27 Co 148/2025 - 1371

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], IČO 01312774 sídlem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o nahrazení projevu vůle žalované o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Benešově ze dne 4. 3. 2025, č. j. 13 C 24/2023-1198, ve spojení s doplňujícím usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 27. 3. 2025, č. j. 13 C 24/2023-1221 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. ohledně pozemku parc. č. [hodnota], zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve zbývající části výroku II. potvrzuje.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení před soudem prvního stupně ve výši 255 158 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Benešově náhradu nákladů řízení ve výši 3 848,78 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 71 209 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Rozsudkem Okresního soudu v Benešově ze dne 4. 3. 2025, č. j. 13 C 24/2023-1198, ve spojení s doplňujícím usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 27. 3. 2025, č. j. 13 C 24/2023-1221 (dále také jen „rozsudek soudu prvního stupně“) bylo rozhodnuto, že se řízení zastavuje ohledně nahrazení projevu vůle žalované uzavřít se žalobcem smlouvu o bezúplatném převodu pozemků, a to ve vztahu k parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] (výrok I.). Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít se žalobcem tuto smlouvou o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“): Česká republika – [Jméno žalované], IČO [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované] (dále jen „[Jméno žalované]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to: parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], - už není ve vlastnictví státu, ale města parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], o výměře 2 628 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 1 735 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 978 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 10 489 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 11 237 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 18 723 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] ust. § 4 zákona o půdě (dále jen „oprávněná osoba“). Oprávněná osoba má na základě Rozhodnutí Magistrátu hl. m. Prahy – Pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“): č.j. PÚ 1219/92/3 ze dne 19. 11. 2002, č.j. PÚ 1219/92/4 ze dne 20. 11. 2002, Rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa] (dále jen „pozemkový úřad“): č.j. PÚ 1219/92/5 ze dne 11. 3. 2003, č.j. PÚ 1219/92/6 ze dne 25. 3. 2003, č.j. PÚ 754/09 ze dne 22. 4. 2009, č.j. PÚ 1185/10 ze dne 26. 11. 2010, č.j. PÚ 912/10 ze dne 16. 6. 2011, Rozhodnutí [právnická osoba] (dále jen „pozemkový úřad“): č.j. PÚ 775/12 ze dne 20. 5. 2013, č.j. PÚ 1219/92/7 ze dne 19. 7. 2013, č.j. PÚ 1219/92/8 ze dne 14. 8. 2013, č.j. PÚ 1219/92/10 ze dne 25. 10. 2013, č.j. PÚ 1219/92/10 ze dne 9. 12. 2013, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jí v restituci z důvodu existence překážek uvedených v ust. § 11 odst. 1 zákona o půdě nevydané. [Jméno žalované] k uspokojení nároku oprávněné osoby na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí oprávněné osobě tyto pozemky: parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno] o výměře 2 628 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota][Anonymizováno] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 1 735 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 978 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 10 489 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] [Anonymizováno] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 11 237 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], o výměře 18 723 m, zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], jako oddělená část původního pozemku parc. č. [Anonymizováno] o výměře 155 282 m, a to geometrickým plánem č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024 vyhotoveným [právnická osoba] [Anonymizováno] & [právnická osoba]., parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno] zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [Anonymizováno], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], parc. č. [hodnota], zapsaný v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] a oprávněná osoba tyto pozemky do svého vlastnictví přijímá (výrok II.). Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku ve výši 279 551,60 Kč, k rukám zástupce žalobce [Jméno advokáta A], advokáta se sídlem [Adresa advokáta A], a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku (výrok III.). Doplňujícím usnesením Okresního soudu v Benešově ze dne 27. 3. 2025, č. j. 13 C 24/2023-1221, bylo rozhodnuto, že žalovaná je povinna zaplatit České republice - Okresnímu soudu v Benešově náhradu nákladů řízení ve výši 3 848,78 Kč do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné odvolání, a to proti výrokům II. a III. a proti doplňujícímu nákladovému usnesení. Namítla, že restituční nárok žalobce je již přečerpán. Rozsudek vychází z neúplně zjištěného skutkového stavu, resp. soud prvního stupně na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, což se projevilo v nedostatečné důkazní hodnotě a přesvědčivosti znaleckého posudku č. [hodnota]-47/2022 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], na jehož závěrech své rozhodnutí převážně postavil. Mezi účastníky zůstává sporná samotná výše restitučního nároku žalobce, který po opakovaných přeceněních provedených žalovanou činil nanejvýš částku 76 709,27 Kč. Oproti tomu žalobce tvrdí, že výše jeho restitučního nároku dosahuje částky 56 023 894,60 Kč. Žalovaná poukázala na věcné a metodické nedostatky posudku s tím, že jeho závěry neodpovídají skutkovému stavu věci ani zákonným požadavkům kladeným na znalecké posudky. Soud prvního stupně však při stanovení výše zůstatkového restitučního nároku žalobce vyšel výlučně z posudku, přičemž dospěl k závěru, že posuzované pozemky je nutno považovat za stavební. Tento závěr však vychází z podkladu, který je dle žalované vadný, nepřesvědčivý a nezohledňuje veškeré relevantní okolnosti případu. Žalovaná trvá na ocenění restitučního nároku žalobce ve výši 76 709,27 Kč a odmítá, že by jí byl restituční nárok oceněn chybně a že by v tomto ohledu mu bránila, aby se řádně účastnil veřejných nabídek a svůj nárok uspokojil jejich prostřednictvím. Žalovanou navržený důkaz revizním posudkem nebyl navržen v rozporu s koncentrací řízení a je třeba ho považovat za přípustný, když potřeba jeho provedení vyplynula až v průběhu řízení. Posudkem ani souvisejícími podklady nebylo prokázáno, že pozemky, které byly znalkyní nově oceněny jako stavební, skutečně měly stavební charakter již v době přechodu na stát, tedy v rozhodném období pro výpočet výše restitučního nároku. V posudku navíc zcela absentuje důkazní podklad, který by přehodnocení původních pozemků na pozemky stavební odůvodňoval, když přílohy převážně obsahují běžně dostupné údaje z katastru nemovitostí a samy o sobě neprokazují stavební charakter původních PK parcel v rozhodné době. Naopak řada podstatných dokumentů, na které znalkyně v posudku odkazuje, nebyla k posudku přiložena a nebyla soudu prvního stupně vůbec předložena, aby byl znalecký posudek přezkoumatelný. Soud prvního stupně měl proto zadat vypracování revizního znaleckého posudku k posouzení námitek, že výše restitučního nároku je nadhodnocena, a že posudek opomíjí důležité skutečnosti, zejména srážky či charakter původních pozemků. Rozsudek je v této části nepřezkoumatelný a nesprávný. Soud prvního stupně se dostatečně nevypořádal se splněním podmínky naplnění kritéria vhodnosti při rozhodování o převodu požadovaných náhradních pozemků, když dostatečně nezohlednil, že pozemky parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno] č. [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno], a parc. č. [hodnota], vše v k. ú. [adresa], obec [adresa], byly žalovaným pořízeny do tzv. REZERVY A ve smyslu § 3 odst. 1 písm. a) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu (dále jen „zákon o SPÚ“). Těmito pozemky má být zajištěno budoucí plnění cílů pozemkových úprav, tedy účel ve veřejném zájmu, nikoli běžné obhospodařování či vydání restituentům. Takové využití vylučuje jejich převod jako náhradních pozemků. Žalovaná na tuto skutečnost opakovaně upozorňovala a již dříve předložila směnnou smlouvu č. [Anonymizováno], kterou pozemky nabyla od společnosti [právnická osoba]. V rámci odvolacího řízení navíc předložila i vyjádření města [adresa] ze dne 18. dubna 2024 a vyjádření městyse [adresa] ze dne 3. května 2024, která potvrzují veřejný zájem na zachování pozemků v jejich katastru pro účely územního rozvoje a pozemkových úprav. Soud prvního stupně však i přesto, že zmíněné pozemky nejsou k převodu vhodnými, vydal je žalobci. Nesprávně posoudil převoditelnost pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], který je dle žalované vyloučen z převodu podle § 6 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ, neboť je určen pro veřejně prospěšnou stavbu – konkrétně rozšíření skládky [adresa]. Tuto skutečnost potvrdilo i vyjádření města [adresa], z něhož vyplývá, že pozemek se nachází v zastavitelném území obce. Soud prvního stupně se v napadeném rozsudku vůbec nevypořádal s námitkou žalované, že pozemky parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa], nejsou přístupné z veřejné komunikace, a proto jsou zemědělsky neobhospodařovatelné. Přístup k těmto pozemkům je možný pouze přes sousední pozemky ve vlastnictví třetích osob. Tato skutečnost zásadně omezuje nebo zcela vylučuje možnost efektivního zemědělského využití pozemků, a tedy narušuje účel institutu naturální restituce, jak byl chápán zákonodárcem i judikaturou. Soud prvního stupně se rovněž dostatečně nevypořádal s námitkou žalované týkající se pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] [adresa], který je dle územního plánu obce [adresa] ze dne 6. 9. 2022 určen k veřejně prospěšné stavbě – koridoru dálnice D3. Pozemek má být v budoucnu trvale zabrán pro stavbu této dálnice, přičemž žalovaný k tomuto záměru již předběžně vyjádřil souhlas dne 6. 3. 2023. Skutečnost, že pozemek je zařazen do veřejně prospěšné stavby, znamená, že je na něj nutno pohlížet jako na pozemek vyloučený z převodu ve smyslu § 6 odst. 1 písm. b) zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu, neboť slouží k plnění úkolů státu nebo územních samosprávných celků ve veřejném zájmu. Soud prvního stupně se těmito zásadními skutkovými a právními okolnostmi náležitě nezabýval, čímž zatížil rozhodnutí vadou. Vydání těchto pozemků žalobci odporuje nejen zákonné úpravě, ale i účelu naturální restituce, a je třeba je z výčtu pozemků vhodných k převodu vyloučit. Náhrada nákladů řízení byla stanovena nesprávně. V případě, že by i odvolací soud shledal, že žalobce měl, byť v jakémkoli, i sebemenším, rozsahu, úspěch ve věci, musí být jemu přiznaná náhrada nákladů řízení řádně ponížena minimálně o hodnotu těch náhradních pozemků, které nejsou k převodu vhodné a měla by být zohledněna skutečnost, že žalobce během soudního řízení vzal svou žalobu, ohledně pozemků specifikovaných ve výroku I. rozsudku zpět, jelikož seznal, že tyto pozemky nesplňují zákonné podmínky převoditelnosti. Žalovaná se tak nemohla dopustit liknavosti ani svévole, když uvedené pozemky převádět neumožnila, a nelze jí tak přičítat k tíži, že úspěšně brojila proti převádění náhradních pozemků k převodu nevhodných. Soud opoměl § 146 odst. 2 o.s.ř., jež stanoví, že náklady řízení je povinen hradit účastník, který zavinil, že řízení muselo být zastaveno. V situaci, kdy žalobce ve vztahu k části pozemků vzal v průběhu řízení svou žalobu zpět, tedy jeho žaloba nebyla v části úspěšná, měl žalobce pouze částečný úspěch a nelze mu přiznat nárok na náhradu nákladů řízení v plném rozsahu. Nesprávně byla též určena tarifní hodnota sporu na částku 2 550 140,92 Kč dle hodnoty náhradních pozemků. Je nutné odlišit žalobu o vydání věci, jež je předmětem restituce a žalobu na nahrazení projevu vůle, když v druhém případě se jedná o žalobu na neocenitelné plnění a je nutné stanovit výši tarifní hodnoty dle § 9 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, případně, aby napadený rozsudek změnil a žalobu v celém rozsahu zamítl a žalované přiznal náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

3. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované uvedl, že soud prvního stupně ve věci rozhodl především na podkladě nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 2763/23. V mezidobí Ústavní soud rozhodl dalšími dvěma nálezy, kterými svůj závěr potvrdil (srov. nález Ústavního soudu ČR III. ÚS 3111/23 ze dne 21. 1. 2025. Žalobce dále odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1186/24 ze dne 5. 3. 2025. Žalovaná ve svém odvolání v obecné rovině sporuje znalecký posudek, kterým jsou oceněny restituční nároky žalobce. Je až s podivem, že toto žalovaná činí, když to byla právě ona, která v rámci restitučního řízení uznala své pochybení a sama nevydané pozemky ocenila jako pozemky stavební. Součástí znaleckého posudku č. [hodnota][Anonymizováno] jsou kupní smlouvy, na základě kterých nevydané pozemky přešly na stát. V každé této kupní smlouvě je uvedeno, že nevydané pozemky se vykupují „pro potřebu výstavby [adresa] města“. Pokud žalovaná zpochybňuje charakter nevydaných pozemků, tak současně tyto kupní smlouvy opomíjí. Důležité je pak taky připomenout, že znalecký posudek č. [hodnota] oceňuje nevydané pozemky, které bezprostředně sousedí s nevydanými pozemky, které byly oceněny na základě znaleckého posudku č. [Anonymizováno] a znaleckého posudku č. 237/3068/2017. Tyto znalecké posudku pak byly žalovanou uznány, a to na základě dohody o narovnání. [právnická osoba] nevydané pozemky platí, že byly převedeny na stát na základě kupních smluv z důvodu výstavby [adresa] města. Účel výkupu je pak ve všech kupních smlouvách uveden. K závěru, že mají být nevydané pozemky oceněny jako stavební, dospěl Krajský soud v Praze např. v řízení vedeném pod sp. zn. 26 Co 10/2019. Žalovaná by měla především vysvětlit, proč uznala ocenění v případě prvních dvou znaleckých posudků a ocenění dle znaleckého č. [hodnota] uznat odmítá. Žalovaná by měla tvrdit konkrétně, nikoli v obecné rovině, v čem považuje ocenění nevydaných pozemků za nesprávné, a to především s ohledem na kupní smlouvy, na základě kterých přešly nevydané pozemky na stát. Otázka ocenění restitučního nároku, je otázka právního posouzení, tedykonečnou odpověď na to, zda se jedná o pozemky stavební či nikoli, musí dát vždy soud. U pozemků v k.ú. [adresa] žalovaná namítá, že budou v budoucnu dotčeny pozemkovými úpravami. Jak vyplývá ze sdělení žalované, tyto pozemky v současnosti pozemkovými úpravami dotčeny nejsou a zařazení do Rezervy A jejich vydání nebrání. Krajský soud v Praze v minulosti opakovaně rozhodl tak, že pokud ke dni vydání rozhodnutí nejsou pozemkové úpravy zaznamenány v katastru nemovitostí, nejedná se o překážku k vydání takových pozemků. U pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] žalovaná tvrdí, že je dotčený tzv. VPS. Jak ovšem vyplývá z pozdějšího sdělení obce, ze kterého soud vycházel, tak pozemek není z převodu vyloučen. U pozemků parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] žalovaná tvrdí, že nejsou přístupné z veřejné komunikace, a proto jsou zemědělsky neobhospodařovatelné. Žalobce nerozumí tomuto sdělení žalované, když tyto dvě skutečnosti spolu nesouvisí. Byl to navíc sám žalobce, který se k tomuto tvrzení sám vyjadřoval v rámci své výpovědi před soudem prvního stupně a mj. vysvětloval problematiku přístupu na zemědělské pozemky. U pozemek parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] žalovaná tvrdí, že je dotčený VPS. Z územního plánu však tato skutečnost nevyplývá. Pozemek je fakticky pastvinou. Pokud jde o otázku nákladů řízení, dovoluje si žalobce odkázat např. na rozhodnutí Krajského soudu v Praze ve věci sp. zn. 27 Co 71/2019. Žalobce navrhl, aby odvolací soudu rozsudek soudu prvního stupně potvrdil a žalobci přiznal náhradu nákladů odvolacího řízení.

4. Krajský soud v Praze jako soud odvolací po zjištění, že odvolání je přípustné, bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§ 202 a contr., § 201, § 204 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „o.s.ř.“), přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně v rozsahu, ve kterém byl napaden odvoláním a řízení, které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o.s.ř. a dospěl k následujícím závěrům.

5. Žalobce vzal v odvolacím řízení žalobu částečně zpět ohledně pozemku parc. č. [hodnota], zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa] a pozemku parc. č. [Anonymizováno], zapsaného v evidenci katastru nemovitostí vedené Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], na listu vlastnictví č. [hodnota], pro katastrální území [adresa], obec [adresa], neboť zde byly důvody, které bránily vydání uvedených pozemků. Bylo zjištěno, že pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území a obci [adresa] byl po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně převeden směnnou smlouvou ze dne 9.7.2025 státem do vlastnictví [adresa]. Ohledně pozemku parc. č. [adresa], [adresa], bylo nesporné, že je dotčen plánovanou stavbou dálnice D3. Jelikož žalovaná s částečným zpětvzetím žaloby souhlasila, rozhodl odvolací soud podle § 222a o.s.ř., že se rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. ohledně uvedených pozemků zrušuje a řízení se zastavuje (výrok I. rozsudku odvolacího soudu).

6. V řízení před soudem prvního stupně bylo provedeno dokazování v rozsahu potřebném pro řádné posouzení věci a rozhodnutí o žalobě. Soud prvního stupně podrobně v odůvodnění svého rozhodnutí provedené důkazy hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti podle zásady volného hodnocení důkazů (srov. § 132 o.s.ř.) a své skutkové i právní závěry podrobně a přesvědčivě popsal v odůvodnění svého rozhodnutí zcela v souladu s požadavky stanovenými v § 157 odst. 2 o.s.ř. Odvolací soud se s nimi ztotožňuje a odkazuje na ně.

7. Na základě provedených důkazů a shodných tvrzení stran soud prvního stupně správně uzavřel, že celkový restituční nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí pozemkového úřadu, kromě sporných nároků podle rozhodnutí č.j. PU 1219/92/5 a č.j. PU 1219/92/6, činil 26 438 654 Kč. Tento nárok byl dosud uspokojen do výše 26 361 944,40 Kč a k uspokojení zbývá částka 76 709,60 Kč, kterou žalovaná považuje za zbývající neuspokojenou část nároku žalobce a v tomto rozsahu byl jeho nárok mezi stranami nesporný. Pokud jde o restituční nárok žalobce vyplývající z rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/5 a č.j. PÚ 1219/92/6, odvolací soud se ztotožnil s jejich posouzením soudem prvního stupně. Bylo zjištěno, že dne 11. 11. 2008 byla mezi předchůdcem žalované [právnická osoba] ČR a právním předchůdcem žalobce panem [jméno FO] uzavřena dohoda č.j. [Anonymizováno] o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, podle které oprávněné osobě svědčí dle rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/5 (právní moc dne 29. 3. 2003) nárok na peněžitou náhradu ve výši ceny nevydaných pozemků, tj. ve výši 612 678,80 Kč, a podle rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/6 (právní moc dne 4. 4. 2003) nárok na peněžitou náhradu ve výši ceny nevydaných pozemků, tj. ve výši 294 568,10 Kč. [právnická osoba] ČR se zavázal peněžitou náhradu 907 246,90 Kč poskytnout oprávněnému do 14. 8. 2011 nebo ji zcela či zčásti započíst na úhradu kupní ceny při prodeji půdy, případně započíst na dosud neuhrazenou pohledávku [právnická osoba] vůči oprávněné osobě. Dále dne 8. 12. 2008 byla mezi předchůdcem žalované [právnická osoba] ČR a právní předchůdkyní žalobce paní [právnická osoba] uzavřena dohoda č.j. [Anonymizováno] o poskytnutí peněžité náhrady podle § 16 odst. 1 zákona o půdě, podle které oprávněné osobě svědčí na základě usnesení o dědictví ze dne 12. 4. 2006 po oprávněné osobě Věře [jméno FO] původem dle rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/6 (právní moc dne 4. 4. 2003) nárok na peněžitou náhradu ve výši ceny nevydaných pozemků, tj. ve výši 147 284,05 Kč. [právnická osoba] ČR se zavázal tuto peněžitou náhradu poskytnout oprávněné do 14. 8. 2011 nebo ji zcela či zčásti započíst na úhradu kupní ceny při prodeji půdy, případně započíst na dosud neuhrazenou pohledávku [právnická osoba] vůči oprávněné osobě. Na restituční nároky vyplývající rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/5 a č.j. PÚ 1219/92/6 byla tedy poskytnuta peněžitá náhrada v celkové výši 1 201 815 Kč. Výše restitučního nároku vyplývajícího z těchto dvou rozhodnutí pozemkového úřadu byla soudem prvního stupně stanovena na základě znaleckého posudku č. [hodnota]-47/22 ze dne 3. 8. 2022, vypracovaného znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO], a to na částku 57 149 000 Kč. Námitky žalované směřující vůči takto stanovené výši nároku nebyly shledány důvodnými. Soud prvního stupně správně při stanovení výše restitučního nároku žalobce vyšel ze závěrů uvedeného znaleckého posudku, který předmětné pozemky ocenil jako pozemky, které byly v době odnětí určeny k zastavění. Toto ocenění nebylo učiněno bez řádných podkladů, jak namítala žalovaná, ale na základě stavebně-technické dokumentace pro lokalitu sídliště [adresa], zpracované společností [Anonymizováno] v únoru 2022, dokládající listinami účel převodu odňatých a nevydaných pozemků, o plánované výstavbě sídliště [adresa], podrobně popsané v rozsudku soudu prvního stupně, včetně kupních smluv, ze kterých je zřejmý účel převodu nevydaných pozemků. Znalkyně byla soudem prvního stupně vyslechnuta a stvrdila závěry posudku s tím, že vycházela též z územně plánovací dokumentace platné v rozhodné době, tj. zejména z revise směrného územního plánu hlavního města Prahy z roku 1971 a z územně plánovací dokumentace, která v té době již existovala k výstavbě [adresa], tj. rozhodnutí o umístění stavby. Závěru o stavebním určení odňatých pozemků pak odpovídal i obsah rozhodnutí č.j. PÚ 1219/92/5 a č.j. PÚ 1219/92/6, ve kterých se konstatuje, že pozemky, které přešly na stát kupními smlouvami z 15. 8. 1972, 8. 9. 1971, 3. 11. 1972 a 8. 9. 1971, nelze vydat, jelikož tvoří součást sídliště, jsou zastavěny objekty, ost. komunikací nebo jsou sídlištní zelení. Znalecký posudek byl vypracován dle vyhlášky č. 182/1988 Sb. ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb. a ocenění bylo provedeno dle stavební povahy pozemků, které byly i v této sporné části dotčeny plánovanou výstavbou. Poklady, ze kterých znalkyně vycházela byly v posudku specifikovány a z dokumentů vydaných až po přechodu pozemků na stát bylo zřejmé, že plánovaná výstavba byla skutečně realizována (viz revise směrného územního plánu z roku 1971, kterou bylo nutno považovat za územně plánovací dokumentaci a doplněk k usnesení č. [hodnota] z roku 1968, kterým se schvaluje podrobný územní plán [adresa]), ze kterých se podává, že toto území bylo vhodné pro výstavbu, a za tím účelem byly předmětné pozemky odňaty. Ze soudem prvního stupně citované ustálené judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu se pak podává, že stavební charakter pozemků lze na základě takových podkladů dovodit, přestože se jedná o pozemky evidované jako zemědělské, ale vykoupené (odňaté) za účelem výstavby, která byla realizována. S ohledem na zjištěné okolnosti nebyly shledány důvody aplikovat srážky dle oceňovací vyhlášky z takto stanovené ceny pozemků, když výstavba na nich byla teprve ve fázi územního plánování. Formální nedostatky znaleckého posudku (absence IČO, položky evidence posudků a umístění znalecké doložky) neměly vliv na jeho správnost znaleckých závěrů, když znalkyně je vysvětlila absencí prováděcích předpisů, zejména stanoviska a metodických pokynů Ministerstva spravedlnosti, jak měl znalecký posudek po formální stránce po novelizaci příslušných předpisů vypadat. Soud prvního stupně proto otázku podkladů pro stanovení výše restitučního nároku žalobce posoudil správně a důvodně zamítl návrh žalované na vypracování revizního znaleckého posudku, neboť tento důkaz, byť přípustný, byl nadbytečný, když nebyl dán důvod pochybovat o správnosti ocenění odňatých pozemků.

8. Odvolací soud se též ztotožnil i s právním hodnocením věci soudem prvního stupně a odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (jež reflektuje i judikaturu Ústavního soudu – srovnej nález ze dne 4. 3. 2004, sp. zn. III. ÚS 495/02, publikovaný pod č. 33/2004 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, nález Ústavního soudu ze dne 30. 10. 2007, sp. zn. III. ÚS 495/05, publikovaný pod č. 174/2007 Sbírky nálezů a usnesení Ústavního soudu, či nález pléna Ústavního soudu ze dne 13. 12. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 6/05, uveřejněný pod č. 531/2005 Sb. – označené nálezy, stejně jako dále citované rozhodnutí Ústavního soudu, jsou přístupné i na internetových stránkách Ústavního soudu http://nalus.usoud.cz), která je ustálena v závěru, že v případě liknavého, svévolného či diskriminujícího postupu žalované [resp. jejího předchůdce – [právnická osoba] ČR, jehož nástupkyní je od 1. 1. 2013 žalovaná, jejíž práva a povinnosti vykonává [Jméno žalované] (srovnej § 22 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů)] může oprávněná osoba nárok uplatnit u soudu žalobou na vydání konkrétního vhodného pozemku, aniž by důvodnost takové žaloby bylo nutno vázat na podmínku jeho zahrnutí do veřejné nabídky, a že takový postup (jenž je výrazem zásady vigilantibus iura scripta sunt) nelze vůči ostatním oprávněným osobám pokládat za diskriminující (k tomu srovnej především rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009, uveřejněný pod č. 62/2010 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dále jako „R 62/2010“, a na něj navazující judikaturu). Pro tento postup přitom postačuje naplnění kritéria liknavosti – nejedná se tedy o (ani částečně) kumulativní kritéria, což je zřejmé už z rozhodnutí R 62/2010, dle jehož právní věty není třeba důvodnost žaloby na vydání konkrétních náhradních pozemků vázat na podmínku jejich předchozího zahrnutí do veřejné nabídky „při liknavém postupu fondu“, a v jehož odůvodnění se uvádí, že [právnická osoba] by měl jednat tak, aby nedocházelo „k takovému postupu, který by bylo možno označit za liknavý, či dokonce svévolný“.

9. Za projev liknavosti a svévole lze podle rozhodovací praxe – kromě nesplnění povinnosti udržovat kvantitativně i kvalitativně dostatečnou nabídku náhradních pozemků (srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2924/2019, nebo ze dne 17. 6. 2015, sp. zn. 28 Cdo 5389/2014, nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 10. 2019, sp. zn. 28 Cdo 2586/2019) – považovat i takový postup, kdy stát ztěžuje či znemožňuje uspokojení nároku oprávněné osoby zásadně předpokládaným postupem (tj. prostřednictvím veřejné nabídky pozemků) nesprávným ohodnocením nároku, tedy nesprávným určením ceny oprávněné osobě odňatých a nevydaných pozemků (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 6. 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016, nebo ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. 28 Cdo 1189/2020) a kdy pak po oprávněné osobě nelze spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, ze dne 10. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 837/2017, nebo ze dne 23. 9. 2020, sp. zn. 28 Cdo 2786/2020).

10. V projednávané věci bylo prokázáno a nebylo sporu o tom, že žalobce je oprávněnou osobou (právním nástupcem původních restituentů) ve smyslu § 4 zákona o půdě a má na základě výše citovaných rozhodnutí nárok na nabytí vlastnického práva k náhradním pozemkům za pozemky nevydané v restituci z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. Byl pouze spor, zda byl jeho restituční nárok již uspokojen.

11. Soud prvního stupně správně zjistil, že žalobce (jeho právní předchůdci) dosud obdrželi z titulu rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/5 a č.j. PÚ 1219/92/6 ve smyslu § 16 odst. 1 zákona o půdě peněžitou náhradu v celkové výši 1 201 815 Kč na základě shora uvedených dohod uzavřených s předchůdcem žalované [právnická osoba] ČR. Restituční nárok žalobce však nebyl oceněn ve správné výši, jelikož nevydané pozemky byly oceněny plošně jako orná půda, nikoli jako pozemky stavební. Soud prvního stupně správně zdůraznil, že v době uzavření těchto dohod ještě neexistovala konstantní judikatura k této problematice, kdy až posléze bylo judikováno, v jakých případech se mají nevydané pozemky oceňovat jako stavební a že oprávněné osobě, které byly v minulosti neoprávněně odňaty pozemky, musí být poskytnuta adekvátní a spravedlivá kompenzace. Nejistota v právním posouzení věci nemůže jít na úkor žalobce jako restituenta, naopak stát byl měl v rámci vypořádání restitučních nároků postupovat maximálně vstřícně a poskytnout dotčeným osobám co nejširší vypořádání. Již v nálezu sp. zn. II. ÚS 4139/16 Ústavní soud vyslovil, že finanční náhrada má umožnit odstranění či zmírnění křivd způsobených komunistickým režimem srovnatelným způsobem jako při vydání věci; musí být tedy s ohledem na účel restitučních předpisů přiměřená a rozumná. Odvolací soud se ztotožnil se závěrem, že žalobci takto poskytnutá peněžitá náhrada představovala toliko částečné plnění, které nebrání uspokojení jeho zbývající části. Tomu odpovídá i judikatura Ústavního soudu ČR, zejména nález ze dne 22. 5. 2024, sp. zn. I. ÚS 2763/23, kterým byl zrušen rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 7. 2023, č.j. 28 Cdo 974/2023-532 a na něj navazující nálezy, kterými Ústavní soud tyto právní závěry potvrdil (srov. nález Ústavního soudu ČR sp. zn. III. ÚS 3111/23 ze dne 21. 1. 2025 a nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 1186/24 ze dne 5. 3. 2025). Na tomto základě nutno uzavřít, že nárok žalobce jako restituenta nezanikl, přestože mu byla již poskytnuta částečná finanční náhrada, vyplacená v nezákonné (nižší) výši. Žalobce neprojevil vůli se práva na uspokojení zbývající části restitučního nároku vzdát či přijetím finanční náhrady by považoval svůj restituční nárok v celém rozsahu za vypořádaný. Za takový projev vůle nelze považovat, že požádal a přijal finanční náhradu v nižší než zákonné výši, nehledě k tomu, že by bylo nemravné, aby stát, který v rozporu se svou zákonnou povinností poskytl restituentům finanční náhradu v nesprávné výši, těžil z toho, že restituenti náhradu přijali.

12. Soud prvního stupně správně vyřešil i otázku nedůvodnosti námitky promlčení a přiléhavě poukázal na ustálenou judikaturu týkající se námitky promlčení v restitučních sporech (např. nález Ústavního soudu ze dne 29. 10. 2009, sp. zn. I. ÚS 1688/09, nález Ústavního soudu ze dne 26. 6. 2012 sp. zn. I. ÚS 718/11, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2022 sp. zn. 28 Cdo 719/2022 či ze dne 3. 2. 2010 sp. zn. 28 Cdo 1548/2009).

13. Žalobce se domáhal uspokojení svého restitučního nároku více než třicet let, když žalovaná po celou dobu popírala výši jeho restitučního nároku v důsledku nesprávného ocenění nevydaných pozemků. Žalovaná přecenila část restitučního nároku žalobce s tím, že pozemky měly být oceněny nikoli jako zemědělská půda, nýbrž jako pozemky stavební, až v rámci dohody o narovnání uzavřené dne 22. 2. 2022, avšak nikoliv ve vztahu ke všem odňatým pozemkům. Soud prvního stupně proto dospěl ke správnému závěru, když v projednávané věci shledal podmínky pro vyhovění žalobě, neboť restituční nárok žalobce dosud nebyl zcela uspokojen a byly splněny podmínky pro uspokojení tohoto nároku cestou soudní žaloby v důsledku liknavého a svévolného postupu žalované, pro který nebylo možné po žalobci spravedlivě požadovat účast ve veřejných nabídkách, protože ta nemohla zjevně vést (vzhledem k podstatné disproporci mezi oceněním provedeným žalovanou a skutečnou výší restitučního nároku žalobce). K uspokojení restitučního nároku žalobce je proto nadále na namístě vyhovět žalobě o vydání konkrétního vhodného náhradního pozemku (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1117/2015, ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1540/2015). V souladu s výše citovanou judikaturou se může oprávněná osoba nadále domáhat uspokojení restitučního nároku soudní cestou.

14. V rozhodovací praxi Nejvyššího soudu byla dovozena další kritéria „vhodnosti“ pozemku, a to např., zdali nejde o pozemek zatížený právy třetích osob (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 7. 2011, sp. zn. 28 Cdo 1568/2011), zda jeho převod není z jiného důvodu zapovězen zákonem (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 1. 2011, sp. zn. 28 Cdo 99/2010), zda jej lze zemědělsky obhospodařovat (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 12. 2013, sp. zn. 28 Cdo 592/2013), nebo zda nevzniknou jiné problémy při hospodaření s takovým pozemkem (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2014, sp. zn. 28 Cdo 2462/2014). Tato hlediska je přitom vždy nutno zkoumat se zřetelem k individuálním skutkovým okolnostem případu a předpoklady pro vydání (popřípadě pro nevydání) každého takového pozemku posuzovat zcela samostatně, byť s přihlédnutím k širším souvislostem konkrétní věci (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5045/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2007, sp. zn. 28 Cdo 220/2005). Nelze přijmout paušalizující závěry vedoucí k přepjatému formalismu a nadmíru restriktivnímu výkladu účelu restitučních zákonů či naopak k extenzivnímu výkladu překážek bránících vydání nárokových nemovitostí. Při posouzení otázky funkční provázanosti pozemků pak nutno vždy brát v potaz konkrétní skutkové okolnosti případu (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 3. 2018, sp. zn. 28 Cdo 5267/2017, či ze dne 16. 7. 2018, sp. zn. 28 Cdo 1707/2018).

15. Soud prvního stupně správně dovodil, že pozemek parc. č. [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] nejsou vyloučeny z možnosti převodu jako náhradní pozemky. Oba pozemky jsou vedeny jako orná půda. Nebylo zjištěno, že by byly určeny k zastavění stavbou, určeny k realizaci zeleně, veřejně prospěšných opatření, ani nebyly k těmto účelům již využit, ani není nebyly dotčeny předkupním právem či jiným právem obce či jiné osoby. Pokud se týká žalovanou namítaného nedostatku zajištění přístupové cesty na tyto pozemky, nejedná se o okolnost bránící jejich vydání. Předmětné pozemky jsou dosud využívány jako zemědělské pozemky a jsou obklopeny dalšími zemědělskými pozemky a jsou dosažitelné z veřejně přístupné komunikace, neboť dosud byly užívány a obhospodařovány. Žalobce je s tímto stavem srozuměn. Samotný nedostatek přímého napojení pozemků na veřejnou komunikaci proto zjevně nebrání jejich užívání k zemědělské činnosti v rámci půdních bloků a byl zajištěn dosavadním uživatelem (nájemcem). Takový stav proto nepředstavuje zákonnou či judikatorně odvozenou překážku jeho vydání, coby náhradního pozemku (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 12. 2018 sp. zn. 28 Cdo 3824/2018 či usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 12. 2018 sp. zn. 28 Cdo 1023/2018 a ze dne 4. 11. 2019 sp. zn. 28 Cdo 1275/2019).

16. Ohledně pozemků parc. č. [Anonymizováno] [hodnota], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/17, parc. č. [hodnota], vše v katastrálním území [adresa] bylo žalovanou tvrzeno, že byly zařazeny do stavu Rezerva A podle § 3 odst. 1 písm. b) zákona o SPÚ a za tímto účelem měly být státem, nabyty na základě předložené směnné smlouvy.

17. Zákonem č. 287/2025 Sb. došlo s účinností od 1. 10. 2025 mimo jiné ke změně zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, mimo jiné jeho § 6 písm. i), který stanoví, že podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. a) nabyté směnou nebo koupí podle § 3 odst. 2 pro potřeby pozemkových úprav. Podle č. [hodnota] přechodná ustanovení, řízení zahájená podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, s výjimkou řízení podle § 10 a 10a, která se dokončí podle zákona č. 503/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uvedená právní úprava se stala účinnou až v době rozhodnutí odvolacího soudu, a proto k ní soud prvního stupně nemohl přihlížet. Z přechodných ustanovení k uvedené novele je nutno uzavřít, že se uplatní až na řízení zahájená po její účinnosti. Zákaz převodu pozemku z vlastnictví státu spadajících do tzv. rezervy A, který na tyto pozemky do 31.10.2025 nedopadal, se proto na požadované náhradní pozemky neuplatní. Navíc nebylo ani tvrzeno ani prokázáno, že by tyto pozemky měly v době rozhodnutí v této věci sloužit ke konkrétnímu výkonu působnosti [právnická osoba] pro potřeby pozemkových úprav, zejména, že by bylo zahájeno konkrétní řízení o pozemkových úpravách, které by se těchto pozemků mohlo týkat.

18. Ohledně zbývajících pozemků nevznesla žalovaná konkrétní námitka bránící jejich vydání. Všechny pozemky požadované žalobcem jsou proto vhodné jako náhradní pozemky, neboť se jedná o pozemky ve vlastnictví státu a příslušnost hospodařit s tímto majetkem státu byla svěřena žalované a nebyl u nich zjištěn žádný důvod, který by způsoboval jejich nevhodnost k převodu. Nejde o pozemky zatížené právy třetích osob, které by bránily jeho převodu. Nebylo zjištěno, že by k pozemkům byl uplatněn církevní restituční nárok ani jiný restituční nárok podle zákona o půdě či jiného restitučního zákona. Nejde o pozemky ve Vojenském [adresa], v národních památkách, národních přírodních rezervacích. Nebyly proto shledány zákonné překážky bránící vydání těchto pozemků ve smyslu § 6 odst. 1 až 3 zákona č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, ve znění pozdějších předpisů.

19. V řízení bylo zjištěno, že dosud neuspokojený restituční nárok žalobce činil 56 023 894,60 Kč (nesporná výše 76 709,60 Kč a částka 57 149 000 Kč představující ocenění zbylých restitučních nároků vyplývajících z rozhodnutí pozemkového úřadu č.j. PÚ 1219/92/5 a č.j. PÚ 1219/92/6 a odečet částky 1 201 815 Kč představující poskytnutou peněžitou náhradu z titulu těchto rozhodnutí). Hodnota vydávaných náhradních pozemků činila 1 999 850 Kč, což vylučuje překročení neuspokojeného restitučního nároku žalobce.

20. Z výše uvedených důvodů proto odvolací soud podle § 219 o.s.ř. rozsudek soudu prvního stupně ve zbývající zastavením řízení nedotčené části výroku II. jako věcně správný potvrdil.

21. Vzhledem k částečnému zrušení rozsudku soudu prvního stupně a částečnému zastavení řízení bylo nutno znovu rozhodnout o nákladech řízení mezi účastníky před soudem prvního stupně podle § 224 odst. 1, 2, § 151 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř. Žalobci byla přiznána plná náhrada těchto nákladů řízení ve výši 255 158 Kč. Při posouzení úspěchu ve věci byla zohledněna zejména povaha a účel tohoto řízení při hodnocení otázky zavinění na částečném zastavení řízení, resp. předchozích změnách žaloby a částečnému zastavení řízení (srov. výrok I. rozsudku soudu prvního stupně). V této souvislosti třeba zdůraznit, že se jedná o řízení, ve kterém není soud vázán žalobním návrhem, neboť jde o předmět řízení, kde způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu (srov. § 153 odst. 2 o.s.ř.). Důvodem částečného zastavení řízení byla procesní reakce žalobce, jednak na postup státu, který po vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně bez ohledu na vyhovující výrok převedl pozemek parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa] na jiný subjekt a tím pozbyl vlastnictví k němu, čímž zmařil možnost uspokojení žalobce tímto pozemkem. Ohledně pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] bylo nutno zohlednit zjištěnou nevhodnost náhradního pozemku k uspokojení restitučního nároku, která nebyla bez dalšího seznatelná z katastru nemovitostí, a nelze proto tuto okolnost přičítat žalobci k tíži. Žalobce, stejně jako jiní doposud neuspokojení restituenti, jsou v situaci, kdy je výběr vhodných náhradních pozemků obtížný, neboť je omezen jejich počtem i existencí řady zákonných překážek nebo důvodů nevhodnosti, kterou oprávněné osoby v době zahájení řízení nemohou znát nebo nejsou z veřejných seznamů seznatelné.

22. Účelně vynaložené náklady žalobce sestávaly z odměny advokáta a jeho hotových výdajů. Při určení tarifní hodnoty odvolací soud vyšel z toho, že předmětem řízení je penězi ocenitelné plnění, když je známa hodnota vydávaných náhradních pozemků a v této hodnotě je uspokojován restituční nárok žalobce (§ 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, srovnej rovněž rozsudek Nejvyššího soudu sp.zn. 22 Cdo 809/2015 dne 8. 9. 2015), celkem ve výši 1 999 850 Kč. Za každý z devíti úkonů právní služby z takto určené tarifní hodnoty podle § 8 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále jen „advokátní tarif“) náleží za úkon částka 16 300 Kč x 9, tedy celkem 146 700 Kč (převzetí a příprava zastoupení, žaloba, vyjádření k podání žalované ze dne 13.6.2024, účast na jednání před soudem prvního stupně ze dne 15. 5. 2024 trvající déle než 2 hodiny, dne 7. 8. 2024, 15. 10. 2024, 12. 12. 2024 a 4.3.2025) podle § 11 odst. 2, § 7 bod 5. a § 8 odst. 1 advokátního tarifu. K odměně dále náleží náhrada paušální náhrada hotových výdajů za 8 úkonů po 300 Kč za úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v účinném znění do 31. 12. 2024 a ve výši 450 Kč za 1 úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu v účinném znění od 1. 1. 2025 (srov. Čl. II vyhlášky č. 258/2024 Sb.) a dále náhrada cestovních výdajů za zpáteční cestu k uvedeným jednáním v celkové výši 3 780 Kč § 13 odst. 5 advokátního tarifu a z náhrady za promeškaný čas při cestě na tato jednání v celkovém počtu 16 půlhodin po 100 Kč podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v účinném znění do 31. 12. 2024, a z náhrady za promeškaný čas při cestě na jednání dne 30. 1. 2025 v celkovém počtu čtyři půlhodiny po 150 Kč (celkem 600 Kč) podle § 14 odst. 1 a 3 advokátního tarifu v účinném znění od 1. 1. 2025. K odměně a náhradám dále náleží náhrada ve výši 21 % za DPH, neboť právní zástupce žalobce je podle předloženého osvědčení jejím plátcem, a to ve výši 31 868 Kč. K účelně vynaloženým nákladům dále náleží náklady vynaložené žalobcem na vypracování geometrického plánu č. [hodnota] ze dne 26. 9. 2024, který byl vyhotoven pro účely tohoto soudního řízení [právnická osoba] & [právnická osoba]. Tento geometrický plán byl nezbytný pro oddělení části pozemků nevhodných pro vydání oprávněné osobě a v případě jeho neopatření některým z účastníků, by bylo nutno jej nechat vyhotovit soudem, neboť jinak by nebylo možné provést oddělení vydatelné části požadovaného pozemku a její vklad do katastru nemovitostí. Nebylo namítání ani zjištěno, že by náklady za jeho vypracování, na které strana žalující uhradila částku 67 760 Kč, jak vyplývá z předložené faktury zpracovatele, byly nepřiměřené zadanému úkolu, a proto byly zohledněny a přiznány jako hotový výdaj žalobce ve smyslu § 137 odst. 1 o.s.ř. K zaplacení náhrady nákladů řízení žalované byla stanovena lhůta odpovídající § 160 odst. 1 o.s.ř. a v souladu s § 149 odst. 1 o.s.ř. určeno místo plnění k rukám advokáta zastupujícího žalobce[Anonymizováno]

23. Podle § 148 odst. 1 o.s.ř. uložil odvolací soud ze zcela shodných důvodů jako soud prvního stupně povinnost zaplatit náklady placené soudem prvního stupně procesně neúspěšné žalované jako odlišné organizační složky státu, představující znalečné ve výši 3 848,78 Kč, které byly uhrazeny znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] za její účast při výslechu před soudem prvního stupně.

24. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 1 o.s.ř., § 142 odst. 1 o.s.ř. a § 151 odst. 1 o.s.ř. a přiznal žalobci plnou náhradu těchto nákladů, neboť žalobce byl i v odvolacím řízení shodně procesně úspěšný. Účelně vynaložené náklady řízení žalobce představují odměnu zástupce (advokáta) za tři úkony právní služby po 16 300 Kč určené z hodnoty náhradních pozemků viz výše, a to za vyjádření k odvolání, účast u jednání odvolacího soudu dne 6. 11. 2025 a 27. 11. 2025) a za jeden úkon v poloviční výši 8 150 Kč za účast při vyhlášení rozsudku, k tomu náleží čtyři paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč za úkon a náhrada 21% daně z přidané hodnoty ve výši 12 359 Kč (§ 7 odst. 6, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1, 2, § 13 odst. 4 advokátního tarifu). Celková výše nákladů odvolacího řízení proto činila 71 209 Kč a k jejich zaplacení odvolací soud stanovil žalované lhůtu tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., a místo plnění k rukám zástupce žalobce podle § 149 odst. 1 o.s.ř., kterým je advokát.

25. Nebyly zjištěny žádné důvody hodné zvláštního zřetele, aby procesně úspěšnému účastníkovi nebyla přiznána plná náhrada nákladů dosavadních řízení (§ 150 o.s.ř.).

Poučení