27 Co 248/2024 - 371

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Mgr. Romana Fremra a soudců Mgr. Jany Kajzrové a Mgr. Jana Podaného ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupené advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 828 185 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 24. 7. 2024, č.j. 10 C 44/2021-265, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku I. tak, že žaloba v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky 245 543,45 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 245 543,45 Kč od 17.11.2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku II. v části o zamítnutí nároku o zaplacení částky 82 641,55 Kč s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z částky 82 641,55 Kč od 17.11.2020 do zaplacení potvrzuje.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení před soudem prvního stupně 134 423 Kč k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 59 348 Kč rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Okresní soud v Kolíně rozhodl rozsudkem uvedeným v záhlaví (dále též jen „rozsudek soudu prvního stupně“) ve výroku I. tak, že žalované uložil zaplatit žalobkyni částku ve výši 245 543,45 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od 17. 11. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbývající části co do požadavku na zaplacení částky ve výši 582 641,55 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 8,25 % od 17. 11. 2020 do zaplacení byla žaloba výrokem II. zamítnuta. Ve výroku III. rozhodl soud o nákladech řízení a procesně úspěšnější žalované přiznal proti žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení ve výši 51 597,60 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované.

2. Žalobkyně se nároku na zaplacení požadované částky celkem 828 185 Kč s příslušenstvím domáhala z titulu tvrzeného nedoplatku za cenu díla. Soud prvního stupně vyšel ze zjištění, že mezi žalobkyní na straně zhotovitele a žalovanou jako objednatelem byla uzavřena dne 10. 3. 2020 smlouva o dílo, jejímž předmětem bylo vybudování koupacího jezírka. Sjednané dílo mělo být dokončeno a předáno do 30. 6. 2020. Soud prvního stupně vzal za prokázané, že stavba jezírka byla realizována v termínu do 8. 7. 2020, kdy mělo dojít k faktickému předání díla, a že v době tohoto předání dílo nevykazovalo vady. Dle soudu se až několik dnů po předání díla u koupacího jezírka vyskytly vady, konkrétně prosakování vody u opěrné zdi jezírka. Žalobkyně započala s opravami, respektive zjišťováním příčin úniku vody, v červenci 2020. Poslední opravné práce byly provedeny dne 13. 10. 2020. Poté došlo k předání díla po provedených opravách. Cena díla byla sjednána ve výši 1 529 324 Kč včetně DPH. Tato cena byla stanovena jako maximální s výjimkou položek účtovaných dle skutečného výkazu výměr a vzájemně odsouhlasených objednatelem a dodavatelem. Ze strany žalované však k odsouhlasení ceny za případné vícepráce nedošlo. Soud prvního stupně proto část nároku požadovanou z titulu tvrzených víceprací nepřiznal. Soud vzal za prokázané, že žalovaná zaplatila na uvedené dílo jednak částky dle zálohových faktur vystavených žalobkyní, a to ve výši 458 798 Kč a ve výši 305 866 Kč, a jednak v hotovosti částku celkem 500 000 Kč (uhrazenou ve dvou hotovostních platbách vždy po 250 000 Kč), kterou osobně od žalované převzal jednatel žalobkyně [jméno FO]. Žalobkyně tuto hotovostní platbu ve výši 500 000 Kč v žalobě nezohlednila s tím, že jednatel popíral, že by danou částku převzal právě jako jednatel žalobkyně (argumentoval tím, že písemné potvrzení o přijetí platby podepsal bez připojení své funkce jednatele žalobkyně), nicméně vlastní převzetí dané částky již nepopíral, a současně ani žádný jiný důvod přijetí této platby od žalované netvrdil. Soud prvního stupně v této souvislosti také poznamenával, že ohledně nakládání s danou částkou 500 000 Kč, kterou [jméno FO] přijal od žalované jako zálohu na stavbu koupacího jezírka, avšak tuto si ponechal a nezohlednil ze strany žalobkyně v konečném vyúčtování vůči žalované (kdy naopak se této částky žalobkyně opětovně domáhala i v tomto řízení), je proti [jméno FO] vedeno u Okresního soudu v Kolíně trestní řízení pod sp.zn. 3 T 13/2022, kde byl za související skutek v době rozhodování soudu prvního stupně nepravomocně odsouzen pro spáchání trestného přečinu zpronevěry. I v této části (o zaplacení částky 500 000 Kč s odpovídajícím úrokem z prodlení) tak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud prvního stupně se dále zabýval obranou žalované poukazující na započtení jí uplatněného nároku proti žalobkyni na sjednanou smluvní pokutu za prodlení s předáním díla, k němuž dle žalované nedošlo ani k 8. 7. 2020. V daném směru však soud uzavřel, že k prodlení žalobkyně došlo pouze za dobu od 1.7.2020 do 8. 7. 2020, jak tvrdila žalobkyně, kdy za toto období náleží žalované sjednaná smluvní pokuta (ve výši 0,25 % z celkové ceny díla za každý pracovní den prodlení), tj. ve výši 19 116,55 Kč. Obranu žalované poukazující na jí uplatněný zápočet smluvní pokuty jí vyčíslené až do 20. 11. 2020 neshledal soud prvního stupně důvodnou, a to s ohledem na shora uvedený závěr o tom, že ke dni 8. 7. 2020 dílo nevykazovalo vady (únik vody z jezírka byl dle soudu zjištěn až později a navazující opravy díla byly vyřízeny jako reklamace) a že k předání díla došlo právě 8. 7. 2020. Soud věc posuzoval za použití zejména § 2586, § 2605, § 2106 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), a na základě učiněných zjištění uzavřel, že na sjednanou cenu díla zbývá uhradit 245 543,45 Kč, kteroužto částku žalobkyni spolu se zákonným úrokem z prodlení přiznal. Ve zbývající části co do částky 582 641,55 Kč s úrokem z prodlení z této částky tedy žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle poměru úspěchu obou stran sporu.

3. Proti rozsudku soudu prvního stupně podaly obě strany včasné odvolání.

4. Žalobkyně brojila proti zamítavému výroku II. a nákladovému výroku. Při jednání odvolacího soudu dne 3. 4. 2025 vzala žalobkyně svou žalobu zčásti zpět, a to ohledně částky 500 000 Kč s dotčeným příslušenstvím. Takto žalobkyně postupovala po upozornění soudu na to, že s ohledem na mezitím nastalou právní moc odsuzujícího rozsudku proti jednateli žalobkyně [jméno FO] ve shora uvedeném trestním řízení pro výše zmíněný skutek týkající se od žalované převzaté částky 500 000 Kč je odvolací soud dle § 135 odst. 1 o.s.ř. dotčeným odsuzujícím rozsudkem o tom, že [jméno FO] spáchal trestný čin, vázán. Žalovaná s tímto částečným zpětvzetím žaloby vyslovila souhlas. Samostatně při jednání dne 3. 4. 2020 vyhlášeným usnesením Krajského soudu v Praze byl rozsudek soudu prvního stupně pro uvedené částečné zpětvzetí žaloby v části zamítavého výroku II. co do částky 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně jdoucím z částky 500 000 Kč od 17. 11. 2020 do zaplacení zrušen a řízení bylo v tomto rozsahu zastaveno. Nadále tak dotčená část rozsudku soudu prvního stupně nebyla předmětem odvolacího řízení.

5. Ve zbývající části žalobkyně brojila proti částečnému zamítnutí žaloby týkající se částky 82 641,55 Kč představující hodnotu provedených víceprací s tím, že soud žalobkyni v daném směru řádně nepoučil dle § 118a o.s.ř. Namítala, že mohla předložit důkazy, z nichž by vyplynulo, že položky rozpočtu, které byly od počátku koncipovány jako odhady, byly s žalovanou konzultovány a ta s nimi vyslovila souhlas, byť případně konkludentně. Dále namítala, že její právní zástupce se z ústního jednání konaného 24. 7. 2024 řádně a včas omluvil ze zdravotních důvodů a požádal o odročení jednání. Soud prvního stupně této žádosti nevyhověl, a dle žalobkyně tak postupoval v rozporu s procesními pravidly. K námitkám žalované týkající se jí provedeného započtení pak žalobkyně trvala na jí tvrzeném předání díla (bez viditelných vad) k 8. 7. 2020, jak i uzavřel soud prvního stupně, a zpochybňovala žalovanou provedené započtení smluvní pokuty za tvrzené prodlení s odkazem na právní úpravu započtení v § 1987 o.z. Měla za to, že pokud je výše nároku žalované na smluvní pokutu za prodlení s předáním díla sporná, je dle žalobkyně nejistá, a tedy nezpůsobilá k započtení. Navrhovala změnu rozsudku ve zbývající napadené zamítavé části tak, že v daném rozsahu bude žalobě vyhověno.

6. Žalovaná směřovala své odvolání proti výrokům I. a III. rozsudku soudu prvního stupně. Namítala, že soud prvního stupně neúplně zjistil skutkový stav věci, když neprovedl žalovanou v koncentrační lhůtě včas navržené důkazy elektronickou komunikací (včetně fotografií), z nichž je patrná existence viditelné vady díla – špatné napojení trubky projevující se výraznou mokrou skvrnou v půdě způsobenou únikem vody z jezírka – již dne 8. 7. 2020. Soud nebral dle žalované v potaz ani další část jí k důkazu předložené komunikace stran ze dne 4. 7. 2020, tedy krátce před žalobkyní tvrzeným předáním díla, z níž rovněž vyplývá, že dílo již tehdy trpělo předmětnou vadou, a nikoli tedy, že by se tato vyskytla až později, jak tvrdila žalobkyně a jí navržený svědek [jméno FO]. Dotčené důkazy soud prvního stupně odmítl jako nadbytečné a nekriticky vyšel jen z výpovědi svědka [jméno FO] a jím natočeného videa, ačkoli video vůbec nezachycuje místo, na kterém se vyskytovala daná vada viditelná na fotografiích navržených žalovanou, a aniž vzal soud v potaz, že se jedná o dlouholetého zaměstnance žalobkyně, což mohlo mít vliv na věrohodnost jeho výpovědi. Selektivní výběr důkazů soudem byl dle žalované proveden zásadně v neprospěch žalované. Žalovaná ke zpochybnění věrohodnosti výpovědi svědka [jméno FO] dále navrhovala k důkazu i svůj účastnický výslech a svědeckou výpověď svého manžela [jméno FO]. Žalovaná dále zpochybňovala důraz, který soud prvního stupně kladl na žalobkyní (resp. jejím svědkem [jméno FO]) předložené montážní listy, k nimž poznamenávala, že tyto neměla k dispozici, vyhotoveny byly jednostranně žalobkyní a nelze vyloučit, že byly dodatečně redigovány. V tomto směru poukazovala zejména na to, že slovo „oprava“, které bylo připojeno na montážních listech datovaných 13. 7. 2020 a později, mohlo být připsáno kdykoli k podepření verze žalobkyně o předání (bezvadného) díla ke dni 8. 7. 2020. Dle žalované se soud s řadou důkazů, které naopak svědčily pro verzi žalované, že k řádnému předání díla (bez viditelných vad) dne 8. 7. 2020 nedošlo, nijak nevypořádal. Poukazovala zejména na to, že konečná faktura byla vystavena až v listopadu 2020, že dne 16. 10. 2020 žalobkyně zaslala žalované emailem dokument nazvaný předávací protokol ke smlouvě o dílo datovaný ke dni 15. 10. 2020, že spolu s tímto byly žalované zaslány rovněž veškeré podklady a návody na užívání díla – jezírka, jež jsou standardně předávány v okamžiku předání díla. Připomínala též, že v daném vztahu vystupovala jako spotřebitel, návrh smlouvy o dílo pak předkládala žalobkyně, a proto její výklad by měl být dle § 1812 o.z. ve prospěch spotřebitele. Závěr soudu, že ke dni 8. 7. 2020 na díle neexistovala viditelná vada a došlo k předání díla, dle žalované nemůže obstát. Započtení jí vyčíslené smluvní pokuty za prodlení s předáním díla proti zůstatku dosud neuhrazené sjednané ceny díla bylo uplatněno řádně a po právu. Navrhovala proto úplné zamítnutí žaloby a přiznání náhrady nákladů řízení.

7. Krajský soud v Praze jako soud odvolací přezkoumal rozsudek soudu prvního stupně, jakož i řízení, které mu předcházelo, podle § 212 a § 212a odst. 1, 5 o.s.ř. a po provedeném zopakování a doplnění dokazování v souladu s § 213 o.s.ř. shledal podané odvolání žalobkyně nedůvodným, a naopak odvolání žalované důvodným.

8. Posouzením dosavadního obsahu spisu soudu prvního stupně odvolací soud nezjistil, že by řízení před soudem prvního stupně trpělo některou ze zmatečnostních vad řízení, uvedených v § 229 odst. 1, odst. 2 písm. a), b), odst. 3 o.s.ř. či jinou vadou řízení, která by měla nebo mohla mít za následek nesprávnost rozhodnutí soudu prvního stupně ve věci, k nimž je odvolací soud povinen přihlížet i z úřední povinnosti.

9. K procesním námitkám žalobkyně ohledně toho, že soud prvního stupně nevyzval žalobkyni dle § 118a odst. 1, 3 o.s.ř. k případnému doplnění tvrzení a návrhů důkazů ohledně navýšení ceny po konzultaci a odsouhlasení žalovanou, a dále, že její právní zástupce se z ústního jednání konaného 24. 7. 2024 řádně a včas omluvil ze zdravotních důvodů a požádal o odročení jednání, čemuž soud v rozporu s procesními pravidly nevyhověl, odvolací soud předně připomíná, že omluva zástupce žalobkyně z jednání 24.7.2024 byla dle obsahu spisu vyhodnocena soudem prvního stupně jako nedůvodná a zástupce žalobkyně byl informován, že jeho žádosti o odročení jednání nebude vyhověno. K jednání soudu se přesto ani žalobkyně, ani její zástupce nedostavili, a bylo tak jednáno v souladu s § 101 odst. 3 o.s.ř. v jejich nepřítomnosti. Případné poučení a výzvu dle § 118a o.s.ř. proto ani nemohl objektivně soud prvního stupně na daném jednání (nepřítomnému účastníkovi) dát. Bylo však dáno (přítomné žalované straně) poučení dle § 119a o.s.ř. o zásadě neúplné apelace a následně byl vyhlášen rozsudek. Z obsahu spisu se dále podává, že žádost o odročení jednání nařízeného na 24.7.2024 zástupce žalobkyně zasílal soudu 23.7.2024, tedy těsně před jednáním, a tuto odůvodňoval zdravotními důvody, pro něž byl nucen vyhledat lékařské ošetření s tím, že ošetřujícím lékařem mu bylo doporučeno minimálně 5 dní klidu na lůžku. Jednalo se v daném řízení o v pořadí již osmou žádost zástupce žalobkyně o odročení jednání, kdy v předchozích případech bylo těmto žádostem vyhověno. Uvedenou žádost o odrok jednání z 23.7.2024 zástupce žalobkyně dokládal připojenou lékařskou zprávou [tituly před jménem] [jméno FO], s otiskem datového razítka z 23.7.2024 (viz žádost o odrok a zpráva lékaře na čl. 243 a 244). Telefonickým ověřením téhož dne 23.7.2024 soudem prvního stupně přímo u uvedené lékařky však bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] u této lékařky uváděného dne nebyl a ona žádnou zprávu nevystavila; lékařka po nahlédnutí do vnitřního systému nemocnice a po identifikaci pacienta uvedla, že u ní byl 19.6.2024. Skutečnost, že dne 23.7.2024 [tituly před jménem] [jméno FO] v ambulanci uvedené lékařky vyšetřen nebyl, [tituly před jménem] [jméno FO] potvrdila k žádosti soudu i písemným sdělením (viz čl. 257 spisu). Lze shrnout, že zástupce žalobce tak jím tvrzený důvod v žádosti o odročení jednání řádně nedoložil, naopak jeho tvrzení v dané žádosti o návštěvě lékaře a o doporučení lékaře pěti dnů klidu na lůžku se ukázala jako nepravdivá. Z obsahu zástupcem žalobkyně předložené zprávy o návštěvě ambulance s připojeným datovým razítkem 23.7.2024 je nadto z údajů v levém spodním rohu (které patrně zástupce žalobkyně při předkládání dané zprávy soudu přehlédl) zřejmé, že tato zpráva byla vytištěna dne 14.5.2024, tedy více než dva měsíce před zástupcem žalobkyně lživě tvrzenou návštěvou lékaře. Z daných zjištění bylo nepochybné, že předložená zpráva o návštěvě ambulance byla dodatečně upravena otištěním data 23.7.2024, aby jen budila dojem, že k návštěvě lékaře daného dne došlo, ačkoli se tak nestalo. Pokud za dané situace soud prvního stupně vyhodnotil danou žádost o odrok jako nedoloženou a nedůvodnou a jednání neodročil, postupoval zcela správně a v souladu s procesními předpisy. Naopak zjištěný postup zástupce žalobkyně v řízení, který vědomě lživě sděloval soudu nepravdivé informace a předložil účelově upravenou zprávu o návštěvě lékaře s připojením datace, která neodpovídala jejímu vystavení, byl zcela v rozporu s řádným postupem zástupce účastníka v soudním řízení a s etickými pravidly advokacie. Uvedené námitky žalobkyně v jejím odvolání tak shledal odvolací soud nedůvodnými.

10. Odvolací soud dále připomíná, že v mezidobí od vyhlášení rozsudku soudu prvního stupně bylo pravomocně skončeno trestní řízení vedené proti jednateli žalobkyně u Okresního soudu v Kolíně pod sp.zn. 3 T 13/2022. Usnesením odvolacího soudu Krajského soudu v Praze č.j. 9 To 215/2024-646 z 16.10.2024 bylo zamítnuto odvolání obžalovaného [jméno FO] (jednatele žalobkyně) proti rozsudku Okresního soudu v Kolíně ze dne 7.6.2024, č.j. 3 T 13/2022-607, jímž byl obžalovaný [jméno FO] uznán vinným ze spáchání přečinu zpronevěry a odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 12 měsíců, jehož výkon byl podmíněně odložen na zkušební dobu 12 měsíců. Uvedeného přečinu se [jméno FO] dopustil tím, že jako jednatel žalobkyně v souvislosti se zhotovením koupacího jezírka na adrese [adresa], převzal od žalované za přítomnosti [jméno FO] další zálohu na uvedenou stavbu ve výši 250 000 Kč v hotovosti osobně dne 13. 6. 2020 a dále v přesně nezjištěný den v druhé polovině června 2020 převzal na stejném místě od stejných osob opět částku 250 000 Kč, kdy na převzetí obou částek vystavil ručně psané potvrzení, přičemž uhrazené částky nezahrnul do majetku společnosti a ponechal si je pro vlastní potřebu, čímž způsobil škodu ve výši 500 000 Kč společnosti [Jméno žalobkyně]. (žalobkyni), která tyto platby nezohlednila v konečné fakturaci a požadovala (jednajíc svým statutárním orgánem – [jméno FO] – poznámka odvolacího soudu) jejich opětovnou úhradu po žalované a [jméno FO] (viz rozsudek Okresního soudu v Kolíně č.j. 3 T 13/2022-607 ze 7.6.2024 a usnesení Krajského soudu v Praze č.j. 9 To 215/2014-646 ze dne 16.10.2024, ve spise na čl. 322 a 316).

11. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby o zaplacení dotčené částky 500 000 Kč a následné částečné zastavení řízení bylo nadále podstatou sporu mezi účastníky to, zda žalobkyní zhotovované dílo vybudování koupacího jezírka bylo řádně dokončeno a předáno k žalobkyní tvrzenému datu 8. 7. 2020, anebo naopak k tomuto datu k řádnému předání díla nedošlo, a zda žalovanou následně uplatněný nárok na smluvní pokutu za prodlení s předáním díla a započtení tohoto nároku proti zůstatku sjednané ceny díla, na němž žalovaná stavěla svou obranu, bylo po právu, či nikoli.

12. Odvolací soud shledal v daném případě opodstatněnou námitku žalované, že soud prvního stupně pochybil, pokud neprovedl žalovanou včas označený důkaz z whatsappové komunikace stran s fotografiemi k prokázání jejího tvrzení o tom, že na daném díle se dne 8. 7. 2020 vyskytovala viditelná vada spočívající v úniku vody z jezírka, projevující se mokrými skvrnami v bezprostřední blízkosti budovaného jezírka, a že tedy daného dne k řádnému předání díla nedošlo. Tyto důkazy byly navrženy žalovanou v jejím podání ze dne 30. 11. 2023. Jejich provedení nebránila koncentrace řízení a důkazy byly označeny včas. V daném případě nadto koncentrace nenastala, neboť poučení stranám dle § 118b o.s.ř. soud poskytne prvním jednání ve věci, k čemuž při prvním jednání soudu dne 14.2.2023 nedošlo, a s ohledem na platnou právní úpravu poučení dle § 118b o.s.ř. poskytnuté až při druhém jednání soudu prvního stupně tyto účinky vyvolat nemohlo. Uvedené důkazy tedy byly procesně přípustné. Dané důkazy měly dle žalované vyvracet tvrzení žalobkyně a jejího svědka [jméno FO] o předání díla bez vad dne 8. 7. 2023, a naopak prokázat tvrzení žalobkyně o opaku. Jednalo se tak o důkazy ke zjištění relevantních skutečností a jejich neprovedení mělo za následek neúplné a nesprávné zjištění skutkového stavu.

13. Odvolací soud po doplnění a částečném zopakování dokazování provedeném v souladu s § 213 odst. 2, 4 o.s.ř. vycházel z následujícího zjištěného skutkového stavu:

14. Žalovaná na straně objednatele uzavřela s žalobkyní dne 10.3.2020 smlouvu o dílo, jejímž předmětem byla výstavba nového koupacího jezírka za sjednanou kupní cenu 1 529 324 Kč (včetně DPH). Dílo mělo být dle smlouvy provedeno nejpozději do 30. 6. 2020.

15. Ohledně předání a převzetí díla bylo mezi stranami v článku IV. smlouvy dohodnuto, že k předání a převzetí díla dojde do 7 dnů od jeho řádného zhotovení, nejpozději však bude dílo zhotoveno i předáno objednateli v termínu uvedeném v článku III. smlouvy, to je do data 30. 6. 2020. Větou druhou citovaného článku IV. bylo dohodnuto, že pro případ prodlení se zhotovením díla na straně zhotovitele má objednatel právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,25% z celkové ceny za každý pracovní den prodlení. V navazujícím článku V. smlouvy bylo dále dohodnuto, že zhotovitel poskytne na dílo záruku po dobu 4 roky od předání díla objednateli. Zhotovitel se dále zavázal předat dílo bez vad a nedodělků s vyklizeným staveništěm, nebude-li dohodnuto jinak. Smluvní strany se dále dohodly, že budou-li v době předání na díle viditelné vady či nedodělky, k předání a převzetí díla dojde až po jejich odstranění. O této skutečnosti bude smluvními stranami sepsán záznam. Náklady na odstranění vad nese zhotovitel a záruka začne běžet dnem předání (viz smlouva o dílo na č.l. 36). Uvedenou smluvní úpravou si tak strany jasně dohodly časový odklad a podmíněnost předání a převzetí díla pro případ, kdy na díle v době předání budou viditelné vady či nedodělky, až tím, že dané vady a nedodělky budou odstraněny.

16. Mezi účastníky bylo nesporné, že k 30. 6. 2020, jak bylo ve smlouvě dohodnuto, k dokončení a předání díla bez vad nedošlo. Jednatel žalobkyně [jméno FO] při jednání odvolacího soudu doplnil, že v daném případě už před dokončením (díla) probíhal na jezírku zkušební provoz. Začátkem července se dle něj dělaly už jen nějaké malé dodělávky. Dle jednatele obvykle k předání dojde ústně, bez sepisu nějakých listin, vysvětlí, jak to funguje a nic dalšího není třeba, že došlo k předání, se dle jednatele projeví tak, že je uklizeno a technologie je spuštěná. Na dotaz, zda se před předáním díla projevily úniky vody z jezírka, které následně řešili, [jméno FO] uvedl, že o únicích před předáním díla neví, a pokud byly, jednalo se dle něj o skryté vady, které se projevily později.

17. Z montážních listů předložených žalobkyní, v nichž měl být zachycen průběh prováděných prací, odvolací soud zjistil, že dle popisu činností dle harmonogramu v montážním listu ze dne 3. 7. 2020 probíhaly práce na „zalepení hadice ke kaskádě“ a „montáž jednotek + spuštění kontrola šoupat“ (viz montážní list na č.l. 166).

18. Následujícího dne 4. 7. 2020 (sobota – pozn. soudu) žalovaná odeslala v 15:41 až 15:49 hod. [jméno FO] v rámci jejich whatsappové komunikace snímky a video budovaného jezírka, z nichž je jasně patrný výrazný únik vody z jezírka u jeho zídky. Zasílané obrázky a videa žalovaná komentuje slovy: „Za 5 minut zapnuté jezírko“ a „Ještě ta vnitrni strana vodopád je vypnutý – vypouští se to jezirko nahoře a tím pádem tam nebude žádná voda“. Na zasílané snímky reagoval [jméno FO] téhož dne v 16:01 hod. odpovědí: „Vsechno spatne… rad bych k tomu něco řekl, ale neni co. Beton mel fungovat jako izolant – nefunguje, budeme muset dovnitř tunek pridat folii. Zatikani je skrze zidku je pravdepodobne zpusobeno, spatne vytazenou folii… v utery tam dorazime s michal a vaskem a zacneme na opravach. Pokud to budete chtit resit jinak, pochopim to.“ Žalovaná na to odepsala v 16:29 hod. zprávou: „Přijďte v úterý. Skoda ze jste u té stavby nebyl vy, nemuselo to tak být.zidka teče i vzadu dole, když je zapnutý ten spodní vodopád. Poslu foto. Zapnuto cca 10 minut.“ Následuje žalovanou v 16:29 hod. zaslaná fotografie velké mokré skvrny rozlévající se od zídky jezírka, na kterou reagoval [jméno FO] krátkou odpovědí v 18:15 hod.: „No to je hruza. V utery dorazime.“ (viz uvedená komunikace včetně fotografií na č.l. 216-217 p.v.).

19. K těmto zjištěním odvolací soud poznamenává, že je z nich zřejmé, že tvrzení [jméno FO] u jednání odvolacího soudu, že o únicích vody z jezírka před jeho (žalobkyní tvrzeným) předáním 8. 7. 2020 neví, a že pokud byly, jednalo se dle něj o skryté vady, které se projevily později, neodpovídalo skutečnosti. S ohledem na to, že od počátku sporu je zásadní spornou otázkou právě to, zda dílo mělo při předání 8. 7. 2020 vady, či nikoli, není pak pravděpodobné, že by jednatel žalobkyně na popisové okolnosti úniku zapomněl a nevěděl o nich z tohoto důvodu. Tvrzení žalobkyně tak v daném směru vyznívají nevěrohodně, tím spíše s ohledem na též prokázané předchozí nepravdivé popírání a mlžení [jméno FO] i ohledně hotovostních zálohových plateb uhrazených žalovanou na dané dílo, kdy zvolený přístup jednatele žalobkyně v dané věci vedl až k jeho pravomocnému odsouzení v trestním řízení.

20. Dle montážního listu ze dne 7. 7. 2020 (úterý) byly v (předepsaném) popisu (zjevně plánovaných) činností dle harmonogramu uváděny následující práce: „Oprava vodopádu, do každé tůňky vyvařit novou fólii, na stěnách nanovo obložit kamenem zevnitř, Opravit špatně uzavřený okraj fólie, díky kterému pravděpodobně stříká voda ven, Přidat šoupě na horní vodopád, Zkontrolovat spuštění filtrace a pohlídat funkčnost, Opravit čerpadlo na kaskádu? Lépe přepojit?, Vzít rossle a vysát dno“ a rukou bylo vepsáno: „Pořídit fotky“. Uvedené činnosti s výjimkou pořízení fotek jsou odškrtnuty (jako splněné tzv. fajfkou). V oddíle montážního listu pro vícepráce byly dále rukou vepsány druhy činnosti: „Přelepení prostupů u filtru 5x, Přelepení čerpadla na kaskádu (prohozené hadice), Zabetonování kabelů od světýlek“ (viz montážní list na č.l. 167).

21. Uvedeného dne 7. 7. 2020 zaslal ve 21:05 hod. jednatel žalobkyně [jméno FO] žalované email, v němž sděluje, že daného dne u žalované proběhlo spuštění filtračního systému a dokončení většiny prací, včetně dohodnutého vysávání. V emailu dále [jméno FO] sděluje, že zítra by se zastavili na spuštění vodopádu, že předají přípravky na pročištění vody, je učiněna poznámka: „Montáž el. magnet ventilu k možnosti automatického dopouštění vody“ a v poslední větě se uvádí, že: „Tímto by měla být stavba uzavřena a jezírko předáno k užívání.“ (viz email na č.l. 172).

22. Následujícího dne 8. 7. 2020 (kdy dle tvrzení žalobkyně mělo dojít k řádnému – tj. bezvadnému – předání díla) zaslala žalovaná [jméno FO] v 7:49 hod. dvě fotografie s novými mokrými skvrnami v bezprostředním sousedství se zídkou jezírka s textem: „Tak dnes pro změnu toto…je tam co vedou trubky.“ [jméno FO] na toto reaguje v odpovědi z téhož dne v 7:57 hod.: „Posilam to kolegovi“ (viz uvedená konverzace s fotografiemi na č.l. 214-216, 218).

23. Montážní list ze dne 8. 7. 2020 v (předepsaném) popisu činností dle harmonogramu z daného dne uvádí následující: „Finální spuštění vodopádu a všech filtru“, kdy tato položka je odškrtnuta, „Montáž automat. Dopouštění, uvnitř v šachtě u studny“, kdy u této položky je rukou poznamenáno: „zanechán na místě ventil s cívkou (udělají studnaři)“, dále: „Seřídit šoupata u vodopádu a u malé kaskádky“, tato položka je odškrtnuta, dále: „Prodloužit světla na mělčině, cca 1,5 z každé strany??“, kdy u této položky je udělán namísto potvrzujícího odškrtnutí křížek s poznámkou: „příště přes vodotěsnou spojku!“. Poslední tři řádky popisu činností dle harmonogramu s odškrtnutím „fajfkou“ sestávaly z pokynů: „Aplikovat 2x briliand pond, z..ut (část textu nebyla čitelná – pozn. soudu) všechny UV lampy, Vzít bakterie – zatím nedávat, pouze je jim tam nechat“. V oddíle montážního listu pro vícepráce byly dále rukou vepsány druhy činnosti: „Přivaření kousku folie, Přilepení 2 x kámen“ (viz montážní list na č.l. 168). Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že uvedeného dne nebyl sepsán žádný předávací protokol.

24. Dne 9. 7. 2020 zaslal manžel žalované [jméno FO] v textové mobilní komunikaci [jméno FO] dotaz: „Můžeme se již zítra koupat? Kvůli tomu prostředku který tam je. Děkuji“, načež jednatel žalobkyně textovou zprávou odpověděl: „Ted sem mluvil s p. [jméno FO] a vyrobcem a potvrdil mi v takovem mnozstvi v jakem jsme aplikovali je to uplne nez problemu. Jiny by byl primy styk s kapalinou, coz neprobehlo. Takze muzete“ a navazující zprávou se ptal [jméno FO]: „Voda uz se zlepšila? Pruhlednost..“. Na to [jméno FO] odpověděl: „Zatím moc ne, uvidíme odpoledne“ (viz komunikace na čl. 171).

25. Dva dny nato, v sobotu 11. 7. 2020, zasílá [jméno FO] žalované email, v němž sděluje: „..na základě komunikace přes sms s Vaším manželem jsem vyhodnotil situaci kolem úniku jako nestandardní. Budeme teď hladinu tedy sledovat a vylučovat různé možnosti úniku. Ve hře je stále i přirozený [rodné přijmení] vody (od par, nasákavost dekoračních materiálů apod.), ale to dokážeme 100% vyhodnotit až po nějakém čase. Pokud by se únik vyhodnotil opravdu jako vada, přistoupíme k její opravě. Nicméně Vás prosím v tuto chvíli o trpělivost, měření a vylučování různých možností zabere určitý čas. V koupání Vám nic nebude překážet– jezírko můžete plně využívat.“ (viz email na č.l. 165).

26. Detekci úniku vody začala žalobkyně fakticky řešit dle obsahu předložených montážních listů od 13. 7. 2020. Pracovník žalobkyně uvedený v montážních listech [jméno FO] byl v místě provádění díla dne 13.7.2020 (celkem však uvedeného dne jen [právnická osoba]), dále dne 16.7.2020, a 22.7.2020, kdy na montážním listu z 22.7.2020 je uvedeno, že únik byl nalezen ve skimmeru u schodů a že byla dána záslepka (viz montážní listy na č.l. 200-202). Na uvedených montážních listech je rukou připsána poznámka „oprava“.

27. V emailu z 25.7.2020 (11:38 hod.) jednatel žalobkyně sděloval žalované, že se omlouvá za delší nereakci“, že s opravou by začali až v týdnu od 3.8. po domluvě kvůli dovolené a informuje: „Postupem času a našich "akcí" jsme tedy přišli na únik v jednom ze skimmerů – věřím, že se snad bude jednat pouze o tohle potrubí. …Nicméně to uvidíme hned po opravě trubky.“ V dalším obsahu sděluje, že pokud by nenastal posun k lepšímu v čistotě vody, volil by silnější dávku brilliant pondu (viz email na čl. 173). Téhož dne (ve 14:26 hod.) manžel žalované v emailu zaslaném [jméno FO] žádá o seznámení s plánovaným postupem opravy a upozorňuje, že terasa a zahrada jsou již ve finálním stavu, a nelze tak používat žádnou těžkou techniku. Oba emaily jsou v předmětu označeny „Jezirko dodelavky“ (viz emaily na čl. 173 a 169). V emailu ze dne 4.8.2020 [jméno FO] informuje žalovanou o plánovaných opravných pracích, zmiňuje též, že budou doplněny bakterie do filtrů a že žalované budou předány instrukce ohledně vypínání a zapínání uv lampy, upozorňuje na najaté „kopáče“ (viz email na čl. 174). O navazujících pracích při opakovaném hledání a opravě zdrojů úniku vody z jezírka svědčily i další předložené montážní listy ze dne 5. 10. 2020, 12. 10. 2020 a 13. 10. 2020, kdy na listu ze dne 13. 10. 2020 je uvedena poznámka o odstranění úniku vody, opravě úniku a úklidu (viz uvedené listy na č.l. 203-205).

28. V návaznosti na provedené ukončení opravných prací 13. 10. 2020 jednatel žalobkyně zaslal dne 16. 10. 2020 žalované a jejímu manželovi email označený v předmětu jako „finální vyúčtování a předání jezírka“, v němž uvádí, že v příloze zasílá všechny dokumenty k převzetí jezírka, a to předávací protokol, protokol o zaškolení obsluhy, nákres v podobě cest potrubí a hadic, návody a zároveň taky finální vyúčtování. V dalším obsahu emailu se vyjadřuje k obsahu vyúčtování, sděluje, že žalovanou avizované nějaké „více náklady spojené s reklamacemi“ je připraven doplnit do finálního vyúčtování. Ke konci emailu zmiňuje, že s pracemi naváží v úterý po víkendu, že věří, že vše již bude v pořádku, poukazuje na snahu žalobkyně co nejvíce identifikovat zdroj úniku. Ve zmiňovaném vyúčtování nazvaném „Kalkulace prací, jezírka“ a datovaném ke dni 14.10.2020, je cena vyúčtovaná včetně DPH uvedena (zjevně jako návrh k jednání) ve dvou variantách, a to jednak v částce 1 642 578,95 Kč a jednak v částce 1 567 275,95 Kč. U této druhé zmíněné celkové ceny je uvedeno: „Původní návrh optimalizace po započtení všech nových a reálných položek – navrhuji vyúčtování viz níže“. Tento návrh je pak níže označen jako „Aktuální vyúčtování po všech optimalizacích a započítání všech položek“ a ve výsledném přehledu plateb uvádí jednak čtyři již žalovanou zaplacené platby: 1. platba - faktura 458 798 Kč, 2. platba – faktura 305 866 Kč, 3. platba – hotovost 250 000 Kč, 4. platba hotovost 250 000 Kč, a jednak navrhovanou (v textu zdůrazněnou) 5. platbu v hotovosti ve výši 263 404,30 Kč, a nakonec celkovou částku, jež má být dle daného návrhu uhrazena, ve výši 1 528 068,30 Kč. V předložené kalkulaci jediné označené vícepráce byly vyčísleny na částku 20 233 Kč (viz email na č.l. 28 a kalkulace prací, jezírka na č.l. 30). Návrh předávacího protokolu podepsaný za žalobkyni jednatelem [jméno FO] a datovaný 15.10.2020 obsahuje mj. prohlášení zhotovitele (žalobkyně), že předává zadavateli (žalované) dodávku okrasného jezírka a že poskytuje na dílo záruku ve lhůtě 2 let, s tím, že se vztahuje také na všechna montovaná elektrická zařízení blíže specifikovaná v daném protokolu, že se zhotovitel zavazuje provézt proškolení obsluhy a že se dílo předává bez závad (viz předávací protokol na čl. 79).

29. V následné emailové komunikaci mezi stranami ze dne 2. 11. 2020 až 6. 11. 2020 pak účastníci debatovali o případné úpravě finálního vyúčtování, mj. např. pro nesouhlas žalované s navýšením ceny kamenů, o němž nebyli informováni. V posledním z těchto předložených emailů ze dne 6. 11. 2020 [jméno FO] uváděl, že doplatek by (po akceptaci připomínek žalované k vyúčtování) vycházel na „240 tis.“. K zásadní změně jeho postoje (k výši požadovaného doplatku) však došlo poté, kdy žalovaná s manželem [jméno FO] sdělila, že chtějí, aby ve vyúčtování byla zohledněna i pokuta za prodlení (viz uvedená komunikace stran na čl. 50 až 53 a email žalované svému zástupci z 18.11.2020 o požadavku na spočítání si „penále“ na čl. 50). Žalobkyně v rozporu s předchozím „konečným“ vyúčtováním a jednáním stran o finální výši doplatku za provedené dílo, vystavila dne 11. 11. 2020 žalované fakturu č. [Anonymizováno] s datem splatnosti 16. 11. 2020 na částku 828 184 Kč, aniž tato byla ve faktuře blíže vysvětlena (viz faktura na čl. 49).

30. Tento obrat v přístupu (do té doby věcném) jednatele žalobkyně k požadavku na doplatek ceny díla komentoval ve shora zmíněném odsuzujícím rozsudku trestní soud tak, že následný postup [jméno FO], který žalované nevystavil fakturu na jím vypočtený doplatek 263 404,30 Kč (případně jinou částku odpovídající popsaným následným vzájemným jednáním – pozn. odvolacího soudu), ale na částku 828 184 Kč (kdy částky 828 185 Kč se žalobkyně následně domáhala v tomto řízení), se jeví tak, že takto učinil evidentně na základě rozhořčení z požadavku manželů [jméno FO] na smluvní pokutu, jako nějaký truc přenesený až do občanskoprávního sporu (viz bod 26. a 27. rozsudku Okresního soudu v Kolíně č.j. 3 T 13/2022-607 ze dne 7.6.2024, ve spise na čl. 322). Odvolací soud se s tímto dílčím hodnocením postupu jednatele žalobkyně soudem z trestního řízení plně ztotožňuje. Následné uvedení ceny v dané konečné faktuře, na základě níž žalobkyně žalobou uplatnila v tomto řízení svůj nárok, nemá oporu ani v ceně sjednané, ani nezohledňuje všechny provedené zálohové platby žalované. Žalobkyně v rozporu s předchozím „konečným“ vyúčtováním a navazujícím jednáním stran o finální výši doplatku za provedené dílo vystavila žalované fakturu č. 20R0073 na částku 828 184 Kč zjevně v podstatě svévolně, aniž by tato měla nějakou reálnou oporu. Žalobkyně ve své žalobě uvedla, že uplatněný nárok vypočetla na základě finálního vyúčtování ceny díla včetně odsouhlasených víceprací v celkové výši 1 615 788,55 Kč včetně DPH, po zohlednění dvou zálohových plateb ve výši 458 798 Kč a 305 866 Kč, kdy žalobkyně dále zohlednila i smluvní pokutu za jí připuštěné prodlení (do 8.7.2020 – viz žaloba). Uvedená celková částka však neodpovídala nikterak ani shora popsanému návrhu finálního vyúčtování (nazvaného „Kalkulace prací, jezírka“), datovaného 14.10.2020 a zaslaného žalované jednatelem žalobkyně, ani zjištěným následným jednáním stran o konečné výši doplatku (navrhovaném [jméno FO] v emailu z 6. 11. 2020 ve výši 240 000 Kč).

31. Ze shora zjištěných skutečností týkajících se těchto jednání stran o konečném předání díla a konečném vyúčtování pak bylo také zřejmé, že k vzájemnému odsouhlasení skutečných výkazů výměr nedošlo. V souladu s ujednáním stran ve smlouvě o dílo však pouze na základě takového odsouhlasení mohlo výjimečně dojít k navýšení sjednané ceny o dílo, která byla jinak v částce 1 529 324 Kč (vč. DPH) výslovně ve smlouvě dohodnuta jako maximální. Toto odsouhlasení pak mělo být právě výsledkem předmětných jednání vedených o konečné výši doplatku ceny po předloženém návrhu finálního vyúčtování zaslaném v emailu [jméno FO] žalované dne 16. 10. 2020. Faktura č. [Anonymizováno] z 11. 11. 2020 na částku 828 184 Kč však především také ignorovala dvě zálohové hotovostní platby žalované v celkové výši 500 000 Kč, jejichž převzetí dokonce [jméno FO] zpočátku (ve zmíněném trestním řízení) zcela popíral, a později se snažil jejich souvislost s úhradou ceny díla zpochybňovat. Až v reakci na pravomocný rozsudek trestního soudu odsuzující jednatele žalobkyně pro přečin zpronevěry pak vzala žalobkyně v této části (o zaplacení 500 000 Kč s odpovídajícím příslušenstvím) žalobu zpět.

32. Žalovaná na vyúčtování žalobkyně ve faktuře č. [Anonymizováno] z 11. 11.2020 na částku 828 184 Kč reagovala prostřednictvím svého zástupce v dopise datovaném 20. 11. 2020, v němž jednak připomněla právě dvě hotovostní platby v částkách po 250 000 Kč, které nebyly v daném vyúčtování zohledněny, jednak vyjádřila nesouhlas s vyúčtováním víceprací v hodnotě 20 233 Kč, a konečně uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty za prodlení s předáním díla, kdy tuto vyčíslila k danému dni 20. 11. 2020 na částku 382 331 Kč (3 823,31 x 100 pracovních dní) s tím, že stále dle žalované k řádnému předání nedošlo, a žalobkyni vyzvala k zaplacení uvedené smluvní pokuty (viz dopis na čl. 45). V emailu ze dne 23. 11. 2020 žalobkyně prostřednictvím svého zástupce odmítla uplatněný nárok na smluvní pokutu, načež žalovaná dopisem datovaným 23. 11. 2020 přistoupila k jednostrannému zápočtu své pohledávky na zaplacení uplatněné smluvní pokuty ve výši 382 331 Kč proti pohledávce žalobkyně na úhradu doplatku ceny díla ve výši 328 184 Kč (jakožto zůstatku žalobkyní požadovaného doplatku 828 184 Kč po odečtu již žalovanou uhrazené další částky 500 000 Kč a žalovanou neodsouhlasenými vícepracemi v částce 20 233 Kč) v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí, s tím, že v důsledku daného započtení naopak zůstává žalované nárok požadovat zaplacení rozdílu ve výši 54 147 Kč (viz email na čl. 33 a zápočet z 23.11.2020 na čl. 34).

33. Na základě shora uvedených skutkových zjištění odvolací soud na rozdíl od soudu prvního stupně uzavřel, že v daném případě k řádnému, tj. bezvadnému předání díla zhotovovaného žalobkyní podle smlouvy o dílo ze dne 10. 3. 2020 ke dni 8. 7. 2020 mezi stranami nedošlo. Ze shora popsaných zjištění plyne, že k únikům vody z jezírka docházelo ve větším rozsahu jak krátce před žalobkyní tvrzeným datem předání 8.7.2020, a to již k 4. 7. 2020, tak i k danému dni, kdy jasné a viditelné znaky úniku vody v podobě mokrých skvrn na povrchu země, navazujících na zídku jezírka, byly prokázány fotografiemi zaslanými žalovanou jednateli žalobkyně v ranních hodinách právě dne 8. 7. 2020, kdy k předání mělo dojít. Je pravdou, že z časově bezprostředně předcházející komunikace, shora citovaného emailu jednatele žalobkyně ze 7. 7. 2020 zaslaného žalované, vyplývá, že v dané době bylo předmětné dílo již skutečně ve fázi finalizace a jednatel žalobkyně měl za to, že by k předání ukončovaného díla mohlo dojít. Nicméně pro uvedenou, v dané době jasně viditelnou vadu spočívající v opakovaném úniku vody z jezírka, prokázanou fotografiemi a komunikací stran z předmětného data 8. 7. 2020, a to rovněž v kontextu i předcházející a i následné situace, kdy strany řešily únik vody z jezírka, bylo zřejmé, že k řádnému předání díla, tj. díla bez viditelných vad, uvedeného dne nedošlo. Okolnost, že den poté, 9. 7. 2020, se manžel žalované dotazoval, zda se mohou v jezírku již koupat, neznamená, že k řádnému předání díla došlo. Jednatel žalobkyně ostatně při jednání odvolacího soudu sám uvedl, že již před dokončením probíhal na jezírku zkušební provoz. Pokud svědek [jméno FO], jenž je zaměstnancem žalobkyně, v řízení před soudem prvního stupně vypovídal k podpoře tvrzení žalobkyně, že daného dne předal dílo žalované a jejímu manželovi a že na jezírku nebyly žádné zjevné vady či nedodělky, byla (minimálně) v této části výpověď svědka vyvrácena důkazy doplněnými odvolacím soudem. Odvolací soud tak hodnotil svědectví uvedeného svědka, a to i s přihlédnutím k jeho blízkému, pracovněprávnímu vztahu k žalobkyni, jímž mohl být ovlivněn, jako nevěrohodné. Na uvedeném závěru nic nemění ani případné fotografie (či video), které měly být daného dne pořízeny svědkem [jméno FO] a na nichž spolu s výpovědí daného svědka soud prvního stupně svůj závěr o (bezvadném) předání daného díla založil, neboť na těchto snímcích nejsou zjevně zachycena místa, v nichž k úniku dle snímků zaslaných žalovanou jednateli žalobkyně 8. 7. 2020 došlo (resp. v nichž se tento únik mokrými skvrnami projevil).

34. Podle § 2586 odst. 1 o.z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Závěr soudu prvního stupně 35. Podle § 2610 odst. 1 právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

36. Podle § 2604 o.z. dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

37. V souzeném případě je nutno ohledně předání díla vycházet z úpravy, kterou si mezi sebou strany v rámci smluvní volnosti samy sjednaly. Ze shora citovaného čl. V. smlouvy vyplývá, že žalobkyně se zavázala dílo předat bez vad a nedodělků s vyklizeným staveništěm s tím, že v případě, budou-li v době předání na díle viditelné vady, k předání a převzetí dojde až po jejich odstranění. O tom měl být stranami sepsán záznam. Jak vyplývá ze shora uvedených zjištění, k předání ve smyslu sjednaných podmínek v daném případě nemohlo dojít minimálně do data 16. 10. 2020, kdy teprve žalobkyně emailem zasílá krátce poté, kdy mělo dle montážního listu z 13. 10. dojít k odstranění úniku vody a úklidu staveniště, veškeré dokumenty k převzetí jezírka, a to včetně teprve nyní vyhotoveného předávacího protokolu, příslušných návodů, zaškolení, nákresů a také návrhu finálního vyúčtování. Dle návrhu předávacího protokolu podepsaného žalobkyní 15.10.2020 je také (teprve od této doby) poskytována záruka na dílo ve lhůtě dvou let a je konstatováno, že dílo se předává bez závad. Jakkoli samotný předávací protokol nebyl podmínkou vlastního předání, jeho vyhotovení ze strany žalobkyně až ke dni 15. 10. 2020 a zaslání žalované k podpisu dne 16. 10. 2020, spolu se všemi dalšími doklady, včetně finálního vyúčtování, kdy rovněž záruka je poskytována tímto předávacím protokolem, svědčí v souhrnu všech popsaných zjištění o tom, že i žalobkyně počítala po provedených opravách úniku vody z jezírka s tím, že k předání má dojít až tímto jejím jednáním. Ke změně jejího postoje, jak uvedeno shora, došlo až v návaznosti na požadavek žalované na zohlednění smluvní pokuty za nastalé prodlení s předáním, s čímž zjevně žalobkyně nepočítala.

38. Na základě uvedeného lze uzavřít, že minimálně do 16. 10. 2020 byla žalobkyně v důsledku nedodržení sjednané doby provedení a předání díla (30. 6.2020) s řádným předáním díla v prodlení.

39. V souladu se shora citovaným článkem IV. smlouvy o dílo tak žalované v této souvislosti vzniklo právo požadovat smluvní pokutu ve výši 0,25 % z celkové ceny díla (tj. 3 823,31 Kč) za každý pracovní den. Žalovaná toto právo uplatnila přípisem ze dne 20.11.2020, kdy smluvní pokutu vyčíslila za období od 1.7.2020 do 20.11.2020 v částce 382 331 Kč a vyzvala žalobkyni k její úhradě. Po doručení dané výzvy (a odmítnutí tohoto nároku žalobkyní) pak přípisem ze dne 23.11.2020 přistoupila k jednostrannému zápočtu obou vzájemných splatných pohledávek, tj. pohledávky žalobkyně na doplatek ceny díla a dané smluvní pokuty ve výši, v níž se vzájemně kryjí.

40. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

41. Podle § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

42. Podle § 1982 odst. 2 o.z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

43. Podle § 1987 odst. 1 o.z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle odst. 2 citovaného ustanovení pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

44. V daném případě má odvolací soud s ohledem na shora uvedené za to, že nárok žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty za prodlení žalobkyně s předáním díla vznikl, když bylo prokázáno, že žalobkyně byla nejen po 30. 6. 2020, ale i po 8. 7.2020 v prodlení s řádným předáním díla ve smyslu smluvně dohodnutých podmínek, a to minimálně do data 16. 10. 2020. Nárok žalobkyně na smluvní pokutu v tomto (minimálním) rozsahu byl bezpečně prokázán. Aktivně započítávanou pohledávku žalované na smluvní pokutu za toto období nelze považovat za nejistou či neurčitou ve smyslu citovaného § 1987 odst. 2 o.z. jen z toho důvodu, že ji žalobkyně zpochybňuje či popírá, a mezi stranami je proto ohledně její existence spor. Jak uvedeno shora, minimálně v části odpovídající smluvní pokutě do data 16. 10. 2020 má odvolací soud tuto pohledávku žalované za prokázanou. Výše sjednané smluvní pokuty za toto období od 1.7.2020 do 16.10.2020 (se zohledněním ujednání, že tato náleží pouze za pracovní dny) činí 286 748,25 Kč (75 pracovních dnů x 3 823,31 Kč). Po zmíněném datu 16.10.2020, k němuž se žalobkyně minimálně pokusila o předání provedeného díla po odstranění jeho vad projevujících se únikem vody z jezírka, bylo i nadále ze strany žalované zpochybňováno, zda vlastně k řádnému předání díla došlo s poukazy na to, že k dalším únikům docházelo i nadále. Vztah účastníků se posléze dostal v důsledku požadavku žalované na zohlednění smluvní pokuty při vyúčtování do stavu vyhroceného sporu, kdy zvolený (ne příliš racionální) přístup jednatele žalobkyně k jeho řešení vedl mj. až k jeho trestněprávnímu postihu. Bylo by věcí dalšího dokazování, zda skutečně byly k 16. 10. 2020 podmínky řádného předání splněny, či nikoli. S ohledem na zásadu hospodárnosti řízení, kdy zjištěný stav je dostatečný pro rozhodnutí ve věci, však odvolací soud v daném směru žádné další dokazování nevedl. Za současného zjištěného skutkového stavu je tak další případné (dle tvrzení žalované) trvající prodlení žalobkyně s předáním díla a s tím spojené narůstání smluvní pokuty i po 16.10.2020 nejisté. Za následující období od 17.10.2020 do 20.11.2020, za něž také žalovaná smluvní pokutu vyčíslila, proto již naopak nahlížel odvolací soud odpovídající část této pohledávky jako nejistou, a tedy nezpůsobilou k započtení ve smyslu shora citované úpravy.

45. Nicméně, nárok na zaplacení smluvní pokuty minimálně za dobu do 16.10.2020, tj. ve shora uvedené tomuto období odpovídající částce 286 748,25 Kč, byl důvodný. V důsledku uplatnění tohoto nároku žalovanou v její výzvě k zaplacení byl tento nárok zesplatněn a stal se způsobilým k započtení.

46. Na druhé straně nárok žalobkyně na zaplacení doplatku sjednané ceny za dílo, která byla ujednána jako maximální, činí rozdíl mezi (maximální) sjednanou cenou 1 529 324 Kč a částkou zaplacenou žalovanou na zálohových platbách v celkové výši 1 264 664 Kč, tj. 264 660 Kč. Žalovanou aktivně započítávaný nárok na smluvní pokutu v (prokázaném, a tedy jistém) rozsahu 286 748,25 Kč proti (prokázanému) nároku žalobkyně na doplatek sjednané ceny díla ve výši 264 660 Kč byl zjevně vyšší než tato pasivně započítávaná pohledávka žalobkyně v její oprávněné výši (a to bez ohledu na to, že při vlastním započtení žalovaná považovala nesprávně za oprávněnou pohledávku žalobkyně z titulu nedoplatku za dané dílo až do částky 328 184 Kč).

47. V důsledku provedeného započtení tak došlo v souladu se shora citovaným § 1982 odst. 2 věta první o.z. provedeným započtením ke zrušení obou pohledávek v rozsahu, v němž se kryjí; a to v případě pasivní pohledávky žalobkyně uplatněné důvodně v tomto řízení ve výši 264 660 Kč v celém rozsahu. V případě vyšší aktivně započítávané pohledávky žalované proti žalobkyni na smluvní pokutu v souladu s § 1982 odst. 2 větou za středníkem o.z. za použití § 1933 odst. 1 o.z. per analogiam ohledně pohledávky na příslušnou část smluvní pokuty nejdříve vzniklou.

48. S ohledem na shora uvedené odvolací soud uzavřel, že žalobou uplatněný nárok není opodstatněný.

49. Podle § 220 odst. 1, písm. b) o.s.ř. proto změnil výrok I. rozsudku soudu prvního stupně částečně žalobě vyhovující tak, že i v této části žalobu zamítl (viz výrok I. tohoto rozsudku).

50. Podle § 219 o.s.ř. byl naopak zamítavý výrok II. (ve zbývající části po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení) jako věcně správný potvrzen (viz výrok I. tohoto rozsudku).

51. Vzhledem k provedené změně rozsudku soudu prvního stupně bylo podle § 224 odst. 2 o.s.ř. znovu rozhodnuto o nákladech řízení před soudem prvního stupně. Žalovaná byla ve sporu plně úspěšná, a proto jí náleží podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. plná náhrada nákladů řízení. Přiznaná částka 134 423 Kč sestává z 11 x odměny po 11 620 Kč za 11 úkonů právní služby (1. převzetí a příprava zastoupení, 2. odpor z 2.6.2021, 3. písemné podání z 11.11.2021, 4. písemné podání z 8.2.2022, 5.+6. účast na jednání 14.2.2023, které trvalo déle než 2 hodiny, 7. písemné podání z 2.10.2023, 8.+9. účast na jednání 16.11.2023, které trvalo déle než 2 hodiny, 10. písemné podání z 30.11.2023, 11. účast na jednání 24.7.2023), k tomu 11 x náhrada hotových výdajů po 300 Kč, náhrada za promeškaný čas na cestách k jednání soudu v rozsahu 12 započatých půlhodin po 100 Kč, a cestovné za cesty k uvedeným jednáním soudu ve výši 2 x 693 Kč za cesty dne 14.2.2023 a 16.11.2023 a ve výši 717 Kč za cestu dne 24.7.2024 vozem Volkswagen Golf, reg.zn. [SPZ] při průměrné spotřebě benzínu 4,9 l/100 km, délce cesty tam a zpět na trase [adresa] km, to vše dle ustanovení § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), § 13 odst. 1, 4, § 14 odst. 1, 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, § 137 odst. 1, 3 o.s.ř. a za použití vyhlášky č. 467/2022 Sb. v případě prvních dvou cest, a vyhlášky č. 398/2023 Sb. v případě poslední cesty. Pro úplnost se dodává, že odvolací soud nepřiznal jako účelně vynaložený náklad odměnu za úkon spočívající ve vyjádření k žalobě, když dané vyjádření mohlo být již součástí předtím podaného blanketního odporu.

52. Náhrada nákladů odvolacího řízení byla přiznána opět v souladu se zásadou procesního úspěchu ve věci procesně úspěšné žalované podle § 142 odst. 1 o.s.ř. za použití § 224 odst. 1 o.s.ř. a žalobkyni bylo uloženo zaplatit na vzniklých nákladech celkem 59 248 Kč. Uvedená částka sestává ze zaplaceného soudního poplatku 12 278 Kč, z jedné odměny zástupce žalované, advokáta, ve výši 9 300 Kč (z tarifní hodnoty 245 543,45 Kč) za podané odvolání proti výroku I. rozsudku soudu prvního stupně, z jedné odměny ve výši 11 620 Kč (z punkta 828 185 Kč za účast při jednání odvolacího soudu dne 10.1.2025), 2 x z odměny 9 620 Kč (z punkta 328 185 Kč po částečném zpětvzetí žaloby a zastavení řízení za účast při jednání odvolacího soudu dne 3.4.2025, jež přesáhlo 2 hodiny), a 1 x ve výši odměny, tj. 4 810 Kč (z punkta 328 185 Kč za účast při jednání odvolacího soudu dne 10.4.2025, při němž došlo jen k vyhlášení rozsudku), dále 1 x s náhradou hotových výdajů ve výši 300 Kč (spojenou s prvním z uvedených úkonů, a to dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění do 31.12.2024) a 4 x z náhrady hotových výdajů po 450 Kč (dle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu ve znění od 1.1.2025), a to dle § 7, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 písm. g), k), odst. 2 písm. f) advokátního tarifu.

53. Náhrada nákladů řízení byla přiznána k rukám zástupce žalované, advokáta, dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. a ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

Poučení