28 C 261/2019 - 274

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl soudkyní Mgr. Kateřinou Auterskou Šaškovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta], se sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] pro vydání bezdůvodného obohacení ve výši 57 500 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] společně se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení z této částky, a to ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna uhradit v plné výši náhradu nákladů vzniklých státu s tím, že o jejich výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou zdejšímu soudu dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit mu částku [částka] s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce na základě smlouvy o koupi nemovitosti ze dne [datum] stal vlastníkem jedné poloviny pozemku č. parc. 2008, jehož součástí je stavba č. p. 1355, nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro Katastrální území [adresa], vedeném u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště [adresa] – město. [adresa] je krajní řadový dům s nájemními byty a nebytovými prostory, který je podsklepen a má dvě nadzemní podlaží a podkroví, které není stavebně upraveno a je využíváno jako pouze půdní prostor. [právnická osoba] je v úrovni prvního nadzemního podlaží přistavěna dílna s tím, že budova nemá dosud vymezené jednotky, které by byly zapsány v katastru nemovitostí. Žalobce uvedl, že spoluvlastnický podíl nabyl od [jméno FO], jehož nabývacím titulem bylo usnesení Okresního soudu [adresa] – město vydaného v rámci dědického řízení ze dne [datum] č. j. [spisová značka], přičemž [jméno FO] v souladu se zákonem nabídl žalované svůj podíl v rámci předkupního práva, žalovaná však tohoto nevyužila. Po nabytí vlastnického práva k nemovitostem žalobce opakovaně vyzýval žalovanou k poskytnutí veškeré dokumentace k nemovitostem včetně informací o jejich užívání, dále k předání vyúčtování nemovitostí, fyzického zpřístupnění a předání klíčů k nemovitostem. Žalovaná sice po několika urgencích žalobci umožnila krátkou prohlídku omezených částí společných prostor, avšak žádnou relevantní dokumentaci žalobci nepředala. Naopak žalovaná užívá hrubé urážky a bezdůvodné vulgarity a ujišťuje žalobce, že ho do nemovitostí nepustí. Žalovaná tak užívá nemovitosti v celém jejich rozsahu a to částečně bezprostředně pro své vlastní potřeby a částečně také přenecháním jednotlivých částí nemovitostí k užívání třetím osobám. Žalovaná za užívání nemovitosti žalobci neposkytuje, jakožto spoluvlastníkovi, jakoukoliv náhradu ani podíl na výnosech z pronájmu nemovitostí ani s ním nemá uzavřenou žádnou hodnotu o hospodaření s nemovitostmi. Tímto jednáním se žalovaná bezdůvodně na úkor žalobce obohacuje ve smyslu ustanovení § 2991 Občanského zákoníku. Žalobce tak po několika marných pokusech a žádostech o součinnost vyzval žalovanou k uhrazení částky [částka] představující bezdůvodné obohacení za období od [datum] do [datum], přičemž obvyklá výše nájemného za užívání nemovitostí činí na základě znaleckého posudku znalce [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum] částku [částka] měsíčně, z toho na podíl žalobce připadá částka [částka] měsíčně, tedy celkem tato částka činí k [datum] celkem [částka]. Žalovaná tuto částku žalobci neuhradila a to ani poté, co byla k jejímu uhrazení upomínána předžalobní upomínkou.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, když uvedla, že sporuje předně to, že žalobce je spoluvlastníkem nemovitostí. Uvedla, že tuto předběžnou otázku řeší Okresní soud [adresa] – město v rámci řízení vedených pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], v nichž se žalovaná domáhá určení neplatnosti předkupního práva a určení vlastnictví. Žalovaná tak požádala, aby soud řízení přerušil do doby pravomocného skončení těchto řízení s tím, že žalovaná namítla nedostatek aktivní legitimace žalobce. K výši bezdůvodného obohacení žalovaná uvedla, že žalobce má nárok nejvýše na polovinu skutečně utržených příjmů, pokud by se jeho nárok ukázal jako oprávněný, přičemž aktuálně činí nájemné celkem [hodnota] měsíčně. Z těchto příjmů je pak nutné odečíst faktické náklady na provoz domu.

3. Usnesením zdejšího soudu ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo řízení přerušeno.

4. Dne [datum] požádal žalobce, aby bylo v řízení pokračováno s tím, že ve věci [spisová značka] došlo ke zpětvzetí návrhu ze strany žalované, která vystupovala na pozici žalobkyně a naprosto totožná situace nastala v řízení [spisová značka].

5. Usnesením ze dne [datum] č. j. [spisová značka] bylo rozhodnuto, že v řízení se pokračuje.

6. Při jednání konaném dne [datum] sdělila žalobkyně, že náklady související se správou domu, které původně chtěla zohlednit v rámci tohoto řízení, bude uplatňovat pouze v řízení [spisová značka] vedeného taktéž u zdejšího soudu (vypořádání podílového spoluvlastnictví).

7. Z předložených listin má soud za prokázaný následující skutkový stav.

8. Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky pozemku č. parc. 2008, jehož součástí je stavba čp. 1355, nemovitostí zapsaných na LV č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], u [právnická osoba] pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště [adresa]-měst, každý z nich ve výši k celku (výpis z katastru nemovitostí). Žalobce nabyl nemovitosti na základě smlouvy o koupi nemovitostí ze dne [datum], přičemž smlouva byla vložena do katastru nemovitostí s účinky vkladu ke dni [datum] (smlouva). Právní předchůdce žalobce [jméno FO] nabyl podíl ve výši poloviny na nemovitostech na základě usnesení Okresního soudu [adresa]-město ve věci pozůstalosti po [jméno FO], zemřelé [datum] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], usnesení nabylo právní moci dne [datum] (usnesení). Z prohlášení ze dne [datum] adresovaného Katastrálnímu úřadu pro Plzeňský kraj, katastrální pracoviště [adresa]-město soud zjistil, že [jméno FO] jako prodávající a žalobce jako kupující společně prohlásili, že prodávající nabídl předkupní právo spoluvlastníka k předmětné nemovitosti, tj. žalované, přičemž tato nabídka nebyla využita.

9. Z posouzení stavu budovy ze dne [datum] zpracovaného [jméno FO], stavební dozor a koordinátor BOZP soud zjistil, že k žádosti žalobce byl zjištěn stav předmětných nemovitostí, přičemž bylo konstatováno, že nemovitosti vykazují známky hranice své životnosti, opotřebení nemovitostí se s ohledem na jejich technický stav jeví jako téměř absolutní, nemovitost není rekonstruována minimálně v posledních 30, 40 letech s tím, že příčinou současného stavu nemovitostí je neodborná nebo spíše žádná péče o nemovitosti za posledních několik desítek let.

10. Dopisem ze dne [datum] žalobce žalovanou vyzýval ke zpřístupnění nemovitostí, k předání dokumentace k nemovitostem a předložení vyúčtování k nemovitostem. Tato výzva byla žalované poslána téhož dne (výzva, podací lístek). V e-mailové korespondenci ze dne [datum] vyzýval žalobce žalovanou prostřednictvím její právní zástupkyně, aby žalovaná přestala bránit výkonu jeho vlastnického práva a předala mu potřebnou dokumentaci a klíče (e-mailová korespondence ze dne [datum]). Prostřednictvím e-mailové korespondence žádal žalobce dne [datum] po žalované, prostřednictvím její právní zástupkyně [Jméno advokátky], předložení všech nájemních smluv, soupis oprav nemovitostí provedených v posledních pěti letech, soupis plánovaných oprav nemovitostí, stavební dokumentaci, vyúčtování energií dodávaných do nemovitostí a přístupové klíče k nemovitosti. Žalobce současně upozornil na to, že žalovanou již vyzýval k předložení těchto nemovitostí, avšak zásilka zůstala nevyzvednutá. Téhož dne zástupkyně žalované činila dotaz na žalobce, nechť specifikuje listiny, které požaduje předat, neboť žalovaná žádnou výzvu k jejich předložení neobdržela (e-mailová korespondence ze dne [datum]).

11. Žalobce k výši bezdůvodného obohacení předložil znalecký posudek znalce [tituly před jménem] [jméno FO], č. [hodnota]-64/2019 obsahující doložku 127a o.s.ř. Žalovaná závěry tohoto znaleckého posudku sporovala, přičemž při výslechu tohoto znalce při jednání dne [datum] vyšlo najevo, že znalec vyhotovil znalecký posudek bez toho, aniž by fakticky nemovitosti navštívil, kdy dle svého sdělení viděl nemovitosti pouze z venku. K dotazu soudu znalec uvedl, že se o kontakt se žalovanou ani nepokusil, tudíž nepožádal jí o poskytnutí součinnosti při prohlídce nemovitostí. Soud tak závěry znaleckého posudku považoval pro dané řízení za nepoužitelné s tím, že nelze akceptovat závěry znaleckého posudku, který vychází pouze z informací jedné ze stran, aniž by si znalec ověřil poskytnuté informace a oceňovanou nemovitost navštívil, když zároveň nebylo tvrzeno, že by žalovaná přístup znalci k nemovitostem znemožnila. Absence prohlídky vedla k tomu, že znalec pracoval se špatnými vstupními daty, kdy např. znaleckém posudku uvedl jiné výměry a umístění bytových a nebytových prostor než soudem ustanovená znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], která znalecký posudek řádně vypracovala ( viz. níže). Znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO] byl pro dané řízení tak zcela bezcenný.

12. S ohledem na nepoužitelnost znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] soud ustanovil ke stanovení výše bezdůvodného obohacení znalkyni [tituly před jménem] [jméno FO] usnesením ze dne [datum]. Ze znaleckého posudku této znalkyně č. 488/01-11/2022 soud zjistil, že obvyklá výše nájemného za užívání bytů a nebytového prostoru ve shora uvedených nemovitostech za období od [datum] do [datum] činí částku [částka]. Znalkyně uvedla, že pro byty stanovila výši obvyklého nájemného podle cenové mapy obvyklého nájemného v Plzni, lokalita [adresa] a pro nebytový prostor porovnávací metodou dle dostupných srovnávacích objektů ve znaleckých posudcích zpracovaných pro stanovení obvyklého nájemného v místě a čase pro Magistrát města Plzně a dle aktuálních cen z inzerce realitních kanceláří. Při výslechu znalkyně vysvětlila, že v případě nebytového prostoru vybrala 4 vzorky, jako odpovídající určila jeden z nich, protože stavem a lokací odpovídal nejvíce oceňovaným prostorům. Znalkyně uvedla, že se jedná o atypický objekt, kdy porovnávací metodu v daném případě považovala za nejlepší způsob a metodu, kterou lze použít. Znalkyně upozornila, že pokud si vybrala 4 vzorky, neznamená to, že by tyto zprůměrovala, avšak si z těchto 4 vzorků vybrala ten, který nejvíce odpovídal předmětným nebytovým prostorám. Upozornila, že se jedná o dům, který byl extrémně dlouho proti jiným porovnávaným objektům bez rekonstrukce. Znalkyně uvedla, že případná nájemní smlouva, která byla k nebytovým prostorám uzavřena není pro ni při určování obvyklé ceny nájemného významná, neboť u sjednaného nájemného hraje roli řada faktorů, proto vycházela z realizovaných cen uvedených ve znaleckých posudcích, kdy sjednaná cena nemusí odpovídat ceně obvyklé. K bytu o velikosti 3+1 uvedla, že dle tvrzení žalované nebylo v bytě dlouhodobě funkční topení, proto tuto skutečnost ve znaleckém posudku zohlednila jako závadu na nemovité věci dle § 39c odst. 4 vyhl. 441/2013 Sb. odpočtem 80 % z určené ceny, neboť byt bez vytápění je velice obtížně pronajímatelný, a to i na krátkou dobu. Oporu ve vyhlášce nenašla, proto použila shora uvedený paragraf s tím, že pokud žalobce namítal, že tento paragraf lze použít pouze na závady právní, znalkyně i přesto trvala na snížení ceny o 80%, a to z technických důvodů, kdy toto jako znalec je oprávněna provést. Byť znalkyně uvedla, že není jejím úkolem zkoumat funkčnost topení, byt navštívila v měsíci únor a duben a stav bytu neodpovídal, že by se v něm topilo, proto vycházela z tvrzení žalované. Znalkyně rovněž vysvětila, z jakého důvodu obvyklá cena nájemného pro byt 1+1 byla stanovena ve vyšší částce než pro byt 3+1, kdy uvedla, že obecně na trhu jsou žádanější menší byty, kdy poukázala na to, že trh preferuje menší byty, neboť s jejich užíváním jsou spojeny menší náklady a provoz. Stejně tak upozornila na to, že v daném případě hraje roli i to, že byt 3+1 přiléhá k nezateplené štítové stěně a je ve velmi špatném technickém stavu. Znalkyně uvedla, že při prohlídkách nemovitostí byla přítomna pouze žalovaná, svůj postup zdůvodnila tím, že za léta praxe zjistila, že není vhodné, aby byli při prohlídce přítomni všichni vlastníci. Soud uvádí, že byť má za to, že je vhodné, aby k prohlídce oceňovaných nemovitostí byli přizváni oba spoluvlastníci, na správnost závěrů znalkyně tato skutečnost vliv neměla ( viz. níže).

13. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzývána k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši [částka] s upozorněním na to, že v případě neuhrazení bezdůvodného obohacení se žalobce bude domáhat svého požadavku soudní cestou (předžalobní upomínka). Na tuto výzvu reagovala zástupně žalované dne [datum], ve které požadavek žalobce neuznala.

14. Z usnesení zdejšího soudu č. j. [spisová značka] soud zjistil, že řízení o určení, že nabídka k uplatnění předkupního práva ke shora uvedeným nemovitostem je neplatná, eventuálně, že kupní smlouva mezi žalobcem a [jméno FO] je neplatná, bylo z důvodu zpětvzetí návrhu [Jméno žalované] v postavení žalobkyně zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum]. Z e-mailové korespondence [datum] a [datum] soud zjistil, že strany, respektive jejich právní zástupci spolu jednali o tehdy probíhajících řízeních, zejména řízení [spisová značka], kdy bylo sděleno, že žalovaná (tehdy v pozici žalobkyně) vezme žalobu zpět, pokud by žádný z účastníků nežádal náhradu nákladů řízení.

15. Z usnesení Okresního soudu [adresa]-město č. j. [spisová značka] soud zjistil, že řízení o určení okruhu dědiců a o určení vlastnictví ke shora uvedeným nemovitostem bylo taktéž z důvodu zpětvzetí žaloby ze strany žalované, která v tomto řízení vystupovala jako žalobkyně, zastaveno. Usnesení nabylo právní moci dne [datum].

16. Ze smlouvy o nájmu bytu uzavřené mezi žalovanou a [adresa] dne [datum] soud zjistil, že žalovaná pronajala této osobě za účelem bydlení byt o velikosti 1 + 1 v předmětných nemovitostech a to na dobu od [datum] na dobu neurčitou. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně.

17. Z Dodatku ke smlouvě o nájmu nemovitostí ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná a [jméno FO], ANT – [jméno FO] uzavřeli Dodatek k nájemní smlouvě uzavřené dne [datum], přičemž nájemné bylo stanoveno na částku [částka] měsíčně, kdy současně bylo ujednáno, že od [datum] do [datum] bude nájemce hradit snížené nájemné ve výši [částka] měsíčně. Smlouva byla prodloužena na dobu pěti let s účinností od [datum] do [datum].

18. Z prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistili, že [jméno FO] souhlasila, aby její sestra [jméno FO](matka žalované) brala činži ze shora uvedených nemovitostí a používala tyto peníze na poplatky a opravy.

19. Z prohlášení žalované ze dne [datum] adresované obvodnímu národnímu výboru soud zjistil, že [jméno FO] informovala o uvolnění bytu 1+1 v předmětných nemovitostech, kdy mu oznámila, že tento uvolněný byt použije pro svoji dceru s dvěma dětmi (žalovaná).

20. Z prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] (bývalá spoluvlastnice nemovitostí) adresované Obvodnímu národnímu výboru soud zjistil, že [jméno FO] souhlasila, aby byt umístěný v prvním podlaží předmětných nemovitostí užívala sestry dcera [Jméno žalované] s rodinou (žalovaná).

21. Podle ust. § 1117 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.

22. Podle ust. § 1118 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, spoluvlastníku náleží vyúčtování, jak bylo se společnou věcí nakládáno, i podíl z plodů a užitků ze společné věci.

23. Podle ustanovení § 1128 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. Občanského zákoníku, o běžné správě společné věci rozhodují spoluvlastníci většinou hlasů.

24. Podle § 2991 odst. 1 Občanského zákoníku, kdo se na úrok jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

25. Po právním zhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl v žalovaném období spoluvlastníkem předmětných nemovitostí ve výši k celku. V případě spoluvlastnictví se o užívání společné věci mohou spoluvlastníci dohodnout, rozhodnout většinou nebo k návrhu některého ze spoluvlastníků rozhodne o této otázce soud. Není tak vyloučeno, aby některých ze spoluvlastníků užíval společnou věc nad rámec jeho spoluvlastnického podílu s tím, že ostatním spoluvlastníkům náleží za toto nadužívání náhrada za omezení jejich spoluvlastnického práva ve výši odpovídající rozsahu jejich újmy. Právo na náhradu je dáno zákonem a vyplývá z práva spoluvlastníka, podílet se na užívání společné věci v rozsahu jeho podílu. V daném případě bylo prokázáno, že žalovaná v období od [datum] do [datum] nemovitosti užívala výhradně sama, tyto taktéž částečně pronajímala, aniž by žalobce s obsahem nájemních smluv seznámila a poskytla žalobci podíl na výnosech. Žalovaná od počátku nerespektovala a odmítala vlastnické právo žalobce, čímž znemožnila žalobci, aby v daném období užíval svůj spoluvlastnický podíl a podílel se jako spoluvlastník na běžné správě nemovitostí. Žalovaná ani po několika výzvách ( [datum], [datum] a [datum]) žalobci nepředala dokumenty k nemovitostem, které po ní žalobce požadoval, ani mu do nemovitostí neumožnila vstup. [jméno FO] žalované spočívala v tom, že mezi spoluvlastníky, respektive jejich právními předchůdci byla uzavřena dohoda o užívání nemovitostí, z níž žalovaná dovodila, že je oprávněna nemovitosti užívat v plném rozsahu, tyto pronajímat a z nájmů brát užitky, které pak měla použít na provoz a opravu nemovitostí. Žalovaná poukazovala zejména na listinu ze dne [datum], kdy vyvozovala závaznost této listiny i pro současné spoluvlastníky. K této listině soud v prvé řadě uvádí, že z jejího obsahu nevyplývá souhlas s užíváním nemovitostí v celém jejich rozsahu pro právní předchůdkyni žalované a tedy ani pro žalovanou, jak vyvozuje žalovaná, kdy tehdejší spoluvlastnice nemovitostí [jméno FO], trvale žijící v USA vyslovuje toliko souhlas s tím, aby druhá spoluvlastnice, její sestra, vybírala nájemné z blíže neurčených smluv a toto použila na poplatky a opravy nemovitostí. Z listiny ze dne [datum] pak vyplývá souhlas právní předchůdkyně žalobce, aby byt o velikosti 1+1 užívala dcera druhé spoluvlastnice s rodinou (žalovaná). Souhlas tak byl udělen pouze ve vztahu k výběru nájemného a jeho následného využití ve prospěch nemovitostí a k užívání bytu o velikosti 1+1 pro dceru tehdejší spoluvlastnice (žalovanou). Z obsahu shora uvedených listin tak nebylo prokázáno tvrzení žalované, že existuje dohoda spoluvlastníků, která umožňuje žalované užívat celé nemovitosti samostatně. V souvislosti s tímto je vhodné uvést, že pokud žalovaná tvrdila závaznost této dohody pro žalobce s poukazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka] (Nejvyšší soud v obou případech rozhodoval dle úpravy občanského zákoníku platné do [datum] č. 40/1964 Sb.), pak z těchto rozhodnutí vyplývá závěr, že dohodou spoluvlastníků o užívání společné věci jsou spoluvlastníci vázáni do té doby, dokud nedojde ke změně poměrů nebo uzavření dohody nové všemi spoluvlastníky, která by nahrazovala dohodu původní. Za podstatnou změnu poměrů je považována situace, kdy při existenci určitých, objektivních a subjektivních okolností by bylo možné důvodně předpokládat, že by za těchto okolností došlo mezi spoluvlastníky k jiné dohodě o užívání společné věci. Nejvyšší soud zdůraznil, že za podstatnou změnu okolností přitom nelze považovat změnu v osobě jednoho ze spoluvlastníků, přičemž tato změna nemá sama o sobě bez dalšího vliv na platnost a vázanost z původní dohody spoluvlastníků o užívání společné věci. I přesto, že soud nemá prokázáno, že by existovala dohoda spoluvlastníků o užívání nemovitostí tak, jak tvrdí žalovaná, je třeba konstatovat, že v daném případě jednoznačně došlo ke změně poměrů, kdy nelze přehlédnout zejména okolnosti, za jakých byly souhlasy poskytnuty. Tehdejší spoluvlastnice [jméno FO] souhlas vydala jako osoba trvale žijící v USA v době komunistického režimu v bývalém Československu, kdy bylo zcela zřejmé, že nebude mít možnost využívat nemovitosti a vykonávat jejich běžnou správu. Pokud podíl [jméno FO] nabyl v lednu 2019 žalobce, tedy osoba trvale žijící v České republice, mající zájem o užívání nemovitostí a výkon běžné správy k nemovitostem, nelze dojít k jinému závěru, než že tímto došlo k tak podstatné změně poměrů, že nelze po žalobci spravedlivě požadovat, aby byl případnou dohodou právních předchůdců spoluvlastníků, pokud by tato existovala, vázán.

26. S ohledem na shora uvedené závěry soud dospěl k závěru, že žalovaná užívala jako spoluvlastnice bez právního důvodu (bez existence dohody mezi spoluvlastníky) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu a je proto povinna vydat to, oč se takovým užíváním obohatila podle pravidel o bezdůvodném obohacení (§ 2991 odst. 1 obč. zák.).

27. K bezdůvodnému obohacení soud uvádí, že se neztotožnil se žalovanou, že by bezdůvodné obohacení mělo představovat toliko podíl na fakticky získaném výtěžku z uzavřených nájemných smluv, kdy žalovaná uvedla, že žalobce dal svým jednáním konkludentně souhlas s nájmem jednotlivých prostor v nemovitosti. V prvé řadě soud zdůrazňuje, že z provedeného dokazování nevyplynulo, že by žalobce konkludentně s nájemními smlouvami souhlasil, kdy naopak bylo prokázáno, že žalovaná neposkytla žalobci žádné informace k těmto nájemním smlouvám, ačkoliv žalobce opakovaně k jejich předložení žalovanou vyzýval, tedy pokud s ohledem na přístup žalované neznal jejich obsah, pak se soudu jeví závěr žalované ohledně konkludentního souhlasu žalobce jako zcela nepatřičný. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, na které poukázala žalovaná ([spisová značka]) tak na danou věc zcela logicky nespadá. Při určení výše bezdůvodného obohacení žalované na úkor žalobce tak soud vycházel z rozsahu, v jakém žalovaná nadužívala svůj spoluvlastnický podíl, a to bez ohledu na uzavřené nájemní smlouvy. S ohledem na tento závěr pak soud shledal nadbytečným provádět dokazování k tvrzení žalobce, že na uzavřené nájemní smlouvy je nutno pohlížet jako na smlouvy neplatné, když v rámci rozhodování o výši bezdůvodného obohacení soud k těmto smlouvám beztak nepřihlížel. Pokud žalovaná poukázala na ustanovení § 2221 odst. 1 Občanského zákoníku, pak soud se zcela ztotožňuje s tím, že změna vlastnictví nemohla způsobit zánik nájemních vztahů (pokud jsou platnými), avšak pro účely stanovení výše bezdůvodného obohacení neměly za daných okolností na jeho výši ve vztahu k žalobci žádný vliv.

28. Soud dále uvádí, že shledal oprávněným požadavek žalobce na vydání bezdůvodného obohacení již od okamžiku, kdy se stal vlastníkem nemovitostí, tj. od [datum] ( zpětné účinky vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí).

29. K výši bezdůvodného obohacení soud uvádí, že vycházel ze závěrů znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO], kdy znalkyně se při výslechu vypořádala se všemi námitkami vznesenými stranami a zcela přesvědčivě a logicky odůvodnila, jak došla k výši obvyklého nájemného za požadované období. Za této situace soud shledal nadbytečným návrh žalobce na zadání revizního znaleckého posudku, kdy potřeba revizního posudku může dle ust. § 127 o.s.ř. vzniknout, je-li zde pochybnost o správnosti posudku nebo je-li posudek nejasný nebo neúplný, což není tento případ. Znalkyně určila obvyklou výši nájemného za žalované období v částce [částka], žalobci tak náleží jedna polovina z této částky, soud tedy žalobci přiznal částku [částka].

30. Tím, že žalovaná řádně a včas neplnila, dostala se do prodlení, pak soud shledal taktéž důvodným požadavek žalobce na zákonný úrok z prodlení jdoucí od [datum] do zaplacení (§ 1970 obč. zák.), kdy počátek prodlení žalobce vázal k předžalobní výzvě ze dne 8. 7 .2019 a tato výzva byla prokazatelně doručena zástupkyni žalované nejpozději dne [datum].

31. Závěrem soud uvádí, že jako nadbytečným shledal návrh žalované na provedení svědecké výpovědi [jméno FO] a [adresa] a dále na provedení účastnického výslechu žalované, kdy soud měl zjištěný skutkový stav v dostatečném rozsahu, aby mohl ve věci rozhodnout, aniž by bylo nutné tyto důkazy provádět.

32. O náhradě nákladů řízení soud rozhodoval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř., neboť rozhodnutí o výši plnění záleželo na znaleckém posudku. Žalobce byl tak ve věci plně úspěšný, proto mu náleží plná náhrada nákladů tohoto řízení. Tyto náklady se stávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] dle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích, dále z 10 úkonů právní služby po [částka] dle § § 7 vyhlášky č. 177/96 Sb. ( předžalobní výzva, příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, účast na jednání dne [datum], [datum], 8 .11. 2023, písemné podání ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum]), z 11 režijních paušálů po [částka] dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, K nákladům řízení představujícím právní služby a režijní paušály, ve kterých žalobce zastupoval právní zástupce [tituly před jménem] [právnická osoba] (prvních deset úkonů právní služby), kterýžto je plátce DPH, dále náleží částka představující 21 % DPH ve výši [částka] (§ 137 odst. 3 o. s. ř). Celkem náklady řízení vynaložené žalobcem činí částku [částka].

33. Žalované soud ve výroku III. stanovil v souladu s ustanovením § 148 o.s.ř. uhradit náhradu nákladů řízení, které vznikly státu, přičemž o jejich výši a splatnosti bude rozhodnuto v samostatném usnesení.

34. O veškerých lhůtách k plnění soud rozhodoval dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.