaly od roku 2004, byly způsobeny prvotním šokem z chování exekutorských vykonavatelů při provádění exekuce, žalobce se nemohl dovolat spravedlnosti, pohledávka z rozhodčího nálezu skončila až v rukách [tituly před jménem] [jméno FO] a posloužila mu k dosažení jeho cíle zrušit věcné břemeno. Řízení trvalo od vydání rozhodčího nálezu [datum] do září 2020, kdy bylo vydáno usnesení o částečném zastavení exekuce (usnesení Okresního soudu v [adresa] č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] nabylo právní moci dne [datum]). Řízení trvalo 17 let, žalobci tak náleží odškodnění za průtahy v řízení. Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum].

7. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil žalobou uplatněné nároky. K projednání žádosti přistoupila dne [datum], přičemž konstatovala toliko vydání nezákonného rozhodnutí. Usnesení o nařízení exekuce ze dne [datum] shledala částečně nezákonným. Sporovala existenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a nezákonným rozhodnutím. Uvedla, že ušlý zisk vznikl přímo nebo v důsledku jednání [tituly před jménem] [jméno FO], za které žalovaná neodpovídá. Ani pohledávka vzniklá na základě rozhodčího nálezu, který není validním exekučním titulem, nebrání podání insolvenčního návrhu. Pro podání insolvenčního návrhu pak není podstatné, jaká byla výše dlužné pohledávky. Podstatné je, že dlužník má více věřitelů, peněžité závazky po dobu delší než 30 dnů po splatnosti a není schopen tyto závazky plnit. Všechny tyto podmínky byly splněny. [tituly před jménem] [jméno FO] tak mohl odkoupit jakoukoliv jinou pohledávku. Pohledávka na něj byla postoupena již [datum], tedy i ta exekučně legálně postižitelná, dne [datum] podal legálně insolvenční návrh. Kdokoliv další by byl oprávněn podat insolvenční návrh bez ohledu na platnost či neplatnost rozhodčího nálezu. Zamezení užívání věcného břemene a vznik tvrzené škody tak má příčinu mimo oblast činnosti žalované. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy vznesla námitku promlčení s tím, že šestiměsíční lhůta pro předběžné projednání nároku skončila dne [datum]. Žaloba však byla podána až [datum].

8. Soud I. stupně zjistil následující skutkový stav věci. Za nejpodstatnější je nutno zrekapitulovat zjištění ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka], ze spisu Krajského soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] a ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [právnická osoba]/[rok].

9. Dne [datum] podala oprávněná [právnická osoba] proti žalobci (v procesním postavení povinného) návrh na nařízení exekuce. Exekučním titulem byl rozhodčí nález vydaný dne [datum] Rozhodčím soudem při hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky, který nabyl právní moci dne [datum], pro pohledávku ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši [částka], úroky z prodlení ve výši 14,9 % ročně, které jsou specifikovány, dále pro náhradu poplatku za rozhodčí řízení ve výši [částka] a náhradu nákladů řízení ve výši [částka]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla nařízena exekuce proti žalobci (v procesním postavení povinného) pro vymožení plnění dle rozhodčího nálezu. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa]. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soudní exekutor připustil, aby na místě oprávněné nadále vystupoval [tituly před jménem] [jméno FO], následně pak [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], byla exekuce částečně zastavena ohledně jistiny ve výši [částka] s úroky z prodlení ve výši [částka] a dalšími nevyčíslenými úroky, včetně nákladů rozhodčího řízení ve výši [částka] s odůvodněním, že rozhodce měl pravomoc k vydání rozhodčího nálezu pouze ve vztahu k nároku vyplývajícího z jedné smlouvy, ve zbytku pravomoc nebyla dána. Krajský soud v [adresa] usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka] usnesení soudu I. stupně potvrdil, usnesení nabylo právní moci [datum]. Oznámením o skončení exekuce ze dne [datum] byla exekuce provedena ke dni [datum].

10. Dne [datum] uzavřel [jméno FO] na straně jedné a žalobce se svou manželkou na straně druhé smlouvu o věcném břemeni doživotního užívání budovy a pozemku, a to se všemi součástmi a příslušenstvím k provozování podnikatelské činnosti dle vlastního uvážení s právem umožnit smluvně užívání budovy jakékoliv třetí osobě úplatně či bezúplatně ve prospěch oprávněných k nemovitostem zapsaným v [právnická osoba] pro [kraj], Katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], a to budově [číslo] postavené na pozemku parc. č. st. [číslo] a pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří (Hotel Beskyd). Věcné břemeno bylo úplatné, byla sjednána úplata [částka] ročně. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] koupil Hotel Beskyd.

11. Dne [datum] [tituly před jménem] [jméno FO] podal proti žalobci a jeho manželce žalobu o určení neplatnosti smlouvy o zřízení věcného břemene doživotního užívání domu [číslo] – bydlení, nacházejícím se na pozemku parc. č. stavební [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, v obci a k. ú. [adresa] (řízení vedené u Okresního soudu v [adresa] sp. zn. 13 [právnická osoba]/2004). Řízení bylo skončeno rozsudkem Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], v právní moci [datum], žaloba byla zamítnuta pro neexistenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení. 12. [tituly před jménem] [jméno FO] podal dne [datum] proti dlužníkovi – žalobci insolvenční návrh ke Krajskému soudu v [adresa], řízení bylo vedeno pod sp. zn. [spisová značka] s tvrzením, že má pohledávku za žalobcem ve výši [částka] podle vykonatelného rozhodčího nálezu ze dne [datum], na základě něhož byla nařízena exekuce. Dále uvedl, že má dlužník více věřitelů s pohledávkami po splatnosti po dobu delší než 30 dnů. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl zjištěn úpadek žalobce a ustanoven insolvenční správce. Usnesením Vrchního soudu v [město] ze dne [datum] bylo usnesení prvostupňového soudu k odvolání dlužníka potvrzeno s tím, že bylo osvědčeno, že [tituly před jménem] [jméno FO] má pohledávku za dlužníkem ve výši min. [částka] z titulu dealerské smlouvy na základě výše označeného rozhodčího nálezu., dále má navrhovatel [firma] [právnická osoba]. pohledávku za žalobcem ve výši min. [částka], rovněž věřitel [tituly před jménem] [adresa] má pohledávku za žalobcem v celkové výši [částka], věřitel [název].s. má pohledávku za žalobcem ve výši [částka], tyto dlužník neplní více než tři měsíce po splatnosti. Usnesením ze dne [datum] soud schválil konečnou zprávu a vyúčtování odměny a výdajů správce dle návrhu na rozvrh, celkem je uvedeno 19 věřitelů, rozvrhové usnesení nabylo právní moci [datum]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] byl konkurs na majetek žalobce zrušen po splnění rozvrhového usnesení. Dne [datum] insolvenční správce žalobce uzavřel s [tituly před jménem] [jméno FO] smlouvu o zrušení předmětného věcného břemene za úplatu [částka], kterou [tituly před jménem] [jméno FO] zaplatil do majetkové podstaty úpadců.

13. Žalobce uplatnil u žalované nároky dne [datum]. Žalovaná konstatovala ve Stanovisku ze dne [datum], že vůči žalobci došlo k vydání částečně nezákonného rozhodnutí, uplatněné nároky neshledala důvodnými. Ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy vznesla námitku promlčení.

14. Soud I. stupně po citaci ust. § 1, § 5 písm. a), b), § 7 odst. 1, § 8 odst. 1, § 32 odst. 3 a 35 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dál jen ,,OdpŠk“ neshledal žalobu důvodnou. Pokud jde o nárok na náhradu škody, pak nejprve posuzoval existence prvního předpokladu odpovědnosti za škodu, kterým je existence nezákonného rozhodnutí. Soud I. stupně uzavřel, že došlo k vydání částečně nezákonného rozhodnutí ve smyslu ust. § 8 OdpŠk, kterým je usnesení o nařízení exekuce ze dne [datum] z důvodu jejího částečného zastavení usnesením ze dne [datum] co do jistiny [částka] s úroky z prodlení, včetně nákladů rozhodčího řízení ve výši [částka]. Ohledně vymáhání částky [částka] včetně poměrného příslušenství je usnesení o nařízení exekuce zákonné (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka]).

15. Ohledně existence příčinné souvislosti uzavřel, že je v případě žalobce několikrát přetržena. Nelze dovodit, že nebýt částečně nezákonné exekuce, neproběhlo by insolvenční řízení žalobce, neboť bylo zjištěno, že žalobce měl více věřitelů s více pohledávkami po splatnosti a sama celá pohledávka, jež byla předmětem exekuce, mohla existovat a být platná, jen neměla být ,,předmětem rozhodčího nálezu“. Je tedy i s ohledem na objem dluhů žalobce (celkem [částka]) vysoce pravděpodobné, že by insolvenční návrh podal sám žalobce či jiný věřitel. Sám žalobce již od počátku exekuce uváděl, že je nemajetný, nemá žádný majetek a v průběhu celého exekučního či insolvenčního řízení nepřistoupil dobrovolně k úhradě svých dluhů. Celkově měl 12 probíhajících exekucí, z nichž některé byly zahájeny ve stejnou dobu jako částečně nezákonná exekuce. Soud I. stupně nepřisvědčil tvrzení žalobce, že nebýt dluhu, o kterém bylo rozhodnuto rozhodčím nálezem, své závazky by zvládal splácet, neboť dle tvrzení žalobce se jednalo o drobné dluhy v řádu nižších desetitisíců. Exekuční a insolvenční řízení souběžně probíhalo i na manželku žalobce. Smlouva týkající se zpeněžení věcného břemene uzavřená insolvenčním správcem žalobce s [tituly před jménem] [jméno FO] byla přezkoumána soudem a nebyla zjištěna její neplatnost. Tudíž ani z tohoto pohledu nelze dovodit, že by žalobce „přišel“ o oprávnění z věcného břemene nezákonně. Za jednání fyzické osoby - [tituly před jménem] [jméno FO] žalovaná neodpovídá. Z důvodu absence příčinné souvislosti soud žalobu zamítl a blíže se nezabýval otázkou vzniku škody. Nadto by nebylo možné přiznat žalobci jakýkoliv ušlý výdělek do budoucna s tím, že bude vznikat do předpokládaného roku dožití žalobce. Soud I. stupně poukázal na to, že žalobce ani jeho právní zástupkyně se nedostavili k prvnímu jednání soudu, tudíž se jim nemohlo dostat poučení dle ust. § 118a zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen ,,o. s. ř.“ k doplnění tvrzení a označení důkazů ohledně vzniku škody či příčinné souvislosti.

16. Rovněž nárok na náhradu nemajetkové újmy neshledal důvodným. O újmě se žalobce dozvěděl dne [datum], tedy v den nabytí právní moci rozhodnutí odvolacího soudu, kterým bylo potvrzeno usnesení prvostupňového soudu o částečném zastavení exekuce. Ode dne následujícího žalobci počala běžet šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůta k uplatnění jeho nároku na náhradu nemajetkové újmy (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Žalobce uplatnil nárok u žalované dne [datum], v souladu s § 35 odst. 1 OdpŠk tak došlo ke stavění běhu promlčecí lhůty, a to na dobu 6 měsíců, tj. po uplynutí 6 měsíců, lhůta začala opět plynout. Jelikož žalobce uplatnil u soudu své nároky až dne [datum], přičemž běh šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty skončil dne již dne [datum], soud shledal žalovanou vznesenou námitku promlčení důvodnou a žalobu i v tomto rozsahu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř.

17. Proti rozsudku soudu I. stupně podal žalobce včasné odvolání s odkazem na ust. § 205 odst. 2 písm. d), e), f), g) o. s. ř. Soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti, k soudu se žalobce a jeho právní zástupkyně nedostavili nedopatřením. Žalobce nesouhlasil s rozhodnutím věci bez nařízeného jednání, na den [datum] se objednal na nahlížení do spisu a žádal krátkou rozmluvu se soudkyní. Zároveň písemně žádal soud o zaslání vyjádření žalované k žalobě do datové schránky. Předpokládal, že soud nařídí jednání poté, co bude právní zástupkyni žalobce doručeno vyjádření žalované k žalobě. Od [datum] do [datum] byla právní zástupkyně žalobce [podezřelý výraz]. Pravděpodobně když žádala o odročení již nařízených jednání, ,,stáhla se jí v datových schránkách pošta od Obvodního soudu pro [adresa]“, ve které bylo předvolání k jednání na [datum]. Tuto zprávu nezaregistrovala. Žalobce chtěl být jednání přítomen, doplnit tvrzení a označit důkazy. Dodatečně omluvil svoji neúčast u jednání prvostupňového soudu. Podrobně zrekapituloval průběh exekučního řízení, které bylo vedeno na základě usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] pro vymožení plnění z rozhodčího nálezu. Dne [datum] byla provedena exekuce movitých věcí v rozporu se zákonem. Nemovité věci patřily v té době obchodní společnosti [právnická osoba]. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], nedbal toho, že v dražbě prodává věci, ohledně kterých byla podána vylučovací žaloba k Okresnímu soudu v [adresa], nebyla a dodržena 30-ti denní lhůta ke zveřejnění dražební vyhlášky. V rámci exekuce byly postiženy věci ve výlučném vlastnictví manželky žalobce. S manželkou se žalobce rozvedl, aby měla ona [právnická osoba] klid. Žalobce se snažil exekuci zastavit. Dne [datum] podal k Obvodnímu soudu pro [adresa] žalobu na určení neplatnosti rozhodčího nálezu a žádal odložení exekuce. [tituly před jménem] [jméno FO] hledal cestu, jak žalobce věcného břemene zbavit, když jeho žaloba na určení neplatnosti věcného břemene a následně, po změně petitu na určení, že věcné břemeno nevzniklo, byla zamítnuta. Pohledávka [částka] vznikla za trvání manželství, takže se vztahovala i na manželku žalobce. Aby dosáhl zrušení věcného břemene, rozhodl se [tituly před jménem] [jméno FO] podat na žalobce návrh na prohlášení konkurzu. [právnická osoba] Doc. [tituly před jménem] [jméno FO], kolega a kamarád [tituly před jménem] [jméno FO], měl za úkol činit všechny kroky k tomu, aby bylo věcné břemeno zrušeno. Nechal věcné břemeno ocenit a prodal je [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud by nebyl vydán neplatný rozhodčí nález, nepřišel by žalobce o majetek, který mu exekutor zabavil. Stejně tak by ani společnost [právnická osoba]. nepřišla o zásoby a peníze a mohla v klidu podnikat. Žalobce s manželkou mohl provozovat v rozsahu zřízeného věcného břemene část [název]. Kdyby nebylo neplatného rozhodčího nálezu, neměl by [tituly před jménem] [jméno FO] šanci koupit pohledávku, která mu pomohla zrušit věcné břemeno, protože pohledávku (dluh pozn. odvolacího soudu) v takové výši, aby mohl zrušit věcné břemeno, žalobce s manželkou v SJM neměli. Na základě neplatného rozhodčího nálezu utrpěla bývalá manželka a žalobce i jeho tehdy nezletilé děti psychické trauma. Exekutoři se chovali neurvalým ponižujícím způsobem, vyhazovali věci ze skříní apod., měli radost a vysmívali se tomu, jak jsou z této situace vyděšení a vynervovaní. Soud I. stupně dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním. Dluhy žalobce nebyly v takové výši, aby byly splněny podmínky pro prohlášení konkurzu na majetek žalobce. Je tak dána příčinná souvislost mezi vydaným neplatným rozhodčím nálezem a škodou, která žalobci vznikla. Žádal provedení výslechu žalobce a ,,všech důkazů“, napadený rozsudek označil za nepřezkoumatelný a žádal jeho zrušení a vrácení věci soudu I. stupně k dalšímu řízení.

18. Žalovaná se písemně k odvolání nevyjádřila.

19. Žalobce při odvolacím jednání setrval na svém stanovisku, zdůraznil neplatnost rozhodčího nálezu, který byl příčinou toho, že přišel o věcné břemeno užívat doživotně Hotel Beskyd a tím i podnikat. Opětovně poukázal na obsah rozhodnutí, která byla vydána v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [adresa] pod sp. zn. [právnická osoba]/[rok] (která v kopii předložil) a předložil žalobcem vyhotovenou tabulku ohledně přehledu událostí od roku 2001 do roku 2022 stran vydaného ,,rozhodčího nálezu“ a ,,věcného břemene“.

20. Odvolací soud přezkoumal rozsudek soudu I. stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), ve věci nařídil jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), jednal v nepřítomnosti žalované dle ust. § 101 odst. 3 ve spojení s ust. § 211 o. s. ř., která ač řádně a včas předvolána, se k jednání odvolacího soudu nedostavila a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

21. Předně k námitce žalobce, který se ,,nedopatřením“ spolu s právní zástupkyní nedostavil k jednání soudu I. stupně dne [datum] lze uvést, že soud I. stupně v souladu se zákonnou úpravou jednal v nepřítomnosti žalobce (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), který včas a řádně předvolán (viz Potvrzení o dodání a doručení do datové schránky č. l. 71), se k jednání bez omluvy nedostavil a nežádal jeho odročení. Tento nedostatek nelze zhojit omluvou, kterou žalobce obsáhl do odvolání proti napadenému rozsudku prvostupňového soudu. Účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř., jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Konečně předvolání k jednání není vázáno na doručení vyjádření druhé strany sporu k žalobnímu požadavku. Pokud žalobce žádal o krátkou ,,rozmluvu se soudkyní“, pak k tomuto požadavku se soud I. stupně se správnou argumentací negativně vyjádřil v přípisu ze dne [datum], adresovaném žalobci.

22. K námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozsudku lze uvést, že měřítkem toho, zda rozhodnutí soudu prvního stupně je či není přezkoumatelné, nejsou požadavky odvolacího soudu na náležitosti odůvodnění rozhodnutí soudu prvního stupně, ale především zájem účastníků řízení na tom, aby mohli náležitě použít v odvolání proti tomuto rozhodnutí odvolací důvody. I když rozhodnutí soudu prvního stupně nevyhovuje všem požadavkům na jeho odůvodnění, není zpravidla nepřezkoumatelné, jestliže případné nedostatky odůvodnění nebyly – podle obsahu odvolání – na újmu uplatnění práv odvolatele (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněný pod číslem 100/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

23. Podle ust. § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda.

24. Podle ust. § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku (odstavec 2).

26. Nejde-li o případy zvláštního zřetele hodné, lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím přiznat pouze tehdy, pokud poškozený využil v zákonem stanovených lhůtách všech procesních prostředků, které zákon poškozenému k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení, nebo návrh na zastavení exekuce (odstavec 3).

27. Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

28. Podle ust. § 32 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá.Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí.

29. Nejpozději se nárok promlčí za deset let ode dne, kdy poškozenému bylo doručeno (oznámeno) nezákonné rozhodnutí, kterým byla způsobena škoda; to neplatí, jde-li o škodu na zdraví (odst. 2).

30. Nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k tomuto nesprávnému úřednímu postupu došlo (odst. 3).

31. Podle ust. § 35 odst. 1 OdpŠk promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

32. Odvolací soud shodně se soudem I. stupně uzavřel, že byl naplněn první předpoklad odpovědnosti za škodu dle zák. č. 82/1998 Sb., jímž je existence nezákonného rozhodnutí (v jeho části), za které je možno považovat usnesení o nařízení exekuce ze [datum] (§ 8 odst. 1 OdpŠk), neboť usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byla exekuce částečně zastavena v rozsahu uvedeném ve výroku I. usnesení Okresního soudu v [adresa]. Je na místě vyjít z judikatury Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], kdy Nejvyšší soud vyložil, jestliže bylo usnesení o nařízení exekuce a pověření exekutora jejím provedením zrušeno nebo změněno pro nezákonnost v odvolacím řízení, tak je titulem pro odpovědnost za újmu podle § 8 zák. č. 82/1998 Sb. (srov. i rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). S ohledem na výše uvedené odvolací soud shodně se soudem I. stupně dovodil naplnění prvního předpokladu odpovědnosti za škodu, jímž je existence nezákonného rozhodnutí (§ 8 OdpŠk).

33. Pokud žalobce označil za nezákonné rozhodnutí též rozhodčí nález ze dne [datum], pak žalobce netvrdil, že by byl zrušen, řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. [spisová značka] bylo zastaveno (viz odst. VII. žalobního návrhu). Předně však Nejvyšší soud ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] vyslovil, že stát podle zák. č. 82/1998 Sb., neodpovídá ani za újmu způsobenou rozhodčím nálezem, který byl následně zrušen, neboť rozhodovací činnost rozhodčího soudu, resp. rozhodce, je založená na smlouvě, která deleguje vůli stran, a její výsledek je kvalifikovanou formou závazku. Rozhodce (rozhodčí soud) nenalézá právo, ale tvoří (eventuálně napevno stanoví, vyjasňuje, tedy narovnává) závazkový vztah v zastoupení stran. Jeho moc není delegována svrchovanou mocí státu, ale pochází od soukromé vlastní moci stran určovat si svůj osud (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 174/02, ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 339/02, ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 511/03, ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 166/05 či ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 145/03, či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3227/07).

34. Lze konstatovat, že k tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle OdpŠk, je nutno, aby byly současně naplněny následující podmínky: 1) existence odpovědnostního titulu (tj. nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu), 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem a vzniklou škodou; je pak procesní povinností žalobce prokázání kumulativního naplnění všech uvedených podmínek.

35. Odvolací soud se tak zabýval tím, zda je dána příčinná souvislost mezi odpovědnostním titulem (usnesením o nařízení exekuce) a vzniklou tvrzenou škodou v podobě příjmu, o který žalobce přišel (ušlý zisk), pokud mu bylo znemožněno na základě práva věcného břemene realizovat podnikatelskou činnost v Hotelu Beskyd. Uzavřel, že druhý předpoklad odpovědnosti za škodu absentuje, není dána příčinná souvislost mezi nezákonným rozhodnutím o nařízení exekuce a vznikem tvrzené škody, neboť ze samotného skutkového tvrzení žalobce se podává, že to bylo jednání [tituly před jménem] [jméno FO], který jako vlastník Hotelu Beskyd, poté co dne [datum] tento objekt koupil v nucené dražbě a stal se jeho vlastníkem, usiloval o zrušení věcného břemene, které bylo založeno smlouvou mezi [jméno FO], žalobcem a jeho manželkou ze dne [datum].

36. Byl to právě [tituly před jménem] [jméno FO], který podal dne [datum] žalobu na určení neplatnosti věcného břemene u Okresního soudu v [adresa] (řízení vedené pod [spisová značka]). Insolvenční řízení zahájené k návrhu [jméno] dne [datum] u Krajského soudu v [město] pod sp. zn. [spisová značka] na majetek žalobce nebylo vedeno v příčinné souvislosti s usnesením Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým byla nařízena exekuce podle rozhodčího nálezu ze dne [datum]. Návrh byl podán [tituly před jménem] [jméno FO], nikoliv ,,exekuční soudem či soudním exekutorem“ a byl to opět [tituly před jménem] [jméno FO], který dne [datum] koupil pohledávku (na základě vlastního uvážení bez ohledu na vydané usnesení o nařízení exekuce na majetek žalobce v postavení povinného) za žalobcem s tvrzeným úmyslem, aby dosáhl zrušení věcného břemene. Zahájení insolvenčního řízení s exekučním řízením nemá žádnou souvislost, nelze dovodit, že zákonnou podmínkou pro zahájení insolvenčního řízení by měla být exekuce vedená na majetek povinného (žalobce), resp. vydání usnesení o nařízení exekuce ze dne [datum], kdy v průběhu insolvenčního řízení dne [datum] insolvenční správce prodal [tituly před jménem] [jméno FO] věcné břemeno. Zákonné podmínky pro ujištění úpadku dlužníka jsou totiž zcela odlišné, jak dále uvedeno. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]-[číslo] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum], č. j. [spisová značka] byl zjištěn úpadek žalobce, z odůvodnění usnesení se podá, že byly splněny zákonné podmínky ust. § 3 odst. 1 zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon), kdy a) dlužník má více věřitelů, b) peněžité závazky po dobu delší 30 dnů po lhůtě splatnosti a c) tyto závazky není schopen plnit.

37. Nutno zdůraznit, že bylo na vůli [tituly před jménem] [jméno FO], jakou pohledávku, za jakou cenu a kdy koupí, bez ohledu na to, pro které pohledávky (bez ohledu na to, ohledně kterých nároků byla dána pravomoc rozhodce vydat exekuční titul) byla exekuce na majetek žalobce v postavení povinného nařízena, vedena a následně částečně zastavena. Žalobce měl vícero závazků, neboť z obsahu odůvodnění usnesení Okresního soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] ve spojení s usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka] se podává, že pravomoc rozhodce vydat exekuční titul byla dána toliko k nároku vyplývajícímu ze smlouvy č. [hodnota] vystavené na dodávku zboží provedenou dle dealerské smlouvy ze dne [datum] (kde byla sjednána rozhodčí doložka) a nikoliv ve vztahu k plněním tomuto datu předcházejícím, kdy se jednalo o pohledávky oprávněného vůči žalobci (v postavení povinného) z faktur vystavených k datu předcházejícímu uzavření dealerské smlouvy dne [datum]; jinými slovy žalobce měl vícero závazků (dluhů), jednalo se o dřívější neuhrazené finanční závazky, které vznikly v souvislosti se samotným jednáním žalobce.

38. Pro absenci druhého předpokladu vzniku odpovědnosti za škodu bylo nadbytečné se zabývat vznikem tvrzené škody a její výší.

39. Zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným rozhodnutím se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností.

40. Předně žalobce tvrdil, že v důsledku vydání nezákonného rozhodnutí mu vznikla nemajetková újma a to jednak v jeho osobnostní sféře (rozpad rodiny, nemožnost podnikat, ztráta dobrého jména, nemožnost vzít si úvěr, šok z jednání exekutorských vykonavatelů), a jednak mu vnikla v důsledku dlouhotrvajícího exekučního řízení (17 let), které bylo stiženo průtahy. Celkem požadoval odškodnění nemajetkové újmy ve výši [částka], aniž by tvrdil jakou náhradu požaduje za vznik nemajetkové újmy v jeho osobnostní sféře a jako náhradu nemajetkové újmy požaduje za nepřiměřenou délku řízení. Byť žalobce nebyl vyzván soudem I. stupně k odstranění výše uvedeného nedostatku, nejedná se o vadu řízení, která by mohla mít vliv na věcnou správnost napadeného rozhodnutí s ohledem na žalovanou vznesenou námitku promlčení.

41. Ve vztahu k počátku běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí lhůty Nejvyšší soud dovodil, následující. ,,Není rozumného důvodu pro stanovení různého počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty u nároku na náhradu škody podle § 32 odst. 1 OdpŠk a nároku na náhradu nemajetkové újmy podle § 32 odst. 3 OdpŠk. Přestože ust. § 32 odst. 1 OdpŠk nestanoví jako podmínku pro běh promlčecí lhůty právní moc zrušovacího rozhodnutí, je tato podmínka implicitně obsažena již v § 8 OdpŠk při posuzování naplnění předpokladu nezákonného rozhodnutí (srov. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Běh promlčecí lhůty k uplatněný nároku na náhradu nemajetkové újmy za nezákonně vedenou exekuci podle § 32 odst. 3 OdpŠk tedy počíná od právní moci rozhodnutí o zastavení exekuce“ (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka])[Anonymizováno]

42. V nyní posuzované věci odvolatel tvrdí, že z nezákonně zahájené exekuce mu vznikla nemajetková újma, neboť exekuce měla negativní dopad do jeho osobnostní sféry. Tvrzenou újmu tak musel pociťovat již v okamžiku, kdy mu bylo doručeno usnesení o nařízení exekuce, tudíž v tomto okamžiku věděl o existenci újmy a také o osobě, která za tuto újmu odpovídá (stát). Předpoklad zrušení pravomocného rozhodnutí pro nezákonnost ve smyslu § 8 OdpŠk však byl naplněn až v okamžiku, kdy usnesení o částečném zastavení exekuce nabylo právní moci, tj. dnem [datum], neboť teprve tehdy byly splněny všechny podmínky pro uplatnění nároku u příslušného orgánu. Promlčecí lhůta podle § 32 odst. 3 OdpŠk tak začala běžet dne [datum] a skončila dne [datum]. K stavění běhu promlčecí lhůty (§ 35 OdpŠk) došlo [datum] do [datum] (datum ukončení předběžného projednání nároku žalovanou), pokud však podal žalobce žalobní návrh až dne [datum], je jeho nárok promlčen.

43. Pokud jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy, která se tvrzeně vznikla žalobci nepřiměřenou délkou exekučního řízení, které skončilo pravomocně dne [datum], pak promlčecí lhůta podle § 32 odst. 3 věta druhá OdpŠk začala běžet dne [datum] a skončila dne [datum]. K stavění běhu promlčecí lhůty (§ 35 OdpŠk) došlo [datum] do [datum] (datum ukončení předběžného projednání nároku žalovanou), pokud však podal žalobce žalobní návrh až dne [datum], je jeho nárok promlčen.

44. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek soudu I. stupně jako věcně správný potvrdil dle ust. § 219 o. s. ř. včetně správného výroku o náhradě nákladů řízení (viz odst. 28 napadeného rozsudku), na něž odvolací soud pro stručnost odkazuje.

45. O náhradě nákladů odvolacího řízení dle ust. § 142 odst. 1 ve spojení s ust. § 224 odst. 1 o. s. ř., kdy úspěšné žalované v této fázi řízení žádné náklady nevznikly.

Poučení