28 C 146/2023 - 501

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Jachura Maříkovou ve věci žalobkyní: a) [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] b) [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa žalobkyně] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] obě zastoupeny advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Česká republika - Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 o zaplacení 2 x 554 218 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka] s 15% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši [částka] s 15% úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení, do 15 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku ve výši [částka] s příslušenstvím a příslušenství za dobu od [datum] do [datum] z částky [částka], se zamítá.

IV. Žaloba s návrhem, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku ve výši [částka] s příslušenstvím a příslušenství za dobu od [datum] do [datum] z částky [částka], se zamítá.

V. Ve vztahu mezi žalobcem a) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

VI. Ve vztahu mezi žalobcem b) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení

Odůvodnění

1. Žalobci se podanou žalobou ve znění jejího doplnění ze dne [datum] domáhali po žalované zaplacení v záhlaví uvedené částky pro každého z žalobců, a to z důvodu jednak nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] (dále také jen „insolvenční řízení“), a to žalobce a) ve výši [částka] a žalobce b) ve výši [částka] a jednak žalobce a) ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [incidenční spisová značka] (dále také jen „incidenční řízení 1“) a žalobce b) ve výši [částka] z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [incidenční spisová značka] (dále také jen „incidenční řízení 2“). Žalobci uvedli, že insolvenční řízení bylo pro žalobce a) zahájeno dne [datum], kdy se připojil k insolvenčnímu návrhu prvního insolvenčního navrhovatele a pro žalobce b) dnem [datum], kdy podal přihlášku. Insolvenční řízení trvá 11 let a 3 měsíce a není dosud pravomocně skončeno, neboť v rámci řízení probíhají další incidenční spory. Insolvenční soud pak usnesením ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v [Anonymizováno] insolvenční návrh zamítnul, přičemž jeho usnesení bylo zrušeno usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum]. Následně Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum] zrušil usnesení soudu prvého stupně ze dne [datum] a po třech letech od vstupu žalobců do insolvenčního řízení se řízení nacházelo v podstatě na začátku. Tento postup soudu se pak podílel na celkové délce řízení. Také insolvenční soud nařídil jednání o insolvenčních nárocích až za rok a půl, což je doba zjevně nepřiměřená, ačkoliv v té době trvalo insolvenční řízení již čtyři roky. K rozhodnutí o insolvenčních návrzích pak došlo dne [datum] a první fáze insolvenčního řízení, která má při zákonném způsobu rozhodování trvat v řádech měsíců, trvala šest let. I v druhé fázi insolvenčního řízení, která byla zaměřena na rozhodování o způsobu řešení úpadku, a má trvat standardně v řádech měsíců, trvala nepřiměřeně dlouho, když trvala rok a půl. S rozhodnutím o úpadku dlužníka insolvenční soud spojil též rozhodnutí o způsobu řešení úpadku dlužníka a povolil jeho reorganizaci. Své rozhodnutí však vůbec nezdůvodnil, a proto toto rozhodnutí bylo zrušeno nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Insolvenční soud dne [datum] vydal druhé rozhodnutí o povolení reorganizace, ve kterém však nijak nereflektoval závazný právní názor Ústavního soudu, a proto i toto druhé rozhodnutí o povolení reorganizace bylo Ústavním soudem zrušeno nálezem ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Potřetí a pravomocně bylo o reorganizaci dlužníka rozhodnuto usnesením Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum]. V dalších fázích insolvenčního řízení již takto zjevné průtahy nebyly a reorganizační plán dlužníka byl pravomocně schválen usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], který potvrdil usnesení Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum]. Dovolání proti tomuto usnesení bylo zamítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum]. Ke vzetí na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu došlo usnesením Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum]. Podle přesvědčení žalobců proto v předmětném insolvenčním řízení došlo k jeho nepřiměřené délce.

2. Stran „incidenčního řízení 1“ žalobci uvedli, že žalobce a) podal svou incidenční žalobu dne [datum] a první dva roky podkladový soud, tj. Městský soud v [Anonymizováno], neučinil ve věci prakticky žádný úkon. Žalobce proto podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a i poté, kdy Městský soud v [Anonymizováno] nečinil žádné úkony, podal další urgenci o nařízení jednání dne [datum], což bylo opět bez odezvy. Dne [datum] tak žalobce a) podal další návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Teprve poté byl žalobce a) vyzván ve věci k zaplacení soudního poplatku a začalo být v řízení procesně postupováno. Teprve až dne [datum] bylo ve věci nařízeno jednání. Podle přesvědčení žalobce a) tak v řízení došlo k 3,5 letému průtahu. Posléze bylo toto řízení soudem přerušeno usnesením ze dne [datum] a k odvolání žalobce a) odvolacím soudem bylo usnesení soudu prvého stupně změněno tak, že se řízení nepřerušuje. I tímto způsobem se tedy podkladový soud podílel na celkové délce řízení. Toto řízení není dosud skončeno.

3. K incidenčnímu řízení 2 žalobci uvedli, že žaloba byla podána dne [datum] a ani zde v období prvních dvou let Městský soud v [Anonymizováno] jako soud prvého stupně neučinil žádný úkon směřující k rozhodnutí ve věci. Žalobce b) podal dne [datum] výzvu k nařízení jednání, na kterou soud nikterak nereagoval, proto podal dne [datum] návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a na podkladě uvedeného pak Městský soud v [Anonymizováno] dne [datum] nařídil ústní jednání ve věci. Tedy opětovně po více než třech letech od podání incidenční žaloby. I v této věci proto došlo k průtahu v délce 3,5 roku bez zavinění žalobce b). Ve věci se začalo jednat až na podzim roku 2020 a i v tomto řízení soud prvého stupně řízení přerušil, kdy odvolacím soudem bylo napadené usnesení změněno, tak, že se řízení nepřerušuje. Tedy i tímto procesním postupem se soud podílel na celkové době řízení. Ve věci samé pak bylo rozhodnuto rozsudkem ze dne [datum]. Žalobci stanovili odškodnění s přihlédnutím k inflaci (56,53 %) na částku [částka] až [částka] za rok trvání řízení (tj. částka ve výši [částka] až [částka] navýšená o inflaci) a dále základní částku žalobci navýšili o 20 % z důvodu, že se na délce řízení nijak nepodíleli, a o 50 % z důvodu, že se jednalo o věc zásadního charakteru. Tuto žalobci spatřují v tom, že uplatňovali v řízení pohledávku v řádech stamilionů Kč (u žalobce a) to byla částka [částka] a u žalobce b) částka [částka]). Základní částka by tak měla být navýšena o 50 % na částku [částka] až [částka] a následně o 20 %, tedy na částku [částka] až [částka]. Žalobci proto vycházeli z částky za první dva roky trvání řízení ve výši [částka] (2x [částka]), dále za pět let trvání řízení z částky [částka] (5x [částka]) a za zbylé čtyři roky ve výši [částka] (4x [částka]), celkem [částka] pro každého z žalobců. Tuto částku pak žalobci rozčlenili pro „insolvenční řízení“ a pro „incidenční řízení 1 a 2“, jak bylo uvedeno výše.

4. Žalovaná ve svém vyjádření nesporovala, že podáním doručeným žalované dne [datum] uplatnili žalobci u žalované nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení – „insolvenčního řízení“ a „incidenčního řízení 1“ a „incidenčního řízení 2“ vedené u Městského soudu v [Anonymizováno], a to pro každého z nich částkou á [částka]. Žalovaná po projednání této žádosti dospěla k závěru, že v řízeních vedených u Městského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. MSPH [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], sp. zn. [incidenční spisová značka] a sp. zn. [incidenční spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu a žalobcům poskytla konstataci porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě stanoviskem ze dne [datum]. Stran vedeného insolvenčního řízení žalovaná uvedla, že je nutné vzít v potaz specifikum tohoto řízení, kdy na rozdíl od jiných soudních řízení insolvenční řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli pak nemá v insolvenčním řízení soudce, ale insolvenční správce, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Insolvenční správce je soukromou osobou, která činí úkony v insolvenčním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud pak vykonává dohledovou činnost nad činností správce a schvaluje významné úkony insolvenčního správce, což v daném případě soud ve věci řádně činil. Pokud jde o význam insolvenčního řízení pro žadatele, tento pak nelze přeceňovat s ohledem na skutečnost, že se jedná o insolvenční řízení (zde žalovaná odkázala na bohatou judikaturu Nejvyššího soudu). Žalovaná také poukázala na skutečnost, že pokud žalobci kupují problematickou pohledávku, musí si být vědomi obtíží spojených s vedeným soudním řízením, a tedy okolnost, že žalobci takovouto problematickou pohledávku skoupili, o níž se dalo předpokládat, že bude obtížně vymahatelná, objektivně snižuje význam předmětu řízení pro poškozeného. Také z hlediska významu předmětu řízení pro poškozeného je podstatná hodnota uplatněného peněžitého nároku, tuto hodnotu však nelze směřovat s nominální výší uplatněného nároku, nýbrž výši uspokojení v insolvenčním řízení. [právnická osoba] věci samé konkrétně žalovaná uvedla, že žalobci vstoupili do řízení v roku 2012, přičemž řízení bylo pravomocně skončeno v červenci 2020, avšak usnesení o schválení reorganizačního plánu nabylo právní moci již dne [datum]. Věc byla skutkově i právně složitá s ohledem na velké množství věřitelů, předmět řízení, sporné pohledávky, množství odborných posouzení a ocenění, rozhodování o opravných prostředcích a námitkách. Žalobci se na délce řízení podíleli mimo jiné žádostmi o odročení jednání, námitkami podjatosti, podávanými opravnými prostředky a v neposlední řadě v určité fázi řízení též tím, že brojili proti dlužníkem navržené reorganizaci. I další účastníci řízení se pak na délce řízení podíleli. Délka řízení byla ovlivněna řadou navazujících soudních incidenčních řízení a komplikována trestním řízením. Význam předmětu řízení pro žalobce s ohledem na shora uvedené je třeba hodnotit jako nízký. Žalobci se pak domáhali plnění z problematické pohledávky a v řízení byl přítomen mezinárodní prvek (kyperská právní úprava). Pokud jde o vedená incidenční řízení, tak ve vztahu k žalobci a) bylo incidenční řízení zahájeno v srpnu 2017 a ve vztahu k žalobci b) pak v červnu 2017. I tyto věci byly po skutkové i právní stránce složité, byla zde řešena rozsáhlá argumentace a velké množství důkazních návrhů, které souvisely i s dalšími spory dlužníka. Žalobci se na délce řízení podíleli. I v tomto případě bylo třeba nutné význam předmětu řízení hodnotit jako nízký a také i zde zohlednit, že se domáhali plnění z problematické pohledávky. Žalobce a) v současné době nemá prokázanou existenci pohledávky, z průběhu dokazování plyne, že část již byla vymožena (prozatím nepravomocně rozhodnuta v exekučním řízení) a žalobce b) v současné době nemá prokázanou existenci pohledávky. I v těchto řízeních byl přítomen mezinárodní prvek. S ohledem na výše uvedené žalovaná dospěla k závěru, že relutární odškodnění není opodstatněné a jako přiměřené zadostiučinění se jeví vhodná konstatace porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

6. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci uplatnili u žalované dne [datum] nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] pro každého z žalobců z důvodu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Městského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka], sp.zn. [incidenční spisová značka] a sp. zn. [incidenční spisová značka]. Žalovaná po projednání této žádosti dospěla k závěru, že v uvedených řízeních došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení a žalobcům poskytla konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě a poskytla, což jim sdělila stanoviskem ze dne [datum].

7. Soud provedl dokazování spisem Městského soudu v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] a přihláškou pohledávky žalobce a) a žalobce b). Z těchto důkazů se podává, že žalobce a) přihlásil svou pohledávku do insolvenčního řízení proti společnosti [právnická osoba]. dne [datum] ve výši [částka] a žalobce b) svou pohledávku ve výši [částka] dne [datum]. V případě žalobce a) se jednalo o pohledávku(y), která na žalobce a) byla postoupena společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. na základě uzavřených smluv o postoupení pohledávek, přičemž tato pohledávka vznikla z titulu uzavřených smluv o úvěru mezi dlužníkem a společností [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. V případě žalobce b) se jednalo o pohledávku(y), kterou na žalobce b) postoupil žalobce a) a jež se týkala pohledávky z titulu dodaného a nezaplaceného zboží žalobcem a) dlužníkovi a z titulu uzavřené smlouvy o půjčce mezi žalobcem a) a dlužníkem. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce a) soudem vyzván, aby sdělil, zda přistupuje k insolvenčním návrhu a návrhu na povolení reorganizace. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl odmítnut návrh na nařízení předběžného opatření [jméno FO]. Dne [datum] podal žalobce a) návrh na vydání předběžného opatření. O tomto návrhu bylo rozhodnuto na základě usnesení ze dne [datum] tak, že byl zamítnut. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce a) a dále společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] vyzváni, aby složili zálohu na náklady insolvenčního řízení. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční dlužník vyzván, aby se vyjádřil k insolvenčnímu návrhu žalobce a). Následně pokynem ze dne [datum] bylo nařízeno insolvenční jednání na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl návrh na povolení reorganizace člena představenstva dlužníka [jméno FO] odmítnut. Dne [datum] se konalo ústní jednání. Následně se konalo ústní jednání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o zamítnutí insolvenčního návrhu a o vrácení zálohy na insolvenční řízení. Dne [datum] přistoupil do řízení další věřitel. Dne [datum] a [datum] bylo do usnesení o zamítnutí insolvenčního návrhu podáno odvolání. Usnesením ze dne [datum] byli navrhovatelé vyzváni k zaplacení SOP za odvolání. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání. Dne [datum] byl podán návrh na vydání předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] byl zamítnut návrh na vydání předběžného opatření. Dne [datum] došlo k odročení odvolacího jednání. Dne [datum] se konalo ústní jednání před odvolacím soudem. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto o odvolání tak, že bylo rozhodnutí soudu I. stupně potvrzeno. Věc byla vrácena Městskému soudu v Praze dne [datum]. Dne [datum] a dne [datum] bylo věřiteli podáno dovolání. Usnesením ze dne [datum] byli vyzváni k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu s dovoláním dne [datum]. Tento ve věci rozhodl usnesením ze dne [datum] tak, že usnesení zrušil a vrátil věc k novému rozhodnutí soudu I. stupně. Spis byl soudu I. stupně vrácen dne [datum]. Dne [datum] bylo Městským soudem v Praze vydáno usnesení o zastavení řízení vůči jednomu z účastníků. Věc byla předložena s odvoláním Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Dne [datum] Vrchní soud v Praze vydal usnesení, kterým bylo napadené usnesení zrušeno a vráceno soudu I. stupně. Dne [datum] bylo ve věci podáno dovolání. Věc byla předložena Nejvyššímu soudu dne [datum].

8. Dne [datum] byl dlužník vyzván k vyjádření se k insolvenčnímu návrhu. Následně soud činil dne [datum] dotazy, na které bylo odpovězeno dne [datum] a [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník o prodloužení lhůty k vyjádření a následně pak ještě podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se dlužník ve věci vyjádřil. Nejvyšší soud rozhodl dne [datum]. Dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání. Dne [datum] došlo soudu přistoupení dalšího účastníka k řízení. Usnesením ze dne [datum] prodloužil soud lhůtu ke splnění povinnosti. Dne [datum] byl ve věci doplněn návrh. Následně navrhovatel b) se vyjádřil dne [datum]. Dne [datum] byla ve věci podána stížnost. Dne [datum] bylo vydáno předvolání k ústnímu jednání. Dne [datum] bylo soudu doručeno podání k doplnění návrhu. Dne [datum] bylo požádáno o odročení jednání. Dne [datum] bylo nařízené jednání odročeno. Dne [datum] byla soudu podána žádost o odročení jednání, k čemuž došlo dne [datum]. Jednání z [datum] bylo odročeno na den [datum]. Z důvodu žádosti žalobce a) tj. společnosti [právnická osoba]. bylo jednání odročeno na den [datum]. Dne [datum] byl dlužníkem podán návrh na povolení reorganizace. Současně dlužník předložil i reorganizační plán. Dne [datum] se k reorganizačnímu návrhu vyjádřil žalobce a) tj. společnost [právnická osoba]. K tomuto vyjádření se následně dne [datum] vyjádřil dlužník. Usnesením ze dne [datum] byl zjištěn úpadek dlužníka a soud povolil řešení úpadku dlužníka reorganizací. Současně ustanovil znalce. Dále se ve spise nachází oznámení věřitelů z února 2017 a zápisy z jednání prozatímního věřitelského výboru z března 2017. Dne [datum] dlužník předložil aktualizovaný seznam v souladu s bodem X. usnesení ze dne [datum]. Jednání nařízené na den [datum] bylo odvoláno a současně v usnesení o zjištění úpadku byl předvolán znalec na schůzi věřitelů na den [datum]. Také na tento den bylo nařízeno i přezkumné jednání a schůze věřitelů, resp. bylo odvoláno nařízené jednání původně na den [datum]. Proti tomuto usnesení podal žalobce a) odvolání a rovněž tak společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo k usnesení Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] vydáno opravné usnesení. V období od [datum] do [datum] přicházely do spisu jednotlivá vyjádření a sdělení věřitelů. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum]. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum] usnesení Městského soudu v Praze pod body II., V., X. a XIII. odmítl a pod bodem III. výroku usnesení potvrdil. Následně insolvenční správce dne [datum] žádal insolvenční soud o součinnost. Usnesením ze dne [datum] soud urgoval splnění povinnosti uložené věřiteli č. [hodnota] společnosti [Jméno žalobkyně]. /(žalobci a)/. Na to tato společnost reagovala podáním ze dne [datum]. Dne [datum] byl soudu zaslán zápis z třetího jednání prozatímního věřitelského výboru. Podáním ze dne [datum] požádal znalec o prodloužení lhůty ke zpracování znaleckého posudku do [datum]. Tato lhůta byla soudem usnesením ze dne [datum] prodloužena. Dne [datum] podal ve věci věřitel [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ústavní stížnost. Podáním ze dne [datum] insolvenční správce informoval soud o hospodářské situaci dlužníka. Tuto zprávu doplnil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] byl soudu předložen zpracovaný znalecký posudek. Dne [datum] podal žalobce a) ve věci dovolání. Následně dne [datum] podal i žalobu pro zmatečnost. Usnesením ze dne [datum] byl vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Podáním ze dne [datum] zakládal správce konkurzní podstaty aktualizované přezkumné listy a dne [datum] doplněnou zprávu o hospodářské situaci dlužníka. Dne [datum] zaslal své stanovisko žalobce b) a to k přezkumnému jednání a ke schůzi věřitelů svolaných na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] byli vyzváni další věřitelé, aby se vyjádřili k dovolání. Dne [datum] podal jeden z věřitelů návrh na vydání opravného usnesení, které bylo vydáno dne [datum].

9. Dne [datum] se konalo přezkumné jednání. Při tomto jednání bylo usnesením správci konkurzní podstaty uloženo, aby písemně vyrozuměl některé nepřítomné věřitele o popření jejich nevykonatelné pohledávky. Dne [datum] se konala schůze věřitelů po přezkumném jednání. Dlužník se vyjádřil po schůzi věřitelů podáním z [datum]. Usnesením ze dne [datum] byly odmítnuty popěrné úkony některých věřitelů, mimo jiné i žalobce a). Současně bylo rozhodnuto o vrácení zaplacené jistoty ve vztahu k žalobci a). Proti tomuto usnesení podal žalobce a) odvolání ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se insolvenční správce vyjadřoval k některým nařčením k jeho osobě. Dne [datum] bylo vydáno opravné usnesení k protokolu o přezkumném jednání. Podáním ze dne [datum] se věřitel Temperatior vyjadřoval k podání některých věřitelů, mimo jiné i k podání žalobce a) a k navrhované reorganizaci. Podáním ze dne [datum] věřitel [právnická osoba] navrhl zproštění funkce insolvenčního správce. Podáním ze dne [datum] podal věřitel [právnická osoba]. odvolání proti usnesení o odmítnutí popěrného úkonu ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl vyzván správce konkurzní podstaty k vyjádření. Podáním ze dne [datum] zaslal insolvenční správce seznam přihlášených věřitelů. Návrhem ze dne [datum] žádal dlužník o rozhodnutí, že některé pohledávky (č. [hodnota] a 37) budou přezkoumány jako nevykonatelné. Insolvenční správce se vyjádřil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo zvláštní přezkumné jednání, při kterém byl návrh insolvenčního věřitele [jméno FO] na zproštění funkce insolvenčního správce zamítnut. Současně při tomto jednání byl mimo jiné popěrný úkon žalobce a), kterým popřel pohledávku jiného věřitele odmítnut. Insolvenční správce reagoval na žádost žalobce a) ze dne [datum] písemnou zprávou ze dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce a) odvolání proti opravnému usnesení. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) uložení pokynu insolvenčnímu správci. Podáním ze dne [datum] podal žalobce a) odvolání proti usnesení o odmítnutí popření pohledávky. Podáním ze dne [datum] reagoval insolvenční správce na žádost žalobce a). Podáním ze dne [datum] navrhl věřitel [právnická osoba] zproštění funkce insolvenčního správce. Usnesením ze dne [datum] schválil soud zprávu dlužníka ze dne [datum] k reorganizačnímu plánu ze dne [datum]. Schůze věřitelů byla svolána na základě pokynu soudce ze dne [datum] na den [datum]. Žalobce a) se vyjádřil k podání společnosti [právnická osoba]. dne [datum]. Termín schůze věřitelů stanovený na den [datum] byl na žádost insolvenčního správce přeodročen na den [datum]. Dne [datum] byla věc předložena Nejvyššímu soudu. Tento usnesením ze dne [datum] odmítl dovolání do usnesení Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] a ze dne [datum] ve spojení s rozhodnutím Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] a ze dne [datum].

10. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] jako soudu odvolacího ze dne [datum] bylo změněno usnesení Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] tak, že se popření pohledávek věřitele [jméno FO] a věřitele [Anonymizováno], tedy žalobce a) neodmítá. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce a) přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů svolané na den [datum]. Podáním ze dne [datum] vstoupilo Městské státní zastupitelství v [Anonymizováno] do insolvenčního řízení. Podáním ze dne [datum] projevil předběžný zájem o koupi závodu dlužníka společnost [právnická osoba]. Podáním ze dne [datum] navrhl věřitel č. [tel. číslo]návrh na přiznání hlasovacího práva, dále pak věřitel č. [tel. číslo]a následně i další věřitelé. K tomuto se vyjádřil dlužník podáním ze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil k nabídce společnosti [právnická osoba]. a společnosti [právnická osoba]. o koupi závodu dlužníka podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konala valná hromada dlužníka. Dne [datum] se konala schůze věřitelů. Následně se vyjadřovali někteří věřitelé k upozornění věřitele č. [hodnota], týkající se zákazu výkonu hlasovacích práv. Dne [datum] se konalo jednání schůze věřitelů o reorganizačním plánu. Jednání bylo ukončeno s tím, že soud rozhodne o reorganizačním plánu dlužníka usnesením zveřejněným v insolvenčním rejstříku. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční dlužník vyzván, aby sdělil, zda bude činit kroky ke změně reorganizačního plánu s ohledem na nabídku slovenské společnosti [Anonymizováno]. Dne [datum] navrhl žalobce a) přeměnu reorganizace v konkurz. Usnesením soudu ze dne [datum] byl insolvenční správce a dlužník vyzváni, aby se k danému vyjádřili. Podáním ze dne [datum] dal žalobce a) podnět k odvolání členů věřitelského výboru. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce a členi věřitelského výboru vyzváni, aby se k tomuto návrhu vyjádřili. Usnesením Vrchního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo rozhodnuto o podaném odvolání do usnesení Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] tak, že toto usnesení bylo změněno, že se neodmítají popěrné úkony věřitelů zde uvedených. Věřitel [právnická osoba] se vyjádřil k podnětu žalobce a) podáním ze dne [datum], další věřitel pak podáním ze dne [datum] a insolvenční správce podáním ze dne [datum]. Následovala další vyjádření věřitelů, opětovně vyjádření insolvenčního správce a vyjádření dlužníka ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) svolání schůze věřitelů. Usnesením ze dne [datum] bylo nařízeno zvláštní přezkumné jednání na den [datum] a současně byla svolána i schůze věřitelů. Žalobce a) se k reakci ostatních věřitelů a insolvenčního správce vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl návrh žalobce a) na přeměnu povolené reorganizace dlužníka v konkurz zamítnut. Usnesením ze dne [datum] byl schválen reorganizační plán dlužníka. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl návrh žalobce a) na odvolání členů věřitelského výboru zamítnut. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník o schválení reorganizačního plánu. Následně věřitelé znovu žádali o přiznání hlasovacích práv na schůzi věřitelů dne [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhl věřitel č. [tel. číslo]vyslovení zákazu hlasování věřitele č. [hodnota] tj. žalobce a). Dne [datum] se ve věci vyjádřil insolvenční správce a to k rozhodnutí věřitelského výboru. Podáním ze dne [datum] se vyjádřil insolvenční správce k návrhům na zákaz hlasování a k návrhům na přiznání hlasovacích práv Dále se vyjádřil ještě podáním ze dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce a) odvolání proti usnesení o schválení reorganizačního plánu. Dne [datum] se konalo zvláštní přezkumné jednání. Poté následovala schůze věřitelů. Nedatovaným podáním podal věřitel č. [tel. číslo]odvolání do usnesení ze dne [datum]. Obdobně pak akcionář [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]., a to podáním ze dne [datum]. Odvolání podal také věřitel [tituly před jménem] [jméno FO]. Podáním ze dne [datum] se odvolal žalobce a) do usnesení o zamítnutí návrhu k odvolání věřitelského výboru. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník opravu chyby v usnesení ze dne [datum]. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum] bylo Ústavním soudem konstatováno, že usnesení Městského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum] ve výroku II. a na něm závislých výrocích V., X. a XIII. bylo porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces zaručené v článku 36 odst. 1 Listiny /ústavní stížnost podal i žalobce a)/ a v těchto částech bylo usnesení zrušeno. Ve zbytku byly ústavní stížnosti odmítnuty. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v [Anonymizováno] jako soudu odvolacímu dne [datum]. Podáním došlým Vrchnímu soudu dne [datum] věřitel č. [tel. číslo]doplnil své odvolání. Věc byla Vrchním soudem v Praze dne [datum] vrácena soudu I. stupně bez věcného vyřízení k vyměření soudního poplatku za odvolání.

11. Podáním ze dne [datum] navrhl dlužník vydání předběžného opatření. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) o poskytnutí lhůty k vyjádření stran námitek k návrhu dlužníka na povolení reorganizace. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce a) odvolání insolvenčního správce. K tomuto se insolvenční správce vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl návrh dlužníka na nařízení předběžného opatření zamítnut. Podáním ze dne [datum] se žalobce a) vyjádřil ke stavu insolvenčního řízení. Usnesením ze dne [datum] byli odvolatelé vyzváni k uhrazení soudního poplatku za odvolání. Dne [datum] učinil žalobce a) výzvu písemnou formou stran majetkové podstaty dlužníka. Dne [datum] podal insolvenční správce zprávu o plnění reorganizačního plánu. Dne [datum] podal žalobce ústavní stížnost. Dne [datum] byla věc opětovně předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Vrchní státní zastupitelství v Praze se vyjádřilo k odvolání podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) zveřejnění listin v insolvenčním rejstříku. Podáním ze dne [datum] navrhl dlužník přerušení odvolacího jednání do doby rozhodnutí o ústavní stížnosti. Insolvenční správce se k podaným odvoláním proti usnesení o schválení reorganizačního plánu ze dne [datum] a k vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud zakázal dlužníku nakládat s majetkovou podstatou. Dlužník se k odvolání odvolatelů vyjádřil podáním ze dne [datum]. Následně se ve spise nacházejí vyjádření ostatních věřitelů a věřitelského výboru a to stran vyjádření Vrchního státního zastupitelství v Praze, návrhu na přerušení odvolacího řízení a dále vyjádření dlužníka ke stávající situaci. K dané situaci se vyjádřil i žalobce a) podáním ze dne [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] podal dlužník odvolání proti usnesení o omezení dispozičního oprávnění ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo jednání věřitelského výboru. Dlužník své odvolání odůvodnil podáním ze dne [datum]. Vrchním soudem v Praze byl spis Městskému soudu v Praze vrácen bez věcného vyřízení dne [datum] k vyměření soudního poplatku za odvolání, a to ve vztahu ke každému z odvolatelů samostatně. Usnesením ze dne [datum] byl vyměřen soudní poplatek v návaznosti na pokyn odvolacího soudu. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce soudem vyzván, aby doložil rozhodnutí ze dne 23.3.218, kterým pozastavil výkon funkce novým členům představenstva dlužníka. Na to insolvenční správce reagoval podáním ze dne [datum]. Insolvenční správce soudu doložil plnění reorganizačního plánu – zpráva o jeho činnosti ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o souhlas se zpeněžením movitých věcí, a to prodejem mimo dražbu. Insolvenční správce se přípisem ze dne [datum] vyjadřoval k dopisu žalobce a) ze dne [datum]. Žalobce a) se pak vyjádřil k návrhu dlužníka na povolení reorganizace podáním ze dne [datum]. Věc byla opětovně předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] vznesl žalobce a) námitku podjatosti rozhodující soudkyně. Dále byla tímto žalobcem podána stížnost a podnět k zahájení kárného řízení se zákonnou soudkyní a to podáním ze dne [datum]. K dané stížnosti se vyjádřila místopředsedkyně soudu podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se vyjadřoval zákonný insolvenční soudce k ústavní stížnosti podané žalobcem a). Podáním ze dne [datum] podal insolvenční správce návrh na procesní postup – řešení insolvence reorganizací. Podáním ze dne [datum] požádal věřitel [právnická osoba]. o poskytnutí lhůty pro vyjádření k podání věřitele č. [hodnota] – žalobce. Přípisem ze dne [datum] sděloval soudce, že věřitel [Anonymizováno] /žalobce a)/ vznesl dne [datum] námitku podjatosti s tím, že účastníci se k tomuto můžou vyjádřit. Věc byla předložena s odvoláním do rozhodnutí ze dne [datum] Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Věřitel [právnická osoba]. se vyjádřil k vyjádření věřitele [právnická osoba]. dne [datum], věřitel [právnická osoba]. pak dne [datum]. Žalobce a) se na dopis insolvenčního správce ze dne [datum] vyjádřil přípisem ze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] předložil správce konkurzní podstaty soupis majetkové podstaty dlužníka – doplnění č. [hodnota] a následně pak doplnění č. [hodnota] – upřesnění. Přípisem ze dne [datum] se žalobce dotazoval na další procesní postup ve věci. Věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno].[Anonymizováno][Anonymizováno] se vyjadřoval k vyjádření žalobce a) ze dne [datum] podáním ze dne [datum] a dlužník pak podáním ze dne [datum]. Žalobce a) se dále vyjadřoval ke stavu insolvenčního řízení podáním ze dne [datum]. Dne [datum] dlužník navrhl přerušení řízení o odvolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne [datum] o schválení reorganizačního plánu ze dne [datum]. Žalobce se dále vyjádřil k návrhu insolvenčního správce ze dne [datum], týkající se reorganizace, dne [datum] a následně pak ke stavu insolvenčního řízení dne [datum]. Městské státní zastupitelství v Praze se vyjádřilo k námitce podjatosti soudkyně vznesené žalobcem a) podáním ze dne [datum]. Následně se další věřitelé vyjadřovali k námitce podjatosti vznesené žalobcem a) podáním ze dne [datum] a ze dne [datum]. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti dne [datum]. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací, odvolací řízení ohledně odvolání dlužníka proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], zastavil.

12. Žalobce a) doplnil své vyjádření k návrhu dlužníka na povolení reorganizace ze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjadřoval k vyjádření žalobce a) ze dne [datum] podáním ze dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo řízení o odvolání společnosti [Anonymizováno]. Návrhy dlužníka a žalobce a) na přerušení odvolacího řízení byly zamítnuty a usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve znění opravného usnesení ze dne [datum] bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dne [datum] byla soudu doručena zpráva o činnosti insolvenčního správce. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník o neprodlené rozhodnutí o vznesené námitce podjatosti. Dne [datum] učinil dlužník zprávu o aktuální hospodářské situaci a vyzval věřitele k předložení nabídek úvěrového financování a urovnání vzájemných rozporů. Na to žalobce a) reagoval podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Vrchní soud v Praze jako soud nadřízený, že námitka podjatosti rozhodující soudkyně se odmítá. Podáním ze dne [datum] sděloval insolvenční správce Městskému soudu v Praze, že dostal dvě nabídky úvěrového financování a to od žalobce a) a společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. Na to dlužník reagoval podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se vyjadřoval insolvenční správce k dalšímu procesnímu postupu v návaznosti na usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum]. Žalobce a) se vyjadřoval k dalšímu procesnímu postupu ve věci podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] povolil soud na návrh dlužníka řešení úpadku formou reorganizace. Současně ustanovil znalce k aktualizaci svého znaleckého posudku, který byl zpracován k datu [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce souhlas se zpeněžením movitých věcí dlužníka - osobních motorových vozidel. Usnesením ze dne [datum] insolvenční soud zrušil usnesení ze dne [datum], kterým zakázal dlužníku disponovat s majetkovou podstatou a současně žádost insolvenčního správce o souhlas s prodejem motorových vozidel zamítnul. Podáním ze dne [datum] žádal znalecký ústav o prodloužení lhůty k vypracování doplňku znaleckého posudku, a to do data [datum]. Podáním ze dne [datum] aktualizoval správce konkurzní podstaty majetkovou podstatu dlužníka. Podáním ze dne 18.12. a [datum] žádal dlužník o zveřejnění podmínek výběrového řízení na prodej pohledávky evidované v majetkové podstatě dlužníka. Dne [datum] podal žalobce a) ústavní stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce a) nařízení předběžného opatření. Podáním ze dne [datum] navrhl insolvenční správce odročení jednání nařízeného na den [datum]. Toto jednání bylo odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl návrh na vydání předběžného opatření zamítnut. Insolvenční správce podal zprávu o činnosti dne [datum]. Podáním ze dne [datum] požádal dlužník o prodloužení lhůty pro předkládání nabídek na postoupení pohledávky. Proti usnesení o zamítnutí návrhu na nařízení předběžného opatření podal žalobce a) odvolání ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce a) vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] řízení o návrhu žalobce a) ze dne [datum] týkající se nařízení předběžného opatření zastavil.

13. Usnesením ze dne [datum] byl dlužník vyzván k předložení mezitímní účetní závěrky. Usnesením ze dne [datum] byl dlužník vyzván ke sdělení výsledku výběrového řízení. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] o návrhu na zastavení řízení o návrhu na nařízení předběžného opatření podal [jméno FO], předseda představenstva žalobce a), odvolání. Podáním došlým soudu dne [datum] vznesl žalobce a) námitku podjatosti proti zákonné soudkyni. Doplněk znaleckého posudku byl soudu zaslán dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se dlužník vyjadřoval k úvěrovému financování. Dne [datum] podal dlužník zprávu o průběhu vyjednávání úvěrového financování. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze k rozhodnutí o námitce podjatosti dne [datum]. Pokynem soudce ze dne [datum] byla svolána schůze věřitelů na den [datum]. Dne [datum] byla soudu předložena zpráva insolvenčního správce o prodejním procesu ohledně pohledávky dlužníka ve výši [částka] s příslušenstvím. Podáním ze dne [datum] se vyjadřoval insolvenční správce ke stanovení poměrné části znalečného za vyhotovení znaleckého posudku. Podáním ze dne [datum] informoval dlužník o přípravě reorganizačního plánu. Vrchní státní zastupitelství se vyjádřilo ke vznesené námitce podjatosti ze strany žalobce a) ve vztahu k zákonné soudkyni dne [datum]. Insolvenční správce se k námitce podjatosti vyjádřil dne [datum]. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce a) své odvolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] zpět. Dne [datum] se konalo jednání před soudem I. stupně. Podáním žádal věřitel [právnická osoba] přiznání hlasovacích práv na schůzi věřitelů dne [datum] a podáním ze dne [datum] pak věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] [Anonymizováno]. Stejně tak věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba] dne [datum]. Insolvenční správce se vyjadřoval k dalšímu procesnímu postupu podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se vyjadřoval žalobce a) k námitce podjatosti zákonné soudkyně včetně dalšího upozornění na závažné podezření. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů dne [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhoval dlužník zákaz výkonu hlasovacích práv žalobci a) a dalším zde uvedeným věřitelům. Věc byla vrácena Vrchním soudem v Praze Městskému soudu v Praze bez věcného vyřízení dne [datum] s tím, že se vznesenou námitkou podjatosti, která byla vznesena v rámci odvolacího řízení bude odvolací soud zabývat v rámci odvolacího řízení. Dále se věřitelé vyjadřovali k návrhu dalších věřitelů na zákaz výkonu hlasovacích práv, a to podáním došlým soudu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se insolvenční správce vyjadřoval k návrhům na přiznání hlasovacích práv a k návrhům na zákaz hlasování. Podáním ze dne [datum] žádal věřitel č. [tel. číslo][Anonymizováno]. přiznání hlasovacích práv. Vrchní státní zastupitelství v Praze se vyjádřilo ke vznesené námitce podjatosti dne [datum]. Dlužník se pak k této námitce vyjádřil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] podal věřitel č. [tel. číslo][Anonymizováno] návrh na delegaci vhodnou. Dne [datum] byl soudu předložen návrh na úhradu hotových výdajů za vyhotovení znaleckého posudku – doplňku. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce o výpočet odhadu míry uspokojení věřitelů při akceptaci nabídek některých věřitelů. Podáním ze dne [datum] žádal předseda věřitelského výboru svolání schůze věřitelů. Vrchní státní zastupitelství se vyjádřilo k návrhu na delegaci vhodnou dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil ke vznesené námitce podjatosti společností [Anonymizováno] /žalobce b)/podáním ze dne [datum]. Společnost [jméno FO] del sur a.s. odpověděla stran návrhu na úhradu hotových výdajů za znalecký posudek podáním ze dne [datum]. Žalobce b) doplnil svou námitku na delegaci vhodnou podáním ze dne [datum]. Dne [datum] ještě doplnil svou námitku podjatosti a doplnil odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Následně byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze. Přípisem ze dne [datum] zjišťovala zákonná soudkyně u Vrchního soudu v Praze, kdy lze očekávat rozhodnutí o námitce podjatosti z důvodu svolání schůze věřitelů. Podáním ze dne [datum] se vyjádřil dlužník k opakovaným návrhům žalobce b) na delegaci vhodnou a dával podnět k nepřihlížení k těmto návrhům z důvodů obstrukční povahy. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Vrchní soud v Praze, že zákonná soudkyně není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci. Vrchní soud v Praze usnesením ze dne [datum] zrušil usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] týkající se zrušení usnesení schůze věřitelů o neschválení znaleckého posudku.

14. Podáním ze dne [datum] doplnil předseda věřitelského výboru návrh na svolání schůze věřitelů. Usnesením ze dne [datum] byla svolána schůze věřitelů k projednání reorganizačního plánu na den [datum]. Žalobce b) se vyjadřoval ke svolání schůze věřitelů podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce vyzván k předložení zde uvedených podkladů. Správce konkurzní podstaty se vyjadřoval k závazné nabídce žalobce a) podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) zaslání příloh k přihlášeným pohledávkám věřitele č. [hodnota] a 41. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve výroku I. potvrzeno a ve výroku II. bylo odvolání odmítnuto. Usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] byla ústavní stížnost žalobce odmítnuta. Dlužník se vyjádřil k přípisu žalobce b) dne [datum] se současným upozorněním na obstrukci věřitelů – žalobce a), žalobce b). K podání žalobce a) ze dne [datum] se vyjádřil věřitel č. [tel. číslo]Temperatior dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil k požadavku žalobce a) na doložení příloh k přihláškám věřitelů č. [hodnota] a 41 podáním ze dne [datum]. Dále se insolvenční správce vyjádřil k podání žalobce b) ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Městský soud v Praze tak, že návrh věřitele č. [hodnota] [Anonymizováno] /žalobce b)/ na svolání schůze věřitelů za účelem rozhodnutí věřitelů o určení nového znalce odmítl. Podáním ze dne [datum] učinil žalobce a) repliku na sdělení insolvenčního správce ohledně žádosti o kalkulaci míry uspokojení věřitelů v řízení. Podáním ze dne [datum] žádal věřitel – Finanční úřad [Anonymizováno] [Anonymizováno] změnu návrhu reorganizačního plánu. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud dlužníka, aby se k tomuto návrhu vyjádřil. Podáním ze dne [datum] předkládal žalobce a) Městskému soudu v Praze rozhodnutí prokazující obstrukční a zneužívající jednání dlužníka. Na to insolvenční správce reagoval podáním ze dne [datum]. Žalobce a) pak doplnil svou argumentaci k nepoctivému záměru dlužníka podáním ze dne [datum]. Na to reagoval správce insolvenční podstaty přípisem ze dne [datum]. Dlužník se vyjádřil k návrhu Finančního úřadu [Anonymizováno] na změnu reorganizačního plánu podáním ze dne [datum]. Žalobce a) se vyjadřoval k vyjádření věřitele [Anonymizováno] podáním došlým soudu dne [datum]. Insolvenční správce se vyjadřoval ke změně reorganizačního plánu a návrhu věřitele – Finančního úřadu podáním ze dne [datum]. Žalobce a) doplňoval svou argumentaci týkající se nepoctivého záměru dlužníka podáním ze dne [datum]. Věřitel č. [tel. číslo]společnost [právnická osoba]. se vyjadřoval k některým krokům a praktikám žalobce a) podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal věřitel – Finanční úřad přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů svolané na den 11. a [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhoval žalobce a) zákaz výkonu hlasovacích práv na schůzi věřitelů týkající se věřitelů zde uvedených. Podáním ze dne [datum] navrhoval žalobce a) přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů a podáním ze dne [datum] pak žalobce b). Podáním ze dne [datum] upozorňoval žalobce a) (předseda představenstva [právnická osoba]) na nesplnění podmínek pro schválení reorganizačního plánu. Podáním ze dne [datum] žádal věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] [Anonymizováno]. návrh na přiznání hlasovacích práv. Podáním ze dne [datum] dával [Anonymizováno]. – předseda představenstva [právnická osoba] nabídku na koupi závodu dlužníka. Dne [datum] podal dlužník návrh na zákaz hlasování věřiteli a) na schůzi věřitelů. Obdobný návrh pak podal věřitel č. [tel. číslo]společnost [jméno FO] [Anonymizováno] dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] tento věřitel předkládal soudu podklady k tvrzení, že žalobce a) a s ním spříznění věřitelé sledují v insolvenčním řízení nepoctivý záměr. Dne [datum] podal žalobce b) námitky proti schválení reorganizačního plánu. Věřitel [právnická osoba]. se vyjadřoval k podání žalobce a) ze dne [datum] a ze dne [datum] podáním ze dne [datum]. Žalobce a) se vyjadřoval k návrhu na zákaz výkonu hlasovacích práv podáním ze dne [datum] a žalobce b) podáním z téhož data. Insolvenční správce reagoval na dopis žalobce ze dne [datum] podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se dlužník vyjadřoval k návrhu Finančního úřadu [Anonymizováno] [Anonymizováno] na přiznání hlasovacích práv. K danému se vyjadřoval i insolvenční správce podáním z téhož data. Insolvenční správce se k předloženým nabídkám vyjadřoval podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konala schůze věřitelů. Usnesením vyhlášeným při této schůzi bylo rozhodnuto, že soud rozhodne o reorganizačním plánu dlužníka usnesením zveřejněným v insolvenčním rejstříku.

15. Žalobce a) se vyjadřoval k falšování seznamu dlužníkem stran tvrzení přednesených na schůzi věřitelů dne [datum], konkrétně podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žalobce a) prostřednictvím [právnická osoba], předsedy představenstva doplnil argumentaci k nepoctivému záměru dlužníka. Dlužník se k tomuto vyjádřil podáním ze dne [datum] se současným návrhem na vydání usnesení o schválení reorganizačního plánu. Podáním ze dne [datum] požádal dlužník o schválení reorganizačního plánu. Přípisem ze dne [datum] soud sděloval, že zákonná soudkyně je od [datum] v pracovní neschopnosti. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl reorganizační plán předložený dlužníkem zamítnut. Současně byl na dlužníka prohlášen konkurz. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o schválení hotových výdajů. Dne [datum] dal žalobce a) podnět ke zproštění funkce stávajícího insolvenčního správce a jmenování nového insolvenčního správce. Proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podal věřitelský výbor dlužníka odvolání. Dne [datum] podal žalobce a) a žalobce b) návrh na svolání schůze věřitelů. Proti usnesení o zamítnutí reorganizačního plánu podal dlužník odvolání podáním došlým soudu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] vznesl věřitel [Anonymizováno] [Anonymizováno]. námitku podjatosti rozhodující soudkyně. Podáním došlým soudu dne [datum] podal věřitel společnost [jméno FO] [Anonymizováno] odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] navrhl žalobce a) jmenování znalce a současně dal návrh na nařízení předběžného opatření. Insolvenční správce dlužníka se vyjádřil k podnětu jeho zproštění podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] doplnil své odvolání věřitel – [Anonymizováno], [právnická osoba] [právnická osoba]. Insolvenční správce se vyjádřil k návrhu žalobce a) na jmenování znalce a na nařízení předběžného opatření podáním ze dne [datum] a věřitel č. [tel. číslo]společnost [právnická osoba]. podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl věřiteli č. [hodnota] vrácen přeplatek na soudním poplatku za odvolání, obdobně pak věřiteli č. [hodnota]. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce vyzván, aby se vyjádřil k podání žalobce a) ze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil podáním ze dne [datum] a rovněž tak k odvolání proti usnesení o zamítnutí reorganizačního plánu a prohlášení konkurzu na dlužníka. Věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]. se vyjádřil k podání žalobce ze dne [datum] svým podáním ze dne [datum]. Věřitel č. [tel. číslo]společnost [jméno FO] [Anonymizováno]. se vyjádřila k návrhu žalobce a) na nařízení předběžného opatření podáním ze dne [datum]. Žalobce a) se vyjádřil k odvolání dlužníka podáním ze dne [datum]. Věřitel [právnická osoba] se ve věci vyjádřil podáním došlým soudu dne [datum]. Správce konkurzní podstaty požádal soud o doložení přílohy podání věřitele [jméno FO] podáním ze dne [datum]. Dne [datum] podal insolvenční správce zprávu o své činnosti. Podáním ze dne [datum] se žalobce a) vyjádřil k odvolání věřitelů proti zamítavému rozhodnutí o reorganizačním plánu dlužníka. Věřitel [jméno FO] [Anonymizováno]. se vyjádřil k vyjádření věřitele [jméno FO] podáním ze dne [datum]. Vrchní státní zastupitelství se vyjádřilo k odvolání do usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podáním ze dne [datum]. Žalobce a) doplnil své vyjádření podáním ze dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce a) repliku k vyjádření insolvenčního správce. Podáním ze dne [datum] se k vyjádření věřitele [jméno FO] a žalobce a) vyjádřil věřitel [právnická osoba]. Žalobce se dále ve věci vyjádřil podáním ze dne [datum] a následně dne [datum] zaslal repliku k vyjádření věřitele [jméno FO] del sur. Dlužník dne [datum] podal repliku k vyjádření věřitele [jméno FO]. Společnost [jméno FO] [Anonymizováno] podáním ze dne [datum] vyjádřila k podání žalobce a). Žalobce se následně vyjádřil k podání věřitele [právnická osoba]. dne [datum] a insolvenční správce se vyjádřil k vyjádření věřitele [jméno FO] podáním ze dne [datum]. Žalobce a) se vyjádřil podáním ze dne [datum] k podání věřitele [právnická osoba]. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník o urychlené rozhodnutí o odvolání proti usnesení o reorganizační plánu dlužníka. Dlužník se vyjádřil k podáním žalobce a) dne [datum]. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo rozhodnuto o tom, že soudkyně [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci a současně bylo usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] zrušeno a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení. Podáním ze dne [datum] sděloval dlužník soudu informace stran obstrukčního jednání žalobce a). Žalobce a) se k zrušujícímu rozhodnutí vyjádřil podáním ze dne [datum].

16. Dne [datum] podal dlužník návrh na schválení reorganizačního plánu v návaznosti na zrušující usnesení Vrchním soudem v Praze ze dne [datum]. Insolvenční správce se k procesním návrhům žalobce a) v návaznosti na zrušení účinku prohlášení konkurzu vyjádřil podáním ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl návrh žalobce a) ze dne [datum] na nařízení předběžného opatření odmítnut. Současně byl zamítnut návrh žalobce a) na jmenování znalce. Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] schválil reorganizační plán dlužníka. Žalobce a) se dále vyjádřil podáním ze dne [datum] se současným návrhem na nařízení předběžného opatření. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl návrh žalobce a) na vydání předběžného opatření zamítnut. Podáním ze dne [datum] insolvenční správce vysvětloval odměnu insolvenčního správce, a to [Jméno advokáta] /právní zástupce žalobce a) a b)/. Proti usnesení o schválení reorganizačního plánu dlužníka ze dne [datum] podal žalobce a) dne [datum] odvolání. Rovněž proti tomuto usnesení podal odvolání věřitel [Anonymizováno] a věřitel [jméno FO] [Anonymizováno]. Proti předmětnému usnesení podal odvolání i žalobce b). Podáním ze dne [datum] žádali žalobce a) a žalobce b) svolání schůze věřitelů. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze s odvoláním dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] svolal soud schůzi věřitelů na den [datum]. Dne [datum] se vyjadřoval žalobce a) k věřitelství společnosti [jméno FO] del sur a.s. Žalobce a) doplnil své odvolání podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] doplnil insolvenční správce svou žádost o schválení výše hotových výdajů insolvenčního správce podle výzvy soudu. Podáním došlým soudu dne [datum] vznesl žalobce a) námitku podjatosti předsedy senátu [tituly před jménem] [jméno FO] a členů senátu [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (senát Vrchního soudu v Praze). Věc byla předložena Nejvyššímu soudu se vznesenou námitkou podjatosti dne [datum]. Žalobce a) doplnil svou námitku podjatosti podáním ze dne [datum]. Dále se žalobce a) vyjádřil podáním ze dne [datum] – replika k vyjádření věřitele [jméno FO] [Anonymizováno]. Dne [datum] navrhl věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba] přiznání hlasovacích práv a dále podáním ze dne [datum] žádal tento věřitel zákaz hlasovat věřiteli č. [hodnota] [jméno FO] [Anonymizováno]. Věřitel [právnická osoba] požádal o přiznání hlasovacích práv podáním ze dne [datum]. Věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] Ltd. podáním ze dne [datum], žalobce a) podáním ze dne [datum] a žalobce b) podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) o zákaz hlasování věřitelům zde uvedeným. Věřitel [právnická osoba] doplnil své odvolání proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] podáním ze dne [datum]. Dalším podáním ze dne [datum] žádal dlužník o zákaz hlasování zde vyjmenovaným věřitelům. Podobně pak věřitel [jméno FO] del sur a.s. podáním ze dne [datum] a věřitel [právnická osoba]. podáním ze dne [datum]. Přípisem ze dne [datum] sděloval žalobce a) skutečnosti týkající se podvodného jednání představenstva dlužníka stran reorganizace, a to Městskému soudu v Praze a Vrchnímu soud v Praze. Věřitelé se vyjadřovali k návrhu ostatních věřitelů na zákaz výkonu hlasovacích práv; insolvenční správce pak podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konala schůze věřitelů u Městského soudu v Praze. Podáním ze dne [datum] uplatnil věřitel [jméno FO] [Anonymizováno] vůči žalobci a) a žalobci b) nárok na náhradu škody. Také své náklady v souvislosti s účastí na schůzi věřitelů dne [datum] vyčíslil věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]., věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]., věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]. a věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]. Podáním ze dne [datum] se žalobce a) odvolal proti některým usnesením přijatým na schůzi věřitelů konaným dne [datum]. Téhož data se proti daným usnesením odvolal i žalobce b). Podáním ze dne [datum] reagoval žalobce a) na výzvu soudu ze dne [právnická osoba].2020 o předložení originálu zápisu o rozhodnutí jediného akcionáře při výkonu působnosti valné hromady korporace [právnická osoba]. ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl dlužník vyzván, aby se vyjádřil k odvolání žalobce a) a žalobce b). Žalobce a) doplnil své odvolání podáním ze dne [datum]. Žalobce a) a žalobce b) se vyjádřili k požadované náhradě nákladů některých věřitelů v souvislosti s konanou schůzí dne [datum] podáním ze dne [datum]. Věřitel [jméno FO] [Anonymizováno] se vyjádřil proti usnesením vydaným při schůzi věřitelů dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že soudkyně Vrchního soudu v Praze [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] nejsou vyloučeny z projednání a rozhodnutí předmětné věci, naopak soudce Vrchního soudu v Praze [tituly před jménem] [jméno FO] je vyloučen z projednání a rozhodnutí dané věci.

17. K odvolání věřitelů žalobce a) a žalobce ) proti usnesení přijatém při schůzi dne [datum] se vyjádřil insolvenční správce podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) o nařízení jednání a současně shrnoval odvolací důvody. Věc byla předložena dne [datum] předsedovi Vrchního soudu v Praze s ohledem na rozhodnutí Nejvyššího soudu o vyloučení předsedy senátu z projednání a rozhodnutí věci. Dlužník se vyjádřil k usnesení o schválení reorganizačního plánu podáním ze dne [datum]. Věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]. se vyjádřil k odvolání proti usnesení o schválení reorganizačního plánu podáním ze dne [datum]. Vrchní státní zastupitelství se vyjádřilo podáním ze dne [datum]. Současně se ve věci vyjádřil i věřitel [jméno FO] del sur a.s. podáním ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal věřitel [právnická osoba]. o urychlené rozhodnutí o potvrzení usnesení o schválení reorganizačního plánu. Žalobce a) doplnil své odvolání dne [datum] a současně žádal o nařízení ústního jednání. Dlužník se vyjádřil k vyjádření Vrchního státního zastupitelství podáním ze dne [datum] a věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]. podáním ze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil k podání Vrchního státního zastupitelství v Praze přípisem ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) žalobce b) o uložení pokynu insolvenčnímu správci, aby podal vysvětlení ve zde uvedených záležitostech. Žalobce a) rozšířil své odvolání podáním ze dne [datum]. Věřitel [právnická osoba]. se vyjádřil k postupu žalobce a) v rámci insolvenčního řízení podáním ze dne [datum]. Věc byla předložena s odvoláním Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil k návrhu žalobce a), žalobce b) na uložení povinnosti podáním ze dne [datum]. Věřitel [právnická osoba]. se podáním ze dne [datum] vyjadřoval k další námitce podjatosti vznesené žalobcem a) (celkem čtvrtá námitka podjatosti proti soudkyni Městského soudu v Praze [tituly před jménem] [jméno FO]). Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo odvolání žalobce a) v rozsahu, v němž směřovalo proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] stran nepřiznání práva na schůzi věřitelů konaného téhož dne v rozsahu pohledávky č. [hodnota] ve výši [částka] odmítnuto.

18. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum], kterým bylo zakázáno věřitelům žalobci a) a žalobci b) hlasovat na schůzi věřitelů konaném dne [datum] bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] bylo rozhodnuto tak, že soudkyně Městského soudu v Praze [tituly před jménem] [jméno FO] není vyloučena z projednání a rozhodnutí věci a usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] pod bodem I. a II. bylo potvrzeno a odvolání proti výroku III. a IV. bylo odmítnuto. Dne [datum] k předmětnému usnesení Vrchního soudu v Praze bylo vydáno opravné usnesení. Proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] podal žalobce a) dovolání. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce a dlužník vyzváni, aby se k dovolání vyjádřili. Věřitelský výbor se vyjádřil k dovolání žalobce a) a mimo jiné i k návrhu na odklad účinnosti a návrhu na nařízení předběžného opatření obsažených v tomto dovolání podáním ze dne [datum]. Dlužník se vyjádřil k návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu a k nařízení předběžného opatření podáním ze dne [datum]. Městský soud v Praze usnesením ze dne [datum] uložil žalobci a), aby ve lhůtě 30 dnů podal u Městského soudu v Praze proti insolvenčnímu správci žalobu o určení pořadí pohledávky ve výši [částka]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Městský soud v Praze o návrzích věřitelů č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota], č. [hodnota] až č. [hodnota] a č. [hodnota] na přiznání vzniklých nákladů v souvislosti s jejich účastí na schůzi věřitelů dne [datum] tak, že je zamítnul. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že zákonná soudkyně končí ve funkci soudce ke dni [datum], tudíž s ohledem na čerpání dovolené bude věc již rozhodována novým soudcem a to včetně rozhodnutí o odvolání schůze věřitelů a o odvolání věřitelského výboru. Insolvenční správce se vyjádřil k návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu a nařízení předběžného opatření podáním ze dne [datum]. Dlužník se vyjádřil k dovolání žalobce a) podáním ze dne [datum]. Insolvenční správce se vyjádřil k dovolání žalobce a) podáním ze dne [datum]. Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že k projednání a rozhodnutí návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu a na nařízení předběžného opatření jsou v prvním stupni příslušné krajské soudy. Současně rozhodl o postoupení věci Městskému soudu v Praze po právní věci daného usnesení.

19. Dne [datum] podal žalobce a) návrh na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce a dlužník vyzváni, aby se k tomuto návrhu vyjádřili. Insolvenční správce se vyjádřil podáním ze dne [datum] a dlužník podáním ze dne [datum]. Městskému soudu v [adresa] soudem v Praze dne [datum] postoupeno dovolání věřitele [právnická osoba] proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] s návrhem na odklad účinnosti reorganizačního plánu a nařízení předběžného opatření. Věřitel [právnická osoba] podáním ze dne [datum] urgoval rozhodnutí o návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu a nařízení předběžného opatření. Žalobce b) podal proti usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] dne [datum] dovolání. Usnesením ze dne [datum] byl návrh věřitele č. [hodnota] [právnická osoba] a.s. na odklad účinnosti pravomocně schváleného reorganizačního zamítnut a současně byl zamítnut i návrh tohoto věřitele na nařízení předběžného opatření. Podáním ze dne [datum] podal věřitel [jméno FO] [Anonymizováno]. návrh na odklad účinnosti reorganizačního plánu a na nařízení předběžného opatření. Podáním ze dne [datum] doplnil věřitel [právnická osoba] své dovolání. Usnesením ze dne [datum] byl věřitel č. [tel. číslo], tj. žalobce b) a věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba] vyzváni k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Dlužník se vyjádřil k návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu podáním ze dne [datum]. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne [datum] byl návrh věřitele č. [hodnota] [jméno FO] [Anonymizováno]. na odklad účinnosti schváleného reorganizačního plánu a na nařízení předběžného opatření zamítnut. Proti tomuto usnesení podal věřitel [právnická osoba] odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] [Anonymizováno]. vyzván k zaplacení soudního poplatku za dovolání. Usnesením ze dne [datum] byl věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba] vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozhodnutí o návrhu na předběžné opatření. Podáním došlým soudu dne [datum] se věřitel [jméno FO] [Anonymizováno]. odvolal proti zamítavému návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu a proti zamítnutí nařízení předběžného opatření. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o zveřejnění zprávy v insolvenčním rejstříku. Usnesením ze dne [datum] byl věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] [Anonymizováno]. vyzván k zaplacení soudního poplatku za odvolání proti rozhodnutí o návrhu na vydání předběžného opatření. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze s podanými odvoláními dne [datum]. Vrchní soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne [datum] napadené usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] potvrdil. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v Praze usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] potvrdil.

20. Věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] [Anonymizováno] a.s. a insolvenční správce se vyjádřili k podaným dovoláním podáním ze dne [datum] a ze dne [datum]. Podáním ze dne [datum] se vyjádřil věřitel č. [tel. číslo][jméno FO] del [jméno FO] a.s. k obstrukčnímu jednání a rovněž soud informoval o odmítnutí ústavní stížnosti věřitele [jméno FO] Ltd. Žalobce a) podal repliku k vyjádření insolvenčního správce a dlužníka a věřitele [jméno FO] [Anonymizováno].[Anonymizováno]. dne [datum]. Věřitel [jméno FO] [Anonymizováno]. se dále vyjádřil dne [datum]. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce zveřejnění zprávy v insolvenčním rejstříku. Věřitel [právnická osoba] se k podaným dovoláním vyjádřil podáním ze dne [datum]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že s ohledem na pandemickou situaci způsobenou virem Covid 19 a na doporučení Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] a opatření předsedkyně Městského soudu v Praze nemohla být v druhé polovině roku 2020 doposud svolána schůze věřitelů. Usnesením ze dne [datum] byla svolána schůze věřitelů na den [datum]. Následně se ve spise nacházejí další vyjádření věřitelů k podaným dovoláním. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník o nepřiznání hlasovacích práv věřitelů zde uvedených. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce b) o přiznání hlasovacího práva na schůzi věřitelů dne [datum]. Návrhem ze dne [datum] žádal věřitel č. [tel. číslo][právnická osoba]. o vyslovení zákazu hlasovacích práv některých věřitelů. Žalobce a) navrhoval zákaz výkonu hlasovacích práv na schůzi věřitelů podáním ze dne [datum]. Insolvenční správce se k daným návrhům na přiznání hlasovacích práv a k návrhům na zákaz hlasování vyjádřil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konala schůze věřitelů. Při této schůzi bylo soudem vydáno rozhodnutí o nepřiznání žalobci a) hlasovat na schůzi věřitelů v rozsahu popřených pohledávek [částka] a věřiteli b) v rozsahu popřených pohledávek ve výši [částka]. Podáním ze dne [datum] vyčíslil věřitel [jméno FO] [Anonymizováno]. a věřitel [právnická osoba]. vzniklé náklady v souvislosti se schůzí věřitelů dne [datum] a dne [datum]. Dále své náklady vyčíslil věřitel [tituly před jménem] [jméno FO] podáním ze dne [datum], věřitel [právnická osoba]. podáním ze dne [datum], věřitel [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce a) a žalobce b) vyzván, aby se vyjádřil k uvedeným návrhům věřitelů na přiznání nákladů řízení. Na to žalobce a) reagoval podáním ze dne [datum] a rovněž i žalobce b). Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o odmítnutí přihlášky věřitele č. [hodnota]. Podáním ze dne [datum] žádal dlužník o rozhodnutí o podaných dovoláních. Usnesením ze dne [datum] byl insolvenční správce vyzván k odstranění vad přihlášky věřitele č. [hodnota]. Z úředního zápisu ze dne [datum] se podává, že přihláška věřitele č. [hodnota] nebyla ve stanovené lhůtě doplněna. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o zveřejnění zprávy v insolvenčním rejstříku. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce souhlas insolvenčního soudu s vynětím majetku (specifikovaného v tomto podání) z majetkové podstaty dlužníka. K tomuto dal insolvenční soud usnesením ze dne [datum] souhlas. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o prodloužení lhůty k předložení aktualizovaného soupisu majetkové podstaty. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne [datum] bylo dovolání věřitelů – žalobce a), žalobce b), společnosti [právnická osoba] a společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. zamítnuto. Podáním ze dne [datum] žádal insolvenční správce o zveřejnění zprávy v insolvenčním rejstříku. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Městský soud v Praze o návrzích věřitelů na přiznání náhrady nákladů v souvislosti s konáním schůze věřitelů dne [datum] a dne [datum] tak, že tyto návrhy zamítl. Usnesením ze dne [datum] vzal soud na vědomí splnění podstatných částí reorganizačního plánu dlužníka ze dne [datum], schváleného usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum]. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Podáním ze dne [datum] rozeslal správce konkurzní podstaty soudu vyúčtování odměny a hotových výdajů. Usnesením ze dne [datum] byla soudem schválena odměna insolvenčního správce. Dále se z obsahu spisu podává, že ústavní stížnost žalobce a) byla usnesením Ústavního soudu ze dne [datum] odmítnuta, obdobně tak ústavní stížnost společnosti [jméno FO] [Anonymizováno]. na základě usnesení Ústavního soudu ze dne [datum].

21. Z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] se podává, že Městský soud v Praze, pokud se jednalo o jeho usnesení ze dne [datum] nedostál povinnosti stanovené v občanském soudním řádu stran přezkoumatelnosti a jasnosti vydaného rozhodnutí a Ústavní soud uvedené rozhodnutí hodnotil jako nepřezkoumatelné. Z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum] (konkrétně odst. 23 a 24) se podává, že Městský soud v Praze opětovně nerespektoval závazný právní názor Ústavního soudu, neboť jeho usnesení ze dne [datum] je opětovně nepřezkoumatelné.

22. Dále soud provedl dokazování spisem Městského soudu v Praze sp. zn. [incidenční spisová značka]. Z tohoto spisu se podává, že žalobce b) podal k Městskému soudu v Praze dne [datum] návrh na určení pravosti a výše pohledávek vůči dlužníku a vůči insolvenčnímu správci, týkající se pohledávky ve výši [částka], pohledávky ve výši [částka] a pohledávky [částka]. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce b) soud o nařízení jednání. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce b) vyzván k zaplacení soudního poplatku za návrh. Podáním ze dne [datum] podal žalobce b) návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Podáním došlým soudu dne [datum] žádal žalobce b) o nařízení jednání na dřívější termín. Na to bylo odpovězeno přípisem ze dne [datum] s tím, že dosavadní soudkyně končí ve funkci a není zřejmé, zda na její místo přijde nový soudce, popř. kdo bude na jejím místě věc projednávat. Do data nařízeného jednání se pak ve věci nachází vyjádření žalovaných a replika žalobce b). Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém byl návrh na spojení věci s řízením vedeným pod sp. zn. [incidenční spisová značka] a sp. zn. [incidenční spisová značka] zamítnut. Dále bylo žalobci b) dáno poučení podle ustanovení § 118 odst. 3 o.s.ř. a bylo provedeno dokazování listinami. Jednání za účelem splnění výzvy ze strany žalobce b) bylo odročeno na den [datum]. Žalobce b) doplnil tvrzení a důkazy podáním došlým soudu dne [datum]. Podáním ze dne [datum] požádal dlužník (žalovaný 2) o odročení jednání z důvodu kolize jeho právního zástupce. Toto jednání bylo odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [incidenční spisová značka] a poté jednání nařízené na den [datum] bylo zrušeno. Proti usnesení o přerušení řízení podal žalobce b) odvolání dne [datum]. Věc byla předložena s odvoláním Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] napadené usnesení ve výroku II. změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Žalobce b) se vyjádřil k dalším důvodům popření podáním ze dne [datum]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, kdy opět proběhlo dokazování listinnými důkazy a jednání bylo odročeno za účelem doplnění skutkových tvrzení ze strany žalobce b) a předložení znaleckého posudku na den [datum]. Žalobce b) doplnil svá skutková tvrzení podáním došlým soudu dne [datum]; současně zaslal soudu znalecký posudek. Insolvenční správce se ke znaleckému posudku vyjádřil podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování znaleckým posudkem a jednání bylo za účelem pokusu o smírné řešení věci a za účelem výslechu zástupce znaleckého ústavu popř. doplnění znaleckého posudku odročeno na den [datum]. Dne [datum] žalobce sděloval soudu výsledky mimosoudního jednání. Dlužník pak podáním ze dne [datum] /resp. žalovaný 2)/. Při ústním jednání konaném dne [datum] byl vyslechnut zástupce znaleckého ústavu a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že na místě žalovaného – správce konkurzní podstaty bude pokračováno se společností [právnická osoba]. Tento žalovaný se vyjádřil k podjatosti znalce podáním ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem splnění procesní výzvy uložené žalovanému při ústním jednání. Žalovaný se vyjádřil k aktivní legitimaci žalobce z hlediska kyperského práva podáním došlým soudu dne [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem závěrečných návrhů na den [datum]. Při tomto ústním jednání byly předneseny závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. Při tomto jednání došlo k vyhlášení rozhodnutí ve věci samé, kterým bylo určeno, že dílčí pohledávka žalobce b) ve výši [částka] je po právu a dílčí pohledávka ve výši [částka], dílčí pohledávka ve výši [částka] a dílčí pohledávka ve výši [částka] se zamítá. Současně bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce b) zaplatit žalovanému náklady řízení. Proti tomuto rozsudku podal žalobce b) odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobce b) vyzván k zaplacení soudního poplatku. Žalovaný se vyjádřil k odvolání podáním ze dne [datum] a dne [datum] byla věc předložena Vrchnímu soudu v Praze jako soudu odvolacímu. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a II. potvrzen a současně bylo rozhodnuto o povinnosti žalobce nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení. Právní moc rozhodnutí nastala dne [datum].

23. Naposledy soud provedl dokazování spisem Městského soudu v Praze sp.zn. [incidenční spisová značka] a výpisem z info soud pro toto řízení. Z tohoto spisu se podává, že žalobce a) podal k Městskému soudu v Praze žalobu na určení pravosti a výše pořadí popřených pohledávek dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu – nařízení jednání. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Tento usnesením ze dne [datum] návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu zamítl. Dne [datum] vyzval žalobce soud k nařízení ústního jednání. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalobce k zaplacení soudní poplatku. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhl žalobce a) určení lhůty k provedení procesního úkonu – příprava jednání. Přípisem ze dne [datum] žalobce a) soudu sděloval, že soudní poplatek za návrh byl již zaplacen. Usnesením ze dne [datum] bylo usnesení ze dne [datum] (o povinnosti uhradit soudní poplatek) zrušeno. Usnesením ze dne [datum] vyzval soud žalovaného k vyjádření ve věci samé. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Podáním ze dne [datum] požádal žalobce a) o nařízení jednání na bližší termín. Této žádosti nebylo ze strany soudkyně vyhověno, jak vyplývá z přípisu ze dne [datum]. Dne [datum] podal žalobce a) návrh na spojení incidenčních sporů vedených u Městského soudu v Praze, které v podání označil. Dne [datum] oznámil vstup do řízení vedlejší účastník společnost [jméno FO] [Anonymizováno] Z tohoto důvodu bylo jednání nařízené na den [datum] odročeno na den [datum], jak vyplývá z úředního záznamu ze dne [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém si účastníci řízení sdělili svá procesní stanoviska a jednání bylo odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo řízení stran určení pravosti výše pohledávky přihlášené přihláškou č. [Anonymizováno] 1 v insolvenčním řízení vedeném Městským soudem v Praze pod sp. zn. [Anonymizováno] [insolvenční spisová značka] vyloučeno k samostatnému řízení. Současně bylo řízení stran určení pravosti a výše pohledávek přihlášené přihláškou č. [Anonymizováno] v témže insolvenčním řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u téhož soudu pod sp. zn. [incidenční spisová značka]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízené ústní jednání zrušeno. Podáním ze dne [datum] žádal žalobce a) o nařízení ústního jednání. Proti usnesení ze dne [datum] (výrok II. o přerušení řízení) podal žalobce a) odvolání dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byl žalobci a) vrácen soudní poplatek za odvolání. Dne [datum] vydal soud k usnesení ze dne [datum] opravné usnesení. Podáním ze dne [datum] urgoval žalobce a) předložení věci Vrchnímu soudu s odvoláním. Věc byla předložena Vrchnímu soudu v Praze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] Vrchní soud v Praze jako soud odvolací napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Věc byla vrácena Městskému soudu v Praze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] byla věc [incidenční spisová značka] spojena s věcí vedenou u téhož soudu pod sp. zn. [incidenční spisová značka] a nadále vedena pod sp. zn. [incidenční spisová značka]. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Podáním ze dne [datum] požádal žalobce a) o odročení jednání z důvodu onemocnění (Covid 19) právního zástupce žalobce. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den [datum]. Při tomto ústním jednání bylo provedeno dokazování listinami a žalobce a) byl podle § 118a odst. 3 o.s.ř. vyzván k označení důkazů k prokázání tvrzené skutečnosti. Jednání bylo odročeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při kterém bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den [datum]. Jednání nařízené na den [datum] bylo ze zdravotních důvodu na straně soudce odročeno. Pokynem soudce ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. Při tomto ústním jednání bylo provedeno další dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem pokračování v dokazování. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo za účelem dokončení dokazování popř. přednesu závěrečných návrhů odročeno na den [datum]. Usnesením ze dne [datum] bylo rozhodnuto, že na místo původního žalovaného bude pokračováno se společností [právnická osoba]. Jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum] z důvodu dovolené soudce. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem dalšího dokazování na den [datum]. Při jednání konaném dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami, předneseny závěrečné návrhy a jednání bylo odročeno na účelem vyhlášení rozsudku na den [datum]. Vyhlášení rozsudku bylo odročeno z důvodu doplnění dokazování exekučním spisem. Následně pokynem soudce ze dne [datum] byl važadován exekuční spis u Okresního soudu v [adresa]. K tomu Okresní soud v [adresa] soudu sdělil, že nelze spis zapůjčit z důvodu rozhodování o návrhu na zastavení exekuce. Z tohoto důvodu, tj. za účelem vyčkání daného rozhodnutí bylo jednání, které bylo odročeno na den [datum] následně odročeno na den [datum]. Dne [datum] se konalo ústní jednání, při němž bylo pokračováno v dokazování listinami a jednání bylo za účelem pokračování v dokazování dotazem na soudního exekutora stran specifikace vymoženého plnění a za účelem rozhodnutí o návrhu na přerušení řízení odročeno na den [datum]. Dne [datum] činil soud dotaz na soudního exekutora stran konkrétního příslušenství na jaké pohledávky žalobce a) jakožto oprávněného bylo plněno povinným [jméno FO] a k jakému dni. Na to bylo exekutorem reagováno podáním ze dne [datum]. Další ústní jednání bylo nařízeno na den [datum]. Dne [datum] bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den [datum] za účelem zaslání spisu Ministerstvu spravedlnosti a zvážení, zda budou provedeny další důkazy ze spisu Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [Anonymizováno] 2165/2016. Dne [datum] bylo pokračováno v dokazování a jednání bylo odročeno za účelem vyčkání výsledků jednání odvolacího soudu – Krajský soud v [Anonymizováno] sp. zn. [Anonymizováno] Co 138/2023 na den [datum]. Jednání nařízené na den [datum] bylo odročeno na den [datum] z důvodu vyčkání písemného vyhotovení usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], sp. zn. [Anonymizováno] Co 138/2023. Podáním ze dne [datum] bylo vedlejším účastníkem požádáno o odročení jednání z důvodu kolize jednání jeho právního zástupce. Z tohoto důvodu bylo jednání odročeno na den [datum]. Další ústní jednání bylo nařízeno na den [datum], přičemž toto bylo pokynem soudce ze dne [datum] zrušeno. Následně se konalo ústní jednání dne [datum], přičemž toto bylo odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí ve věci samé. Rozsudek ve věci samé byl vydán dne [datum] a vypraven dne [datum].

24. Podle § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 13 odst. 1 zák. stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 31a odst. 1 zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

25. Na základě provedeného dokazování a s odkazem na shora citovaná zákonná ustanovení, judikaturu Nejvyššího soudu ČR, judikaturu ESLP a stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010 soud posoudil věc po právní stránce následovně: zákonná úprava zakotvuje odpovědnost státu za škodu, způsobenou nesprávným úředním postupem, spočívající v tom, že nebylo rozhodnuto v přiměřené lhůtě. Úprava postihuje případy, kdy poškození jsou vystaveni frustraci z nepřiměřeně dlouhého průběhu řízení. Přiměřenost délky řízení závisí na okolnostech jednotlivých případů. Rozhodující je přitom celková délka řízení, za kterou je náhrada poskytována. Nejedná se o odškodňování poškozeného za jednotlivý průtah v řízení (viz stanovisko Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 4. 2011, Cpjn 206/2010). V tomto smyslu Nejvyšší soud ve svém usnesení ze dne 19. 12. 2012, sp. zn. 30Cdo 1355/2012 také dovodil, že jednotlivé průtahy v řízení (například nečinnost soudu I. stupně způsobena připojením jiného spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem apod.), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení, jako celek odpovídá dobou svého trvání, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat. Není proto myslitelné stanovit nějakou abstraktní lhůtu, kterou by bylo možné pokládat za přiměřenou dobu řízení, ale je třeba vždy přihlédnout ke konkrétním okolnostem individuálního případu. Proto již pro posuzování přiměřenosti délky řízení (tedy nejenom při určení výše zadostiučinění), je třeba vycházet z kritérií stanovených v ustanovení § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. Za porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem ve smyslu výše citovaného ustanovení § 13 zákona, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti, či dokonce záměrným působením ze strany účastníků, či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudu a jejich institucionálním a organizačním vybavení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 8. 2. 2011, sp. zn. 25Cdo 508/2008).

26. U řízení vedeném u Městského soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [Anonymizováno] soud sděluje, že jeho délku stanovil takto: pro žalobce a) od data [datum], kdy přihlásil do insolvenčního řízení proti dlužníků [právnická osoba]. pohledávku ve výši [částka] a pro žalobce b) od data [datum], kdy do řízení přihlásil pohledávku ve výši [částka], v obou případech pak do data [datum], kdy usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum] ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne [datum] o schválení reorganizačního plánu dlužníka nabylo právní moci, neboť tímto rozhodnutím byla ukončena nejistota žalobců, jakým způsobem bude řešen úpadek dlužníka. Celkem tedy konkurzní řízení trvalo osm let. K jednotlivým kritériím, ke kterým soud podle § 31a odst. 3 zákona přihlíží, uvádí následující:

27. Kritérium postupu orgánů státu v rámci řízení po provedeném dokazování soud zjistil, že v rámci řízení se vyskytl průtah zejména v prvotní fázi řízení, a to od data [datum] do [datum], kdy se věc nacházela s dovoláním proti zamítavému usnesení o insolvenčním návrhu u Nejvyššího soudu. Další pochybení orgánu státu soud shledal v tom, že dvakrát bylo zrušeno Ústavním soudem usnesení soudu I. stupně ze dne [datum] a ze dne [datum] o úpadku dlužníka, kdy Ústavní soud v rámci prvého zrušujícího rozhodnutí konstatoval nepřezkoumatelnost rozhodnutí soudu I. stupně a v druhém zrušujícím rozhodnutí opětovně konstatoval nepřezkoumatelnost rozhodnutí a rovněž to, že soud I. stupně nerespektoval jeho závazný právní názor. V této souvislosti soud připomíná, že pokud je rozhodnutí nižšího soudu zrušeno výlučně z důvodu nepřezkoumatelnosti či nerespektování závazného právního názoru vyššího soudu, jedná se ve smyslu stanoviska Nejvyššího soudu o nesprávný úřední postup (NS Cpjn 206/2010). Stran zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně výlučně z důvodu nepřezkoumatelnosti nebo procesní vady odkazuje soud rovněž na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2016 sp. zn. 30 Cdo 2755/2014 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 11. 2011, sp. zn. 30 Cdo 1916/2010. Tento nesprávný úřední postup nižších soudů se proto částečně podílel na délce podkladového řízení. Jinak soud musí konstatovat, vyjma uvedeného, že činnost orgánu státu v rámci řízení byla plynulá, bez dalších zjevných prodlev či průtahů a jejich postup směřoval ke skončení věci samé.

28. Počet stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela z provedeného dokazování vyšla najevo skutečnost, že se věc nesčetněkrát nacházela u odvolacího soudu s odvoláními věřitelů do různých procesních rozhodnutí (například odvolání do návrhu na vydání předběžného opatření, do rozhodnutí o návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu). Také se věc opakovaně nacházela u nadřízeného soudu se vznesenou námitkou podjatosti a jedenkrát s návrhem na delegaci vhodnou. Ve věci samé tj. o insolvenčním návrhu a rozhodnutím o úpadku a jeho řešením byla věc s odvoláním 4x u odvolacího soudu, s dovoláním 4x u Nejvyššího soudu a 2x u Ústavního soudu s podanou ústavní stížností. Lze proto uzavřít, že věc byla opakovaně řešena na čtyřech stupních soudní soustavy – nalézací soud, odvolací soud, dovolací soud a Ústavní soud. Pokud soud hovoří o tom, že opakovaně byla věc rozhodována na všech stupních soudní soustavy, tak například s odvoláním do usnesení o návrhu týkající se předběžného opatření byla věc cca 9x u odvolacího soudu, s dalšími procesními rozhodnutími cca 8x u odvolacího soudu, s odvoláním do rozhodnutí o návrhu na odklad účinnosti reorganizačního plánu 2x u odvolacího soudu, s námitkou podjatosti soudce prvního stupně 4x u nadřízeného soudu, s námitkou podjatosti odvolacího senátu 1x u nadřízeného soudu, s návrhem na delegaci vhodnou 1x u nadřízeného soudu. Ve vztahu k počtu stupňů soudní soustavy Nejvyšší soud již ve stanovisku uvedl, že je třeba vnímat, že s rostoucím počtem soudních instancí, které se do řešení věci zapojují, přirozeně narůstá délka řízení. Řízení ve více stupních objektivně vyžaduje dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému orgánu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledku přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí. Soud tak má při posuzování tohoto kritéria přistoupit ke snížení zadostiučinění bez ohledu na to, zda byly opravné prostředky podávány důvodně, či nikoliv (srov. např. stanovisko nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3628/2010 a ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 679/2017 nebo usnesení nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3720/2021, proti němuž byla podaná ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 736/2022). Účastníkům řízení proto nelze dávat k tíži využití řádných či mimořádných opravných prostředků, popřípadě využití dalších procesních návrhů k ochraně jejich práv, což se však zákonitě musí promítnout do celkové doby řízení, neboť se orgány státu s nimi musí vypořádat, tedy o nich rozhodnout, což nelze přidávat k tíži ani žalované.

29. Kritérium složitosti věci soud uvedenou věc shledal jako obtížnou, jak po stránce skutkové, tak po stránce právní a rovněž i po stránce procesní. U procesní složitosti soud uvádí, že ve věci byla vydávána opakovaně různá procesní rozhodnutí (jak bylo uvedeno výše), dále soud rozhodoval o návrzích na zákaz výkonu hlasovacích práv, o návrzích na přiznání hlasovacích práv, o návrhu na zproštění insolvenčního správce apod. V insolvenčním řízení byly vypracovány dva znalecké posudky, vydána odborná posouzení, soud se musel vypořádat s návrhem dlužníka na řešení úpadku formou reorganizace a protichůdných stanovisek některých věřitelů a s tím související posouzení zda úpadce reorganizací nesleduje nepoctivý záměr.

30. Kritérium podílu žalobce na délce řízení soud při posouzení tohoto kritéria na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že zejména žalobce a) /potažmo i žalobce b)/, neboť tito měli stejného právního zástupce /žalobci byli zjevně propojeni, jak vyplývá i ze skutečnosti, že žalobce a) postoupil pohledávku za dlužníkem žalobci b)/, se na délce řízení výrazným způsobem podíleli. Žalobci zejména poté, co byl podán návrh dlužníka na schválení reorganizačního plánu, opakovaně podávali námitky podjatosti zákonné soudkyně; všechny námitky podjatosti byly shledány nadřízeným soudem jako nedůvodné, přičemž podané námitky podjatosti byly v podstatě obsahově totožné. Žalobci rovněž podávali nejrůznější procesní návrhy a podání, jejímž cílem bylo, jak vidno z obsahu insolvenčního spisu, zmařit reorganizaci dlužníka. K tomuto, v podstatě procesnímu obstrukčnímu postupu, se žalobci uchýlili poté, co soud započal řešit dlužníkem podaný návrh na reorganizaci. Žalobci svým kontinuálním obstrukčním jednáním a zjevně bezúspěšnými procesními návrhy, kterými v nemalé míře zahlcovali insolvenční řízení se významným, tedy až obstrukčním způsobem podíleli na celkové délce řízení, minimálně od doby řešení úpadku reorganizací. Z obsahu spisu se pak podává, že jediným zájmem žalobců a dalších spřízněných osob např. společnost [jméno FO] [Anonymizováno]., společnost [Anonymizováno] (řízené stejnou skupinou fyzických osob), kdy jejich pohledávky pocházely od věřitele [Anonymizováno], tedy žalobce a), bylo rozdělení pohledávek žalobce a) s cílem prosazovat v insolvenčním řízení zájmy žalobce a) v podobě zmaření reorganizačního plánu dlužníka a jeho splnění, aby byl prohlášen konkurs a žalobce a) došel co nejvyššího uspokojení. Ostatně tohoto si všiml i Ústavní soud, který ve svém usnesení ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 1035/2020, vydaného v rámci posuzovaného řízení, uvedl, že „v případě věřitele [jméno FO] [Anonymizováno]. a s ním personálně propojené společnosti, stran jejich snahy o změnu rozložení přiznaných hlasovacích práv, nelze vyloučit, že jde o další opakovaný krok směřující k proměně schválené reorganizace dlužníka v jeho konkurz.“ Zdůraznil pak, že „společný oprávněný zájem věřitelů na výhodnějším způsobu uspokojení věřitelů nelze upozadit před zájmem jednoho nebo skupiny několika věřitelů, jejichž uspokojení by při zmaření reorganizace a vyhlášení konkursu mohlo být sice vyšší, avšak na úkor ostatních věřitelů, jejichž společné zájmy jsou uplatňovány prostřednictvím hlasování ve věřitelských výborech“. Na základě popsaných důvodů proto soud dospěl k závěru, že žalobci svým jednáním až obstrukčního charakteru za účelem prosadit své zájmy na úkor ostatních věřitelů v rámci posuzovaného řízení, se významným způsobem podíleli na celkové délce řízení.

31. Význam předmětu řízení pro poškozeného obecně s tímto typem sporu není Evropským soudem pro lidská práva spojován vyšší význam řízení pro jeho účastníky, oproti řízení typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne [datum], č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne [datum], č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne [datum], č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne [datum], č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci [jméno FO] proti Portugalsku ze dne [datum], č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4761/2010).

32. U zjištění významu předmětu řízení pro žalobce soud také přihlédl k tomu, že žalobci do insolvenčního řízení přihlásili zřejmě „problematické pohledávky“, neboť pohledávky za dlužníkem z titulu úvěrových smluv byly na žalobce a) postoupeny na základě smluv o postoupení pohledávek uzavřené se společností NLB Factoring, a.s., kdy obtížnost vymahatelnosti těchto pohledávek byla zohledněna právě ve skutečnosti, že tyto pohledávky úvěrující společnost postoupila, což se rovněž odrazilo i v ceně za jejich postoupení. Obdobně i fakt, že žalobce a) postoupil na žalobce b) pohledávky za dlužníkem z titulu uzavřené smlouvy o půjčce, z titulu rámcové zpracovatelské smlouvy a rámcové kupní smlouvy, svědčí o obtížné vymahatelnosti těchto pohledávek, neboť pokud by tomu tak nebylo, zcela jistě by k postoupení takovýchto pohledávek nedošlo. V této souvislosti soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 679/2023 podle kterého, „ při hodnocení významu předmětu řízení pro poškozeného podle § 31a odst. 3 písm. e) zákona hraje roli to, o jaká práva či povinnosti se dané řízení vede a do jaké míry jsou tato práva či povinnosti důležitou součástí života jednotlivce. Spory o peněžité plnění nepředstavují typově řízení, která by měla pro jeho účastníky zvýšený význam. Lze zohlednit to, o jak vysokou částku se řízení vede, ale i okolnost, že se žalobce domáhá plnění z problematické pohledávky, která byla např. již v okamžiku postoupení pohledávky předmětem soudního sporu. Obtíže spojené s vymáháním pohledávky, popř. potřeba jejího uplatnění v soudním řízení, mají obvykle vliv na tvorbu její ceny při jejím úplatném převodu a bývají motivem jejího postupu. Žalobce kupující problematickou pohledávku si proto musel být vědom případných obtíží spojených s vedením soudního řízení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4385/2010).“ 33. Z hlediska významu řízení pro účastníka je třeba také připomenout, že délka konkursního řízení nemůže být porovnávána s ostatními typy nalézacích sporů, neboť ji nelze poměřovat klasickými měřítky ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky, jako se děje v případě nalézacího řízení. Předmětem konkursního řízení je především to, aby poškozený (věřitel) došel uspokojení přihlášené pohledávky, na rozdíl od nalézacích sporů, kdy otázkou nalézacího řízení je, jakým způsobem vůbec řízení pro poškozeného dopadne, tzn., zda bude v rámci sporu procesně úspěšný, či nikoliv. Tato základní otázka pak působí největší nejistotu, která je spojena právě s vedeným řízením. Naopak při vedeném konkurzním řízení má již poškozený jistotu v tom, že disponuje vůči úpadci určitou pohledávkou a nejistota pak zůstává toliko ve výši jejího uspokojení. Tedy jinak řečeno konkurzní řízení disponuje podstatně nižší formou nejistoty pro poškozeného než řízení nalézací. 34. žalobci tedy již při uplatnění svých pohledávek v rámci konkurzního řízení museli být seznámeni s případnými obtížemi, které se s pohledávkami spojenými s konkursním řízením pojí. Tyto spočívají zejména v obtížné vymahatelnosti a v tom, že výše uspokojení bude pouze dílčí. Zde soud konstatuje, že délka konkursního řízení je obecně dána zejména složitostí věci v podobě množství věřitelů, jež mají být v rámci konkurzního řízení uspokojeni, zjištění majetku úpadce a s tím související úkony k jeho zpeněžení, množstvím sporů, jež jsou konkurzem vyvolány (incidenční spory) procesním chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé úpadce, případně procesním chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou dlužníci úpadce. Jde přitom nejen o počet přihlášených konkurzních věřitelů, ale též o četnost nároku na vyloučení věci z podstaty, nároku na oddělené uspokojení, případných pracovních nároků apod. V této souvislosti pak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 687/2010 uvádí, že „složitost konkurzní věci přímo ovlivňující délku konkurzního řízení může být zapříčiněna též četností sporů vyvolaných konkurzem (incidenčních sporů) a jejichž trvání zpravidla ovlivňuje i možnost v rámci konkurzní podstaty přikročit ke zpeněžení majetku, jež je předmětem vyloučení a z nějž by měli být v konkurzu uspokojeni i úpadcovi věřitelé. Podobně toto platí i pro spory o určení neexistence nebo o úhradu pohledávek za podstatou či pracovních nároků. Délka takových sporů sama o sobě ospravedlňuje délku konkurzního řízení, jež bez jejich ukončení se zpravidla nemůže dostat do závěrečné fáze.“ 35. Pro posuzované řízení optikou výše uvedeného proto platí, že insolvenční řízení vykazovalo mimořádnou obtížnost danou zejména předmětem řízení, tj. úpadkem dlužníka a následně přezkoumáním jeho předloženého reorganizačního plánu a s tím související posouzení příp. nepoctivého záměru a jednak procesní obtížností, danou zejména procesními návrhy a dalšími podáními jednotlivých věřitelů /obzvláště žalobce a)/, se kterými se soudy na všech stupňů soudní soustavy musely procesně vypořádat a rovněž množstvím vedených incidenčních sporů, bez kterých nelze insolvenční řízení ukončit. I přes tuto popsanou obtížnost řízení je však třeba uzavřít, ve shodě s účastníky řízení, že délka podkladového insolvenčního řízení byla již nepřiměřená. V důsledku porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá, kdy porušením práva na přiměřeně dlouhé řízení, je bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové, morální újmy na straně žalobce/stěžovatele (srov. rozsudek ESLP ve věci Apicella proti Itálii, § 93), a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty, rezultující z nepřiměřené dlouhé doby řízení a s tím spojené nejistoty, jakým způsobem spor dopadne. Již v rozsudku ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 763/2009 Nejvyšší soud uvedl, že dospěje-li soud k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona, je na místě, aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 zákona stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobena poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva. Soud je pak v závěru, že o výjimečnou situaci se jedná právě v posuzovaném případě.

36. Nejvyšší soud k zadostiučinění ve formě samotného konstatování porušení práva ve vztahu k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení ve své judikatuře uvádí, že obvykle postačuje v případech, kdy újma způsobená poškozenému se jeví vzhledem k okolnostem případu jako minimální či zanedbatelná, nebo byla-li délka řízení v nezanedbatelné míře způsobena chováním či jednáním poškozeného, a celkově lze uzavřít, že nesprávný úřední postup nemohl nikterak negativně zasáhnout psychickou sféru poškozeného (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1112/2011 či sp. zn. 30 Cdo 40/2009). Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že uvedené odpovídá právě případu žalobců. Žalobci se jednak svým chováním, až obstrukčního charakteru podíleli na celkové délce řízení, kdy z jejich chování rozhodně nevyplýval zájem na tom aby insolvenční řízení bylo co nejdříve ukončeno (jak nyní v tomto řízení tvrdí) a také z hlediska toho, co bylo v rámci insolvenčního řízení pro žalobce tzv. „ve hře“, je jejich újma zanedbatelná. Jejich pohledávky, jejichž uspokojení se v rámci insolvenčního řízení domáhali, byli insolvenčním správcem popřeny a tento stav trval po určitou část insolvenčního řízení (od roku 2017) a soud proto může uzavřít, že po část insolvenčního řízení pro ně nebyla k uspokojení žádná částka. Soud proto uzavírá, že z těchto důvodů pro ně mělo konkurzní řízení zcela nepatrný význam. Při tomto závěru je tedy téměř vyloučeno, že by vnímání nepřiměřené délky insolvenčního řízení se na „psychice“ žalobců mohlo znatelnějším způsobem negativně podepsat. To sice samo o sobě nijak neoslabuje povinnost soudu rozhodnout věc v přiměřeném čase, avšak nestane-li se tak a poškozenému vznikne nemajetková újma (byť nepatrná), nelze od výše uvedených skutečností odhlédnout. Přiměřenou formu zadostiučinění v takovém případě představuje konstatování porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2681/2014). I v této věci lze proto zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva shledat jako způsobilé naplnit svou kompenzační funkci, smysl a účel právní úpravy. Protože se konstatování porušení práva na projednání dané věci dostalo žalobcům již v rámci mimosoudního projednání od žalované, neshledal soud jejich nárok na relutární odškodnění opodstatněný a tento zamítl výrokem III. a IV. rozsudku.

37. U „incidenčního řízení 1“ vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [incidenční spisová značka], jehož účastníkem byl žalobce a) stanovil soud jeho délku od data [datum], kdy žalobce podal žalobu do data [datum], tj. do vyhlášení rozhodnutí v této věci, neboť řízení k době vyhlášení rozhodnutí nebylo dosud pravomocně skončeno. Celkem tedy řízení trvalo 6 let a 10 měsíců. Předmětem tohoto řízení bylo posouzení výše a pravosti pohledávek žalobce a) v celkové výši [částka]. K jednotlivým kritériím soud uvádí:

38. Kritérium postupu orgánu státu v rámci řízení v tomto incidenčním řízení soud shledal průtah v období od [datum] do [datum], tedy v rozsahu 1 roku a 10 měsíců a dále v období od [datum] do [datum], tedy v celkové délce 11 měsíců. Celkem tak průtahy v řízení z celkové délky trvání řízení činily dva roky a devět měsíců. Protože se jednalo o opakované průtahy, delší dobu trvající, dospěl soud k závěru, že orgány státu se popsaným způsobem podílely na celkové době řízení a na tomto kritériu soud navýšil základní částku o 5 %. V této souvislosti je třeba vnímat to, že samotná délka průtahu se jednak odráží ve zjištění stran nepřiměřené délky řízení a zároveň má z podstaty věci pro poškozeného (pozitivní) vliv na výši odškodnění již ve vztahu k výpočtu základu přiměřeného zadostiučinění, proto soud stanovil navýšení odškodnění v uvedené výši.

39. Počet stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela věc se pouze jedenkrát nacházela s odvoláním do procesního usnesení o přerušení řízení u odvolacího soudu. Počet stupňů soudní soustavy se tedy nikterak výrazně nepromítl do celkové délky řízení, proto soud na tomto kritériu neučinil žádné procentuální ohodnocení.

40. Kritérium podílu žalobce a) na délce řízení žalobce a) se na délce řízení žádným způsobem nepodílel, tolikrát jedenkrát žádal o odročení jednání, což však nemělo v podstatě žádný vliv na délku posuzovaného řízení. Ani na tomto kritériu proto soud nečinil žádné hodnocení.

41. Kritérium složitosti věci soud uvedenou věc hodnotil jako skutkově i právně náročnou, v řízení bylo provedeno rozsáhlé dokazování velkým množstvím listin, nalézací soud se také musel vypořádat se všemi vznášenými právními námitkami účastníků, které souvisely i s dalšími spory bývalého dlužníka a tvrzeními, že pohledávky žalobce a) zanikly započtením. Z hlediska složitosti řízení proto soud základní částku ponížil o 25 %.

42. Význam předmětu řízení pro poškozeného předmětem řízení bylo určení pravosti a výše pohledávky žalobce a) přihlášeného do insolvenčního řízení, přičemž obecně s tímto typem řízení není dán vyšší význam předmětu řízení pro jeho účastníky ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva a judikatury Nejvyššího soudu, oproti řízení typu: opatrovnických sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Kříž proti České republice ze dne [datum], č. 26634/03, § 72), pracovně právních sporů (srov. rozsudek ESLP ve věci Jírů proti České republice ze dne [datum], č. 65195/01, § 47), věci osobního stavu (rozsudek ESLP ve věci Kniat proti Polsku ze dne [datum], č. 71731/01, § 41), věci sociálního zabezpečení (rozsudek ESLP ve věci Salomonsson proti Švédsku ze dne [datum], č. 38978/97, § 38), trestní věci (srov. např. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 554/04, publikovaný ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu pod č. 67/2005) a věci týkající se zdraví nebo života (rozsudek ESLP ve věci [jméno FO] proti Portugalsku ze dne [datum], č. 14940/89, č. 14940/89, § 39). Tyto druhy řízení v obecné rovině více negativně ovlivňují a zatěžují osobní život poškozeného a mají tak pro poškozeného vyšší význam než řízení jiná (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4761/2010). Je pravdou, že žalobce v rámci řízení podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu, a to celkem dvakrát, kdy jedenkrát nadřízený soud tento návrh zamítl, nicméně i přes tuto procesní aktivitu, soud vzhledem k předmětu řízení nedospěl k závěru, že by význam předmětu řízení pro žalobce a) měl být vyšší. Soud tudíž význam řízení pro žalobce a) hodnotil jako standardní a nezohlednil jej žádným procentuálním ohodnocením.

43. V případě nároku žalobce b) na odškodnění z titulu nepřiměřené délky „incidenčního řízení 2“ vedené u Městského soudu v Praze pod sp. zn [incidenční spisová značka], dospěl soud k závěru, že toto řízení trvalo od data podání žaloby dne [datum] do data [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek odvolacího soudu, tedy celkem šest let a sedm měsíců. Předmětem řízení bylo posouzení pravosti a výše pohledávek žalobce b) v celkové výši [částka]. I v tomto případě soud k jednotlivým kritériím sděluje:

44. Postup orgánu státu v rámci řízení v rámci řízení se vyskytl jeden dlouhodobý průtah od doby [datum] do [datum], který celkem činil dva roky a devět měsíců. S ohledem na celkovou délku řízení je soud závěru, že tato nečinnost orgánu státu se výraznějším způsobem promítla do celkové délky řízení a i v tomto případě soud na tomto kritériu daný postup zhodnotil přičtením 5 % k základní částce (s obdobnou argumentací jako v odstavci 38).

45. Počet stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela i zde se věc s odvoláním do usnesení o přerušení řízení nacházela u odvolacího soudu a rovněž s odvoláním do rozsudku ve věci samé. Ve vztahu k počtu stupňů soudní soustavy Nejvyšší soud již ve svém stanovisku uvedl, že je třeba vnímat, že s rostoucím počtem soudních instancí, které se do řešení věci zapojují, přirozeně narůstá délka řízení. Řízení ve více stupních objektivně vyžaduje dobu potřebnou pro předložení věci přezkumnému orgánu, pro jeho přezkumné posouzení a pro případné promítnutí výsledku přezkumu do dalšího postupu v řízení, pročež je ospravedlnitelná celková délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí. Soud tak má při posuzování tohoto kritéria přistoupit ke snížení zadostiučinění bez ohledu na to, zda byly opravné prostředky podávány důvodně, či nikoliv (srov. např. stanovisko nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3628/2010 a ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 679/2017 nebo usnesení nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3720/2021, proti němuž byla podaná ústavní stížnost odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 736/2022). Účastníkům řízení proto nelze dávat k tíži využití řádných či mimořádných opravných prostředků, popřípadě využití dalších procesních návrhů k ochraně jejich práv, což se však zákonitě musí promítnout do celkové doby řízení, neboť se orgány státu s nimi musí vypořádat, tedy o nich rozhodnout, což nelze přidávat k tíži ani žalované. V poměrech uvedené věci to znamená, že je třeba reflektovat počet stupňů správní/soudní soustavy, u nichž byla věc rozhodována, bez ohledu na důvodnost podaných opravných prostředků, či postup orgánů veřejné moci a v tomto ohledu lze delší dobu řízení mít za ospravedlnitelnou, a proto by se tato skutečnost měla projevit v úvaze soudu v odpovídajícím snížení základní částky. Jiný případ je samozřejmě za situace, kdy rozhodnutí orgánů nižšího stupně bylo zrušeno výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo procesní vady orgánů nižšího stupně (srov. rozsudek NS ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2755/2014 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 1916/2010), k čemu v posuzovaném řízení nedošlo. Při zhodnocení kritéria počtu stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela, soud základní částku ponížil o 10 %.

46. Kritérium podílu žalobce na délce řízení žalobce b) se na délce řízení žádným způsobem nepodílel.

47. Kritérium složitosti řízení i v tomto případě soud dospěl k závěru, že věc byla složitější po stránce skutkové i právní a i zde bylo v řízení učiněno poměrně rozsáhlé dokazování listinnými důkazy, na což navazovalo i právní zhodnocení vznášených popěrných námitek v rámci tohoto řízení, související i s dalšími spory dlužníka. Na tomto kritériu soud základní částku ponížil o 25 %.

48. Význam předmětu řízení pro poškozeného zde soud pro stručnost odkazuje na to, co bylo uvedeno u významu předmětu řízení pro žalobce a), neboť i v daném případě žalobce b) podal návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu a i v tomto případě bylo předmětem řízení určení pravosti a výše pohledávky žalobce b). Tedy význam předmětu řízení soud ohodnotil shodně jako u žalobce a) jako standardní s odkazem na to, co bylo již uvedeno v odstavci 42 a na tomto kritériu proto nečinil žádné procentuální zhodnocení.

49. Celkově shrnuto s odkazem na popsané průběhy incidenčních řízení dospěl soud k závěru, že v „incidenčních řízení 1 a 2“, došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona a je nutné uzavřít, že délka posuzovaných řízení byla nepřiměřená. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci a) a žalobci b) nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá, kdy porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové, morální újmy na straně žalobce/stěžovatele, a to minimálně v důsledku jeho právní nejistoty rezultující z nepřiměřeně dlouhé doby řízení a s tím spojené nejistoty, jakým způsobem spor dopadne. V rozsudku ze dne [datum] sp. zn. 30 Cdo 763/2010 Nejvyšší soud uvedl, že „dospěje-li soud k závěru o porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, a tím tedy k závěru o nesprávném úředním postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona, je na místě aby s přihlédnutím ke kritériím uvedeným v § 31a odst. 3 zákona stanovil odpovídající odškodnění v penězích. Pouze ve výjimečných případech, kdy je újma způsobena poškozenému zanedbatelná, lze uvažovat o jejím nahrazení formou konstatování porušení daného práva.“ Rovněž ve stanovisku (část V.) Nejvyšší soud konstatoval, že ESLP „jen zcela výjimečně nepřiznává zadostiučinění v penězích). V tomto ohledu je tedy na místě přistupovat k případnému zadostiučinění ve formě konstatace porušení práva jen za zcela výjimečných okolností (např. tehdy, byl-li význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný“). K uvedenému závěru se Nejvyšší soud ve svých rozhodnutích opakovaně přihlásil (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 3683/2013, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 722/2015). Ze zkonsolidované judikatury vyšších soudů (srov. stanovisko či nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 192/2011) plyne, že výši odškodnění je v odůvodnění rozsudku nutno stanovit s pomocí podrobně rozebraného aritmetického výpočtu (srov. právní věta pod bodem 9 stanoviska).

50. V posuzovaných věcech proto výpočet soudu vypadá následovně: u „incidenčního řízení 1“ činí základní částka za 6 let a 10 měsíců trvání řízení částku [částka] za rok, za první dva roky trvání řízení částka v poloviční výši, tedy celkem základní částka činí [částka]. Od této částky soud odečetl celkem [hodnota] % ( - 25 % z důvodu složitosti věci a + 5 % z důvodu postupu orgánu státu v rámci řízení), což činí částku [částka]. Žalobci a) tak z důvodu nesprávného úředního postupu v podkladovém řízení náleží na odškodnění nemajetkové újmy částka [částka], kterou mu soud přiznal výrokem I. rozsudku.

51. U „incidenčního řízení 2“ činí základní částka za 6 let, 7 měsíců trvání řízení částku [částka] za rok trvání řízení, za první dva roky trvání řízení v poloviční výši, tedy [částka]. Od této částky soud odečetl 30 % (tj. - 10 % z důvodu počtu stupňů soudní soustavy, před kterými se věc nacházela, - 25 % z důvodu složitosti věci, + 5 % z důvodu postupu orgánů státu v rámci řízení), což činí částku [částka] a žalobci b) proto na přiměřeném zadostiučinění náleží částka [částka], kterou mu soud přiznal výrokem II. rozsudku.

52. Úrok z prodlení žalobci a) a žalobci b) náleží v souladu s § 15 odst. 2 zákona, podle něhož se náhrady škody u soudu může poškozený domáhat pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. Jelikož žalobci předběžně svůj nárok u žalované uplatnili dne [datum], mohla se žalovaná dostat do prodlení až dnem [datum], tedy až od tohoto data žalobcům náleží příslušenství z přiznané částky. Žalobci nárokované příslušenství za období od [datum] do [datum] proto soud zamítnul. Výše úroku z prodlení odpovídá § 2 nařízení vlády číslo 351/2023 Sb., kterým se určuje výše úroku z prodlení.

53. Pokud jde o žalobcem namítaný vliv inflace narostlé od vydání stanoviska Nejvyššího soudu, ke které by soud měl přihlédnout, tento odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu, podle které za současné ekonomické reality nejsou důvody k tomu výchozí částku modifikovat nad rámec původně stanoveného rozpětí (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, dle kterého „K posouzení otázky vlivu inflace na přiznané zadostiučinění se Nejvyšší soud opakovaně vyjadřoval. Při stanovení finančního zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení je třeba přiznat zadostiučinění přiměřené konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, a naopak se vyvarovat mechanické aplikaci práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 4539/2011). Na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění pak nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30 Cdo 2989/2011). Nejvyšší soud ve Stanovisku pod bodem VI., dospěl k závěru, že pro poměry České republiky je přiměřené, jestliže se základní částka, z níž se při určování výše přiměřeného zadostiučinění vychází, pohybuje v rozmezí mezi [částka] až [částka] za rok nepřiměřeně dlouhého řízení. Vzhledem k tomu, že výše uvedené Stanovisko bylo vydáno v roce 2011, nelze uvažovat o tom, že by od té doby došlo ke změně právního názoru zastávaného Nejvyšším soudem.“, obdobně též usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 622/2021). Tedy zjednodušeně řečeno, soudy v České republice i nadále při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vychází z částek obvykle přiznávaných (nastavených) ESLP (resp. vyšších), kdy tyto částky ani u ESLP nedoznaly změn.

54. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 2 o.s.ř. poměrem úspěchu a neúspěchu ve věci. Předmětem řízení byly u každého z žalobců dva nároky (tj. nárok na přiměřené zadostiučinění z titulu „insolvenčního řízení“ a z titulu „incidenčního řízení 1 a 2“. Pokud se jednalo o nárok na poskytnutí přiměřené zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky „incidenčního řízení 1 a 2“, zde byli žalobci v kontextu s Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. 30Cdo 3378/2013, podle něhož i částečné vyhovění žalobě v podobě částečně přiznané částky na přiměřeném zadostiučinění, je ve svém důsledku plným úspěchem žalobce ve věci, plně úspěšní. Žalovaná byla naopak úspěšná stran nároku každého z žalobců na zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky „insolvenčního řízení“. Poměr úspěchu a neúspěchu účastníků byl tudíž stejný a soud proto rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení