28 C 392/2022 - 405

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl soudcem Mgr. Janem Bártou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro zaplacení 1 729 190,43 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni ve lhůtě do 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku částku ve výši 1 366 190,43 Kč s úrokem z prodlení v zákonné výši 15 % ročně z částky 1 366 190,43 Kč za období od [datum] do zaplacení.

II. Žaloba se zamítá co do nároku na zaplacení částky 363 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 363 000 Kč za období od [datum] do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 975,64 Kč, a to ve lhůtě do 1 měsíce ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 1 729 190,43 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně jako objednatel a žalovaný jako zhotovitel uzavřeli dne [datum] smlouvu o dílo, na jejímž základě se žalovaný zavázal pro žalobkyni za úplatu provést dílo spočívající ve zpracování (i) zjednodušené verze projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí, a to za účelem posouzení stavebního záměru [jméno PO] [jméno PO] [město], odborem územního rozvoje a (ii) ve zpracování architektonicko-stavební části projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí a technické zprávy v rozsahu, jaký je požadován v územním řízení pro vydání stanoviska [jméno PO]. Za toto plnění žalovaný obdržel dohodnutou úplatu ve výši 300 000 Kč bez DPH, tj. 363 000 Kč včetně DPH.

2. Dle žalobních tvrzení uzavřeli účastníci řízení následně dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo, dle něhož měl žalovaný zpracovat plnou verzi projektové dokumentace, a to za účelem podání žádosti o vydání územního rozhodnutí. Žalovaný se podle žalobkyně dodatkem č. [hodnota] smlouvy dále zavázal získat pro žalobkyni veškerá potřebná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů státní správy za účelem podání žádosti o vydání územního rozhodnutí. Za tyto práce měl žalovaný podle dodatku č. [hodnota] smlouvy obdržet odměnu ve výši 1 600 000 Kč bez DPH, tj. 1 936 000 Kč včetně DPH. Jako zálohu na provedení díla podle dodatku č. [hodnota] smlouvy žalovaný obdržel částku 1 129 083 Kč bez DPH, tj. 1 366 190,43 Kč včetně DPH. Celkem tedy žalobkyně dle svých tvrzení žalovanému na základě smlouvy a jejího dodatku č. [hodnota] vyplatila částku 1 729 190,43 Kč včetně DPH.

3. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný dle jejího názoru nesplnil povinnosti, které mu ze smlouvy vyplývaly. Žalovaný měl být v dlouhodobém prodlení s plněním dle smlouvy a za 3 roky od jejího uzavření nedodal ani veškerá závazná stanoviska dotčených orgánů, natož aby zpracoval plnou verzi projektové dokumentace. Žalovaný byl opakovaně urgován, aby žalobkyni předložil výstupy své práce, avšak dílo neměl hotové ani na jaře roku 2022; stále toliko sliboval, že se vše řeší a že dílo dodá a dokončí. Žalobkyně proto žalovanému nejprve poskytla dodatečnou lhůtu k dodání díla dle smlouvy a jejího dodatku č. [hodnota], a když žalovaný v této lhůtě plnění nedodal, odstoupila žalobkyně ke dni [datum] od celé smlouvy jako celku, a to z důvodu, že dílčí plnění nemá pro žalobkyni žádný význam. Žalobkyně následně také zadala zpracování projektu novému architektovi, který veškeré podklady a výstupy realizuje od počátku znovu. V dokumentu, jímž bylo odstoupeno od smlouvy, byl žalovaný zároveň vyzván k vrácení bezdůvodného obohacení ve výši 1 729 190,43 Kč. Žalovaný žalobkyni nezaplatil ničeho, a proto mu žalobkyně zaslala předžalobní výzvu ze dne [datum]. Ani na základě této výzvy žalovaný peníze žalobkyni nepoukázal, pročež žalobkyně podala žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši tj. 1 366 190,43 Kč včetně DPH a na náhradu škody ve výši 363 000 Kč (žalobkyně po poučení soudu dle ust. § 118a odst. 1, 2 a 3 občanského soudního řádu uvedla, že plnění dodané žalovaným na základě smlouvy ze dne [datum] není plněním, na které by se dalo v dalších fázích projektování budovy navázat, a že tím, že žalovaný nevyhotovil tyto podklady řádně a nelze je použít, vznikla žalobkyni škoda ve výši 363 000 Kč, tj. ve výši odměny, kterou žalobkyně žalovanému vyplatila na základě smlouvy ze dne [datum] za zjednodušenou verzi projektové dokumentace).

4. Žalobkyně dále doplnila, že žalovaný porušil své povinnosti odborníka vyplývající z ust. § 5 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (OZ), neboť jím předkládané výstupy nejen že byly nekompletní, ale vykazovaly též zásadní vady a odchylky (nejen) od norem ČSN. Žalobkyně má za to, že bytový dům, který byl předmětem projektové dokumentace, nelze na základě výstupů žalovaného vůbec postavit (zejména z důvodu nesplnění norem ohledně zastínění okolních budov). Podklady vyhotovené žalovaným jsou tedy pro žalobkyni dle jejího názoru zcela bezcenné a nebyly z její strany ani nijak využity. Přepracování podkladů, které byly vadně vypracovány žalovaným, by dle žalobkyně také vedlo k nutnosti vyžádat znovu veškerá závazná stanoviska a plnění žalovaného navíc nelze použít i proto, že žalobkyně k použití podkladů žalovaného nemá jeho souhlas, který je dle smlouvy potřebný.

5. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Předně neměl za to, že by žalobkyně od smlouvy odstoupila za splnění lhůty bez zbytečného odkladu, jak je vyžadováno zákonem. Žalovaný uvedl, že pokud žalobkyně tvrdí, že jej na nedostatky díla a na jeho tvrzené prodlení upozornila již prostřednictvím emailů ze dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], a následně odstoupila od smlouvy až dopisem ze dne [datum], nemohlo být toto odstoupení učiněno za splnění lhůty bez zbytečného odkladu (tj. v řádů dnů, maximálně týdnů poté, kdy byl žalovaný na domnělé vady díla žalobkyní upozorněn). Odstoupení od smlouvy ze dne [datum] také trpí vadami, neboť neobsahuje výčet ani jedné konkrétní smluvní povinnosti, kterou měl žalovaný porušit – odstoupení od smlouvy je tedy neplatné, neboť neobsahuje specifikaci konkrétních povinností, které měl žalovaný porušit (není specifikován důvod odstoupení od smlouvy). Možnost odstoupit od smlouvy bez udání důvodu pak mezi účastníky sjednána nebyla. Žalovaný také poukázal na to, že mezi účastníky nebyl vzhledem k nejistotě a velkým ambicím celého projektu smluvně sjednán žádný termín, do kdy mělo být dílo dokončeno a předáno, ani žádný časový harmonogram prací. Žalovaný uváděl, že žalobkyni opakovaně upozorňoval na to, že takto rozsáhlý a ambiciózní projekt není možno realizovat rychle a že je nejisté, jak se k projektu budou stavět úřady a další dotčené orgány. Žalovaný sděloval, že spolupráce byla nastavena tak, že mělo být postupováno postupně po jednotlivých krocích s tím, že v případě dílčích úspěchů budou strany smlouvy koordinovat další adekvátní kroky. Žádný závazný termín tedy neexistoval a žalobkyně si pouze nepřipouští, že proces projektování nemohl být z objektivních důvodů (na které ji žalovaný navíc upozorňoval) rychlejší.

6. Žalovaný měl také za to, že to byla naopak žalobkyně, která byla často v prodlení s plněním svých smluvních povinností a která mu neproplácela včas faktury. Žalovaný konkrétně poukazoval na to, že žalobkyně např. po dobu nejméně zhruba 6 měsíců (od června 2021 až do konce roku 2021) komplikovala a oddalovala stanovení termínu hlukové studie a neproplatila žalovanému včas fakturu týkající se hlukové studie, přičemž hlukové měření mohlo být z tohoto důvodu provedeno až na jaře následného kalendářního roku (2022). Žalobkyně pak po celou dobu věděla o samotném měření a měla k dispozici cenovou nabídku a přesto zálohu dlouhodobě neproplatila a cenovou nabídku neodsouhlasila. Měření pak navíc prováděla externí společnost a žalovaný pouze přeúčtoval fakturou ze dne [datum] služby objednané od externí společnosti a nemohl se tak na úkor žalobkyně v tomto ohledu nijak bezdůvodně obohatit). Ohledně problematiky hlukové studie žalovaný uvedl, že dostal doporučení na společnost [právnická osoba], kterou na základě tohoto doporučení kontaktoval. Společnost [právnická osoba] žalovanému předložila cenovou nabídku, kterou žalovaný tlumočil v červnu 2021 žalobkyni. Žalovaný uváděl, že následně až do konce roku 2021 čekal na to, až bude nabídka odsouhlasena žalobkyní a že žalobkyně věděla, že obdobná hluková měření realizují společnosti, které nefungují obratem, nefungují na zavolání. Žalobkyně byla upozorněna i na to, kdy se dá toto měření realizovat. Pokud žalobkyně pokládala cenovou nabídku za přemrštěnou, žalovaný ji vyrozumíval i o tom, že je možno kontaktovat mimopražské společnosti, které by měření udělaly levněji – žalovaný ale měl pozitivní reference na společnost [právnická osoba], kterou proto oslovil. S touto společností také žalovaný dohodl poslední možný podzimní termín měření, z něhož nakonec sešlo, a to kvůli počasí – společnost [právnická osoba] uváděla, že výsledky měření mohly být zpochybnitelné, pokud by měření proběhlo v podzimním termínu v roce 2021. Byl tedy domluven první možný jarní termín, a to v prvním březnovém týdnu roku 2022. V tomto termínu měření také proběhlo. Žalovaný tedy uváděl, že žalobkyně měla dlouhodobě k dispozici údaje o měření i o záloze a delší dobu na tyto informace nereagovala a neodsouhlasila je. Žalobkyně také žalovanému dle jeho tvrzení neposkytovala dostatečnou součinnost pro vyžádání závazných stanovisek a nereagovala na jeho připomínky.

7. Žalovaný dále uvedl, že závazek ze smlouvy ze dne [datum] splnil a bylo mu za něj zaplaceno. Žalovaný podotkl, že vzhledem k tomu, že nebylo vůbec jisté, zdali se [jméno PO] ve vztahu k projektu vyjádří souhlasně a projekt byl celkově problematický (což plynulo zejména z toho, že záměrem žalobkyně bylo vystavět vícepodlažní bytový dům na pozemku, na němž stál původně pouze rodinný dům), náležela mu odměna dle smlouvy ze dne [datum] i pro případ, že by souhlas [jméno PO] pro zjednodušenou verzi projektové dokumentace nezískal. Smlouva ze dne [datum] tak dle názoru žalovaného zanikla jejím splněním. Žalovaný je toho názoru, že na dokument označený jako dodatek č. [hodnota] smlouvy nelze pohlížet jako na součást původního závazku ze smlouvy o dílo ze dne [datum], jelikož předmět plnění je zcela odlišný. Na dodatek č. [hodnota] je tedy na místě pohlížet jako na nový závazek, přičemž smluvní strany se touto koncepcí dodatku č. [hodnota] toliko přihlásili k původním ustanovením smlouvy o dílo. Důvody odstoupení od smlouvy, které pak žalobkyně uvedla v dopise ze dne [datum] se pak nijak nevztahují k původní smlouvě o dílo a od této smlouvy tak nemohlo být vůbec odstoupeno.

8. Dále žalovaný argumentoval tím, že závaznost normami ČSN byla ze smlouvy zcela záměrně vypuštěna, a že měly být dodrženy pouze obecné technické požadavky na výstavbu. Domnělé vady, které žalobkyně žalovanému vytýká, pak mohly být dle žalovaného případně odstraněny v dalších fázích projektování (projekt byl toliko rozpracovaný) – zabývat se dalšími etapami projektu však již žalovanému nebylo umožněno. Navíc je také nutno zohlednit, že i kdyby měly mít podklady vyhotovené žalovaným nějaké vady (což žalovaný odmítal), je nutno jeho výstupy ocenit za zohlednění těchto případných vad a není adekvátní odvíjet eventuální bezdůvodné obohacení žalovaného pouze od platby, kterou žalovaný obdržel od žalobkyně. I pro případ, že by se soud s názorem žalobkyně ztotožnil, tedy mělo být dle žalovaného provedeno ocenění jeho výstupů za zohlednění tvrzených vad – žalovaný shrnul, že i pro případ vad mělo dílo jím vyhotovené nějakou cenu, která by mu měla být proplacena, a která by měla být od nároku žalobkyně odečtena.

9. Na svou obranu pak žalovaný uplatnil také kompenzační námitky, které zahrnovaly nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou faktur (ve výši 378 000 Kč: prodlení 14 dnů s úhradou faktury č. [hodnota] ze dne [datum] – smluvní pokuta ve výši 14 000 Kč; prodlení 307 dnů s úhradou faktury č. [hodnota] ze dne [datum] – smluvní pokuta ve výši 307 000 Kč a prodlení 57 dnů s úhradou faktury č. [hodnota] ze dne [datum] – smluvní pokuta 57 000 Kč) a reprezentovaly také licenční odměnu žalovaného za provedené dílo ve výši 1 050 000 Kč (blíže viz podání žalovaného ze dne [datum]; číslo listu spisu 213 a 214). Žalobkyně k těmto kompenzačním námitkám uvedla, že o dílo žalovaného nemá zájem a že je pro ni bezcenné, a že tudíž pokládá nárok na licenční odměnu za neopodstatněný. Ohledně smluvních pokut žalobkyně odkázala na ust. § 1963 odst. 1 OZ s tím, že žalovaný vztažmo k fakturám č. [hodnota] a č. [hodnota] nedodržel zákonem požadovanou 30denní lhůtu splatnosti faktur (kratší splatnost faktur si účastníci nesjednali). Faktura č. [hodnota] se pak dle žalobkyně vůbec nevztahovala k plnění ze smlouvy o dílo, ale ke hlukové studii (jednalo se o plnění víceprací nad rámec smlouvy a žalovaný si měl navíc náklady na hlukovou studii původně započítat do kalkulace své smluvní odměny), a smluvní pokuta tak nebyla pro tento případ vůbec ujednána. Navíc zde žalovaným opět nebyla dodržena lhůta dle ust. § 1963 odst. 1 OZ. Faktura č. [hodnota] pak byla žalovanému proplacena dříve, než mu vůbec vznikl nárok na tuto část odměny (tato část odměny měla být žalovanému vyplacena až poté, co by žalovaný dokončil práce na projektové dokumentaci a tato dokumentace by byla připravena k předání na dotčené orgány státní správy – k tomu však nikdy nedošlo a žalobkyně žalovanému tuto fakturu proplatila předem v domnění, že dílo bude zdárně dokončeno). Požadavek na licenční odměnu žalobkyně odmítla s tím, že dílo žalovaného nevyužila a nejeví o ně již žádný zájem.

10. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutkové poznatky: 11. [tituly před jménem] [jméno FO], bývalý jednatel žalobkyně (jmenovaný byl jednatelem žalobkyně mj. v době, kdy probíhala spolupráce se žalovaným) byl vyslechnut v režimu dle ust. § 126a a § 131 občanského soudního řádu. [tituly před jménem] [jméno FO] k věci uvedl, že jednatelem žalobkyně byl až do března roku 2022. K personální změně došlo proto, že práce na předmětném projektu nepostupovaly dostatečným tempem, a že už nebyla síla na dotažení projektu do konce ve stávajícím personálním složení. 12. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že se žalovaným realizoval i další projekty a že se žalovaným spolupracoval dlouhodoběji (tyto ostatní projekty skončily dle [tituly před jménem] [jméno FO] obdobně, jako tento předmětný, který je důvodem tohoto sporu). Spolupráce v rámci inkriminovaného projektu, z něhož vychází zde řešená žaloba, začala někdy v roce 2018, kdy byl koupen pozemek, na kterém měla proběhnout výstavba bytového domu. Spolupráce se žalovaným byla rozfázovaná, v první fázi měl žalovaný vyhotovit studii stavby a tato fáze měla trvat zhruba 1 – 2 měsíce. Žalovaný uváděl, že nelze předjímat výsledky a průběh toho, jak bude projekt vyřizován ze strany správních úřadů, a proto nechtěl, aby byly ve smlouvě sjednány závazné termíny plnění. Žalovaný se zmiňoval i o tom, že se jedná o projekt ambiciózní, který nemusí vyjít zcela pozitivně.

13. V rámci druhé fáze spolupráce měl žalovaný vypracovat kompletní projektovou dokumentaci a bylo s ním komunikováno o tom, že tyto práce by měly být hotové zhruba do jednoho roku. Na to, kdy přesně byl podepsán dokument označený jako dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo ze dne [datum], si [tituly před jménem] [jméno FO] nevzpomenul; uvedl, že to bylo asi v roce 2019 (žalovaný při jednání dne [datum] sděloval, že dle fakturace má za to, že k podpisu dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] došlo zhruba v polovině roku 2020 – pozn. soudu). [tituly před jménem] [jméno FO] hovořil také o tom, že původně měla spolupráce účastníků pokračovat i po dokončení druhé etapy, tj. ve fázi dokumentace pro vyžádání stavebního povolení. [tituly před jménem] [jméno FO] dále uváděl, že za celou dobu spolupráce se žalovaným od uzavření dodatku č. [hodnota] neobdržel od žalovaného prakticky žádnou hmatatelnou plnou verzi projektové dokumentace, kterou by bylo možno předložit správnímu úřadu. Dle názoru [tituly před jménem] [jméno FO] není možné, aby vytvoření kompletní projektové dokumentace a opatření všech kladných závazných stanovisek trvalo 3 roky. [tituly před jménem] [jméno FO] uváděl, že docházelo k časovým prodlevám, že v každém roce došlo minimálně k měsíčnímu výpadku, kdy se smluvní strany nemohly zkontaktovat z důvodů na straně žalovaného. [tituly před jménem] [jméno FO] v tomto kontextu vypověděl, že žalovaného opakovaně urgoval, a že na základě těchto urgencí občasně přišel nějaký seznam správních orgánů, které bylo třeba kontaktovat ohledně závazných stanovisek, případně byla zaslána část samotných závazných stanovisek. Tyto podklady však nebyly kompletní, byly dodávány se zpožděním; veškerá potřebná závazná stanoviska pak žalovaný až do doby ukončení spolupráce neopatřil. [tituly před jménem] [jméno FO] si v tomto kontextu vybavil, že byl žalovaným upozorňován na nějaké komplikace ohledně závazných stanovisek, a že mu byl žalovaným předložen seznam orgánů, od nichž ještě kladné závazné stanovisko obdrženo nebylo, s tím, že žalovaný k této problematice sděloval, že je vše v řešení. Dle názoru [tituly před jménem] [jméno FO] nebyly výstupy žalovaného ani správné a proveditelné a nebylo možno z nich vycházet v dalších fázích projektu; z důvodu nekompletnosti podkladů žalovaného pak také byla řada stanovisek správních orgánů negativních. [tituly před jménem] [jméno FO] si vybavil, že vyžádáno mělo být zhruba 50 závazných stanovisek, a že zhruba 12 z nich bylo negativních – žalovaný v této souvislosti vždy jen uváděl, že budou tyto záležitosti v nejbližší době vyřešeny, což se však nikdy nestalo. [tituly před jménem] [jméno FO] k tomuto doplňoval, že se samozřejmě může stát, že se nepodaří některá souhlasná stanoviska vyžádat hned na poprvé, avšak že v tomto případě tento proces nebyl finalizován ani po třech letech od započetí druhé fáze projektování. U jiného projektu se dle slov [tituly před jménem] [jméno FO] tyto činnosti stihly vyřídit během 6 měsíců. [tituly před jménem] [jméno FO] také uváděl, že žalovaný do svých výstupů nezapracoval ani některá doporučení správních úřadů. Nějaké částečné plnění bylo dle slov [tituly před jménem] [jméno FO] od žalovaného obdrženo pouze v případě, že [tituly před jménem] [jméno FO] začal na žalovaného tlačit a opakovaně ho urgoval. Termíny, které si [tituly před jménem] [jméno FO] se žalovaným odsouhlasoval např. telefonicky, nebyly plněny. Žalovaný byl také ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] upozorňován na to, že propadá platnost hlavního souhlasného stanoviska od oddělení územního rozvoje [jméno PO] [jméno PO] [město].

14. Ohledně hlukového měření [tituly před jménem] [jméno FO] vypověděl, že dohoda se žalovaným byla taková, že se záloha na toto měření zaplatí, až to bude nutné a aktuální. Záloha byla placena někdy koncem roku 2021, načež žalovaný žalobkyni sdělil, že v zimních měsících hlukové měření provést nelze a že lze měřit až na jaře příštího roku. Cena se navíc [tituly před jménem] [jméno FO] zdála přemrštěná. Toto byl vyjma upozornění žalovaného týkajícího se některých dosud neopatřených závazných stanovisek správních úřadů jediný okamžik, kdy se [tituly před jménem] [jméno FO] od žalovaného dozvěděl o nějakých komplikacích v postupu projektových prací; jinak žalovaný [tituly před jménem] [jméno FO] vždy sděloval, že vše probíhá podle plánu a bez komplikací.

15. Dále [tituly před jménem] [jméno FO] sděloval, že z důvodu, že nechtěl v dané době ohrozit realizaci dalších projektů, které měl se žalovaným rozjednané, často žalovanému platil některé části odměn za inkriminovaný projekt s předstihem. I to byl jeden z důvodů, proč byl [tituly před jménem] [jméno FO] vyměněn na pozici jednatele žalobkyně.

16. Jako svědek vypovídal [tituly před jménem] [jméno FO], který se danému projektu z pozice architekta začal věnovat poté, co spolu účastníci ukončili spolupráci. [tituly před jménem] [jméno FO] byl vyslechnut proto, že jeho výslech byl dle názoru soudu nutný ke zjištění objektivního skutkového stavu a již z podané žaloby (tedy již před koncentrací řízení) bylo ze spisu zřejmé, že se práci na projektové dokumentaci k danému projektu věnuje nový architekt (stačilo pouze, aby jej žalobkyně k dotazu soudu identifikovala). Žalovaný pak navíc již ve svém prvním vyjádření ve věci ze dne [datum] žádal soud, aby vyžádal od žalobkyně údaje o novém architektovi, jelikož měl za to, že mohlo dojít k porušení jeho autorských práv. I to bylo tedy důvodem k provedení výslechu [tituly před jménem] [jméno FO]. 17. [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že s předmětným projektem se seznámil zhruba v květnu roku 2022, kdy mu byla předložena ze strany investora (žalobkyně) dokumentace pro územní řízení, kterou zpracovával žalovaný. Tato dokumentace byla svědkovi předložena proto, aby si ve svědkově firmě udělali na tuto dokumentaci názor, a to z toho důvodu, že investor sděloval, že se daný projekt časově vleče. Svědek uváděl, že si při analýze dokumentace všimnul, že se jedná o celkem objemnou stavbu, která je docela blízko k stavbám sousedním a z tohoto důvodu řešil, zda jsou splněny požadavky na osvětlení/oslunění okolních staveb. Svědek posuzoval, zdali v předložené dokumentaci toto posouzení je či nikoliv. Bylo zjištěno, že toto posouzení absentuje. Svědek uváděl, že na předkládané dokumentaci se mu nezdálo ještě něco dalšího, ale to už nebylo tak zásadní, jako absentující posouzení osvětlení/oslunění okolních staveb: svědek v této souvislosti hovořil o malých konstrukčních výškách a obtížném výjezdu z parkovacích míst z garáže. V tomto ohledu nebyly v dokumentaci zakresleny obalové křivky vozidel a nebylo tedy možno plně objektivně zjistit, zda je žalovaným navržené řešení parkování reálné a proveditelné. Zhruba do 1 měsíce byla svědkovi ze strany investora předložena kompletní dokumentace pro územní rozhodnutí, ale ani v té nebylo posouzení osvětlení/oslunění okolních staveb realizováno. Svědek se tedy s investorem domluvil, že bude zpracováno posouzení celého projektu z hlediska osvětlení/oslunění okolních staveb. Byl proveden výpočet a bylo zjištěno, že stavba tak, jak je navržena žalovaným, nevyhovuje požadavkům na osvětlení a oslunění okolních budov.

18. Svědek sděloval, že aby bylo získáno územní rozhodnutí, je nutno obstarat stanoviska dotčených orgánů státní správy a projednat projekt na správních úřadech. V předkládané dokumentaci žalovaného chybělo stanovisko komise výstavby [adresa]. V tomto kontextu svědek uváděl, že pokud toto stanovisko chybí, v zásadě nemá cenu v projektu dále pokračovat. S investorem tedy bylo domluveno, že daná studie se v prvé řadě projedná u komise výstavby [adresa]. Na počátku roku 2024 se celý projekt blížil k získání souhlasu ze strany této komise, které byla předkládána několikátá varianta projektu vyhotovená ve svědkově firmě. Zhruba před rokem bylo obdrženo odborné vyjádření orgánu územního plánování. Závazné stanovisko tohoto orgánu dosud obdrženo nebylo, jelikož ještě není k dispozici kompletní projektová dokumentace, která by mohla být předložena orgánu územního plánování. Následně byl projekt projednáván na všech správních úřadech současně. Svědek v tomto směru poukazoval na to, že jakmile se změní hmotová studie a další stěžejní parametry návrhu, tak je nutno znovu získat závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a projekt znovu projednat se správními úřady. Svědek v tomto ohledu doplňoval, že pokud si architekt nechá např. na začátku projektování vypracovat nějaké stanovisko orgánu územního plánování k nějaké dokumentaci, ale posléze v rámci žádosti o územní rozhodnutí předkládá jinak koncipovanou projektovou dokumentaci (tj. projektovou dokumentaci aktualizovanou, předělanou), není daný správní orgán svým původním stanoviskem vázán a nemusí z něho vůbec vycházet a ani daný záměr ke stavbě schválit. Právě z těchto důvodů chtěla svědkova firma předmětnou studii hned na počátku prací projednat s komisí výstavby, aby byla v tomto ohledu větší jistota, že má daný projekt zelenou. Svědek také uváděl, že veškerá závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy ještě v tuto chvíli obstarána nejsou. Aktuálně je daný projekt ve fázi posouzení stavebního záměru.

19. Svědek dále uváděl, že od hrubé studie až k podání žádosti o vydání územního rozhodnutí by se měly práce na projektu standartně stihnout zhruba za rok a půl až dva. Co se týče počátečních prací, je nutno vytvořit tzv. hrubou studii, což podle svědkových zkušeností trvá zhruba měsíc. Svědek uváděl, že většinou se s takovouto studií následně začnou obcházet správní orgány, které jsou v daném projektu považovány za nejdůležitější. Požadavky těchto orgánů bývají často protichůdné a je tedy časově těžko určitelná doba vyžádání jejich souhlasných stanovisek. Může se jednat o 1 měsíc, může se však jednat např. i o celý rok. Toto časové ohraničení nelze přesně dopředu určit. Svědek opět upozorňoval na to, že v rámci dokumentace, kterou předkládal žalovaný, chybělo zásadní stanovisko komise výstavby Městské části [adresa], z čehož svědek vytušil, že tento stavební záměr musí být přepracován a že nebyl s příslušnou komisí projednán. Dále také chyběla studie týkající se osvětlení a oslunění okolních budov, vše tedy muselo být vypracováno znovu. Následně, když je projekt schválen příslušnou komisí výstavby, začíná se vyhotovovat projektová dokumentace pro územní rozhodnutí, to může dle slov svědka zabrat zhruba 2-3 měsíce. Vyžádání stanovisek dotčených orgánů státní správy zabere zhruba 9 měsíců až jeden rok a získání samotného územního rozhodnutí pak trvá řádově 1-2 měsíce. Svědek upřesňoval, že z původní projektové dokumentace není v rámci projektu, na kterém nyní pracuje, vycházeno vůbec, že se vše dělá od začátku. O porušení autorských práv žalovaného tedy dle svědka nemůže být řeč, poněvadž z již sdělovaných důvodů nebylo v rámci přepracování projektu vycházeno z dokumentace žalovaného.

20. Svědek také vypověděl, že objednávku od žalobkyně obdržel zhruba na konci roku 2022. Na jaře roku 2023 už měli ve firmě projekt nakreslený. Následně se projednávání projektu zaseklo na komisi výstavby Městské části [adresa], a to kvůli záležitostem, které svědkova firma nebyla zcela schopna ovlivnit (volby atd.). O tomto byl investor vyrozuměn a po domluvě s ním byly práce z těchto důvodů přerušeny do doby, než se tato situace na úřadě vyjasní. Toto se v mezidobí stalo, odnedávna je v projektu pokračováno. Tento průběh nebývá dle slov svědka zcela standardní, ale investor byl o něm vyrozuměn, práce byly zastaveny, a to po domluvě s investorem právě ze zmíněných důvodů na straně úřadu.

21. Z listinných důkazů bylo zjištěno následující:

22. Ze smlouvy o dílo ze dne [datum] vyplývá, že účelem spolupráce žalobkyně (klient) a žalovaného (architekt) bylo navržení a zpracování projektu výstavby obytného domu na pozemcích p. č. [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno] zapsaných v k. ú. [adresa], [jméno PO] [adresa]. Ve smlouvě je uvedeno, že architekt zpracoval pro žalobkyni před podpisem smlouvy ověřovací studii pro architektonický záměr. Předmětem smlouvy je následující projektová fáze s tím, že další projektové fáze budou upřesněny a domluveny podle vývoje situace (čl. I. odst. 3 smlouvy). Žalovaný se zavázal pro žalobkyni v souladu s jejími požadavky zpracovat zjednodušenou verzi projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí za účelem posouzení stavebního záměru [jméno PO] [jméno PO] [město], odborem územního rozvoje (čl. II. odst. 1 smlouvy). Dále se žalovaný zavázal zpracovat architektonicko-stavební část projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí a technickou zprávu v rozsahu, jaký je požadován v územním řízení pro vydání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje (čl. II. odst. 2 smlouvy). Účastníci se dále dohodli, že žalovaný v první fázi vypracuje zjednodušenou verzi projektové dokumentace v rozsahu specifikovaném v čl. II. odst. 2 smlouvy, a to pro návrh 13 patrového bytového domu. Po získání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, se měli účastníci dohodnout na dalším postupu a to v návaznosti na obsah stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje (souhlas, nesouhlas, podmínky apod.). Žalobkyně nebyla oprávněna požadovat po žalovaném dokončení kompletní projektové dokumentace před tím, než si strany smlouvy dohodnou podmínky další spolupráce, včetně odměny žalovaného (čl. II. odst. 3 smlouvy). Zjednodušená verze projektové dokumentace podle čl. II. smlouvy měla být žalovaným vypracována do 4 týdnů od okamžiku zaplacení zálohy dle smlouvy o dílo (čl. III. odst. 1 smlouvy). Žalovaný se zavázal vyvíjet maximální úsilí pro získání stanoviska, žalobkyně však vzala na vědomí, že architekt nenese odpovědnost za lhůty řízení u [jméno PO] a že nepřebírá odpovědnost za okolnosti, které není schopen objektivně ovlivnit (čl. III. odst. 2 smlouvy). Žalobkyně se dále zavázala poskytovat žalovanému potřebnou součinnost, kterou si žalovaný vyžádá, s tím, že pokud tato součinnost poskytována nebude, neběží architektovi lhůty k plnění a nemůže se dostat do prodlení s plněním dle smlouvy.

23. Odměna byla v čl. IV. odst. 1 smlouvy sjednána na částku 200 000 Kč. Splatnost si strany smlouvy sjednaly v čl. IV. odst. 2 smlouvy tak, že částka 100 000 Kč měla být zaplacena při podpisu smlouvy a částka 100 000 Kč ve chvíli, kdy bude zjednodušená projektová dokumentace dle smlouvy podána na [jméno PO] [jméno PO] [město], odbor územního rozvoje. Pro případ prodlení žalobkyně s platbou dle smlouvy byl žalovaný oprávněn pozastavit práce, dokud žalobkyně neuhradí všechny své splatné závazky. Po takovou dobu neběžely žalovanému lhůty k plnění a nemohl se dostat do prodlení s plněním dle smlouvy (čl. IV. odst. 3 smlouvy). V čl. VI. odst. 1 a 2 smlouvy si strany pro případ prodlení s plněním architekta/úhradami odměny dle smlouvy sjednaly smluvní pokutu ve výši 1 000 Kč za každý započatý den prodlení. V čl. VI. odst. 4 smlouvy si strany sjednaly, že pro případ jakéhokoliv prodlení žalovaného s plněním dle smlouvy delším než 60 dnů je žalobkyně oprávněna smlouvu písemně vypovědět s výpovědní lhůtou 1 měsíc ode dne doručení výpovědi architektovi. Žalobkyně se zavázala dokončené stupně projektové dokumentace žalovanému uhradit poměrnou částí ceny i bez získání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje.

24. V čl. VII. smlouvy si účastníci sjednali, že zjednodušená verze projektové dokumentace zpracovaná architektem je autorským dílem dle autorského zákona a že žalobkyně může dokumentaci využít pouze k účelu vyplývajícímu ze smlouvy, čímž se rozumí obstarání příslušného správního rozhodnutí. Aby mohla žalobkyně zjednodušenou verzi projektové dokumentace použít, musela také žalovanému zaplatit veškeré jeho odměny. Žádná součást zjednodušené verze projektové dokumentace nesměla být žalobkyní či třetími osobami k projektování jiných staveb, než pro které byla zpracována a dodána žalobkyni. Žalobkyně také nebyla oprávněna zjednodušenou verzi projektové dokumentace měnit ani do ní jinak zasahovat ani ji poskytnout k takovému zásahu jiné osobě bez výslovného souhlasu žalovaného. Strany si také v čl. VIII. smlouvy sjednaly, že smlouvu je možno měnit jen oboustranně podepsanými písemnými dodatky. Běžná komunikace smluvních stran měla probíhat telefonicky a prostřednictvím emailu.

25. Oboustranně podepsaný dokument označený jako Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] není konkrétně datován. Obsahuje ujednání čl. I. odst. 1, 2, jimiž je odkazováno na smlouvu o dílo ze dne [datum]. Je zde uvedeno, že na základě smlouvy ze dne [datum] zpracoval žalovaný pro žalobkyni zjednodušenou verzi architektonicko-stavební části projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí a technickou zprávu v rozsahu, jaký je požadován v územním řízení pro vydání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje. V čl. I. odst. 4 je uvedeno, že dodatkem (soud takto tento dokument označuje pro zjednodušení, jinak má za to, že se jedná o nový samostatný závazek, což bude odůvodněno níže) se strany dohodly na dalších podmínkách spolupráce, a to vzhledem k tomu, že souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], orgánu územního plánování, bylo vydáno dne [datum].

26. V čl. II. odst. 1 a 2 dodatku se žalovaný zavázal pro žalobkyni zpracovat plnou verzi projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí za účelem podání žádosti o vydání územního rozhodnutí na příslušný stavební úřad a získat pro žalobkyni veškerá potřebná stanoviska a vyjádření dotčených orgánů státní správy za účelem podání žádosti o vydání územního rozhodnutí na příslušný stavební úřad. V případě, že dojde k vydání územního rozhodnutí, umožňující realizaci projektu, měly se strany dohodnout na dalším postupu za účelem vydání stavebního povolení, včetně odměny žalovaného. Do doby takové dohody nebylo žalobkyni umožněno požadovat po žalovaném dokončení projektové dokumentace ke stavebnímu povolení. Žalobkyně vzala na vědomí, že architekt nenese odpovědnost za lhůty řízení u [jméno PO] [jméno PO] [město] a že nepřebírá odpovědnost za okolnosti, které není schopen objektivně ovlivnit. Žalobkyně se dále zavázala poskytovat žalovanému potřebnou součinnost, kterou si žalovaný vyžádá, s tím, že pokud tato součinnost poskytována nebude, neběží žalovanému lhůty k plnění a nemůže se dostat do prodlení s plněním dle smlouvy (čl. III. dodatku).

27. Odměna byla sjednána ve výši 1 100 000 Kč s tím, že částku 600 000 Kč žalovaný obdržel před podpisem dodatku. Druhou část odměny ve výši 400 000 Kč měl žalovaný obdržet poté, co dokončí práci na plné verzi projektové dokumentace a tato dokumentace bude připravena k podání na dotčené orgány státní správy. Třetí část odměny ve výši 100 000 Kč měla být žalovanému uhrazena poté, co na základě žalovaným zpracované plné verze projektové dokumentace budou vydána stanoviska dotčených orgánů státní správy. Pro případ prodlení žalobkyně s platbou dle dodatku byl žalovaný oprávněn pozastavit práce, dokud žalobkyně neuhradí všechny své splatné závazky. Po takovou dobu neběžely žalovanému lhůty k plnění a nemohl se dostat do prodlení s plněním dle smlouvy a žalobkyně vzala na vědomí, že takové prodlení může mít negativní vliv na celkovou dobu práce na projektu. Případné vícepráce jdoucí nad rámec dodatku měly být po dohodě stran žalovaným účtovány zvlášť (čl. IV dodatku).

28. V čl. V. dodatku se strany dohodly tak, že co se týče obecných práv a povinností smluvních stran dle původní smlouvy o dílo, platí stále práva a povinnosti, dohodnutá ve smlouvě o dílo ze dne [datum] (zejména, ale nikoliv však výlučně, dohodnutá pravidla vzájemné spolupráce dle čl. V. a VI. smlouvy o dílo ze dne [datum]).

29. Autorská práva byla v čl. VI. dodatku upravena v zásadě totožně, jako v čl. VII. smlouvy o dílo ze dne [datum].

30. V čl. VIII. dodatku se účastníci dohodli, že dodatek nabývá platnosti dnem podpisu oběma smluvními stranami a že jakékoliv změny či další dodatky ke smlouvě o dílo musí být vyhotoveny v písemné formě a podepsány oběma smluvními stranami.

31. V únoru roku 2021 byl mezi účastníky řízení očividně řešen také možný dodatek č. [hodnota] smlouvy o dílo (viz email žalovaného ze dne [datum] s přílohou „[Anonymizováno]“, avšak strany sporu během řízení prohlásily, že žádný další písemný dokument označený jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] nepodepsaly (viz vyjádření stran zaznamenané v protokolu o jednání ze dne [datum]).

32. Dopisem ze dne [datum] se žalobkyně na žalovaného obrátila ve věci předmětného projektu. Žalobkyně uvedla, že přesto, že žalovanému dle účetnictví vyplatila částku ve výši 1 729 190,43 Kč, nebyly dohledány žádné odpovídající výstupy poskytnuté žalovaným. Žalobkyně v dopisu konstatovala, že jediným výstupem od žalovaného, který má k dispozici, je dokumentace pro územní rozhodnutí z května 2019 a vizualizace pohledů na projekt z prosince 2020. Ze žalovaným emailem zaslaného harmonogramu z ledna 2019 je dle dopisu hotov pouze první bod (získání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje) s tím, že další kroky byly předpokládány v řádu měsíců, ale nebyly učiněny až do doby sepsání dopisu. Ve lhůtě do [datum] byl tedy žalovaný vyzván, aby žalobkyni předložil veškeré své výstupy a k písemnému poskytnutí práv k dílům. Pro případ, že výstupy nebudou předloženy a nedojde k poskytnutí práv k dílům, byl žalovaný upozorněn, že finanční prostředky, které obdržel, budou vymáhány v souladu s ust. § 2991 OZ. V dopisu je dále uvedeno, že vzniklá situace byla se žalovaným bezvýsledně řešena po dobu několika měsíců, a že tedy žalobkyně již nejeví o další spolupráci se žalovaným zájem a veškerou smluvní spolupráci (jak na základě smlouvy ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků, tak případných dalších ústních dohod a smluv) se žalovaným vypovídá a ukončuje. Dopis byl žalovanému dle podacího lístku odeslán poštou dne [datum] a také mailem ze dne [datum].

33. Dopis žalobkyně ze dne [datum] je označen jako Odstoupení od smlouvy. V dopisu je uvedeno, že žalobkyně se žalovaným spolupracuje na předmětném projektu „[adresa]“ na základě smlouvy ze dne [datum], ve znění dodatků, s tím, že žalovaný byl dopisem ze dne [datum] vyzván k předložení všech jeho výstupů a vytvořeného díla a k poskytnutí práv k dílům. Dále je v dopisu konstatováno, že přes tuto výzvu ze dne [datum] žalovaný kompletní dílo nedodal, a že žalobkyně má od žalovaného k dispozici pouze dokumentaci pro územní rozhodnutí z května 2019 a vizualizaci pohledů na projekt z prosince 2020. Bylo také opětovně odkázáno na harmonogram, který žalovaný zaslal mailem v lednu 2019, a z něhož je dle žalobkyně splněn pouze první bod (získání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje), ačkoliv další kroky byly předpokládány v řádu měsíců. Dále je v dopisu uvedeno, že přes výzvu ze dne [datum] a přes telefonický příslib ze dne [datum] žalovaný žádné své další výstupy žalobkyni nedodal a na její výzvu nereagoval. Žalobkyně uvedla, že nesplnění těchto smluvních závazků pokládá za podstatné porušení smlouvy a proto dle ust. § 2002 OZ odstupuje od smlouvy ze dne [datum] ve znění dodatků i v rozsahu případných dalších ústních dohod a smluv. Jelikož odstoupením od smlouvy se závazky stran ruší, vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě částky 1 729 190,43 Kč, a to do 7 dnů ode dne účinnosti odstoupení od smlouvy (žalovaný se dle žaloby s odstoupením od smlouvy seznámil ke dni [datum], což žalovaný v průběhu celého řízení nijak nesporoval; uváděl pouze, že nepokládá odstoupení od smlouvy za platné pro jeho neodůvodnění). K zaplacení částky 1 729 190,43 Kč byl žalovaný vyzván také předžalobní výzvou ze dne [datum]. Tvrzení ohledně telefonátu ze dne [datum] žalobkyně prokazovala printscreenem o realizovaném telefonním hovoru ze dne [datum] (samotný obsah telefonátu v žádném z důkazů autenticky zachycen není).

34. V emailu ze dne [datum] s předmětem „[adresa]“ zaslal žalovaný žalobkyni základní rozvahu na postup pro akci „[adresa]“. Žalovaný v emailu sdělil, že uvádí a navrhuje následující: a. pro získání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, jako prvního a základního ukazatele proveditelnosti záměru, je dle obsahu emailu potřeba zpracovat projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí (alespoň architektonicky-stavební část a technickou zprávu). Termín zpracování architektonické studie žalovaný v emailu navrhl na 1 měsíc a termín získání stanoviska na 3 – 4 měsíce; b. v případě získání souhlasného stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, navrhl žalovaný v emailu termín dopracování kompletní projektové dokumentace 2 měsíce; c. termín pro získání ostatních stanovisek a vyjádření dotčených orgánů státní správy a správců sítí žalovaný v emailu navrhl v délce 1 – 2 měsíce; d. navržen byl termín 1 – 2 měsíce pro konzultaci/projednání záměru na stavební komisi městské části (žalovaný uvedl, že toto je možno řešit souběžně se záležitostmi popsanými v odrážce c.); e. zapracování podmínek z jednotlivých stanovisek do projektové dokumentace a příprava projektové dokumentace pro podání na stavební úřad – termín dopracování projektové dokumentace 1 měsíc; f. podání žádosti o územní rozhodnutí na stavební úřad: termín získání územního rozhodnutí – 2 měsíce včetně nabytí právní moci; g. dopracování projektové dokumentace pro stavební povolení – termín dopracování projektové dokumentace 2 – 3 měsíce; h. podání žádosti o stavební povolení na stavební úřad – termín získání stavebního povolení: 2 měsíce včetně nabytí právní moci. Žalovaný závěrem emailu ze dne [datum] doplnil, že všechny termíny jsou orientační, a že nejsou zahrnuty možné průtahy kvůli námitkám účastníků řízení a komplikacím ze strany různých spolků a aktivistů.

35. Emailem ze dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni zjednodušenou projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí na akci „[adresa]“ (architektonickou studii) ve smyslu smlouvy ze dne [datum] s označením „[Anonymizováno]“.

36. Emailem ze dne ze dne [datum] byl žalovaný dle předložených důkazů ze strany žalobkyně poprvé vyrozuměn o tom, že žalobkyně spatřuje nedostatky v projektové dokumentaci, kterou jí žalovaný dodal [dle obsahu emailu i časové souslednosti (žalovaný v této době ještě nepracoval na kompletní projektové dokumentaci dle dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]) se jedná o výtky ke zjednodušené projektové dokumentaci k územnímu rozhodnutí]. V emailu je uvedeno, že dokumentace k územnímu rozhodnutí byla projednána a že dle názoru žalobkyně jsou v projektové dokumentaci „nesmysly“: např., že přízemí tvoří minipodlož, která z neznámého důvodu nemá návaznost na podzemní patra. Žalobkyně konstatuje, že nechápe smysl takového řešení, „kromě toho, že staticky je asi nemožné“. Další problém žalobkyně spatřovala v tom, že podzemní patra zasahují do komunikace a cizího pozemku – žalobkyně nerozuměla tomu, proč je řešení takto navrženo. Žalovaný se k těmto emailům žalobkyně vyjádřil ve svém emailu ze dne [datum], kde uvedl, že v dokumentaci žádné „nesmysly“ nejsou, právě naopak. Žalovaný k jednotlivým bodům uvedl, že minipodlož nemá nosnou funkci, že má návaznost na nadzemní i podzemní podlaží, a že přirozeně navazuje na okolí, propojuje nadzemní a podzemní podlaží a slouží jako hlavní vstup do objektu z přirozené [rodné přijmení] terénu v [adresa]. Statika byla dle žalovaného vyřešena pomocí nosných sloupů, které nejsou v dokumentaci pro její zjednodušení v tomto stupni projektové dokumentace vyznačeny. Podzemní patra dle vyjádření žalovaného na cizí pozemky ani do komunikace nezasahují a není překročena uliční čára. Projekt je dle emailu žalovaného vyprojektován na základě zjednodušených podkladů v podobě katastrální mapy, obhlídky na místě a orientačního zaměření. Žalovaný doplnil, že pro další projektové fáze bude samozřejmě zapotřebí přesné geodetické zaměření pozemků a zaměření navazujících ploch. Kapacity sítí a podmínky připojení se pak dle žalovaného musí vyřešit v rámci kompletní projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, ale do této fáze ještě projekt nepokročil.

37. Dne [datum] zaslal žalovaný mailem žalobkyni dokumentaci k územnímu rozhodnutí „[Anonymizováno] na akci [adresa] v elektronické podobě“. Tato verze projektové dokumentace byla do spisu založena i v listinné podobě a je opatřena časovým údajem 05/2019. Obsahem této dokumentace byla i „Technická zpráva – stavebně-konstrukční řešení“ (datum 07/2020); „Požárně bezpečnostní řešení stavby“ (datum 05/2020) a „Technická zpráva – ústřední vytápění – akce Novostavba [adresa]“ (datum 05/2020) a „Technická zpráva ÚR – elektroinstalace“ (datum 07/2020). Jedná se o verzi projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, kterou žalovaný předložil žalobkyni a kterou podrobil znaleckému zkoumání [tituly před jménem] [jméno FO] (k jeho závěrům viz níže).

38. Navazovala komunikace účastníků řízení ohledně problémů, které žalobkyně na plnění žalovaného spatřovala (tato komunikace je datována [datum] a [datum]). Tato komunikace se již týká plnění, k němuž se žalovaný zavázal na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] (tj. dokumentace k územnímu rozhodnutí, kterou žalovaný zasílal dne [datum]). V emailu ze dne [datum] žalobkyně žalovanému vytkla, že má za to, že jím předkládané verze projektové dokumentace pro územní rozhodnutí mají tyto vady: a. Žalobkyně zjistila, že průvodní zpráva k projektové dokumentaci je různě datována (05/2019 a 06/2019) a také z ní není zcela jasné, zda se jedná o dokumentaci pro územní rozhodnutí, či o společnou dokumentaci pro územní rozhodnutí a stavební povolení; b. průvodní zpráva byla v nesouladu s územně plánovacími podklady, vzhledem k tomu, že se měla týkat stabilizovaného území; c. textová část projektové dokumentace je v rozporu s Přílohou č. [hodnota] vyhl. č. 499/2006 Sb., chyběla řada kapitol; d. v projektové dokumentaci chyběl průkaz souladu s požadavky pražskými stavebními předpisy; e. v projektové dokumentaci chyběla informace o tom, zda a v jakých částech dokumentace jsou zohledněny podmínky závazných stanovisek dotčených orgánů; f. koordinační situace neodpovídala obsahem požadavkům Přílohy č. [hodnota] vyhl. č. 499/2006 Sb. (okótované odstupy staveb, zákres nové technické infrastruktury, napojení stavby na technickou infrastrukturu, stávající a navrhovaná ochranná a bezpečnostní pásma, památkové rezervace, památkové zóny apod., maximální dočasné a trvalé zábory, geodetické údaje, určení souřadnic vytyčovací sítě, zařízení staveniště s vyznačením vjezdu, odstupové vzdálenosti včetně vymezení požárně nebezpečných prostorů, přístupové komunikace a nástupní plochy pro požární techniku a zdroje požární vody); g. v projektové dokumentaci nebylo vůbec řešeno odstranění stávajícího rodinného domu – bez toho nebylo možné umístit nový bytový dům; h. závěr požárně bezpečnostního řešení odsouvá řešení přesahu požárně nebezpečného prostoru na další stupeň projektové dokumentace, což nelze. Závěr požárně bezpečnostního řešení dále konstatoval soulad s požárními normami jen za předpokladu „splnění opatření v předchozích kapitolách“; i. v projektové dokumentaci chyběla vyjádření dotčených orgánů i správců sítí. Žalovaný na tyto výtky reagoval emailem ze dne [datum]. K odrážce a. uvedl, že v současné době je dokumentace pro územní rozhodnutí ve fázi získávání stanovisek, jedná se o dokumentaci pro dotčené orgány. Dokumentace se měla dle žalovaného doplnit a aktualizovat dle jednotlivých vyjádření dotčených orgánů státní správy před jejím podáním na stavební úřad. K odrážce b. žalovaný uvedl, že soulad projektu s územním plánováním je dán, jelikož již bylo vydáno souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje[Anonymizováno] K odrážce c. žalovaný sdělil, že se jedná o dokumentaci pro dotčené orgány. Dokumentace se měla dle žalovaného doplnit a aktualizovat dle jednotlivých vyjádření dotčených orgánů státní správy před jejím podáním na stavební úřad. K odrážce d. žalovaný uvedl, že odstupové úhly jsou prokázány, a že již bylo obdrženo souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje. K odrážce e. žalovaný konstatoval, že se jedná o dokumentaci pro dotčené orgány. Dokumentace se měla dle žalovaného doplnit a aktualizovat dle jednotlivých vyjádření dotčených orgánů státní správy před jejím podáním na stavební úřad. K odrážce f. se žalovaný vyjádřil v tom smyslu, že koordinační situace, stejně tak, jako ostatní části dokumentace, budou zkontrolovány a v případě potřeby doplněny před podáním na stavební úřad. Požárně nebezpečné prostory byly řešeny separátně a žalovaný podotkl, že již disponuje souhlasným stanoviskem hasičů. Ohledně odrážky g. žalovaný sdělil, že tato výtka žalobkyně je předčasná, a že žádost o odstranění stavby se bude podávat zároveň s žádostí o vydání územního rozhodnutí. K odrážce h. žalovaný deklaroval, že toto bude ověřeno, nicméně že souhlasné stanovisko hasičů již má k dispozici. Konečně k odrážce i. žalovaný uvedl, že stanoviska získává postupně, a že již disponuje asi 37 z 50 souhlasných stanovisek, která jsou pro projekt potřebná. Žalovaný dále shrnul, že žádost o územní rozhodnutí bude podána až poté, co budou doplněna veškerá závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí a až budou připomínky zapracovány do projektové dokumentace s tím, že v současné době je projekt ve fázi získávání souhlasných stanovisek. V řešení bylo také integrování dětského hřiště do projektu (žalovaný uvedl, že na tomto „se pracuje“). Dne [datum] pak žalovaný žalobkyni mailem zaslal aktualizované pohledy na budovu doplněné o dětské hřiště, prolézačky apod.

39. Dne [datum] poslal žalovaný žalobkyni mailem „[Anonymizováno]“. Odkaz obsažený v mailu ([Anonymizováno]) již nebyl v době vedení tohoto řízení funkční, tudíž nebylo možno přesně ověřit, jaké konkrétní výstupy žalovaný žalobkyni v tomto mailu zasílal. Podle emailové komunikace z 8. a [datum] by se mělo jednat o koncept projektové dokumentace pro územní rozhodnutí.

40. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni mailem tabulku ploch jednotlivých bytů doplněnou vždy o plochu terasy. Uvedl, že plochy jsou orientační na úrovni projektu pro územní rozhodnutí a mohou být upraveny v následujících fázích projektu pro stavební povolení. Email obsahuje celkem 11 příloh.

41. Zpoždění při dodávání výstupů a podkladů bylo se žalovaným řešeno také v rámci mailové komunikace z dubna 2022. Dne [datum] zasílal [jméno FO] žalovanému sumář schůzky proběhnuvší dne [datum]. Žalovaný byl požádán, aby zaslal původní nabídku na měření hluku (s tím, že měření už je provedené a nyní se zpracovává, přičemž termín vyhotovení by měla obsahovat právě původní nabídka) a byl také požádán o zaslání nabídky na dopravní studii (ta dle emailu měla stát zhruba 130 000 Kč a také ji ještě bylo nutné vypracovat). Žalovaný měl dále zaslat aktualizovanou tabulku se seznamem stanovisek dotčených orgánů státní správy a s doplněnými termíny platnosti jednotlivých stanovisek dotčených orgánů státní správy. Dále měl být řešen dodatek č. [hodnota] smlouvy, a to konkrétně odměna za poskytnutí autorských práv. Žalovaný byl požádán také o zaslání skenu původní smlouvy o dílo a dodatku č. [hodnota] a o sdělení ohledně víceprací nad rámec smlouvy a dodatku č. [hodnota]. Žalovaný mailem ze dne [datum] odpověděl, že dá podklady dohromady a bude objednatele kontaktovat. O zaslání podkladů byl žalovaný urgován mailem [jméno FO] ze dne [datum] s tím, že žalovaný dosud z vyžádaných podkladů neposkytl nic. Téhož dne žalovaný mailem reagoval v tom smyslu, že o požadavcích ví a že je dává postupně dohromady. Žalovaný byl o poskytnutí podkladů vyžádaných dne [datum] urgován také mailem [jméno FO] ze dne [datum]. Téhož dne žalovaný odpovídal, že „v pátek mluvil s panem Vykoukalem (jednatelem žalobkyně – pozn. soudu), omlouval se za zpoždění a říkal mu, že věci dle seznamu budou doplněny během tohoto týdne“. Mailem ze dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni dosud opatřená závazná stanoviska a uvedl, že „většinu stanovisek bude nutné obnovit po revizi projektu na základě výsledků hlukové studie či z důvodu propadlé platnosti“. Další výstupy týkající se projektu „[adresa]“ již žalobkyni ze strany žalovaného předloženy nebyly.

42. Mailem ze dne [datum] žalovaný poprvé zaslal žalobkyni dosud vyžádaná souhlasná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí. Uvedl, že „je jich asi 36 z celkem [hodnota]“ a že „do konce týdně by měl mít další dvě.“ Přílohou mailu je celkem [hodnota] dokumentů obsahujících závazná stanoviska.

43. Ve dnech [datum], [datum] a [datum] zasílal žalovaný žalobkyni mailem tabulku s aktualizovanými seznamy dotčených orgánů státní správy a správců sítí, jejichž stanoviska byla k projektu nutná vyžádat. V rámci tabulky zaslané mailem dne [datum] je uvedeno celkem [hodnota] dotčených orgánů státní správy a správců sítí, jejichž stanoviska byla řešena. Celkem [hodnota] z těchto stanovisek je v tabulce vyznačeno jako souhlasných, 3 jsou označena jako nesouhlasná a u zbylých je uvedeno, že se jedná o souhlasná stanoviska s podmínkami, která budou nadále řešena, nebo o případy žádostí o stanoviska, ohledně nichž žalovaný obdržel výzvy k doplnění podkladů. U nesouhlasných stanovisek je v tabulce uveden komentář, co konkrétně má být dořešeno či pozměněno či opraveno, aby byla nová stanoviska souhlasná (žalovaný v těchto komentářích uváděl, že aktuálně veškeré záležitosti konzultuje, aby mohly být předloženy podklady za účelem vyžádání stanoviska souhlasného). V tabulce ke dni [datum] (zaslané mailem ze dne [datum]) je uvedeno celkem [hodnota] dotčených orgánů státní správy a správců sítí, jejichž stanoviska byla řešena. Celkem [hodnota] z těchto stanovisek je v tabulce vyznačeno jako souhlasných, 3 jsou označena jako nesouhlasná a u zbylých je uvedeno, že se jedná o souhlasná stanoviska s podmínkami, která budou nadále řešena, nebo o případy žádostí o stanoviska, ohledně nichž žalovaný obdržel výzvy k doplnění podkladů. U nesouhlasných stanovisek je uveden komentář, co konkrétně má být dořešeno či pozměněno či opraveno, aby byla nová stanoviska souhlasná (žalovaný v těchto komentářích uváděl, že aktuálně veškeré záležitosti konzultuje, aby mohly být předloženy podklady za účelem vyžádání stanoviska souhlasného). V tabulce ke dni [datum] (zaslané mailem ze dne [datum]) je opětovně uvedeno celkem [hodnota] dotčených orgánů státní správy a správců sítí, jejichž stanoviska byla v rámci projektu řešena. Celkem [hodnota] z těchto stanovisek je v tabulce vyznačeno jako souhlasných, 3 jsou označena jako nesouhlasná a u zbylých je uvedeno, že se jedná o souhlasná stanoviska s podmínkami, která budou nadále řešena, nebo o případy žádostí o stanoviska, ohledně nichž žalovaný obdržel výzvy k doplnění podkladů. U nesouhlasných stanovisek je uveden komentář, co konkrétně má být dořešeno či pozměněno či opraveno, aby byla nová stanoviska souhlasná (žalovaný v těchto komentářích uváděl, že aktuálně veškeré záležitosti konzultuje, aby mohly být předloženy podklady za účelem vyžádání stanoviska souhlasného).

44. Souhlasná stanoviska, která se mu podařilo obstarat, žalovaný předložil i soudu v listinné podobě. Jedná se o: vyjádření společnosti [právnická osoba] z [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba]. z [datum]; souhlasné stanovisko Českých radiokomunikací z [datum]; vyjádření k existenci sítí společnosti [právnická osoba]. ze [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba] z [datum]; vyjádření společnosti Sys-[právnická osoba]. z [datum]; vyjádření společnosti CentroNet ze [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba] z [datum]; vyjádření [právnická osoba] z [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba] z [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba]. z [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba] z [datum] a ze [datum]; stanovisko Obvodního báňského úřadu pro území [jméno FO] [město] a Středočeského kraje z [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba]. z [datum]; vyjádření [právnická osoba] [právnická osoba] [město] z [datum]; vyjádření [právnická osoba] z [datum]; vyjádření společnosti T-Mobile z [datum]; koordinované závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru [jméno FO] [město] z [datum]; závazné stanovisko Odboru životního prostředí a dopravy Úřadu [adresa] z [datum]; stanovisko Oddělení posuzování vlivu na životní prostředí, Odboru ochrany prostředí [jméno FO] [město] z [datum]; stanovisko Oddělení silničního správního úřadu, Odboru pozemních komunikací a drah [jméno PO] [jméno PO] [město] z [datum]; stanovisko Oddělení Státní správy památkové péče, Odboru památkové péče [jméno FO] [město] z [datum]; stanovisko Oddělení informací o území, Odbor územního rozvoje [jméno FO] [město] z [datum]; vyjádření společnosti [právnická osoba] [datum]; zpráva společnosti 4-energetická, a.s., ze [datum]; zpráva společnosti [právnická osoba]. z [datum]; zpráva společnosti [právnická osoba]. z [datum]; vyjádření k předložené dokumentaci a podmínky pro ochranu zařízení ve správě společnosti Technologie [jméno PO] [město] a.s., datována [datum] a [datum]; vyjádření spol. TSK a.s. z [datum]; nekolizní vyjádření společnosti [právnická osoba] z [datum]. Celkem tak žalovaný předložil celkem [hodnota] kladných závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy a vyjádření správců sítí. Dále byla předložena také dvě souhlasná závazná stanoviska orgánu územního plánování: jedná se o souhlasná stanoviska Odboru územního rozvoje [jméno PO] [jméno PO] [město] ze dne [datum] a ze dne [datum]. Platnost obou závazných stanovisek byla 2 roky ode dne jejich vydání. Orgán územního plánování v těchto dokumentech vyjádřil soulad předmětného projektu (architektonické studie vypracované žalovaným) s politikou územního plánování [jméno PO] [město].

45. Ohledně problematiky hlukového měření z mailové komunikace účastníků řízení vyplývá, že dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni nabídku spol. [právnická osoba] na provedení hlukového měření (viz mail ze dne [datum]; žalovaný tuto nabídku obdržel od spol. [právnická osoba] mailem ze dne [datum]). Mailem ze dne [datum] pak žalovaný žalobkyni vyrozumíval o tom, že měření hluku proběhne dne [datum], pokud to umožní klimatické podmínky. Fakturu na měření hluku žalovaný žalobkyni zaslal mailem ze dne [datum] (jedná se o fakturu č. [hodnota] ze dne [datum] znějící na částku 216 690,43 Kč s datem splatnosti [datum]). Dle výpisu z účtu žalobkyně č. [č. účtu] byla faktura č. [hodnota] proplacena dne [datum].

46. Ve vztahu k předmětnému projektu „[adresa]“ žalovaný žalobkyni postupně vystavil také tyto faktury: a. Dne [datum] byla vystavena faktura č. [hodnota] znějící na částku 121 000 Kč se splatností [datum]. Ve faktuře je předmět platby označen jako „Plnění na akci [adresa] – zálohová platba“. Faktura byla proplacena dne [datum] (viz výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu]). b. Dne [datum] byla vystavena faktura č. [hodnota] znějící na částku 121 000 Kč se splatností [datum]. Ve faktuře je předmět platby označen jako „Plnění na akci [adresa] – doplatková platba“. Faktura byla proplacena dne [datum] (viz výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu]). c. Dne [datum] byla vystavena faktura č. [hodnota] znějící na částku 786 500 Kč se splatností [datum]. Ve faktuře je předmět platby označen jako „Plnění na akci [adresa] – platba za získání souhlasného stanoviska OUR MHMP“ (fakturována částka ve výši 60 500 Kč včetně DPH) a jako „Plnění na akci [adresa] – zálohová platba za dokumentaci pro územní rozhodnutí“ (fakturována byla polovina odměny ve výši 1 200 000 Kč, tj. částka 600 000 Kč + 126 000 Kč DPH). Faktura byla proplacena dne [datum] (viz výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu]). d. Dne [datum] byla vystavena faktura č. [hodnota] znějící na částku 484 000 Kč se splatností dne [datum]. Ve faktuře je předmět platby označen jako „Plnění na akci [adresa] – doplatek za dokumentaci pro územní rozhodnutí“. Faktura byla proplacena prostřednictvím dvou plateb ze dne [datum] a ze dne [datum] (obě platby jsou označeny variabilním symbolem [var. symbol], viz výpis z účtu žalobkyně č. [č. účtu]). Platba na fakturu byla urgována mailem žalovaného ze dne [datum].

47. Z dokumentu označeného jako Posouzení návrhu novostavby BD [adresa] z hlediska zastínění okolí, který v květnu roku 2023 vypracoval [tituly před jménem] [jméno FO], vyplývá, že projektová dokumentace pro umístění stavby předložená žalovaným žalobkyni nesplňuje limity pro přístup denního světla do oken v prvním a druhém podlaží bytového domu č.p. 904 a 908 a do oken rodinného domu č.p. 556 (jedná se o budovy stojící v sousedství místa, na kterém měl být bytový dům „[adresa]“ vystavěn). Tato studie byla zpracována až v průběhu tohoto řízení v návaznosti na genezi prací na projektu, které realizoval nový architekt (tento během své činnosti odhalil, že návrh žalovaného nesplňuje normy týkající se zastínění okolních budov), a proto ji žalobkyně nemohla soudu bez vlastní viny předložit dříve, nežli až v květnu roku 2023 (poté, co byl tento nedostatek zjištěn novým architektem, žalobkyně jej logicky a obezřetně ještě nechala odborně potvrdit). Z tohoto důvodu byl tento důkaz v řízení připuštěn a proveden.

48. Ve smyslu ust. § 120 odst. 2 občanského soudního řádu byl k důkazu proveden také znalecký posudek č. [hodnota]) z oboru stavebnictví a projektování, odvětví provádění staveb a pozemní stavby, který vypracoval znalec [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem posudku bylo posouzení, zdali rozpracovaná projektová dokumentace pro umístění stavby, kterou žalovaný žalobkyni předložil, vykazuje nějaké vady, a také stanovení obvyklé doby, za kterou lze v obdobných případech vypracovat architektonickou studii a projektovou dokumentaci pro umístnění stavby v takovém rozsahu, v jakém měl tyto podklady vypracovat žalovaný v návaznosti na smlouvu o dílo ze dne [datum] a na dokument označený jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] (tento úkol soud znalci zadal proto, že strany si nesjednaly konkrétní termín dokončení díla a bylo tedy adekvátní zjistit termín přiměřený).

49. Znalec v posudku uvedl, že architektonická studie se zpracovává pro lepší představu investora o budoucím stavebním záměru a není tedy primárně určena pro komunikaci se stavebním úřadem nebo dotčenými orgány státní správy. Lze ji využít k předběžným konzultacím s dotčenými orgány státní správy a dalšími institucemi. Rozsahově není architektonická studie definována v žádném právním předpisu. Vypracování architektonické studie stavby trvá přibližně 1 – 3 měsíce. Příprava projektové dokumentace je pak dle znalce individuální, zpravidla trvá okolo 6 – 12 měsíců. Stavební řízení pak může trvat 3 – 12 měsíců, ale i déle. V tomto konkrétním případě došel znalec k závěru, že: a. vyhotovení architektonické studie může projektantovi obvykle trvat přibližně 1 – 3 měsíce; b. vyhotovení dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby bytového domu může projektantovi obvykle trvat přibližně 3 – 6 měsíců; c. získání všech potřebných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů státní správy k umístění stavby může projektantovi obvykle trvat 1 – 6 měsíců; d. vydání územního rozhodnutí může obvykle trvat 1 – 3 měsíce; e. vyhotovení projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení pro stavbu bytového domu může projektantovi obvykle trvat 6 – 9 měsíců; f. získání všech potřebných stanovisek a vyjádření dotčených orgánů státní správy pro stavební povolení obvykle zabere 1 – 12 měsíců, ale i více; g. vydání rozhodnutí o stavebním povolení obvykle zabere 1 – 6 měsíců. Celkem (a to až do okamžiku vydání rozhodnutí o povolení stavby, k němuž však v této věci vůbec nedošlo a spolupráce účastníků byla ukončena v průběhu prací na projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí) tedy obdobný projekt dle znalce obvykle projektantovi zabere 14 – 45 měsíců. V tomto kontextu znalec doplnil, že harmonogram navržený žalovaným v jeho mailu ze dne [datum] není zcela reálný (znalec tento harmonogram v posudku zmiňoval pro porovnání se svým názorem ohledně běžného termínu ke zpracování projektové dokumentace).

50. Znalec dále v posudku uvedl, že návrh novostavby předložený žalovaným nesplňuje požadavky pro přístup denního světla pro většinu stávajících oken do obytných místností v prvním a druhém podlaží bytového domu č. p. 904 a 908 a pro všechna okna v přilehlém průčelí rodinného domu č. p. 556, a to zejména podle normy ČSN 0580-1 Denní osvětlení budov – Část 1: Základní požadavky. Znalec se vyjadřoval i k tomu, že dle jeho názoru je projekt žalovaného nevyhovující normám ČSN z hlediska rozměrů obytných místností některých bytů (např. byty č. [hodnota], č. [hodnota] a č. [hodnota]) a některých (konkrétně dvou) parkovacích stání. Znalec uvedl, že načrtnutá parkovací stání nejsou okótována avšak že návrh parkovacích stání lze následně přepracovat ve fázi projektové dokumentace pro ohlášení stavby nebo pro vydání stavebního povolení. Žalovaný také dle znalce v rozporu s normami neřešil a nenavrhl úložné prostory (např. sklepy) a ačkoliv navrhl na bytovém domě zelenou střechu, neřešil již přístup na střechu a její údržbu a zalévání zeleně. Tyto záležitosti ohledně údržby zeleně se sice dají řešit i ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení, ale hrozí, že projektová dokumentace pro stavební povolení pak nebude v souladu s projektovou dokumentací pro umístění stavby, neboť v důsledku změn dojde ke zvýšení budovy. Některé chodby nesplňují průchodnou šířku schodišťových ramen (pro bezbariérový přístup budovy) dle normy ČSN 73 4130: 3.2010 Schodiště a šikmé rampy – Základní požadavky. Navrženy nebyly ani instalační šachty pro stoupací potrubí kanalizace a vodovodu (viz strany 26 až 29 posudku). Znalec shrnul, že bytový dům je možné na daných pozemcích postavit, ale za předpokladu změny návrhu z hlediska umístění či hmotové úpravy ve spolupráci se specializovaným projektantem na stavební fyziku.

51. Dále znalec uvedl, že Souhrnná technická zpráva jako část B projektové dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby není ve svém rozsahu a obsahu zpracována podle Přílohy č. [hodnota] Vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, a to stejně jako Popis území stavby a Základní charakteristika stavby a jejího užívání. Dle znalce by musel být tento nedostatek odstraněn a dokumentace by musela být přepracována (to se týká zejména části [právnická osoba] dokumentace žalovaného – ta je dle slov znalce v rámci projektové dokumentace pro umístění stavby nejdůležitější); záleželo by i na tom, jak by se k této záležitosti postavily správní úřady, které by dokumentaci posuzovaly. Dle znalce také chybí speciální situační výkres na bezbariérová opatření pro přístupnost a užívání stavby osobami se sníženou schopností pohybu nebo orientace. Projektová dokumentace žalovaného pak také neřeší demolici stávající stavby č. p.

587. Je faktem, že demolice stávající budovy se většinou podrobně řeší až v projektové dokumentaci pro stavební povolení, ale že v rámci projektové dokumentace pro umístění stavby, kterou realizoval žalovaný, by mělo být dle znalce alespoň uvedeno, že se na místě nějaká stávající budova nachází a že je třeba ji zbourat. Podrobněji pak lze tuto problematiku rozpracovat ve fázi projektové dokumentace pro stavební povolení. Dle znalce tedy měla být již ve fázi projektové dokumentace, kterou žalovaný zpracovával, realizována také dokumentace na demolici stávající stavby, a to dle Přílohy č. [hodnota] Vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb. Není také znám výsledek hlukového měření od akreditované firmy.

52. Znalec [tituly před jménem] [jméno FO] byl ke svému znaleckému posudku také osobně vyslechnut, a to při jednání konaném dne [datum]. Znalec předně uvedl, že má za to, že již v té fázi projektové dokumentace, kterou žalovaný zpracovával, měla být tato dokumentace v souladu s normami ČSN, což mnohdy není. Znalec obecně sděloval, že z prvé fáze projektování (architektonická studie) by mělo vyplývat, jak bude budova vypadat, jestli je stavební záměr průchodný z hlediska legislativy a také např. z hlediska financování projektu investorem. V této fázi zpravidla projektant jedná o budově s investorem, zapracovává požadavky investora, co se týče hmoty budovy atd. Architekt by měl také investora nějakým způsobem korigovat ohledně toho, co je přípustné a co už nikoliv. V této fázi se také zpravidla realizují předběžné cenové kalkulace. V tomto případě trvalo vypracování architektonické studie i s vyžádáním závazného stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město] dohromady kolem 5 měsíců. Znalec dále uváděl, že pokud investor na základě architektonické studie nerealizuje další fáze projektování budovy (pokud se investor rozhode, že na základě architektonické studie nebude projekt realizovat), tak je mu architektonická studie v zásadě k ničemu. V rámci druhé fáze (projektová dokumentace pro umístění stavby) se již vyžadují vyjádření stavebního úřadu a dalších dotčených orgánů státní správy a dále se projekt rozpracovává podrobněji. Znalec také doplňoval, že nemá za to, že by se mělo v tomto případě jednat o nějak zvláště ambiciózní projekt, že se z jeho pohledu jedná o projekt běžný.

53. Znalec při výslechu také sdělil, že v dalších fázích projektování, pokud by byla žalovaným předána kompletní dokumentace pro umístění stavby a stavební povolení, se jde v rámci projektové dokumentace do větších detailů a že by tak mohl být s výstupy žalovaného problém, a to zejména z hlediska rozměrů stavby a jednotlivých obytných místností či chodeb. Znalec také sděloval, že projektovou dokumentaci posuzoval v takové podobě, jaká mu byla předložena, a že by se jeho závěry nijak nelišily v návaznosti na to, jestli by k předložené projektové dokumentaci přihlížel jako k dokumentaci dokončené či rozpracované (mj. z tohoto znalcova vyjádření je očividné, že znalec neposuzoval výstupy žalovaného jako kompletní, nýbrž jako rozpracovanou projektovou dokumentaci – pozn. soudu). Znalec také uváděl, že podle projektové dokumentace pro umístění stavby, kterou vypracoval žalovaný a kterou znalec podrobil revizi, se výstavba reálně neprovádí.

54. Znalec zopakoval, že v rámci projektové dokumentace k umístění stavby je nejdůležitější část D, a že ta by určitě musela být v tomto případě přepracována, neboť není zpracována podle Přílohy č. [hodnota] Vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb a nedostatky této části projektové dokumentace jsou v této fázi projektové dokumentace nejpodstatnější. Také části B a C projektové dokumentace žalovaného mají dle znalce nějaké nedostatky, ale ty se dají odstranit relativně snadno a rychle. Konkrétně znalec hovořil např. o tom, že v části B projektové dokumentace není řešena problematika přípojek vody a vodného a stočného, a že tyto záležitosti by se v této části projektové dokumentace alespoň v základních parametrech řešit měly. Ohledně procesu obstarávání závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy a správců sítí znalec uváděl, že úřady mají samozřejmě na vyřízení souvisejících žádostí lhůty, ale ne vždy je dodrží. Znalec také uváděl, že pokud se dokumentace musí přepracovat, veškerá vyjádření dotčených orgánů státní správy a správců sítí se musí znovu vyžádat, že celé kolečko se musí realizovat znovu.

55. Ohledně problematiky zastínění okolních budov znalec uváděl, že kdyby projektant spolupracoval s fyzikem a navrhl již ve fázi architektonické studie umístění či tvar budovy trochu jinak, možná by takovýto návrh vyhovoval normám týkajícím se zastínění sousedních domů. V případě, pokud by bylo vycházeno z dokumentace žalovaného, kterou znalec zkoumal, tak by bylo potřeba, aby majitelé sousedních budov souhlasili se zastíněním nad rámec norem. Pokud by nesouhlasili, muselo by se případně na stavebním úřadě řešit, zdali by byla pro výstavbu poskytnuta nějaká výjimka, a to zase za souhlasu majitelů okolních budov.

56. Znalec také sděloval, že veškeré ČSN normy jsou všeobecně doporučující, avšak že se jedná o jediný podklad, podle něhož se dá stavět, podle něhož se dá projektovat a posuzovat výstavba. Na tyto normy odkazují i vyhlášky a zákony. V tomto případě na tyto normy v projektové dokumentaci odkazoval také projektant, tzn. že dle názoru znalce se v tomto případě lze o normy ČSN opírat. Znalec uváděl, že dle jeho názoru je stavba ze strany žalovaného naprojektována na minimální rozměry. Rozměry jsou sice navrženy v souladu s normami, ale nemusely by vycházet v případě, že by se na základě dokumentace žalovaného pro umístění stavby dělala i dokumentace pro stavební povolení. Znalec upozorňoval i na problematiku parkovacích stání. I ta se dá podrobně rozpracovat/dopracovat ve fázi dokumentace pro stavební povolení, avšak na parkovací místa musí být dostatek prostoru. Z projektu žalovaného je dle názoru znalce evidentní, že ohledně garážových stání není počítáno se vzdáleností mezi sloupy a že tato problematika je tedy řešena nedostatečně (znalec také uváděl, že v případě změny dispozic parkovacích stání v rámci projektové dokumentace pro stavební povolení by se však nemuselo obstarávat nové rozhodnutí o umístění stavby). Znalec hovořil také o tom, že pokud by se musely měnit rozměry pokojů a místností či chodeb (zejména kvůli zajištění bezbariérového přístupu po budově; znalec uváděl, že již ve fázi projektu pro umístění stavby se musí řešit např. to, aby se vozíčkář vešel do výtahu nebo vchodových dveří, s čímž dokumentace žalovaného dostatečně nepočítá), musí se takovéto změny realizovat na úkor velikosti jiných částí stavby, např. chodeb či bytů. V důsledku takovýchto změn by se mohlo stát to, že by bylo nutno budovu např. zvětšit, zvětšit její půdorys či budovu zvýšit. V dokumentaci pro umístění stavby však musí být stavba, co se týče půdorysu, bezvadně navržena. Půdorys musí sedět a musí být souladný i s dokumentací, která se následně řeší ve fázi týkající se stavebního povolení. Pokud by tedy ve fázi dokumentace pro stavební povolení došlo např. k nějakým změnám, co se týče půdorysu nebo výšky budovy právě v důsledku toho, že by se musely zvětšovat rozměry některých obytných místností nebo v důsledku nesplnění norem zastínění okolních budov, muselo by se dle názoru znalce znovu žádat o nové rozhodnutí o umístění stavby a taktéž o nová stanoviska dotčených orgánů státní správy. V tomto případě by pak projektant dle znalce musel velikost budovy řešit z důvodu nevyhovujícího zastínění okolních staveb. Dle názoru znalce by se pak problém s nevyhovujícím zastíněním okolních budov nedal vyřešit např. aplikací světlejší fasády nebo změnou porostu fasády, muselo by se zasáhnout do hmoty budovy nebo změnit umístění budovy – zásahy do půdorysu budovy nebo její hmoty by pak měly za následek mj. nutnost znovu obstarat veškerá závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí.

57. Indicie o tom, že by mělo v tomto případě dojít k porušení autorských práv žalovaného, pak znalec dle svých slov neodhalil.

58. Provedené důkazy soud zhodnotil z hlediska jejich pravosti a vypovídací hodnoty a posoudil je jednotlivě i ve vzájemné souvislosti dle § 132 občanského soudního řádu tak, aby mohl zjistit skutečný skutkový stav věci. Pokud soud provedl dokazování také některými dalšími důkazy, které nejsou výše popsány, nebyly tyto důkazy hodnoceny, neboť nejsou podstatné pro rozhodnutí v tomto sporu, resp. z nich nebylo zjištěno nic stěžejního pro tento spor. Další navržené důkazy (zejména žalovaným navržené znalecké ocenění hodnoty nekompletní projektové dokumentace žalovaného a znalecký posudek na problematiku zastínění okolních budov) soud pro jejich nadbytečnost neprováděl, neboť dospěl k závěru, že z výše uvedených a popsaných důkazů získal dostatek skutkových zjištění, na jejichž základě mohl v této věci spolehlivě rozhodnout. Za nadbytečné soud považoval zejména vyžádání dalšího znaleckého posudku ohledně ocenění prací žalovaného nebo doplňujícího znaleckého posudku k problematice zastínění okolních budov. Závěry znalce [tituly před jménem] [jméno FO] a zprávy [tituly před jménem] [jméno FO] soud v tomto případě pokládá za dostačující a srozumitelné a navíc za korespondující také s výpovědí [tituly před jménem] Arch. [jméno FO]. Výpovědi [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] soud pokládá za věrohodné, neboť korespondují i s dalšími provedenými důkazy a soud tedy neměl o věrohodnosti těchto výpovědí důvod pochybovat. Veškeré provedené důkazy pak byly předloženy před koncentrací řízení nebo v důsledku výzvy dle ust. § 118a odst. 1, 2, 3 občanského soudního řádu. K tomu, z jakých důvodů soud provedl výslechy [tituly před jménem] Arch. [jméno FO], zprávu [tituly před jménem] [jméno FO] a znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], se již soud vyjadřoval výše v bodech 16., 47. a 48. tohoto odůvodnění.

59. Z hlediska závěru o skutkovém stavu má soud za bez důvodných pochybností prokázané, že spolu účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o dílo, jejímž předmětem bylo vyhotovení architektonické studie a technické zprávy pro projekt bytového domu „[adresa]“. V lednu 2019 žalovaný zaslal žalobkyni orientační harmonogram, který počítal se zpracováním celého projektu (včetně vypracování dokumentace pro stavební povolení a vyžádání stavebního povolení, k čemuž již nedošlo) v časové periodě nejdéle 18 měsíců. Tento harmonogram pak nebyl součástí písemných smluvních ujednání stran, ale byl jen orientační.

60. Žalovaný zaslal architektonickou studii žalobkyni emailem ze dne [datum] a dne [datum] bylo vydáno první souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje. Platnost závazného stanoviska byla 2 roky ode dne vydání. Orgán územního plánování ve stanovisku vyjádřil soulad předmětného projektu (architektonické studie vypracované žalovaným) s politikou územního plánování [jméno PO] [město]. Stejné závazné stanovisko pak [jméno PO] [jméno PO] [město], odbor územního rozvoje, vydal i dne [datum] – nové závazné stanovisko bylo vyžádáno z důvodu skončení platnosti původního závazného stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, ze dne [datum]. Žalovaný za tuto část svého plnění obdržel celkem 363 000 Kč s DPH. Toto tvrzení žalobkyně bylo prokázáno prostřednictvím důkazů popsaných v bodech 45. a 46. tohoto odůvodnění a žalovaný je po celou dobu řízení ani nijak nesporoval. Byť je ve smlouvě ze dne [datum] odměna žalovaného sjednána ve výši 200 000 Kč bez DPH, žalovaný následně evidentně obdržel ještě bonus ve výši 50 000 Kč a také další doplatek do výše částky 363 000 Kč s DPH. Z důkazů, popsaných v bodech 45. a 46. tohoto odůvodnění, pak vyplývá, že žalobkyně v průběhu spolupráce zaslala žalovanému na základě jeho fakturace finanční prostředky v celkové výši 1 729 190,43 Kč, což je částka vyšší, než odměna sjednaná smluvně. Za situace, kdy bylo v souvislosti důkazů popsaných v bodech 45. a 46. tohoto odůvodnění stranami sporu uváděno (žalobkyně to uváděla již v žalobě), že v návaznosti na fakturaci žalovaného proplatila žalovanému 363 000 Kč na základě smlouvy ze dne [datum] a částku 1 366 190,43 Kč na základě dokumentu označeného jako Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], neměl soud důvod plnění na oba předmětné smluvní dokumenty rozpočítat jinak (zejména pokud z provedeného dokazování také vyplývá, že žalovaný od žalobkyně skutečně obdržel celkovou částku 1 729 190,43 Kč). Navíc je toto rozpočítání, provedené žalobkyní již v žalobě, v celkovém důsledku rozhodnutí ve věci příznivější pro žalovaného, který byl ve věci převážně neúspěšný.

61. V emailové komunikaci z prosince 2019 se pak řešily první výtky žalobkyně k výstupům žalovaného, avšak následně došlo k podpisu dokumentu označeného jako Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], kde strany sporu mj. objektivizují, že architektonickou studii žalovaný pro žalobkyni již vypracoval a dostal za to zaplaceno.

62. Po získání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje (první bylo získáno dne [datum]), se měli účastníci dohodnout na dalším postupu, a to právě v návaznosti na obsah stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje. Vzhledem k tomu, že souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], orgánu územního plánování, bylo vydáno dne [datum], se strany dohodly na dalších podmínkách spolupráce, a to v dokumentu označeném jako Dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]. V dodatku je mj. také uvedeno, že žalovaný na základě smlouvy z [datum] vypracoval pro žalobkyni zjednodušenou verzi architektonicko-stavební části projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí a technickou zprávu v rozsahu, jaký je požadován v územním řízení pro vydání stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje. Soud má tedy za prokázané, že oběma smluvními dokumenty si strany sporu sjednaly rozdílné závazky, a že podpis dodatku pouze časově navazoval na to, že první fáze projektu (tj. architektonická studie a technická zpráva) byla žalovaným vypracována a že bylo vydáno souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], orgánu územního plánování. Smlouva ze dne [datum] tedy zanikla splněním a strany nebyly povinny (nezavázaly se výslovně) k tomu, aby uzavřely jakoukoliv další smlouvu o dílo na další fázi projektové dokumentace.

63. Vztažmo k dodatku č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] má pak soud dále za prokázané, že předmět plnění, který měl žalovaný dodat, je zcela jiný, nežli v případě smlouvy ze dne [datum] (žalovaný měl na základě dodatku vypracovat kompletní projektovou dokumentaci k územnímu rozhodnutí). Prvotní závazek již byl splněn a strany se koncepcí dodatku toliko přihlásili k původní smlouvě ze dne [datum].

64. Dodatek není přesně datován, a tak se soud zabýval i tím, kdy byl přesně sjednán a podepsán ([tituly před jménem] [jméno FO] uváděl, že to bylo asi již v roce 2019; žalovaný, že se tak stalo zhruba v polovině roku 2020). Vzhledem k provedeným důkazům (zejména k faktuře č. [hodnota] ze dne [datum] proplacené dne [datum] a k samotnému dodatku) má soud za to, že k podpisu dodatku muselo dojít bezprostředně po [datum], neboť v čl. IV. dodatku je potvrzeno, že zálohu ve výši 600 000 Kč (vyúčtovanou fakturou ze dne [datum] a proplacenou dne [datum]) obdržel žalovaný ještě před podpisem dodatku.

65. Následně započal žalovaný pracovat na projektové dokumentaci pro územní rozhodnutí a obstarávat stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni mailem nedokončenou projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí, do které měly být následně ještě zapracovány požadavky a připomínky dotčených orgánů státní správy a správců sítí.

66. Mailem ze dne [datum] žalovaný poprvé zaslal žalobkyni dosud vyžádaná souhlasná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí. Uvedl, že „je jich asi 36 z celkem [hodnota]“ a že „do konce týdně by měl mít další dvě.“ Tabulky s výčtem potřebných, souhlasných a nesouhlasných závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy a správců sítí a s výčtem stanovisek, ohledně jejichž vyžádání byl žalovaný vyzván k doplnění žádostí, žalovaný žalobkyni zasílal ještě ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni dosud opatřená závazná stanoviska přílohou svého mailu a uvedl, že „většinu stanovisek bude nutné obnovit po revizi projektu na základě výsledků hlukové studie či z důvodu propadlé platnosti“. Soudu žalovaný doložil 32 kladných závazných stanovisek; z mailové komunikace a přiložených souborů a tabulek vyplývá, že souhlasných stanovisek dotčených orgánů státní správy a správců sítí žalovaný ke dni ukončení spolupráce vyžádal maximálně 39 z 57 potřebných.

67. Z provedeného dokazování je tedy patrno, že za celé období od července 2020 do ukončení spolupráce účastníků v červnu 2022 neobstaral žalovaný ani všechna potřebná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí (od dubna 2021 do dubna 2022 pak žalovaný obstaral maximálně 4 nová závazná stanoviska – v dubnu 2021 v mailové komunikaci uváděl, že jich má souhlasných 35 a v dubnu 2022 jich zasílal žalobkyni 39). Tato činnost (tj. obstarávání stanovisek potřebných pro územní rozhodnutí), která dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] obvykle zabere projektantovi 1 – 6 měsíců, tedy nebyla ze strany žalovaného hotova ani za dobu téměř dvou let. Plná verze projektové dokumentace pro umístění stavby (dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] práce obvykle na 3 – 6 měsíců) pak také nebyla za celou dobu od července 2020 do června 2022 hotova (byla dodána pouze neúplná verze projektové dokumentace pro územní rozhodnutí, která byla žalovaným předkládána dotčeným orgánům státní správy a správcům sítí, a do níž ještě ani nebyly finálně zapracovány připomínky a požadavky dotčených orgánů státní správy a správců sítí). Na základě podkladů žalovaného tedy nedošlo k vydání územního rozhodnutí o umístění stavby, což bylo základním předpokladem pro to, aby byla žalovanému za jeho výstupy vypracované dle dodatku vyplacena sjednaná odměna. Práce, která dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] obvykle projektantovi zabere celkově nejméně 6 až maximálně 18 měsíců (včetně vydání územního rozhodnutí) tedy nebyla ani z podstatné části hotová ani za téměř dva roky poté, co žalovaný obdržel zálohu na plnění dle dodatku. Tato práce pak nemohla být ze strany žalovaného dokončena ani v dohledné době (vztažmo k době, kdy došlo k ukončení spolupráce účastníků), neboť žalovaný za dobu od dubna 2021 do dubna 2022 dle provedeného dokazování vyžádal toliko 4 nová souhlasná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí, zaslal žalované výčet dosud vyžádaných stanovisek s tím, že se navíc beztak prakticky všechna budou muset „obnovit po revizi projektu na základě výsledků hlukové studie či z důvodu propadlé platnosti“, a zaslal žalované také aktualizované pohledy na budovu se zapracováním hracích prvků [právnická osoba]. Práce, kterou tedy měl mít žalovaný dle odborného názoru znalce (který je potvrzován mj. i výpovědí svědka [tituly před jménem] Arch. [jméno FO]) hotovou za maximálně 18 měsíců, tedy nejen, že nebyla dokončena, ale nebyla ani v takové fázi rozpracovanosti, aby bylo možno její dokončení zanedlouho očekávat – žalovaný nadto sám uváděl, že většina jeho výstupů se bude muset předělat a že závazná stanoviska se budou muset vyžádat znovu (to by nastaveným tempem tedy trvalo nejméně ještě další dva roky). Žalovaný evidentně neřešil obstarávání souhlasných stanovisek se všemi orgány a správci sítí zároveň, jako to např. činí [tituly před jménem] Arch. [jméno FO] (viz jeho svědecká výpověď). Takto nedostatečnou časovou koordinaci prací však dle názoru soudu není možno klást k tíži žalobkyně, která navíc žalovaného opakovaně urgovala, aby jí poskytl nějaké další výstupy jeho činnosti (viz body 38. a 41. tohoto odůvodnění). Je na místě doplnit, že žalovaný se pak zpravidla v reakcích na urgence omezil pouze na konstatování, že dané záležitosti zapracuje do dokumentace v následných fázích projektu, a že na odstranění aktuálních problémů se pracuje. Konkrétně však žalovaný za bez jednoho měsíce dva roky spolupráce odevzdal toliko fragment požadovaného plnění (4 nová souhlasná stanoviska, výčet dosud vyžádaných stanovisek a aktualizované pohledy na budovu se zapracováním hracích prvků [právnická osoba], jak bylo zmíněno výše). Do dokumentace, kterou žalovaný žalobkyni zasílal v listopadu 2020, pak nebyla zapracována stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí, tudíž se rozhodně nejednalo o dokumentaci, kterou by bylo možno předložit správnímu orgánu se žádostí o vydání územního rozhodnutí. Bez zajímavosti není ani to, že se z důvodu propadnutí platnosti původního závazného stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, ze dne [datum], muselo toto stanovisko vyžádat znovu (druhé bylo vydáno dne [datum]). I tento poznatek dle názoru soudu nasvědčuje tomu, že žalovaný měl ve svých činnostech nedůvodné a nestandardní průtahy.

68. Z žádného důkazu, který žalovaný předložil, pak nevyplývá, že by mu ze strany žalobkyně nebyla poskytována potřebná součinnost. Žalovaný se ani v jednom z předložených mailů proti poskytované součinnosti žalobkyně nevymezil a z provedeného dokazování není patrná jediná jeho stížnost na to, že ho žalobkyně v nějakém ohledu zdržuje (pouze v mailu ze dne [datum] žalovaný urgoval proplacení faktury č. [hodnota]; bod 46. tohoto odůvodnění). Ani z komunikace účastníků ohledně hlukového měření (bod 45. tohoto odůvodnění) pak dle názoru soudu nevyplývá, že by žalovaný ohledně hlukového měření cokoliv urgoval. Dne [datum] zaslal žalovaný žalobkyni nabídku spol. [právnická osoba] a dne [datum] žalobkyni vyrozuměl o tom, že měření proběhne [datum], pokud to umožní počasí (což se nestalo a měření proběhlo až na jaře roku 2022). Dne [datum] pak žalovaný zaslal žalobkyni fakturu týkající se hlukového měření, která byla proplacena v lednu 2022, tj. ještě před tím, než vůbec měření proběhlo. Realizaci měření pak měl zajistit žalovaný, nikoliv žalobkyně (viz ust. § 77 zákona o ochraně veřejného zdraví), a z provedených důkazů není patrno, že by žalovaný v době mezi [datum] a [datum] v tomto ohledu činil nějaké kroky, nebo že by žalobkyni urgoval k odsouhlasení nabídky spol. [právnická osoba] či k platbě (navíc by se dle názoru soudu nebylo eventuálně ani nepřípadné podivovat tomu, že by žalobkyně chtěla hlukové měření proplatit až po jeho realizaci – v tomto případě je pak navíc proplatila předem, jak bylo zmíněno). Jediná listina, kterou žalovaný v tomto kontextu předložil soudu, je jeho vlastní nedatovaná časová osa, založená na č. l. 144 – 145 spisu. Jedná se však o dokument, vyhotovený samotným žalovaným až v průběhu tohoto řízení, jehož obsah neobjektivizují žádné v tomto řízení provedené důkazy (ani ty, které předkládal žalovaný). Nebylo tedy prokázáno, že by žalovaný žalobkyni urgoval, aby mu poskytla součinnost či jakoukoliv další formu kooperace. Pokud by pak žalobkyně žalovanému neposkytovala potřebnou součinnost přes jeho urgence (které navíc nebyly prokázány), měl žalovaný v souladu s ust. § 2591 OZ (Je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.) možnost odstoupit od smlouvy – tohoto práva však žalovaný nevyužil, což také napovídá tomu, že na straně žalobkyně žádné prodlevy či jiné problémy s poskytováním součinnosti nevznikaly.

69. Již v emailech z prosince roku 2020 pak žalobkyně vytýkala žalovanému vady projektové dokumentace, které později potvrdil i znalec [tituly před jménem] [jméno FO] (např. rozpor s Přílohou č. [hodnota] vyhl. č. 499/2006 Sb., viz bod 38. tohoto odůvodnění). Tyto vady pak dle názoru soudu nelze odůvodnit tím, že byla projektová dokumentace toliko ve fázi pro umístění stavby a že do ní ještě nebyly zapracovány připomínky dotčených orgánů státní správy a správců sítí – např. pokud nebyly splněny podmínky zastínění okolních budov a projektová dokumentace by se musela vzhledem ke změnám hmoty budovy či ke změně umístění stavby předělat a byly konstatovány i další nedostatky (viz body 54. – 56. tohoto odůvodnění a zde popsané závěry znalce např. o nedostatečném řešení bezbariérovosti budovy, parkování nebo demolice stávající stavby, která měla být dle názoru znalce již na úrovni projektové dokumentace zpracovávané žalovaným řešena aspoň v minimálních ohledech), je dle názoru soudu prokázáno, že za takovéto vady projektové dokumentace pro umístění stavby je odpovědný žalovaný, který tuto dokumentaci jako odborník pro žalobkyni zpracovával.

70. Soud má také za prokázané (viz body 32. a 33. tohoto odůvodnění), že dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovaného po předchozích urgencích z dubna 2022 (viz bod 41. tohoto odůvodnění) vyzvala k tomu, aby jí v dodatečné lhůtě do [datum] předal kompletní dokumentaci pro umístění stavby dle dokumentu označeného jako dodatek ke smlouvě ze dne [datum]. Z důvodu, že žalovaný tento požadavek nesplnil, došlo na základě dopisu žalobkyně ze dne [datum], s nímž se žalovaný seznámil ke dni [datum], k odstoupení od smlouvy (označené jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]; k platnosti odstoupení a dalším aspektům této problematiky se pak soud ještě vrátí níže v rámci právního zhodnocení věci). Dlužno podotknout, že žalovaný se opět v rámci reakcí (mailové komunikace z dubna 2022, viz bod 41. tohoto odůvodnění) na výzvy a urgence žalobkyně v této době omezil toliko na konstatování, že se za prodlení omlouvá a že podklady dodá – k tomu však z jeho strany až do okamžiku odstoupení od smlouvy (označené jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]) nedošlo.

71. Ohledně problematiky vad projektové dokumentace žalovaného soud v návaznosti na znalecké závěry [tituly před jménem] [jméno FO] doplňuje, že z pohledu soudu je těmito znaleckými závěry (viz body 54. – 56. tohoto odůvodnění) prokázáno, že verze nedokončené projektové dokumentace pro umístění stavby, kterou žalovaný žalobkyni předložil, skutečně nemá pro žalobkyni hodnotu a že na jejím základě nelze v dalších fázích projektové dokumentace z výstupů žalovaného vycházet a použít je (to ostatně potvrdil i svědek [tituly před jménem] Arch. [jméno FO]). Z důvodu nevyhovění normám ohledně zastínění okolních budov by bylo dle znaleckého zkoumání nutno změnit hmotu budovy nebo umístění stavby a bylo by nutné znovu vyžádat veškerá závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí i nové stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje (minimálně proto, že by již vyžádaná stanoviska pozbyla platnosti). Pokud by se tedy mělo ve spolupráci účastníků řízení pokračovat, veškeré výstupy žalovaného realizované na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] by se musely předělat a musela by se vyžádat nová závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí. [tituly před jménem] [jméno FO] pak navíc v tomto ohledu vypověděl i to, že žalovaný neobstaral ani závazné stanovisko odboru výstavby Úřadu [adresa]. Svědek [tituly před jménem] arch [jméno FO] pak také při své výpovědi verifikoval, že žalovaným vypracovaný projekt nesplňoval normová kritéria pro zastínění okolních budov (tato vada projektové dokumentace vypracované žalovaným tedy nebyla objektivizována pouze znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO] a stanoviskem [tituly před jménem] [jméno FO], ale právě i výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO]). Za takovéto situace soud nedospěl k závěru, že by mělo plnění žalovaného, které podroboval revizi [tituly před jménem] [jméno FO], pro žalobkyni ekonomickou hodnotu. Proto nebylo dle názoru soudu ani potřebné věnovat se eventuálnímu znaleckému ekonomickému ocenění tohoto plnění žalovaného a ponižovat částku přisouzenou žalobkyni.

72. Právní posouzení je následující:

73. Dle ust. § 5 odst. 1 OZ kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.

74. Podle ust. § 555 odst. 1 OZ právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

75. Podle ust. § 556 odst. 1 OZ co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen. Dle odst. 2 při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

76. Podle ust. § 1963 odst. 1 OZ je-li obsahem vzájemného závazku podnikatelů povinnost dodat zboží nebo poskytnout službu za úplatu, je cena splatná do třiceti dnů: a) ode dne, kdy byla dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy, b) ode dne doručení zboží nebo poskytnutí služby, není-li možné určit den doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, nebo byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy dříve, než mu bylo plněno, nebo c) ode dne převzetí nebo ověření, zda bylo řádně splněno, má-li být podle zákona nebo smlouvy provedeno, byla-li dlužníku doručena faktura nebo jiná výzva podobné povahy před takovým převzetím nebo ověřením. Dle odst. 2 doba splatnosti může překročit šedesát dnů jen tehdy, je-li to výslovně ujednáno a není-li to pro věřitele zvláště nevýhodné.

77. Podle ust. § 1977 OZ poruší-li strana prodlením svou smluvní povinnost podstatným způsobem, může druhá strana od smlouvy odstoupit, pokud to prodlévajícímu oznámí bez zbytečného odkladu poté, co se o prodlení dozvěděla.

78. Podle ust. § 1978 odst. 1 OZ zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě, kterou jí druhá strana poskytla výslovně nebo mlčky. Dle odst. 2 oznámí-li věřitel dlužníkovi, že mu určuje dodatečnou lhůtu k plnění a že mu ji již neprodlouží, platí, že marným uplynutím této lhůty od smlouvy odstoupil.

79. Dle ust. § 1979 OZ poskytl-li věřitel dlužníku nepřiměřeně krátkou dodatečnou lhůtu k plnění a odstoupí-li od smlouvy po jejím uplynutí, nastávají účinky odstoupení teprve po marném uplynutí doby, která měla být dlužníku poskytnuta jako přiměřená. To platí i tehdy, odstoupil-li věřitel od smlouvy, aniž byl dlužníkovi dodatečnou lhůtu k plnění poskytl.

80. Dle ust. § 1998 odst. 1 OZ závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Dle odst. 2 je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

81. Dle ust. § 2001 OZ od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon.

82. Dle ust. § 2002 odst. 1 OZ poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není. Dle odst. 2 strana může od smlouvy odstoupit bez zbytečného odkladu poté, co z chování druhé strany nepochybně vyplyne, že poruší smlouvu podstatným způsobem, a nedá-li na výzvu oprávněné strany přiměřenou jistotu.

83. Dle ust. § 2003 odst. 1 OZ jakmile strana oprávněná odstoupit od smlouvy oznámí druhé straně, že od smlouvy odstupuje, nebo že na smlouvě setrvává, nemůže volbu již sama změnit. Dle odst. 2 mohla-li strana odstoupit od smlouvy pro podstatné porušení smluvní povinnosti a nevyužila své právo, nebrání jí to odstoupit od smlouvy později s odkazem na obdobné jednání druhé strany.

84. Dle ust. § 2004 odst. 1 OZ odstoupením od smlouvy se závazek zrušuje od počátku. Podle odst. 2 plnil-li dlužník zčásti, může věřitel od smlouvy odstoupit jen ohledně nesplněného zbytku plnění. Nemá-li však částečné plnění pro věřitele význam, může věřitel od smlouvy odstoupit ohledně celého plnění. Podle odst. 3 zavazuje-li smlouva dlužníka k nepřetržité či opakované činnosti nebo k postupnému dílčímu plnění, může věřitel od smlouvy odstoupit jen s účinky do budoucna. To neplatí, nemají-li již přijatá dílčí plnění sama o sobě pro věřitele význam.

85. Podle ust. § 2005 odst. 1 OZ odstoupením od smlouvy zanikají v rozsahu jeho účinků práva a povinnosti stran. Tím nejsou dotčena práva třetích osob nabytá v dobré víře. Podle odst. 2 odstoupení od smlouvy se nedotýká práva na zaplacení smluvní pokuty nebo úroku z prodlení, pokud již dospěl, práva na náhradu škody vzniklé z porušení smluvní povinnosti ani ujednání, které má vzhledem ke své povaze zavazovat strany i po odstoupení od smlouvy, zejména ujednání o způsobu řešení sporů. Byl-li dluh zajištěn, nedotýká se odstoupení od smlouvy ani zajištění.

86. Dle ust. § 2586 odst. 1 OZ smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Dle odst. 2 cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.

87. Dle ust. § 2590 odst. 1 OZ zhotovitel provede dílo s potřebnou péčí v ujednaném čase a obstará vše, co je k provedení díla potřeba. Podle odst. 2 není-li doba plnění ujednána, provede zhotovitel dílo v době přiměřené jeho povaze. Má se za to, že je čas plnění ujednán ve prospěch zhotovitele.

88. Dle ust. § 2591 OZ je-li k provedení díla nutná součinnost objednatele, určí mu zhotovitel přiměřenou lhůtu k jejímu poskytnutí. Uplyne-li lhůta marně, má zhotovitel právo podle své volby si buď zajistit náhradní plnění na účet objednatele, anebo, upozornil-li na to objednatele, odstoupit od smlouvy.

89. Dle ust. § 2604 OZ dílo je provedeno, je-li dokončeno a předáno.

90. Dle ust. § 2606 OZ provádí-li se dílo postupně a lze-li jednotlivé stupně odlišit, může být předáno a převzato i po částech.

91. Dle ust. § 2610 odst. 1 OZ právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle odst. 2 je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

92. Podle ust. § 2611 OZ provádí-li se dílo po částech nebo se značnými náklady a neujednaly-li strany placení zálohy, může zhotovitel požadovat během provádění díla přiměřenou část odměny s přihlédnutím k vynaloženým nákladům.

93. Podle ust. § 2615 odst. 1 OZ dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě. Podle odst. 2 o právech objednatele z vadného plnění platí obdobně ustanovení o kupní smlouvě. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli.

94. Dle ust. § 2991 odst. 1 OZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odst. 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

95. Dle ust. § 2993 OZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

96. Podle ust. § 2999 odst. 2 OZ plnil-li ochuzený za úplatu, poskytne se náhrada ve výši této úplaty; to neplatí, zakládá-li výše úplaty důvod neplatnosti smlouvy nebo důvod pro zrušení závazku, anebo byla-li výše úplaty takovým důvodem podstatně ovlivněna.

97. Dle ust. § 77 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, orgán ochrany veřejného zdraví je dotčeným správním úřadem při rozhodování ve věcech upravených zvláštními právními předpisy,42) které se dotýkají zájmů chráněných orgánem ochrany veřejného zdraví podle tohoto zákona a zvláštních právních předpisů včetně hodnocení a řízení zdravotních rizik. Orgán ochrany veřejného zdraví vydává v těchto věcech stanovisko. Souhlas může orgán ochrany veřejného zdraví vázat na splnění podmínek. Stanovisko není rozhodnutím vydaným ve správním řízení. Dle odst. 4 žadatel o vydání územního rozhodnutí, územního souhlasu nebo společného souhlasu ke stavbě podle odstavce 3 do území zatíženého zdrojem hluku předloží příslušnému orgánu ochrany veřejného zdraví pro účely vydání stanoviska podle odstavce 1 protokol o měření hluku provedeném podle § 32a nebo hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před hlukem, jde-li o území zatížené hlukem nad stanovené hygienické limity. Stejnou povinnost má žadatel, který hodlá předložit stavebnímu úřadu návrh veřejnoprávní smlouvy, žadatel o změnu v užívání stavby podle odstavce 3 a žadatel o vydání společného povolení ke stavbě podle odstavce 3.

98. Soud předně opakuje, že má za to, že mezi žalobkyní a žalovaným byly fakticky sjednány dva samostatné smluvní závazky. První závazek reprezentovala smlouva ze dne [datum], druhý (samostatný) závazek je pak reprezentován dokumentem označeným jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]. Architektonickou studii (zjednodušenou verzi projektové dokumentace k územnímu rozhodnutí), k jejímuž vypracování se žalovaný zavázal ve smlouvě ze dne [datum], žalovaný žalobkyni předal a souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, bylo vydáno dne [datum]. To, že plnění, které měl žalovaný vypracovat na základě smlouvy ze dne [datum], bylo zhotoveno a že bylo předáno žalobkyni, pak vyplývá i z textace dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] – viz čl. I. dodatku. Pokud by závazek ze smlouvy ze dne [datum] žalovaným splněn nebyl, nedošlo by dle názoru soudu vůbec k podpisu dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], ani k vydání souhlasného stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, ze dne [datum]. Oba dva tyto smluvní dokumenty tedy soud dle jejich obsahu i dle časové souslednosti spolupráce účastníků řízení vyhodnotil jako dva samostatné smluvní závazky. Tomuto závěru přispívá i to, že žalobkyně vyzvala dopisem ze dne [datum] žalovaného k poskytnutí práv k „dílům“ – užití plurálu dle názoru soudu napovídá tomu, že i žalobkyně vnímala závazky žalovaného ze smlouvy ze dne [datum] a z dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] jako dvě samostatná díla.

99. Závazky účastníků řízení ujednané ve smlouvě ze dne [datum] z pohledu soudu zanikly jejich splněním. Žalobkyně navíc v odstoupení od smlouvy ze dne [datum] též konstatuje, že za dobu spolupráce žalovaný splnil (pouze) závazek k zajištění stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje – tím sama žalobkyně z pohledu soudu potvrdila, že závazek obsažený ve smlouvě ze dne [datum] žalovaný splnil. Ve vztahu k plnění, k němuž se žalovaný ve smlouvě ze dne [datum] zavázal, pak žalobkyně v odstoupení ze dne [datum] nevznesla ani žádnou konkrétní výtku. Dopisem ze dne [datum] tedy dle názoru soudu od smlouvy ze dne [datum] odstoupeno nebylo. Možnost vypovědět smlouvu ze dne [datum] pak byla sjednána pouze pro případ prodlení žalovaného s plněním dle smlouvy ze dne [datum] – ani konstatování žalobkyně obsažené v dopise ze dne [datum], že žalobkyně smluvní spolupráci (jak na základě smlouvy ze dne [datum] ve znění pozdějších dodatků, tak případných dalších ústních dohod a smluv) se žalovaným vypovídá a ukončuje, tedy dle názoru soudu zánik smlouvy ze dne [datum] (avšak s účinky ex nunc) způsobit nemohlo (žalovaný z pohledu soudu v prodlení s dodáním podkladů dle smlouvy ze dne [datum] nebyl a tyto žalobkyni dodal, což bylo reflektováno tím, že strany sporu následně smluvně zastřešily i spolupráci týkající se vypracování kompletní projektové dokumentace pro účely vydání územního rozhodnutí). Žádné vady plnění ze smlouvy ze dne [datum] ani prodlení s plněním pak žalobkyně žalovanému až do započetí tohoto soudního řízení nevytkla, což soud také vede k závěru, že od dokumentu označeného jako smlouva o dílo ze dne [datum] odstoupeno nebylo.

100. Právo na zaplacení odměny dle smlouvy ze dne [datum] pak žalovanému dle názoru soudu vzniklo v návaznosti na ust. § 2610 odst. 1 OZ. V celkovém kontextu obou dotčených smluvních dokumentů se dle názoru soudu nejedná o jedno dílo, které mělo být předáváno po částech: samostatné dílo (architektonická studie – zjednodušená verze dokumentace) bylo vyhotoveno na základě smlouvy ze dne [datum] a další samostatné dílo (které již mohlo být předáváno i po částech – tak byla také koncipována odměna, kterou si strany v dokumentu označeném jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] sjednaly, a která měla být vyplácena postupně v návaznosti na vypracování jednotlivých částí díla) mělo být vyhotoveno na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]. Strany sporu dle názoru soudu nemusely navazující fáze projektu sjednávat mezi sebou, žalobkyně mohla případně spolupráci navázat i s jiných architektem a celý projekt vypracovat s osobou odlišnou od žalovaného.

101. Ve vztahu k dokumentu označenému jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] pak soud dále uvádí, že žalovaným bylo jednak plněno vadně (viz závěry opatřeného znaleckého posudku) a jednak z jeho strany docházelo k neodůvodněným průtahům v projekčních činnostech, které žalovaný nevysvětlil a které vyústily až k odstoupení od smlouvy (dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]). Vztažmo k dokumentu označenému jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] pak žalobkyně dle názoru soudu platně odstoupila od smlouvy, a to zejména z důvodu trvajícího prodlení žalovaného s plněním, z důvodu jeho nekomunikace a z důvodu, že žalovaný nedodal smluvní plnění v přiměřené době ani v dodatečné lhůtě, kterou mu k tomu žalobkyně poskytla. Tyto důvody odstoupení jsou pak v dopisu ze dne [datum] konkrétně popsány a identifikovány. Žalobkyně v dopisu ze dne [datum] uvedla, že za celou dobu spolupráce žalovaný splnil pouze jediný bod projektu, a to vyhotovení architektonické studie a opatření stanoviska [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje, a že své výstupy žalobkyni nedodal, ačkoliv ho k tomu žalobkyně opakovaně vyzývala, a ačkoliv mu byla ke splnění jeho smluvních závazků dopisem ze dne [datum] poskytnuta dodatečná lhůta. Žalobkyně také uvádí, že na její výzvu ze dne [datum] nebylo nijak písemně reagováno, byť to žalovaný přislíbil telefonicky dne [datum]. Z takovéto formulace lze dle názoru soudu dovodit, že důvodem odstoupení od smlouvy je prodlení žalovaného s dodáním jeho výstupů, nedodání plnění v přiměřené době a jeho nekomunikace. Důvody, pro které žalobkyně od smlouvy (označené jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]) odstoupila, jsou tedy dle názoru soudu v dopisu ze dne [datum] explicitně, dostatečně určitě a srozumitelně popsány.

102. Žalovaný v tomto kontextu argumentoval i tím, že žalobkyně neodstoupila od smlouvy ve lhůtě bez zbytečného odkladu: uváděl, že pokud jej měla žalobkyně urgovat a vytýkat mu prodlení s pracemi již v roce 2019, pak nemohla být splněna lhůta bez zbytečného odkladu, neboť odstoupení od smlouvy bylo vázáno na dopis žalobkyně ze dne [datum] (viz bod 5. tohoto odůvodnění). Soud k této argumentaci žalovaného konstatuje, že podle zvláštní zákonné úpravy pro porušení smluvní povinnosti prodlením: „zakládá-li prodlení jedné ze smluvních stran nepodstatné porušení její smluvní povinnosti, může druhá strana od smlouvy odstoupit poté, co prodlévající strana svoji povinnost nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě (…)“ [viz ust. § 1978 odst. 1 OZ]. Znamená to, že i pokud oprávněná strana neodstoupí od smlouvy z důvodu prodlení druhé strany (které představuje podstatné porušení smlouvy) ve lhůtě bez zbytečného odkladu (marným uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu podle § 1977 OZ věřitel ztrácí možnost odstoupit od smlouvy za podmínek pro podstatné prodlení), může přesto zvolit postup jako v případě nepodstatného prodlení: oprávněná strana může stanovit prodlévající straně dodatečnou přiměřenou lhůtu k plnění, a pokud v této lhůtě nedojde ke splnění dané smluvní povinnosti, může od smlouvy odstoupit. V případě, že je prodlení nepodstatným porušením smlouvy, může oprávněná strana od smlouvy odstoupit postupem dle ust. 1978 a § 1979 OZ, tj. poskytnout prodlévajícímu přiměřenou dodatečnou lhůtu a po jejím marném uplynutí od smlouvy odstoupit.

103. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení si v dokumentu označeném jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] žádné konkrétní termíny plnění nesjednali, má soud za to, že trvající prodlení žalovaného s plněním v přiměřené době (na něž byl žalovaný žalobkyní upozorňován mj. v mailech z dubna 2022) mohlo představovat pouze nepodstatné porušení smluvních ujednání účastníků řízení (soud i z tohoto důvodu zadal znalci [tituly před jménem] [jméno FO], aby sdělil, jaká je v obdobných případech doba obvyklá pro realizaci díla, přičemž bylo zjištěno, že v kontextu takto znalecky určené přiměřené doby byl žalovaný s realizací projektu ve značném prodlení; viz výše body 66. a 67. tohoto odůvodnění a zde odkazované další pasáže tohoto odůvodnění). Žalobkyně pak žalovanému (poté, co jej např. v mailech z dubna 2022 opakovaně vyzývala k dodání jeho výstupů, což žalovaný také přisliboval) v dopise ze dne [datum] dá se říci „dala druhou šanci“ a vyzvala ho ke splnění jeho smluvních závazků v dodatečné lhůtě. Tímto dala žalobkyně žalovanému najevo, že na jeho plnění i přes prodlení trvá, a že tedy od smlouvy neodstoupí, splní-li žalovaný povinnost v dodatečné přiměřené lhůtě. Po marném uplynutí dodatečné lhůty pak měla žalobkyně na výběr, zda od smlouvy odstoupí či nikoliv; lhůtou bez zbytečného odkladu už zde nebyla limitovaná (viz bod 51. odůvodnění rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3823/2023 ze dne 15. 5. 2024). Žalobkyně pak k odstoupení přistoupila, a to v rámci dopisu ze dne [datum]. Takovýto postup žalobkyně je pak dle názoru soudu zcela v souladu s ust. § 1978 a § 1979 OZ. Za situace, kdy žalovaný za téměř dva roky spolupráce dodal žalobkyni toliko 4 nová závazná stanoviska a vizualizaci pohledů na bytový dům, má pak soud také za to, že dodatečná lhůta, kterou žalobkyně žalovanému ke splnění povinností poskytla v dopisu ze dne [datum], je zcela přiměřená a dostačující. V době, kdy žalobkyně k odstoupení přistoupila, totiž mohl být projekt i v návaznosti na obvyklé termíny stanovené znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] již v další fázi dokumentace pro stavební povolení – v době odstoupení však nebylo možno v dohledném časovém horizontu očekávat ani dokončení fáze projektování pro potřeby umístění stavby (toto již soud taktéž uváděl výše v bodech 66. a 67. tohoto odůvodnění). Lze doplnit, že i pokud by lhůta poskytnutá v dopise ze dne [datum] jako přiměřená vyhodnocena nebyla, účinky odstoupení od smlouvy by beztak nastaly po marném uplynutí přiměřené dodatečné lhůty, která měla být ke splnění povinnosti poskytnuta – běh takovéto lhůty by pak počínal okamžikem, kdy se odstoupení dostalo do dispoziční sféry prodlévajícího (opět viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 31 Cdo 3823/2023 ze dne 15. 5. 2024).

104. Ve vztahu k dokumentu označenému jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] tedy soud zastává názor, že odstoupení žalobkyně ze dne [datum] je platné a účinné a že tak došlo k zániku tohoto smluvního závazku s účinky ex tunc (viz ust. § 2004 odst. 1 OZ). Žalovaný nesplnil svou povinnost vypracovat dílo v přiměřené (obvyklé) době (viz ust. § 2590 odst. 2 OZ) a žalobkyně toto porušení jeho smluvních povinností po předchozím poskytnutí dodatečné lhůty reflektovala platným a účinným odstoupením ze dne [datum]. Ve smyslu ust. § 2991 odst. 1, 2 OZ a ust. § 2993 OZ má tedy žalovaný povinnost vydat žalobkyni bezdůvodné obohacení, představující peněžní prostředky, které mu byly z titulu smluvního dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] vyplaceny (žalovaný se bezdůvodně obohatil tím, že získal majetkový prospěch plněním žalobkyně na základě právního důvodu, který odpadl; konkrétně na základě smluvního dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], od něhož bylo žalobkyní odstoupeno). Pokud pak žalovaný uváděl, že od smluvních ujednání účastníků nemohlo být v důsledku dopisu ze dne [datum] odstoupeno, neprokazoval například ani to, že by v období po [datum] vyvíjel pro žalobkyni jakoukoliv další projekční činnost na akci „[adresa]“: i toto jeho (ne)konání tedy nenapovídá tomu, že by žalovaný neměl za to, že je odstoupení ze dne [datum] platné a účinné. Pokud žalovaný v průběhu řízení uváděl, že v době před [datum] předával žalobkyni také vizualizace garáží a vizualizace projektu v území (listiny provedené k důkazu při jednání dne [datum]), neprokazoval, že by žalobkyni tyto podklady skutečně jakkoliv poskytl k dispozici před tím, než byla spolupráce účastníků řízení ukončena.

105. Zdejší soud v této souvislosti dále uvádí, že si je vědom judikatury, dle které „hodnota bezdůvodného obohacení získaného převzetím projektové dokumentace bez zákonem aprobovaného důvodu, není dána hodnotou prostředků vynaložených na tvorbu projektu, nýbrž hodnotou projektu takto vytvořeného (hodnotou díla). Také při ocenění prospěchu, kterého se objednateli dostalo v případě odstoupení od smlouvy o dílo, není majetkovým vyjádřením tohoto prospěchu peněžitá částka, která odpovídá nákladům na zhotovení díla, nýbrž peněžitá náhrada odpovídající skutečnému majetkovému prospěchu objednatele díla (kdy je tak třeba zkoumat i využitelnost provedeného díla objednatelem). Při stanovení výše této peněžité náhrady soud musí přiměřeně přihlédnout i k případné vadnosti, či neúplnosti poskytnutého plnění, pokud má za následek snížení skutečného majetkového prospěchu objednatele díla“ (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1060/2017). Dle odkazovaného rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 1060/2017 i dle dalších rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 2437/2015, sp. zn. 33 Cdo 5248/2016 nebo dle rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4151/18 je pak nutné při stanovení eventuálního bezdůvodného obohacení objednatele (žalobkyně) projektové dokumentace (díla s nehmotným výsledkem) přihlédnout i k případné vadnosti či nekompletnosti poskytnutého plnění a k reálné využitelnosti projektové dokumentace (nelze také hodnotit, co mělo být poskytnuto dle smlouvy, ale to, co poskytnuto skutečně bylo). Jak již soud uvedl v bodě 71. tohoto odůvodnění, bylo zjištěno, že plnění žalovaného, vygenerované na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], je pro žalobkyni bezcenné, neboť jej žalobkyně jednak vůbec reálně nevyužila (projekt nyní od počátku realizuje architektonická kancelář [tituly před jménem] [jméno FO]) a jednak toto plnění vykazuje vady, kvůli nimž by se musela měnit hmota budovy nebo by se muselo měnit její umístění a v případě přepracování výstupů žalovaného by se musela znovu vyžádat nová závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy a správců sítí, a to včetně těch, která již žalovaný dříve obstaral. Zejména se jedná o to, že žalovaným vypracovaná dokumentace nesplňuje normy zastínění okolních budov, což mělo být dle slov [tituly před jménem] [jméno FO] řešeno již ve fázi projektování pro účely územního rozhodnutí. Žalovaný tak nesplnil své povinnosti vyplývající z ust. § 2590 odst. 1 OZ a z ust. § 5 odst. 1 OZ. V tomto kontextu lze také doplnit, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] sděloval, že nesplnění norem zastínění okolních budov není možno vyřešit aplikací světlejší fasády nebo změnou porostu fasády a že by tedy muselo dojít ke změně hmoty budovy či ke změně jejího umístění, což by znamenalo nutnost opětovného vyžádání všech závazných stanovisek dotčených orgánů státní správy a správců sítí (minimálně proto, že by již vyžádaná stanoviska pozbyla platnosti). Je také na místě zmínit, že dle znalce [tituly před jménem] [jméno FO] některé z pokojů v žalovaným navržených bytech jsou natolik malé, že nemohou být obytnou místností. Minimalistické navržení projektu má pak dle znalce za následek, že jakékoliv následné opravy případných nedostatků dokumentace žalovaného souvisejících s tímto minimalistickým navržením by velmi pravděpodobně měly negativní vliv na velikost budovy (musel by se přepracovat půdorys budovy a změnila by se její výška apod.), což by také vedlo k tomu, že by se musel celý projekt od počátku předělat a musela by se znovu vyžádat stanoviska správců sítí a dotčených orgánů státní správy. Ze všech těchto důvodů má soud za to, že povinnosti vyplývající z ust. § 2590 odst. 1 OZ a z ust. § 5 OZ nebyly žalovaným splněny. Žalovaný byl jako odborník (architekt) povinen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena – tomuto požadavku pak žalovaný nevyhověl, což je nutno klást k jeho tíži. Lze také doplnit, že znalec [tituly před jménem] [jméno FO] se vyjadřoval i v tom směru, že architekt by měl investora také nějakým způsobem korigovat a upozorňovat ho na to, co je vztažmo k projektu nutno zajistit – to žalovaný dle názoru soudu vycházejícího z provedeného dokazování prakticky nečinil.

106. Využitelnost výstupů žalovaného realizovaných na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] je tedy v návaznosti na výše uvedené nulová a soud tak má za to, že nebylo třeba obstarávat další znalecký posudek za účelem stanovení hodnoty eventuálního bezdůvodného obohacení, kterého se dostalo žalobkyni tím, že jí žalovaný předal (nekompletní) projektovou dokumentaci pro územní rozhodnutí. Soud v této souvislosti doplňuje, že pokud žalovaný argumentoval tím, že strany sporu záměrně nezanesly do smluvních ujednání vázanost normami ČSN, pročež jimi žalovaný nebyl vázán, ze znaleckého zkoumání [tituly před jménem] [jméno FO] vyplývá, že žalovaný se na normy ČSN odkazuje v nekompletní dokumentaci pro územní rozhodnutí a dále také, že tyto normy (byť nejsou obecně závazné) představují dle [tituly před jménem] [jméno FO] v zásadě jedinou normotvorbu, dle které lze provádět stavby a kterou lze z hlediska proveditelnosti dokumentace a její (bez)vadnosti zohledňovat. Již proto soud nevidí důvod, proč by nemělo být v tomto případě z norem ČSN vycházeno. Argument, že strany sporu vázanost normami ČSN ze smluvních ujednání záměrně vypustily, pak žalovaný uplatnil až ve svém závěrečném návrhu ze dne [datum], tj. po koncentraci řízení, ke které došlo uplynutím 30denní lhůty stanovené při prvním jednání konaném ve věci dne [datum]. Pokud se žalovaný normami ČSN neřídil a nerespektoval je, porušil tak dle názoru soudu povinnosti vyplývající z ust. § 5 odst. 1 OZ.

107. Ve vztahu na čl. VI. smlouvy ze dne [datum] a na čl. VI. dodatku soud dodává, že ani ujednání o tom, že se žalobkyně zavazuje proplatit žalovanému poměrnou část ceny i pro případ nezískání stanoviska odboru územního rozvoje [jméno PO] [jméno PO] [město] nemůže mít vliv na závěr o povinnosti žalovaného vrátit žalobkyni peníze, které mu žalobkyně proplatila v návaznosti na podpis dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum]. Tato povinnost žalobkyně se jednak vztahuje toliko ke zjednodušené dokumentaci, kterou žalovaný vypracovával na základě smlouvy ze dne [datum] a jednak soud již výše odůvodňoval, že pro žalobkyni nemělo plnění žalovaného realizované na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] (nekompletní dokumentace k územnímu rozhodnutí) žádnou využitelnost a reálnou hodnotu. Taktéž v návaznosti na ust. § 2999 odst. 2 OZ je tedy žalovaný žalobkyni dle názoru soudu povinen vrátit žalobkyni plnění, které od žalobkyně obdržel na základě dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum].

108. Prokázáno bylo i to, že žalobkyně nijak neporušila autorská práva žalovaného, neboť výstupy poskytnuté žalovaným nepoužila v rozporu s ustanoveními smlouvy ze dne [datum] a dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] (nekompletní dokumentace vypracovaná žalovaným byla toliko předložena k posouzení [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO] a následně soudem znalci [tituly před jménem] [jméno FO], kteří do dokumentace nijak nezasahovali ani ji nevyužili pro svou architektonickou činnost, pouze se věnovali jejímu vyhodnocení z hlediska proveditelnosti vztažmo k zastínění okolních budov a dalším odborným aspektům, jako je určení přiměřené doby k vypracování projektové dokumentace). Prokázáno bylo i to, že z výstupů žalovaného není při aktuální tvorbě nové projektové dokumentace vycházeno a že celý projekt je vypracováván prakticky od začátku (viz výpověď [tituly před jménem] [jméno FO]). Požadavek žalovaného na licenční odměnu (kompenzační námitka žalovaného v částce 1 050 000 Kč) tedy z pohledu soudu není opodstatněný.

109. Ohledně dalších kompenzačních námitek žalovaného soud konstatuje, že nárok na smluvní pokutu za tvrzené prodlení 14 dnů s úhradou faktury č. [hodnota] ze dne [datum] není dán, neboť žalobkyně tuto fakturu proplatila dne [datum], tj. v obecné lhůtě splatnosti a v souladu s ust. § 1963 odst. 1 písm. a) OZ. Strany smlouvy si pak kratší lhůtu splatnosti faktur nesjednaly. Faktura č. [hodnota] ze dne [datum] pak byla žalovanému proplacena ještě dříve, než mu vůbec vznikl nárok na tuto část odměny (tato část odměny ve výši 400 000 Kč měla být žalovanému vyplacena až poté, co by žalovaný dokončil práce na projektové dokumentaci a tato dokumentace by byla připravena k předání na dotčené orgány státní správy). Projektová dokumentace vypracovaná žalovaným nebyla ve stavu, kdy by ji bylo možno předložit zejména orgánu, který by byl nadán pravomocí vydat územní rozhodnutí, neboť nebyla kompletní, a nebyly do ní ani zapracovány připomínky a podmínky dotčených orgánů státní správy a správců sítí (na to byl pak žalovaný žalobkyní upozorněn i v mailu ze dne [datum] – viz bod 38. tohoto odůvodnění). Tato stanoviska by se pak musela vyžádat znovu, což konstatoval i žalovaný v mailu ze dne [datum]. Podmínky pro vyplacení této části odměny v dané době nebyly splněny, neboť žalovaný v této době ještě pracoval na vyžádání souhlasných stanovisek dotčených orgánů státní správy a správců sítí (viz bod 38. tohoto odůvodnění a mail žalovaného z [datum], z něhož vyplývá, že žalovaný na vyžádání stanovisek nadále pracuje a body 41. a 43 tohoto odůvodnění, z nichž vyplývá, že žalovaný veškerá stanoviska žalobkyni nedodal ani ke dni [datum]). Tato část odměny tak byla žalovanému vyplacena ještě dříve, než mu na její vyplacení vznikl smluvní nárok, a tudíž dle názoru soudu nelze hovořit o tom, že by se žalobkyně mohla dostat do prodlení s úhradou této faktury.

110. Vztažmo k faktuře č. [hodnota] ze dne [datum] (proplacení hlukové studie) pak soud uvádí, že dle ust. § 77 odst. 1, 4 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, bylo jedním ze stanovisek dotčených orgánů státní správy, o které měl žalovaný požádat, rovněž stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví. Žalovaný pak měl orgánu ochrany veřejného zdraví předložit hlukovou studii a návrh opatření k ochraně před hlukem. Žalovaný měl dle názoru soudu již v okamžiku podepisování dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum], jehož součástí je odměna architekta za jednotlivé části díla, při kalkulaci vycházet z toho, že bude potřeba objednat rovněž hlukovou studii, a tuto si do jednotlivých částí ceny díla zahrnout. Pokud by totiž hluková studie vyžadovaná § 77 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví, provedena nebyla, nebylo by možno část díla specifikovaného v čl. II odst. 2 dokumentu označeného jako dodatek č. [hodnota] ke smlouvě o dílo ze dne [datum] dokončit, tj. získat všechna potřebná stanoviska dotčených orgánů státní správy. Hlukovou studii pak žalovaný žalobkyni nedodal, stejně jako souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví (opak žalovaný netvrdil ani neprokazoval). Žalovaný navíc hlukovou studii vyúčtoval zvlášť jako vícepráce (čl. IV. dodatku) a nelze tedy ani dospět k závěru, že by byla mezi smluvními stranami pro případ prodlení s úhradou faktury č. [hodnota] ujednána smluvní pokuta. Lze také doplnit, že faktura č. [hodnota] ze dne [datum] byla proplacena ještě před tím, než hlukové měření proběhlo (měření mělo proběhnout v březnu 2022) – i proto není dle názoru soudu adekvátní uvažovat o prodlení žalobkyně s úhradou nákladů na toto měření.

111. Soud má také za to, že vzhledem k tomu, že žalovaný měl již v okamžiku podepisování dokumentu označeného jako dodatek č. 1 ke smlouvě o dílo ze dne [datum], jehož součástí je odměna architekta za jednotlivé části díla, při kalkulaci vycházet z toho, že bude potřeba objednat rovněž hlukovou studii, a tuto si do jednotlivých částí ceny díla zahrnout (jelikož jinak by s ohledem na ust. § 77 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví vůbec nemohlo dojít ke splnění smluvního závazku, že žalovaný obstará veškerá závazná stanoviska dotčených orgánů státní správy), a dále s přihlédnutím k tomu, že žalovaný do doby ukončení spolupráce účastníků žalobkyni hlukovou studii ani souhlasné závazné stanovisko orgánu ochrany veřejného zdraví nedodal, bylo na místě žalovanému uložit, aby v rámci jeho bezdůvodného obohacení vrátil žalobkyni také peníze, které mu byly vyplaceny na základě faktury č. [hodnota] ze dne [datum].

112. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tedy soud rozhodl tak, že žalovanému uložil povinnosti popsané ve výroku I. tohoto rozsudku. Bezdůvodné obohacení je splatné na výzvu (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 577/2019) – žalovaný byl pak k vydání bezdůvodného obohacení vyzván v dopise ze dne [datum] ve lhůtě 7 dnů ode dne účinnosti odstoupení. Odstoupení je účinným ke dni [datum] (žalovaný se dle žaloby s odstoupením od smlouvy seznámil ke dni [datum], což žalovaný v průběhu celého řízení nijak nesporoval; uváděl pouze, že nepokládá odstoupení od smlouvy za platné pro jeho neodůvodnění) a ode dne [datum] je tedy žalovaný s vydáním bezdůvodného obohacení ve výši 1 366 190,43 Kč v prodlení ve smyslu ust. § 1968 a § 1970 OZ. Sazba úroku z prodlení je určena dle vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Ve zbytku soud žalobu zamítnul výrokem II. tohoto rozsudku. Soud k výroku II. tohoto rozsudku ještě doplňuje, že žalovaný z pohledu soudu vztažmo k plnění na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] nezpůsobil žalobkyni ani žádnou škodu, neboť svou smluvní povinnost k vypracování architektonické studie splnil a vyžádal i souhlasné stanovisko [jméno PO] [jméno PO] [město], odboru územního rozvoje. K porušení smluvních či zákonných povinností žalovaného či ke způsobení škody úmyslným porušením dobrých mravů ze strany žalovaného (§ 2909, § 2910, § 2319 OZ) tedy v souvislosti plnění na základě smlouvy o dílo ze dne [datum] dle názoru soudu nedošlo.

113. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 300 975,64 Kč, přičemž tato částka představuje 58,02 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 79,01 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 20,99 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 86 460 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 1 729 190,43 Kč sestávající z částky 15 220 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 610 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t., z částky 15 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 15 220 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 30 440 Kč (2 x 15 220 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 30 440 Kč (2 x 15 220 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dle § 11 odst. 1 písm. c) a. t. ze dne [datum], z částky 30 440 Kč (2 x 15 220 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum], z částky 15 220 Kč za nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 a. t. ze dne [datum] a z částky 7 610 Kč za účast při jednání, při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. ze dne [datum] včetně čtyřiadvaceti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 357 260 Kč ve výši 75 024,60 Kč.

114. Soud ve vztahu k rozhodnutí o nákladech řízení uvádí, že za nahlížení do spisu může být odměna za samostatný úkon právní služby v civilním řízení přiznána v návaznosti na nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 a to v souladu s ust. § 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 advokátního tarifu (s tím, že je však nutno zkoumat hledisko účelnosti tohoto samostatného úkonu). K účelnosti nákladů vynaložených na právní zastoupení pak Ústavní soud např. v nálezu ze dne 25. 7. 2012 sp. zn. I. ÚS 988/12 uvedl, že soud přizná úspěšnému účastníkovi řízení pouze náhradu nákladů účelně vynaložených a nezbytných k řádnému uplatnění nebo bránění práva u soudu. Z tohoto hlediska lze za účelně vynaložené náklady považovat toliko takové náklady, které musela procesní strana nezbytně vynaložit, aby mohla řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Účelnost nahlížení do spisu pak soud v tomto případě spatřuje pouze u nahlížení, které žalobkyně realizovala ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum]. Dne [datum] žalobkyně do spisu nahlížela, aby se seznámila se všemi podklady a založenými důkazy a aby následně dne [datum] mohla do spisu založit kvalifikované doplnění tvrzení k výzvě soudu. Dne [datum] žalobkyně do spisu nahlížela, aby mohla následně soudu zaslat dotazy na znalce. Dne [datum] žalobkyně do spisu nahlížela, aby se mohla seznámit s listinnou verzí nedekončené projektové dokumentace, kterou do spisu založil žalovaný, a kterou soud žalobkyni nemohl zaslat do datové schránky. Dne [datum] pak žalobkyně do spisu nahlížela proto, aby se mohla seznámit se závěrečným stanoviskem žalovaného, které jí soud nezasílal do datové schránky. V ostatních případech však atribut účelnosti chybí. Ostatní nahlížení do spisu neměla žádný odraz v konkrétních procesních úkonech žalobkyně a soud navíc veškerá podání protistrany žalobkyni k seznámení zasílal prostřednictvím datové schránky a žalobkyně se tak s těmito podáními mohla seznámit a nemusela nahlížet do spisu.

115. Soud dále nepřiznal odměnu za podání žalobkyně ze dne [datum], neboť toto podání neobsahuje žádné nové skutečnosti a žalobkyně se takto stručně mohla k dosavadním podáním žalovaného vyjádřit i při následném jednání konaném dne [datum], za které advokát žalobkyně honorován byl. Podání žalobkyně ze dne [datum], obsahující otázky na znalce, není dle názoru soudu podáním ve věci samé, pročež odměna za toto podání přiznána nebyla (advokát žalobkyně byl navíc honorován za související nahlížení do spisu ze dne [datum] i za související právní poradu ze dne [datum]). Ani odpověď na dotaz soudu ze dne [datum] není podáním ve věci samé, neboť obsahuje pouze nacionále svědka, který byl následně předvoláván k výslechu. Odpověď na výzvu soudu ze dne [datum] pak z pohledu soudu také není podáním ve věci samé, jelikož obsahuje toliko dotazy, které žalobkyně plánovala položit znalci při ústním jednání, za které její advokát honorován byl. Vyjádření ze dne [datum] k závěrečnému stanovisku žalovaného pak mohla žalobkyně přednést i před tím, než byl ve věci při jednání dne [datum] vyhlášen rozsudek (navíc byla žalobkyně honorována za související nahlížení do spisu ze dne [datum], jehož prostřednictvím se se závěrečným stanoviskem žalovaného seznámila) – i zde tedy absentuje atribut účelnosti. Ohledně podání žalobkyně ze dne [datum] má soud za to, že také nesplňuje atribut účelnosti (viz již odkazovaný nález Ústavního soudu ze dne 25. 7. 2012 sp. zn. I. ÚS 988/12). V tomto podání se žalobkyně věnuje zejména prodlení žalovaného – vzhledem k tomu, že toto prodlení bylo primárním důvodem, pro nějž žalobkyně odstupovala od smlouvy se žalovaným, zastává soud názor, že tato tvrzení mohla a měla být obsažena již v samotné žalobě.

116. Soud dále uvádí, že je oprávněn posuzovat také to, zda bylo účelné uskutečnění právních porad advokáta a klienta (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 19. 9. 2017 sp. zn. I. ÚS 2693/17, nález Ústavního soudu ze dne 31. 8. 2020 sp. zn. I. ÚS 1232/20 nebo usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 2. 2020 sp. zn. II. ÚS 204/20). V tomto případě má soud za to, že konzultace vyúčtované žalobkyní účelné byly, neboť se zrcadlí v navazujících konkrétních procesních úkonech žalobkyně. Konzultace dne [datum] proběhla před prvním jednáním ve věci za tím účelem, aby žalobkyně mohla zanalyzovat stanovisko žalovaného k žalobě a připravit si argumentaci na jednání konané dne [datum]. Při poradě konané dne [datum] probíral advokát s klientkou odborné otázky na znalce, což lze jednoznačně označit za poradu účelnou (dotazy byly následně zaslány soudu). V návaznosti na poradu ze dne [datum] proběhlo jednání u soudu (dne [datum]) a žalobkyně na této poradě konzultovala s advokátem to, jaké dotazy budou položeny předvolanému svědkovi. Na právní poradě dne [datum] pak proběhla analýza znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] a příprava dotazů na znalce pro účely ústního jednání nařízeného na [datum], kde byly dotazy znalci pokládány. I zde tedy dle názoru soudu atribut účelnosti neabsentuje.

117. Za další úkony právních služeb pak již advokát žalobkyně přiznání odměny nepožadoval.

118. Povinnost nahradit soudní výlohy advokátovi žalobkyně byla žalovanému uložena v souladu s ust. § 149 odst. 1 občanského soudního řádu.

119. Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku. Důvodem stanovení delší pariční lhůty je zejména skutečnost, že žalovanému byla uložena povinnost zaplatit dosti vysokou částku. Ekonomická situace v ČR pak navíc stále není zdaleka ideální a veškeré subjekty mají zvýšené náklady na služby atd.; inflace je taktéž stále dosti vysoká. Soud tedy pokládal za spravedlivé, aby měl žalovaný alespoň delší časovou periodu ke splnění uložených povinností. Takovéto rozhodnutí se navíc dle názoru soudu ani nijak negativně neprojeví ve finanční situaci žalobkyně, která nebude stanovením delším pariční lhůty nijak zásadně dotčena.

Poučení