28 C 173/2017- 739

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [adresa žalobkyně], zastoupena advokátem Mgr. [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], [obec a číslo] [část obce] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa žalované] zastoupena advokátkou Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 2 700 000 Kč (zadostiučinění a náhrada nehmotné újmy způsobené zásahem do osobních práv) takto:

Výrok

I. V části, kde se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 2 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z této částky od 22. 7.2017 do zaplacení, se žaloba zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně částku ve výši 101 052 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.8.2017 domáhala zaplacení částky ve výši 2 700 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy způsobené zásahem do jejích osobnostních práv. K odůvodnění žaloby uvedla, že žalovaná je českým vydavatelem, [anonymizováno 20 slov]. Žalovaná ve svých titulech v letech [rok] až [rok] uveřejnila značné množství článků a informací, v kterých se vyjadřovala o žalobkyni jako o„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“ nebo„ [anonymizována dvě slova]“ a vytvářela jimi v široké veřejnosti dojem, že žalobkyně, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Informaci o tom, že žalobkyně [anonymizována dvě slova], přitom žalovaná šířila přesto, že žalobkyně nebyla pravomocně za trestný čin [anonymizováno] odsouzena a byla následně obžaloby zproštěna. Žalovaná tak vědomě postupovala v rozporu se zásadou presumpce neviny, přestože jako profesionál v oboru musela vědět, že se jedná o stěžejní zásadu v právním státě, kterou je povinna respektovat. 2. [] [anonymizováno 18 slov] [datum] [anonymizováno 44 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [role v řízení] [anonymizováno 9 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] v [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizováno 26 slov] [okres], [anonymizováno 26 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno], [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 13 slov] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno]: [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizována čtyři slova] [okres] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [anonymizováno 26 slov] [okres], [anonymizováno 22 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno 6 slov], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [jméno] [anonymizována dvě slova] [obec]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [datum] [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno 5 slov] [příjmení]: [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno 6 slov] [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]: [anonymizováno] [obec] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována čtyři slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]. [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizováno 6 slov] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [datum] [anonymizováno] [datum] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova].

3. Podle žalobkyně došlo uveřejněním uvedených článků žalovanou k jednání v rozporu se zásadou presumpce neviny, přestože je profesionálem v mediálním oboru. Žalovaná tak činila navíc dehonestujícím způsobem, jak je patrné z titulků článků, za použití expresívních označení žalobkyně. Žalovaná nebrala ohledy na to, jaký bude mít šíření těchto článků dopad na život žalobkyně, nerespektovala její čest, jméno, lidskou důstojnost. Dopady do jejího života se násobily tím, že žalovaná uveřejňovala svá sdělení jak v tištěných titulech, tak v online vydáních. Žalobkyně přitom nebyla osobou nijak mediálně známou. Pocity bezmoci a deprese žalobkyně byly umocněny tím, že dle přesvědčení žalobkyně bylo jednání žalované motivováno zvýšením čtenosti a tím dosažení vyššího obratu žalované. Dopady bulvarizace případu žalobkyně jsou dle žalobkyně značné a nevratné. Žalobkyně měla pocit zneuctění, ponížení, ztratila radost ze života, měla a má psychické problémy. Díky bulvarizaci přišla o práci a bude pro ni obtížné získat práci v oboru. Po dobu tří let byla nezaměstnaná, což vyvolalo finanční problémy a obavy o budoucnost její i její dcery. Uvedené lze odčinit podle jejího názoru pouze finančním zadostiučiněním. Za účelem stanovení jeho výše, která by zohlednila mediální vliv žalované a její celkové postavení na trhu, si žalobkyně nechala vypracovat znalecký odhad znaleckým ústavem [právnická osoba], který indikativní hodnotu nehmotné újmy způsobené žalobkyni určil ve výši 2 700 000 Kč.

4. Žalobkyně dále uvedla, že se před podáním žaloby pokusila s žalovanou dohodnout na mimosoudním řešení sporu. Po zaslání předžalobní výzvy se na žalobkyni obrátila právní zástupkyně žalované, která dopisem ze dne 28.7.2017 uznala určitou míru pochybení a nabídla žalobkyni částku ve výši 100 000 Kč. Právní zástupce žalobkyně reagoval na tento návrh dopisem ze dne 8.8.2017, kde žalované sdělil, že má zájem s žalovanou věc vyřešit mimosoudně pouze za předpokladu, že žalovaná výrazně přehodnotí svůj postoj k výši nabízeného zadostiučinění.

5. Podáním ze dne 15.3.2017 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět ohledně částky ve výši 100 000 Kč, kterou žalovaná zaplatila žalobkyni po podání žaloby, dne 26.1.2018 jako náhradu nehmotné újmy způsobené jednáním žalované. Z toho důvodu bylo řízení v této části nároku zastaveno dle ust. § 96 odst. 1 o. s. ř.

6. Podáním ze dne 15.8.2018 žalobkyně provedla konkretizaci závadných příspěvků, včetně uvedení data jejich uveřejnění a konkrétní regionální mutace. Jedná se o články, které byly v mediální analýze, kterou si žalobkyně pro účely tohoto řízení nechala vypracovat a předložila soudu, hodnoceny ve vztahu k žalobkyni jako výrazně negativní nebo negativní. Podáním ze dne 19.11.2018 žalobkyně doplnila na výzvu soudu u každého napadeného článku i konkrétní výroky nebo pasáže, které učinila předmětem řízení.

7. Dne 13.10.2020 byl ve věci vydán soudem 1. stupně rozsudek č.j. 28 C 173/2017-688, jímž bylo rozhodnuto o částečném zastavení řízení z důvodu zpětvzetí žalobkyně (výrok I) a dále bylo rozhodnuto tak, že žalované bylo uloženo zaplatit žalobkyni na náhradě nemajetkové újmy v penězích částku ve výši 100 000 Kč s příslušenstvím (výrok II.). Ve zbývající části požadované náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši dalších 2 500 000 Kč s příslušenstvím byla žaloba zamítnuta (výrok III.) a žalované přiznána náhrada nákladů řízení. (výrok IV.)

8. Z důvodu odvolání podaného žalobkyní ve věci rozhodoval Městský soud v Praze, který usnesením č.j. 22 Co 21/2021-727 ze dne 4.3.2021 odvolání žalobkyně proti výroku II. rozsudku soudu 1. stupně odmítl, ve výrocích III. a IV. pak rozsudek soudu 1. stupně zrušil a věc vrátil soudu 1. stupně k dalšímu řízení.

9. Žalobkyně se tedy v této fázi řízení po žalované domáhala zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 2 500 000 Kč s příslušenstvím.

10. Dne 10. listopadu 2017 podala žalovaná k žalobě vyjádření, v němž uvedla, že nárok žalobkyně neuznává. Nesouhlasila s tvrzeními žalobkyně, nároky žalobkyně jsou podle ní neopodstatněné a nesprávné. Žalovaná publikovala žalobou označené články v rámci svého zpravodajství o trestní kauze žalobkyně, která byla z objektivních důvodů odbornou i laickou veřejností intenzivně sledována a byla předmětem zvýšeného zájmu všech masmediálních sdělovacích prostředků. Žalobkyně byla sice počátkem roku [rok] obžaloby zproštěna, avšak trestní řízení proti ní probíhalo a žalobkyně strávila déle než jeden rok ve vazbě. Účelem publikace napadených článků byl tedy výkon zpravodajské činnosti, jakkoli žalovaná připustila již v rámci předsoudní komunikace určitou míru pochybení za nepřiměřeně expresívní vyjádření při označování žalobkyně. Není však pravdou, že by expresívní a bulvarizující výroky užívala záměrně s cílem zvýšit prodeje svých titulů, stejným způsobem a intenzitou jednala v daném období i ostatní média. Články žalované nejsou ojedinělým zpravodajstvím, obsahově ani tematicky nijak výjimečné ani zajímavé, aby mohly v dané konkurenci ostatních médií přitáhnout zvýšení zájem. O danou trestní kauzu měla veřejnost zvýšený zájem obecně, nebylo nutné jej podporovat. Stejným způsobem a výrazovou razancí přitom žalovaná informovala veřejnost o celém průběhu trestní kauzy, tedy i o rozhodnutí soudů o zproštění žalobkyně. Žalovaná neměla v úmyslu žalobkyni nijak poškozovat. Autoři článků byli zjevně ovlivněni průběhem důkazního řízení, kdy výslechy svědků i znalecké posudky vyznívaly v určité fázi řízení zřetelně v neprospěch žalobkyně. Žalovaná nesouhlasila s tvrzením žalobkyně, že nerespektovala zásadu presumpce neviny. V textu článků užívala výrazy jako„ údajně“,„ Policie viní“,„ zřejmě“,„ pravděpodobně“ apod., z čehož je patrné, že referovala o probíhající trestní kauze tak, že vyšetřování, resp. trestní stíhání dosud probíhá. Přesto žalovaná připustila, že některé titulky byly příliš sugestivní, až bulvární. V podání ze dne 1.3.2019 žalovaná předložila soudu podrobné vyjádření ke všem celkem 50 napadeným článkům uveřejněným v období od 22.8.2014 do 27.7.2016, resp. ke všem výrokům, které v doplňujícím vyjádření žalobkyně učinila předmětem řízení.

11. Žalovaná nesouhlasila ani s výší požadovaného nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích, zejména namítala, že žalobkyní uváděná argumentace je neurčitá. Podle ní je třeba zohlednit, že proti žalobkyni bylo vedeno věcně i právně náročné trestní řízení, byla nucena strávit více než jeden rok ve vazební věznici, což samozřejmě mělo negativní nežádoucí důsledky ve všech sférách jejího života, včetně soukromí. Podstatná je podle žalované přitom rovněž zásada veřejnosti trestního řízení, kterou v převážné míře zajišťují právě média. Trestní kauza žalobkyně byla přitom předmětem silného mediálního zájmu. Žalovaná nechce bagatelizovat dopady trestní kauzy na žalobkyni, naopak sama vyjádřila svoji lítost, je však přesvědčena o tom, že základním a hlavním důvodem těchto negativních důsledků byla samotná existence jejího trestního řízení. Rozhodně není možné dávat do souvislosti ztrátu zaměstnání žalobkyně s bulvarizací jejího případu, důvodem ukončení jejího pracovního poměru bylo zahájení trestního stíhání. Žalovaná nesouhlasila ani s určením výše zadostiučinění, odhad znaleckého ústavu je podle ní formální, neurčitý a postrádá věcné i odborné odůvodnění. Žalovaná potvrdila svoji ochotu za nevhodné výroky uveřejněné ve svých článcích uhradit žalobkyni finanční zadostiučinění ve výši 100 000 Kč, ve zbývající části požadovaného zadostiučinění považovala žalobu za neoprávněnou. Částku ve výši 100 000 Kč pak žalovaná žalobkyni skutečně po podání žaloby, dne 26.1.2018, uhradila. Žalobkyně vzala následně žalobu částečně zpět.

12. Ze všech shora uvedených důvodů navrhla žalovaná zamítnutí žaloby.

13. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o.s.ř.“ ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř.), vyslechl žalobkyni a předsedu představenstva žalované [anonymizováno]. [jméno] [příjmení] jako účastníky řízení (ust. § 131 o.s.ř.) a dále vyslechl svědky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (ust. § 126 o.s.ř.). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ust. § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

14. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

15. Žalovaná je vydavatelem působícím na českém mediálním trhu, [anonymizováno 25 slov]. Žalovaná v roce [rok] dosahovala dlouhodobou čtenost deníků okolo [anonymizováno] mil. čtenářů a denní čtenost cca [anonymizováno] tis. čtenářů. U online segmentu se návštěvnost v roce [rok] pohybovala okolo [anonymizováno] mil. zobrazených stran. Oproti roku [rok] došlo přitom k poklesu o 3,9%. V roce [rok] byl dle agentury [anonymizována dvě slova] odhad denní čtenosti [anonymizováno] prakticky totožný, konkrétně [anonymizováno] tis. čtenářů, v [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] se jedná o nejčtenější titul. [anonymizováno] [] [], kde byla uveřejněna převážná část napadených článků, dosahovaly v tomto období průměrné čtenosti cca [anonymizováno] tis. čtenářů (prokazováno konsolidovanou výroční zprávou pro rok [rok], odhadem čtenosti dle Unie vydavatelů pro rok [rok]). V roce [rok] uváděla žalovavá na svém serveru [webová adresa] počty [anonymizováno] mil. čtenářů a [anonymizováno] mil. on-line sledujících (prokazováno sdělením žalované na [webová adresa])

16. Soud dále vycházel z prokázaného, že žalovaná uveřejnila v období od 21.8.2014 do 4.9.2017 celkem [anonymizováno] jedinečných příspěvků, přičemž některé z nich byly uveřejněny jak v tištěném [anonymizováno 9 slov], tak na zpravodajském webu [anonymizováno] Celkem bylo ve všech [anonymizováno] vydáních a webu [anonymizováno 11 slov]. Největší počet příspěvků byl uveřejněn [anonymizováno 12 slov] tím, že nejvíce uveřejněných příspěvků pochází z období počátku trestního řízení žalobkyně. V tomto období, tj. ve 3. a 4. čtvrtletí roku [rok] a na počátku roku [rok] došlo k uveřejnění největšího počtu článků (celkem 637), s tím, že celkový počet je dán tím, že tyto jedinečné příspěvky byly ve stejný den, příp. ve dnech následujících, [anonymizováno 7 slov]. Po tomto období došlo k razantnímu poklesu počtu uveřejněných příspěvků, s výjimkou toho, kdy došlo k vydání zprošťujícího rozsudku [název soudu], kdy bylo uveřejněno 125 příspěvků, a poté, co byl rozsudek [anonymizováno] soudu potvrzen [název soudu], kdy bylo publikováno celkem 84 příspěvků. Těmto událostem a následně i okolnostem toho, kdy se žalobkyně domáhala odškodnění za své trestní stíhání, žalovaná věnovala stejnou mediální pozornost jako zahájení jejího trestního stíhání.

17. V rozhodném období tak soud vycházel z toho, že ve 3. čtvrtletí roku [rok] bylo žalovanou uveřejněno celkem 44 jedinečných příspěvků, z toho však žalobkyně učinila předmětem řízení pouze 6 z nich, které byly v mediální analýze vyhodnoceny jako výrazně negativní (1) nebo negativní (5), ve 4. čtvrtletí roku [rok] pak bylo uveřejněno celkem 28 jedinečných příspěvků, z nich žalobkyně učinila předmětem řízení 17, z toho 5 výrazně negativních a 12 negativních, v 1. čtvrtletí roku [rok] se pak dále jednalo z celkového počtu 12 příspěvků o 7 z nich, 2 výrazně negativní a 5 negativních, ve 2. čtvrtletí roku [rok] bylo uveřejněno celkem 38 jedinečných příspěvků, z nichž žalobkyně označila celkem 18, z toho 9 výrazně negativních a 9 negativních. Od 3. čtvrtletí roku [rok] až do konce sledovaného období pak bylo uveřejněno dalších celkem 97 jedinečných příspěvků, žalobkyně však žádný z nich neučinila předmětem žaloby. Z mediální analýzy rovněž vyplynulo, že v porovnání s ostatními médii nebyly problematické výroky žalované zveřejňovány příliš frekventovaně. Celkově bylo uveřejněno 17 výrazně negativních příspěvků, v 6 z nich bylo zaznamenáno nerespektování neprokázání viny žalobkyně, [anonymizováno 23 slov] [role v řízení]„ [anonymizována tři slova]“, [anonymizována tři slova]“,„ [jméno] [anonymizováno]“ [anonymizována tři slova]“ byly užity i v titulcích článků, celkem včetně mutací v 244 případech. (prokazováno mediální analýzou [příjmení] [jméno])

18. Z trestního spisu vedeného [název soudu] pod sp.zn. 51 T 5/2015 bylo zjištěno, že v rámci trestního řízení probíhalo rozsáhlé dokazování, při hlavním líčení pak byl proveden výslech obžalované, byly slyšeny desítky svědků, poškozených, ve věci byly vypracovány znalecké posudky, znalci vypovídali i v rámci hlavního líčení. Někteří svědci vypovídali i o osobních vztazích k žalobkyni, hodnotili její chování na pracovišti, ke kolegům, k nadřízeným. Rozsudkem [název soudu] 51 T 5/2015 ze dne 21.1.2016, ve spojení s usnesením Vrchního soudu v Praze 7 To 109/2016 ze dne 26.7.2016 bylo rozhodnuto tak, že žalobkyně byla zproštěna obžaloby, s odůvodněním, že nebylo prokázáno, že by se stal skutek, pro který byla žalobkyně stíhána. (prokazováno trestním spisem) Soud v této souvislosti pouze připomíná, že projednávání před soudem bylo veřejné a bylo předmětem velkého zájmu médií i veřejnosti.

19. Dne 11.7.2017 zaslala žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce žalované předžalobní výzvu k zaplacení zadostiučinění za zásah do jejích osobnostních práv. (prokazováno předžalobní výzvou ze dne 11.7.2017). Žalovaná v reakci na to zaslala dne 28.7.2017 právnímu zástupci žalobkyně odpověď, kde uvedla, že některé z označených článků jsou skutečně právně závadné, zejména jejich nadpisy, proto se částečně přihlásila k odpovědnosti a navrhla žalobkyni uhradit finanční zadostiučinění ve výši 100 000 Kč (prokázáno vyjádřením žalovaného ze dne 28.7.2017). Žalobkyně byla zaměstnána jako [anonymizováno] v [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [obec] od 1.9.2002 do 30.6.2014 (prokázáno potvrzením zaměstnavatele ze dne 29.10.2014). Od 1.7.2017 byla žalobkyně dle pracovní smlouvy ze dne 29.6.2017 zaměstnána v [anonymizováno] jako [anonymizována dvě slova]. V souvislosti s výkonem práce jí bylo zaměstnavatelem poskytnuto dočasné ubytování. Pracovní poměr byl zrušen ve zkušební době dle ust. § 66 zák. práce (prokazováno pracovní smlouvou, dohodou o srážkách z platu za ubytování, zrušením pracovního poměru ze dne 2.10.2017). V současné době je žalobkyně [anonymizována dvě slova] [] [anonymizováno] [část obce] (prokazováno pracovní smlouvou ze dne 31.10.2017). Žalobkyně měla závazky vůči několika finančním institucím a bankám z titulu úvěrů. (prokazováno smlouvami o úvěru, výpisy z účtu). Žalobkyně byla spoluvlastnicí rodinného domu na adrese jejího trvalého bydliště v [obec] s podílem ve výši id. , druhým spoluvlastníkem byl její bratr [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prokázáno výpisem z KN). Dcera žalobkyně studovala ve šk. roce [rok] a následně ve šk. roce [rok] dálkově [anonymizováno] ročník na [ulice] [anonymizována dvě slova] ve [obec] (prokazováno potvrzením o studiu). Žalobkyně obdržela poštou anonymní dopis s hanlivým obsahem a výhrůžkami, které se týkaly její žádosti o„ odstupné“. (prokazováno anonymním dopisem).

20. Trestní řízení žalobkyně, a to ve všech jeho stádiích, bylo předmětem zájmu všech médií v České republice, s regionální i celostátní působností, tištěnými, internetovými i v rámci vysílání TV a rozhlasu. (prokazováno dalšími články ostatních médií, přepisy reportáží)

21. Žalobkyně si nechala vypracovat znaleckým ústavem AP Appraisal, s.r.o. odhad hodnoty vzniklé nemajetkové újmy způsobené žalobkyni jednotlivými médii v souvislosti se zveřejňováním difamujících informací, která ve vztahu k žalované podle znaleckého ústavu činí 2 700 000 Kč. Znalecký ústav uvedl, že tento odhad odráží zejména čtyři skupiny faktorů – hodnotu lidského života co do výše hodnoty újmy na životě žalobkyně, vliv skutečností týkajících se kauzy co do vizuální, obsahové a kontextuální stránky způsobu prezentace, včetně četnosti, jejího rozložení v čase a výsledné expozice příjemců sdělení, difamačních článků a jiných informací zveřejněných žalovanou, jednak schopnost, možnost a vliv žalované co do schopnosti šířit sdělení mezi počet příjemců sdělení, možnosti žalované ovlivnit způsobem prezentace a ověřením skutečností týkajících se kauzy důvěru příjemců sdělení v pravdivost obsahu, vliv na veřejné mínění, resp. na jednotlivé segmenty veřejnosti s jednoznačným vlivem na ztížení celkového společenského uplatnění žalobkyně a významnost schopnosti, možnosti a vlivu žalované na veřejné mínění co do typu použitého mediálního kanálu, reputace a etablovanost žalované na trhu a tržní podíl v rámci příslušné mediální agendy. (prokázáno odhadem indikativní hodnoty nemajetkové újmy znaleckého ústavu AP Appraisal, s.r.o. ze dne 9.června 2017).

22. V roce [rok] vydalo nakladatelství [příjmení] knihu s názvem [anonymizováno] [právnická osoba] [anonymizováno] autorky [anonymizováno] [jméno] [příjmení] (prokazováno prvou stranou a tiráží knihy). Žalovaná vydala Etický kodex vyjadřující základní hodnoty a profesní pravidla závazný pro orgány společnosti, management, zaměstnance i externí spolupracovníky vykonávající činnost pro žalovanou. (prokazováno Etickým kodexem)

23. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že pracuje ve [právnická osoba] [anonymizováno] jako vedoucí oddělení mediálních analýz. Jejich agentura zpracovává mediální obsahy tištěných i webových médií i televizního zpravodajství a provádí archivační služby. Vydavatelé jim poskytují znění svých článků, u webových článků mají přístup k webovému rozhraní daného vydavatele. Vydavatelé pak mají do jejich archívu placený přístup. Pro účely tohoto řízení vypracovali mediální analýzu podle zadání advokátní kanceláře žalobkyně, která měla vyhodnotit vyznění jednotlivých článků daného vydavatele na běžného čtenáře. Takovéto analýzy zpracovávají běžně, jedná se o běžné zadání. Vyhledávání probíhalo podle klíčových slov. V kontaktu s žalobkyní nebyli. Články hodnotili jejich zaměstnanci podle pětistupňové stupnice.

24. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je rovněž zaměstnancem [právnická osoba] [anonymizováno], pracuje jako mediální analytik. Byl zpracovatelem předložené mediální analýzy. Články hodnotili podle dvou parametrů, a to dle vyznění článků a použití konkrétních výrazů a rozdělili do celkem šesti kategorií. Zadavatelem byla advokátní kancelář zastupující žalobkyni. Uveřejněné články byly v převážné většině zpravodajské, v menší míře názorové. Posuzoval se jak titulek, tak vlastní text článků.

25. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je dlouholetou přítelkyní žalobkyně, znají se ze zaměstnání. Žalovanou nezná, ví, že vydává nějaké tiskoviny, ale nevěděla jaké. Nevzpomněla si na žádný konkrétní článek žalované. S žalobkyní se dlouhou dobu neviděly, sama ji kontaktovala až po zahájení trestního řízení. Poznala ji v médiích. O trestním řízení věděla z Blesku. Četla nějaké články na internetu, ale zajímaly ji spíše diskuse pod články. V době vazby na žalobkyni volali ve vězení dozorci a personál„ [anonymizována dvě slova]“. Média sledovala spíše její dcera, žalobkyni to raději neříkaly. Média ovlivnila chování bratra žalobkyně. Následky žalobkyně pociťovala, trpěla nespavostí, třesem rukou, střevními problémy. Postupně se to zlepšovalo. Měla o žalobkyni obavy, i o její dceru, spolupracovala s psycholožkou. Nelze odlišit, jaký vliv na žalobkyni měla média a jaký vliv měla trestní kauza. S žalobkyní se v poslední době vídá málo, telefonují si, obě mají náročné zaměstnání. Žalobkyně je nyní spokojená, prospělo jí, že se odstěhovala. V práci jí kolegyně přijaly dobře. V [obec] s ní bydlí dcera.

26. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je autorem několika napadených článků. Převážná většina byla napsána pro [anonymizována dvě slova], kde působí jako šéfredaktor. Články přebíraly [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] Trestní kauze žalobkyně se věnoval od jejího počátku, kdy byla svolána tisková konference v [anonymizována dvě slova] [obec]. Zde byla prakticky všechna média. Bylo řečeno, že došlo k několika podezřelým úmrtím, [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizována dvě slova]. V průběhu policejního šetření informovala média policejní tisková mluvčí. Po předání věci Krajskému státnímu zastupitelství a v době soudního řízení zajišťovala informace [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec]. Konkrétní právní kvalifikace, tj. [anonymizováno], pochází z informací od státního zástupce, popř. z tiskových zpráv policie, nebo ze sdělení obvinění. Dalším zdrojem informací byla ČTK. Titulky byly odsouhlaseny šéfredaktorem. Kauze se věnovala velká pozornost, byla sledována celostátně. Žalovaná vydala vlastní Etický kodex platný pro své zaměstnance, etický kodex vydává i Syndikát novinářů. Zásadu presumpce neviny zná a podle něho se jí řídili, když vycházeli z informací poskytovaných orgány činnými v trestním řízení.

27. Z výpovědi [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je členem představenstva žalované. Měl na starosti reorganizaci [anonymizováno] redakcí po změně vlastnické struktury společnosti v roce [rok] s cílem zefektivnění řízení jednotlivých redakcí. V roce [rok] byl vydán Etický kodex, který je závazný pro jejich redaktory. Etický kodex se věnuje i problematice presumpce neviny. V rozhodném období vycházelo asi 140 tis. ks tiskovin denně, na [anonymizováno 5 slov] tak připadalo cca 2 tis. ks. Online [anonymizováno] vycházel rovněž v 70 [anonymizováno] mutacích. Řada článků byla přejímána jednotlivými regionálními redakcemi, odpovídal za ně pouze regionální šéfredaktor. Mohlo docházet k jejich úpravám, včetně titulků. V současné době je za konkrétní regionální mutaci odpovědný vždy jeden z osmi krajských šéfredaktorů. Poté, co je kontaktoval právní zástupce žalobkyně, situaci vyhodnotili a konstatovali, že mohlo dojít k porušení práv žalobkyně. Proto se rozhodli žalobkyni omluvit a nabídli jí odškodnění ve výši 100 tis. Kč. Složitost celé kauzy si uvědomují a přijali i opatření k eliminaci podobných sporů do budoucna.

28. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že si teprve po návratu z vazby zjišťovala, co o ní psala média. V době trvání vazby média nesledovala, ani rodina ji tím nechtěla zatěžovat. Vazba na ni působila špatně, zhoršil se jí zdravotní stav, zhubla 15 kilo, měla narušenou psychiku. Čelila zde útokům od personálu věznice. Volali na ní„ [anonymizována dvě slova]“. Rozpadl se jí i vztah s přítelem, který si z médií udělal závěr, že něco provedla. Po návratu z vazby měla psychické problémy její dcera. Sledovali jí novináři, kontaktovali jí i ve škole. Ví, že to byli novináři z [anonymizována dvě slova], ale i z dalších médií. Musela přerušit studium. Z článků, které si pak žalobkyně vyhledala a četla, jí je špatně. Vyhledávala je s pomocí rodiny, zadávali klíčová slova jako„ jméno žalobkyně, [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova]“. Rešerši v [příjmení] [jméno] řešil už právní zástupce. Nechápe, jak mohla média používat takové titulky a v článcích používat takové výrazy. Nejsou podle ní korektní. Zná [anonymizována dvě slova], před trestním řízením si ho kupovala, byly tam [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [obec], [obec], [obec]. Po návratu z vazby ji kontaktoval redaktor [anonymizováno], poslal jí otázky, neměla ale zájem o kontakt s médii, nechtěla dávat rozhovory. V několika případech poskytla po jednání soudu vyjádření médiím, své vyjádření dala pouze redaktorům [anonymizována dvě slova], ale až po zproštění obžaloby. Média sledovala hlavně přítelkyně paní [příjmení] a její rodina. Do médií unikl text její obžaloby, i do [anonymizována dvě slova]. Zklamala ji forma. Vyčítá jim to. Sama vnímá spíše ty negativní články. Předtím [anonymizována dvě slova] četla, četli ho i další lidé z jejího okolí, sousedé. Kupují ho, protože je levnější. Od sousedů ví, že její kauzu sledovali právě v [anonymizována dvě slova], nejvíce se to ale objevovalo v televizi. Nedá se říci, jestli její okolí čerpalo spíše z [anonymizováno] médií nebo z celostátních, ale reakci sousedů a nejbližšího okolí přičítá spíše regionálním médiím. Stalo se jí, že s lidé z jejího okolí přecházeli na jinou stranu ulice, nechtěli s ní stát ve frontě. Mluví se o tom i v současnosti, její kauza se dává do souvislosti s hrozícím zánikem [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [obec] již dva roky nebydlí. Musela se odstěhovat, nešlo tam žít, všichni na ní koukali. Našla si novou práci ve [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [část obce], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], kde je spokojená. Předtím pracovala v [], kde skončila poté, co se v médiích objevila informace, že žádá odškodnění od státu. Informace uveřejněné v [anonymizována dvě slova] měly za následek zhoršení vztahů s bratrem a jeho manželkou, [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Bratr jí vyčítá, že mu zkazila reputaci. Nyní se vůbec nestýkají. Vztahy s bratrem ale nebyly dobré ani před trestním stíháním, stýkali se pouze jedenkrát ročně. V době vazby jí podporovali manželé [příjmení], paní [příjmení]. S dcerou má dobré vztahy, bydlí spolu v [obec]. Dcera má problémy najít si partnera. To dává do souvislosti s tím, že jim musí říci, kdo je její matka.

29. K újmě způsobené jednáním žalované žalobkyně uváděla, že měla a má zdravotní následky. Musela navštěvovat psychiatra. Má psychické ataky, bere psychofarmaka, trpí průjmy. To vše má psychické pozadí. Po ukončení trestního stíhání se to zlepšilo, ale pak teprve zjistila, jaký byl dosah informací z médií. Bylo to horší než samotná vazba. Postupně se to zlepšovalo, ale pak podala žaloby proti státu a médiím a znovu se to začalo komplikovat, znovu se to probíralo v médiích. Reakci na medializaci informace, že byla zproštěna obžaloby, však prakticky nezaznamenala. Měla finanční problémy. Ukončení pracovního poměru [anonymizována tři slova] [obec] s médii nesouvisí, dohodu jí nabídl [anonymizována dvě slova]. Pokud by nesouhlasila s dohodou, ukončil by s ní pracovní poměr stejně. Pomohla jí lékařka, která jí dala pracovní neschopnost. Ukončení pracovního poměru v [anonymizováno] [ulice] dává do souvislosti s médii. Medializovalo se to, že podává žalobu proti státu, došlo ke ztrátě její anonymity. Zná knihu [anonymizováno] [příjmení] [jméno] [příjmení]. Celou knihu nečetla. Do knihy na požádání autorky napsala své vyjádření. Nedostala za to žádnou odměnu. Byla ráda, že se jí [anonymizováno] [příjmení] zastala. Se stejným názvem vyšla ještě jedna publikace, autorem je [jméno] [jméno]. Nedala souhlas s jejím uveřejněním. Odškodnění, které po žalovaném požaduje, vychází z počtu žalovaných článků a z jejich obsahu. Částku, kterou jí žalovaná dosud uhradila, považuje za nepřiměřeně nízkou.

30. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

31. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba byla částečně důvodná, ohledně nároku uplatněného v této fázi řízení žalobu důvodnou neshledal.

32. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. § 2956 a násl. občanského zákoníku a čl. 40 Listiny základních práv a svobod.

33. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, a podle ust. § 2951 a násl. občanského zákoníku a čl. 40 Listiny základních práv a svobod.

34. Podle čl. 40 odst. 1,2 Listiny základních práv a svobod jen soud rozhoduje o vině a trestu za trestné činy a každý, proti komu je vedeno trestní řízení, je považován za nevinného, pokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu nebyla jeho vina vyslovena.

35. Podle ust. § 81 odst. 1 občanského zákoníku chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

36. Podle ust. § 81 odst. 2 občanského zákoníku ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

37. Podle ust. § 82 odst. 1 občanského zákoníku člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.

38. Podle ust. § 86 občanského zákoníku nikdo nesmí zasáhnout do soukromí jiného, nemá-li k tomu zákonný důvod. Zejména nelze bez svolení člověka narušit jeho soukromé prostory, sledovat jeho soukromý život nebo pořizovat o tom zvukový nebo obrazový záznam, využívat takové či jiné záznamy pořízené o soukromém životě člověka třetí osobou, nebo takové záznamy o jeho soukromém životě šířit. Ve stejném rozsahu jsou chráněny i soukromé písemnosti osobní povahy.

39. Podle ust. § 2894 odst. 2 občanského zákoníku nebyla-li povinnost odčinit jinému nemajetkovou újmu výslovně ujednána, postihuje škůdce, jen stanoví-li to zvlášť zákon. V takových případech se povinnost nahradit nemajetkovou újmu poskytnutím zadostiučinění posoudí obdobně podle ustanovení o povinnosti nahradit škodu.

40. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

41. Podle ust. § 2956 občanského zákoníku vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

42. Podle § 2957 věty první a druhé občanského zákoníku způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody.

43. Podle ust. § 2971 občanského zákoníku odůvodňují-li to zvláštní okolnosti, za nichž škůdce způsobil újmu protiprávním činem, zejména porušil-li z hrubé nedbalosti důležitou právní povinnost, anebo způsobil-li újmu úmyslně z touhy ničit, ublížit nebo z jiné pohnutky zvlášť zavrženíhodné, nahradí škůdce též nemajetkovou újmu každému, kdo způsobenou újmu důvodně pociťuje jako osobní neštěstí, které nelze jinak odčinit.

44. Z relevantní judikatury soud uvádí následující:

45. Zásada pro posuzování rovnováhy mezi poměrem práva na ochranu osobnosti k právu na šíření informace je princip presumpce neviny vyplývající z čl. 6 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a též z čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, podle níž musí být na osobu pohlíženo jako na nevinnou, dokud není soudcem vyslovena její vina. Pokud odsuzující rozhodnutí nenabylo právní moci, nelze o zadrženém, o tom na koho bylo podáno trestní oznámení, o tom, na koho byla uvalena vazba, u koho bylo zahájeno trestní řízení, o obžalovaném či o nepravomocně odsouzeném referovat jako o pachateli trestného činu. Proto je také do této doby nepřípustné ho označovat jako kriminálníka, zločince, podvodníka, násilníka atp. V tomto stádiu je třeba zdržet se jakékoliv zpravodajské úvahy, která by se dotýkala viny této osoby, neboť vina je věc hodnocení, které náleží výlučně soudu.“ či„ o určité fyzické osobě jako o pachateli určitého trestného činu je pak přípustné informovat veřejnost až po pravomocném odsuzujícím rozsudku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 11. 2012, sp. zn.: 30 Cdo 1413/2012).

46. Zásada presumpce neviny se v horizontálních vztazích, tedy ve vztazích mezi subjekty rovného postavení, uplatní jako jeden z ústavně aprobovaných důvodů pro omezení ústavně zaručené svobody projevu podle čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Jejím účelem je jednak zamezení tomu, aby bylo v důsledku uplatňování svobody projevu zasahováno do příslušného trestního řízení způsobem vyvolávajícím pochybnosti o nestrannosti orgánů činných v trestním řízení, zejména soudů, a nedošlo tak k ohrožení důvěry v rozhodování soudní moci. V tomto širším smyslu působí presumpce neviny jako jedna ze záruk spravedlivého procesu. Její význam je však třeba spatřovat rovněž v ochraně osobnostních práv osoby, proti níž je vedeno trestní řízení. Obecně platí, že média samozřejmě mohou a mají informovat o probíhajících trestních řízeních a páchané trestné činnosti, vždy však musí být zřejmé, že prezentovaný názor ještě s jistotou neznamená, že se stíhaná osoba činu dopustila (srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. června 2015, sp. zn. II. ÚS 577/13). Presumpce neviny je důležitou zásadou, kterou musí respektovat i zpravodajské subjekty (srov. např. rozsudky ESLP News Verlags GmbH & Co. KG proti Rakousku, ze dne 11. ledna 2000, č. 31457/96, či A. proti Norsku ze dne 9. dubna 2009, č. 28070/06).

47. U újmy, která nemá majetkový charakter, je z povahy věci vyloučena náhrada, která by znamenala uvedení do předešlého stavu. Nastupuje proto princip kompenzační (satisfakční), kdy poskytnuté plnění má přinést odčinění nemajetkové újmy v podobě zadostiučinění, které má alespoň zmírnit (odčinit) nepříznivé stavy vzniklé škodlivým zásahem do osobnostní sféry poškozeného, případně poskytnout poškozenému možnost, aby si těžko měřitelné a na peníze ne zcela spolehlivě a exaktně převoditelné potíže nemajetkového charakteru vykompenzoval tím, že si pomocí prostředků či předmětů, pořízených za poskytnutou náhradu, zpříjemní či usnadní život. Peněžitá náhrada je uváděna jako subsidiární způsob, který nastupuje teprve v případě, že jiná forma není dostačující. Při určení přiměřenosti satisfakce je třeba vycházet z celkové povahy i z jednotlivých okolností případu (k intenzitě, povaze a způsobu neoprávněného zásahu, k charakteru a rozsahu zasažené hodnoty osobnosti, k trvání i šíři vzniklé nemajetkové újmy apod.). Je nezbytné zkoumat míru tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv a jejich ochrany (srov. NS 30 Cdo 332/2007).

48. Jde-li o požadavek na přisouzení náhrady nemajetkové újmy v penězích, je na soudech zjistit v prvé řadě míru závažnosti zásahu do práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, tj. ověření toho, zda k němu došlo ve značné míře, což předpokládá zhodnocení jak podle celkové povahy případu, tak podle jeho jednotlivých okolností. Současně je třeba přihlížet i k tomu, že tato forma zadostiučinění je právním institutem do jisté míry výjimečného charakteru, který se uplatní právě jen za splnění zákonem stanovených předpokladů. Přiznání zadostiučinění v penězích soudem tedy předpokládá naplnění řady zákonných podmínek, které současně musí být soudem skutečně seznány a pro daný případ individualizovány. Určujícím je mimo jiné především zjištění, že v konkrétním případě jde o nemajetkovou újmu vzniklou v osobnostní sféře fyzické osoby, kterou tato fyzická osoba objektivně zejména vzhledem k povaze, intenzitě, trvání a rozsahu působení nepříznivého následku může pociťovat a prožívat jako závažnou. Soud současně musí uvážit, že právo na náhradu nemajetné újmy v penězích je („ pouze“) jedním z dílčích a relativně samostatných prostředků ochrany jednotného práva na ochranu osobnosti fyzické osoby, které vzniká tehdy, kdy ostatní potencionální satisfakční instrumenty k vyvážení a zmírnění nepříznivých následků protiprávního zásahu do osobnostních práv nedostačují. Je proto na soudu, aby při úvahách o uplatněném nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích se těmito okolnostmi zabýval a do svého rozhodnutí je také promítl (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. listopadu 2012, sp. zn. 30 Cdo 1092/2011)

49. Náhrada nemajetkové újmy neplní pouze funkci satisfakční, ale rovněž i funkci preventivně-sankční, přiměřené zadostiučinění má tedy rušitele a jeho možné následovníky odrazovat od protiprávního jednání a být tak nástrojem speciální i generální prevence, přičemž sankce musí být patřičně důrazná (srov. I. ÚS 1586/09 ze dne 6.3.2012). Tuto funkci nelze mechanicky uplatňovat bez rozdílu u všech typů zásahů do osobnostních práv; významnou roli však hraje právě tam, kde hrozí opakování podobných zásahů, a je proto třeba žalovaného od dalších zásahů účinně odradit (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 12. prosince 2012, sp. zn. 30 Cdo 1231/2011). Peněžité zadostiučinění plní především satisfakční funkci, avšak jeho úlohu preventivního významu zákonu odpovídajícího a spravedlivého zadostiučinění nelze v zásadě vylučovat (zda srov. např. rozs. NS ČR sp. zn. 30 Cdo 4431/2007, sp.zn. 30 Cdo 3322/2008, sp.zn. 30 Cdo 83/2011). Je však třeba zdůraznit, že v soukromoprávních vztazích je primární funkcí náhrady újmy funkce kompenzační, popřípadě satisfakční, zatímco funkce preventivně-sankční je pouze odvozená a zprostředkovaná. Nelze ji tedy chápat v tom smyslu, že by účelem uložení peněžité náhrady bylo exemplární potrestání původce zásahu, a tedy požadavek, aby náhrada byla natolik vysoká, aby se porušování právní normy původci zásahu„ nevyplácelo“. Sankční postih je vyhrazen výlučně státní moci a veřejnému právu (zde srov. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 3157/2013) Na místě je spíše vyvážený přístup soudu, pečlivě hodnotící okolnosti každého případu, v němž dochází ke střetu práva na ochranu soukromí se svobodou projevu a právem na informace (zde srov. ÚS sp. zn. I. ÚS 4022/17, příp. NS ČR sp.zn. 30 Cdo 2887/2010).

50. Proti uplatnění preventivně-sankční funkce peněžitých náhrad, které by měly mít pro původce zásahu„ zastrašující“ nebo likvidační následky, se nejnověji vyjádřil NS ČR v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 2422/2019 a v rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 1752/2019.

51. Soud ve shodě se svými předchozími rozhodnutím jak v této projednávané věci, tak v dalších sporech, které zde vedla žalobkyně proti dalším médiím, i ve shodě s dosud vydanými rozhodnutími ostatních soudů všech stupňů ve věci samostatných nároků žalobkyně proti ostatním médiím, vycházel z toho, že označení žalobkyně [anonymizována čtyři slova]“,„ [anonymizováno]“, [anonymizována tři slova]“, [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]„ [anonymizováno]“,„ [anonymizována dvě slova]“,„ [anonymizována dvě slova]“, [anonymizováno]„ [jméno] [anonymizováno]“ jsou excesívním jednáním porušující presumpci neviny. Je jasné, že újmu by v takové situaci pociťovala jakákoli osoba ve stejném postavení. Opakované uveřejnění napadených výroků, které porušovaly princip presumpce neviny, v jednotlivých [anonymizována dvě slova], které jsou v daném regionu na předních místech v čtenosti, popř. prostřednictvím internetu na zpravodajském serveru [anonymizováno], došlo zcela jistě k neoprávněnému zásahu do osobnostních práv žalobkyně, zejména do práva na ochranu cti, vážnosti a dobré pověsti, a to ve značné intenzitě, což odůvodňuje nárok na náhradu nemajetkové újmy v penězích.

52. Žalobkyně se v tomto řízení domáhala výlučně náhrady nemajetkové újmy v penězích, nepožadovala uveřejnění omluvy a ani stažení uveřejněných článků z internetu. Soud je na rozdíl od žalobkyně přesvědčen o tom, že včasná veřejná omluva by mohla přispět k alespoň částečnému odčinění způsobené újmy na straně žalobkyně a k vylepšení jejího mediálního obrazu u široké veřejnosti, pokud by byla prezentována jako osoba bezúhonná, která byla všech obvinění zproštěna a která hájí svá práva. Konkrétně zvolený způsob požadovaného zadostiučinění však náležel výlučně žalobkyni. Soud v této souvislosti konstatuje, že nemohl přihlédnout k předloženému Odhadu indikativní hodnoty nemajetkové újmy znaleckého ústavu AP Appraisal, s.r.o., z něhož žalobkyně vycházela. Jedná se o dokument obecného charakteru, který obsahuje ničím nepodložené závěry subjektu, který není ani odborně způsobilý takovéto závěry učinit. To, zda na straně žalobkyně došlo k porušení jejích osobnostních práv, případně v jakém rozsahu a zda to odůvodňuje její nárok na zadostiučinění a případně v jaké výši, náleží přitom pouze soudu.

53. Soud se tedy dále zabýval tím, zda požadovaná výše zadostiučinění je odpovídající.

54. Soud vycházel z toho, že žalovaná byla pouze jedním ze zpravodajských subjektů, které o trestním řízení žalobkyně podávaly veřejnosti informace, na zásazích do jejích práv se tedy obdobnou formou podílelo více původců, s nimiž vede nebo vedla žalobkyně samostatná řízení a někteří z nich již žalobkyni uhradili stanovené zadostiučinění. Tituly žalované však na rozdíl od většiny ostatních médií nemají celostátní působnost, jejich zásah je tedy nižší, na druhou stranu se aktivita žalované koncentrovala většinou v regionech, které jsou geograficky blízké místu, kde se kauza odehrávala, což mohlo zásah do práv žalobkyně zase spíše prohloubit. Z mediální analýzy přitom dále vyplynulo, že negativních, případně výrazně negativních jedinečných příspěvků byla žalovanou uveřejněna pouze menšina, celkem 49, což představuje 15%, resp. 8% z celkového počtu uveřejněných článků. K celkovému vyznění trestní kauzy žalobkyně je však třeba přistupovat komplexně.

55. Dalším faktem, z něhož soud vycházel, je bezpochyby to, že primární odpovědnost za následky, které žalobkyně v žalobě popisovala, leží na straně státu, který vedl trestní stíhání žalobkyně. Ze znaleckého posudku vypracovaného v rámci trestního řízení a ze znaleckého posudku pro účely řízení o odškodnění újmy proti ČR také jednoznačně vyplynulo, že popisované negativní následky mají přímou návaznost na trestní řízení a zejména vykonanou vazbu, nemají tedy zásadní souvislost s vlivem médií. O tom svědčí i závěry znalců, že k ustálení zdravotního stavu žalobkyně mělo dojít již v roce [rok], tj. po propuštění z vazby. Výše zadostiučinění určená žalobkyni v těchto řízení, které již bylo částečně plněno, by tedy neměla být v žádném případě překročena.

56. Žalovaná v řízení zejména namítala, že podávání informací o trestním stíhání žalobkyně nijak nevybočilo z formy a obsahu, jakým o tomto trestním řízení informovala všechna ostatní média. To potvrzovala ostatně i žalobkyně ve své účastnické výpovědi, kde uvedla, že všichni o ní psali stejně, že o ní vycházely stejné články, ale že nejvíc se to řešilo v televizi. Podávání informací o takto závažné trestní kauze je bezpochyby veřejnou službou, veřejnost měla o ni zvýšený zájem a je tudíž právem i povinností médií veřejnost informovat. Nejednalo se přitom o žádné bulvární informace, šlo o jednu z nejzávažnějších a mediálně nejvíce probíraných trestních kauz posledního desetiletí v České republice. Lze si jen těžko představit, že by takováto kauza unikla pozornosti médií, ať už regionálního nebo celostátního charakteru. Lze souhlasit i s námitkou žalované, že neblahé a dlouhotrvající následky lze u osob stíhaných za obdobnou trestnou činnost očekávat i bez toho, že by byly předmětem zájmu médií. Média by však vždy a za všech okolností měla k takovýmto trestním řízením přistupovat tak, aby byla důsledně dodržována zásada presumpce neviny, a veřejnost informovovat takovým způsobem, aby byla chráněna práva stíhaných osob a aby veřejnost měla příležitost učinit si na základě poskytnutých informací objektivní stanovisko.

57. Pokud jde o titulky napadených článků, skutečností je, že titulky představují do určité míry novinářskou zkratku a zpravidla jsou v navazujícím textu rozvedeny a platí pro ně určitá specifika, přesto ani titulky nemohou porušovat zásadu presumpce neviny, musí obecně sledovat význam celého článku a ne ho významově posunout.

58. Lze přisvědčit i tomu, že masivní celostátní medializace trestního stíhání žalobkyně trvala po celou dobu trestního řízení, což vyplývá i z předložené mediální analýzy a veřejnost tudíž byla seznámena nejen se zahájením a průběhem trestního řízení, tedy tím, co bylo žalobkyni kladeno za vinu, ale také s jeho výsledkem, tedy se skutečností, že žalobkyně byla všech obvinění zproštěna.

59. Soud dále přihlédl k tomu, že již v předsoudní fázi řízení žalovaná jako prakticky jediné médium, na které se žalobkyně s požadavkem na zadostiučinění obrátila, vstoupila do aktivního jednání s žalobkyní, vyjádřila svou lítost nad vzniklou situací a nabídla jí rovněž finanční odškodnění, které, pokud by je žalobkyně přijala, mohlo přispět ke zlepšení její aktuální majetkové situace a snížit nebo odvrátit negativní následky, jako byla finanční nejistota spojená se ztrátou zaměstnání, nutnost zatížit se úvěry, pokrýt náklady na stěhování a rekonvalescenci a v konečném důsledku i ke zmírnění psychických následků. Bez významu není ani skutečnost, že žalovaná přistoupila po změně vlastnické struktury k systémovým interním krokům s cílem minimalizovat do budoucna vznik obdobných excesů.

60. Soud s ohledem na vše shora uvedené uzavřel, že opakované porušení presumpce neviny a expresívní výroky na adresu žalobkyně v napadených článcích představují zásah do jejích práv, který dosahoval takové intenzity, že má žalobkyně právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Soud s ohledem na proporcionalitu přihlédl k výši zadostiučinění, které bylo již žalobkyni přiznáno v souvisejících řízeních, a rovněž k výši zadostiučinění, které bylo žalobkyni přiznáno v řízení vedeném proti státu, a dospěl k závěru, že dobrovolně plněná částka ve výši 100 000 Kč, která byla žalobkyni žalovanou vyplacena a dále částka ve výši dalších 100 000 Kč, která byla již v předchozí fázi řízení žalobkyni přiznána, jsou dostatečnou kompenzací za vzniklou újmu.

61. Z toho důvodu řízení v části, kde se žalobkyně domáhala zaplacení náhrady nemajetkové újmy v penězích přesahujících tuto částku, jako nedůvodné zamítl. (výrok I.)

62. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Žalobkyně byla v řízení zcela úspěšná, neboť jí bylo vyhověno ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy v penězích, které se domáhala; neúspěšná byla pouze ohledně do výše plnění, která závisela na úvaze soudu.

63. Žalobkyni tedy náleží náklady řízení sestávající z části soudního poplatku ve výši 2 000 Kč za řízení v 1. stupni (když žalobkyně byla úspěšná co do částky 200 000 Kč), 25 000 Kč za soudní poplatek z podaného odvolání a dále z nákladů spojených se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 18 úkony právní pomoci po 3 100 Kč (ust. § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) - písemné podání žaloby, předžalobní výzva k plnění, písemné vyjádření ze dne 16.11.2017, 15.1.2018, 19.11.2018, částečné zpětvzetí žaloby, písemné podání závěrečného návrhu, odvolání g) – 9 x účast na jednání soudu (ve věci bylo nařízeno 9 jednání, jednání dne 16.9.2019 přesáhlo 2 hod.), když jejich výše je dána ust. § 9 odst. 4 písm. a) ve spojení s ust. § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 2 věta prvá o.s.ř.) a 17 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ust. § 13 odst. 3 uvedené vyhlášky) a dále DPH ve výši 21% z odměny advokáta a náhrady jeho hotových výdajů.

64. Soud pouze pro úplnost uvádí, že nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení za jednání s klientem dne 10.1.2018, které nebylo doloženo, za úkon založení anonymního dopisu, neboť se nejednalo o úkon právní služby, šlo pouze o přeposlání listiny, a nepřiznal žalobkyni ani požadované náklady za vypracování mediální analýzy společnosti [právnická osoba], neboť tento výdaj nepovažuje za účelně vynaložený a ani za zastoupení advokátem v řízení před soudem 1. stupně po zrušení části rozsudku, když v této části nároku žalobkyně úspěšná nebyla.

65. Celková výše nákladů řízení tedy činí 101 052 Kč a byla přisouzena v obecné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.) a na zákonné platební místo (ust. § 149 odst. 1 o.s.ř.) (výrok II.)

Poučení