28 C 233/2024 - 106

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 6 rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Hovorkovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně A], narozená [Datum narození žalobkyně A] bytem [Adresa žalobkyně A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 416 500 EUR s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení se co do částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení zastavuje. [jméno FO]. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky [částka] za dobu od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám právního zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou proti žalovanému, bývalému manželu, domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Manželství bylo uzavřeno [datum], rozvedeno bylo rozhodnutím soudu ze dne [datum]. Účastníci si sjednali zúžení společného jmění manželů tak, že peněžní prostředky na vybraných bankovních účtech zůstanou vždy ve výlučném vlastnictví toho manžela, kterého určili v dohodě. V době před a během manželství žalobkyně ze svého výlučného majetku na bankovním účtu postupně bezúročně půjčila/zapůjčila žalovanému do jeho výlučného majetku na jeho účet [částka] pro účely podnikání žalovaného s tím, že prostředky budou vráceny dle výsledku hospodaření v rámci podnikání. První půjčka byla poskytnuta před uzavřením manželství na základě písemné smlouvy, v níž si sjednali splatnost k [datum]. Jelikož ostatní půjčky/zápůjčky byly poskytnuty již za trvání manželství, byly smlouvy uzavřeny ústně bez sjednání doby splatnosti. Tyto půjčky/zápůjčky se proto staly splatné [datum] na základě výzvy žalobkyně. Jelikož žalovaný vrátil žalobkyni pouze [částka], vyzvala jej v březnu 2025 k vrácení dlužné částky. Žalovaný na dluh ničeho neuhradil. S ohledem na ujednání o zúžení SJM je pohledávka žalobkyně jejím výlučným majetkem, stejně jako je dluh žalovaného jeho výlučným dluhem.

2. V průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do částky [částka] s příslušenstvím, neboť žalovaný tuto částku před zahájením soudního řízení zaplatil. Žalovaný s částečným zpětvzetím souhlasil. Soud dle § 96 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) řízení v tomto rozsahu výrokem I. zastavil. Soud nerozhodoval o vrácení části soudního poplatku pro částečné zpětvzetí žaloby s odkazem na § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jelikož k částečnému zpětvzetí došlo až po prvním jednání ve věci.

3. Žalovaný nárok uplatněný žalobkyní neuznal, namítal že se nejednalo o zápůjčku mezi manžely, ale o již spotřebované výživné pro něj, jako pro manžela, pro potřeby dětí a na náklady společné domácnosti. Účastníci přitom za doby trvání manželství nepočítali s vrácením těchto částek, neboť je společně spotřebovali. Finanční poměry žalobkyně značně převyšovaly finanční poměry žalovaného a žalovaný nebyl schopen hradit veškeré náklady na rodinu pouze ze svého příjmu. Žalovaná mu proto nepravidelně posílala výživné. Pro případ posouzení věci jako zápůjčky pak vznesl námitku promlčení nároku.

4. Žalobkyně namítala, že peněžní prostředky určené ke spotřebovaní v rámci rodiny by převedla na společný účet manželů, nikoli na účet ve výlučném vlastnictví žalovaného. Byla to právě žalobkyně, kdo hradil většinu nákladů na společnou domácnost. Žalovaný měl rovněž za účelem uspokojování svých a společných potřeb zřízenou kreditní kartu k účtu ve výlučném vlastnictví žalobkyně s měsíčním limitem [částka]. Poukázala na skutečnost, že žalovaný část zapůjčené částky splatil, přičemž z výše a poznámek k jednotlivým platbám se podává, že účastníci předpokládali, že se jedná o zápůjčku (poznámky „Danke; Rückzahlung Danke“). K příjmu žalovaného uvedla, že žalovaný od roku 2010 pracoval na zkrácený úvazek, aby se mohl věnovat společnosti [právnická osoba] GmbH, kde byl jediným jednatelem a společníkem. Žalovaný měl vůči společnosti pohledávky v řádech stovek tisíc EUR, které s ohledem na výši jeho příjmů nemohl získat pouze vlastní výdělečnou činností. Jedná se právě o zápůjčku od žalobkyně. K námitce promlčení žalobkyně uvedla, že po dobu trvání manželství promlčecí lhůta nepočíná ani neběží.

5. Žalovaný uvedl, že peněžní prostředky zaslané na účet ve výlučném vlastnictví žalobkyně představovaly v části [částka] vrácení půjčky a v části [částka] vzájemnou výpomoc mezi manželi, neboť kolem roku 2014 pořizovali nemovitost a finance žalobkyně byly vázané. K bankovnímu účtu v SJM měla fakticky přístup pouze žalobkyně. U společnosti [Anonymizováno] pracoval zhruba od roku 2007 do roku 2015, přičemž v roce 2009 omezil pracovní úvazek z důvodu péče o rodinu. Podnikatelské aktivity v Německu zahájil v roce 2011. Je výlučným společníkem německé obchodní korporace [právnická osoba] GmbH v Lipsku (dále též „[právnická osoba]“) , která se zabývá developerskými projekty. To, že má společnost vůči němu závazky, neznamená, že se jedná o závazky ze zápůjčky od žalované.

6. S ohledem na konkrétní okolnosti věci, uložil soud žalovanému vysvětlovací povinnost ohledně naložení se zaslanými finančními prostředky a zdroje zafinacování podnikatelské činnosti prostřednictvím společnosti [právnická osoba], tj. přistoupil k otočení důkazního břemene.

7. Žalovaný s přenesením důkazního břemene nesouhlasil, tvrdil, že žalobkyně neuvedla konkrétní a věrohodné skutkové okolnosti, které by mohly založit zvýšenou pravděpodobnost jejích tvrzení. Z toho důvodu na výzvu soudu nereagoval. Měl za to, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní z hlediska použití finančních prostředků, o nichž tvrdí, že měly být zápůjčkou pro podnikatelské účely žalovaného. Uváděl, že výživné mu náleží ze zákona a není povinen prokazovat, jakým způsobem jej spotřeboval. Výše výživného byla přiměřená s ohledem na asymetrické majetkové poměry manželů, dobu trvání manželství a skutečnost, že v domácnosti žily dvě nezaopatřené děti. K financování podnikání mohl použít peněžní prostředky, které mu zapůjčila matka. Jednání žalobkyně spočívající v podání žaloby považoval za rozporné s dobrými mravy. Pro případ, že by soud shledal, že se jednalo o zápůjčku, argumentoval tím, že by se jednalo společný závazek obou manželů a žalobkyně by po žalovaném mohla požadovat pouze dluhu. Předložil jím vytvořený přehled finančních prostředků, které měl k dispozici, jednalo se o zůstatky na jeho dřívějších účtech, půjčku od manželky a zápůjčky od matky, a prostředky ze společnosti Temleton Invest.

8. Na základě nesporných tvrzení účastníků a provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištěním:

9. Mezi účastníky bylo nesporné, že uzavřeli dne [datum] manželství, které zaniklo rozvodem dne [datum], resp. právní mocí dne [datum]. Dále učinili nesporným, že žalobkyně zaslala ze svých účtů č. [hodnota] a č. [hodnota] na účet žalovaného č. [hodnota] dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka]. Žalovaný zaslal na účet žalobkyně dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka]. Účastníci rovněž učinili nesporným výrazné majetkové rozdíly mezi nimi a lepší majetkové postavení žalobkyně oproti žalovanému.

10. Z Notářského zápisu [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum], sepsaného notářem [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že souhlasným prohlášením manželů bylo pod čl. „za druhé“ prohlášeno, jaký majetek nabyla žalobkyně výlučně z vlastních prostředků před uzavřením manželství- akcie, obchodní podíly, byt, osobní automobil, peněžní prostředky, které se nacházely na bankovním účtu u [právnická osoba] č. [č. účtu], vedeném v českých korunách, a dále na bankovním účtu u [právnická osoba] vedeném v eurech [Anonymizováno]. V článku třetím manželé prohlásili nabytí majetku před uzavřením manželství v případě žalovaného, a to peněžní prostředky na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u Deutsche Kreditbank AG, a dále na účtech č. [hodnota] a č. [hodnota] vedených u Kreissparkasse. V čl. „za čtvrté“ bylo dohodnuto, že majetkové hodnoty ve vlastnictví manželky zůstanou nadále ve výlučném vlastnictví manželky a rovněž jakýkoli majetek nabytý za majetkové hodnoty ve výlučném vlastnictví manželky (odst. 1), stejně tak bylo dohodnuto o pohledávkách a závazcích (odst. 2). Majetkový režim byl zúžen tak, že veškeré finanční prostředky, které v budoucnu budou na předmětných účtech manželky budou ve výlučném vlastnictví manželky, stejně tak veškeré výnosy, užitky a přírůstky a veškeré závazky a pohledávky týkající se výnosu užitků a přírůstků z majetkových hodnot ve výlučném vlastnictví manželky zůstanou výlučnými pohledávkami a závazky manželky. Shodná úprava byla ve vztahu k jeho výlučnému majetku dohodnuta u manžela (čl. „za páté“). V čl. „za šesté“ bylo dohodnuto rozšíření režimu na SJM tak, že do SJM manželů patří veškeré finanční prostředky, které jsou nebo budou na bankovním účtu u [právnická osoba] vedeném pod č. [č. účtu], u ČSOB vedeném pod č. [č. účtu] včetně veškerých výnosů.

11. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u UniCredit Bank, č. [hodnota], že z účtu žalovaného na byly na tento účet poukázány platby s označením „děkuji“ (platba [částka] dne [datum], platba [částka] dne [datum]), „půjčka děkuji“ k platbě ve výši [částka] dne [datum].

12. Ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému nejpozději do [datum] peněžitou částku ve výši [částka], a to převodem na bankovní účet. Splatnost půjčky byla stanovena nejpozději do [datum]. Smlouva byla vyhotovena jak v českém, tak v německém jazyce.

13. Z dopisu právního zástupce žalobkyně adresovaného žalovanému ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění a půjček a zápůjček k [datum]. Součástí dopisu byl přehled půjček tak, jak byly označeny v žalobě, se započtením poměrného plnění na jednotlivé tvrzené půjčky a zápůjčky. Součástí byla výzva k úhradě celkové dlužné částky [částka].

14. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky [částka] s tím, že částka se stala splatnou [datum].

15. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za jednotlivé roky 2013, 2014, 2015 k osobě žalovaného soud zjistil, že v roce 2013 činil úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů žalovaného [částka], v roce 2014 činil [částka], příjem z kapitálového majetku (úroky z půjčky, Německo) činil [částka], v roce 2015 činil úhrn příjmů od všech zaměstnavatelů žalovaného [částka].

16. Z potvrzení o srážce daně ze dne [datum] soud zjistil, že zdanitelný příjem žalovaného činil za rok 2011 částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2012. Srážku z příjmu platila společnost [právnická osoba] V roce 2012 činil zdanitelný příjem žalovaného částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2013. Z potvrzení o srážce daně z [datum] soud zjistil, že zdanitelný příjem žalovaného činil v roce 2014 částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2015. Z potvrzení o srážce daně [datum] soud zjistil, že příjem žalovaného činil v roce 2015 částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2016. Z potvrzení o srážce daně [datum] soud zjistil, že příjem žalovaného činil v roce 2016 částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2017. Z potvrzení o srážce daně [datum] soud zjistil, že příjem žalovaného činil v roce 2017 částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2018. Z potvrzení o srážce daně [datum] soud zjistil, že příjem žalovaného činil v roce 2018 částku [částka], na daň bylo sraženo [částka], placeno bylo v roce 2019.

17. Z výpisu z účtu žalovaného č. [hodnota] vedeného u Salzlandsparkasse ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] bylo z účtu placeno [částka], dne [datum] bylo placeno [částka], dne [datum] bylo placeno [částka] s poznámkou Cartier Roadster.

18. Z výpisu z obchodního rejstříku ke společnosti [právnická osoba] GmbH soud zjistil, že společnost byla založena a zapsána do obchodního rejstříku dne [datum] se základním kapitálem [částka].

19. Z roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum], z části poznámky za účetní rok pod článkem 3), soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [Anonymizováno],[Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum], soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum], soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum], soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum], soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum] a přílohy k rozvaze, soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum] a přílohy k rozvaze, soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] roční účetní závěrky společnosti [právnická osoba] GmbH k [datum] a přílohy k rozvaze, soud zjistil, že společnost měla k rozvahovému dni závazky vůči svým společníkům v celkové výši [částka].

20. Společnost [právnická osoba] GmbH se zabývá developerskými projekty, na webových stránkách www-immore.eu prezentuje výstavbu městských domů a rodinných domů v Lipsku a poblíž Lipska, 8 supermoderních městských domů Industriestrasse, městské domy Nathanaelstrasse, zahradní čtvrť [Anonymizováno]

21. Z výpisu z účtu kreditní karty č. [Anonymizováno] vedeného u společnosti [právnická osoba]. na jméno žalovaného za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že úvěrový limit byl nastaven na [částka]. Vyčerpaná částka na začátku zúčtovacího období činila mínus [částka], čerpáno bylo celkem [částka] a na kartový účet bylo připsáno [částka]. Debet tedy činil na konci zúčtovacího období mínus [částka], přičemž minimální splátka činila dle předpisů banky [částka]. V období od [datum] do [datum] byly učiněny platby, které proběhly ve Spojených státech amerických (Hollywood, [právnická osoba], [právnická osoba], [právnická osoba]). Poslední platba z [datum] evidovaná na účtu je z Prahy. Jedná se o platby kartou v rozmezí od [částka] do [částka], a to o platby za stravování a nákup zboží, nejvyšší platba byla učiněna ve prospěch Chanel Boutique.

22. Z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že náklady na bydlení žalované byly v roce 2021 ve výši [částka] měsíčně (nájemné), zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně. Mezi její běžné měsíční náklady patřily náklady spojené s vlastnictvím bytu č. [Anonymizováno][Jméno žalobkyně B] 19, [adresa]), tj. zálohy na služby ve výši [částka], zálohy na elektřinu ve výši [částka] ročně, dále s vlastnictvím bytu č. [Anonymizováno] (na stejné adrese), tj. zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně, zálohy na elektřinu ve výši cca [částka] ročně, dále hradila nezletilým dětem stavební spoření u Modré pyramidy [právnická osoba] ve výši [částka] měsíčně pro každého, své penzijní pojištění ve výši [částka] měsíčně. Závazky v podobě dluhů, půjček, úvěrů, exekucí žádné neměla, vyjma půjčky v rámci obchodních aktivit, kterou měla u svého bratra [jméno FO] ve výši [částka]. [právnická osoba] SJM neměla žádný majetek, ve výlučném vlastnictví vlastnila 100 ks akcií společnosti [jméno FO] [Anonymizováno] v hodnotě [hodnota] CHF, 100 ks akcií společnosti [jméno FO] GROUP [jméno FO] [Anonymizováno] v nominální hodně [částka], 15 ks akcií společnosti [právnická osoba]. v nominální hodnotě [částka] a 566 336,064 ks akcií společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba] se sídlem na Maltě v nominální hodnotě cca [částka], dva výše uvedené byty, pozemek parc. č. 106/1 v obci [adresa], pohledávky za třetími osobami (právnickými či fyzickými) ve výši cca [částka]. Byla členkou představenstva společnosti [právnická osoba]., kde pobírala odměnu v čisté průměrné výši [částka] měsíčně, členkou dozorčí rady společnosti [jméno FO] [právnická osoba], a.s., ve které pobírala odměnu v čisté průměrné měsíční výši [částka], jednatelkou společnosti [právnická osoba], kde pobírala odměnu v čisté průměrné měsíční výši [částka], předsedkyní představenstva společnosti [právnická osoba]., kde pobírala odměnu v čisté průměrné měsíční výši [částka], členkou dozorčí rady společnosti [právnická osoba]., kde pobírala odměnu v čisté průměrné měsíční výši [částka], členkou dozorčí rady společnosti [právnická osoba]., kde pobírala odměnu v čisté průměrné měsíční výši [částka] měsíčně. Dále měla příjem z dividend plynoucí z její účasti na společnosti [jméno FO] GROUP [jméno FO] B.V.se sídlem v Nizozemí, za rok 2020 obdržela částku ve výši [částka]. Dále byla členkou dozorčí rady společnosti [právnická osoba]. a společnosti [právnická osoba]. a jednatelkou společnosti [právnická osoba]., v těchto společnostech však odměnu za výkon funkce nepobírala. Benefit měla v podobě služebního telefonu a vozidla. Žalovaný hradil nájemné bytu včetně služeb ve výši [částka] měsíčně, zálohy na elektřinu ve výši [částka] měsíčně, poplatek za internet ve výši [částka] měsíčně, pojištění bytu ve výši [částka] měsíčně. Mezi jeho další pravidelné měsíční výdaje patřily náklady na byt, který vlastní na adrese [Anonymizováno] (tj. poplatek do bytového fondu ve výši [částka] měsíčně), hradil si životní pojištění ve výši [částka] měsíčně, příspěvek synovcům na stavební spoření ve výši [částka] měsíčně, roční daň z nemovitosti ve výši [částka]. Ze závazků splácel hypoteční úvěr ve výši [částka] měsíčně. [právnická osoba] SJM žádný majetek neměl, ve svém výlučném vlastnictví měl byt v Lipsku (viz výše). Měl příjmy ze společnosti [právnická osoba] GmbH, kde byl společníkem a jednatelem, jeho průměrný čistý příjem činil [částka] měsíčně (9–12/2020) a [částka] měsíčně (1-2/2021). Dále měl příjmy z pronájmu bytu. Zisk ze své společnosti si nevyplácí. Do února 2021 měl příjmy od společnosti [právnická osoba] v průměrné čisté měsíční výši [částka] (1–12/2020) a ve výši [částka] (1–2/2021), pracovní poměr byl ukončen dohodou.

23. Z výpisu z obchodního rejstříku k angažmá žalobkyně v obchodních korporacích vyplývá, že žalobkyně je činná v 11 podnikatelských subjektech.

24. Z předložených stran 7, 9 a 13 z 20 z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti, neboť toto období se netýká žalobou uplatněného období.

25. Ze strany 7/14 z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že od [datum] do [datum] byly provedeny platby pohybující se mezi [částka] a [částka] k úhradě uspokojení potřeb běžného života, Na tento účet byla žalovanému vyplácena mzda; zůstatek na účtu se pohyboval cca v rozpětí [Anonymizováno]-[částka]. Z částečně anonymizované strany 1/2 z výpisu z účtu č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]., za období od [datum] do [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla učiněna platba ve výši [částka] a dne [datum] platba ve výši [částka].

26. Z částečně anonymizovaných výpisů z účtu žalovaného č. [hodnota] vedeného u Salzlandsparkasse soud zjistil, že dne [datum] byla provedena platba ve výši [částka] za hotel Etrich v Německu.

27. Z potvrzení o zůstatku na účtu č. [hodnota] vedeného u Salzlandsparkasse soud zjistil, že zůstatek na účtu k [datum] za období od [datum] do [datum] činil [částka], k [datum] za období od [datum] do [datum] činil [částka], k [datum] za období od [datum] do [datum] činil [částka] a k [datum] činil [částka].

28. Z výpisu z účtu č. [hodnota] vedeného u Salzlandsparkasse za únor 2018 soud zjistil, že dne [datum] přišla na účet platba ve výši [částka] od [jméno FO] s označením „darlehen“ (půjčka). Z potvrzení o přijetí platby na účet žalovaného a z částečně anonymizovaného výpisu z účtu č. [hodnota] vedeného u Salzlandsparkasse soud zjistil, že paní [jméno FO] zaslala na účet dne [datum] částku ve výši [částka] a [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka] a dne [datum] částku [částka], vše s označením darlehen (půjčka).

29. Ze shora uvedených skutkových zjištění učinil soud skutkový závěr, že účastníci byli od [datum] do [datum] manžely. Dne [datum] si ujednali modifikaci zákonného manželského majetkového režimu (SJM). SJM zúžily tak, že peněžní prostředky na bankovním účtu u [právnická osoba] č. [č. účtu], vedeném v českých korunách, a dále na bankovním účtu u [právnická osoba] vedeném v eurech č. [Anonymizováno] jsou výlučném vlastnictví žalobkyně. Zároveň prohlásili, že peněžní prostředky na bankovním účtu č. [hodnota] vedeném u [Anonymizováno] [Anonymizováno] AG, a dále na účtech č. [hodnota] a č. [hodnota] vedených u [Anonymizováno], jsou ve výlučném vlastnictví žalovaného. Závazky a pohledávky týkající se výlučného majetku každého z manželů zůstávaly výlučnými závazky a pohledávkami každého z nich, stejně tak výnosy, užitky a přírůstky a veškeré závazky a pohledávky týkající se výnosu užitků a přírůstků z majetkových hodnot ve výlučném vlastnictví účastníků. Na druhou stranu SJM rozšířily o veškeré finanční prostředky, které jsou nebo budou na bankovním účtu u [právnická osoba] vedeném pod č. [č. účtu], u ČSOB vedeném pod č. [č. účtu].

30. Dne [datum] uzavřeli účastníci smlouvu o půjčce, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému nejpozději do [datum] peněžitou částku ve výši [částka], se splatností půjčky k [datum]. Žalobkyně následně zaslala ze svých účtů č. [hodnota] a č. [hodnota] na účet žalovaného č. [hodnota] dne [datum] částku [částka]; dále poukázala na účet žalovaného následující platby: dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], celkem tedy [částka]. V letech 2014 a 2017 žalobkyně žalovanému žádnou platbu na účet žalovaného neprovedla.

31. Žalovaný zaslal na účet žalobkyně dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], dne [datum] částku [částka], celkem tedy [hodnota] [právnická osoba] některým platbám připojil popis děkuji, popř. půjčka děkuji.

32. Majetkové poměry účastníků byly a jsou výrazně rozdílné. Žalobkyně disponuje značným majetkem, je činná v 11 podnikatelských subjektech, má zejména příjem z výnosů ze svého majetku. Žalovaný pracoval do roku 2015 u společnosti [Anonymizováno]. V roce 2011 zahájil podnikatelskou činnost v rámci německé obchodní společnosti [právnická osoba], kterou nově založil a v níž je jediným společníkem. Tato společnost se zabývá developerskými projekty, výstavbou rodinných a městských domů v oblasti Lipska. Společnost [právnická osoba] měla v období od roku 2011 do roku 2018 závazky vůči společníku průměrně ve výši [částka]. Průměrný roční příjem žalovaného činil mezi lety 2011 a 2019 částku [částka]. Matka žalovaného mu zaslala na účet č. [hodnota] a č. [hodnota], oba vedené u Salzlandsparkasse, v období od roku 2012 do roku 2018 několik plateb s označením „půjčka“ v celkové výši [Anonymizováno] [právnická osoba] účtu manželů vedeného u ČSOB, s označením [Jméno žalovaného], kde prostředky na tomto účtu byly zahrnuty do SJM, byly hrazeny běžné výdaje, nákupy potravin, pohonných hmot, oblečení, na tento účet byla žalovanému vyplácena mzda od společnosti Hochtief. V roce 2016 byly z účtu provedeny2 platby cca ve výši [částka]. Jedná se o fragmenty neznámých plateb bez vypovídací hodnoty. Z účtu žalovaného u Salzlandsparkasse bylo provedeno několik plateb za pobyt v hotelu a nákup u Cartiera. Ani tyto platby neprokazují, že prostředky zaslané žalobkyní na účet žalovaného sloužily jako výživné manžela či pro potřeby dětí a rodiny. K účtu žalobkyně vedeného u Raiffeisen bank byla vydána platební karta žalovanému, jejímž prostřednictvím mohl disponovat s finančními prostředky na účtu a hradit své potřeby, popř. potřeby rodiny.

33. Dne [datum] žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění a půjček a zápůjček k [datum] a vyzvala jej k úhradě celkové dlužné částky. Dne [datum] žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky s tím, že částka se stala splatnou [datum].

34. Ve věci je dán cizí prvek, neboť žalovaný je státním příslušníkem Německé spolkové republiky s bydlištěm na území SRN. Sodu se proto nejprve zabýval otázkou své pravomoci. Mezinárodní příslušnost českých soudů dovodil z Nařízení Rady (EU) 2016/1103 ze dne [datum] provádějící posílenou spolupráci v oblasti příslušnosti, rozhodného práva a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech majetkových poměrů v manželství (dále jen „nařízení“).

35. Dle čl. 1 nařízení se toto nařízení vztahuje na majetkové poměry v manželství. Dle bodu 32 Preambule „s ohledem na rostoucí mobilitu párů během jejich manželství a s cílem usnadnit řádný výkon spravedlnosti by pravidla pro určení příslušnosti stanovená v tomto nařízení měla občanům dát možnost, aby jejich různá spolu související řízení projednávaly soudy téhož členského státu. Proto by toto nařízení mělo usilovat o soustředění příslušnosti ve věcech majetkových poměrů v manželství v členském státě, jehož soudy se zabývají vypořádáním pozůstalosti po jednom z manželů v souladu s nařízením (EU) č. 650/2012 nebo rozvodem, rozlukou či prohlášením manželství za neplatné v souladu s nebo nařízením Rady (ES) č. 2201/2003“. Dle čl. 6 nařízení upravujícího jinou příslušnost, není-li žádný soud členského státu příslušný podle článku 4 (v případě úmrtí manžela) ani 5 (rozvodu, rozluky nebo prohlášení manželství za neplatné) nebo v jiných případech, než jsou případy uvedené ve zmíněných článcích, jsou pro řízení ve věcech majetkových poměrů v manželství příslušné soudy členského státu: b) na jehož území měli manželé poslední obvyklý pobyt, pokud zde v době zahájení řízení u soudu jeden z nich dosud bydlí, nebo pokud takový členský stát není.

36. K tvrzeným zápůjčkám mezi manžely došlo v době trvání manželství. Manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro [adresa]. Soudu je z úřední činnosti známo, že u Obvodního soudu pro [adresa] je pod sp. zn. [spisová značka] vedeno řízení o vypořádání SJM mezi týmiž účastníky. Spor o vrácení zápůjčky poskytnuté mezi manžely se týká majetkových poměrů mezi manžely, poslední společné bydliště manželů bylo na [adresa], kde žalobkyně doposud bydlí. Ze shora uvedených skutečností dospěl soud k závěru o mezinárodní příslušnosti českých soudů dle nařízení, a místní příslušnosti Obvodního soudu pro [adresa] s odkazem na § 88 písm. a) o. s. ř.

37. Rozhodná právní úprava:

1. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

2. Podle § 2393 o. z. neurčí-li smlouva, kdy má být zápůjčka vrácena, je splatnost závislá na vypovězení smlouvy. Není-li o výpovědi ujednáno nic jiného, je výpovědní doba šest týdnů.

3. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do [datum] (dále jen obč. zák.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

4. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

5. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

6. Dle § 646 o. z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. To platí obdobně i pro práva mezi osobami žijícími ve společné domácnosti, mezi zastoupeným a zákonným zástupcem, opatrovancem a opatrovníkem nebo mezi poručencem a poručníkem.

7. Dle § 100 odst. 1 obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat.

8. Dle § 101 obč. zák. Pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé.

9. Dle § 3028 odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

38. V řízení bylo prokázáno, že účastníci byly manžely a že uzavřely dohodu o modifikaci manželského majetkového režimu, dle níž došlo ve vymezeném rozsahu k zúžení SJM a ve vymezeném rozsahu k jeho rozšíření. Zúžení se týkalo vymezení jejich výlučného majetku zejm. prostředků na označených bankovních účtech a souvisejících závazků.

39. Žalobkyně před uzavřením manželství uzavřela s žalovaným písemnou smlouvu o půjčce ve výši [částka]. Po uzavření manželství a dohodě o modifikaci SJM převedla žalobkyně ze svých výlučných prostředků na účet manžela, do jeho výlučného vlastnictví mezi lety 2011-2018 celkem částku [částka]; s půjčkou z roku 2006 činí platby [částka]. Žalovaný na účet žalobkyně poukázal mezi lety 2011 -2016 platby v celkové výši 331 500 [právnická osoba] platbám v letech 2014 a 2016 v celkové výši [částka] ([částka], [částka], [částka]) připojil poděkování, u jedné z plateb ve výši [částka] uvedl „půjčka děkuji“. Žádná z plateb žalovaného svou výši nekorespondovala výlučně vrácení půjčky z roku 2006.

40. Smluvní vztahy vzniklé do [datum] se řídí právní úpravou obč. zák., smluvní vtahy vzniklé po [datum] právní úpravou o. z., s ohledem na přechodné ustanovení § 3028 o. z.

41. Tvrzené zápůjčky byly poskytnuty na základě ústního ujednání v době trvání manželství. Obecně v rámci civilního řízení platí (se zákonem předvídanými výjimkami, např. u sporů ve věcech diskriminace, ochrany oznamovatelů, ochrany zaměstnance při rozvázání pracovního poměru, § 133a o. s. ř.), že kdo tvrdí, prokazuje (§ 120 o. s. ř.). Stranu sporu, kterou netíží břemeno tvrzení a důkazní, může stíhat vysvětlovací povinnost. Tak je tomu například ve sporech o vypořádání SJM, kdy manžela, který použil určitou sumu prostředků ze SJM stíhá vysvětlovací povinnost, a pokud jí nedostojí, lze vycházet z toho, že předmětná částka byla součástí SJM (k tomu srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], dostupné na www.nsoud.cz).

42. Vzhledem k důkazní nouzi žalobkyně, která dle svého tvrzení poskytla půjčky/zápůjčky manželu v době trvání manželství, neformálně, tj. mezi nejbližšími osobami, shledal soud, že výchozí pravidlo dokazování by bylo v daném případě nespravedlivé. Žalobkyně přednesla opěrné body skutkového stavu a prokázala, že převedla tvrzené finanční prostředky ze svého účtu, svého výlučného majetku, na účet manžela, do jeho výlučného majetku, 2) dále prokázala, že žalovaný zahájil během manželství podnikání prostřednictvím obchodní korporace [právnická osoba], jejímž je jediným společníkem, která podniká jako developer při výstavbě městských a rodinných domů, tj. v oblasti finančně nákladné bytové výstavby 3) že tato společnost měla závazky vůči společníku: [částka] v roce 2011, až po částku [částka] v roce 2018, nejvíc pak v roce 2012 – [částka], 4) že majetkové, resp. výdělkové poměry manžela by mu v rozhodnou dobu neumožnily zahájit předmětnou podnikatelskou činnost, 5) k vyrovnání životní úrovně manželů mohl manžel použít finanční prostředky na účtu žalobkyně, k němuž měl zřízenu platební kartu.

43. Za daného stavu, kdy žalobkyně prokázanými opěrnými body své argumentace zvýšila pravděpodobnost svých skutkových tvrzení, přistoupil soud k uložení vysvětlovací povinnosti žalovanému, kterého tak zatížil břemen tvrzení a důkazním břemenem, tedy jak naložil s žalobkyní zaslanými finančními prostředky, resp. z jakých prostředků zafinancoval podnikatelskou činnost své obchodní korporace [právnická osoba].

44. Žalovaný s uložením vysvětlovací povinnosti, fakticky s otočením důkazního břemene nesouhlasil, na výzvu soudu k vysvětlení, k čemu použil zaslané platby a k vysvětlení z jakých prostředků financoval své podnikání nereagoval, v tomto směru ničeho netvrdil a neprokazoval. Namítal pouze, že se jednalo o výživné, které bylo spotřebováno s tím, že v případě výživného není jeho povinností prokazovat, na co bylo užito.

45. Žalovaný nesplnil uloženou vysvětlovací povinnost, následkem nesplnění této povinnosti je hodnocení důkazu v jeho neprospěch. S ohledem na nedostatečné výdělkové a majetkové poměry žalovaného pro zahájení podnikatelské činnosti ve společnosti [právnická osoba], má soud za prokázané tvrzení žalobkyně, že peněžní prostředky žalobkyně byly poskytnuty žalovanému coby půjčky/zápůjčky pro financování podnikání žalovaného ve společnosti [právnická osoba] GmbH (základní kapitál společnosti [právnická osoba] GmbH v roce 2011 činil [částka], společnost měla závazky vůči žalovanému v celkové výši [částka]; peněžní prostředky zaslané žalobkyní v roce 2011 žalovanému činily částku [částka]. Zdanitelný příjem žalovaného činil za rok 2011 částku [částka]. Sám žalovaný přitom odkazoval na své nízké příjmy; žalovaný uváděl možnost jiného zdroje financování podnikání, skutečný zdroj však ani netvrdil ani neprokazoval. Tvrzené půjčky od matky časově neodpovídaly finanční pomoci pro rozjezd podnikání a ani svou výší by nebyly pro tyto účely dostačující.

46. Soud neuvěřil tvrzením žalovaného, že předmětná plnění byla jeho výživným z důvodu nevyrovnaných majetkových poměrů v manželství. Platby byly zasílány v průběhu let velice nepravidelně, v různých výších, ve velkém rozpětí. V letech 2014, 2017 k žádné platbě nedošlo, naopak v letech 2011 a zejm.2016 došlo k opakovaným platbám v krátkém časovém úseku ([Anonymizováno]- [částka], [datum] – [částka], [datum] – [částka]). Tvrzením o výživném neodpovídá ani skutečnost, že žalovaný v průběhu let část finančních prostředků poslal ze svého účtu na účet žalobkyně, tím spíše, že u některých plateb uvedl, že děkuje, u jedné platby výslovně uvedl, půjčka děkuji. Vysvětlení žalovaného, že se jednalo o ironické poznámky, soud neuvěřil, stejně tak má soud za nevěrohodné vysvětlení, že se jednalo o vzájemnou manželskou výpomoc, tím spíše, že žalovaný opakovaně uváděl, že majetkové a výdělkové poměry manželů byly velice nevyrovnané a že žalobkyně je miliardářka. Skutečnost, že žalovaný z účtu, který byl k jeho výlučným prostředkům uhradil několik vyšších plateb za hotel či luxusní zboží neprokazuje, že by platby žalobkyně na jeho účet měly charakter výživného.

47. Z komentářové literatury se podává, že „občanský zákoník předpokládá, že se oba manželé budou současně podílet na zajištění vlastních potřeb a jejich společného života. Schopnost zajišťovat své potřeby se nicméně může mezi manžely lišit, rozdíly mohou pramenit například z jejich příjmových schopností či majetkových poměrů. Smyslem a účelem výživného mezi manžely je tento rozdíl odstranit, resp. jej zmírnit tak, aby hmotná a kulturní úroveň manželů byla zásadně stejná. Proto mají manželé vůči sobě navzájem vyživovací povinnost. Výživné mezi manžely tak nastupuje již v situaci, kdy jeden manžel je sice schopen uspokojovat své potřeby, avšak v nižší míře než druhý manžel. Není nutné, aby jeden manžel byl odkázán na manžela druhého [Westphalová, L. - Kyselovská, T. Komentář k § 697, in: Králíčková, Z. - Hrušáková, M. - Westphalová, L. a kol. Občanský zákoník [jméno FO]. Rodinné právo (§ 655-975). Komentář. 2. vyd. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2020, s. 91, nebo Elischer, D. - Mocek, O. Komentář k § 697, in: Zuklínová, M. - Elischer, D. - Nová, H. - Frintová, D. - Frinta, O. a kol. Občanský zákoník. Komentář. [jméno FO]. (§ 655 až 975). 2. vyd. [adresa]: Wolters Kluwer, 2023, s. 81; podobně též usnesení ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 2822/16, část IV, podle něhož výživné mezi manžely "plní určitou "dorovnávací" funkci v případě, že by životní standard jednoho z manželů byl zřetelně odlišný"].

48. Výživní mezi manžely tedy slouží k vyrovnání jejich hmotné a kulturní úrovně, nikoli k financování podnikatelské činnosti.

49. S ohledem na prokázaný skutkový stav, skutečnost, že žalovaný nesplnil vysvětlovací povinnost a k tomu, že soud neuvěřil jeho procesní obraně o tom, že platby na účet s jeho výlučnými prostředky představovaly výživné mezi manžely, dospěl soud k závěru, že žalobkyně půjčila/zapůjčila žalovanému prostředky v celkové výši [částka], z nichž jí žalovaný vrátil pouze [částka].

50. Žalovaný v řízení vznesl námitku promlčení. K tomu soud uvádí, že dle § 646 o. z. mezi manžely nepočne promlčecí lhůta běžet ani neběží, dokud manželství trvá. Půjčky/zápůjčky byly poskytnuty za trvání manželství, které zaniklo rozvodem dne [datum], resp. právní mocí rozsudku o rozvodu manželství dne [datum], žaloba byla podána [datum], k promlčení práva tedy dojít nemohlo. K promlčení by nedošlo ani v případě, že by se nejednalo o vztah mezi manžely. K zesplatnění půjček/zápůjček došlo na základě výzvy z [datum]. Rozšířený senát Nejvyššího soudu rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] překonal dřívější výklad k běhu promlčecí lhůty přijatý NS ve věci [spisová značka]. Nově vyslovil, že dokud zápůjčka nebyla vypovězena, dluh není splatný a promlčecí lhůta neběží. Promlčeno by nebylo ani právo z půjčky dle právní úpravy obč. zák. u smluv uzavřených do [datum].

51. Žalovaný dále namítal, že v případě, že soud shledá existenci dluhu, jedná se o dluh společný. K tomu soud uvádí, že mezi manžely byl modifikován rozsah SJM, přičemž dohoda o zúžení SJM výslovně zmiňovala nejen výlučný majetek manželů (aktiva), ale i závazky vzniklé v souvislosti s výlučným majetkem (pasiva). Pohledávka plynoucí z výlučných prostředků manželky na výlučný majetek manžela tak netvoří součást SJM a nejedná se o závazek společný.

52. K argumentu, že žalobou uplatněný nárok je v rozporu s dobrými mravy soud uvádí, že soukromé právo spočívá zejména na zásadách, že daný slib zavazuje a smlouvy mají být plněny [§ 3 odst. 2 písm. d) o. z.] a že nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží [§ 3 odst. 2 písm. f) o.z.]. Jakkoli se trvání na splnění závazku vzniklého mezi manžely může jevit jako určitý nedostatek velkorysosti, zejména za situace, že vrácení půjček/zápůjček není pro žalobkyni existenční záležitostí, neshledal soud požadavek na vrácení plnění nemravným, tím spíše, že půjčky/zápůjčky dle všeho souvisely s podnikatelskou činností žalovaného.

53. Z důvodů shora uvedených shledal soud žalobu důvodnou s odkazem na § 657 obč. zák., § 2390 o. z. (výrok [jméno FO].).

54. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle § 146 odst. 2, 142 odst. 2 o. s. ř. Řízení bylo co do částky [částka] zastaveno, pročež zastavení řízení zavinila žalobkyně. Ve zbylém rozsahu, tj. [částka] byla žalobkyně ve sporu procesně úspěšnou. Při procentuálním vyčíslení činí její úspěch 98 %, což je současně neúspěch žalovaného, a naopak neúspěšnou byla v rozsahu zastavení řízení co do částky [částka], což představuje 2 %. Po odečtu míry neúspěchu od míry úspěchu tak činí celkový procesní úspěch žalobkyně 96 %.

55. Žalobkyni vznikly účelně vynaložené náklady řízení, které sestávají ze zaplaceného soudního poplatku [částka] a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT”) za úkony učiněné do [datum] ve znění AT do [datum], za úkony učiněné po [datum] dle AT ve znění vyhlášky č. 258/2024 Sb.; z tarifní hodnoty ve výši [částka] dle kurzu ČNB k jednotlivým datům úkonů činí odměna za 1 úkon právní služby: 1) přípravu a převzetí právního zastoupení dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna pak [částka] 2) výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 3) podání žaloby dne [datum], dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, při kurzu [částka] = 25, [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 4) písemné vyjádření ve věci dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 5) písemné vyjádření ve věci dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 6) písemné vyjádření ve věci dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 7) nahlížení dne: [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], a vyjádření ze dne [datum] žalobkyně účtovala jako jeden úkon právní služby k datu vyjádření dne [datum], při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 8) účast při ústním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, při kurzu [částka] =[částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka] 9) účast při ústním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, při kurzu [částka] =[částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka], 10) účast při ústním jednání dne [datum] dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, při kurzu [částka] = [částka] činí tarifní hodnota [částka], odměna [částka]. Dále tvoří náklady řízení náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po [částka] dle § 13 odst. 4 AT ve znění do [datum] a 7 úkonů právní služby po [částka] dle 13 odst. 4 AT ve znění od [datum]. DPH 21 % z odměny ([částka]) a náhrady hotových výdajů ([částka]) činí [Anonymizováno], tj. celkem činí náklady řízení [částka]. Žalobkyni náleží 96 % z této částky, což představuje [částka] (po zaokrouhlení na celé koruny nahoru). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně (výrok III. rozsudku). O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř.

Poučení