28 C 88/2020-210

Rubrum

Okresní soud ve [obec] rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 831 454 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 831 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 831 454 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 91 996 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit mu 831 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení. Ve svých žalobních tvrzeních uvedl, že žalobce, v zastoupení tehdejšími jednateli žalovaným a [jméno] [příjmení], uzavřel se žalovaným celkem čtyři smlouvy o půjčce dne [datum], dne [datum], dne [datum] a dne [datum], v nichž se žalovaný coby věřitel se zavázal poskytnout každou z půjček žalobci částku 2 000 000 Kč a žalobce se je zavázal vrátit do [datum] spolu se smluvním úrokem 6 % p. a. Žalovaný půjčku v celkové výši 8 000 000 dne [datum] postoupil na Ing. [jméno] [jméno], který tuto částku vůči žalobci vymáhal prostřednictvím soudního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobce na základě předmětných smluv o půjčkách uhradil žalovanému smluvní úrok v celkové výši 831 454 Kč, a to dne [datum] ve výši 431 454 Kč a dne [datum] ve výši 400 000 Kč.

2. Žalobce považuje smlouvy o půjčce za neplatný právní úkon, neboť došlo k porušení povinnosti ve smyslu § 54 zákona o obchodních korporacích, která ukládá statutárnímu orgánu povinnost informovat společnost o tom, že při výkonu jeho funkce může dojít ke střetu zájmů, a rovněž § 55 zákona o obchodních korporacích, který stanoví statutárním orgánům povinnost informovat společnost o tom, že s ním hodlá uzavřít smlouvu. Žalovaný se bránil tím, že notifikační povinnost splnil na valné hromadě konané dne [datum]. Valná hromada tohoto dne se však nekonala, neboť nemohla být bez přítomnosti většinového společníka [anonymizována dvě slova], který se v té době nacházel v [anonymizováno] v Itálii, usnášeníschopná. I kdyby se valná hromada konala, přijala usnesení ve znění neurčitém, ve kterém nelze vyvozovat naplnění notifikační povinnosti, neboť nezahrnuje konkrétní výši půjčky, výši úroků, splatnost a další materiální podmínky smlouvy, které jsou objektivně významné z hlediska informovaného posouzení, zda je uzavření dané smlouvy v zájmu společnosti. Žalobce se dovolal neplatnosti smluv o půjčkách v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] v rámci odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu ze dne [datum], v němž vznesl námitku relativní neplatnosti z důvodu nesplnění notifikační povinnosti ve smyslu § 54 zákona o obchodních korporacích. Nejpozději dne [datum] se se vznesenou námitkou seznámila právní zástupkyně žalovaného. Námitka relativní neplatnosti byla vznesena v obecné tříleté promlčecí lhůtě, která počala běžet postupně ode dne uzavření jednotlivých smluv o půjčkách. Promlčecí doba pro uplatnění nároku na vydání bezdůvodného obohacení z titulu neoprávněně vyplácených úroků ze smluv o půjčkách tak započala běžet ode dne, kdy byla námitka relativní neplatnosti uplatněna vůči žalovanému, tedy ode dne [datum]. Žalobce podal žalobu dne [datum], tedy před uplynutím tříleté promlčení lhůty, a námitka promlčení vznesená žalovaným je zcela nedůvodná.

3. Žalobce má za to, že smlouvy o půjčkách jsou neplatným právním úkonem, proto vyzval žalovaného dne [datum] k vydání bezdůvodného obohacení. Žalovaný si zásilku převzal dne [datum], plnit měl do [datum], proto je ode dne [datum] v prodlení a žalobce se domáhá úroku z prodlení v zákonné výši 10 % p. a. z této částky do zaplacení.

4. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, jelikož žalobce nevznesl řádně a včas námitku relativní neplatnosti. V odůvodnění odporu ze dne [datum] není obsažen žádný výslovný projev vůle, kterým by se žalobce dovolával relativní neplatnosti. Žalobce uváděl, že smlouvu o půjčce měli podepsat oba jednatelé a uzavření předmětných smluv nebylo řádně schváleno valnou hromadou dne [datum]. V souladu s judikaturou nelze uplatněnou námitku relativní neplatnosti považovat za řádný a perfektní hmotněprávní úkon. Žalovaný považuje nárok žalobce za promlčený, neboť jednatel žalobce [jméno] [příjmení] měl o platbách uskutečněných dne 24. a [datum] vědět z titulu svého výkonu funkce jednatele, nadto dne [datum] přebíral od daňové kanceláře [jméno] [příjmení] účetnictví i výpisy z bankovních účtů s platbami uvedený ve prospěch žalovaného, u nichž je dovětek„ záloha úroků za rok 2015“.

5. Mezi žalobcem a žalovaným bylo nesporné, že žalobce uzavřel ve dnech [datum], [datum], [datum] a [datum] smlouvy o půjčkách, na základě nichž mu byly poskytnuty žalovaným zápůjčky vždy po 2 000 000 Kč se smluvním úrokem 6 % p. a. se splatností ke dni [datum], na základě těchto uzavřených smluv obdržela celkem 8 000 000 Kč. Žalovaný učinil nesporným, že dne [datum] byla připsána bezhotovostním převodem na jeho účet částka 431 454 Kč a dne [datum] částka ve výši 400 000 Kč. Zástupce žalovaného učinil nesporným doručení předžalobní výzvy dne [datum].

6. Mezi stranami bylo sporné, zda předmětné smlouvy o půjčkách jsou platným právními jednáním a zda žalobce se dovolala v zákonné promlčecí lhůtě relativní neplatnosti. Žalovaný trval na vznesené námitce promlčení, neboť subjektivní promlčecí lhůta začala běžet od okamžiku uhrazení úroků dne [datum] a [datum].

7. Řízení bylo přerušeno do doby pravomocného skončení řízení vedeného u Okresního soudu ve [obec] sp. zn. [spisová značka], v němž se žalovaný v postavení žalobce domáhal vůči [právnická osoba] zaplacení částky 8 000 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % p. a. z této částky od [datum] do zaplacení na základě smluv o půjčce ze dne [datum] ve výši 2 000 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 000 Kč, ze dne [datum] ve výši 2 000 000 Kč a ze dne [datum] ve výši 2 000 000 Kč tím, že uzavření těchto smluv bylo schváleno mimořádnou valnou hromadou konanou dne [datum]. Pohledávky z předmětných půjček byly postoupeny v roce 2018 na Ing. [jméno] [jméno], který procesně vstoupil do řízení na místo žalobce. Rozsudek Okresního soudu ve [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] ve spojení s opravným usnesením ze dne 15. 1. 2020, č. j. [číslo jednací] byl ve výroku napaden odvolání žalovaného [právnická osoba] Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 8. 6. 2021, č. j. [číslo jednací] byl změněn rozsudek soudu prvého stupně v napadeném výroku I. a III. tak, že soud schválil smír uzavřený mezi účastníky, v němž se žalovaný zavázal zaplatit žalobci částku 9 000 000 Kč do jednoho měsíce od právní moci usnesení o schválení smíru s tím, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odvolací soud se ve svém odůvodnění nezabýval právní kvalifikací, pouze procesními předpisy a podmínkami pro schválení smíru.

8. Soud provedl dokazování ke sporným tvrzení mezi účastníky, důkazy jimi označenými a učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne [datum] se v sídle [právnická osoba] s. r. o. [obec], [ulice a číslo] měla konat mimořádná valná hromada za přítomnosti společníků [jméno] [příjmení] z obchodím podílem 59,95 %, [jméno] [příjmení] s obchodním podílem 12,73 %, [anonymizováno] [příjmení] [příjmení] s obchodím podílem 12%, [celé jméno žalovaného] s obchodím podílem 12 % a [jméno] [příjmení] s obchodím podílem 3, 32 % (Listina přítomných společníků) .Všem společníkům byla zaslána pozvánka na mimořádnou valnou hromadu konanou dne [datum] v 10.00 hodin (pozvánky na valnou hromadu ze dne [datum]). Mimořádná valná hromada měla na programu pod bodem 4. udělení souhlasu společnosti s přijetím půjčky od pana [jméno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného]. Předseda mimořádné valné hromady [příjmení] [příjmení] předložil společníkům návrh, aby společnost udělila souhlas s přijetím půjčky ve výši části nutné k provozu společnosti s tím, že půjčku je možné uskutečnit kdykoliv od roku 2010 do roku 2030. Jelikož nikdo nevznesl protinávrh ani požadavek na vysvětlení, bylo hlasováno 100 % hlasů přítomných společníků a schváleno usnesení ve znění:„ Mimořádná valná hromada uděluje souhlas s přijetím půjčky od pana [jméno] [jméno] [příjmení] [jméno] ve výši částky nutné k zajištění provozu společnosti s tím, že půjčka může být poskytnuta od roku 2010 do roku 2030“ (Zápis o průběhu mimořádné valné hromady [právnická osoba] s. r. o. ze dne [datum]).

9. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] s. r. o. bylo zjištěno, že vznikla dne [datum] a od [datum] do [datum] měla sídlo [obec], [ulice a číslo] [celé jméno žalovaného] byl zapsán jako jednatel od [datum] do zániku funkce [datum], [jméno] [příjmení] má veden den vzniku funkce jednatele [datum] a [jméno] [jméno] [příjmení] má den vzniku funkce [datum] (úplný výpis z obchodního rejstříku).

10. Z listiny vyhotovené [anonymizováno] v [anonymizováno] dne [datum] je obsaženo prohlášení, že [příjmení] [jméno] dne [datum] osobně provedl v pobočce na přepážce, která má úřední hodiny od 08.30 hod. do [číslo] a od [číslo] do 16.00 hodin (prohlášení v italštině s českým překladem). Součástí prohlášení je operace zaznamenaná na účtu a fotokopie příkazu k výběru částky 3 000 € dne [datum] s podpisem [jméno] [příjmení] (bankovní příkaz v angličtině s českým překladem). Dne [datum] bylo prohlášení doplněno tak, že [jméno] [příjmení] vybral dne [datum] osobně u přepážky v pobočce v [anonymizována tři slova], N. 4 hotovost ve výši 3 000 €, vzhledem k provedené migraci informačního systému banky není možné dohledat, v kolik hodin byla operace skutečně provedena (sdělení italštiny s českým překladem ze dne [datum]). [jméno] [příjmení] prohlásila, že dne [datum] od 08.00 hod. do 16.00 hod. se nacházela ve [anonymizováno], kde pracuje a ve stejnou dobu tam byl přítomen a pracoval také pan [jméno] [příjmení] (prohlášení v italském jazyce s českým překladem). Doložena byla listina zaměstnavatele B. IM. EX SRL prokazující evidenci přítomných zaměstnanců v měsíci srpnu 2010 [anonymizována dvě slova], kde 20. byla prokázána přítomnost u stejně jako u zaměstnance [příjmení] [jméno] (listina Libro presenze). Z úplného výpisu [ulice] komory v [anonymizováno] [právnická osoba] IM. EX SRL bylo zjištěno, že [anonymizována dvě slova] byl od [datum] jediným jednatelem a společníkem, přičemž tato společnost dne [datum] vstoupila do likvidace.

11. Dne [datum] byl Předávacím protokolem [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o. předáno potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2016 všech zaměstnanců, neboť ke dni [datum] byla ukončena spolupráce (Předávací protokol ze dne [datum]) převzatý [jméno] [příjmení] jednatelem, Součástí předávacího protokolu byly účetní doklady [právnická osoba] s. r. o. převzaté [jméno] [příjmení] a předané Ing. [jméno] [příjmení]. Obsahem valné hromady [právnická osoba] s. r. o. konané dne [datum] bylo pod bodem III. schválení účetní závěrky společnosti za rok 2016. V Zápisu se uvádí, že účetnictví společnosti bylo vedeno [právnická osoba], daňová kancelář s. r. o., avšak nebylo dopracováno a musela být provedena jeho rekonstrukce s tím, že s ohledem na situaci ve společnosti muselo být vycházeno z podkladů předaných bývalým jednatelem. Valná hromada schválila smlouvu o výkonu funkce jednatele [jméno] [příjmení] (Zápis z valné hromady ze dne [datum]). Z emailové komunikace advokátky Mgr. [jméno] [příjmení], zastupující žalobce a [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o. ze dne [datum] bylo zjištěno, že v příloze je uveden seznam dokladů, které chyběly a reakce, že inventarizace nebyla nikoliv vinou daňové kanceláře provedena a v této věci se již nebudou více angažovat (emailová komunikace a inventarizace účtů za rok 2016).

12. Žalobce učinil nesporným, že součástí předávacího protokolu ze dne [datum] byly předány i účetní doklady a to konkrétně dva výpisy z účtů z [datum] a [datum] zachycující úhradu plateb ve výši 431 454 Kč a 400 000 Kč. Výpis z běžného účtu ze dne [datum] a ze dne [datum] obsahuje poznámku„ záloha úroků za rok 2015“ (výpis z běžného účtu ze dne [datum] [jméno] bank). Zástupce žalovaného dne [datum] vyzval žalobce k vrácení půjčky celkem 8 000 000 Kč a také úroků z prodlení, které od data [datum] do [datum] činí 142 915,07 Kč, a to do 10 dnů, jinak bude soudně vymáhána.

13. Z listiny nadepsané Dohoda o odkladu splatnosti a uznání dluhu bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný se dne [datum] dohodli na odkladu původně sjednané doby splatnosti z předmětných smluv o půjčkách z [datum] tak, že žalobce se zavazuje svůj dluh včetně k němu náležejícího příslušenství ve smlouvách o půjčce sjednaného úroku, který z dluhu vzejde od období jeho počátku až do dne jeho úhrady, zaplatit ve splátkách 4 000 000 Kč dne [datum] a 4 000 000 Kč dne [datum], smluvní úrok 6 % p. a., tato dohoda je uzavírána jako utvrzení dluhu v dohodě specifikovaném dle § 2053 a násl. občanského zákoníku, podepsán jednatel [celé jméno žalovaného] a jednatel [příjmení] [příjmení], věřitel [jméno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného].

14. Z prohlášení [jméno] [jméno] [příjmení] jednatelky společnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] nedohledala žádný email, který by byl zaslán z emailové adresy [email] na emailovou adresu [email]. Tvrzené emaily obsahující účetní operace zřejmě nebyly zaslány. Současně prohlásila, že se jí nepodařilo dohledat [ulice] knihu a Účetní deník, které společnost přebírala od daňové kanceláře [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o., neboť se nejednalo o účetní doklady, ale pouze o výstupy, které byly společnosti předány a jež byly částečně použity při rekonstrukci účetnictví, na základě které vznikla nová [ulice] kniha nový Účetní deník, přičemž tyto doklady již neodpovídají stavu listin předaných daňovou kanceláří [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o. Tyto listiny se staly nepotřebnými, byly založeny do archívu, ve kterém se již dnešní den nepodařilo dohledat.

15. Z připojeného spisu Okresního soudu ve [obec] původně vedeného jako sp. zn. 46 C 114/2017, následně spojeného se spisem sp. zn. 39 C 158/2016 bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] se domáhá žalobou proti [právnická osoba] o zaplacení 8 000 000 Kč s příslušenstvím z předmětných smluv o půjčkách včetně 6 % p. a. ode dne splatnosti jednotlivých půjček do [datum]. Z plné moci udělené žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla udělena dne [datum] v jako generální plná moc ve všech právních věcech žalovaného. Ve věci byl vydán dne [datum] platební rozkaz, vůči němuž byl dne [datum] podán odpor, který byl následně dne [datum] odůvodněn. V odůvodnění žalovaný neuznává nárok žalobce v celém rozsahu a vznáší z opatrnosti námitku neplatnosti smluv o půjčce uzavíraný mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, kdy žalovaný byl zastoupen pouze jedním jednatelem konkrétně [jméno] [příjmení]. Žalovaný je dále přesvědčen, že uzavření předmětných smluv nebylo v rozporu s tvrzením žalovaného řádně schváleno valnou hromadou žalovaného. Současně jednatel [jméno] [příjmení] si není vědom toho, že by v pozici společníka, kdy disponoval obchodím podílem ve výši 59,95 % základního kapitálu byl účasten valné hromady s podobným obsahem a dokonce, že by z jeho strany došlo ke schválení rozhodnutí. Toto přesvědčení je podpořeno výpisem z obchodního účtu, který prokazuje uskutečněné transakce dne [datum], kdy se měla předmětná valná konat, tedy se nacházel v Itálii a nemohl se účastnit valné hromady. Stejně tak další společník [jméno] [příjmení] je přesvědčen, že na takové valné hromadě nebyl. Žalovaný má i v případě, že se valná hromada konala pochybnost o platnosti uděleného souhlasu, který neodpovídá § 55 zákona o korporacích a jedná se o nicotné právní jednání. Formulace, že mimořádná valná hromada uděluje souhlas s přijetím půjčky od pana [celé jméno žalovaného] ve výši částky nutné k zajištění provozu společnosti s tím, že půjčka může být poskytnuta od roku 2010 do roku 2030, neodpovídá požadavkům citovaného ustanovení, které stanoví, že součástí informace člena orgánu obchodní korporace nejvyššímu orgánu této společnosti v případě, že s ní člen jejího orgánu hodlá uzavřít smlouvu, musí být rovněž podmínky, za jakých má být tato smlouva uzavřena. Z úředního záznamu ze dne [datum] vyplývá, že zástupkyně žalobce [příjmení] [jméno] [příjmení] nahlédla do spisu a vlastním fotoaparátem pořídila kopie ze spisu včetně odůvodnění odporu. Pokynem předsedy senátu bylo pak odůvodnění odporu zasláno dne [datum] do datové schránky zástupkyně žalovaného, kde byl doručen [datum].

16. Soud nemohl provést svědecký výslech [jméno] [příjmení] jako daňového poradce, neboť žalobkyně ho ani jeho zaměstnance nezbavila povinnosti mlčenlivosti, stejně jako v řízení sp. zn. 38 C 336/2019, bez čehož není daňový poradce oprávněn vypovídat.

17. Z dalších listinných důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné okolnosti pro skutkové a právní závěry v této věci.

18. Soud shledal nadbytečným provádění výslechu společníků [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [jméno] [příjmení] a jednatelky [jméno] [jméno] [příjmení], poněvadž z dosud provedených důkazů bylo možno dospět ke skutkovým a právním závěrům a provedení těchto výslechů se jeví neekonomické a nadbytečné. Výslech svědkyní [příjmení] [příjmení], účetní, která přebírala účetnictví po [jméno] [příjmení] nebyl proveden, jelikož žalobce učinil nesporným, že součástí předávacího protokolu ze dne [datum] byly i výpisy z účtů ze dne [datum] a ze dne [datum].

19. Soud při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu posoudil věc v souladu s § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník podle úpravy tohoto občanského zákoníku (dále o. z.) a zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále z. o. k.).

20. Mezi žalobcem a žalovaným byly písemně uzavřeny smlouvy o zápůjčce podle § 2390 o. z. převodem sjednaných částek na účet žalovaného. Jednalo se o účelové peněžité zápůjčky, za jejichž poskytnutí byly sjednány úroky dle § 2392 odst. 1 o. z.

21. Podle § 54 odst. 1 z. o. k. dozví-li se člen voleného orgánu obchodní korporace, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob členovi orgánu obchodní korporace blízkých nebo osob jim ovlivněných nebo ovládajících.

22. Podle § 55 odst. 1 z. o. k. hodlá-li člen orgánu obchodní korporace uzavřít s touto korporací smlouvu, informuje o tom bez zbytečného odkladu orgán, jehož je členem, a kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán. Zároveň uvede, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. To platí obdobně pro smlouvy mezi obchodní korporací a osobou členovi jejího orgánu blízkou nebo osobami jím ovlivněnými nebo ovládanými.

23. Podle § 586 o. z. je-li neplatnost právního jednání stanovena na ochranu zájmu určité osoby, může vznést námitku neplatnosti jen tato osoba. Nenamítne-li oprávněná osoba neplatnost právního jednání, považuje se právní jednání za platné.

24. Soud při právním hodnocení zjištěného skutkového stavu dospěl k závěru, že mimořádná valná hromada žalobce, která se měla konat dne [datum], nemohla být usnášeníschopná, neboť společník s podílem ve společnosti 59,5 % [jméno] [příjmení] nebyl na mimořádné valné hromadě přítomen. V té době prokazatelně pobýval v [anonymizováno] v Itálii, což soud má za nesporné z důkazů předložených o jeho osobní přítomnosti jednak v bance, kde konal výběr 3 000 €, tak ze svědeckých prohlášení a výkazu evidence docházky u svého zaměstnavatele. Nad rámec pak soud dodává, že usnesení přijaté mimořádnou valnou hromadou pod bodem 4 lze považovat za neurčité a nejasné, že nemůže splňovat náležitosti § 196 a odst. 1 zákona č. 513/1990 Sb., obchodní zákoník, ani požadavky § 54 odst. 1 a 55 odst. 1 z. o. k . I pokud by se mimořádná valná hromada skutečně konala a přijala usnesení v zápisu deklarované, nedošlo v jejím průběhu ke schválení žádné konkrétní smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalobcem a žalovaným, ani nebyly schváleny žádné podstatné náležitosti takového budoucího právního jednání, což je především výše přenechané peněžní částky, úrok za to zaplacený, splatnost půjčky. Nedošlo tak ke schválení žádného konkrétního právního jednání, které by mohlo zakládat důvodnost předmětných půjček poskytnutých v roce 2016 mezi žalovaným jako věřitelem a žalobcem jako dlužníkem. Jestliže statutární orgán nesplní svoji informační povinnost podle § 54 a násl. z. o. k ., dopadá na něho úprava konfliktu zájmů dle § 437 o. z. a korporaci nemůže zastoupit. Pokud tak přesto učinil, může se společnost, v daném případě žalobce, dovolat relativní neplatnosti v obecné promlčecí lhůtě tří let dle § 619 a násl. o. z. Jelikož člen statutárního orgánu není smluvním zástupcem, neuplatní se na něj výjimka ze zákazu zastoupení pro případ, že zastoupený o rozporu ví, či vědět musí (§ 437 odst. 1 z. o. k .). S účinností od [datum] jsou členové statutární orgánu právnické osoby jejími zástupci (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 30. 9. 2015, sp. zn. 29 Cdo 880/2015). Jsou-li zájmy člena statutárního orgánu právnické osoby v rozporu se zájmy této právnické osoby, nemůže ji při právních jednáních dotčený konfliktem zájmů zastupovat (§ 437 odst. 1 o. z.).

25. Právní úkon, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti, se považuje za platný (se všemi důsledky z toho na právní vztah vyplývajícími), dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Jestliže se oprávněná osoba dovolala tzv. relativní neplatnosti důvodně, je právní úkon neplatný od svého počátku (ex tunc). To platí i tam, kde na základě tohoto právního úkonu (smlouvy) vzniklo vkladem do katastru nemovitostí věcné právo. K dovolání se relativní neplatnosti zákon nestaví žádnou formu, proto tak lze učinit žalobou nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu (nároku) v řízení před soudem; postačuje, aby oprávněná osoba uplatnila tzv. relativní neplatnost právního úkonu i mimosoudně. V obou případech účinky tzv. relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění (námitka) došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popř. namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem - všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich. Otázku tzv. relativní neplatnosti lze v občanském soudním řízení řešit jako otázku předběžnou (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 20. 1. 2009, sp. zn. 30 Cdo 2940/2007).

26. Žalobce se mohl dovolat z uvedených důvodů relativní neplatnosti uzavření čtyř předmětných smluv o půjčce mezi žalovaným a žalobcem v roce 2016, což učinil ve svém odůvodnění odporu proti platebnímu rozkazu podaného dne 6. 6. 2017 tehdejší věci sp. zn. 46 C 114/2017. Relativně právní jednání vyvolá zamýšlené právní následky, pokud oprávněný účastník neplatnost nenamítne, uplatní-li však právního jednání relativní neplatnost, účinky takové námitky nastávají v okamžiku, kdy dojde druhému účastníku. Námitka relativní neplatnosti je sice jednostranné právní jednání, ale aby mohla vyvolat právní následky, musí splňovat pojmové znaky právního jednání i zákonné náležitosti a musí být jako adresované právní jednání doručena do sféry druhé strany.

27. Dovolání se relativní neplatnosti je právním úkonem, který musí vyjadřovat skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak o vadu právního úkonu, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila. Skutečnost, že účastník uplatňuje relativní neplatnost, vyplývá již z toho, že z jeho žalobního tvrzení se podává, že pro vadu právního úkonu, která má podle zákona za následek relativní neplatnost, nechce být účinky tohoto úkonu vázán. Žalobní tvrzení lze vzhledem k jejich obsahu považovat za dovolání se relativní neplatnosti kupní smlouvy, byť žalobce označil žalobu jako„ návrh na odstoupení od kupní smlouvy“ (rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 722/2003).

28. Soud má za to, že námitka relativní neplatnosti vznesená žalobcem v rámci soudního řízení všechny požadavky pro svoji platnost splňuje. Po obsahové stránce je zde explicitně vyjádřeno, že je vznesena námitka relativní neplatnosti, není rozhodující, zda činěno„ z opatrnosti“, neboť takové podmínku občanský soudní řád nezná. Pokud jde o označené vady právního jednání, které neplatnost způsobily, má soud za to, že tyto se shodují s námitkami uváděnými v tomto řízení. Žalobce především v podaném odporu dne [datum] tvrdí, že valná hromada dne [datum] se nekonala, resp. [jméno] [příjmení] takové valné hromadě nebyl přítomen, stejně jako jeho společník [jméno] [příjmení], tudíž taková valná hromada nemohla být usnášeníschopná. Žalobce jako druhý důvod relativní neplatnosti shodně uvádí, že i kdyby se tak stalo, a usnesení mělo být schváleno, lze ho považovat za nicotné právní jednání, které neodpovídá požadavkům § 55 z. o. k., jelikož není zřejmé, za jakých podmínek má být tato smlouva o půjčce uzavřena, neboť absentují podstatné náležitosti jako je výše půjčky, chybí informace o splatnosti a výše úrokové míry. Třetím důvodem, pro které je vznášena námitka relativní neplatnosti je, že při uzavírání smluv o půjčce byl zastoupen žalobce pouze jedním jednatelem [jméno] [příjmení], ačkoliv dle obchodního rejstříku k uzavření předmětných smluv došlo, kdy způsob jednání za společnost navenek je oprávněn učinit jeden jednatel samostatně, jde-li o obchodní případ, ve kterém cena předmětu plnění nepřesahuje 10 000 Kč, v ostatních případech jednají a podepisují vždy nejméně dva jednatelé společnosti. Relativní námitku co do označení vad právního jednání lze považovat za určitou a srozumitelnou (rozhodnutí NS sp. zn. 32 Odo 722/2003). 29. [příjmení] vznesení námitky relativní neplatnosti není předepsána, lze ji učinit neformálně mimosoudně, ale i v rámci soudního jednání coby obranu. Tak se tomu stalo i v tomto případě, kdy námitka relativní neplatnosti byla vznesena v odporu proti platebnímu rozkazu. Soud odkazuje v tomto případě na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu, jež přímo připouští vznesení relativní námitky proti uplatněnému právu v řízení před soudem (rozsudek NS sp. zn. 30 Cdo 2940/2007). Druhý účastník tohoto právního úkonu, tedy předmětných smluv o půjčce byl žalovaný zastoupený v řízení svým právním zástupcem, kterému byla udělena generální plná moc. Právní zástupkyně žalovaného nahlédnutím do spisu pořídila dne [datum] kopii této listiny obsahující námitku relativní neplatnosti, čímž se listina dostala do dispozice žalovaného, a opakovaně se tak stalo [datum], kdy byla doručena datovou schránkou. Soud má tedy za to, že námitka relativní neplatnosti se dostala do dispozice žalovaného k [datum] a je možno konstatovat, že žalobce se dovolal relativní neplatnosti. Znamená to tedy závěr, že předmětné smlouvy o půjčce, které byly platnými právními úkony a vyvolávaly zamýšlené následky, se dovoláním relativní neplatnosti ex tunc staly neplatnými právními úkony.

30. Uplatněním námitky relativní neplatnosti tak žalobce vyjádřil nebýt vázán smlouvou o půjčce co do zápůjčky i co do příslušenství. Vzhledem k tomu, že již bylo z těchto předmětných smluv o půjčkách plněno v rozsahu jistiny i příslušenství, a neplatnost byla namítnuta až poté, co bylo plněno, jedná se o plnění, pro které existoval právní důvod, avšak tento důvod vnesením námitky relativní neplatnosti odpadl. V souladu s § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodné obohacení nevzniká samotným poskytnutým plněním, ale až okamžikem, kdy byla námitka relativní neplatnosti uplatněna, neboť do té doby byl právní úkon platný a vyvolal zamýšlené následky. Znamená to tedy, že pokud by nevznesl žalobce námitku relativní neplatnosti řádně a včas, nebylo by možno pohlížet na plnění úroků ze smlouvy o půjčce jako bezdůvodné obohacení. Námitka žalovaného, že žalobce se mohl domáhat vrácení plnění jako bezdůvodného obohacení již dnem následujícím po její poskytnutí, případně dnem ustanovení nového jednatele [jméno] [příjmení] do funkce, popřípadě předáním účetnictví, nemůže být důvodná. Jak již bylo uvedeno, plnění z předmětných smluv o půjčce bylo jednáním platným se všemi důsledky z toho plynoucími do doby vznesení relativní námitky neplatnosti. Soud proto trvá na právním závěru, že lhůta pro podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu placených úroků ze zápůjčky započala běžet [datum] a marně by uplynula v tříleté promlčecí lhůtě [datum]. Žalobce podal žalobu na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 831 454 Kč u Okresního soudu ve [obec] dne [datum], tedy v zákonné tříleté promlčecí lhůtě včas. To koresponduje se zněním § 619 odst. 1 a 2 o. z., neboť o vzniku nároku na vydání bezdůvodného obohacení se ochuzená osoba mohla poprvé dozvědět okamžikem, kdy bezdůvodné obohacení vzniklo a od toho okamžiku by měla začít běžet subjektivní promlčecí lhůta.

31. Soud poukazuje na odůvodnění rozsudku NS ze dne 20. 1. 2019, sp. zn. 30 Cdo 2940/2007 v poznámce, kde se podává, že právní úkon, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti se považuje za platný se všemi jeho důsledky, z toho na právní vztahy vyplývajícími, dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Avšak ve skutečnosti se takový právní úkon nepovažuje za platný, on platný je a vyvolá zamýšlené následky, pokud ovšem nebude uplatněna námitka relativní neplatnosti, tedy pokud se jí dotčená osoba nedovolá.

32. Pro úplnost soud dodává, že odkaz žalovaného na rozsudky Nejvyššího soudu např. ze dne 7. 8. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1765/2018, ze dne 26. 2. 2004, sp. zn. 30 Cdo 437/2003, jsou v souladu s právními závěry soudu, neboť soud má za to, že žalobce na neplatnost v soudním řízení pouze neupozornil, ale této námitky se řádně dovolal. Nejvyšší soud v rozhodnutí vysvětlil, že skutečnost, že účastník uplatňuje relativní neplatnost, může vyplývat již z toho, že z jeho žalobního tvrzení se podává, že pro vadu právního úkonu, která má podle zákona za následek relativní neplatnost, nechce být účinky tohoto úkonu vázán; vzhledem k tomu, že soud není vázán tím, jak žalobce uplatněné skutečnosti právně posuzuje, je nerozhodné, zda žalobce kvalifikuje uplatněnou neplatnost právního úkonu jako absolutní nebo jako relativní. Dovolání se relativní neplatnosti je právním úkonem. Projev vůle, kterým se účastník relativní neplatnosti dovolává, musí vyjadřovat jak skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak i vadu právního úkonu, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila. Nepostačí, pokud účastník na tuto neplatnost v soudním řízení pouze upozorní; to ještě neznamená, že se relativní neplatnosti dovolává (též rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 7. 1999, sp. zn. 24 Cdo 192/98).

33. Soud proto uzavřel, že žaloba byla podána včas a námitka promlčení vznesená ze strany žalovaného je nedůvodná. Soud zavázal žalovaného k vydání bezdůvodného obohacení v rozsahu částky 831 454 Kč, která byla dle shodných tvrzení připsána na účet žalovaného dne [datum] a [datum] jako plnění úroků ze smlouvy o půjčce uzavřené mezi žalovaným jako věřitelem a žalobcem jako dlužníkem, neboť tyto smlouvy lze považovat za neplatný právní úkon dovoláním se relativní neplatnosti žalobce v rozsahu plnění jistiny i příslušenství.

1. Žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 831 454 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. První den prodlení [datum] odpovídá shodnému tvrzení žalobce a žalovaného o přijetí výzvy žalobce ze dne [datum]. Žalovaný byl zavázán k úhradě dlužné částky včetně příslušenství v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

34. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalobci nárok na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly uplatněním svého práva u soudu. Náklady řízení spočívají v úhradě soudního poplatku ve výši 41 573 Kč a nákladech právního zastoupení ve výši odměny za úkon 11 660 Kč dle § 7 bod 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Soud shledal účelnými úkony zástupce žalobce převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, porada s klientem [datum], účast při jednání dne [datum], dne [datum] a dne [datum], tedy 6 úkonů po 11 660 Kč, náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu ve výši 6 x 300 Kč, cestovné k soudnímu jednání [obec] – [obec] a zpět v délce 180 Km osobním vozidlem při průměrné spotřebě 7 litrů [číslo] kilometrů a ceně pohonných hmot 27,20 Kč dle vyhl. č. 589/2020 Sb. k soudnímu jednání dne [datum] a [datum] ve výši 1 135 Kč a k soudnímu jednání dne [datum] při ceně pohonných hmot dle vyhlášky [číslo] ve výši 1 300 Kč, dále náhradu za promeškaný čas za cestu k soudu v délce trvání 3 hodiny 6 minut tam a zpět, tedy dle § 14 odst. 1 a advokátního tarifu 7 x 100 Kč a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21 % DPH ve výši 15 966 Kč Náklady právního zastoupení tak činí 91 996 Kč a soudní poplatek 41 573 Kč, celkem 133 569 Kč.

35. Soud neshledal účelnými uplatněné úkony zástupce žalobce za poradu s klientem [datum], když se procesní situace od podání návrhu nikterak nezměnila, a stejně tak vyjádření žalobce ze dne [datum], [datum] a [datum] jako právní hodnocení resp. replika k vyjádření žalovaného, která nebyla soudem požadována, a proto ji nelze účtovat jako nezbytný úkon, když tato vyjádření mohla být přednesena v rámci navazujících soudních jednání.

36. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 133 569 Kč k rukám zástupce žalobce dle § 149 odst. 1 o. s. ř. v zákonné lhůtě 3 dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

Poučení