51 Co 83/2025 - 71

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Aleny Svátkové a soudkyň Mgr. Halky Hovorkové a Mgr. Anny Vrdlovcové ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozený [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] oba zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika – [orgán], IČO [IČO] sídlem [adresa] za níž jedná [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 1 875 843 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobců proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. března 2025, č.j. 28 C 124/2024-56 takto:

Výrok

Rozsudek soudu prvního stupně se ve výrocích I. a II. potvrzuje, ve výrocích III. a IV. se mění jen tak, že výše náhrady nákladů řízení činí částku 900 Kč, jinak se potvrzují a žalobci jsou povinni zaplatit žalované každý na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 300 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Soud prvního stupně v řízení, v němž se oba žalobci domáhali celkové částky 1 875 843 Kč (každý ze žalobců částky 937 921,50 Kč) žaloby zamítl (výroky I, II). Výroky III a IV rozhodl o nákladech řízení a každému ze žalobců uložil povinnost zaplatit žalované na jejich náhradu částku 1 800 Kč v třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

2. Takto rozhodl o žalobě, jíž se oba žalobci domáhali každý částky 937 921,50 Kč jako náhrady škody, která jim měla být způsobena nesprávným úředním postupem, spočívajícím v činnosti notáře při sepsání veřejné listiny o právním úkonu. Mezi právním předchůdcem žalobců [tituly před jménem] [jméno FO], narozeným [datum] a zemřelým dne [datum] (dále jen zůstavitelem) a [jméno FO], narozeným dne [datum] (dále jen dlužníkem) byla uzavřena smlouva o zápůjčce s předmětem zápůjčky-částkou 1 000 000 Kč. Z důvodu prodlení dlužníka byl k utvrzení závazku dne 20.2.2013 sepsán notářem [tituly před jménem] [jméno FO] notářský zápis, sp. zn. [spisová značka][spisová značka] [spisová značka]. Zůstaviteli zaručoval přímou vykonatelnost závazku. Vadným notářským zápisem ze dne 2.3.2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], notářky [tituly před jménem] [jméno FO] byla dohodnuta přímá vykonatelnost tohoto závazku a [jméno FO] (původně [jméno FO]) se za uvedený závazek zaručila. Z důvodu prodlení dlužníka i ručitelky potom podal zůstavitel návrh na exekuci notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO]. Soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením ze dne 30.7.2021, č.j. [spisová značka], ve znění doplňujícího usnesení ze dne 13.1.2022, řízení zastavil pro materiální nevykonatelnost notářského zápisu a toto rozhodnutí potvrdil Městský soud v [adresa] usnesením ze dne 19.7.2022, sp. zn. [spisová značka]. Pohledávka zůstavitele se tak stala nevymahatelnou, dle žalobců pro pochybení notářky při sepisu notářského zápisu. Proto uplatnili u žalované nárok na náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci, rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) - dále jen OdpŠk - vůči státu ve výši 1 100 000 Kč spolu s úrokem prodlení ke dni 1.12.2023 ve výši 775 843 Kč. Žalovaná stanoviskem ze dne 27.5.2023 žalobcům sdělila, že jejich nárok neuznává. Na tomto svém procesním návrhu setrvala i v rámci řízení. Nesporovala uplatnění nároku ze strany žalobců dne 7.12.2023. Konstatovala existenci odpovědnostního titulu, jímž je notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2.3.2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. V této věci však za zásadní považovala to, zda právní předchůdce žalobců svůj nárok na zaplacení zapůjčené částky dle smlouvy ze dne 4.7.2011 vůči dlužníku uplatnil již dle vykonatelného notářského zápisu, sepsaného [tituly před jménem] [jméno FO], notářským kandidátem jako zástupcem [tituly před jménem] [jméno FO] dne 20.2.2013, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], kdy, s jakým výsledkem a případně proč se tak nestalo. Další otázkou je, proč za situace, kdy dva roky od zapůjčení příslušné částky dlužník nic nesplnil, právní předchůdce žalobců nic nekonal, nepodal exekuční návrh, případně žalobu. Další otázkou je, proč otálel s použitím prostředku k ochraně svého práva ještě v roce 2015 za situace, kdy bylo ujednáno, že v případě nezaplacení dlužné částky dlužníkem do data 5.3.2015 bude požadovat plnění po dceři dlužníka z titulu ručitelského závazku, když ze strany dlužníka ani ze strany ručitelky nebylo k tomuto datu nic zaplaceno. Další otázkou je, proč nepřistoupil k exekuci či podání žaloby vůči ručitelce závazku již v roce 2015 a proč právní předchůdce žalobců podal exekuční návrh až v roce 2021. Najisto nebyla postavena ani podstatná okolnost, zda by právní předchůdce žalobců za předpokladu, byl-li by notářský zápis notářky [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 2.3.2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], vykonatelný, zaplacení pohledávky v exekuci, zahájené v roce 2021, skutečně dosáhl. V dané věci chybí příčinná souvislost z důvodů shora popsaných, proto navrhovala zamítnutí žaloby.

3. Soud prvního stupně při jednání dne 29.1.2025 žalobce poučil dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen o.s.ř.), o potřebě doplnit tvrzení ke vzniku samotné škody, tedy k dobytnosti pohledávky vůči původním dlužníkům. Žalobci na to doplnili svá tvrzení tak, že dle výpisu z katastru exekucí dlužníka je patrné, že je zatížen 16 probíhajícími exekucemi, tedy jeho pohledávka vůči zůstaviteli je absolutně nedobytná, a dále, že ručitelka [jméno FO], nabyla v roce 2019 do společného jmění manželů nemovitost. Žalobci tak měli reálnou možnost uspokojení své pohledávky.

4. Žalovaná k tomu uvedla, že se žalobci souhlasí ohledně nedobytnosti pohledávky vůči dlužníku [jméno FO]. K majetkovým poměrům ručitelky uvedla, že podle předloženého výpisu z katastru nemovitostí na těchto nemovitostech vázne zástavní právo smluvní, zřízené bankou pro pohledávku do výše 2 340 000 Kč a budoucí pohledávku do téže výše, vzniklou do[Anonymizováno]20.2.2055. Smlouva o zřízení zástavního práva se zákazem zcizení po dobu trvání zástavního práva byla uzavřena dne 29.8.2019 s právními účinky ke dni 9.9.2019. S ohledem na spoluvlastnický podíl ručitelky na nemovitostech, zatížený zástavním právem banky pro pohledávky, převyšující výši pohledávky žalobců, dále ke vzniku zástavního práva ze smlouvy uzavřené v roce 2019 a k době zahájení exekučního řízení v roce 2021 na základě vadného notářského zápisu, lze téměř s jistotou vyloučit, že by k uspokojení pohledávky žalobců v případě nařízené exekuce prodejem nemovitostí skutečně došlo (nebýt vadného notářského zápisu), z prodeje spoluvlastnického podílu ručitelky na nemovitostech, byť i jen zčásti. Zdůraznila přednostní charakter pohledávky banky jako věřitele. Dále uvedla, že z notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 20.3.2013 vyplývá, že pro tutéž pohledávku učinil dlužník již dne 20.2.2013 prohlášení o uznání dluhu a právní předchůdce žalobců a dlužník spolu pro tutéž pohledávku uzavřeli dohodu o splátkách a přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Součástí notářského zápisu byla i dohoda mezi právním předchůdcem žalobců a dcerou dlužníka [jméno FO] a manželkou dlužníka [jméno FO], které se z titulu ručení zavázaly za dlužníka dluh splnit. Součástí dohody o ručení je rovněž dohoda o přímé vykonatelnosti notářského zápisu. Tvrdí-li proto žalobci, že by s jistotou dosáhli uspokojení pohledávky z majetku ručitelky, mohli a měli na základě platného a vykonatelného titulu, jímž byl notářský zápis, sepsaný dne 20.2.2013 [tituly před jménem] [jméno FO], poté, co se dozvěděli o výsledku exekučního řízení, zahájeného na podkladě vadného notářského zápisu ze dne 2.3.2015, zahájit exekuční řízení a vydobýt svoji pohledávku dle platného a vykonatelného exekučního titulu, jímž je právě notářský zápis ze dne 20.2.2013. Ani předchůdce žalobců ani žalobci této možnosti nevyužili. Ani proto nemůže být dána příčinná souvislost mezi ztrátou pohledávky a vadným notářským zápisem.

5. Mezi účastníky nebylo sporné, že dne 7.12.2013 žalobci u žalované uplatnili nárok na náhradu nemajetkové újmy v požadované výši, která měla být způsobena jejich právnímu předchůdci sepisem vadného notářského zápisu notářkou [tituly před jménem] [jméno FO], notářkou ve [adresa], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] ze dne 2.3.2015, jehož předmětem byla přímá vykonatelnost ručitelského závazku. Mezi účastníky nebylo sporné ani to, že žalovaná stanoviskem ze dne 27.5.2024 žalobcům sdělila, že jejich nárok neuznává, protože není prokázáno, že by ke ztrátě pohledávky došlo pouze v důsledku vadného sepisu notářského zápisu a že by žalobci či jejich předchůdce využili všech procesních prostředků k ochraně svých práv.

6. V řízení bylo prokázáno následující: - Podle usnesení Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 21.6.2023, č.j. [spisová značka], jsou žalobci jedinými dědici zůstavitele [tituly před jménem] [jméno FO], narozeného [datum] a zemřelého dne [datum]. Soud schválil dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle níž ji žalobci převezmou rovným dílem, tedy mimo jiné každý jednu polovinu pohledávky zůstavitele za [jméno FO], narozeným [datum], [jméno FO], narozenou [datum] a [jméno FO], narozenou [datum], jako ručitelem na základě smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011, uzavřené mezi [jméno FO] jako dlužníkem a [jméno FO] jako vedlejším účastníkem, na základě které poskytl zůstavitel [jméno FO] bezúročně peněžní prostředky ve výši 1 000 000 Kč, dále vzniklé na základě uznání dluhu a dohodě o splátkách a dohodě o přímé vykonatelnosti 1 a dohodě o ručení s dohodou o přímé vykonatelnosti 2 (ručitelé a povinní [jméno FO] a [jméno FO]), sepsaných ve formě notářského zápisu dne 20.2.2013, jménem [tituly před jménem] [jméno FO], notáře se sídlem v [adresa], sp. zn. [spisová značka]. Dědické rozhodnutí vycházelo i z nařízeného exekučního řízení, vedeného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], sp. zn. [spisová značka], nařízeného z pověření exekučního soudu – Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 30.4.2014, č.j. [spisová značka], v celkové výši pohledávky včetně příslušenství ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 2 464 268 Kč, v obvyklé ceně dle prohlášení dědiců ve výši 10 000 Kč. - Podle notářského zápisu ze dne 20.2.2013, sepsaného notářským kandidátem [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], byla mezi zůstavitelem, dlužníkem, [jméno FO] a [jméno FO] sepsána dohoda, na jejímž základě dlužník uznal svůj dluh vůči zůstaviteli ze smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011 ve výši 1 000 000 Kč s tím, že se zavázal tento dluh uhradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 5 % ročně ode dne 20.2.2013 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení v případě prodlení dlužníka se splácením pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s jakoukoliv splátkou delší než 10 dní. Dlužník dal souhlas s přímou vykonatelností. [jméno FO] a [jméno FO] jako ručitelky uvedený závazek uznaly a zavázaly se k jeho úhradě společně a nerozdílně, nebude-li ze strany dlužníka uhrazen, i ony souhlasily s přímou vykonatelností notářského zápisu. - Podle notářského zápisu ze dne 2.3.2015 notářky [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], za přítomnosti účastníků [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], byla k jejich žádosti sepsána dohoda o splnění závazku se svolením k přímé vykonatelnosti. Týkala se závazku [jméno FO] ze smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011 a dohody o vykonatelnosti dle notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO], notářského kandidáta jako zástupce [tituly před jménem] [jméno FO], pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] s tím, že [jméno FO] dluží zůstaviteli 1 000 000 Kč a 100 000 Kč jako splatné úroky ve výši 5 % ročně od března 2013 do února 2015. Tyto částky se [jméno FO] zavázala splatit v případě, že dlužník svůj dluh nesplní. - Návrh žalobců na nařízení exekuce soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad pro [adresa], usnesením ze dne 30.7.2021, ve znění doplňujícího usnesení ze dne 13.1.2022, pod sp. zn. [spisová značka], zastavil pro materiální nevykonatelnost exekučního titulu, jímž byl notářský zápis [tituly před jménem] [jméno FO]. Toto usnesení potvrdil Městský soud v [adresa] usnesením ze dne 19.7.2022, sp. zn. [spisová značka]. - Výzvou ze dne 29.9.2023 žalobci vyzvali dlužníka a [jméno FO] k úhradě tohoto závazku ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy včetně nákladů právního zastoupení. - Z výpisu z exekučního registru dlužníka soud prvního stupně vzal za prokázané, že ke dni vzniku samotného nároku, tedy ke dni 4.7.2011, byla vůči němu zahájena minimálně dvě exekuční řízení a ke dni sepsání notářského zápisu dne 2.3.2015 minimálně 3 exekuční řízení, ke dni vyhotovení výpisu činí celkový počet exekučních řízení vůči dlužníkovi 16. - Podle výpisu spoluvlastnictví na LV č. [číslo] pro [adresa], k.ú. [adresa], nabyla [jméno FO] do svého vlastnictví podíl ve výši jedné poloviny k bytové jednotce č. [číslo] v budově č.p. [číslo], [číslo], [číslo] na pozemku parc. č. [číslo] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech domu a pozemku na základě kupní smlouvy ze dne 9.9.2011. Na základě smlouvy o zřízení zástavního práva ze dne 29.8.2019 na nemovitosti vázne zástavní právo smluvní pro pohledávky do výše 2 340 000 Kč a budoucí pohledávky do výše 2 340 000 Kč vzniklé do 20.2.2055.

7. Na základě nesporných skutečností a provedeného dokazování soud prvního stupně skutkově uzavřel, že zůstavitel a dlužník dne 4.7.2011 uzavřeli smlouvu o půjčce, na jejímž základě zůstavitel dlužníku poskytl jistinu ve výši 1 000 000 Kč a dlužník se ji zavázal uhradit do 30.9.2011. Notářským zápisem ze dne 20.2.2013 dlužník uznal svůj závazek vůči zůstaviteli a zavázal se jej hradit v měsíčních splátkách, počínaje únorem 2013 pod ztrátou výhody splátek, souhlasil s přímou vykonatelností notářského zápisu. K uznání přistoupily jako ručitelky [jméno FO] a [jméno FO] za týchž podmínek, nesplní-li dlužník svůj závazek. Dne 2.3.2015 dlužník opětovně svůj závazek vůči zůstaviteli uznal a zavázal se jej uhradit do 5.3.2015 (správně zůstavitel prohlásil nespornost závazku dlužníka). [jméno FO] se jako ručitelka zavázala opětovně v případě nesplnění ze strany dlužníka uhradit dluh v pravidelných měsíčních splátkách včetně příslušenství, počínaje březnem 2015, pod ztrátou výhody splátek, souhlasila s přímou vykonatelností notářského zápisu. Na uvedený dluh nebylo nic plněno, proto zůstavitel podal dne 22.6.2021 návrh na nařízení exekuce. Exekuční řízení bylo usnesením soudního exekutora [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 30.7.2021, č.j. [spisová značka], ve spojení s usnesením Městského soudu v [adresa] ze dne 19.7.2022, sp. zn. [spisová značka], zastaveno pro materiální nevykonatelnost exekučního titulu, jímž byl notářský zápis ze dne 2.3.2015 notářky [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobci dne 29.9.2023 k úhradě dluhu vyzvali přímo dlužníka a ručitelku. Dne 7.12.2023 uplatnili svůj nárok u žalované právě v důsledku nesprávného notářského zápisu ze dne 2.3.2015.

8. Právně soud prvního stupně postupoval dle § 1 odst. [právnická osoba], § 4 odst. 1, 2, § 5, § 13 odst. 2, § 14 odst. 1, § 15 odst. 2 a § 26 OdpŠk, vycházel z toho, že žalobci nárok u žalované předběžně uplatnili ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto může být věc projednána před soudem s poukazem na § 15 odst. 2 téhož zákona. Shrnul, že žalobci se domáhají po žalované náhrady škody v uvedené výši, která jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem notářky [tituly před jménem] [jméno FO] při sepisu notářského zápisu ze dne 2.3.2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]. Soud prvního stupně k tomu uvedl, že aby byl stát odpovědný z titulu nesprávného úředního postupu podle odškodňovacího zákona, musí být splněny současně 3 podmínky, jimiž jsou existence nesprávného úředního postupu, vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem škody, důkazní břemeno leží na poškozeném. Soud prvního stupně souhlasil se žalobci, že byla naplněna podmínka první, konkrétně existence nesprávného úředního postupu. K existenci příčinné souvislosti soud prvního stupně vycházel z judikatury Nejvyššího soudu, např. usnesení tohoto soudu ze dne 18.5.2011, sp. zn. 23 Cdo 1583/2010, z něhož citoval. Dovodil, že podmínka příčinné souvislosti v dané věci není splněna. Žalobci ani netvrdí, že by na pohledávku uplatnili nárok vůči primárnímu dlužníkovi a ručitelce. Již v době uzavření smlouvy o půjčce si vzhledem k exekučním řízením dlužníka zůstavitel musel být vědom případné nedobytnosti své pohledávky. Za situace, kdy dlužník byl v prodlení svého závazku téměř 2 roky, přistoupil zůstavitel pouze na uznání dluhu formou notářského zápisu a utvrzení ručitelským prohlášením, i když dlužník nadále nehradil ničeho, po dobu 2 let nepřistoupil k vymáhání dluhu, ale pouze k dalšímu uznání dluhu formou notářského zápisu. Až po dalších 6 letech podal návrh na zahájení exekučního řízení vůči ručitelce. Žalobci netvrdili ani nedoložili, proč se v průběhu let jejich právní předchůdce nepokusil vymáhat svou pohledávku zákonnou cestou, ať již na základě uzavřené smlouvy o půjčce, případně nepodal návrh na zahájení exekučního řízení vůči ručitelce z titulu původního notářského zápisu ze dne 20.2.2013. Zamlčeli, jak soud zjistil z dědického rozhodnutí, že pohledávka za dlužníkem již byla exekučně vymáhána v exekučním řízení, vedeném pod sp. zn. [spisová značka] soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] pro celkovou výši pohledávky včetně příslušenství ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 2 464 268 Kč. Exekuční řízení tak bylo zahájeno a trvalo v době sepsání „vadného“ notářského zápisu. Žalobci nedoložili, že by ručitelku vyzvali ke splnění závazku. Zdůraznil, že i po zastavení exekučního řízení z důvodu vadného exekučního titulu předmětnou částí pohledávky dále disponovali a mohli ji vůči dlužníku i ručitelce soudně uplatnit, a již z toho důvodu nemohlo ke škodě dojít.

9. Soud prvního stupně dále obecně uvedl, že vznikla-li žalobci újma odpovídající pohledávce, kterou má vůči dlužníku, může být proti státu z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou veřejnou mocí právem uplatněn pouze tehdy, nemůže-li poškozený úspěšně dosáhnout uspokojení od svého primárního dlužníka. Teprve v takovém případě vznikne poškozenému materiální újma, za kterou odpovídá stát podle odškodňovacího zákona jako tzv. poslední dlužník. Jeho odpovědnost nastupuje tehdy, je-li vyloučeno, že by dlužník na svoji pohledávku jen částečně plnil, a jen v takovém případě vzniká poškozenému reálná škoda. Primárním dlužníkem pohledávky má být Česká republika a nehrozí tak nedobytnost pro nesolventnost dlužníka. Předpokladem však je, že taková pohledávka byla řádně a včas uplatněna. Je povinností nositele práva, aby přistupoval k věci včasným a náležitým uplatněním svých práv za současného využití ochrany poskytované státem v příslušném soudním řízení. Žalobci však svých práv nevyužili, vůči ručitelce svou pohledávku v průběhu let neuplatnili, ač tak mohli učinit soudně i po zastavení exekučního řízení pro materiální nevykonatelnost exekučního titulu. Tedy nevyužili všech možností uplatnění svých práv. Shrnul, že žalobci neunesli povinnost tvrzení a důkazní ve vztahu k prokázání příčinné souvislosti tvrzeného odpovědnostního titulu a tvrzené škody. Soud prvního stupně proto jejich žaloby zamítl.

10. O náhradě nákladů řízení rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. Žalované přiznal náhradu za tyto úkony – 2x podání ve věci ze dne 17.10. a 5.3.2025, 2x účast + 2x příprava na jednání dne 29.1. a 14.3.2025 za 6 úkonů ve výši 1 800 Kč vůči každému ze žalobců. O lhůtě k plnění rozhodl dle § 160 odst. 1 o.s.ř.

11. Proti tomuto rozsudku podali včasné odvolání oba žalobci. Navrhli změnu napadeného rozsudku a vyhovění žalobnímu návrhu. Podle nich soud prvního stupně aplikoval na projednávanou věc nesprávný právní názor, a v důsledku toho věc nesprávně posoudil. Nesprávně hodnotil provedené důkazy a učinil nesprávná skutková zjištění. Uvedená pochybení mají za následek nesprávné rozhodnutí. K věci zaujal přílišný striktní formalismus. Řádně neposoudil specifika dané věci. Nezohlednil, že právní předchůdce žalobců byl právním laikem a důvěřoval v institut notáře, za jehož činnost a výkon odpovídá stát. První notářský zápis, týkající se dluhu [jméno FO], byl sepsán v roce 2013. Dlužník jim uznal dluh ve výši 1 000 000 Kč a zavázal se jej splácet v pravidelných splátkách ode dne 20.2.2013 včetně příslušenství. Dalšími účastníky notářského zápisu byli [jméno FO] a [jméno FO] (nyní [jméno FO]) jako ručitelky. Dluh ze strany dlužníka splácen nebyl, právní předchůdce žalobců byl neustále ujišťován o úhradě. Do roku 2015 narostl úrok z prodlení, tudíž bylo přistoupeno k sepsání nového notářského zápisu. Ten původní notářský zápis ohledně závazku [jméno FO] nahrazoval. Nebyl uveden ani dlužník ani druhá ručitelka [jméno FO], nemělo to smyslu, oba manželé byli v exekucích. V tomto novém notářském zápisu se [jméno FO], nyní [jméno FO], zaručila za dluh v již narostlé výši v částce 1 100 000 Kč a dále k narostlému příslušenství. Podstatné je, že na základě nového notářského zápisu začala běžet nová desetiletá promlčecí doba. Nový závazek [jméno FO], nyní [jméno FO], z roku 2015 nahrazoval její závazek z notářského zápisu z roku 2013. Byla tak učiněna privativní novace původního závazku. Takto zamýšlel i právní předchůdce žalobců a i [tituly před jménem] [jméno FO] při vyhotovení notářského zápisu. Jinak by je jako profesionálka upozornila, že stejný závazek [jméno FO], nyní [jméno FO], již existuje a stejný vykonatelný titul nemá význam dělat. Věděla-li by, že dělá zbytečnou práci, měla o tom právního předchůdce žalobce poučit, což se nestalo. Z hlediska výkladu práva je nemožné, aby takto dva shodné vykonatelné tituly vedle sebe mohly existovat, aniž by ten novější se změněnými podmínkami nerušil ten starý. Ode dne 2.3.2015, kdy byl sepsán nový notářský zápis, závazek [jméno FO] přestal existovat a ztratil schopnost být vykonatelným. Žalobci doložili existenci exekucí obligačního dlužníka [jméno FO] a absolutní nedobytnost své pohledávky. Rovněž doložili, že [jméno FO], dříve [jméno FO], od roku 2019 vlastní v podílovém spoluvlastnictví s manželem bytovou jednotku v [adresa], což je její jediný postižitelný majetek. Pokud by tedy předmětný vadný zápis byl bezvadný, bylo uspokojení z exekučního prodeje této nemovitosti reálné. Zdůraznili, že z katastru nemovitostí je patrné, že nemovitost není postižena výkonem rozhodnutí ani exekucí. Je zatížena zástavním právem smluvním, zajišťujícím hypoteční úvěr. Závěr soudu prvního stupně, že by kvůli této skutečnosti nedošlo k uspokojení pohledávky, je podle žalobců lichý. Poukázali na růst cen bytů v České republice. K možnosti uspokojení žalobců na ručitelce v rámci jejího ručitelského závazku s přímou vykonatelnosti nedošlo z důvodu vadnosti notářského zápisu [tituly před jménem] [jméno FO]. Setrvali na tom, že prokázali příčinnou souvislost mezi vznikem škody a nezákonným jednáním České republiky. Závěrem uvedli, že záměrem původního věřitele bylo vyhnout se dlouhým a nákladním soudním procesům. Proto využil zákonných nástrojů, jímž byl notářský zápis se svolením k přímé vykonatelnosti. Původní věřitel důvěřoval notáři, který je nositelem moci veřejné, a tedy presumoval správnost jeho postupu při výkonu veřejné moci.

12. Při jednání odvolacího soudu se žalovaná vyjádřila především k odvolací námitce, týkající se tvrzené privativní novace dle notářského zápisu z roku 2015. Z tohoto notářského zápisu však nevyplývá projev vůle stran k nahrazení původního notářského zápisu. Dosavadní závazek z roku 2013 v roce 2015 nezměnil svůj obsah. V případě novace kumulativní existuje vyvratitelná právní domněnka, že dosavadní závazek trvá. Notářským zápisem byly upraveny pouze úroky za dobu od roku 2013 do roku 2015, jinak nedošlo k žádné zásadní změně. Zdůraznila, že na základě notářského zápisu z roku 2013 bylo vedeno exekuční řízení. Vyjádřila se i k dobytnosti pohledávky, zdůraznila existenci zástavního práva k bytové jednotce, spoluvlastněné [jméno FO], nyní [jméno FO]. Poukázala i na to, že v době uzavření smlouvy byly proti dlužníkovi vedeny dvě exekuce, následovaly další tři a aktuálně je již 16. Setrvala na svém stanovisku, že příčinná souvislost v dané věci nebyla prokázána.

13. Odvolací soud postupem dle § 231 odst. 3, 4 o.s.ř. dokazování zopakoval a doplnil. Z notářského zápisu ze dne 2.3.2015 notářky [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], sepsaného za přítomnosti účastníků [tituly před jménem] [jméno FO] (zůstavitele) a [jméno FO] (ručitelky), byla k jejich žádosti sepsána dohoda o splnění závazku se svolením k přímé vykonatelnosti. Týkala se opětovně závazku [jméno FO] ze smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011, jímž se [jméno FO] jako ručitel opětovně zavázala zaplatit zůstaviteli jistinu ve výši 1 100 000 Kč, představující dlužnou jistinu ve výši 1 000 000 Kč a částku 100 000 Kč, představující splatné úroky ve výši 5 % ročně z jistiny za období od března 2013 do února 2015 v pravidelných měsíčních splátkách pod ztrátou jejich výhody v případě, že dlužník svůj dluh nesplní.

14. Poté přezkoumal napadený rozsudek dle podaného odvolání žalobců, postupem dle § 212, 212a odst. 1 a 5 o.s.ř., dospěl k témuž závěru jako soud prvního stupně, a odvolání neshledal důvodné.

15. Žalobci se po žalované v řízení domáhají náhrady škody, která jim dle žalobních tvrzení vznikla postupem notářky [tituly před jménem] [jméno FO] při sepisování notářského zápisu dne 2.3.2015, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] (§ 4 odst. 1,2; § 13 odst. 2; § 26 OdpŠk). Soud prvního stupně správně uvedl, že pro naplnění odpovědnosti státu za škodu z titulu nesprávného úředního postupu je třeba současného splnění tří podmínek, jimiž jsou nesprávný úřední postup, dále vznik škody a příčinná souvislost mezi uvedenými atributy. Soud prvního stupně správně uzavřel, že splnění podmínky nesprávného úředního postupu bylo v řízení prokázáno, a odvolací soud s tímto závěrem souhlasí. Proto se zabýval splněním další z podmínek, příčinnou souvislostí mezi nesprávným úředním postupem a tvrzenou škodou.

16. Obecně lze příčinnou souvislost definovat jako vztah mezi protiprávním úkonem a škodou, která by bez protiprávního úkonu nevznikla, jinými slovy protiprávní jednání a škoda musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. Ve smyslu judikatury ke shora uvedeným ustanovením platí, že „příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl, přičemž nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou“ (srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 1807/2001). „Příčinná souvislost je dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. 25 Cdo 1437/2006, se o vztah příčinné souvislosti jedná, je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nenastal. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou“ (srovnej např. rozsudek téhož soudu ze dne 6.12.2017, sp. zn. 23 Cdo 2539/2016).

17. V dané věci bylo prokázáno, že zůstavitel jako právní předchůdce žalobců a dlužník [jméno FO] dne 4.7.2011 uzavřeli smlouvu o půjčce, dle níž zůstavitel půjčil dlužníku částku 1 000 000 Kč, za vedlejší účasti manželky dlužníka [jméno FO], kterou se dlužník zavázal uhradit do 30.9.2011. Protože se tak nestalo, notářský kandidát notáře [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [právnická osoba], pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] sepsal dne 20.2.2013 notářský zápis o dohodě se zůstavitelem, dlužníkem, [jméno FO] a [jméno FO], kterou dlužník uznal svůj dluh vůči zůstaviteli ze smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011 ve výši 1 000 000 Kč a zavázal se jej hradit v pravidelných měsíčních splátkách včetně úroku ve výši 5 % ročně ode dne 20.2.2013 do zaplacení a dále zákonného úroku z prodlení v případě prodlení dlužníka se splácením pod ztrátou výhody splátek v případě prodlení s jakoukoliv splátkou delší než 10 dní. Dal souhlas s přímou vykonatelností zápisu. [jméno FO] a [jméno FO] jako ručitelky uvedený závazek rovněž uznaly a zavázaly se k jeho úhradě společně a nerozdílně, nebude-li ze strany dlužníka uhrazen, i ony souhlasily s přímou vykonatelností notářského zápisu. Dle tohoto notářského zápisu vede soudní exekutor [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka], z pověření exekučního soudu – Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 30.4.2014, č.j. [spisová značka], exekuční řízení v celkové výši pohledávky včetně příslušenství ke dni úmrtí zůstavitele ve výši 2 464 268 Kč, v obvyklé ceně dle prohlášení dědiců ve výši 10 000 Kč. Posléze dne 2.3.2015 sepsala notářka [tituly před jménem] [jméno FO] pod sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], za přítomnosti účastníku [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] notářský zápis o závazku [jméno FO] ze smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011, jímž se [jméno FO] jako ručitelka zavázala tento závazek (částku 1 000 000 Kč a částku 100 000 Kč jako splatné úroky ve výši 5 % ročně z jistiny za období od března 2013 do února 2015) uhradit v případě, že dlužník svůj dluh nesplní. S návrhem na exekuci tohoto notářského zápisu nebyl zůstavitel pro nedostatky notářského zápisu (materiální nevykonatelnost) úspěšný.

18. Z uvedeného lze učinit závěr, že žalobce se v prvém případě mohl domáhat splnění povinnosti již na základě smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011 za situace, kdy dlužník na svůj dluh dlouhodobě neplnil. Proč tak neučinil a vyčkával do února roku 2013 žalobci jako jeho právní nástupci vysvětlili pouze sliby dlužníka o splácení půjčky, k němuž však nedošlo.

19. Dále se mohl svého nároku domáhat cestou exekuce prvého z notářských zápisů ze dne 20.2.2013, sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], vykonatelného, předmětem tohoto zápisu se svolením k přímé vykonatelnosti byl závazek dle smlouvy o půjčce ze dne 4.7.2011 ve výši 1 000 000 Kč spolu s úrokem ve výši 5 % ročně ode dne 20.2.2013 do zaplacení a [jméno FO] a [jméno FO] se jako ručitelky zavázaly uvedený závazek (který uznaly) zavázaly uhradit společně a nerozdílně, nebude-li ze strany dlužníka uhrazen. To také učinil a exekuce je či byla vedena soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO], Exekutorský úřad [adresa], pod sp. zn. [spisová značka].

20. Konečně by se žalobce mohl domoci svého nároku po ručitelce závazku [jméno FO] konkrétně částky 1 000 000 Kč a částky 100 000 Kč, představující splatné úroky ve výši 5 % ročně z jistiny za období od března 2013 do února 2015, rovněž s doložkou přímé vykonatelnosti ([jméno FO]) v případě, že dlužník svůj dluh nesplní, avšak tento notářský zápis nesplňuje náležitosti exekučního titulu.

21. V dané věci je zřejmé, že právní předchůdce žalobců – zůstavitel, se svého práva mohl domáhat jednak běžnou soudní cestou poté, co dlužník nezačal plnit již v roce 2011, ale bez vážného důvodu tak neučinil. Návrh na exekuci podal na základě notářského zápisu z roku 2013, jímž se mimo jiné [jméno FO] zavázala dluh uhradit v případě, neuhradí-li jej dlužník (společně a nerozdílně s [jméno FO]), a jednalo se o částku 1 000 000 Kč spolu s úrokem ve výši 5 % ročně ode dne 20.2.2013 do zaplacení, neboť i tento zápis obsahoval kromě dohody o splnění závazku svolení k přímé vykonatelnosti, a exekuce běží od roku 2014 patrně i nadále. Nevykonatelným notářským zápisem se k plnění (částky 1 000 000 Kč a částky 100 000 Kč jako splatných úroků ve výši 5 % ročně z jistiny za období od března 2013 do února 2015) zavázala pouze [jméno FO], ovšem opět s dodatkem, že dlužník dle smlouvy o půjčce svůj dluh nesplní.

22. Odvolací soud na základě těchto skutečností souhlasí se sudem prvního stupně v jeho závěru, že žalobci se jednak svého práva mohli domoci již nejprve soudní cestou a později na základě exekučního řízení na základě prvého vykonatelného notářského zápisu, a dále že jim nic nebránilo domáhat se svého práva proti [jméno FO] soudní cestou. Pokud se týká dobytnosti pohledávky, odvolací soud souhlasí se soudem prvního stupně v jeho závěru, že s ohledem na počet exekucí dlužníka není pohledávka žalobců dobytná. Odvolací soud k tomu poznamenává, že s ohledem na exekuce proti dlužníku vedené již tomu bylo stejně v době uzavření smlouvy o půjčce. Ohledně [jméno FO] jako ručitelky bylo v řízení prokázáno pouze to, že vlastní bytové jednotky v [adresa], zatíženou zástavním právem banky ve výši, násobně převyšující pohledávku žalobců, neboť žalobci přes poučení soudem prvního stupně ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. (kterého se jim dostalo při jednání soudu dne 29.1.2025) nic jiného netvrdili. Jak rovněž správně uvedl soud prvního stupně, s ohledem na to, že žalobci se svého práva proti ručitelce závazku [jméno FO] mohli domoci jinak, nemohla nastoupit odpovědnost státu jako „posledního dlužníka“ (stát odpovídá za náhradu škody nebo jiné plnění teprve tehdy, kdy se poškozený nemůže domoci svého práva u jiného subjektu, který je za škodu primárně odpovědný. Je až druhotným dlužníkem a je třeba vážit možnost uplatnění nároku vůči primárnímu dlužníkovi). Odvolací soud s těmito závěry odkazuje na rozhodnutí, uvedená již soudem prvního stupně v bodě 27, a dále na rozhodnutí Nejvyššího soudu např. usnesení ze dne 18.8.20025, sp. zn. 25 Cdo 1158/2004, rozsudek ze dne 23.2.2011, sp. zn. 25 Cdo 2091/2008.

23. Odvolací soud proto dospěl k témuž závěru jako soud prvního stupně, totiž že nevykonatelný notářský zápis jako nesprávný úřední postup nebyl zásadní a podstatnou příčinou, proč se žalobci nedomohli svého práva, neboť v řízení bylo prokázáno, že nevyužili všech možností, které měli k dispozici. Subsidiární odpovědnost státu jako posledního dlužníka“ se tak nemohla uplatnit.

24. K podstatným odvolacím námitkám žalobců odvolací soud uvádí následující: - K tvrzení o privativní novaci původního závazku notářským zápisem z roku 2015 (nevykonatelným). Dle autorů Švestka, Knappová a kolektiv, občanské právo hmotné, svazek II, vydání Praha, CODEX Bohemia, 1998, je privativní novace dohoda mezi dlužníkem a věřitelem, jíž se dosavadní závazek ruší a nahrazuje závazkem novým. Notářský zápis z roku 2015 v prvé řadě představuje dohodu mezi ručitelkou závazku (tedy nikoli dlužníkem) a věřitelem, a za druhé z něj nelze dovodit zrušení původního závazku. Navíc úrok z prodlení byl v notářském zápisu z roku 2013 formulován ve výši 5 % ročně ode dne 20.2.2013 do zaplacení a v zápisu z roku 2015 jako částka 100 000 Kč, představující splatné úroky ve výši 5 % ročně z jistiny za období od března 2013 do února 2015, tedy věcně nejde o změnu, ale o kapitalizaci úroků již splatných. - K postupu notářky [jméno FO] a upozornění na to, že již stejný závazek existuje stejně jako stejný exekuční titul. V řízení žalobci netvrdili nic o postupu notářky či jejích pohnutkách při sepisu zápisu, úvahy o tom, na co by je jako profesionálka upozornila či nikoli jsou tak pouze v rovině hypotetické a pro žalobce z nich nelze dovodit nic relevantního. - Dva shodné exekuční tituly se zásadně nevylučují, v praxi by však exekutor či exekuční soud měl před zahájením exekuce ověřit, zda již není vedena jiná exekuce (výkon rozhodnutí) na tentýž dluh. V dané věci by např. žalobci mohli mít exekuční titul na základě žaloby, podané např. v roce 2012, a i na základě vykonatelného notářského zápisu z roku 2013. - Žalobcům nic nebránilo snažit se o uspokojení svého nároku cestou exekuční i proti ručitelce [jméno FO] dle notářského zápisu z roku 2013 jako proti ručitelce.

25. Ze všech těchto důvodů odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně jako správný ve věcných výrocích I a II potvrdil dle § 219 o. s. ř.

26. Vzhledem ke skutečnosti, že žalovaná činila úkony ve vztahu k oběma účastníkům (vyjádření ve věci a účast u jednání před soudem prvního stupně), odvolací soud postupem dle § 221a napadený rozsudek ve vztahu k oběma žalobců ve výrocích III a IV o nákladech řízení změnil ve výši částky a uložil každému z nich úhradu částky 900 Kč, jinak je rovněž potvrdil.

27. Obdobně rozhodl i o nákladech odvolacího řízení (§224 odst. 1, § 142 odst. 1 o.s.ř.), částku 600 Kč za přípravu na jednání odvolacího soudu a účast na něm rozdělil a oběma žalobcům uložil zaplatit žalované částku 300 Kč v zákonné lhůtě (§160 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení