28 C 124/2024 - 56

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Adélou Balážovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 875 843 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce a) domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 937 921,50 Kč, se zamítá.

II. Žaloba, kterou se žalobce b) domáhal zaplacení náhrady škody ve výši 937 921,50 Kč, se zamítá.

III. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 800 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalované zaplacení částky ve výši 937 921,50 Kč pro každého z nich představující náhradu škody, která žalobcům měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v činnosti notáře při sepsání veřejné listiny o právním úkonu. Mezi předchůdcem žalobců (dále jen „zůstavitelem“) [tituly před jménem] [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum], (dále jen „dlužník“), byla uzavřena smlouva o zápůjčce s předmětem zápůjčky ve výši 1 000 000 Kč. Z důvodu prodlení dlužníka byl k utvrzení závazku sepsán notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno], dne 20. 2. 2013, který zaručoval zůstaviteli přímou vykonatelnost závazku. Vadným notářským zápisem [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 3. 2015, sp. zn. [Anonymizováno], byla dohodnuta přímá vykonatelnost výše uvedeného závazku a [jméno FO] (původně [jméno FO]) se za uvedený závazek zaručila. Z důvodu prodlení dlužníka i ručitelky podal zůstavitel návrh na exekuci podle notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 3. 2015, sp. zn. [Anonymizováno], nicméně soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením ze dne 30. 7, 2021 č. j. [Anonymizováno], ve znění doplňujícího usnesení ze dne 13. 1. 2022 řízení zastavil z důvodu toho, že citovaný notářský zápis není materiálně vykonatelný. Rozhodnutí exekutora k odvolání zůstavitele potvrdil Městský soud v Praze usnesením ze dne 19. 7. 2022, sp. zn. 23 Co 314/021. Pohledávka zůstavitele se tak stala v podstatě nevymahatelnou. Dle názoru žalobců je to z důvodu pochybení notářky při sepisu citovaného notářského zápisu. Z toho důvodu uplatnili žalobci nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen „OdpŠk“), vůči státu, neboť stát je odpovědný jako ústřední správní orgán zastřešující činnost notářů, a to dne 7. 12. 2023 u žalované ve výši 1 100 000 Kč a úroku z prodlení ke dni 1. 12. 2023 ve výši 775 843 Kč. Žalovaná však nárok neuznala, což sdělila stanoviskem ze dne 27. 5 2024.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok v ní uplatněný neuznává. Učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobci dne 7. 12. 2023 uplatnili svůj nárok na náhradu škody, žalovaná jejich žádosti nevyhověla. Žalovaná na základě svých zjištění konstatovala existenci odpovědnostního titulu, a to notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2. 3. 2015, sp. zn. [Anonymizováno] Uvedla, že z hlediska příčinné souvislosti vyvstává několik zásadních otázek. A to, zda svůj nárok na zaplacení zapůjčené částky ze smlouvy ze dne 4. 7. 2011 vůči dlužníku uplatnil právní předchůdce žalobců již dle vykonatelného notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářským kandidátem jako zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO], notáře v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] dne 20. 2. 2013, kdy se tak stalo a s jakým výsledkem, popř. proč se tak nestalo, z jakého důvodu. Dále z jakého důvodu právní předchůdce žalobců v situaci, kdy 2 roky od zapůjčení příslušné částky, nebylo dlužníkem ničeho plněno, nekonal, nepodal exekuční návrh, popř. žalobu. Z jakého důvodu právní předchůdce žalobců otálel s použitím prostředků k ochraně svého práva ještě v roce 2015, kdy bylo ujednáno, že v případě nezaplacení dlužné částky dlužníkem do data 5. 3. 2015, bude požadovat plnění po dceři dlužníka z titulu ručitelského závazku, když ze strany dlužníka nebylo ničeho zaplaceno ani ze strany ručitelky k tomuto datu, z jakého důvodu tedy nebylo přistoupeno k exekuci či podání žaloby vůči ručitelce závazku již v roce 2015 a z jakého důvodu podal právní předchůdce žalobců exekuční návrh až v roce 2021. Z hlediska existence příčinné souvislosti je také podstatné a není postaveno najisto, zda by právní předchůdce žalobců za předpokladu, že by byl notářský zápis sepsaný notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], dne 2. 3. 2015 pod sp. zn. [Anonymizováno] vykonatelný, zaplacení pohledávky v exekuci zahájené v roce 2021 skutečně dosáhl. Protože v daném případě chybí příčinná souvislost z důvodů shora popsaných, žalovaná navrhla žalobu zamítnout.

3. Při jednání dne 29. 1. 2025 byli pak žalobci soudem poučeni dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), že je třeba doplnit tvrzení ke vzniku samotné škody, tj. dobytnosti pohledávky vůči původnímu dlužníku. Žalobci podání ze dne 6. 2. 2025 doplnili svá tvrzení tak, že dle výpisu z registru exekucí dlužníka je patrné, že je zatížen celkem 16 probíhajícími exekucemi, tedy jeho pohledávka vůči zůstaviteli je absolutně nedobytná, a dále že ručitelka [jméno FO] nabyla v roce 2019 do společného jmění manželů nemovitost, žalobci tak měli reálnou možnost uspokojení pohledávky 4. Žalovaná se pak k podání žalobců vyjádřila tak, že z předloženého výpisu lze usoudit na skutečnost, a tedy souhlasit s žalobci, že již pro četná exekuční řízení vedená proti dlužníku [jméno FO] byla pohledávka žalobců nedobytná. K majetkovým poměrům ručitelky uvedla, že z předloženého výpisu z katastru nemovitostí vyplývá, že na uvedených nemovitostech ručitelky vázne zástavní právo smluvní zřízené bankou pro pohledávku do výše 2 340 000 Kč a budoucí pohledávku do výše 2 340 000 Kč vzniklou do 20. 2. 2055. Smlouva o zřízení zástavního práva se zákazem zcizení po dobu trvání zástavního práva byla uzavřena dne 29. 8. 2019 s právními účinky k datu 9. 9. 2019. Vzhledem k zatížení spoluvlastnického podílu ručitelky na nemovitostech zástavním právem bankou pro pohledávky, které svojí výší značně převyšují výši pohledávky žalobců, vzhledem ke vzniku zástavního práva ze smlouvy uzavřené v roce 2019 a vzhledem k době zahájení exekučního řízení v roce 2021 na základě vadného notářského zápisu, lze téměř s jistotou vyloučit, že by k uspokojení pohledávky žalobců v případě nařízené exekuce prodejem nemovitostí, nebýt vadného notářského zápisu, z prodeje spoluvlastnického podílu ručitelky na nemovitostech, byť i jen zčásti, skutečně došlo. V případě prodeje spoluvlastnického podílu ručitelky na nemovitostech by totiž z prodeje byla přednostně jako věřitel pro své zajištěné pohledávky uspokojena banka. Dále uvedla, že na základě návrhu žalované předložili žalobci notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20. 3. 2013, přičemž z obsahu se podává, že pro tutéž pohledávku učinil dlužník již dne 20. 2. 2013 prohlášení o uznání dluhu a že právní předchůdce žalobců s dlužníkem pro tutéž pohledávku spolu uzavřeli dohodu o splátkách a přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Součástí tohoto notářského zápisu je také dohoda (část B) uzavřená mezi předchůdcem žalobců na jedné straně a dcerou dlužníka [jméno FO] a manželkou dlužníka [jméno FO] na straně druhé, které se z titulu ručení zavázaly za dlužníka dluh splnit. Součástí dohody o ručení je také dohoda o přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Tvrdí-li žalobci, že by s jistotou dosáhli uspokojení své pohledávky z majetku ručitelky, mohli a měli na základě platného a vykonatelného titulu, jímž v daném případě byl notářský zápis sepsaný dne 20. 2. 2013 [tituly před jménem] [jméno FO], kterým disponovali, poté, kdy se dozvěděli o výsledku exekučního řízení zahájeného na podkladě vadného notářského zápisu ze dne 2. 3. 2015 zahájit exekuční řízení a vydobýt svoji pohledávku dle platného a vykonatelného exekučního titulu, notářského zápisu ze dne 20. 2. 2013. Předchůdce žalobců ani žalobci však této možnosti nevyužili. I z tohoto důvodu nemůže být shledána příčinná souvislost mezi ztrátou pohledávky a vadným notářským zápisem.

5. Účastníci při jednání učinili výslovně nespornými následující skutečnosti:

6. Žalobci dne 7. 12. 2023 u žalované uplatnili nárok na náhradu majetkové újmy ve výši 1 875 843 Kč, která měla být žalobcům způsobena, resp. jejich právnímu předchůdci, sepisem vadného notářského zápisu notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [adresa], a to pod č. j. [Anonymizováno] ze dne 2. 3. 2015, jehož předmětem byla přímá vykonatelnost ručitelského závazku.

7. Žalovaná stanoviskem ze dne 27. 5. 2024 žalobcům sdělila, že jejich nárok na náhradu majetkové újmy v podobě ztráty pohledávky nelze uznat, nebo není prokázáno, že by ke ztrátě pohledávky došlo pouze v důsledku vadného sepisu notářského zápisu a dále, že by žalobci jejich předchůdce využili všech procesních prostředků k ochraně svých práv ve smyslu § 8 odst. 3 zákona o odpovědnosti státu za škodu a primárně se tak domáhali svých práv po dlužníku či ručitelce jeho závazku.

8. Ze strany žalobců byl podán návrh na nařízení exekuce, které však bylo soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad pro [adresa], dne 30. 7. 2021, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 13. 1. 2022, pod sp. zn. [Anonymizováno], zastaveno pro materiální nevykonatelnost exekučního titulu, tedy specifikovaného notářského zápisu sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesení soudního exekutora o zastavení exekučního řízení bylo potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze č. j. [Anonymizováno] ze dne 19. 7. 2022.

9. Z usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 21. 6. 2023, č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že žalobci jsou jedinými dědici zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO], nar. 23. 4. 1952, zemř. 17. 2. 2022, přičemž dle výroku II, odst. 3 byla schválena dohoda o rozdělení pozůstalosti, podle které žalobci převezmou rovným dílem, tj. každý mimo jiné pohledávku zůstavitele za [jméno FO], nar. 5. 11. 1963, bytem [adresa] [jméno FO], nar. 5. 10. 1968, bytem [adresa], a [jméno FO], nar. 27. 9. 1987, bytem [adresa], jako ručitelem, vzniklé na základě Smlouvy o půjčce ze dne 4. 7. 2011 uzavřené mezi [jméno FO] jako dlužníkem a [jméno FO] jako vedlejším účastníkem, na základě které poskytnul zůstavitel [jméno FO] bezúročně peněžní prostředky ve výši 1 000 000 Kč, dále vzniklé na základě Uznání dluhu a dohodě o splátkách a dohodě o přímé vykonatelnosti 1 a Dohodě o ručení s dohodou o přímé vykonatelnosti 2 (ručitelé a povinní [jméno FO] a [jméno FO]), sepsaných ve formě notářského zápisu dne 20. 2. 2013 jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notářem se sídlem v Praze, pod [Anonymizováno], dále s ohledem nařízeného exekučního řízení č. j. [Anonymizováno] vedeného [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem, Exekutorská úřad [adresa], se sídlem [adresa], nařízeného pověřením exekučního soudu: Obvodní soud pro [adresa] pod. č. j. [Anonymizováno] ze dne 30. 4. 2014, v celkové výši pohledávky včetně příslušenství ke dni úmrtí zůstavitele 2 464 268 Kč, v obvyklé ceně dle prohlášení dědiců ve výši 10 000 Kč.

10. Z notářského zápisu sepsaného dne 2. 3. 2015 [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [adresa], pod sp. zn. [Anonymizováno], soud zjistil, že za přítomnosti účastníků [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] byla k jejich žádosti sepsána dohoda o splnění závazku se svolením k přímé vykonatelnosti. Dohoda se týkala závazku [jméno FO] ze smlouvy o půjčce ze dne 4. 7. 2011, kterým se dlužník opětovně zavázal vrátit zůstaviteli jistinu ve výši 1 000 000 Kč a částku 100 000 Kč představující smluvní úroky ve výši 5 % ročně z jistiny za období od března 2013 do února 2015, přičemž [jméno FO] se zavázala tento závazek uhradit v případě, že dlužník svůj dluh nesplní.

11. Z výzvy ze dne 29. 9. 2023 soud zjistil, že žalobci vyzvali dlužníka a [jméno FO] k úhradě shora uvedeného závazku ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy, včetně nákladů právního zastoupení.

12. Z výpisu z exekučního registru dlužníka soud zjistil, že ke dni vzniku samotného závazku, tj. 4. 7. 2011 byla vůči dlužníku zahájena minimálně 2 exekuční řízení a ke dni sepsání notářského zápisu ze dne 2. 3. 2015 byla vůči dlužníkovi vedena minimálně 3 exekuční řízení, přičemž celkový počet exekučních řízení vůči dlužníkovi ke dni vyhotovení výpisu činil 16 řízení.

13. Z výpisu listu vlastnictví č. 2268 pro obec [adresa], k. ú. [adresa], soud zjistil, že [jméno FO] nabyla do svého vlastnictví podíl ve výši k bytové jednotce č. 11/6 v budově č. p. 510, 511, 512 na pozemku parc. č. 1305/33, včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku, a to na základě kupní smlouvy ze dne 9. 9. 2019. Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29. 8. 2019 pak na uvedené nemovitosti vázne zástavní právo smluvní pro pohledávky do výše 2 340 000 Kč a budoucí pohledávky do výše 2 340 000 Kč vzniklé do 20. 2. 2055.

14. Z notářského zápisu sepsaného dne 20. 2. 2013 [tituly před jménem] [jméno FO] notářským kandidátem, jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notáře se sídlem v Praze, pod sp. zn. NZ 758/2013, N 506/2013, soud zjistil, že mezi zůstavitelem, dlužníkem, [jméno FO] a [jméno FO] byla sepsána dohoda, na základě které dlužník uznal svůj dluh vůči zůstaviteli ze smlouvy o půjčce ze dne 4. 7. 2011 ve výši 1 000 000 Kč s tím, že se dlužník zavázal tento dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách, a to včetně úroku ve výši 5 % ročně ode dne 20. 2. 2013 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení v případě prodlení dlužníka se splacením, to vše pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s jakoukoliv splátkou delší než 10 dní, přičemž dlužník dal souhlas s přímou vykonatelností notářského zápisu. [jméno FO] a [jméno FO] pak jako ručitelky uvedený závazek uznali a zavázali se k jeho úhradě společně a nerozdílně, pokud nebude ze strany dlužníka uhrazen, přičemž i ony souhlasili s přímou vykonatelností notářského zápisu.

15. Po provedeném dokazování učinil soud závěr o tomto skutkovém stavu:

16. Dne 4. 7. 2011 zůstavitel uzavřel s dlužníkem smlouvu o půjčce, na základě které zůstavitel dlužníku poskytl jistinu ve výši 1 000 000 Kč a dlužník se tuto částku zavázal uhradit do 30. 9. 2011. Dne 20. 2. 2013 notářským zápisem uznal dlužník svůj závazek vůči zůstaviteli a zavázal se jej uhradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně příslušenství počínaje měsícem únor 2013, a to pod ztrátou výhody splátek, přičemž souhlasil s přímou vykonatelností notářského zápisu. K tomuto uznání přistoupily jako ručitelky i [jméno FO] a [jméno FO], a to za stejných podmínek v případě, že stran dlužníka nedojde ke splnění závazku. Dne 2. 3. 2015 dlužník opětovně svůj závazek vůči zůstaviteli uznal a zavázal se jej uhradit do 5. 3. 2015, přičemž [jméno FO] se jako ručitelka zavázala opětovně v případě nesplnění ze strany dlužníka uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách včetně příslušenství počínaje měsícem březen 2015, a to pod ztrátou výhody splátek, přičemž souhlasila s přímou vykonatelností notářského zápisu. Vzhledem k tomu, že na uvedený dluh nebylo ničeho plněno, podal zůstavitel návrh na nařízení exekuce dne 22. 6. 2021, přičemž exekuční řízení bylo usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad pro [adresa], ze dne 30. 7. 2021, č. j. [Anonymizováno], ve spojení s usnesením Městského soudu v Praze ze dne 19. 7. 2022, č. j. [Anonymizováno], zastaveno, a to z důvodu materiální nevykonatelnosti exekučního titulu - notářského zápisu sepsaného dne 2. 3. 2015 [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [adresa], pod sp. zn. [Anonymizováno]. Žalobci poté vyzvali k úhradě dluhu výzvou ze dne 29. 9. 2023 přímo dlužníka a ručitelku. Dne 7. 12. 2023 pak uplatnili u žalované nárok na náhradu škody na základě nesprávného úředního postupu, a to nesprávně sepsaného notářského zápisu sepsaného dne 2. 3. 2015 [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [adresa], pod sp. zn. [Anonymizováno].

17. Soud posoudil předmětnou věc po právní stránce podle těchto ustanovení: Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 3 odst. 1 písm. b) OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"). Podle § 4 odst. 1 OdpŠk za výkon státní správy podle § 3 písm. b) se považuje i sepisování veřejných listin o právních úkonech a úkony notáře jako soudního komisaře a úkony soudního exekutora při výkonu exekuční činnosti, sepisování exekutorských zápisů a při činnostech vykonávaných z pověření soudu podle zvláštního právního předpisu. Podle odst. 2 téhož ustanovení činnost notáře a soudního exekutora podle odstavce 1 se považuje za úřední postup. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 2 OdpŠk právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle odst. 3 je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem.

18. V řízení bylo prokázáno, že žalobci svůj nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

19. Žalobci se po žalované domáhají náhrady škody ve výši 1 875 843 Kč, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem notářky [tituly před jménem] [jméno FO] při sepisu notářského zápisu dne 2. 3. 2015, sp. zn. [Anonymizováno], jejímž předmětem byl mimo jiné ručitelský závazek se svolením k přímé vykonatelnosti.

20. Aby mohl být stát odpovědný za škodu z titulu nesprávného úředního postupu státu podle zákona č. 82/1998 Sb. je třeba, aby byly splněny současně tři podmínky: 1) existence nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody. Existence těchto podmínek musí být bezpečně prokázána, přičemž důkazní břemeno leží na poškozeném.

21. V projednávané věci lze se žalobci souhlasit, že je naplněna první z podmínek, a to existence nesprávného úředního postupu, což ostatně konstatovala i sama žalovaná ve svém stanovisku.

22. Soud se v tomto případě zaměřil přednostně na naplnění požadavku existence příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou.

23. Podle usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010, příčinná souvislost mezi jednáním či opomenutím škůdce a vznikem škody je jedním ze základních předpokladů odpovědnosti za škodu. Otázka existence příčinné souvislosti je předně otázkou skutkovou, neboť v řízení se zjišťuje, zda protiprávní úkon škůdce a vzniklá škoda na straně poškozeného jsou ve vzájemném poměru příčiny a následku. Příčinná souvislost se nepředpokládá, nýbrž musí být prokázána, a v tomto směru jde o otázku skutkových zjištění. Příčinná souvislost je dána, vznikla-li škoda v důsledku protiprávního jednání škůdce, tedy za pravidelného průběhu věcí by bez škůdcova jednání vůbec nenastala. Škoda musí být nezprostředkovaným následkem protiprávního jednání, které je její hlavní příčinou, nesmí jít o příčinu jen vedlejší, popř. příčinu zkoumanou jen v obecné rovině bez rozboru jednotlivých prvků konkrétní situace. Pokud dojde k řetězení jednotlivých příčin a následků, musí škoda bezprostředně vzejít z jednání škůdce. Právní posouzení příčinné souvislosti spočívá ve stanovení, mezi jakými skutkovými okolnostmi má být její existence zjišťována.

24. Soud v tomto ohledu uzavírá, že není splněna podmínka příčinné souvislosti.

25. Žalobci totiž ani netvrdí, že by na pohledávku uplatnili nárok vůči primárnímu dlužníkovi a ručitelce. Již v době samotného uzavření smlouvy o půjčce si vzhledem k exekučním řízením zůstavitel musel být vědom případné nedobytnosti své pohledávky, přičemž přesto, že dlužník byl v prodlení s úhradou svého závazku téměř 2 roky, zůstavitel přistoupil pouze na uznání dluhu formou notářského zápisu a utvrzení ručitelským prohlášením, přičemž dlužník i nadále nehradil vůbec ničeho a zůstavitel opětovně po 2 letech nepřistoupil k vymáhání dluhu, ale pouze k dalšímu uznání dluhu formou notářského zápisu, přičemž až po dalších 6 letech podal návrh na zahájení exekučního řízení vůči ručitelce. Žalobci však v řízení nijak netvrdili a ani nedoložili, z jakého důvodu se v průběhu let nepokusili (resp. zůstavitel jako jejich předchůdce) vymáhat svou pohledávku zákonnou cestou již na základě uzavřené smlouvy o půjčce, a dále proč nepodali návrh na zahájení exekučního řízení vůči ručitelce z titulu původního notářského zápisu ze dne 20. 2. 2013. Žalobci navíc nijak nevysvětlili, naopak zcela zamlčeli skutečnost, že jak vyplynulo z předloženého usnesení v dědickém řízení, pohledávka za dlužníkem byla exekučně vymáhána v exekučním řízení sp. zn. [Anonymizováno] vedeném [tituly před jménem] [jméno FO], soudním exekutorem, Exekutorský úřad [adresa], v celkové výši pohledávky včetně příslušenství ke dni úmrtí zůstavitele 2 464 268 Kč. Exekuční řízení vůči dlužníku tak bylo zahájeno a trvalo v době sepsání „vadného“ notářského zápisu, přičemž žalobci ani nedoložili, že by ručitelku vyzvali ke splnění jejího závazku.

26. Dále i pokud jde o vznik škody, žalobci přechází tu zásadní okolnost, že i po zastavení exekučního řízení z důvodu vadného exekučního titulu předmětnou částí pohledávky dále disponovali a mohli jí vůči dlužníku i ručitelce soudně uplatnit. Již z toho důvodu nemohlo ke škodě dojít.

27. Vznikla-li žalobci újma odpovídající pohledávce, kterou má vůči svému dlužníku (z jakéhokoliv titulu) může být nárok proti státu z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou veřejnou mocí právem uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení od svého primárního dlužníka. Teprve v takovém případě vznikne poškozenému materiální újma, za kterou odpovídá stát podle zákona č. 82/1999 Sb. tzv. poslední dlužník. Dle recentní judikatury a ustálené rozhodovací praxe NS ČR, odpovědnost státu jako „posledního dlužníka“ nastupuje až v případě, je-li vyloučeno, že by dlužník na svoji pohledávku i jen částečně plnil, a jen v takovém případě vzniká poškozenému reálná škoda (např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1404/2004, sp. zn. 25 Cdo 720/2007, 25 Cdo 319/2002 či 33 Odo 971/2004). Primárním dlužníkem pohledávky má být Česká republika a nehrozí tak nedobytnost pohledávky pro nesolventnost dlužníka. Předpokladem ovšem je, že taková pohledávka byla řádně a včas uplatněna. Je jinou okolností, že z pohledu státu jde o pohledávku spornou, jejíž existenci ČR neuznává. Je pak povinností nositele práva, aby přistupoval k věci včasným a náležitým uplatněním svých práv za současného využití ochrany poskytované státem v příslušném soudním řízení.

28. Žalobci však svých práv nevyužili a vůči ručitelce svou pohledávku v průběhu let neuplatnili, ač tak mohli učinit soudně i poté, co bylo zastaveno exekuční řízení pro materiální nevykonatelnost exekučního titulu, tedy nevyužili všech možností uplatnění svých práv.

29. Soud tak uvádí, že žalobci neunesli povinnost tvrzení a důkazní ve vztahu k prokázání příčinné souvislosti tvrzeného odpovědnostního titulu a tvrzené škody a soud proto žalobu v části požadavku na úhradu 937 921,50 Kč pro každého ze žalobců zamítl (výrok I a II).

30. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., když úspěšné žalované přiznal náhradu nákladů řízení spočívajících v režijních paušálech á 300 Kč dle § 151 odst. 3 o. s. ř., a to za tyto úkony: 2 x podání ve věci ze dne 17. 10. 2025 a 5. 3. 2025, 2x účast + 2 x příprava na jednání dne 29. 1. 2025 a 14. 3. 2025 - tedy celkově za 6 úkonů ve výši celkově 1 800 Kč, a to vůči každému z žalobců. Lhůta k plnění ve výroku o náhradě nákladů řízení byla stanovena ve lhůtě 3 dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal důvod pro stanovení lhůty delší, či plnění ve splátkách.

Poučení