28 C 213/2016- 351

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Šárkou Malíkovou Petříčkovou jako samosoudkyní ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobkyně], narozena [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] b) [celé jméno žalobkyně], narozena [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] c) [celé jméno žalobce], narozen [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] d) [celé jméno žalobkyně], narozena [datum] bytem [adresa žalobkyně, žalobkyně, žalobce a žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] za účasti vedlejšího účastníka na straně žalované [pojišťovna], [IČO] sídlem [adresa vedlejší účastnice] o zaplacení peněžité náhrady při usmrcení osoby blízké ve výši 6 000 000 Kč, takto:

Výrok

I. Žaloba, aby bylo žalované uloženo žalobkyni a) zaplatit částku ve výši 2 000 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z této částky od 30. 2. 2016 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby bylo žalované uloženo žalobkyni b) zaplatit částku ve výši 2 000 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z této částky od 30. 2. 2016 do zaplacení, se zamítá.

III. Žaloba, aby bylo žalované uloženo žalobci c) zaplatit částku ve výši 1 000 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z této částky od 30. 2. 2016 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žaloba, aby bylo žalované uloženo žalobkyni d) zaplatit částku ve výši 1 000 000 Kč, s úrokem z prodlení ve výši 8, 05 % ročně z této částky od 30. 2. 2016 do zaplacení, se zamítá.

V. Žalobci a), b), c) a d) jsou povinni zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení k rukám právního zástupce žalované částku ve výši 77 052 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalobci a), b), c), d) jsou povinni zaplatit vedlejšímu účastníkovi na straně žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 000 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Žalobci a), b), c) a d) jsou povinni zaplatit České republice na náhradě nákladů státu – svědečném částku ve výši 3 167 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku a na náhradě nákladů státu – znalečném částku ve výši, která bude stanovena samostatným usnesením, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou ze dne 5.9.2016 domáhali po žalované zaplacení peněžité náhrady při usmrcení osoby blízké, kterou byl pan [jméno] [příjmení], narozený dne [datum], zemřelý dne [datum] v lékařském zařízení žalované. Žalobkyně a) je vdovou po panu [jméno] [příjmení], žalobkyně b) byla jeho dcerou, žalobce c) byl jeho zetěm a žalobkyně d) byla jeho vnučkou. Poškozený pan [příjmení] byl přijat na chirurgické oddělení žalované v [obec] dne 5.9.2015 pro bolesti břicha, jejichž důvodem byl zánět žlučníku. Při příjmu byl panu [příjmení] nasazen z důvodu revmatoidní artritidy přípravek Trexan 2,5 mg tablety, 2x denně. Jedná se o imunosupresivní lék, jehož obvyklá dávka je dle souhrnu údajů o přípravku pro revmatoidní artritidu 7,5 mg – 15 mg týdně, max. 20 mg týdně. U pacientů s infekcí musí být užíván s extrémní opatrností, pacienti musí být pečlivě kontrolováni, včetně pečlivé kontroly jejich krevního obrazu. Kontrolní vyšetření krevního obrazu bylo u pacienta provedeno poprvé teprve 10.9.2015, byl zjištěn pokles koncentrace bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček. Pokles koncentrace bílých krvinek, červených krvinek i krevních destiček pokračoval i přes vysazení Trexanu až do 18.9.2015, rozvíjel se septický stav pacienta, který vedl až k poklesu saturace hemoglobinu kyslíkem, poklesu tlaku, zpomalení srdeční akce a posléze k srdeční zástavě, pro kterou musel být pacient resuscitován a převezen na oddělení ARO. Zde pokračovala u pacienta těžká sepse, oboustranná pneumonie a multiorgánové selhání, které vedlo k úmrtí pacienta dne 23.9.2015.

2. Žalobci dále tvrdili, že způsob podávání léku Trexan v období od 5. do 10.9.2015 v nesmyslně vysoké dávce pacientovi v pokročilém věku, u něhož byl zjištěn progredující břišní zánět, incidentní renální insuficience a vzestup koncentrace bilirubinu odporoval doporučením a varováním v souhrnu údajů o přípravku a odpovědnost za to nese dle zák. č. 378/2007 Sb., o léčivech i dle § 2636 obč. zák. poskytovatel zdravotních služeb, tedy žalovaná. Nelze určit, jaký by byl průběh onemocnění pana [příjmení] v případě, že by mu lék Trexan nebyl podáván v uvedených dávkách, což podle žalobců musí jít k tíži žalované. Žalobci proto v tomto řízení domáhali peněžité náhrady za duševní útrapy v souvislosti s usmrcením manžela, resp. osoby blízké. Všichni žalobci žili se zemřelým dlouhé roky ve společném domě. Před podáním žaloby se žalobci obrátili na žalovanou, peněžitá náhrada jim však vyplacena nebyla.

3. Ve vyjádření ze dne 21.11.2016 k vyjádření žalované k žalobě žalobci učinili nesporným, že relevantní znění souhrnu údajů o přípravku Trexan je skutečně znění s datem revize 25.2.2015, které označila žalovaná, vzhledem k rozhodnému datu podávání léku panu [příjmení]. Nesouhlasili s tvrzením žalované, že při poskytování zdravotních služeb postupovala s péčí řádného odborníka, trvali na tom, že žalovaná postupovala v rozporu s varováním obsaženým v souhrnu údajů o přípravku Trexan.

4. V doplňujícím vyjádření ze dne 0.3.2017 k vyjádření vedlejšího účastníka žalobci uvedli, že je sice pravdou, že pan [jméno] [příjmení] užíval přípravek Trexan již před svou hospitalizací, a to na doporučení své revmatoložky MUDr. [příjmení], v dávkování 2,5 mg jednou týdně, avšak žalovaná dávku skokově zvýšila na dávku 2x 2,5 mg denně, což není postupem lege artis. Varování před nesprávným dávkování obsahoval jak starší souhrn údajů o přípravku s datem revize z roku 2010, tak souhrn údajů o přípravku z rozhodného období platný od roku 2015.

5. Žalobci se tak podanou žalobou domáhali po žalované zaplacení peněžité náhrady za usmrcení manžela v případě žalobkyně a) ve výši 2 000 000 Kč, a dále osoby blízké – otce v případě žalobkyně b) ve výši 2 000 000 Kč, osoby blízké – tchána v případě žalobce c) ve výši 1 000 000 Kč a osoby blízké – dědečka v případě žalobkyně d) ve výši 1 000 000 Kč.

6. Žalovaná s žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Ve vyjádření ze dne 19.10.2016 uvedla, že žaloba není důvodná a nároky žalobců neuznala. Nesporovala, že pan [jméno] [příjmení], [datum narození], byl hospitalizován v jejím zařízení od 5.9.2015 až do jeho úmrtí dne 23.9.2016. Žalovaná své povinnosti při poskytování zdravotních služeb podle svého tvrzení neporušila. Žalobci podle ní neprokázali příčinnou souvislost mezi úmrtím pana [příjmení] a porušením povinností péče řádného odborníka dle § 2643 obč.zák., které mělo spočívat v údajném předávkováním léky. Příčinou úmrtí pana [příjmení] byl zdravotní stav pacienta, který byl v zařízení žalované hospitalizován s akutním zánětem žlučníku, což je závažné onemocnění, které může vyvolat celou řadu komplikací. Lék Trexan užíval pan [příjmení] dlouhodobě k léčbě revmatoidní artritidy, kterou trpěl. Pan Jícha netrpěl žádným onemocněním, které by dle revize léku jeho používání vylučovalo. Léčba onemocnění žlučníku byla konzervativní, z důvodu zdravotního stavu pana [příjmení]. Z pitevního protokolu neplyne, že pan [příjmení] zemřel v důsledku podávání špatných léků, ale na sepsi, se základním onemocněním těžké cholecystitidy, v komplikacích oboustranné pneumonie a těžké urocystitidy. Žalovaná trvala na tom, že při léčbě nezanedbala své povinnosti a postupovala po celou dobu péče lege artis.

7. Ze všech uvedených důvodů žalovaná navrhla zamítnutí žaloby jako nedůvodné.

8. Podáním ze dne 14.11.2016 do řízení na straně žalované vstoupil vedlejší účastník, [pojišťovna]. Ve vyjádření ze dne 1.12.2016 vedlejší účastník uvedl, že se ztotožňuje s argumentací žalované, že při poskytování zdravotních služeb panu [příjmení] bylo postupováno lege artis a příčinná souvislost mezi postupem žalované při aplikaci léku Trexan a smrtí pana [příjmení] nebyla prokázána. Pacient užíval lék Trexan na léčbu revmatoidní artritidy již dříve. Požadovanou výši nároků žalobců vedlejší účastník považoval za nepřiměřenou a nadhodnocenou.

9. Z uvedených důvodů vedlejší účastník navrhl zamítnutí žaloby.

10. Soud provedl dokazování všemi listinami, které navrhli a předložili účastníci (ustanovení § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen jako „o. s. ř.“ ve spojení s ustanovením § 129 odst. 1 o. s.ř.), vyslechl žalobce b) ,c) a d) a dále svědky [příjmení] [příjmení], MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] a nechal ve věci vypracovat znalecký posudek z oboru zdravotnictví, obor vnitřní lékařství a farmakologie znaleckým ústavem Všeobecná fakultní nemocnice v [obec], jehož zpracovatele vyslechl rovněž v rámci ústního jednání. Výpověď žalobkyně a) nebyla provedena z důvodu jejího nepříznivého zdravotního stavu (č.l. 179). Potřeba provedení důkazů dalších v řízení najevo nevyšla (ustanovení § 120 odst. 3 věta prvá o.s.ř.), na základě provedených důkazů měl soud dostatek podkladů pro rozhodnutí.

11. V řízení byl prokázán následující skutkový děj:

12. Pacient pan [jméno] [příjmení], nar. [rok], byl hospitalizován v [nemocnice] od soboty 5.9.2015 večer. V sesterském záznamu o hospitalizaci od 5.9.2015 je u části medikace poznámka, že ranní medikaci, tj. včetně léku Trexan, pacient užil doma. Dne 5.9.2015 mu tedy byla podána 1 tableta léku Trexan 2,5 mg. Od 6.9.2015 do 9.9.2015 mu byly pak podávány 2 tablety Trexan 2,5 mg denně, dne 10.9.2015 mu byla pak podána ráno 1 tableta 2,5 mg Trexan. Od tohoto data bylo podávání vysazeno. (zjištěno z lékařské dokumentace žalované)

13. Z propouštěcí zprávy [nemocnice] ze dne 18.9.2015 bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] byl přijat na odd. Chirurgie II dne 5.9.2015, z důvodu bolestí břicha, předtím byl vyšetřen ještě toho dne v nemocnici [obec]. Totéž bylo zjištěno ze vstupní dokumentace. V anamnéze se v rámci chronické léčby mezi jinými léčivy udává i Trexan 2,5 mg [číslo] – 1x týdně, v sobotu. V následujících dnech byla pacientovi provedena opakovaně vyšetření krve – dne 5.9.2015, 6.9.2015, 10.9.2015, 18.9.2015, 19.9.2015, CT břicha, pánve, vyšetření plic, ekg. Bylo opakovaně provedeno konziliární interní vyšetření – 11.9.2015, 14.9.2015 vč. hematologického. V záznamech ze dne 11.9.2015, 14.9.2015 a 17.9.2015 se mezi podávanými léky na chronickou léčbu uvádí lék Trexan 2,5 [číslo]. V části zdravotní dokumentace z 10.- 11.9.2015 se uvádí, že pacient užívá lék Trexan 2,5 mg tbl. [číslo] – s poznámkou, že TBL se užívají 1x týdně a je zde i poznámka MUDr. [jméno] [příjmení], že lék Trexan má být vysazen. V dokumentaci o průběhu hospitalizace se uvádí, že pacient byl přijat pro bolesti břicha, vstupně hyperwarfarinizace, elevace zánětlivých markrů, na CT cholecystitida, při ANT terapii pozvolný pokles známek zánětu, v dalším průběhu hospitalizace tachyfibrilace síní – ústup po Digoxinu + Cordanone, dřeňový útlum s pancytopienií v.s. po Trexanu - nasazen Tevafrastim, dále stagnace CRP – změna ATB na Tazocin. [číslo] vzestup leukocytů i trombocytů, pokles CRP, fibrilace síní s odpovědí komor [číslo], celkově zlepšení stavu, v [číslo] pak náhle desaturace, hypotenze, zahájena resuscitace, přivolán lékař ARO a pacient přeložen na oddělení ARO. (prokázáno propouštěcí zprávou odd. Chirurgie [nemocnice], lékařskou dokumentací) Na oddělení ARO bylo provedeno interní vyšetření, následující dny pak opakovaně konziliární vyšetření. V záznamu ze dne 21.9.2015 se mimo jiné uvádí, že hladina methotrexatu je negativní. Stanovení negativní hladiny methotrexátu se uvádí rovněž v záznamu o konziliárním vyšetření ze dne 19.9.2015. Dne 21.9.2015 byl u pacienta konstatován dřeňový útlum, provedena úprava ATB, těžká sepse, rozvoj multiorgánového selhání, provedeno CT vyšetření, dne 22.9.2015 se uvádí další progrese stavu, septický šok, multiorgánové selhání. Pan [příjmení] [příjmení] zemřel dne 23.9.2015 (prokázáno propouštěcí zprávou oddělení ARO, úmrtním listem).

14. Lék Trexan pacientovi panu [jméno] [příjmení] předepsala na léčbu bolesti kloubů HK a DK jeho ošetřující lékařka MUDr. [jméno] [příjmení], a to v dávkování nejprve 5 mg 1 den v týdnu dne 19.5.2015, od 7.7.2015 po telefonické konzultaci bylo dávkování upraveno na 2,5 mg týdně. (prokazováno zprávou MUDr. [příjmení]) MUDr. [příjmení] při své svědecké výpovědi dne 26.6.2017 uvedla, že je zaměstnancem žalované, pracuje v oboru revmatologie a hematologie. Pan [příjmení] [příjmení] byl jejím pacientem od roku 2014, léčil se s revmatoidní artritidou. Lék Trexan bral pan [příjmení] od první návštěvy, od února 2014, toleroval jej dobře. Původní dávka byla 10 mg týdně, pak se snižovala na 5 mg týdně a následně na 2,5 mg týdně. Pacient bral tablety 2,5 mg Pacienta v průběhu hospitalizace viděla až 14.9.2015, kdy byla přizvána na konzilium. Při podávání léku Trexan, který má nežádoucí účinky, je třeba sledovat krevní a jaterní testy a sledovat kontrolu ledvinových funkcí. Tato vyšetření byla pacientovi prováděna. U pacienta došlo ke změnám v oblasti krvetvorby, proto bylo dne 14.9.2015 hematologické konzilium, na které byla přizvána. Bylo rozhodnuto, že bude pacientovi podána léčba růstovým faktorem, to je podle ní důležité z důvodu léčby poruchy krvetvorby. Dne 21.9. 2015 bylo další konzilium, byla zjištěna hodnota leukocytů 3,4, přičemž běžná hodnota je [číslo]. To bylo v důsledku úspěšné léčby růstovým faktorem a další léčby. Dne 18.5.2015 byla zjišťována hodnota methotrexátu u pacienta s nulovým výsledkem. 50% léku Trexan se v těle vylučuje v rozmezí [číslo] hodin po požití. Ke dřeňovému útlumu pacienta přispělo užívání léku Trexan a jeho základní onemocnění žlučníku, bylo více důvodů. Lék Trexan se podává u revmatoidní artritidy až do dávky 30 mg týdně, jedenkrát týdně, na léčbu hematologických onemocnění se užívá v jiných dávkováních. Užívání léku na denní bázi by mohlo mít nežádoucí účinky. Nelze s určitostí říci, jaké následky mělo užívání léku na pacienta (prokazováno výslechem svědkyně [příjmení] [příjmení])

15. Pan [příjmení] [příjmení] zemřel dne 23.9.2015. Žalobci byli v příbuzenském vztahu k panu [jméno] [příjmení], žalobkyně a) jeho manželkou, žalobkyně b) jeho dcerou, žalobkyně d) jeho vnučkou. Žalobce c) je manželem žalobkyně b) a otcem žalobkyně d). (prokazováno úmrtním listem, rodnými listy, oddacím listem)

16. Žalobci vyžádali na Státním ústavu pro kontrolu léčiv souhrn údajů o léčivém přípravku TREXAN 2,5 mg platný s datem revize 25.2.2015. Ze Souhrnu údajů o přípravku Trexan sp.zn. sukls165220 [číslo] vyplynulo, že se jedná o přípravek, kde léčivou látkou je methotrexát a používá se k léčbě aktivní revmatoidní artritidy u dospělých pacientů a dále psoriázy. Kontraindikace používání přípravku je porucha funkce jater, ledvin, krevní dyskrázie, alkoholismus, závažná akutní nebo chronická infekce nebo imunodeficitním syndrom, těhotenství nebo kojení, hypersenzitivita na methotrexát nebo jiné složky léku, nesmí být prováděno očkování živými vakcinami. Důležité je upozornění na dávkování jedenkrát týdně, den v týdnu má být uveden na lékařském předpisu. Nesprávné dávkování může způsobit závažné nežádoucí účinky včetně úmrtí. Doporučená dávka je v případě revmatoidní artritidy 7,5 – 15 mg jednou týdně. Dávka může být užívána lékařem ve 3 rozdělených dávkách v průběhu 36 hodin, neměla by být překročena celková týdenní dávka 20 mg. Případné každodenní špatné užívání může způsobit závažné toxické reakce. (prokazováno Souhrnem údajů o přípravku, žádostí SÚKL ze dne 14.11.2016)

17. Z výslechu svědka [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je ředitelem nemocnice [obec], jednal v minulosti s žalobkyní b) ohledně její stížnosti týkající se lékařské péče o jejího otce. Při zahájení hospitalizace je s pacientem veden pohovor, mimo jiné i ohledně léků, které bere na chronická onemocnění. Tento pohovor provedla s pacientem MUDr. [příjmení]. MUDr. [příjmení] uvedla, že jí pacient a jeho rodina sdělili, že lék Trexan bere pacient 2krát denně, s odůvodněním, že ho bolí klouby. Toto dávkování bylo pak prováděno v období od 5. do 10.9.2015, kdy byl lék vysazen. O vysazení rozhodl MUDr. [příjmení], vedoucí lékař, po upozornění žalobkyně. Pacient byl hospitalizován se zánětem žlučníku, od druhého dne se přidala sepse. Ke zhoršení došlo 8.9.2015, došlo k poklesu bílých krvinek a krevních destiček, který trval do 11.9.2015. Dávka podaného léku nepřesáhla 25 mg. Žalobkyně b) pacienta navštěvovala denně, jednal s ní poprvé již během hospitalizace. Asi týden před hospitalizací byl pacient opakovaně vyšetřován v ambulanci jejich nemocnice, vyšetřovala ho MUDr. [příjmení]. Vyšetření absolvoval i v nemocnici v [obec]. Příčinou úmrtí pacienta byla celková sepse a oboustranný zápal plic.

18. Z výslechu svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že je zaměstnancem žalované, v rozhodném období pracovala jako mladší lékař na chirurgické ambulanci. Dne 5.9.2015 dopoledne pacienta vyšetřila a večer jej přijímala k hospitalizaci. Obvykle má pacient s sebou seznam léků, které užívá, u tohoto pacienta byla navíc k dispozici měsíc stará zpráva z interního vyšetření. Při pohovoru s pacientem byla sestra a manželka – žalobkyně a). Lék Trexan byl na seznamu léků, které pacient bral. Ve zprávě bylo uvedeno, že lék Trexan bere pacient 2krát 2,5 mg denně, pacient sám potvrdil, že lék bere ráno a večer, na bolesti kloubů. Pacientovi se přečetl seznam léků, on uváděl, jak často je bere. Ve starší zprávě byly uvedeny další léky, o nich pacient uvedl, že je aktuálně nebere. Pacienta a seznam léků prohlédl pak ještě starší lékař. Pacienta viděla následující den po příjmu na vizitě, z důvodu zvýšených zánětlivých markerů ho objednala na CT vyšetření. Potom jí končila služba. Podanou dávku léku Trexan nepovažovala za extrémně vysokou, vycházelo se ze sdělení pacienta. Dřeňový útlum u pacienta byl způsoben více příčinami, např. podáváním antibiotik, ale i podáváním léku Trexan. Nevzpomíná si, jestli rodina pacienta upozorňovala na nesprávné dávkování léku Trexan, sama s členy rodiny opakovaně mluvila, ale o léku Trexan nemluvily.

19. Z ústavního znaleckého posudku znaleckého ústavu Všeobecná fakultní nemocnice v [obec] ze dne 8.5.2019 bylo zjištěno, že mu byl předložen spis zdejšího soudu a dále zdravotní dokumentace vyžádaná od žalované a MUDr. [jméno] [příjmení], interního lékaře. Na dotazy soudu a účastníků řízení znalecký ústav odpověděl tak, že revmatoidní artritida je chronické onemocnění s dlouhodobou léčbou, lék Trexan je imunosupresivní lék určený k léčbě autoimunitních revmatických onemocnění, mimo jiné revmatoidní artritidy jako lék první volby. Obvyklá dávka je 7,5 – 15 mg týdně, max. týdenní dávka je 20 mg týdně, dle doporučení [obec] revmatologické společnosti (ČRS) je maximální dávka 30 mg týdně. Souběžně s podáváním léku se doporučuje podávání kyseliny listové, také 1x týdně. Dávka 5 mg týdně u tohoto pacienta svědčí o tom, že se jednalo o udržovací dávku. Podávání léku Trexan u tohoto pacienta každý den nebylo v souladu s doporučeními ČRS a ani se schváleným souhrnem údajů o přípravku. Navíc nebyla podávána kyselina listová. Podávání léku na léčbu revmatoidní artritidy denně patří mezi známé lékové chyby. Pacient však užil po dobu hospitalizace pouze 9 tablet léku, tj. celkem 22,5 mg, nejednalo se tedy o předávkování metotrexátem. Vzhledem k tomu, že se jedná o imunosupresivní lék, který snižuje obranyschopnost organismu, je doporučeno jej v případě infekčního onemocnění vysadit. Bylo tedy správnější lék nepodávat a nelze vyloučit, že podávání léku vedlo k závažnějšímu průběhu infekce. Zda malé množství léku mělo vliv na zdravotní stav zemřelého nebo bylo příčinou zhoršení jeho zdravotního stavu či úmrtí nelze jednoznačně určit. Septický stav se rozvíjel od druhého hospitalizace, ještě před podáváním léku. Podávání léku nebylo příčinou útlumu krvetvorby, která nastala nejspíše následkem rozvoje sepse. Podle dostupných údajů o zdravotním stavu pacienta a charakteru aktuálního onemocnění lze s vysokou pravděpodobností soudit, že by pacient za daných okolností zemřel, i kdyby mu lék Trexan nebyl podáván vůbec. Nelze však vyloučit, že lék snížil schopnost organizmu bojovat s akutní závažnou infekcí. Pacient trpěl už před hospitalizací více onemocněními, kardiologickými - ischemickou chorobou srdeční, chronickou fibrilací síní, blokádou pravého Tawarova raménka, bikuspidální aortální chlopně, dilatací kořene aorty, a dále arteriální hypertenzí, diabetem, chronickou žilní insuficiencí, incipientní renální insuficiencí, hyperplazií prostaty, cystou v pravé ledvině, revmatoidní artritidou. Jako nejzávažnější byly hodnoceny ischemická choroba srdeční, diabetes a revmatoidní artritida. Pacient bral na uvedená onemocnění více léků, zejména na ischemickou chorobu srdeční, antikoagulancia, antihypertenziva, hypolipidemika, léky na chronickou žilní insuficienci, antidiabetika, antirevmatika, imunosupresiva a glukokortikoidy. Z hlediska negativního možného ovlivnění prognózy jsou nejvýznamnější Metypred a Trexan, riziko spočívá ve snížení obranných mechanismů. Zdravotní stav pacienta byl nepříznivý, jednalo se o chronicky polymorbidního pacienta s celou řadou závažných interních onemocnění a velkým množstvím pravidelně užívaných léků, což jsou nepříznivé faktory pro nezvlánutelný septický stav při těžké infekci. Zdravotní stav posuzovaného pacienta negativně ovlivnil zejména oslabený imunitní systém způsobený současnými chorobami, a to revmatoidní artritidou, u které je primární imunoalterace potencovaná nutností terapie imunosupresivními léky, nedostatečně kompenzovaný diabetes, onemocnění srdce, které nevydrželo enormní zatížení při septickém stavu a anatomické abnormality – cholecystolithiáza. Podávaný lék Trexan vliv na rozvoj sepse negativní roli v celkovém rozvoji mohl sehrát, i když nikoli zásadní. Příčinou úmrtí pacienta byla těžká sepse s multiorgánovým selháním, s laktátovou metabolickou acidózou, což bylo podpořeno i pitevním protokolem. Znalecký ústav závěrem uvádí, že podle dostupných údajů o zdravotním stavu pacienta pana [příjmení] a charakteru aktuálního onemocnění (sepse) lze s vysokou pravděpodobností soudit, že by pan [příjmení] za daných okolností zemřel i kdyby mu vůbec nebyl podáván lék Trexan. Nelze ale vyloučit, že se Trexan podílel na snížení obranyschopnosti organismu proti infekci. Příčinou dřeňového útlumu u pacienta byla sepse.

20. Doplňujícím výslechem zpracovatelů znaleckého posudku bylo zjištěno následující:

21. Z výslechu prof. MUDr. [jméno] [příjmení], klinického farmakologa a přednosty Farmakologického ústavu 1. LF UK a VFN v [obec] bylo zjištěno, že trvá na závěrech znaleckého posudku. Lék Trexan byl pacientovi předepsán na léčbu revmatoidní artritidy. Předepisuje se i na jiná onemocnění, zde je dávkování mnohonásobně vyšší. Léčí tak, že tlumí imunitní systém a má vedlejší účinky, potencuje infekce. Dávkování při léčbě revmatoidní artritidy je specifické, týdenní. V současné době není možné zjistit, zda pacient nebral lék chybně už před hospitalizací, nebyly zjišťovány hodnoty methotrexátu. Doporučená týdenní dávka pro diagnózu revmatoidní artritida je 15 mg, maximálně 20 mg léku týdně, [ulice] odborná společnost doporučuje dávku až 30 mg týdně. Při podání celkem 22,5 mg léku týdně tedy nelze konstatovat předávkování. Nebylo nutné vysadit lék hned při příjmu, ale bylo možné reagovat na vyšetření pacienta a vysadit lék dříve než pátý den. Dřívější vysazení léku ale zřejmě nemohlo ovlivnit zdravotní stav pacienta, který bral i jiná imunosupresiva, lék Metypred. Infekce se rozvíjela u pacienta již od druhého dne, ta měla za následek vznik sepse, která byla příčinou úmrtí pacienta [ulice] dávkování léku Trexan nebylo důvodem vzniku sepse, dne 18.9.2015 už nebyly v těle pacienta zjištěny žádné hodnoty methotrexátu. Imunitní systém pacienta ovlivňoval negativně i dekompenzovaný diabetes a chronická revmatoidní artritida, rizikový byl i věk pacienta a chronická imunosupresivní léčba. K útlumu krvetvorby u pacienta došlo, důvodem byl septický stav, nikoli podávání léku Trexan. Medikace dle zdravotní dokumentace byla pacientovi podávána správně. Dřívější vysazení léku nemohlo způsobit zlepšení zdravotního stavu pacienta a ani vyloučit jeho úmrtí. Po přijetí pacienta k hospitalizaci byla u něho zjištěna závažná infekce, o čemž svědčily hodnoty CRP. Mělo být uvažováno o vysazení léku Trexan, za takové situace je další podávání léku neetické. K dřeňovému útlumu u pacienta došlo 4,5 dne po přijetí k hospitalizaci. Porucha krvetvorby byla hodnocena jako časná. Projevuje se po prvních dvou měsících po zahájení léčby imunosupresivy. Změna dávkování léku by se tedy u pacienta projevila s odstupem několika týdnů, proto dospěli k závěru, že důvodem poruchy krvetvorby nebyla zvýšená dávka léku Trexan. Příčinou úmrtí pacienta nebylo podávání léku Trexan. Mohlo to ale přispět ke vzniku septického stavu. Pokud by pacient po dobu hospitalizace nedostával lék Trexan vůbec, pravděpodobně by to nemělo vliv na rozvoj sepse, která byla příčinou jeho úmrtí. Lék se vyloučí z organismu v řádu několika dnů, závisí to na funkci ledvin. Pacientovi byl podáván lék Neupogen, který měl napravit situaci po dřeňovém útlumu, to je správná indikace. Došli jsme k závěru, že dřeňový útlum nebyl způsoben podáváním léku Trexan, ale sepse a dlouhodobé podávání imunosupresiv, Trexan a Metypred – methylprednisolonu. Denní podávání léku Trexan bylo v rozporu s doporučeními a terapeutickými postupy a Souhrnem pokynů o přípravku. Rovněž měla být pacientovi podávána kyselina listová. Dodržení doporučení by ale nemohlo u pacienta ovlivnit zlepšení jeho zdravotního stavu. Ani vysazení léku a podání kyseliny listové by u pacienta nemohlo odvrátit vznik septického stavu, který byl příčinou úmrtí pacienta, pacient by s vysokou pravděpodobností přesto zemřel. Důvodem bylo dlouhodobé podávání léků a celkový zdravotní stav rizikového pacienta Pacient bral navíc i další léky se stejným efektem.

22. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení], lékaře specialisty v oboru revmatologie, Revmatologický ústav, bylo zjištěno, že lék Trexan byl pacientovi podáván na jeho onemocnění revmatoidní artritidou, což je autoimunitní onemocnění, jedná se o lék první volby. Maximální dávka je dle doporučení z roku 2021 až 25 mg týdně, někdy až 30 mg týdně. Podává se jednou týdně. Předepsaná dávka u tohoto pacienta byla 5 mg týdně, onemocnění u něho nebylo aktivní, bral i malou dávku kortikoidů. U pacientů s infekcí, léčených antibiotiky, se obecně doporučuje léčbu lékem Trexan vysadit. Podaná dávka 22,5 mg týdně nepřekračuje maximální týdenní dávku, zdravotní stav pacienta a jeho léčení by to nemělo nijak výrazně ohrozit. Obecně ani nebyl důvod pro vysazení léku. Už při příjmu k hospitalizaci byly u pacienta naměřeny vysoké hodnoty zánětu v těle, pokud bylo pátý den hospitalizace rozhodnuto o vysazení léku, bylo to rozhodnutí správné. Nejvyšší hodnoty léku jsou dvě hodiny po podání, potom hodnoty klesají. Do týdne se lék z těla vyloučí. Pokud byly u pacienta 18.9.2015 naměřeny nulové hodnoty, došlo k odbourání léku. Lék se až z 80% vylučuje ledvinami, žlučovody a žlučníkem asi 5% Pacient bral i další imunosupresivní léky, kortikoidy. Příčinou jeho úmrtí byla sepse. Základním onemocněním pacienta bylo onemocnění žlučových cest. Ve způsobu léčby pacienta neshledali ve zdravotní dokumentaci žádné pochybení. K chybnému dávkování léku Trexan podle ní došlo omylem, je možné, že pacient při příjmu neuvedl, že lék bere týdně. Pacient měl sepsi již při příjmu, kdy ještě zvýšenou dávku léku nedostával, mohlo to ovlivnit jeho obranyschopnost. Nebylo to příčinou jeho úmrtí.

23. Z výslechu MUDr. [jméno] [příjmení], CSc., lékaře specialisty v oboru interního lékařství – hematologi, I. interní klinika 1. LF UK a VFN v [obec] bylo zjištěno, že rovněž trvá na závěrech znaleckého posudku. Jeho úkolem bylo posoudit, jaká byla příčina úmrtí pacienta pana [příjmení] a zda jeho zdravotní stav mohlo ovlivnit podávání léku Trexan. S vysokou pravděpodobností lze soudit, že pacient by za daných okolností a ve zdravotním stavu, v jaké byl, zemřel, i pokud by mu lék Trexan nebyl podáván. Důvodem úmrtí pacienta bylo multiorgánové selhání, otázka podávání léku Trexan je klinicky nevýznamná. Methotrexát se mohl okrajově podílet na potlačení imunity pacienta. Podávání léku nemohlo mít vliv na léčebný postup. U pacienta došlo k rozvoji sepse, o tom svědčí hodnoty CRP, léčba sepse probíhala standardně. Na doporučení hematologa došlo k vysazení léku Trexan, to je rovněž odpovídající. Na místě bylo soustředit se na léčbu sepse, která byla u pacienta už od jeho příjmu. Pokračující sepse měla za následek selhávání dalších orgánů. Příčinou úmrtí bylo multiorgánové selhání. Dřívější vysazení léku Trexan s vysokou pravděpodobností nemohlo ovlivnit zdravotní stav pacienta, ale nelze to zcela vyloučit. Kyselina listová se předepisuje spolu s lékem Trexan, ale pro případy vyšších dávek podávaného léku. Pacient bral rovněž další léky stejného charakteru, Metypred, jednalo se o lék dominantní. Dlouhodobé podávání těchto léků způsobilo, že pacient byl náchylnější k infekcím.

24. Z výslechu žalobkyně b) bylo zjištěno, že je dcerou zemřelého [jméno] [příjmení]. Spolu s matkou otce odvezly do nemocnice dne 5.9.2015, stěžoval si na bolesti břicha. Měli s sebou tašku s věcmi pro otce pro případ hospitalizace, sama měla u sebe připravený lístek se seznamem léků s dávkováním. Lék Trexan bral otec v dávkování 1 tableta týdně, vždy v sobotu. Matka s otcem byli v ambulanci, po chvíli vyšli s tím, že se nemohou domluvit ohledně léků, které otec bere. Proto jí předala připravený seznam, který předali MUDr. [příjmení]. Ta jim ho vrátila. Bylo jim sděleno, že se nejedná o akutní příhodu břišní a otec byl propuštěn do domácího ošetření. Bolesti ale přetrvávaly, proto odvezly otce do nemocnice v [obec], kde byl rovněž vyšetřen. Večer se pak vrátili do nemocnice v [obec], kde bylo rozhodnuto o hospitalizaci se závěrem zánět žlučníku. Seznam léků předala sestrám na oddělení, předány byly i léky, včetně léku Trexan. Upozorňovala na to, že má otec srdeční aritmii a je třeba dodržovat dávkování. Následující den byl otec na CT vyšetření, bylo jim řečeno, že má zaklíněný kámen ve žlučovodech a zánět bude léčen antibiotiky. Otce navštěvovala každý den, hovořila s lékaři, s primářkou [anonymizováno] Zdravotní stav otce se zhoršil pátý den, došlo k převozu otce na JIP. Hovořila s lékaři, se sestrami. Když jí řekli, že otec bere Trexan 2krát denně, zhrozila se. Chtěla vidět seznam, který jim předala, chtěla vysvětlení od lékaře. MUDr. [příjmení] je informovala o diagnóze dřeňový útlum. Otec žalobkyni b) potvrdil, že bere řádně léky, které mu podávají, jiného dávkování léku Trexan si zřejmě nevšiml. Byl orientovaný, věděl, které léky bere. Trexan byl jediný lék, který otec nebral denně, bral ho v sobotu. Bral denně více léků, určitě nejméně 7, v různou denní dobu, s odstupem času již přesně neví, o které léky se jednalo. Na léky si dohlížel otec sám, ale rodina ho kontrolovala, sama ho při braní léků několikrát viděla. Rodina žila společně v jednom domě, denně byli v kontaktu, jezdili na výlety, hospodařili odděleně. Vztahy byly harmonické. Rodiče je s manželem finančně podporovali, hlavně co se týče údržby domu. Rodiče byli ve starobním důchodu, ona s manželem chodili do práce. Matka onemocnění otce a poté jeho úmrtí špatně snášela, zhoršily se jí kardiologické problémy. Sama měla po úmrtí otce problémy s psychikou, navštěvovala ambulantně psychiatra. Stejně tak matka.

25. Z výslechu žalobce c) bylo zjištěno, že pan [jméno] [příjmení] byl jeho tchánem. Pracuje jako řidič. S rodiči manželky bydleli ve společném domě, jejich vztahy byly vždy dobré. Tchán si stěžoval na bolesti břicha, odvoz do nemocnice řešila jeho manželka. Věděl, že tchán bere lék Trexan jedenkrát týdně, vždy v sobotu. Denně bral více léků, aspoň 7, na cukrovku, na tlak, přesně neví. Byl i s manželkou ve starobním důchodu, původním povoláním byl zedník. Společně s rodinou jezdili na výlety. Jeho koníčkem byl chov holubů, svědek mu s tím pomáhal. Příčinou úmrtí tchána byly špatně podávané léky. Jako rodina požadují v tomto řízení částku 6 milionů korun, největší část tchýně. Úmrtí tchána nesli všichni špatně, došlo k tomu na narozeniny jejich dcery. Manželka i tchýně museli vyhledat pomoc psychologa.

26. Z výslechu žalobkyně d) bylo zjištěno, že je vnučkou pana [jméno] [příjmení]. Studuje kombinované studium na vysoké škole. Studuje v [obec], kam dojíždí. Bydlela doma. Dědeček si stěžoval na bolesti břicha, matka s babičkou ho vezli do nemocnice. V době hospitalizace ho navštěvovala. Jeho zdravotní stav se zhoršoval. Měl nemocné srdce a cukrovku, pravidelně bral léky. Věděla, že bere lék Trexan na revmatoidní artritidu, bral ho vždy v sobotu. Nepotřeboval, aby na něho někdo dohlížel, věděl přesně, které léky má brát. Matka zjistila, že je dědečkovi Trexan podáván chybně, v rozporu s tím, co bylo na lístečku, který dědečkovi připravila do nemocnice. Matka mu rovněž s babičkou sbalily léky, které bral. Na lístečku byla u léku Trexan poznámka„ sobota“. Kvůli úmrtí dědečka musela přerušit magisterské studium, nemohla se soustředit. Dědeček zemřel na její narozeniny. Nejdříve studovala 3 roky bakalářské studium management a marketing služeb v [obec], od října 2015 se zapsala na magisterské studium obor veřejná správa a evropská studia v [obec], nezvládla ale dopsat diplomovou práci, musela si rozložit semestr. Psychologa ani psychiatra na rozdíl od matky a babičky nevyhledala. Terapie jim podle ní nepomohla. V rodině mají dobré vztahy, úmrtí dědečka nesli všichni těžce. S dědečkem jezdili na výstavy, chodili na procházky se psem, pracovali spolu na zahradě. Od roku 2017 pracuje jako mzdová účetní a současně studuje. Ukončení studia předpokládala v roce 2018. Jako rodina požadují v tomto řízení částku 6 mil. Kč, nejvíce babička, ostatní stejnou částku.

27. Z ostatních předložených důkazů soud nezjistil žádné informace relevantní pro toto řízení.

28. Z provedeného dokazování vyplývá skutkový závěr, že pacient pan [jméno] [příjmení] byl hospitalizován ve zdravotnickém zařízení žalované v období od večerních hodin dne 5.9.2015 až do svého úmrtí dne 23.9.2015 Pacientovi byla poskytována lékařská péče nejprve na oddělení chirurgie, posléze na oddělení ARO. Hospitalizován byl s bolestmi břicha, které byly vyhodnoceny jako onemocnění žlučníku - cholecystitida. Jednalo se o chronicky nemocného pacienta, který bral větší množství léků, mimo jiné na onemocnění revmatoidní artritidou lék Trexan. Ve vstupní dokumentaci bylo uvedeno, že pacient dle svého sdělení bere tento lék v dávkování [číslo] denně. Tato informace pak byla dále převáděna do další zdravotní dokumentace. V sesterské dokumentaci je k datu 5.9.2015 poznámka, že ranní medikaci pacient užil doma. Dne 5.9.2015 byla tedy pacientovi podána 1 tableta léku Trexan a od 6.9.2015 do 9.9.2015 mu byly podávány vždy 2 tablety denně. Dne 10.9.2015 byla pacientovi podána 1 tableta léku Trexan, pak bylo podávání vysazeno. Celkem bylo tedy po dobu hospitalizace pacientovi podáno 9 tablet léku Trexan, tj. 22,5 mg v rozmezí 6 dnů.

29. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

30. Při posuzování merita věci soud postupoval podle ust. § 2959 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o.z.), v platném znění a dále ust. §§ 2951 a násl. o.z.

31. Podle ust. § 2959 o.z. při usmrcení nebo zvlášť závažném ublížení na zdraví odčiní škůdce duševní útrapy manželu, rodiči, dítěti nebo jiné osobě blízké peněžitou náhradou vyvažující plně jejich utrpení. Nelze-li výši náhrady takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti.

32. Podle ust. § 2951 odst. 2 občanského zákoníku nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

33. Podle ust. § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

34. Podle § 2957 o.z. způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody.

35. Z relevantní judikatury soud uvádí následující:

36. Zákonnými předpoklady pro vznik nároku na přiměřené zadostiučinění jsou od 01.01.2014 vzhledem k jednotné koncepci odškodňování majetkových a nemajetkových újem: Existence újmy na přirozených právech člověka, protiprávní jednání původce zásahu, příčinná souvislost mezi vznikem újmy a protiprávním jednáním a zavinění. (srov. Krajský soud v Ostravě sp.zn. 1 Co 414/2015)

37. Při určení výše náhrady za duševní útrapy spojené s usmrcením osoby blízké je třeba zohlednit okolnosti jak na straně pozůstalého, tak i na straně škůdce. Na straně pozůstalého je významná zejména intenzita jeho vztahu se zemřelým, věk zemřelého a pozůstalých, případná existenční závislost na zemřelém a případná jiná satisfakce (jako např. omluva, správní postih škůdce či jeho trestní odsouzení), která obvykle není sama o sobě dostačující, její poskytnutí však může mít vliv na snížení peněžitého zadostiučinění. Zohlednit lze rovněž, byl-li pozůstalý očitým svědkem škodní události, byl-li s jejími následky bezprostředně konfrontován či jakým způsobem se o nich dozvěděl. Kritéria odvozená od osoby škůdce jsou především jeho postoj ke škodní události, dopad události do jeho duševní sféry, forma a míra zavinění a v omezeném rozsahu i majetkové poměry škůdce, které jsou významné pouze z hlediska toho, aby výše náhrady pro něj nepředstavovala likvidační důsledek. Požadavek srovnání výše náhrad přiznaných v některých případech zásahů do práva na čest, důstojnost, popřípadě soukromí veřejně známých osob ze strany informačních médií a v případech jiných zásahů do osobnostních práv nelze mechanicky vykládat tak, že by náhrada za usmrcení osoby blízké měla být vždy vyšší než náhrada za zásah do jiných osobnostních práv. Za základní částku náhrady, modifikovatelnou s užitím zákonných a judikaturou dovozených hledisek, lze považovat v případě nejbližších osob (manžel, rodiče, děti) dvacetinásobek průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. (srov. NS ČR sp. zn. 25 Cdo 894/2018)

38. Zeť je považován za osobou blízkou, které vzniká nárok na náhradu nemajetkové újmy za ztrátu osoby blízké (§ 2959 o. z.), ale ovšem za předpokladu, že byl se zemřelou tchyní v kvalitních a intenzivních rodinných vztazích. (srov. NS ČR sp.zn. 25 Cdo 3180/2020)

39. Obecné soudy mají široké meze diskrece, kterou musí použít tak, aby ve výsledku dostály požadavkům řádného a především spravedlivého rozhodnutí, odůvodněného kritérii tohoto druhu náhrady škody. Ústavně konformní výklad § 2959 občanského zákoníku, upravujícího odčinění duševních útrap při usmrcení osoby blízké, vyžaduje, aby obecné soudy aplikovaly kritéria pro výpočet odčinění imateriální újmy vymezená judikaturou Nejvyššího soudu jen jako vodítko, které je však nezbavuje povinnosti zvažovat a náležitě vyložit, zda konkrétní případ neodůvodňuje odchylku od takového výkladového základu (nahoru, či dolů); jinak se dopustí porušení čl. 36 odst. 1 ve spojení s čl. 10 odst. 2 Listiny (srov. I. ÚS 1764/19 a rovněž IV. ÚS 2578/19)

40. Žalobci se v projednávané věci domáhali přiznání náhrady nemajetkové újmy při usmrcení osoby blízké, kterou byl jejich příbuzný pan [jméno] [příjmení]. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou aktivní věcné legitimace žalobců a konstatuje, že všichni žalobci jsou dle soudu oprávněni se tohoto nároku domnívat z důvodu jejich blízkého vztahu, společného soužití a úzkých rodinných vazeb k zemřelému panu [jméno] [příjmení].

41. V další fázi řízení se tedy soud zabýval tím, zda jsou dány zákonné předpoklady pro vznik nároku žalobců, tedy existence újmy na jejich přirozených právech, protiprávní jednání původce zásahu a příčinná souvislost mezi vznikem újmy a protiprávním jednáním a zavinění. Otázku existence újmy na přirozených právech žalobců má soud za prokázanou žalobními tvrzeními a výpověďmi žalobců. Provedeným dokazováním, zejména s ohledem na předmět sporu znaleckým zkoumáním znaleckého ústavu má soud dále za prokázané, že žalovaná ve věci poskytování zdravotní péče pacientovi panu [jméno] [příjmení] nepostupovala v souladu s doporučeními a terapeutickými postupy [obec] revmatologické společnosti, ani v souladu s aktuálním Souhrnem údajů o přípravku, když pacientovi v době jeho hospitalizace od 5.9.2015 do 10.9.2015 podávala lék Trexan v dávce 2 tablety 2,5 mg denně a současně mu nepodávala kyselinu listovou. V řízení nebylo prokázáno, zda bylo toto chybné dávkování léku Trexan způsobeno nesprávnými údaji, které poskytl při příjmu lékařům sám poškozený, jak tvrdila žalovaná, nebo zda byla tato skutečnost způsobena chybným vedením zdravotní dokumentace. Tento fakt je však pro další posouzení nerozhodný, neboť žalovaná si měla s ohledem na rizikovost tohoto léčiva a předpokládanou diagnózu pacienta sama vyhodnotit, zda je další podávání tohoto léku pro pacienta s tímto aktuálním zdravotním stavem přínosné, nebo zda převažují nežádoucí účinky daného léku a hrozí možné negativní ovlivnění zamýšleného léčebného procesu. Znaleckým zkoumáním však bylo dále prokázáno, že toto chybné podávání léku Trexan nemělo na léčebné procesy a poskytovanou zdravotní péči žalovanou podstatný vliv, jinak řečeno, že důvodem pro další zhoršování zdravotního stavu tohoto pacienta, které vyústilo v těžkou sepsi a multiorgánové selhání, které bylo příčinou jeho úmrtí, nebylo podávání léku Trexan. Z výpovědi zpracovatelů znaleckého posudku vyplynulo, že pacient by s vysokou pravděpodobností zemřel i v případě, že by lék Trexan pacientovi nebyl podáván vůbec. Nelze tak učinit jiný závěr než že nebyla prokázána příčinná souvislost mezi vznikem újmy a protiprávním jednáním žalované.

42. Shora uvedenému závěru soudu odpovídá i nejnovější judikatura, konkrétně rozhodnutí velkého senátu civilního kolegia Nejvyššího soudu ČR v řízení sp. zn. 31 Cdo 2376/2021, kde na rozdíl od žalobců soud považuje za případné pro projednávanou věc. Z odůvodnění totiž vyplynulo, že s ohledem na specifika tzv. medicínských sporů nelze v praxi vždy trvat na stoprocentním prokázání příčinné souvislosti mezi postupem poskytovatele zdravotní péče a úmrtím pacienta, nicméně existence příčinné souvislosti musí být prokázána s vysokou mírou pravděpodobnosti, musí se jednat o příčinu převažující, nestačí pouhá naděje na vyléčení, či obecné konstatování obvyklé padesátiprocentní pravděpodobnosti vyléčení. V tomto směru se jeví vhodné dodat, že se nejedná o arbitrární a odlišný výklad hmotného práva (pojetí příčinné souvislosti), ale toliko procesní zvážení míry důkazu, tedy pravidla určujícího, kdy lze skutečnost považovat za prokázanou, tj. kdy je důkaz podán. (k tomu srov. NS ČR sp.zn. 31 Cdo 2376/2021). Jestliže bylo tedy v řízení provedeným důkazem - znaleckým zkoumáním prokázáno, že chybné podávání léku Trexan nebylo s největší pravděpodobností příčinou zhoršujícího se zdravotního stavu pacienta, a i v případě, že by lék nebyl podáván pacientovi vůbec, nemohlo by to ovlivnit další negativní vývoj jeho zdravotního stavu a následné úmrtí, jehož příčinou bylo multiorgánové selhání v důsledku sepse, má soud absenci příčinné souvislosti v této věci za prokázanou.

43. Za takové situace se soud již konkrétní výší požadovaného nároku jednotlivých žalobců na zaplacení peněžité náhrady z důvodu nadbytečnosti nezabýval.

44. Ze všech shora uvedených důvodů tedy soudu nezbylo než žalobu jako nedůvodnou zamítnout. (výroky I - IV.)

45. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř.), kdy procesně úspěšné žalované byla přiznána náhrada nákladů vzniklých v souvislosti náklady spojenými se zastoupením advokátem, které jsou tvořeny celkem 18 úkony právní služby po 3 100 Kč z tarifní hodnoty 50 000 Kč (ustanovení § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., jejíž aplikace vyplývá z ust. § 151 odst. 1 a 2 věta druhá za středníkem o.s.ř., ve spojení s ust. 6 odst. 1, § 7 bod 5. ve spojení s ust. § 9 odst. 4 písm. a) uvedené vyhl.) a to písm. a) převzetí a příprava zastoupení, písm. d) vyjádření k žalobě, další vyjádření, vyjádření ke znal. posudku, odvolání proti usnesení o odměněn znalce, písemný závěrečný návrh, dle písm. g) 12 úkonů právní služby - účast na jednáních před soudem dne 18.4. 2017, 26.6. 2017, 9.10.2017, 5.12.2017 (přesahující 2 hod.), 4.6.2018, 19.10.2020 (přesahující 2 hod.), 4.1.2021, 3.8.2021, 6.9.2021, 21.2.2022, 22.3.2022, a 18 náhradami hotových výdajů po 300 Kč (ustanovení § 13 odst. 4 uvedené vyhlášky) a dále uhrazená záloha na znalecký posudek ve výši 3 000 Kč dle usnesení č.j. 28 C 216/2016-190 (čl. 192) (výrok V)

46. Celkové náklady žalované ve výši 77 052 Kč (zahrnující ve smyslu ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. rovněž náhrady hotových výdajů advokáta a daň z přidané hodnoty) byly přisouzeny v zákonné pariční lhůtě (ust. § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

47. O náhradě nákladů řízení vedlejšího účastníka soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř.), když měl ve věci rovněž plný úspěch a přiznal mu náhradu nákladů za celkem 10 úkonů právní služby – písemné podání ze dne [číslo] 2016, vyjádření ze dne 1.12.2016, 8 x účast na jednání soudu dle § 2 odst. 3 vyhlášky 254/2015 Sb. a § 151 odst. 3 o.s.ř. po 300 Kč za 1 úkon, celkem 3 000 Kč, které byly přisouzeny v zákonné pariční lhůtě (ust. §160 odst. 1 o. s. ř.) (výrok VI.)

48. O nákladech řízení státu (výrok VII.) soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o. s. ř., dle něhož má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu sestávají ze svědečného ve výši 3 167 Kč (tato částka byla svědkovi přiznána usnesením ze dne 4.8. 2017, č. j. 28 C 216/2016-153), s ohledem na neúspěch žalobců ve věci, kteří zároveň nebyli osvobozeni od placení soudních poplatků, jim soud uložil povinnost částku v této výši státu nahradit.

49. Jelikož dosud nebylo rozhodnuto o náhradě nákladů znaleckého ústavu v souvislosti s výpovědí zpracovatele znaleckého posudku MUDr. [příjmení], bude o náhradě nákladů státu – znalečném rozhodnuto samostatným usnesením.