28 C 33/2017-238

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jaroslavy Lobotkové a přísedících Ing. Moniky Ryšavé a Zdeňky Vranovské ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená Českou republikou - [anonymizováno 7 slov] sídlem [adresa] o náhradu nemajetkové újmy a škody na zdraví takto:

Výrok

I. Žaloba, podle které je žalovaná povinna zdržet se tvrzení, že se žalobce dopouštěl sexuálního obtěžování a šikany pracovnic žalované, se zamítá.

II. Žalovaná je povinna do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na vlastní náklady v deníku MF Dnes a na portálu www.idnes.cz uveřejnění omluvy v tomto znění: [anonymizována čtyři slova] [země] se omlouvá [anonymizováno] [celé jméno žalobce] za to, že o něm nepravdivě uvedla, že se dopustil sexuálního obtěžování úřednic [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno].

III. Pokud v textu omluvy mělo být„ a šikany“, se žalobazamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 200 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Co do částky 4 800 000 Kč se žalobazamítá.

VI. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradu škody částku 800 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 19. 11. 2015 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VII. Co do částky 594 809 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% od 19. 11. 2015 do zaplacení se žalobazamítá.

VIII. Žalovaná je povinna do jednoho měsíce zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 276.018 Kč k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno], advokátky se sídlem [adresa].

Odůvodnění

1. Žalobou podanou 23. 11. 2015 se žalobce proti žalované a společnostem [právnická osoba] a [právnická osoba] domáhal několika nároků. Všechny nároky směřující proti České republice - [anonymizována čtyři slova] byly vyloučeny k samostatnému projednání, neboť nároky směřující proti této organizační složce státu na náhradu škody na zdraví a na náhradu škody byly pracovněprávní nároky, a to usnesením ze dne 25. 7. 2017 č. j. 24 C 214/2015-110. Žalobce se tedy ve vztahu k žalované domáhal jednak zdržovacího výroku, že je žalovaná povinna zdržet se tvrzení, že se žalobce dopouštěl sexuálního obtěžování a šikany pracovnic žalované. Za druhé, že je povinna do jednoho měsíce od právní moci rozsudku zajistit na vlastní náklady v deníku MF Dnes a na portálu www.idnes.cz uveřejnění omluvy ve znění: [anonymizována čtyři slova] [země] se omlouvá [anonymizováno] [celé jméno žalobce] za to, že o něm nepravdivě uvedla, že se dopustil sexuálního obtěžování a šikany úřednic [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. Za třetí se domáhal zaplacení částky 5 000 000 Kč jako náhrady nemajetkové újmy v penězích. Za čtvrté se domáhal zaplacení částky 1 395 809 Kč s příslušenstvím jako náhrady škody na zdraví. Dále se domáhal náhrady škody ve výši 73 675,36 Kč jako náhrady škody za zrušení penzijního a životního pojištění. Tento poslední nárok byl mezi účastníky vypořádán po proběhlé mediaci smírem, který soud schválil usnesením ze dne 29. 3. 2019, č.j. 28 C 33/2017-66.

2. Své nároky pak žalobce odvíjí od skutečnosti, že pracoval od [datum] u Okresního soudu v Teplicích. Zajišťoval sociálněprávní poradenství a sociální práci s problémovými rodinami, skupinami nebo jednotlivci. S účinností od 31. 1. 2001 se jeho zaměstnavatelem stala žalovaná. Byl přijat na místo úředníka s místem výkonu práce středisko v [obec]. Od 1. 2. 2001 stále vykonával práce pro žalovanou, jeho pracovní poměr se ze zákona změnil na pracovní poměr na dobu neurčitou. Dne 18. 4. 2003 byl jmenován vedoucím [anonymizováno 5 slov] [země] působící v sídle Okresního soudu v Teplicích. Ke dni 1. 4. 2010 byl zařazen do funkce úředníka [anonymizováno] a [anonymizována tři slova] s místem výkonu práce okres [okres]. Dne 25. 11. 2013 mu byla doručena písemnost, podle které s ním žalovaná ve smyslu § 55 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitě ruší pracovní poměr pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, vyplývajících z právních předpisů, vztahujících se k žalobcem vykonávané práci. Toto hrubé porušení pracovních předpisů mělo spočívat ve zneužití pozice vedoucího zaměstnance k závažnému sexuálnímu obtěžování podřízených zaměstnankyň, vzhledem ke způsobu, míře a dlouhodobosti tohoto jednání. Ke vzniklé situaci A vzneseným obviněním se nemohl nijak vyjádřit, nikdo mu nevysvětlil, vůči kterým pracovnicím se měl sexuálního obtěžování, dopouštěl a v čem mělo spočívat. Byl vykázán z pracoviště, nemohl předat rozpracovanou spisovou dokumentaci, byl mu znemožněn vstup na pracoviště. Žalobce dále uváděl, že s okamžitým zrušením pracovního poměru nesouhlasil. To vyjádřil již při podpisu převzetí dokumentu, dále poslal žalované dopis s datem 26. 11. 2013, kterým oznámil, že uvedený důvod v okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnavatelem se nezakládá na pravdě a je smyšlený. Oznámil, že okamžité zrušení pracovního poměru považuje za neplatné a trvá na dalším zaměstnávání. Obrátil se na soud a rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 ze dne 18. 11. 2014, č.j. 17 C 32/2014-61 bylo rozhodnuto, že okamžité zrušení pracovního poměru s žalovanou je neplatné a žalované byla uložena povinnost k zaplacení náhrady mzdy a zaplacení nákladů právního zastoupení. O tom, v čem mělo spočívat jednání, pro které byl s žalobcem okamžitě zrušen pracovní poměr, se dozvěděl až ze sdělovacích prostředků. Dne 28. 11. 2013, 29. 11. 2015, 25. 2. 2014, 10. 11. 2014 pak byly zveřejněny články, vydavateli kterých byly původní druhé 2 žalované s názvy:„ Ukájel se před námi, tvrdí úřednice a vedoucí teplické [anonymizována dvě slova]. Měl pomáhat trestaným, sám skončil na dlažbě. Sexuální šikana v [obec]: Doporučil pustit vraha [příjmení], teď masturboval před podřízenými. Šéf šikanoval úřednice, před jednou onanoval! Skandál v [obec] Úředník pustil vraha, který potom zabil 4 ľudí: v [obec] onanoval pred podriadenými. [anonymizováno] úředník vyhozený kvůli podezření ze sexuální šikany chce zpět a [anonymizováno] úředník vyhozený za sexuální šikanu zastání u policie nenašel.“ Žalobce opět popřel, že by se měl dopouštět jakéhokoliv sexuálně motivovaného jednání. Podal trestní oznámení pro trestný čin pomluvy, dne 26. 11. 2013 ale toto trestní oznámení bylo odloženo. Z výsledků prověřování orgánů činných v trestním řízení vyplynulo, že žádná z pracovnic žalované nikdy neuvedla, že by před ní žalobce onanoval a žalobce před žádnou z nich ani neonanoval. Jeho pracovní poměr byl zrušen nezákonně. Novinářům se tyto informace mohly dostat jen od pracovníků žalované. Okamžité zrušení pracovního poměru zasáhlo do žalobcova práva na ochranu osobnosti, zejména do práva na ochranu občanské cti, lidské důstojnosti a dobré pověsti, jména a do práva získávat prostředky pro svou obživu prací. Pracoval pro žalovanou po dobu téměř 13 let řádně a svědomitě. Jednal v souladu s posláním žalované, vzdělával se ve svém oboru, cíle žalované přijal za své. Vzhledem k textu okamžitého zrušení pracovního poměru neměl šanci jako uchazeč o zaměstnání v oboru, ve kterém měl vzdělání a zkušenosti, protože ze žalobce činí osobu s charakterovým defektem, sexuálního devianta, což není vlastnost vyhledávaná u pracovníka v oboru komunikace a mezilidských vztahů. Dne 25. 11. 2013 se ocitl bez práce, bez jakéhokoliv zdroje příjmu, v existenční krizi, bez vyhlídky na nalezení zaměstnání. S obsahem okamžitého zrušení pracovního poměru byli seznámeni i spolupracovníci, tedy všichni zaměstnanci žalované. Charakter důvodů pro okamžité zrušení pracovního poměru je způsobilý negativně ovlivnit smýšlení ostatních o žalobci a poškodit tak jeho občanskou čest, důstojnost, dobrou pověst a jméno. V důsledku toho s ním mnoho kolegů ukončilo jakékoliv styky, nechtěli s ním být nadále spojováni na veřejnosti, někteří si založili nové mailové adresy pouze pro komunikaci se žalobcem. V důsledku zveřejnění informací ohledně okamžitého zrušení pracovního poměru nastaly u žalobce zdravotní komplikace. Do té doby neměl žádné psychologické problémy. Vzhledem k obsahu odůvodnění nezákonného okamžitého zrušení pracovního poměru se dostal do sociálního vyloučení, bál se vycházet na ulici, dodnes trpí poruchami spánku a nevolnostmi a pocitem méněcennosti. Musí pravidelně užívat psychofarmaka a dojíždět na konzultace k psychologovi, aby mohl alespoň běžně fungovat. Dle znaleckého posudku byla u žalobce diagnostikována porucha přizpůsobení a následný rozvoj přetrvávající poruchy osobnosti, což znalec označil za zcela nezpochybnitelnou příčinu s výše uvedenými náročnými životními situacemi, kterým musel čelit a nadále čelí. Poruchy se projevovaly postupně, došlo u něj ke ztížení společenského uplatnění značnou měrou, vyloučeno je jeho další uplatnění v oboru, který po celý život studoval a ve kterém se profesně vyvíjel. Následně dne 21. 5. 2014 byl hospitalizován pro akutní myeloidní leukémii, a to opakovaně. Podrobil se chemoterapii a transplantaci kostní dřeně. Od 8. 7. 2014 byl uznán plně invalidním. Podle vyčíslení znaleckého posudku činí náhrada nemajetkové újmy v souvislosti se vznikem poškození psychického zdraví částku 1 268 008 Kč jako náhrady za ztížení společenského uplatnění. Tuto částku je možno navýšit s ohledem na věk žalobce o 10 % na částku 1 394 809 Kč. Dále se žalobce domáhá zadostiučinění spočívajícího v odvolání nepravdivých údajů a v omluvě, ale toto by nebylo postačující, proto se žalobce domáhal i náhrady nemajetkové újmy v penězích ve výši 5 000 000 Kč. Přes jednání s žalovanou se mu žádné satisfakce nedostalo.

3. Žalovaná učinila nesporným, že žalobci bylo dáno okamžité zrušení pracovního poměru z důvodu žalobcem uvedeného. Namítala však, že podmínky pro toto byly dány, neboť předcházela schůzka podřízených žalobce s vedoucím [anonymizována čtyři slova] severočeského soudního kraje [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ohledně situace na jejich pracovišti dne 21. 11. 2013. Dle výpovědi všech čtyř podřízených opakovaně docházelo ze strany žalobce v jejich přítomnosti k nevhodným pohybům rukou umístěnou v kapse kalhot v oblasti rozkroku. Uvedené pracovnice si rovněž stěžovaly mimo jiné na hrubé a urážlivé jednání žalobce, který v nich vyvolával pocit strachu a dále na skutečnost, že žalobce vyhledával na internetu soukromé informace o osobách spolupracujících s [anonymizováno] a [anonymizováno] službou, když tyto informace a soukromé fotografie následně svým podřízeným spolu se svými nevhodnými komentáři sděloval či ukazoval. Takové jednání bylo u podřízených vnímáno velmi negativně, vyvolávalo u nich stavy úzkosti v průběhu práce, stres, strach a napětí, které se přenášelo rovněž do jejich osobního života. Podřízené se rovněž shodly, že tato situace se z jejich pohledu dlouhodobě zhoršovala. Tyto informace byly [anonymizováno] [příjmení] a přítomnou zástupkyní regionálního vedoucího [anonymizováno] [jméno] [příjmení] vyhodnoceny jako velmi vážné a [anonymizováno] [příjmení] o situaci bezodkladně uvědomil vedení žalované. Vedení považovalo situaci za velmi vážnou, označilo je za zvlášť hrubé porušení pracovních povinností vyplývající z právních předpisů vztahujících se k vykonávané práci, které dle § 55 odst. 2 zák. práce zakládá důvod pro okamžité zrušení pracovního poměru, ke kterému bylo přistoupeno. Žalobce měl možnost se k celé situaci vyjádřit při převzetí okamžitého zrušení pracovního poměru. Co se týče medializace celé věci, žalovaná tvrdila, že jí není známo, kdo médiím poskytl konkrétní informace o důvodech okamžitého zrušení pracovního poměru. Pracovníci žalované pouze obecně potvrdili ukončení pracovního poměru, situace byla v médiích prezentována značně zkresleně a nepravdivě v tom, že měl před podřízenými onanovat. To nemůže jít k tíži žalované. Žalovaná nezasáhla do osobnostní sféry žalobce, nároky žalobce I. až III. jsou nedůvodné, nadto výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je zcela nepřiměřená. Nárok na náhradu škody na zdraví považovala s odkazem na znění § 265 odst. 1 zákoníku práce za zcela nedůvodný. Navrhovala žalobu zcela zamítnout.

4. Soud provedl důkaz pracovní smlouvou ze dne 25.9.2000, dohodou o změně pracovní smlouvy ze dne 15.12.2000, jmenováním žalobce vedoucím střediska [anonymizována čtyři slova] ze dne 18.4.2003, dohodami o změně pracovní smlouvy ze dne 24.1.2001, ze dne 1.4.2000, ze dne 8.3.2011, okamžitým zrušením pracovního poměru ze dne 25.11.2013, trestním oznámením ze dne 26.11.2013, oznámením o trvání na dalším zaměstnání ze dne 26.11.2013 vč. doručenek, odpovědí zaměstnavatele ze dne 2.12.2013, rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 1 č.j. 17 C 32/2014-61 ze dne 18.11.2014, novinovými články Sexuální šikana v [anonymizováno] [webová adresa], idnes, evidencí periodického tisku, přehledem zpráv, trestním spisem [číslo jednací] ve věci pomluvy dle § 184 odst. 1 trestního zákoníku, a to: trestním oznámením ze dne 28.11.2013, zápisem z jednání s pracovnicemi střediska ze dne 21.11.2013, právním stanoviskem ze dne 2.12.2013, úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne 20.3.2014 - žalobce [příjmení] [celé jméno žalobce], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 5.2.2014 – [jméno] [příjmení], úředním záznamem ze dne 5.2.2014 o podání vysvětlení - [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 12.2.2014 – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředním záznamem ze dne 6.2.2014 - [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 5.2.2014 - [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 10.2.2014 - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 25.2.2014 - [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podaném vysvětlení ze dne 23.4.2014 - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 6.3.2014 - [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 3.2.2014 - [anonymizováno] [jméno] [příjmení], úředním záznamem o podání vysvětlení ze dne 11.2.2014 - [anonymizováno] [příjmení] [jméno], seznamem výsledků na č.l. 109 spisu, zobrazením dokumentů - seznam článků, usnesením Policie ČR ze dne 12.5.2014 o odkladu trestní věci podezření ze spáchání přečinu pomluva, kterého se měla dopustit podezřelá [jméno] [příjmení] roz. [příjmení], stížností proti usnesení, která byla zamítnuta jako nedůvodná, a to Usnesením Okresního státního zastupitelství [obec], výslechem žalobce, znaleckými posudky [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [celé jméno znalkyně] a [celé jméno znalkyně], výslechem znalkyň, spisem zdejšího soudu 24 C 214/2015, lékařskými zprávami, posudkem o invaliditě, výzvou k náhradě nemajetkové újmy, e-mailovou korespondencí mezi právním zástupcem žalobce a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], informací o novelizovaném znění instrukce ředitele [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova] ze dne 17.12.2008, jmenováním člena pracovní skupiny expertů ze dne 22.2.2011, posláními a cíli [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova], aktuální pracovní smlouvou žalobce s platovými výměry, spisem 24C 214/2015 zdejšího soudu a dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná.

5. K neoprávněnému zásahu do osobnostní sféry žalobce (první tři body původní žaloby) mělo dojít obsahem písemnosti – okamžité zrušení pracovního poměru pro zvlášť hrubé porušení pracovních povinností, která byla žalobci doručena 25. 11. 2013, tedy za účinnosti starého občanského zákoníku.

6. Podle § 3028 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb. se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 2 není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Podle § 11 zák. č. 40/1964 Sb. fyzická osoba má právo na ochranu své osobnosti, zejména života a zdraví, občanské cti a lidské důstojnosti, jakož i soukromí, svého jména a projevů osobní povahy.

8. Podle § 13 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb. fyzická osoba má právo se zejména domáhat, aby bylo upuštěno od neoprávněných zásahů do práva na ochranu její osobnosti, aby byly odstraněny následky těchto zásahů a aby jí bylo dáno přiměřené zadostiučinění. Podle odst. 2 pokud by se nejevilo postačujícím zadostiučinění podle odstavce 1 zejména proto, že byla ve značné míře snížena důstojnost fyzické osoby nebo její vážnost ve společnosti, má fyzická osoba též právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Podle odst. 3 výši náhrady podle odstavce 2 určí soud s přihlédnutím k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k porušení práva došlo.

9. Objektivně soud shledává zásah do osobnostní sféry žalobce ve formulaci„ ve zneužití Vaší pozice vedoucího zaměstnance k závažnému sexuálnímu obtěžování podřízených zaměstnankyň„ jako důvodu okamžitého zrušení pracovního poměru. Takové označení je intenzivním zásahem do osobnostní sféry žalobce, je a bylo, jak potvrdili znalci, způsobilé způsobit psychickou poruchu u žalobce a přivodit další újmy, jako např. ztrátu možnosti výdělku apod. Nebylo prokázáno, že by žalovaná byla odpovědná i za medializaci, k tomu dospěly i orgány činné v trestním řízení. Okamžité zrušení pracovního poměru bylo zrušeno pravomocným rozsudkem soudu, není relevantní, z jakého důvodu. Jednalo se tedy o postup protiprávní. K jednotlivým nárokům dále.

10. První zdržovací výrok soud neshledává důvodným. Dle názoru soudu, vzhledem k odstupu času a vzhledem k tomu, že žalobce již není zaměstnancem žalované, objektivně nehrozí, že by žalovaná měla v úmyslu šířit tvrzení, že se žalobce dopouštěl sexuálního obtěžování pracovnic žalované. To, že by se dopouštěl šikany, žalovaná nikdy neuvedla, ani to nebylo žádným způsobem prokázáno. Opakování tedy nehrozí, proto první výrok soud zamítl.

11. Co se týče uveřejnění omluvy, na vlastní náklady žalované v deníku MF Dnes a na portálu www.idnes.cz, by platilo totéž. Z obsahu spisu 24 C 214/2015 zdejšího soudu ale soud zjistil, že s oběma vydavateli řízení skončilo smírným vyřešením. Žalobce sám uvedl, že žalovaní vydavatelé omluvy zveřejnili, články odstranili a satisfakci peněžitou mu zaslali, ale před vyhlášením rozsudku soud zjistil z veřejně dostupných zdrojů, že původní články jsou stále dohledatelné, a to i přesto, že žalobce sám tvrdil, že je vydavatelé, na základě smírného řešení, vymazali a odstranili. Vzhledem k tomu, že stále dostupné objektivně jsou, vyhověl soud žalobě, aby se žalovaná podle návrhu žalobce omluvila a omluvy zveřejnila. Výjimkou je formulace, že se měl dopustit nejen sexuálního obtěžování, ale i šikany. To žalovaná nikdy nikde neuvedla a nebylo ani zveřejněno, respektive to, co v tomto směru zveřejnila média, nekoresponduje s tím, co uváděli pracovníci žalované.

12. Co se týče náhrady nemajetkové újmy v penězích, žalobce se domáhal zaplacení částky 5 000 000 Kč. Tuto soud shledává jako naprosto nepřiměřenou a nereálnou. Soudu je známo z jeho činnosti, že i při mimořádných okolnostech neoprávněné zásahy do osobnostní sféry žalobců jsou ohodnocovány nejvýše v řádech statisíců, při medializaci někdy ještě více, ale v tomto případě za medializaci žalovaná neodpovídá. Vlastní zásah do osobnostní sféry lze žalované přičítat jen v tom, že si neověřila řádně, zda má podklady a důkazy k uvedení důvodů v okamžitém zrušení pracovního poměru, tak jak bylo uvedeno. V tomto rozsahu tedy soud shledává jako přiměřenou částku 200 000 Kč. V tomto rozsahu žalobě vyhověl, co do zbývající částky žalobu zamítl.

13. Podle § 265 odst. 1 zák. č. 262/2006 Sb. zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci škodu, která mu vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním porušením právních povinností nebo úmyslným jednáním proti dobrým mravům. Podle odst. 2 zaměstnavatel je povinen nahradit zaměstnanci též škodu, kterou mu způsobili porušením právních povinností v rámci plnění pracovních úkolů zaměstnavatele zaměstnanci jednající jeho jménem. Podle odst. 3 zaměstnavatel není povinen nahradit zaměstnanci škodu na dopravním prostředku, kterého použil při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním bez jeho souhlasu, ani škodu, která vznikne na nářadí, zařízeních a předmětech zaměstnance potřebných pro výkon práce, které použil bez jeho souhlasu.

14. Co se týče posledního nároku žalobce na odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, vycházel soud ze znaleckého posudku vypracovaného podle Nařízení Vlády 276/2015 Sb. Vyšel z toho, že neoprávněný zásah do osobnostní sféry žalobce sice nastal za účinnosti starého občanského zákoníku, ale dopad do zdravotního stavu žalobce pokračoval i po 1. 1. 2014, jedná se o trvající stav, který vede k rozvoji přetrvávající poruchy osobnosti, následky jsou trvalé. Na tom se shodli všichni tři znalci. Znalkyně [příjmení] [celé jméno znalkyně] vyčíslila poškození zdraví u žalobce za bolestné při hodnotě jednoho bodu 250 Kč, za 200 bodů se jedná o částku 50 000 Kč, ztížení společenského uplatnění pak za 3 000 bodů 750.000 Kč. Závěr znaleckého posudku [celé jméno znalkyně] v tomto směru je naprosto jednoznačný. V tomto rozsahu, tedy co do částky 800 000 Kč, soud žalobě vyhověl. A co do zbývající požadované částky, včetně příslušenství, zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi účastníky navzájem je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř. a soud přiznává žalobci plnou náhradu nákladů řízení, neboť rozhodnutí o výši plnění záviselo od znaleckého posudku a na úvaze soudu. Právní zástupkyně žalobce vykázala ve věci celkem 16 úkonů. Za 1 úkon právní [anonymizováno] jí náleží odměna 11 780 Kč, respektive 18 úkonů, protože jednání u mediátora 17. 10. 2019 a jednání soudu 8. 11. 2021 čítaly časově úkony 2. Dále jí náleží 18 × režijní paušál po 300 Kč, cestovné [okres] - [obec] a zpět (2 x 93 km) ke čtyřem jednáním soudu a dvěma jednáním u mediátora (26.2.2018 - jednání u soudu (5, 7582 Kč/km) 1.071 Kč, 23.5.2019 - jednání u soudu - (5,78 Kč/km) 1.075 Kč, 17.10.2019 - jednání u mediátora - 1.075 Kč, 28.11.2019 - jednání u mediátora - 1.075 Kč, 17.5.2021 - jednání u soudu (5,76 Kč/km) - 1.071 Kč, 8.11.2021 - jednání u soudu - 1.071 Kč). Dále ztráta času při cestě na jednání a zpět za jeden směr 1,5 hod dle faktické časové náročnosti dopravy automobilem z [obec] k Obvodnímu soudu pro Prahu 1, tj. za jednu cestu tam a zpět ztráta času 3 hod, celkem 18 hod - 3.600 Kč a 21% DPH z částky 153.327 Kč 32.199 Kč ([anonymizováno] [jméno] [příjmení] byla v době zastupování žalobce plátkyní [anonymizováno] [jméno] [příjmení] se plátcem DPH stala až dne 1. 1. 2019. Za 6 úkonů není DPH účtováno). Žalobci dále vznikly náklady za odměnu mediátora 6.171 Kč (1 hod příprava, 3 hod dne 17. 10. 2019, 2 hod 28. 11. 2019) a náklady na zpracování znaleckých posudků: [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] ([číslo]) - 4.235 Kč, [anonymizováno] [celé jméno znalkyně] ([číslo]) - 1.875 Kč a [anonymizováno] [příjmení] ([číslo]) - 10.000 Kč, celkem 16.110 Kč. Úplně celkem 276.018 Kč O nákladech státu bude rozhodnuto samostatným usnesením po přiznání odměny znalkyním.