28 C 13/2021-114

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Šárkou Houdkovou Polákovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 550 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba o zaplacení částky 550 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 550 000 Kč ode dne 21. 11. 2020 do zaplacení se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 79 863,20 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 10. 1. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud žalovaného zavázal k zaplacení částky 550 000 Kč s příslušenstvím s tvrzením, že žalobkyně se jako podnikatel zúčastnila veřejné zakázky nazvané„ Technická dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ (dále jen„ veřejná zakázka“), jejímž byl žalovaný zadavatelem.

2. Jako účastnice veřejné zakázky složila dne 19. 6. 2020 na bankovní účet žalovaného jistotu ve výši 550 000 Kč.

3. Žalobkyni byla veřejná zakázka přidělena a následně jí byla zaslána výzva k poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy ze dne 21. 8. 2020.

4. Rozhodnutím žalovaného jako zadavatele ze dne 10. 9. 2020 byla žalobkyně z účasti na veřejné zakázky vyloučena dle § 122 zák. č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek (dále jen„ ZZVZ“).

5. Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně námitky, které byly dne 8. 10. 2020 žalovaným odmítnuty.

6. Zadávací řízení o veřejné zakázce bylo ukončeno dne 23. 10. 2020 uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem, a tímto dnem byla ukončena i zadávací lhůta, jejíž běh a ukončení je dle žalobkyně rozhodný pro žalobou uplatněný nárok.

7. Žalobkyně požádala žalovaného o vrácení složené jistoty, když o něm do konce zadávacího řízení žalovaný nerozhodl. Žalovaný až dne 6. 11. 2020 doručil žalobkyni elektronickou zprávu, že si žalovaný peněžní jistotu dle § 41 odst. 8 ZZVZ ponechává.

8. Zástupce žalobkyně zaslal dne 19. 11. 2020 do datové schránky žalovaného výzvu k vydání bezdůvodného obohacení. Na výzvu reagoval žalovaný dne 30. 11. 2020 s tím, že žalobkyně nemá na vrácení částky 550 000 Kč nárok. Žalobkyně odpověděla předžalobní výzvou ze dne 3. 12. 2020, k níž žalovaný dopisem ze dne 18. 12. 2020 uvedl, že nárok považuje za bezdůvodný.

9. Žalobkyně je přesvědčena, že pro povinnost žalovaného vydat částku 550 000 Kč není rozhodné, z jakých důvodů došlo k vyloučení žalobkyně jako uchazeče z veřejné zakázky.

10. Žalobkyně dále soudu vyjevila svůj právní názor na věc. Podle ust. § 41 odst. 8 ZZVZ má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 ZZVZ nebo § 124 odst. 2 ZZVZ.

11. Podle žalobkyně zadavatel musí své právo na plnění jistoty kvalifikovaným způsobem uplatnit, jinak se má za to, že svého práva nevyužil. V opačném případě by muselo docházet k automatickému propadnutí jistoty ve vazbě na vyloučení účastníka. Uplatnění nároku na plnění z jistoty je právem zadavatele, nikoli jeho povinností, tedy musí být uchazeči kvalifikovaným způsobem oznámeno, a to v rámci zadávací lhůty. Dle rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže č. j. ÚOHS- R0195/2019/VZ-0483 /2019/322/:„ Zadavateli vzniká právo na plnění z jistoty, v případě, že vybranému dodavateli zanikla v zadávací lhůtě účast v zadávacím řízení po jeho vyloučení, a to z důvodu, že po výzvě zadavatele dle § 122 odst. 3 zákona v přiměřené lhůtě nedoložil originály nebo ověřené kopie dokladů o kvalifikaci požadované zadavatelem. Zákonná konstrukce uplatnění práva na plnění z jistoty je taková, že toto právo má zadavatel jen po dobu zadávací lhůty a po předchozím vyloučení účastníka ze zákonem stanovených důvodů“. Ač sám žalovaný na toto rozhodnutí odkazoval v přípise ze dne 30. 11. 2020 a tvrdil, že jako zadavatel uplatnil právo na plnění z jistoty v zadávací lhůtě, v dalším přípise ze dne 18. 12. 2020 již uváděl, že není pro uplatnění práva na plnění z jistoty ukončení zadávací lhůty rozhodné. Zadávací lhůta byla stanovena na 90 dnů a počala běžet dne 22. 6. 2020, kdy byla ukončena lhůta pro podání nabídek. Běh zadávací lhůty byl sistován v situacích, kdy byl jednotlivými uchazeči podán opravný prostředek, a to až do rozhodnutí o něm. Zadávací lhůta však i tak skončí nejpozději s ukončením zadávacího řízení, neskončí-li dříve uplynutím stanoveného období. K ukončení zadávacího řízení dochází uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem, a to ve smyslu ust. § 51 odst. 7 ZZVZ. K tomu došlo dne 23. 10. 2020. Zadavatel byl povinen vrátit všem uchazečům složenou jistotu po uplynutí zadávací lhůty (tedy po skončení zadávacího řízení, skončila-li tímto způsobem dříve, než uplynul stanovený časový úsek), pokud řádně a včas neuplatnil právo na plnění ze složené jistoty ve vztahu ke konkrétnímu uchazeči. Tato povinnost pak platí i v případě, že zadávací lhůta je ukončena před uplynutím časového úseku tím, že je ukončeno samotné zadávací řízení. V této souvislosti žalobkyně odkázala na odborný článek zveřejněný na https://www.epravo.cz/top/clanky/beh-zadavaci-lhuty-a-jeji-konec-107959.html. Okamžikem ukončení zadávacího řízení již právní vztah mezi uchazečem a zadavatelem podléhá občanskému zákoníku.

12. Pokud chtěl podle žalobkyně žalovaný uplatnit v mezích ZZVZ právo na plnění z jistoty vůči žalobci, pak tak měl učinit nejpozději do skončení zadávacího řízení, spolu s nímž skončila i zadávací lhůta, tedy nejpozději do 23. 10. 2020.

13. Protože tak žalovaný neučinil, byl povinen vrátit žalobkyni zpět složenou jistotu ve výši 550 000 Kč. Nic na tom nemění ani to, že k urgenci žalobkyně na navrácení jistoty žalovaný zprávou ze dne 6. 11. 2020 zaslanou prostřednictvím elektronických prostředků komunikace na dálku sdělil, že si jistotu ponechá, neboť tak učinil nesprávnou formou (doručováním dle § 211 ZZVZ a vyhlášky č. 260/2016 Sb., o stanovení podrobnějších podmínek týkajících se elektronických nástrojů, elektronických úkonů při zadávání veřejných zakázek a certifikátu shody, v platném znění) v rámci zadávacího řízení v režimu ZZVZ a ještě pozdě, tj. po ukončení zadávacího řízení týkajícího se veřejné zakázky dne 23. 10. 2020. Žalobkyni mělo být doručováno v souladu s občanskoprávními předpisy do datové schránky.

14. Tím, že žalovaný neuplatnil právo na plnění z jistoty řádně a včas a porušil povinnost navrátit žalobkyni složenou jistotu bezprostředně po ukončení zadávacího řízení, tj. po 23. 10. 2020, vzniklo na straně žalovaného bezdůvodné obohacení na úkor žalobkyně, neboť složená jistota je plněním z právního důvodu, který odpadl ukončením zadávacího řízení dne 23. 10. 2020 uzavřením smlouvy.

15. Žalovaný k žalobě v podání doručeném soudu dne 18. 8. 2021 uvedl, že nárok považuje za nedůvodný.

16. Učinil nesporným, že se žalobkyně jako uchazeč zúčastnila veřejné zakázky zveřejněné žalovaným jako zadavatelem s názvem„ [ulice] dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení a že žalobkyně složila dne 19. 6. 2020 ve prospěch bankovního účtu žalovaného jako zadavatele jistotu ve výši 550 000 Kč. Doplnil, že žalovaný byl při zadávání zakázky zastoupen administrátorem, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

17. Žalobkyně se v předmětném zadávacím řízení stala po podání nabídek druhým účastníkem v pořadí, dle kritérií zadávacího řízení. První účastník v pořadí nedoložil potřebné doklady a byl ze zadávacího řízení vyloučen. Nabídka žalobkyně se tak stala nejvýhodnější.

18. Žalobkyně byla následně opakovaně v souladu s ust. § 46 ZZVZ vyzývána k doplnění a objasnění nabídky, a to dne 1. 7. 2020, 10. 7. 2020 a 5. 8. 2020. Žalobkyně doplnila na základě doručených výzev nabídku dne 9. 7. 2020 a téhož dne současně požádala o prodloužení termínu pro objasnění/doplnění nabídky. Žalovaný žádosti vyhověl a stanovil lhůtu do 16. 7. 2020 8:00 hod. Přípisy obsahující doplnění/objasnění nabídky byly doručeny dne 14. 7. 2020, dále dne 14. 8. 2020 a nakonec dne 17. 8. 2020, kdy žalovaný akceptoval i doplnění/objasnění nabídky žalobkyně, doručené po žalovaným stanovené lhůtě, byť jednání žalobkyně považoval za obstrukční.

19. Na základě doplnění/objasnění nabídky se žalobkyně stala v tomto zadávacím řízení vybraným dodavatelem a byla dne 21. 8. 2020 žalovaným vyzvána k poskytnutí součinnosti před podpisem smlouvy. Termín pro doložení dokladů byl stanoven do 7. 9. 2020, 8:00 hod. Žalobkyně doplnila doklady dne 1. 9. 2020, 2. 9. 2020, 3. 9. 2020, 4. 9. 2020 a 7. 9. 2020, po stanovené lhůtě. Žalovaný opakovaně reagoval na doplněné doklady, a to dne 2. 9. 2020 a 4. 9. 2020. Žalobkyně dne 4. 9. 2020 zažádala o prodloužení termínu do 14. 9. 2020 na doplnění dokladů z důvodů karantény odpovědné osoby za poddodavatele. Již dne 4. 9. 2020 však žalobkyně evidentně nedisponovala i jinými, žalovaným požadovanými doklady (certifikát ISO, reference), nikoli pouze doklady od poddavatelů. Dne 8. 9. 2020 žalovaný posoudil doložené doklady (včetně dokladů doložených po stanovené lhůtě) a rozhodl se žádosti o prodloužení nevyhovět. Následně žalovaný žalobkyni vyloučil ze zadávacího řízení, což žalobkyni oznámil rozhodnutím o vyloučení dne 10. 9. 2020.

20. Dne 24. 9. 2020 podala žalobkyně námitku proti rozhodnutí o vyloučení, kterou žalovaný rozhodnutím o námitkách dne 8. 10. 2020 odmítl. Žalovaný nevyužil svého práva bránit se proti rozhodnutí žalovaného jako zadavatele podáním návrhu podle § 250 ZZVZ Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.

21. Dle § 41 odst. 8 ZZVZ má zadavatel právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 ZZVZ nebo § 124 odst. 2 ZZVZ. Žalovaný postupoval při ponechání si jistoty z předmětného zadávacího řízení zcela v souladu se ZZVZ i ustálenou judikaturou a v této souvislosti odkázal na rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže sp.zn. ÚOHS- S0364/2018/VZ-3311 /2018/512/.

22. Účast žalobkyně v zadávacím řízení zanikla dne 20. 10. 2020 poté, co dne 19. 10. 2020 došlo k marnému uplynutí lhůty pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (§ 251 odst. 2 ZZVZ). Zároveň byla žalobkyně vyloučena dle ust. § 122 odst. 7 ZZVZ.

23. K vyloučení žalobkyně došlo v zadávací lhůtě, a tím byly kumulativně naplněny zákonné podmínky pro možnost uplatnění práva na plnění z jistoty, složené v předmětném zadávacím řízení žalobkyní. Žádné jiné podmínky pro uplatnění práva z jistoty ZZVZ nepožaduje.

24. ZZVZ nestanovuje formu, jakou má být právo na plnění z jistoty oznámeno, nestanovuje ani povinnost tuto skutečnost účastníkovi oznámit, z čehož lze dle žalovaného dovodit, že není stanovena ani konkrétní lhůta, do kdy má zadavatel uchazeči oznámit, že právo na plnění z jistoty bude uplatněno. K inkasu jistoty tak došlo řádně, po právu a v souladu s principy institutu jistoty, a toto inkaso bylo kvalifikovaně oznámeno.

25. Ukončením zadávacího řízení právo na plnění z jistoty nezaniká, jelikož ZZVZ výslovně zánik práva na plnění z jistoty s ukončením zadávacího řízení nespojuje. Právo na plnění z jistoty může být uplatněno až po zániku účasti účastníka v zadávacím řízení, nikoli před tímto okamžikem. Pokud zadavatel nesmí (dle dikce ust. § 246 ZZVZ) uzavřít smlouvu s dalším účastníkem v pořadí, je to právě okamžik zániku účasti vyloučeného vybraného dodavatele v zadávacím řízení, který je způsobilý umožnit podpis předmětné smlouvy. Za tohoto předpokladu pak vzniká možnost uplatnit právo na plnění z jistoty i právo na podpis smlouvy ve stejný okamžik.

26. Extenzivní výklad ZZVZ nelze akceptovat, neboť by to fakticky znamenalo, že zadavatel disponuje právem na plnění z jistoty jen po extrémně krátký okamžik, např. pouze v řádu hodin či minut, a to jistě nebylo úmyslem zákonodárce. Ač ZZVZ výslovně nestanovuje, že zadávací lhůta končí podpisem smlouvy, tedy ukončením zadávacího řízení, není pro uplatnění práva z jistoty ukončení zadávací lhůty po vyloučení účastníka podle § 122 odst. 7 ZZVZ rozhodné. Rozhodné naopak je, zda k vyloučení účastníka dle § 122 odst. 7 ZZVZ došlo v běhu zadávací lhůty. Pokud účastníkovi zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení dle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2, je další běh zadávací lhůty pro uplatnění práva z jistoty irelevantní. Právo na plnění z jistoty nemůže být vázáno na ukončení zadávací lhůty, neboť v ZZVZ není uvedeno, že nárok marným uplynutím zadávací lhůty zaniká.

27. Je zjevné, že ponechá-li si zadavatel jistotu, právního nároku na plnění z ní se zcela jistě nevzdal. Vzdání se nároku na plnění z jistoty v případě, má-li na ni zadavatel nárok, dojde dle obecné praxe vrácením jistoty účastníkům zadávacího řízení.

28. Oznámení o ponechání peněžní jistoty pak bylo žalobkyni oznámeno dle ust. § 41 odst. 8 ZZVZ prostřednictvím elektronického nástroje v souladu s § 211 ZZVZ a vyhláškou č. 260/2016 Sb. ZZVZ nevylučuje možnost používat elektronický nástroj pro komunikaci i po ukončení zadávacího řízení, a v praxi se tak běžně děje.

29. Závěrem žalovaný poukázal na to, že institut jistoty slouží k ochraně oprávněných zájmů zadavatele pro případy, kdy účastník není schopen dostát svým závazkům, zakotveným v ZZVZ a plynoucím z průběhu zadávacího řízení. Sama žalobkyně při podání nabídky čestně prohlásila, že splňuje požadovanou technickou kvalifikaci. V další fázi zadávacího řízení však nebyla schopna doložit ani jedinou požadovanou relevantní referenční zakázku. Návazně, při podání námitky proti vyloučení ze zadávacího řízení, pak žalobkyně účelově předložila žalovanému prokazatelně nepravdivé referenční listiny (uváděná výše dokládaných referenčních zakázek nekorespondovala s obratem žalobkyně v období údajného plnění referenčních zakázek, tj. při skutečné realizaci zakázek by obrat žalobkyně za tato období musel činit minimálně výši těchto realizací; v některých případech nekorespondoval ani obrat obchodních společností, pro které žalobkyně zakázky údajně realizovala; prokázáno bylo rovněž, že obchodní společnosti, které referenční listiny potvrdily, jsou vzájemně majetkově či personálně propojené), na což byla žalobkyně v rozhodnutí o námitkách ze dne 8. 10. 2020 upozorněna. Žalobkyně tedy od počátku věděla, že kvalifikaci nesplňuje, přesto se zadávacího řízení zúčastnila a snažila se zjevně protiprávním jednáním zajistit si účast, případně vítězství mezi ostatními uchazeči v předmětném zadávacím řízení. Takové jednání je v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, stejně jako s platnou legislativou a zejména pak v rozporu s dobrými mravy.

30. Žalobkyně v reakci na vyjádření žalovaného zrekapitulovala nesporné skutečnosti mezi účastníky, tj. že účast žalobkyně v zadávacím řízení skončila dne 20. 10. 2020, zadávací řízení samé pak bylo ukončeno dne 23. 10. 2020 uzavřením smlouvy s vítězným uchazečem, dále že po dobu trvání zadávacího řízení žalovaný žádnou formou neuplatnil právo na plnění z jistoty v režimu ZZVZ a právo na plnění z jistoty bylo žalovaným uplatněno až dne 6. 11. 2020, tedy po ukončení zadávacího řízení jako takového.

31. Zdůraznila rovněž, že předmětem řízení není posouzení důvodnosti samotného vyloučení žalobkyně ze zadávacího řízení. Předmětem soudního řízení je proto toliko posouzení právní otázky, zda zadavatel mohl či nemohl uplatnit právo na plnění z jistoty po ukončení zadávacího řízení jako celku.

32. Dále žalobkyně polemizovala s právním názorem žalovaného a znovu zdůraznila, že právo na jistotu je třeba kvalifikovaným způsobem uplatnit, tedy v zadávací lhůtě odůvodněným rozhodnutím v souladu se zásadou transparentnosti zákona o zadávání veřejných zakázek.

33. U jednání pak žalobkyně setrvala na svém právním názoru, znovu uvedla, že účast žalobkyně skončila několik dní před skončením zadávacího řízení jejím vyloučením a žalovaný tak měl několik dní, aby nárok dle § 41 odst. 8 ZZVZ za žalobkyní uplatnil.

34. Jistota není upravena jako propadná, tedy právo na ni musí být uplatněno, aby účastník věděl, že k uplatnění práva vůbec došlo.

35. Podle judikatury ÚoHoS zadavatel po skončení zadávacího řízení nesmí činit žádné úkony, dokonce ani vyhlásit, kdo je vítězem, neboť po skončení zadávacího řízení už nepanuje režim ZZVZ. S koncem zadávací lhůty se pojí povinnost zadavatele vrátit jistotu, nebylo-li právo na ni uplatněno. Ukončením zadávacího řízení zaniká účast všech účastníků v něm a odpadá právo zadavatele na plnění z jistoty.

36. Uplatnění práva může nastat jako sankce za nesplnění povinností účastníka v zadávacím řízení. Žalovaný jako zadavatel nechal dobu, po kterou mohl práva využít, marně uplynout.

37. Žalovaný původně souhlasil s argumentací žalobkyně, tedy že bylo třeba oznámit uplatnění práva do konce zadávací lhůty, dle jeho názoru však měla zadávací lhůta běžet nezávisle na zadávacím řízení. Poté, co si žalovaný jsa právně zastoupen svůj právní omyl uvědomil, brání se tím, že k propadnutí jistoty došlo automaticky.

38. Žalovaný u jednání znovu zopakoval, že v zadávacím řízení uspěl jiný účastník, následně neobstál a úspěšná tak byla žalobkyně jako druhá v pořadí.

39. Žalovaný ji vyzval, aby svou nabídku objasnila a doplnila, poté ji vybral jako dodavatele a vyzval k poskytnutí součinnosti. V této fázi došlo ke komplikacím, žalobkyně žádala o prodloužení lhůty ke splnění výzvy, čemuž nakonec nebylo vyhověno, neboť žalobkyně včas nepředložila doklad o ISO ani reference.

40. Dne 10. 9. 2020 žalovaný žalobkyni oznámil, že ji ze zadávacího řízení vylučuje.

41. Dle dikce zákona jistota zadavateli propadne bez dalšího, což odpovídá jejímu smyslu, jímž je zajistit, aby se do zadávacího řízení přihlašovali jen účastníci s vážným úmyslem a řízení nebylo zbytečně komplikováno.

42. Pokud žalovaný žalobkyni následně oznámil, že si jistotu ponechává, činil tak v souladu se zásadou transparentnosti nad rámec svých povinností.

43. K vyloučení žalobkyně došlo v zadávací lhůtě. K vyloučení žalobkyně došlo v zadávací lhůtě, přičemž povinnost řídit se ZZVZ trvá i po skončení zadávacího řízení, např. v situaci, kdy jsou uzavírány dodatky ke smlouvě.

44. U dalšího jednání žalobkyně svou argumentaci doplnila. Uvedla, že jistota složená ve prospěch žalovaného nezakládá převod či přechod vlastnického práva k finančním prostředkům, a proto je třeba zkoumat, zda a případně na základě jakého právního jednání či právní skutečnosti ke změně vlastnictví k finančním prostředkům došlo. Odpověď vyplývá z občanského zákoníku, který v takovém případě výslovně počítá s nabytím vlastnického práva pouze na základě rozhodnutí orgánu veřejné moci. Podle judikatury může ke změně vlastnictví dojít jen v případě, kdy tak zákon výslovně stanoví. V ust. § 147 odst. 2 správního řádu je upraveno propadnutí záruky za splnění kvalifikovaných podmínek.

45. Argumentace žalovaného i předběžný právní názor soudu, s nímž byli účastníci seznámeni, se opírá o právní praxi vyplývající z dikce ust. § 67 odst. 7 předchozího zákona o zadávání veřejných zakázek. Zde bylo výslovně upraveno, že jistotu lze poskytnout peněžitou zárukou, bankovní zárukou nebo pojistným plněním.

46. Právo na plnění z bankovní záruky či pojistného plnění bylo třeba zadavatelem uplatnit, naproti tomu bylo výslovně stanoveno, že poskytnutá finanční jistota zadavateli při naplnění stanovených podmínek připadne, tzn. propadne.

47. Dříve tedy zákona jasně rozlišoval, jak je třeba postupovat, ale podle ust. § 41a ZZVZ v platném znění má zadavatel právo na plnění z jistoty. Nadále je shodně koncipováno právo zadavatele na plnění z bankovní záruky a pojistky. Z logiky věci tak nutno vyloučit, aby k uplatnění práva z bankovní záruky a pojistky byla nutná výzva věřitele, a u práva na peněžní jistotu nikoli. K závěru o změně vlastnického práva k finančním prostředkům nelze dojít, nebylo-li právo zadavatele k nim uplatněno. Právo musí být vykonáno v režimu ZZVZ. Přechodem vlastnického práva k finančním prostředkům se dosud nikdo nezabýval.

48. Z provedených důkazů byly zjištěny následující skutečnosti:

49. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení ze dne 19. 11. 2020 soud zjistil, že žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k zaplacení částky 550 000 Kč složené na účet žalovaného v souvislosti s veřejnou zakázkou„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ jako jistota. Ve výzvě prostřednictvím svého zástupce popsala skutkové okolnosti i jejich právní posouzení shodně se žalobou.

50. Z výpisu z běžného účtu [číslo] vedeného u Komerční banky, a. s. na obchodní jméno žalobkyně se podává, že dne 19. 6. 2020 bylo z účtu ve prospěch žalovaného odepsáno 550 000 Kč.

51. Z výzvy k vydání bezdůvodného obohacení – předžalobní upomínky ze dne 3. 12. 2020 vyplývá, že zástupce žalobkyně se ve věci požadavku na vrácení jistoty ve výši 550 000 Kč obrátil na starostu [územní celek], kde znovu zopakoval skutkové okolnosti i jejich právní posouzení a vypořádával se i s argumentací žalovaného v reakci na výzvu ze dne 19. 11. 2020 obsaženou v přípise doručeném zástupci žalobkyně dne 1. 12. 2020. Zástupce žalobkyně pak odkázal na skutkové okolnosti popsané v tabulce vyhotovené žalovaným obsažené v přípise ze dne 30. 11. 2020.

52. Z repliky k výzvě k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 550 000 Kč ze dne 30. 11. 2020 je zřejmé, že žalovaný jménem starosty reagoval na výzvu doručenou mu dne 20. 11. 2020 tak, že argumentaci žalobkyně odmítl a ve shodě s procesní obranou v tomto řízení uvedl svůj právní názor na věc.

53. Popsal skutkové okolnosti týkající se veřejné zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ tak, že byla zahájena dne 13. 5. 2020, uveřejněna dne 14. 5. 2020, lhůta pro podání nabídek skončila dne 22. 6. 2020 a tímto dnem počala běžet 90 denní zadávací lhůta. Smlouva byla uzavřena dne 23. 10. 2020 a žalobkyni zasláno sdělení k peněžní jistotě dne 6. 11. 2020.

54. Žalovaný dále uzavřel, že žalobkyní prezentovaná povinnost oznámit rozhodnutí ponechat si jistotu spolu s rozhodnutím o vyloučení účastníka nemá v platné právní úpravě oporu.

55. Z repliky k výzvě k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 550 000 Kč II. ze dne 18. 12. 2020 bylo zjištěno, že jí starosta [územní celek] reagoval na druhou výzvu žalobkyně doručenou žalovanému dne 4. 12. 2020.

56. V přípise zdůraznil účel a smysl jistoty, poukázal na to, že žalobkyně podstatným způsobem porušila své povinnosti vyplývající ze ZZVZ, a přestože byl žalovaný nadstandardně vstřícný, potřebné doklady nikdy nedoložila, resp. doložila dokumenty se zjevně nepravdivými údaji, a to s největší pravděpodobností úmyslně.

57. Dále opět rozvinul argumentaci ve prospěch názoru, že k uplatnění práva na jistotu není třeba konkrétní projev vůle.

58. Z detailu zprávy se podává, že dne 19. 11. 2020 v 17:30 hod. byla dodána do datové schránky žalovaného výzva k vydání bezdůvodného obohacení odeslaná zástupcem žalovaného.

59. Z dalšího detailu zprávy bylo zjištěno, že dne 3. 12. 2020 byla doručena do datové schránky žalovaného předžalobní upomínka dle § 142a o.s.ř. zaslaná mu zástupcem žalobkyně.

60. Z objednávky [číslo] vyhotovené žalovaným dne 15. 11. 2019 bylo zjištěno, že žalovaný objednal u [právnická osoba] zajištění kompletní administrace výběrového řízení na zadavatelskou činnost pro akci:„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec]“. Dále objednávka definuje parametry služeb, termín dodání, platební podmínky, záruční dobu i sankce.

61. Z nabídky [právnická osoba] [anonymizováno] na zadavatelskou činnost pro akci„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ bylo zjištěno, že jmenovaná společnost žalovanému nabídla služby organizace zadávacích řízení v souladu se ZZVZ, pro státní instituce i soukromé firmy, příp. v souladu s programovou dokumentací, Metodikou zadávání zakázek financovaných ze zdrojů EU a vnitřními předpisy příjemce podpory. Nabídka dále konkretizuje parametry nabízených služeb.

62. Z námitek stěžovatele – žalobkyně dle ust. § 241 a násl. ZZVZ bylo zjištěno, že byly uplatněny ve věci veřejné zakázky:„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ žalobkyní jako stěžovatelem proti rozhodnutí žalovaného jako zadavatele o vyloučení ze zadávacího řízení ze dne 10. 9. 2020.

63. Stěžovatel vyjádřil názor, že splnil všechny požadavky zadavatele na kvalifikaci a zadavatel nebyl oprávněn jej ze zadávacího řízení vyloučit, neboť stěžovatel obnovil svou kvalifikaci zasláním všech požadovaných dokladů ke kvalifikaci spolu s námitkami.

64. Stěžovatel se domáhal zrušení rozhodnutí o vyloučení stěžovatele ze dne 10. 9. 2020 a všech následujících úkonů zadavatele, a požadoval, aby s ním byla uzavřena smlouva na veřejnou zakázku.

65. Ze skenu elektronické sestavy vyplývá, že žalovaný jako zadavatel dal žalobkyni elektronicky na vědomí, že si ponechal peněžní jistotu dle § 41 odst. 8 ZZVZ. Ke sdělení byl připojen elektronický podpis, dne 6. 11. 2020 si zprávu přečetla [jméno] [příjmení], dne 13. 11. 2020 [příjmení] [příjmení].

66. Z rozhodnutí o námitkách bylo zjištěno, že bylo vydáno dne 8. 10. 2020 ve věci veřejné zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ a byly jím odmítnuty námitky žalobkyně jako stěžovatele proti rozhodnutí o vyloučení účastníka ze zadávacího řízení.

67. Přestože žalovaný nesdílí právní názor žalobkyně na obnovení způsobilosti žalobkyně jako účastníka, posoudil opožděně předložené doklady a uzavřel, že doložené referenční zakázky jsou nepravdivé a žalobkyně je s ohledem na svůj obrat nemohla realizovat.

68. Jednání žalobkyně je dle žalovaného v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, platnou legislativou i dobrými mravy.

69. Z rozhodnutí o vyloučení soud zjistil, že bylo vydáno dne 10. 9. 2020 ve věci veřejné zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“.

70. Rozhodnutím žalovaný jako zadavatel vyloučil žalobkyni jako účastníka ze zadávacího řízení s odůvodněním, že žalobkyně byla dne 21. 8. 2020 vyzvána jako vybraný dodavatel k poskytnutí součinnosti před podpisem smlouvy.

71. Termín pro doložení požadovaných dokladů byl stanoven do 7. 9. 2020 do 8:00 hod. Žalobkyně doplnila doklady dne 1. 9. 2020, 2. 9. 2020, 3. 9. 2020, 4. 9. 2020 a 7. 9. 2020, a to i po stanovené lhůtě. Žalobkyně jako vybraný dodavatel využila doporučení zadavatele a doklady průběžně doplňovala. Zadavatel též opakovaně reagovala na doplněné doklady, a to dne 2. 9. 2020 a 4. 9. 2020.

72. Doplněné doklady však nesplnily podmínky zadavatele stanovené v zadávací dokumentaci a podmínky ZZVZ.

73. Z nedatované žádosti žalobkyně adresované žalovanému vyplývá, že žalobkyně požádala o uvolnění bankovní záruky [číslo] na základě vyloučení žalobkyně z veřejné zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ vyhlášenou žalovaným. Záruka byla dle sdělení dodána mezi požadovanými dokumenty v rámci součinnosti.

74. Ze sdělení k bankovní záruce za provedení díla se podává, že žalovaný v odpovědi na žádost žalobkyně uvedl, že k uzavření smlouvy mezi zadavatelem a vyloučeným uchazečem nedošlo, tudíž zadavatel nemá nárok plynoucí z bankovní záruky za provedení díla.

75. Ze záruční listiny soud zjistil, že byla vystavena k bankovní záruce [číslo] dne 4. 9. 2020 k zajištění závazku žalobkyně až do výše 1 273 520 Kč ze smlouvy o dílo veřejné zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“, která bude uzavřena mezi žalovaným a žalobkyní.

76. Z doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že sdělení k žádosti o uvolnění bankovní záruky – [anonymizováno] [ulice] bylo dodáno do datové schránky adresáta, [právnická osoba], dne 2. 12. 2020 a dne 3. 12. 2020 byla zpráva doručena.

77. Z další doručenky datové zprávy bylo zjištěno, že sdělení k žádosti o uvolnění bankovní záruky – [anonymizováno] [ulice] bylo dodáno do datové schránky žalobkyně jako adresáta dne 2. 12. 2020 a dne 4. 12. 2020 byla zpráva doručena.

78. Z výzvy k poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy ze dne 21. 8. 2020 adresované [právnická osoba], [anonymizováno] za zadavatele, tj. žalovaného, žalobkyni vyplývá, že v rámci zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“, která byla rozhodnutím žalovaného žalobkyni přidělena, byla žalobkyně vyzvána k poskytnutí součinnosti potřebné k uzavření smlouvy spočívající především v doložení ve výzvě vypočtených dokumentů do 6. 9. 2020 do 8:00 hod.

79. Z výzvy k poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy [číslo] ze dne 2. 9. 2020 je zřejmé, že žalobkyně byla v rámci výše uvedené zakázky vyzvána k doložení znovu vyjmenovaných a dále konkretizovaných dokumentů, když byly současně popsány nedostatky, do 6. 9. 2020 (neděle) do 8:00 hod., resp. 7. 9. 2020 (pondělí) do 8:00 hod.

80. Z výzvy k poskytnutí součinnosti před uzavřením smlouvy [číslo] ze dne 4. 9. 2020 bylo zjištěno, že žalobkyně byla v rámci výše uvedené zakázky vyzvána k odstranění nedostatků v předložených dokumentech i se způsobem nápravy do 6. 9. 2020 (neděle) do 8:00 hod., resp. 7. 9. 2020 (pondělí) do 8:00 hod.

81. Z výzvy k objasnění nabídky [číslo] ze dne 1. 7. 2020 adresované [právnická osoba], [anonymizováno] za zadavatele, tj. žalovaného, žalobkyni vyplývá, že v rámci zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“, byla žalobkyně vyzvána k doplnění nabídky tam uvedeným způsobem do 10. 7. 2020 do 8:00 hod.

82. Z výzvy k objasnění nabídky [číslo] ze dne 10. 7. 2020 adresované [právnická osoba], [anonymizováno] za zadavatele, tj. žalovaného, žalobkyni soud zjistil, že v rámci zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“, byla žalobkyně vyzvána k doplnění nabídky v otázce harmonogramu stavebních prací, závazného vzoru smlouvy a kvalifikaci účastníka způsobem tam rozvedeným do 16. 7. 2020 do 8:00 hod.

83. Z výzvy k objasnění nabídky [číslo] ze dne 5. 8. 2020 [právnická osoba], [anonymizováno] za zadavatele, tj. žalovaného, adresované žalobkyni soud zjistil, že v rámci výše uvedené zakázky byla žalobkyně opakovaně vyzvána k doplnění nabídky v otázce harmonogramu stavebních prací, závazného vzoru smlouvy, kvalifikaci účastníka a rozpočtu způsobem tam rozvedeným do 10. 8. 2020 do 14:00 hod.

84. Z oznámení rozhodnutí zadavatele o vyloučení vybraného dodavatele, o propadnutí jistoty a o výběru dodavatele ze dne 7. 9. 2017 vyhotoveného zadavatelem, [územní celek], městským obvodem [okres] soud zjistil, že uvedený zadavatel ve veřejné zakázce malého rozsahu na stavební práce zadané dle § 27 v návaznosti na ustanovení § 31 ZZVZ zasláním a zveřejněním na profilu zadavatel rozhodl o vyloučení tam specifikovaného vybraného dodavatele, současně rozhodl o propadnutí peněžní jistoty složené vyloučeným účastníkem a dále o výběru nejvýhodnější nabídky vybraného dodavatele s nabídkou s pořadovým [číslo].

85. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované působícím na pozici vedoucího odboru výstavby a rozvoje města.

86. V případě veřejné zakázky„ [ulice] a dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“ působil jako jeden z členů hodnotící komise.

87. Než byla vybrána žalobkyně, byl vyloučen jiný účastník zadávacího řízení, [právnická osoba] [právnická osoba] z důvodu chybné bankovní záruky.

88. Žalobkyně tak byla vyzvána k součinnosti. Na opakované výzvy zadavatele své podání doplňovala, ale nečinila tak řádně. Některé dokumenty předložila po stanovené lhůtě, žalovaný k nim přesto přihlédl, i tak však zůstala nabídka nedoplněná.

89. Zjištěno bylo, že žalobkyně sdělila lživé údaje ke svému obratu. Podle výkazu zisků a ztrát měl obrat činit několik desítek milionů korun, ale údaje publikované v obchodním rejstříku byly jiné. Důvodů pro vyloučení ale bylo více, ani správný výkaz zisků a ztrát by vyloučení nezabránil.

90. Žalobkyní doložené referenční zakázky nekorespondovaly s výkazem zisků a ztrát. Podle nich měla žalobkyně dosáhnout obratu 70 mil., ale podle výkazu zisků a ztrát obrat za uvedené období činil 25 mil.

91. Po vyloučení žalobkyně byl vyzván další účastník, šlo o sdružení firem, a jimi nabízená cena byla o 440 000 Kč vyšší než cena nabízená žalobkyní.

92. V důsledku ukončení účasti žalobkyně v zadávacím řízení byla smlouva s vybraným dodavatelem uzavřena až na konci října a zakázka nemohla být řádně realizována. Práce musely být kvůli počasí přerušeny. Zkomplikoval se i prodej pozemků městem, ale podrobnější informace svědek neměl. Pandemická situace sloužila v daný čas jako zaklínadlo, i žalobkyně se při žádosti o prodloužení lhůty na COVID-19 odvolávala, ale v létě 2020 situace dle svědka nijak dramatická nebyla.

93. Z výpovědi svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je jednatelem [právnická osoba] [anonymizováno], jež zadavatelům, kteří se na ni obrátí, pomáhá se správnou realizací všech kroků souvisejících se ZZVZ a osobně za ni vykonával administraci veřejné zakázky (pomoc se zadávací dokumentací, odpověďmi účastníkům, pomoc při předkládání nabídek, vyhodnocování podkladů…) s názvem„ [ulice] dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“.

94. U této zakázky byla situace atypická v tom, že smlouva byla uzavřena až se třetím dodavatelem, neboť ani prvý – [právnická osoba] [právnická osoba], ani druhý účastník – žalobkyně, nebyli schopni doložit požadované doklady.

95. Žalobkyně jako vybraný dodavatel měla doložit doklady dle zadávací dokumentace, a byly jí proto zaslány asi čtyři výzvy. Žalobkyně doklady postupně doplňovala, naposledy předložila čestné prohlášení, čímž chybějící dokumenty ve fázi nabídek řádně doplnila a zadavatel je pro tuto chvíli akceptoval. Jakmile byla vybrána, byla vyzvána k součinnosti, a již bylo nutné předložit originály nebo úředně ověřené fotokopie požadovaných dokladů. Žalobkyně listiny doplňovala průběžně, [právnická osoba] se zpětně vyjadřovala, co je třeba ještě doložit, a i když žalobkyně poslední doklady předložila několik hodin po skončení lhůty, přesto k nim přihlédli. I tak byli nuceni konstatovat, že svou povinnost řádně nesplnila.

96. Proto došlo k vyloučení žalobkyně a ponechání jistoty.

97. Žalobkyně podala proti rozhodnutí o vyloučení námitky, v nich doložila další doklady a byť tedy se zpožděním, listiny zkontrolovali.

98. Svědek si vybavil nesrovnalosti s referencemi, které nekorespondovaly s obratem žalobkyně v daném období.

99. Žalobkyně nepodala opravný prostředek proti rozhodnutí zadavatele, neboť je zpoplatněn, toliko pdala podnět ÚoHOS, který je zdarma, a ten se tedy zakázkou zabýval.

100. Nejdříve konstatoval, že ke všem účastníkům nepřistupovali stejně, když zvýhodnili žalobkyni oproti [právnická osoba], ale v rámci rozkladu předseda ÚoHOS uzavřel, že jejich postup nebyl v rozporu se zákonem.

101. Svědek četl i žalobu v projednávané věci, neboť jim ji žalovaný zaslal, a podávali k ní stanovisko.

102. Na základě provedených důkazů a nesporných tvrzení účastníků má soud za prokázaný tento skutkový stav:

103. Žalovaný jako zadavatel vyhlásil dne 13. 5. 2020 veřejnou zakázku s názvem„ [ulice] dopravní infrastruktura pro výstavbu rodinných domů v lokalitě [ulice] v [obec] – III. vyhlášení“, dne 14. 5. 2020 byla zakázka zveřejněna.

104. Administraci veřejné zakázky spočívající zejména v pomoci se zadávací dokumentací, odpověďmi účastníkům, pomoci při předkládání nabídek a vyhodnocování podkladů, pro žalovaného vykonávala [právnická osoba] [anonymizována dvě slova].

105. Lhůta pro podání nabídek uplynula dne 22. 6. 2020.

106. Do vyhlášené veřejné zakázky podala svou včasnou nabídku i žalobkyně a dne 19. 6. 2020 poukázala na bankovní účet žalovaného peněžní jistotu ve výši 550 000 Kč, která byla na účet řádně připsána.

107. V zadávacím řízení byla nejprve vybrána [právnická osoba] [právnická osoba], z důvodu předložení chybné bankovní záruky však byla vyloučena.

108. Jako druhá v pořadí skončila žalobkyně, a po vyloučení [právnická osoba] [právnická osoba], jak vyplývá z listin i výpovědí svědků, ani její podání nebylo úplné, proto byla opakovaně vyzývána k doplnění a objasnění nabídky výzvou ze dne 1. 7. 2020, ze dne 10. 7. 2020 a ze dne 5. 8. 2020.

109. Poté, co jí byla zakázka rozhodnutím zadavatele přidělena, byla vyzývána k poskytnutí součinnosti potřebné k uzavření smlouvy a to dne 21. 8. 2020, dne 2. 9. 2020 a dne 4. 9. 2020.

110. Jak vypověděli slyšení svědci a jak vyplývá i z rozhodnutí o vyloučení, žalobkyně doplňovala požadované doklady postupně, dne 4. 9. 2020 využila rovněž práva požádat o prodloužení lhůty z důvodu karantény odpovědné osoby, ale proto, že již dne 4. 9. 2020 nedisponovala i jinými doklady, než na které se vztahovala žádost o prodloužení, zadavatel jí nevyhověl a dne 10. 9. 2020 žalobkyni ze zadávacího řízení vyloučil.

111. V rozhodnutí o vyloučení žalovaný nekonstatoval ničeho o složené peněžní jistotě.

112. Dne 24. 9. 2020 podala žalobkyně proti rozhodnutí o vyloučení námitky. Dne 8. 10. 2020 žalovaný námitky žalobkyně v plném rozsahu odmítl.

113. Dne 19. 10. 2020 uplynula žalobkyni lhůta pro podání návrhu na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k ÚoHoS, čímž její účast v zadávacím řízení ještě v zadávací lhůtě zanikla, a dne 23. 10. 2020 byla uzavřena smlouva s dalším vybraným dodavatelem v pořadí.

114. Dne 6. 11. 2020 žalovaný prostřednictvím společnosti [právnická osoba] žalobkyni elektronickými prostředky komunikace na dálku oznámil, že žalovaný si složenou peněžní jistotu ponechal.

115. Dne 19. 11. 2020 žalobkyně žalovaného písemně vyzvala k vydání neoprávněně zadržované částky 550 000 Kč.

116. Žalovaný na výzvu doručenou mu dne 20. 11. 2020 písemně reagoval dne 30. 11. 2020 tak, že nárok žalobkyně odmítl, pročež mu žalobkyně dne 3. 12. 2020 adresovala předžalobní výzvu doručenou žalovanému dne 4. 12. 2020. I na tu žalovaný dne 18. 12. 2020 písemně reagoval a požadavek žalobkyně opětovně odmítl.

117. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu dospěl soud k následujícím právním závěrům:

118. Podstatou sporu mezi účastníky byly posouzení, zda zadavatel může uplatnit právo na jistotu konkludentně či svou vůli musí projevit kvalifikovaným způsobem v konkrétní lhůtě.

119. Podle § 4 odst. 1 písm. d) zák. č. 136/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, veřejným zadavatelem je územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace.

120. Podle § 5 ZZVZ dodavatelem se rozumí osoba, která nabízí poskytnutí dodávek, služeb nebo stavebních prací, nebo více těchto osob společně. Za dodavatele se považuje i pobočka závodu; v takovém případě se za sídlo dodavatele považuje sídlo pobočky závodu.

121. Podle § 47 odst. 1 písm. b) ZZVZ dodavatel se stává účastníkem zadávacího řízení v okamžiku, kdy podá žádost o účast nebo nabídku.

122. V řízení bylo zjištěno, že právní vztah mezi účastníky je vztahem žalovaného jako zadavatele, obce s pověřeným obecním úřadem, tedy veřejné korporace, a žalobkyně jako dodavatele, a je podroben režimu zákona o zadávání veřejných zakázek.

123. Podle § 6 odst. 1 ZZVZ zadavatel při postupu podle tohoto zákona musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti.

124. Řízení podle zákona o zadávání veřejných zakázek je ovládáno obecnými principy postupu zadavatele vycházejícími z práva EU. Interpretace zásad nalézá své východisko ve výkladu evropského práva, mimo jiné ve smyslu příslušných rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie a interpretačních sdělení Evropské komise. Zásady nejsou blíže legislativně specifikovány, neboť by to vedlo k jejich obsahovému omezení.

125. Citované ustanovení rozděluje zásady na obecné zásady postupu zadavatele, kdy zadavatel musí dodržovat zásady transparentnosti a přiměřenosti, a dále ve vztahu k dodavatelům na zásadu rovného zacházení a zákazu diskriminace.

126. Zásada transparentnosti směřuje k naplnění všech povinností zadavatele uveřejnit zákonem vymezený objem informací a dále např. musí zadavatel postupovat tak, aby jeho kroky byly dostatečně zdokumentované a tím přezkoumatelné.

127. Podle § 40 odst. 1 ZZVZ zadavatel může stanovit zadávací lhůtu, kterou se rozumí lhůta, po kterou účastníci zadávacího řízení nesmí ze zadávacího řízení odstoupit. Počátkem zadávací lhůty je konec lhůty pro podání nabídek. Zadávací lhůta musí být stanovena přiměřeně s ohledem na druh zadávacího řízení a na předmět veřejné zakázky.

128. Podle § 41 odst. 1 ZZVZ stanovil-li zadavatel zadávací lhůtu, může v zadávací dokumentaci požadovat, aby účastník zadávacího řízení poskytl ve lhůtě pro podání nabídek jistotu.

129. Podle § 41 odst. 3 ZZVZ výši jistoty stanoví zadavatel v zadávací dokumentaci v absolutní částce ve výši do 2 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky nebo do 5 % předpokládané hodnoty veřejné zakázky, jestliže v zadávacím řízení bude použita elektronická aukce.

130. Podle § 41 odst. 3 písm. a) ZZVZ jistotu poskytne účastník zadávacího řízení formou složení peněžní částky na účet zadavatele (dále jen„ peněžní jistota“).

131. Smyslem jistoty je zajistit vázanost účastníka zadávacího řízení nabídkou a jeho součinnost při uzavírání smlouvy. Zadavatel může stanovit požadavek na složení jistoty pouze za předpokladu, že v zadávací dokumentaci na veřejnou zakázku bude stanovena zadávací lhůta.

132. V dané věci byla zadávací lhůta stanovena v trvání 90 dnů a zadavatel, tj. žalovaný, v zadávací dokumentaci poskytnutí jistoty požadoval. Žalobkyně proto dne 19. 6. 2020 poukázala na účet žalovaného částku 550 000 Kč.

133. Podle § 122 odst. 3 písm. a) ZZVZ zadavatel odešle vybranému dodavateli výzvu k předložení originálů nebo ověřených kopií dokladů o jeho kvalifikaci, pokud je již nemá k dispozici.

134. Podle § 122 odst. 7 ZZVZ zadavatel vyloučí vybraného dodavatele, který nepředložil údaje, doklady nebo vzorky podle odstavce 3 nebo 5.

135. Podle § 51 odst. 1 ZZVZ zadávací řízení je ukončeno uzavřením smlouvy, rámcové dohody, zavedením dynamického nákupního systému nebo v okamžiku uvedeném v odstavci 2 v případě zrušení zadávacího řízení.

136. Podle § 47 odst. 2 písm. b) ZZVZ vyloučenému účastníku zadávacího řízení zanikne účast v zadávacím řízení v okamžiku, kdy v případě podání námitek uplyne lhůta pro podání návrhu podle § 251 odst. 2 nebo 3, pokud návrh nepodá.

137. Podle § 251 odst. 2 ZZVZ návrh musí být, není-li stanoveno jinak, doručen Úřadu (rozuměj ÚoHoS dle § a ve stejnopisu zadavateli do 10 dnů ode dne, v němž stěžovatel obdržel rozhodnutí, kterým zadavatel námitky odmítnul.

138. Poté, co byla pro vyloučení [právnická osoba] [anonymizováno] vybrána nabídka žalobkyně, byla žalobkyně ve výzvě k součinnosti před uzavřením smlouvy instruována k předložení dosud chybějících listin.

139. Protože požadované doklady řádně a včas nepředložila, byla dne 10. 9. 2020, stále v zadávací lhůtě, ze zadávacího řízení vyloučena.

140. Proti rozhodnutí podala včasné námitky, o nichž bylo rozhodnuto dne 8. 10. 2020, a lhůta k podání návrhu na přezkum rozhodnutí k ÚoHoS uplynula marně 18. 10. 2020, tj. dne 19. 10. 2020 účast žalobkyně v zadávacím řízení zanikla.

141. Zadávací řízení pak bylo skončeno dne 23. 10. 2020 uzavřením smlouvy s jiným vybraným dodavatelem. Tím dle nesporných tvrzení účastníků skončila i zadávací lhůta.

142. Podle § 41 odst. 8 ZZVZ zadavatel má právo na plnění z jistoty včetně úroků zúčtovaných peněžním ústavem, pokud účastníku zadávacího řízení v zadávací lhůtě zanikla účast v zadávacím řízení po vyloučení podle § 122 odst. 7 nebo § 124 odst. 2.

143. Účast žalobkyně v zadávacím řízení zanikla pro vyloučení dle ust. § 122 odst. 7 ZZVZ, když nepředložila doklady o své kvalifikaci. Žalovaný jako zadavatel tak měl právo se v takovém případě uspokojit ze složené jistoty.

144. Podle § 9 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), soukromá práva a povinnosti osobní a majetkové povahy se řídí občanským zákoníkem v tom rozsahu, v jakém je neupravují jiné právní předpisy. K zvyklostem lze hledět tehdy, dovolává-li se jich zákon.

145. Právo veřejných zakázek obsahuje normy upravující veřejné investování (návaznost na rozpočet zadavatelů a rozpočtové právo), zvláštní postup vedoucí k uzavření smlouvy (občanské právo), závazný rámec pravidel k zabezpečení efektivního rámce pro vynakládání převážně veřejných prostředků (finanční právo) a rovněž tak závazné normy, které mají povinnost používat převážně orgány veřejné správy v širším slova smyslu (správní právo).

146. V přezkumném řízení ze strany ÚoHoS se subsidiárně používá správní řád (správní právo procesní), ovšem při elektronických úkonech mezi zadavatelem a dodavatelem se celý vztah řídí soukromoprávní úpravou.

147. Zákon o zadávání veřejných zakázkách je tedy smíšené povahy s tím, že některá jeho ustanovení jsou čistě veřejnoprávní, některá ryze soukromoprávní povahy. Pro výklad právních jednání zadavatele ve vztahu k dodavateli, jež nejsou výslovně upravena ZZVZ tak lze subsidiárně použít občanský zákoník.

148. Podle § 546 o. z. právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit.

149. ZZVZ v otázce jistoty blíže nedefinuje, zda je třeba právo zadavatele z jistoty kvalifikovaným způsobem uplatnit, příp. zda je třeba tak učinit v určité lhůtě náležitou formou, toliko podává, že zadavatel má právo na jistotu jen po dobu zadávací lhůty a po předchozím vyloučení účastníka ze zákonem stanovených důvodů (vymezených v § 122 odst. 5, resp. § 124 odst. 2).

150. Výkon práva zadavatele na plnění z jistoty se odvíjí od formy, v jaké byla jistota daným účastníkem poskytnuta.

151. V případě peněžní jistoty (složení peněžní částky na účet zadavatele) zákon uvádí pouze to, že zadavatel má nárok jak na složenou peněžní částku, tak na (přirostlé) úroky zúčtované peněžním ústavem.

152. V případě bankovní záruky a pojištění záruky zákon předpokládá aktivní jednání zadavatele, což logicky vyplývá i z charakteru zajištění, kdy uplatní právo na plnění z jistoty tak, že se obrátí na příslušnou instituci v souladu s postupem uvedeným v záruční listině, resp. prohlášení pojistitele.

153. Soud je proto toho názoru, že v situaci, kdy ZZVZ k výkonu práva z jistoty složením peněžní částky nepodává ničeho, je třeba vycházet z obecných ustanovení o. z., a konkrétně pak ust. § 546 o. z. Dle dikce tohoto ustanovení lze právně jednat i tacitně.

154. Jednání mlčením pak spočívá v tom, že jednající nereaguje nijak tam, kde není pochyb o tom, co takovým jednáním sleduje.

155. V daném případě tedy zadavatel peněžní jistotu, jíž má již ve své dispozici (složenu na svém bankovním účtu), vyloučenému dodavateli bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o vyloučení (§ 47 odst. odst. 2 písm. a) a b) ZZVZ) nevrátí.

156. Názor, že k uplatnění práva z jistoty není třeba aktivního jednání zadavatele a právo zadavatele jaksi dospěje samo rozhodnutím o vyloučení dodavatele ze zadávacího řízení v zadávací lhůtě, podporuje i komentovaná literatura (za všechny srovnej: KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. § 41 (Jistota). In: KRČ, Robert, VANĚČEK, Jan. Zákon o zadávání veřejných zakázek. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2022, s. 241, marg. č. 1), jejíž autoři opakovaně operují s pojmem propadnutí jistoty.

157. Uplatnění práva na jistotu konkludentním jednáním není v rozporu se zásadou transparentnosti, neboť v případě, kdy právo na jistotu nevznikne, je zadavatel povinen jistotu vrátit bez zbytečného odkladu po ukončení zadávací lhůty (ust. § 40 ZZVZ).

158. Pokud je účastník zadávacího řízení vyloučen z důvodů vymezených v ust. § 122 odst. 5 či 124 odst. 2 ZZVZ a bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o vyloučení mu jistota vrácena není, mělo by mu být jasné, že zadavatel právo na jistotu uplatnil.

159. Pakliže žalobkyni žalovaný uvedenou skutečnost ještě dodatečně sdělil, a to jakoukoli formou, učinil tak pro bono žalobkyně, nikoli však v rámci plnění své povinnosti. Okamžik takového sdělení pak z týchž důvodů není rozhodný.

160. Byť je soud toho názoru, že žalobkyně jako dodavatel měla v případě, kdy se chtěla domoci vrácení jistoty, podat návrh dle § 250 odst. 1 ZZVZ, podle NSS Konf 132/2005-7 má civilní soud vždy pravomoc k rozhodnutí o žalobě, která je svým označením i obsahem žalobou z bezdůvodného obohacení. Civilní soud však může vyslovit, že v posuzovaném případě soukromé právo žalobci nárok z bezdůvodného obohacení nepřiznává, a žalobu proto zamítnout (NS 29 Cdo 2244/2007).

161. V daném případě žalobkyně podala žalobu o vydání bezdůvodného obohacení dle § 2991 a násl. o. z., na jejímž základě soud přezkoumal, zda žalovaný řádně a včas uplatnil právo na jistotu dle § 41 odst. 8 ZZVZ či zda naopak v souladu s žalobními tvrzení důvod pro ponechání si jistoty žalovaným odpadl.

162. A jak soud výše rozvedl, právní mocí rozhodnutí o vyloučení žalobkyně ze zadávacího řízení (marným uplynutím lhůty k přezkumu rozhodnutí o námitkách) právo žalovaného na jistotu dospělo a vlastnické právo k finančním prostředkům žalobkyně složeným na účet žalovaného, resp. k pohledávce za bankou ve výši 550 000 Kč přešlo na žalovaného.

163. Pakliže by se žalovaný chtěl svého práva vzdát, pokud by to považoval za spravedlivé, mohl tak bez zbytečného odkladu poté učinit, ovšem v daném případě, kdy byla žalobkyně vyloučena pro nepředložení dokladů s podezřením na úmyslně poskytnuté lživé informace a další vybraný dodavatel, s nímž byla uzavřena smlouva, nabízel cenu o cca 400 tis. vyšší než žalobkyně, by byl takový postup nejspíše v příkrém rozporu se zásadou péče řádného hospodáře (§ 38 zák. č. 128/2000 Sb., o obcích).

164. Z týchž důvodů pak soud v jednání žalovaného, který se rozhodl si peněžní jistotu ponechat, neshledává rozpor s dobrými mravy (k tomu srov. ust. § 6 o. z.).

165. V návaznosti na důvody rozvedené shora soud jako věcně příslušný neshledal žalobou uplatněný nárok po právu a žalobu proto v celém rozsahu zamítl.

166. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 79 863,20 Kč.

167. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 10 500 Kč stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 550 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, účast u jednání dne 29. 11. 2022, účast u jednání dne 4. 4. 2023 a účast u jednání dne 16. 5. 2023) a odměna ve výši jedné poloviny, tj. 5 250 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 2 a. t. (účast u jednání dne 14. 6. 2022 před jeho zahájením, účast na jiném soudním roku k vyhlášení rozsudku) včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t.

168. Žalovanému dále náleží cestovní náhrada v celkové výši 11 454,71 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 14. 6. 2022 náhrada 2 268,37 Kč za 180 ujetých km v částce 1 668,37 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 29. 11. 2022 náhrada 2 268,37 Kč za 180 ujetých km v částce 1 668,37 Kč (47,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l /100 km a 4,70 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 4. 4. 2023 náhrada 2 305,99 Kč za 180 ujetých km v částce 1 705,99 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 16. 5. 2023 náhrada 2 305,99 Kč za 180 ujetých km v částce 1 705,99 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 23. 5. 2023 náhrada 2 305,99 Kč za 180 ujetých km v částce 1 705,99 Kč (44,10 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 9,7 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t.

169. Rovněž žalovanému náleží náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce 600 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 65 754,71 Kč ve výši 13 808,49 Kč a dále náhrada nákladů účastníka nezastoupeného advokátem dle § 151 odst. 3 OSŘ v částce 300 Kč za sepis vyjádření k žalobě.

170. Náklady řízení je žalobkyně povinna nahradit k rukám zástupce žalovaného dle § 160 odst. 1 o.s.ř. v běžné pariční lhůtě tří dnů.

171. V důsledku momentálního selhání při formulaci rozsudku byl výrok ad I. stižen zřejmou nesprávností spočívající v nadbytečném uvedení slov„ s příslušenstvím“. Aniž by soud, z důvodu procesní ekonomie, vydával opravné usnesení, v souladu s ust. § 164 o.s.ř. popsaný nedostatek, který nijak neovlivnil význam vyhlášeného výroku při písemném vyhotovení rozsudku odstranil.