28 C 196/2019 - 534

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro: vypořádání zaniklé masy SJM takto:

Výrok

I. Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje:

1. Hodnota obchodního závodu žalovaného podnikajícího pod IČ [IČO] ve výši 394 000 Kč.

2. Sekačka [Anonymizováno] v hodnotě 1 000 Kč.

3. Strunová sekačka [Anonymizováno] v hodnotě 1 000 Kč.

4. Zůstatková hodnota automobilu [Anonymizováno] ke dni rozhodnutí již neexistujícího ve výši 160 000Kč.

5. Dále práva a povinnosti plynoucí k běžnému účtu vedenému u [právnická osoba]. č. [č. účtu] se zůstatkem ve výši 1 201 052,73 Kč.

6. Práva a povinnosti plynoucí k účtu vedenému u[Anonymizováno][právnická osoba] č. [č. účtu] se zůstatkem ve výši 2 767 738,95 Kč.

7. Práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o životním pojištění založeném u [právnická osoba]. č. [hodnota] se zůstatkem ve výši 46 048 Kč.

8. Práva a povinnosti plynoucí z penzijního připojištění u společnosti [právnická osoba]. č. smlouvy [hodnota] se zůstatkem ve výši 238 953,72 Kč.

II. Do výlučného vlastnictví žalobkyně se přikazuje:

1. Pozemek č. parcelní [hodnota], jehož součástí je stavba rodinného domu č. p. [hodnota], pozemek č. parcelní [hodnota] – zahrada, veškeré nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [Anonymizováno] v hodnotě 9 200 000 Kč.

2. Vybavení ložnice v hodnotě 21 000 Kč.

3. Vybavení obývacího pokoje v hodnotě 25 500 Kč.

4. Robotický vysavač v hodnotě 8 000 Kč.

5. Střešní box v hodnotě 3 000 Kč.

6. Plynový gril v hodnotě 500 Kč.

7. Osobní automobil značky [Anonymizováno] RZ [SPZ] v hodnotě 20 000 Kč.

8. Práva a povinnosti plynoucí z účtu vedeného u [právnická osoba] č. účtu [č. účtu] se zůstatkem ve výši 5 292,86 Kč.

9. Částka 66 122 Kč představující vyplacené prostředky plynoucí ze smlouvy o životním pojištění u společnosti [právnická osoba], č. pojistné smlouvy [hodnota].

10. Práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o stavebním spoření vedené u [právnická osoba] č. účtu [č. účtu] se zůstatkem ve výši 42 742,93 Kč.

11. Práva a povinnosti plynoucí z penzijního připojištění vedeného u [právnická osoba]. č. smlouvy [RČ] se zůstatkem ve výši 42 293,72 Kč.

III. Žalobci a žalované se přikazuje k zaplacení, a to každému jednou polovinou, zůstatek ve výši jistiny 1 214 820,68 Kč a ve výši úroku 2 289,26 Kč včetně příslušenství, které k dluhu přiroste teprve v budoucnu, vzniklý z hypotečního úvěru vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. [č. účtu] u [právnická osoba] se sídlem [adresa], IČ [IČO].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na vypořádání podílu částku 1 654 544,08 Kč, a to do šesti měsíců od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobce je povinen zaplatit na účet Okresního soudu Plzeň – město soudní poplatek ve výši 15 000 Kč a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobce a žalovaná jsou povinni rovným dílem zaplatit náklady státu, jejichž výše bude specifikována v písemném samostatném usnesení a to ve lhůtě jednoho měsíce od právní moci tohoto usnesení.

VII. Řízení se zastavuje co do vypořádání vybavení dětského pokoje, houpačky [Anonymizováno] a tunelu [Anonymizováno], montované garáže, jízdního kola [Anonymizováno], vnosu žalované ve výši 60 000 Kč.

VIII. Žaloba se zamítá co do vypořádání účtu vedeného [právnická osoba] č. [č. účtu].

IX. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne 20. 5. 2019 domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud vypořádal zaniklou masu společného jmění manželů. Žalobce uvedl, že manželství účastníků bylo pravomocně rozvedeno rozsudkem Okresního soudu Plzeň – město ze dne 20. 9. 2018 č. j. 31 C 252/2018 – 28, který nabyl právní moci dne 7. 11. 2018. Pokusy o vypořádání zaniklého společného jmění manželů však k dohodě nedospěly. Za trvání manželství nabyli účastníci nemovitosti a to dům čp. [Anonymizováno] postavený na pozemku č. parcelní [Anonymizováno] o výměře 138 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), č. parcelní [Anonymizováno] o výměře 694 m2 (zahrada) vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota]. Žalobce uvedl, že rodinný dům je zatížen zástavním právem smluvním ve prospěch [právnická osoba]. Dle znaleckého posudku znalce [jméno FO] ze dne 30. 6. 2018 je obvyklá cena nemovitostí ve výši 5 000 000 Kč. Žalobce navrhl, aby tyto nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví s tím, že žádal, aby bylo zohledněno, že od samého počátku hradí veškeré výdaje související s údržbou rodinného domu, tento i obýval, staral se o něj a taktéž aby byly zohledněny majetkové poměry účastníků. Žalobce uvedl, že se taktéž o nabytí daného nemovitého majetku více zasloužil a to bez ohledu na to, že v současné době saturuje svou bytovou potřebu jiným způsobem, a to zejména proto, aby eliminoval možné konflikty mezi účastníky. Žalobce uvedl, že hradí veškeré náklady spojené s užíváním nemovitostí v částce 18 400 Kč měsíčně. Z movitých věcí žalobce k vypořádání označil vybavení rodinného domu, kdy se jednalo o vybavení ložnice (manželská postel, matrace, rošty, ložnicová skříň, televizor [Anonymizováno], úhlopříčka 102 cm, běhací pás [Anonymizováno]), vybavení obývacího pokoje (sedací souprava, televizor [Anonymizováno], jídelní stůl plus šest kusů židlí, robotický vysavač, fotoaparát [Anonymizováno], stan [Anonymizováno]), vybavení dětského pokoje (2 kusy skříně, psací stůl, komoda). Žalobce dále žádal vypořádat stroje v souvislosti s podnikáním žalobce a to za a) použitý soustruh [Anonymizováno], b) [Anonymizováno] 3, c) nářadí a nástroje uskladněné v dílně, dále žalobce žádal vypořádat osobní automobil [Anonymizováno], střešní box [Anonymizováno] černý, houpačku [Anonymizováno] překážka, tunel [Anonymizováno] překážka, montovanou garáž, sekačku na trávu z [Anonymizováno], plynový gril a strunovou sekačku [Anonymizováno]. Žalobce dále uvedl, že hradí výlučně shora uvedený hypoteční úvěr u [právnická osoba] ze svých výlučných prostředků, počínaje od právní moci rozvodu a to částkou 10 996 Kč měsíčně. Žalobce dále označil k vypořádání peněžní prostředky na bankovním účtu vedeném u [právnická osoba]. č. účtu [Anonymizováno], dále peněžní prostředky vedené na bankovním účtu u [Anonymizováno] č. účtu [Anonymizováno], finanční prostředky ze životního pojištění vedeného u [Anonymizováno], pojistná smlouva č. [hodnota] vedeno na jméno [Jméno žalobce], finanční prostředky ze životního pojištění vedeného u [Anonymizováno], pojistná smlouva č. [hodnota] vedeného na jméno [Jméno žalované], finanční prostředky ze životního pojištění vedeného u [právnická osoba] pojistná smlouva č. [hodnota] vedený na jméno [Jméno žalované], finanční prostředky ze stavebního spoření vedeného u [právnická osoba], číslo smlouvy [Anonymizováno] vedený na jméno [Jméno žalované], finanční prostředky z penzijního připojištění vedeného u [právnická osoba], číslo smlouvy [Anonymizováno] vedený na jméno [Jméno žalobce], finanční prostředky z penzijního připojištění vedeného u [právnická osoba], číslo smlouvy [Anonymizováno] vedený na jméno [Jméno žalované] a finanční prostředky na bankovním účtu č. [č. účtu] vedené u [právnická osoba] na jméno [Jméno žalované]. Žalobce navrhl, aby nemovitosti byly přikázány do jeho výlučného vlastnictví, taktéž, aby mu byly přikázány věci spojené s podnikáním, sekačka na trávu a strunová sekačka s tím, že žalované by bylo přikázáno vybavení domácnosti, osobní automobil [Anonymizováno] včetně střešního boxu, houpačka[Anonymizováno][Anonymizováno] překážka, tunel [Anonymizováno], montovaná garáž a plynový gril. Žalobce dále navrhl, aby do jeho vlastnictví byl přikázán hypoteční úvěr vedený u [právnická osoba] a veškeré peněžní prostředky vedených na účtech či smlouvách na jeho jméno s tím, že žalované by byly přikázány peněžní prostředky vedené na účtech či smlouvách vedené na její jméno. S ohledem na toto vypořádání žalobce navrhoval, aby mu byla uložena povinnost vyplatit žalované vypořádací podíl ve výši 2 500 000 Kč.

2. Žalovaná k věci uvedla, že mezi účastníky proběhly pokusy vyřešit věc mimosoudně, nicméně žalovaný se nechtěl vypořádat spravedlivě a férovým způsobem. Žalovaná poukázala na podhodnocení hodnoty nemovitostí účastníků s tím, že taktéž uvedla, že žalobce nepravdivě tvrdí, že finanční dar od otce žalované [jméno FO] ve výši 200 000 Kč byl darován oběma účastníkům a dále, že nepravdivě tvrdí, že teta žalované [jméno FO] žádný dar ve výši 250 000 Kč žalované neposkytla. Žalovaná taktéž poukázala na to, že žalobce záměrně zatajil svůj účet vedený u [právnická osoba], ze kterého v průběhu let 2017 a 2018 odkláněl značné finanční prostředky, které přitom nesporně tvořily předmět SJM účastníků. Žalovaná dále uvedla, že obvyklá cena nemovitostí uváděná žalobcem neodpovídá objektivní realitě, kdy na podporu svého tvrzení soudu předložila znalecký posudek znalce [jméno FO], dle jehož závěrů se obvyklá cena nemovitostí podle jejich stavu ke dni právní moci rozvodu pohybovala ve výši 7 000 000 Kč. Žalovaná nesouhlasila s tím, aby nemovitosti byly přikázány do výlučného vlastnictví žalobce, kdy to byla ona, kdo se zasloužil o nabytí těchto nemovitostí, přičemž výstavba rodinného domu by nebyla možná bez několika úvěrů, kdy první úvěr účastníkům zapůjčila matka žalované [jméno FO], kdy se jednalo o částku 300 000 Kč. Žalovaná mimo jiné uvedla, že žalobce v domě vůbec nebydlí, z domu se odstěhoval a bydlí už v [adresa] u ženy, se kterou již za trvání manželství dlouhodobě udržoval mimomanželskou známost. Žalovaná uvedla, že za trvání manželství hradil dle vzájemné dohody účastníků výdaje související s provozem domu žalobce, kdy po rozvodu manželství žalovaná taktéž chtěla přispívat na náklady související s provozem [právnická osoba] hrazením pravidelných plateb hypotéky, žalobce však toto odmítl, když se žalovanou odmítl komunikovat a jakkoliv se smyslu plně domluvit. V domě bydlí žalovaná s dcerou účastníků [jméno FO], kdy i dcera [jméno FO] si přeje, aby i nadále v domě mohla bydlet a je připravena žalované pomáhat splacením hypotečního úvěru, jakož i s vyplacením příslušného finančního vypořádání žalobci. K vybavení ložnice uvedla, že toto vybavení zakoupila žalovaná z finančních prostředků, které jí byly darovány její tetou paní [jméno FO], stejně tak totéž platí o televizoru a běhacím pásu s tím, že ložnicovou skříň získala od své matky [jméno FO]. K vybavení obývacího pokoje uvedla, že to vybavení zakoupila rovněž z finančních prostředků získaných darem od paní [jméno FO] s tím, že fotoaparát [Anonymizováno] účastníci nikdy neměli, kdy pouze měli tiskárnu k počítači [Anonymizováno], která je však vlastnictvím jejich dcery [jméno FO]. K vybavení dětského pokoje uvedla, že tyto věci byly rovněž zaplaceny z finančních prostředků získaných od tety žalované paní [jméno FO]. Žalovaná dále uvedla, že žalobce má v domě účastníků dílnu, ve které má umístěnou řadu soustruhů různých strojů, kdy jejich hodnota rozhodně není zanedbatelná a tyto věci patří do společného jmění manželů účastníků. K houpačce [Anonymizováno] a tunelu [Anonymizováno] uvedla, že se jedná o věci ve vlastnictví jejich společné dcery [jméno FO], to samé platí i o montované plechové garáži. Žalovaná předmětem vypořádání učinila taktéž jízdní kolo, [Anonymizováno] v hodnotě 30 000 Kč a dále osobní motorové vozidlo [Anonymizováno] RZ [SPZ], které bylo zakoupeno žalobcem koncem roku 2015 za částku 221 000 Kč. Ke kuchyňské lince žalovaná uvedla, že předmětem společného jmění manželů, avšak si není zcela jistá, zda-li se jedná o samostatnou věc či součást domu. Tato linka byla pořízena zhruba za částku 160 000 Kč, přičemž na elektrické spotřebiče byla použita částka 60 000 Kč, kterou žalovaná získala darem paní [jméno FO]. Tuto částku žalovaná uplatnila jako svůj vnos z výlučných prostředků do SJM. K účtu vedenému u [právnická osoba] č. [č. účtu] uvedla, že se jedná o účet její matky [jméno FO]. Žalovaná poukázala na to, že z účtu vedeného u [právnická osoba] č. [č. účtu] žalobce bez jejího souhlasu odkláněl peněžní prostředky, kdy v roce 2017 vybral přes částku přesahující 800 000 Kč a v roce 2018 taktéž. Žalovaná tak navrhla, aby žalované byly přikázány do jejího výlučného vlastnictví předmětné nemovitosti, a to včetně vybavení těchto nemovitostí, do výlučného vlastnictví žalobce by pak měly být přikázány věci sloužící k jeho podnikání nacházející se v dílně v situované předmětné nemovitosti, do výlučného vlastnictví žalobce by dále mělo být přikázáno kolo [Anonymizováno], motorové vozidlo [Anonymizováno], RZ [SPZ], stejně tak sekačka na trávu strunová [Anonymizováno] a strunová sekačka [Anonymizováno]. Žalované by pak byly přikázány stan [Anonymizováno], střešní box černé barvy [Anonymizováno] a plynový gril. Žalované by taktéž byl přikázán osobní automobil [Anonymizováno] RZ [SPZ] s tím, že do výlučného vlastnictví žalobce by byly přikázány práva a povinnosti vztahující se k účtům a smlouvám vedeným na jeho jméno a do výlučného vlastnictví žalované by pak byly přikázána práva a povinnosti připínající se k ostatním účtům vedených v žalobě a ve vyjádření žalované k žalobě, které jsou vedeny na její jméno. Žalobci by byla uložena povinnost uhradit nedoplatek hypotečního úvěru u [právnická osoba] a to z jedné poloviny, taktéž tato povinnost by byla uložena žalované. Žalovaná by pak uhradila žalobci na vypořádání společného jmění manželů částku, která by byla specifikována po zjištění jednotlivých hodnot vypořádávaného majetku.

3. Po provedeném dokazování soud zjistil následující skutkový stav:

4. Z rozsudku Okresního soudu Plzeň – město ze dne 20. 9. 2018 č. j. 31 C 252/2018-28 soud zjistil, že manželství účastníků bylo rozvedeno, kdy právní moc rozsudku nastala ke dni 7. 11. 2018.

5. Předmětem vypořádání učinili účastníci tyto položky, ke kterým soud zjistil následující skutková zjištění: A) Nemovitosti - dům čp. [Anonymizováno] postavený na pozemku č. parcelní [Anonymizováno] o výměře 138 m2 (zastavěná plocha a nádvoří), č. parcelní [Anonymizováno] o výměře 694 m2 (zahrada) vše v obci [adresa], katastrální území [adresa], zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální pracoviště [adresa] na LV č. [hodnota] Vlastnické právo účastníků k těmto nemovitostem vyplynulo z příslušného listu vlastnictví. Zpočátku žalobce i žalobkyně žádali, aby soud přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví každého z nich. Soud v průběhu řízení ve vztahu k této skutečnosti poskytl oběma stranám poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1,3 o.s.ř.. Žalovaná na podporu svého tvrzené označila velké množství důkazů, žalobce v tomto zůstal nečinný. Následně žalobce změnil svůj postoj, kdy souhlasil, aby nemovitosti byly přikázány žalované. Z tohoto důvodu soud důkazy navržené žalovanou k přikázání nemovitostí do jejího výlučného vlastnictví neprováděl, kdy žalovaná s ohledem na změnu postoje žalobce ani na jejich provedení netrvala. Obvyklá cena nemovitostí byla stanovena dle znaleckého posudku [jméno FO] číslo [Anonymizováno] ze dne 14. 5. 2022, jehož podkladem byl znalecký posudek znalce [jméno FO] číslo [hodnota] ze dne 4. 10. 2018, a to na částku 9 200 000 Kč. Žalobce nesouhlasil se závěry znalce [jméno FO], kdy[Anonymizováno]poukazoval na závěry [jméno FO], provozující realitní činnost, dle kterých ke dni ocenění, tj. k 30. 6. 2018 činila obvyklá cena nemovitostí částku 5,000.000 Kč. Soud k této listině uvádí, že se nejedná o znalecký posudek vyhotovený znalcem, tudíž jeho závěry měly pro soud poměrně nevýznamnou vypovídací hodnotu. Soud proto vyslechl [jméno FO], byť tento v době výslechu již znaleckou činnost ukončil, kdy tento postup byl akceptován i dovolacím soudem ( např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2719/2005 ze dne 21. 11. 2007). [jméno FO] během výslechu zcela věrohodně obhájil závěry svého znaleckého zkoumání, taktéž logicky vysvětlil, jak k těmto závěrům došel. Soud tedy z tohoto znaleckého posudku vycházel ve znění jeho aktualizace provedené znalcem [jméno FO]. B) Movité věci Mezi účastníky došlo k dohodě ohledně níže uvedených položek, které učinili předmětem vypořádání, a to ve vztahu k jejich obvyklé ceně i k tomu, komu mají být přikázány:

1. Věci, které měly být dle dohody účastníků přikázány do vlastnictví žalované: a) vybavení ložnice v obvyklé ceně 21 000 Kč, b) vybavení obývacího pokoje v obvyklé ceně 25 500 Kč, c) robotický vysavač v ceně 8 000 Kč, d) stan [Anonymizováno] v obvyklé ceně 500 Kč, e) osobní automobil [Anonymizováno], rok výroby 2004, RZ [SPZ] v obvyklé ceně 20 000 Kč, f) střešní box v obvyklé ceně 3 000 Kč, g) plynový gril v obvyklé ceně 500 Kč, celková hodnota 78 500 Kč.

2. Věci, které měly být přikázány dle dohody žalovanému: a) sekačka [Anonymizováno] v obvyklé ceně 1 000 Kč, b) sekačka strunová [Anonymizováno] v hodnotě 1 000 Kč, c) částka 160 000 Kč představující hodnotu vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], které bylo po zániku manželství používáno žalobcem a následně havarováno, celková hodnota 162 000Kč.

3. V průběhu řízení vzal žalobce návrh na vypořádání vybavené dětského pokoje, houpačky [Anonymizováno] a tunelu [Anonymizováno], montované garáže zpět.

4. V průběhu řízení vzala žalovaná návrh na vypořádání jízdního kola [Anonymizováno] zpět. C) Závod žalovaného – IČ [IČO]

1. Ze znaleckého posudku znalce [jméno FO] vyhotoveného dne 17. 9. 2021 soud zjistil, že tržní hodnota obchodního závodu žalobce ke dni 7. 11. 2018 činila částku 403 000 Kč, kdy znalec v odůvodnění znaleckého posudku logicky vysvětlil, na základě jakých skutečností dospěl k tomuto závěru. Při výslechu znalec sdělil, že do hodnoty závodu zahrnul i zůstatek na účtu vedeném u [právnická osoba] č. účtu [č. účtu], kdy vycházel z toho, že se jedná o účet podnikatelský. Znalec sdělil, že v případě, že by bylo zjištěno, že se o podnikatelský účet nejedná, je nutné od zjištěné hodnoty v částce 403 000Kč odečíst zůstatek, který do ocenění zahrnul, ve výši 9 000 Kč. Vzhledem k tomu, že v průběhu řízení vyšlo najevo, že se o podnikatelský účet skutečně nejednalo, soud vycházel z toho, že hodnota závodu činí 394 000 Kč. D) Účty a pojistné produkty - smlouva o stavebním spoření č. [hodnota] znějící na jméno žalované vedená u [právnická osoba]., kdy ze zprávy spořitelny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činila výše zůstatku částku 42 742,93 Kč, - smlouva o penzijním pojištění, č. smlouvy [Anonymizováno] znějící na jméno žalobce vedená u [právnická osoba]., kdy ze zprávy pojišťovny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činila výše zůstatku částku 238 953,72 Kč, - pojistná smlouva o kapitálovém životním pojištění, č. smlouvy [Anonymizováno], pojistník žalobce vedená u [právnická osoba]., kdy ze zprávy této pojišťovny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činila kapitálová hodnota pojištění částku 46 048 Kč, - pojistná smlouva o penzijním spoření, č. smlouvy [RČ], pojistník žalovaná vedená u [právnická osoba]. kdy ze zprávy této pojišťovny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činil zůstatek 42 293,72 Kč, - účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., majitel účtu žalobce, kdy dle sdělení tohoto peněžního ústavu byl na účtu ke dni 7. 11. 2018 zůstatek ve výši 17 052,73 Kč, - účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., majitel účtu žalovaná, kdy dle sdělení tohoto peněžního ústavu byl na účtu ke dni 7. 11. 2018 zůstatek ve výši 5 292,86 Kč - účet č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., majitel účtu žalobce, kdy dle sdělení tohoto peněžního ústavu byl na účtu ke dni 7. 11. 2018 zůstatek ve výši 6 901,95 Kč, - částka 66 122 Kč, kdy ze zprávy [právnická osoba]. soud zjistil, že žalované byly na její účet vyplaceny prostředky plynoucí ze smlouvy o životním pojištění, č. pojistné smlouvy [Anonymizováno], přičemž tato smlouva zanikla v lednu roku 2019. E) Odklony 1. K tvrzeným odklonům soud provedl k důkazu z výpisů z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba] hotovostní výběry, které jako odklony označila žalovaná.

2. Za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 soud zjistil, že z účtu byly provedeny níže uvedené výběry: - dne 19. 12. 2016 částka 30 000 Kč, - dne 13. 5. 2016 částka 15 000 Kč, - dne 5. 5. 2016 částka 10 000 Kč, - dne 19. 4. 2016 částka 25 000 Kč, - dne 30. 3. 2016 částka 100 000 Kč, - dne 22. 3. 2016 částka 55 000 Kč, - dne 22. 2. 2016 částka 15 000 Kč, - dne 17. 2. 2016 částka 100 000 Kč, - dne 3. 2. 2016 částka 10 000 Kč, - dne 18. 1. 2016 částka 35 000 Kč, celkem tak za rok 2016 částka 395 000 Kč. Za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 soud zjistil, že z účtu byly provedeny níže uvedené výběry: - dne 17. 1. 2017 částka 100 000 Kč, - dne 27. 2. 2017 částka 10 000 Kč, - dne 8. 3. 2017 částka 250 000 Kč, - dne 21. 3. 2017 částka 35 000 Kč, - dne 29. 3. 2017 částka 20 000 Kč, - dne 6. 4. 2017 částka 20 000 Kč, - dne 21. 4. 2017 částka 85 000 Kč, - dne 22.

5. částka 100 000 Kč, - dne 3.

10. částka 50 000 Kč, - dne 4.

10. částka 60 000 Kč, - dne 22.

11. částka 100 000 Kč, celkem tak za rok 2017 částka 830 000 Kč. Za období od 1. 1. 2018 do 7. 11. 2018 soud zjistil, že z účtu byly provedeny níže uvedené výběry: - dne 16. 1. 2018 částka 150 000 Kč - dne 25. 1. 2018 částka 150 000 Kč, - dne 2. 2. 2018 částka 180 000 Kč, - dne 14. 2. 2018 částka 60 000 Kč, - dne 26. 2. 2018 částka 150 000 Kč, - dne 28. 3. 2018 částka 200 000 Kč, - dne 16. 4. 2018 částka 40 000 Kč, - dne 16. 5. 2018 částka 50 000 Kč, - dne 12. 6. 2018 částka 200 000 Kč, - dne 20. 6. 2018 částka 130 000 Kč, - dne 13. 7. 2018 částka 45 000 Kč, - dne 17. 8. 2018 částka 45 000 Kč, - dne 14. 9. 2018 částka 35 000 Kč, - dne 15. 10. 2018 částka 7 000 Kč, celkem tak za rok 2018 částka 1,442 000Kč.

3. Žalobkyně tak unesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o výběru prostředků z účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]. za období od 1. 1. 2016 do 7. 11. 2018 v celkové výši 2,667 000 Kč.

4. K tvrzeným odklonům soud provedl k důkazu z výpisů z účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]. hotovostní výběry, které jako odklony označila žalovaná 5. Za období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 zjistil, že z účtu byly provedeny níže uvedené výběry: - dne 18. 1. 2016 částka 18 000 Kč, - dne 15. 2. 2016 částka 16 000 Kč, - dne 16. 3. 2016 částka 20 000 Kč, - dne 15. 4. 2016 částka 17 000 Kč, - dne 17. 5. 2016 částka 20 000 Kč, - dne 15. 9. 2016 částka 50 000 Kč, - dne 2. 9. 2016 částka 50 000 Kč, - dne 14. 10. 2016 částka 35 000 Kč, - dne 23. 11. 2016 částka 25 000 Kč, - dne 11. 11. 2016 částka 40 000 Kč, - dne 15. 12. 2016 částka 80 000 Kč, celkem tak za rok 2016 částka 371 000 Kč. Za období od 1. 1. 2017 do 31. 12. 2017 soud zjistil, že z účtu byly provedeny níže uvedené výběry: - dne 17. 1. 2017 částka 30 000 Kč, - dne 16. 2. 2017 částka 25 000 Kč, - dne 20. 3. 2017 částka 22 000 Kč, - dne 13. 4. 2017 částka 30 000 Kč, - dne 15. 5. 2017 částka 31 000 Kč, - dne 20. 6. 2017 částka 25 000 Kč, - dne 17. 7. 2017 částka 45 000 Kč, - dne 17. 8. 2017 částka 28 000 Kč, - dne 15. 9. 2017 částka 30 000 Kč, - dne 16. 10. 2017 částka 30 000 Kč, - dne 15. 11. 2017 částka 18 000 Kč, - dne 15. 12. 2017 částka 60 000 Kč, celkem tak za rok 2017 částka 374 000 Kč. Za období od 1. 1. 2018 do 7.11 2018 soud zjistil, že z účtu byly provedeny níže uvedené výběry: - dne 16. 1. 2018 částka 20 000 Kč, - dne 26. 2. 2018 částka 24 000 Kč, - dne 16. 3. 2018 částka 27 000 Kč, - dne 16. 4. 2018 částka 22 000 Kč, - dne 16. 5. 2018 částka 26 000 Kč, - dne 15. 6. 2018 částka 24 000 Kč, - dne 13. 7. 2018 částka 50 000 Kč, - dne 17. 8. 2018 částka 26 000 Kč, - dne 14. 9. 2018 částka 32 000 Kč, - dne 15. 10. 2018 částka 38 000 Kč, - dne 7. 11. 2018 částka 150 000 Kč, celkem tak za rok 2018 částka 439 000 Kč.

6. Žalobkyně tak unesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o výběru prostředků z účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]. za období od 1. 1. 2016 do 7. 11. 2018 v celkové výši 1,184 000 Kč.

7. S ohledem na shora uvedené závěry dokazování byl žalobce soudem poučen ve smyslu ustanovení § 118a) odst. 1, 3 o. s. ř., ohledně povinnosti prokázat, že prostředky v celkové výši 3, 851 000 Kč byly použity na běžnou spotřebu nebo na náklady spojené s užíváním a udržováním majetku ve společném jmění manželů.

8. Žalobce však ani po poučení soudu žádná konkrétní tvrzení neuvedl, kdy pouze obecně uvedl, že hotovostní výběry v letech 2016 do roku 2018 představovaly za 1) platby daně z přidané hodnoty, 2) nákup materiálů a nástrojů, 3) dary synovi [jméno FO], fakturace [jméno FO] a 4) běžnou spotřebu. Žalobce taktéž nesdělil, zda tvrzené platby byly hrazeny z účtu vedeného u [právnická osoba] či [právnická osoba].

9. K platbám daně z přidané nemovitosti žalobce neuvedl, v jaké výši tyto měly být a kdy k těmto platbám došlo, kdy pouze uvedl, že předával vyčíslenou daň z přidané hodnoty v hotovosti své účetní, která fakticky hradila jednotlivé částky. Soud tak uzavřel, že žalobce nesplnil svoji vysvětlovací povinnost, kdy tvrzení žalobce soud považoval za zcela nedostačující, z pohledu soudu na svá tvrzení v tomto směru žalobce v podstatě rezignoval a neunesl již břemeno tvrzení. S ohledem na absenci tvrzení soud důkazy navržené žalobcem provést nemohl.

10. K nákupu materiálů a nástrojů žalobce uvedl pouze, že spotřeba materiálů a nástrojů představovala 45 až 55 % celkového obratu, kdy žádná další tvrzení k tomuto neuvedl. S ohledem na nedostatečná tvrzení ani v tomto případě soud nemohl provést označené důkazy (odborné vyjádření [jméno FO], výslech [jméno FO], katalog nástrojů), když nelze provádět dokazování, pokud nejsou dostatečná skutková tvrzení, ke kterým má dokazování směřovat.

11. K daru synovi [jméno FO] a k fakturaci [jméno FO] žalobce tvrdil, že v roce 2018 přispěl svému synovi částku 200 000 Kč na opravu bytu, kdy navrhl jeho výslech. Současně uvedl, že část fakturace žalobce představovala fakturaci jeho syna, když žalobce byl pouze příjemcem částek, které následně synovi předával. K tomuto byl [jméno FO] jako svědek vyslechnut, kdy z výslechu tohoto svědka vyplynulo, že mu žalobce zapůjčil peněžní prostředky, a to v době trvání manželství účastníků na koupi auta, tyto mu však řádně vrátil. Svědek dále vypověděl, že peněžní prostředky obdržel taktéž od žalobce na přestavbu bytu, nicméně k této transakci došlo až v roce 2020, kdy svědek vyloučil, že by k poskytnutí peněz došlo před 7. 11. 2018. Tvrzení žalobce ohledně poskytnutí peněžní částky synu [jméno FO] tak prokázána nebyla.

12. K běžné spotřebě žalobce neuvedl žádné konkrétní skutečnosti, kdy pouze obecně uvedl, že se jednalo o úhradu dovolených a nákup movitých věcí běžné spotřeby. Žalobce nijak nespecifikoval, jaké platby byly použity např. na tvrzené dovolené, stejně tak neuvedl ani přibližný výčet movitých věcí větší hodnoty, které měly být v období od roku 2016 do 2018 ze společných prostředků pořízeny. Soudu tak nezbylo než uzavřít, že i v tomto případě jsou tvrzení žalobce zcela nedostatečná a z tohoto důvodu soud neprováděl navržený důkaz ve formě jeho účastnického výslechu žalobce.

13. Ke způsobu hospodaření účastníků navrhla žalovaná výslech svědkyně [jméno FO], sestry žalované. Svědkyně uvedla, že jí žalovaná sdělila, že dostávala od žalobce k pokrytí nákladů rodiny určitou částku, jejíž výši nebyla schopna sdělit, kdy uvedla, že se jednalo o částku nedostatečnou, proto náklady rodiny musel žalovaná doplácet ze svého a pokud si chtěla žalovaná pořídit hodnotnější věc, musela chodit na brigády. Výslech svědkyně neměl příliš velkou vypovídací hodnotu, neboť se jednalo pouze o informace zprostředkované od žalované.

14. Pokud žalobce tvrdil odklon částky 99 297 Kč, která byla žalované vyplacena dne 4. 5. 2016 na účet, jehož je majitelem, v průběhu řízení žalobce učinil nesporným, že předmětné peněžní prostředky byly vynaloženy v souvislosti s užíváním a udržováním majetku v SJM (zejména léčení společných psů). Soud tedy dokazování k tvrzení žalované o jejich použití neprováděl. F) Platby hypotéky za období od zániku společného jmění manželů 1. Z výpisu účtu vedeného u [právnická osoba]. č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., jehož majitelem je žalobce soud zjistil, že v říjnu 2018 až prosinci 2018 byly z účtu uhrazeny splátka hypotéky ve výši 10 996 Kč měsíčně, dále že částka 10 996 Kč měsíčně byla uhrazeny na splátky hypotečního úvěru v období leden 2019 do prosinec 2019, taktéž v období od ledna 2020 do prosince 2020 a v období od ledna 2021 do prosince 2021, v období od ledna 2022 do září 2022 a v období od říjen 2022 až prosinec 2022 byla poukazována částka 12 240 Kč měsíčně (změna úrokové sazby). Soud opakovaně vyzýval žalobce, nechť prokáže případné platby za období od ledna 2023 do května 2023, žalobce však i v tomto ohledu zůstal zcela nečinný. Celkem tak byl prokázán vnos žalovaného z titulu plateb na společný závazek ve výši 527 808 Kč.

2. Z výpisů z účtu vedeného u [právnická osoba], č. účtu [Anonymizováno], jehož majitelem je žalovaná soud zjistil, že od ledna 2020 hradila žalovaná žalobci na účet měsíčně částky označené jako platby na hypotéku a provoz domu, kdy z tvrzení žalované vyplynulo, že z těchto plateb částka 5 500 Kč byla určena na hrazení hypotečního úvěru s tím, že od října 2022 (změna úrokové sazby) do května 2023 ve prospěch žalobce byla hrazena z titulu hypotečního úvěru částka 6 100 Kč. Celkem tak žalovaná žalobci uhradila částku 230 300 Kč.

3. Z výpisu účtu [právnická osoba] vedeného na jméno dcery účastníků [jméno FO] bylo zjištěno, že dcera účastníků zasílala žalobci příspěvek na bydlení a hypotéku, tyto platby v rámci vypořádání vnosu žalobce do společného jmění manželů však být zohledňovány logicky nemohly G) Vnosy 1. Vnos žalované ve výši 200 000 Kč 2. K prokázání vnosu ve výši 200 000 Kč soud vyslechl svědky [jméno FO], otce žalované a [jméno FO], sestru žalované. [jméno FO] uvedl, že v době, kdy účastníci stavěli dům, čekali na půjčku, proto byl požádán, zda by jim peněžní prostředky neposkytl. Svědek uvedl, že ze stavebního a důchodového pojištění daroval žalované částku 200 000 Kč. Sestra žalované vypověděla, že jejich otec daroval každé ze sester peněžní částku na stavbu domů s tím, že uvedla, že částku 200 000 Kč daroval pouze žalované, kdy stejně postupoval i v jejím případě.

3. I přesto, že se jednalo o výslech rodinných příslušníků žalované, soud jejich výpovědi hodnotil jako věrohodné a neměl důvod o pravdivosti jejich tvrzení pochybovat. Soud tak dospěl k závěru, že v případě tvrzeného vnosu ve výši 200 000Kč žalovaná unesla důkazní břemeno.

3. Vnos žalované ve výši 60 000Kč – žalovaná vzala tento požadavek během řízení zpět.

4. Vnos žalobce z titulu plateb na společný dluh po zániku společného jmění manželů ve výši 527 808 Kč byl již uveden pod bodem 6. písm. F bod. 1 H) Závazky 1. Ze zprávy [právnická osoba] soud zjistil, že na hypoteční úvěru vzniklém na základě smlouvy o úvěru č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba], činí ke dni 17. 5. 2023 zůstatek jistiny ve výši 1 214 820,68 Kč a úrok ve výši 2 289,26 Kč.

7. Podle § 736 zákona č. 89/2012 Sb. Občanský zákoník (dále jen OZ), zanikne-li společné jmění manželů, provede se likvidace dosud společných povinností a práv jejich vypořádáním.

8. Podle § 742 OZ, nedohodnou-li se bývalí manželé jinak, vychází se pro vypořádání z toho, že a) podíly obou manželů na vypořádávaném jmění jsou stejné; b) každý z manželů nahradí to, co ze společného majetku bylo vynaloženo na jeho výhradní majetek; c) každý z manželů má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého výhradního majetku vynaložil na společný majetek.

9. Podle § 710 Občanského zákoníku, součástí společného jmění jsou: jsou dluhy převzaté za trvání manželství, ledaže a) se týkají majetku, který náleží výhradně jednomu z manželů, a to v rozsahu, který přesahuje zisk z tohoto majetku nebo b) je převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

10. Podle § 713 odst. 2 a 3 Občanského zákoníku, povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Z právních jednání týkajících se společného jmění nebo jeho součástí jsou manželé zavázáni a oprávněni společně a nerozdílně.

11. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k následujícím závěrům.

12. V souladu s dohodou účastníků soud žalobci přikázal tyto položky: a) sekačka [Anonymizováno] v obvyklé ceně 1 000 Kč, b) sekačka strunová [Anonymizováno] v hodnotě 1 000 Kč, c) částka 160 000 Kč představující hodnotu vozidla [Anonymizováno], RZ [SPZ], které bylo po zániku manželství používáno žalobcem a následně havarováno, kdy předmětem vypořádání již nemohla být věc, která fakticky neexistuje, d) hodnota obchodního závodu žalovaného – IČ [IČO] ve výši 394 000 Kč. V průběhu řízení bylo zjištěno, že žalobce je podnikatelem, který provozuje svůj závod pod IČ [IČO], veškeré zařízení související s podnikáním soud posoudil jako obchodní závod žalovaného, který bylo nutno nechat ocenit zvlášť od ostatních položek. Vzhledem k tomu, že bylo zjištěno, že žalobce začal podnikat před 1. 8. 1998, a to od 15. 10. 1997 (výpis ze živnostenského rejstříku), soud dospěl k závěru, že závod žalobce se nestal předmětem společného jmění manželů a nestal se tedy jeho součástí (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 3078/2006, ze dne 20. 3. 2008). Soud tak ve vztahu k závodu zohlednil to, že z podniku během trvání manželství plynuly příjmy pro rodinu, dále byly investovány prostředky získané podnikáním manžela zpět do podniku a podobně. K ocenění podniku pro účely vypořádání SJM se mnohokrát vyjádřil NS ČR a jeho právní závěry akceptuje i Ústavní soud ČR, což vyplývá z usnesení pod sp. zn. III. ÚS 934/06 ze dne 27. 09. 2007. Z rozhodnutí Ústavního soudu ČR a konstantní judikatury soudů obecných vyplývá, že podnikající manžel je povinen nahradit do SJM takovou částku, jež se rovná pozitivnímu (kladnému) rozdílu mezi aktivy a pasivy jeho podnikání ke dni zániku SJM, což je zpravidla i cena jeho podniku, nyní závodu (pokud nebyl vytvořen i vynaložením oddělených prostředků podnikajícího manžela, což není projednávaný případ). Pro úplnost k této položce soud uvádí, že byť si je vědom judikatury, na základě které došlo k opuštění tzv. oceňovacího pravidla podle stavu věci ke dni zániku SJM a jeho ceny ke dni vypořádání ve vztahu k obchodnímu závodu, soud dospěl k závěru, že pokud by došlo od zániku společného jmění manželů ke zvýšení či snížení hodnoty obchodního závodu, žalovaná by na tom neměla žádnou zásluhu, proto soud nezjišťoval stav závodu ke dni rozhodování ve věci a vycházel z hodnoty i stavu obchodního závodu ke dni zániku SJM, t.j. ke dni 7. 11. 2018. e) práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o penzijní pojištění, č. smlouvy [Anonymizováno] znějící na jméno žalobce vedená u [právnická osoba]., kdy ze zprávy spořitelny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činil zůstatek na této smlouvě částku 238 953,72 Kč, f) práva a povinnosti plynoucí z pojistné smlouvy o kapitálovém životním pojištění, č. smlouvy [Anonymizováno], pojistník žalobce vedená u [právnická osoba], kdy ze zprávy této pojišťovny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činila kapitálová hodnota pojištění částku 46 048 Kč, g) práva a povinnosti k účtu č. [č. účtu] vedeném u [právnická osoba]., majitel účtu žalobce, kdy dle sdělení tohoto peněžního ústavu byl na účtu ke dni 7. 11. 2018 zůstatek ve výši 17 052,73 Kč, h) práva a povinnosti k účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., majitel účtu žalobce, kdy dle sdělení tohoto peněžního ústavu byl na účtu ke dni 7. 11. 2018 zůstatek ve výši 6 901,95 Kč, i) částka 3 851 000 Kč představující nevysvětlené hotovostní výběry učiněné žalobcem za období od ledna roku 2016 do 7. 11. 2018, o kterých bylo prokázáno, že byly odkloněny ze společného jmění manželů ( viz. také bod 6. písm. E) rozsudku), kdy nakládání s tímto majetkem přesáhlo rámec obvyklé správy (kdy nebyl tvrzen opak) a nelze tedy k němu přihlížet. Tyto prostředky tedy soud zařadil do vypořádání SJM jako by se k datu 7. 11. 2018 na předmětných účtech nacházely.

13. Žalované soud v souladu s dohodou účastníků přikázal tyto položky: a) vybavení ložnice v obvyklé ceně 21 000 Kč, b) vybavení obývacího pokoje v obvyklé ceně 25 500 Kč, c) robotický vysavač v ceně 8 000 Kč, d) stan [Anonymizováno] v obvyklé ceně 500 Kč, e) osobní automobil [Anonymizováno], rok výroby 2004, RZ [SPZ] v obvyklé ceně 20 000 Kč, f) střešní box v obvyklé ceně 3 000 Kč, g) plynový gril v obvyklé ceně 500 Kč, celkem 78 500 Kč. h) práva a povinnosti plynoucí ze smlouvy o stavebním spoření č. [hodnota] znějící na jméno žalované vedené u [právnická osoba]., kdy ze zprávy spořitelny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činil zůstatek na této smlouvě částku 42 742,93 Kč, i) práva a povinnosti plynoucí z pojistné smlouvy o penzijním spoření, č. smlouvy [RČ], pojistník žalovaná vedená u [právnická osoba]. kdy ze zprávy této pojišťovny soud zjistil, že ke dni 7. 11. 2018 činil zůstatek 42 293,72 Kč j) práva a povinnosti k účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba], majitel účtu žalovaná, kdy dle sdělení tohoto peněžního ústavu byl na účtu ke dni 7. 11. 2018 zůstatek ve výši 5 292,86 Kč, k) částka 66 122 Kč, kdy ze zprávy [právnická osoba]. soud zjistil, že žalované byly na její účet vyplaceny prostředky plynoucí ze smlouvy o životním pojištění, č. pojistné smlouvy [Anonymizováno], přičemž tato smlouva zanikla v lednu roku 2019, proto musela být vypořádána toliko vyplacená částka.

14. Při výpočtu vypořádacího podílu soud určil výši celkového majetku (hodnot, věcí a aktiv) tvořícího součást společného jmění manželů a dále výši prokázaných vnosů. V daném případě celková hodnota majetku účastníků činila částku 14 150 907,91 Kč. Po odečtení vnosů 200 000Kč (vnos žalované) a 527 808 Kč (vnos žalobce) činila zjištěná hodnota majetku účastníků 13 423 099,91 Kč. Podíl každého z účastníků na “čistém“ majetku činí 6 711 549,95 Kč. Po přičtení provedeného vnosu žalované k jejímu podílu na “čistém majetku“, činí podíl žalované 6 911. 549,95 Kč a podíl žalobce při stejném postupu částku 7 239 357,95 Kč. Součet těchto částek dává ve svém souhrnu celkovou hodnotu aktiv společného jmění manželů tj. částku 14 150 907,91 Kč. Žalované je přikazován majetek v hodnotě 9 434 951,51 Kč, žalobci movitý majetek v hodnotě 864 956,40 Kč, kdy této částce je však nutné připočítat nevysvětlené výběry v celkové výši 3 851 000 Kč, představující odklony ze společného jmění manželů, které bylo nutné tímto způsobem do společného jmění vrátit, celkem se tak žalobci dostalo částky 4 715 956,40 Kč. Vzhledem k tomu, že žalované byl přikázán majetek v hodnotě převyšující její vypořádací podíl, byla by povinna zaplatit žalobci rozdíl ve výši 2 523 401,56 Kč. Z provedeného dokazování však vyplynulo, že žalovaná již uhradila žalobci částku 230 300 Kč představující podíl na platbách na hypotéky, tuto částku tedy bylo nutné v konečné výši vypořádacího podílu zohlednit, celková částka odpovídající podílu žalobce, který je žalovaná žalobci vyplatit tak činí 2 293 101,56 Kč. Soud uvádí, že při vyhlášení rozsudku došlo k chybnému uvedení výše vypořádacího podílu (1,654.544,08 Kč), proto soud postupoval dle ust. § 164 o.s.ř. a opravným usnesením tuto nesprávnost napravil.

15. Žalovaná kromě vypořádání svého vnosu navrhovala i jeho valorizaci. Pokud jde o valorizaci prokázaného vnosu, soud k tomuto nepřistoupil, neboť podle nejnovější judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz. sp. zn. 22 Cdo 1172/2022) je možné valorizaci vnosu požadovat jen tehdy, když se manželé již v době vynaložení vnosu dohodli na tom, že součástí případného vypořádání vnosu bude i nárok na jeho valorizaci, kdy v tomto směru byla žalovaná ve smyslu ust. § 118a odst,1.3 o.s.ř, poučena, existence dohody však v tomto smyslu tvrzena a tudíž ani prokazována nebyla.

16. Společný závazek ve formě hypotečního úvěru vzniklého na základě smlouvy o úvěru č. [č. účtu] vedený u [právnická osoba]., se zůstatkem jistiny ve výši 1 214 820,68 Kč a úrokem ve výši 2 289,26 Kč ke dni 17. 5. 2023. Soud při vypořádání tohoto závazku vycházel ze zavedené rozhodovací praxe dovolacího soudu (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu 22 Cdo 1188/20 ze dne 25. 8. 2020), tedy vycházel z toho, že je třeba vypořádat celý dluh, který byl učiněn předmětem řízení o vypořádání společného jmění manželů včetně jeho příslušenství, byť má toto přirůst i v budoucnu, proto přikázal tento závazek oběma manželům, tj. každému jednou polovinou. Jedním z důvodů je skutečnost, že dosah vypořádání společných dluhů do poměru třetích osob je výslovně upraven v § 737 odst. 2 Občanského zákoníku, podle kterého má vypořádání dluhů účinky jen mezi manžely. Vypořádáním těchto dluhů nepřestávají být tyto dluhy společné a věřitel se může nadále domáhat uspokojení vůči oběma manželům. Vypořádání společných dluhů by tedy prioritně mělo být provedeno jejich přikázání oběma manželům rovným dílem, neboť přikázání dluhu jen jednomu z manželů neznamená pro druhého manžela úplné zbavení se dosud existujícího dluhu. Vypořádáním dluhu rovným dílem je zabezpečeno i spravedlivé vypořádání v budoucnu splatných, v době rozhodování soudu nejistých, částí společného závazku a to i s ohledem na případný následný regres. Existence tohoto závazku s ohledem na jeho vypořádání se do výpočtu vypořádacího podílu nijak nepromítla.

17. S ohledem na to, že v průběhu řízení účastníci nadále netrvali na vypořádání těchto položek: a)vybavení dětského pokoje, b) houpačky [Anonymizováno] a tunelu [Anonymizováno], c) montované garáže, d) jízdního kola [Anonymizováno], e) vnosu žalované ve výši 60 000 Kč, soud postupoval dle ustanovení § 96 odst. 1 o. s. ř. a řízení ve vztahu k těmto položkám zastavil.

18. Návrh na vypořádání účtu vedeného u [právnická osoba]. ( ve výroku neprávně uvedeno [právnická osoba].- zhojeno opravným usnesením) č. účtu [č. účtu] byl soudem zamítnut, neboť v průběhu řízení zjištěno, že se jedná o účet matky žalované, tuto položku tak možno vypořádat nebylo.

19. O nákladech řízení soud odkazuje na nález Ústavního soudu IV. ÚS 404/22, ve kterém Ústavní soud potvrdil princip, že v případě řízení o vypořádání společného jmění manželů nebo o vypořádání spoluvlastnictví má být pravidlem nepřiznání náhrady nákladů žádnému z účastníků řízení. Řízení o vypořádání společného jmění manželů je svou povahou zvláštní typ řízení tzv. iudicium duplex, které mohlo být zahájeno k návrhu kteréhokoliv z účastníků jako dosavadních spoluvlastníků, přičemž v řízení jsou oba účastníci v pozici žalobce a žalovaného zároveň bez ohledu na jejich procesní označení a toho, kdo žalobu podal. Účastníci mohli v řízení měnit své původní návrhy na vypořádání, aniž by tato změna byla soudem považována za změnu žaloby s nutností jejího schválení soudem. Soud v tomto typu řízení taktéž není vázán návrhy účastníků na způsob vypořádání. Této zvláštní povaze řízení proto odpovídá rozhodnutí o náhradě nákladů řízení, protože při něm nelze použít obecné pravidlo úspěchu ve věci., a ani občasný liknavý přístup žalobce v průběhu řízení nemohl tento závěr soudu změnit.

20. S ohledem na výsledek řízení soud v souladu s ust. § 148 odst. 1 zák. č. 99/1993 Sb., občanský soudní řád uložil účastníkům povinnost se rovným dílem podílet na nákladech státu s tím, že jejich výše bude specifikována v samostatném usnesení.

21. Soud uložil žalobci uhradit České republice na účet Okresního soudu Plzeň – město soudní poplatek za podanou žalobu v částce 15 000 Kč, kdy v průběhu řízení vyšlo najevo, že předmětem vypořádání učinil žalobce taktéž obchodní závod, proto mu vznikla povinnost tento poplatek uhradit dle zák. č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, položka 4 písm. b). Lhůtu k plnění s pohledem na výši soudního poplatku soud stanovil v délce 1 měsíce od právní moci rozsudku.

22. O lhůtě ke splnění povinnosti žalované soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř., kdy s ohledem na výši vypořádacími podílu stanovil žalované k plnění delší lhůtu k plnění, a to ve lhůtě 6 měsíců, kdy tuto lhůtu soud za daných okolností považuje za zcela přiměřenou.

Poučení