28 C 88/2020 - 380

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl soudkyní JUDr. Evou Bučkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 831 454 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 831 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 831 454 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 234 449 Kč k rukám zástupce žalovaného do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 20. 5. 2020 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán zaplatit jí částku 831 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení.

2. Ve svých žalobních tvrzeních uvedla, že žalobkyně v zastoupení tehdejším jednatelem žalovaným a [jméno] [příjmení] uzavřeli se žalovaným celkem čtyři smlouvy o půjčce dne [datum], dne [datum], dne 2. 2. 2015 a dne 2. 3. 2015, v nichž se žalovaný coby věřitel se zavázal poskytnout na každou z půjček žalobci částku 2 000 000 Kč a žalobkyně se je zavázala vrátit do 31. 12. 2016 spolu se smluvním úrokem 6 % p. a. Žalovaný půjčku v celkové výši 8 000 000 postoupil dne 12. 2. 2018 na [anonymizováno] [jméno] [jméno], který tuto částku vůči žalobkyni vymáhal prostřednictvím soudního řízení vedeného pod sp. zn. 39 C 158/2016 z titulu bezdůvodného obohacení. Žalobkyně na základě předmětných smluv o půjčkách uhradila žalovanému smluvní úrok v celkové výši 831 454 Kč, a to dne 24. 1. 2016 ve výši 431 454 Kč a dne 25. 11. 2016 ve výši 400 000 Kč.

3. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, jelikož žalobkyně nevznesla řádně a včas námitku relativní neplatnosti předmětných smluv o půjčce. Žalobce navíc považuje návrh žalobce za promlčený, neboť jednatel žalobkyně [jméno] [příjmení] měl o platbách uskutečněných dne 24. 11. 2016 a 25. 11. 2016 vědět z titulu výkonu funkce jednatele, nadto dne 23. 3. 2017 přebíral od [příjmení] [anonymizováno] [právnická osoba] účetnictví i výpisy z bankovních účtů s platbami uvedených ve prospěch žalovaného u nichž je dovětek„ záloha úroku na rok 2015“ 4. Rozsudkem Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-210 bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 831 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z této částky od 20. 5. 2020 do zaplacení a nahradit mu náklady řízení. Rozsudkem Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, č. j. 60 Co 74/2022-248 byl rozsudek soudu I. stupně ve spojení s usnesením Okresního soudu ve Zlíně ze dne 28. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-2015 potvrzen a žalovanému uloženo uhradit náklady odvolacího řízení. Oba soudy ve svém odůvodnění dospěly k závěru, že plnění poskytnuté na základě relativně neplatného právního jednání představuje po účinně vznesené námitce relativní neplatnosti bezdůvodného obohacení jako plnění bez právního důvodu, který odpadl ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále o. z.). Ke vzniku bezdůvodného obohacení dochází okamžikem účinného vznesení námitky neplatnosti. Pokud byla poskytnuta žalobcem žalovanému platba částky 843 000 Kč, která představuje platbu úroku ze čtyř předmětných uzavřených smluv o půjčce, tak toto plnění na úroky představuje plnění poskytnuté na základě právního důvodu, který odpadl, jde o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat žalobci. Oba soudy shledaly nedůvodně vznesenou námitku promlčení ze strany žalovaného. Jestliže bylo plněno na základě povinnosti uložené pravomocným rozsudkem soudu, které neodpovídá hmotněprávním poměrům, plnil žalovaný na neexistující dluh, vzniká žalobci bezdůvodné obohacení okamžikem, kdy bylo rozhodnutí, na jehož základě bylo plněno, pravomocně zrušeno (rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 23. 4. 2014, sp. zn. 31 Cdo 3309/2011).

5. K řádně a včas podanému dovolání žalovaného byl rozsudkem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 15. 2. 2023, č. j. 27 Cdo 2863/2022-291 rozsudek Krajského soudu v Brně, pobočky ve Zlíně ze dne 7. 6. 2022, č. j. 60 Co 74/2022-248, jakož i rozsudek Okresního soudu ve Zlíně ze dne 19. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-210 ve znění usnesení téhož soudu ze dne 28. 1. 2022, č. j. 28 C 88/2020-215 zrušen, a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení. Dovolací soud shledal dovolací námitku nepřípustnou co do otázky, zda je porušením notifikační povinnosti dle § 55 zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (dále z. o. k.) s následkem možnosti uplatnit námitku relativní neplatnosti o půjčce, pokud by uzavření těchto smluv o půjčce nebylo řádně projednáno valnou hromadou, avšak přesto by o tomto právním jednání byli všichni společníci prokazatelně informováni a žádný proti němu ničeho nenamítl. Dovolací soud dospěl k závěru, že rozhodnutí je v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu. V poměrech projednávané věci se ze skutkových zjištění soudu podává, že dovolatel uzavřel se žalobkyní v roce 2015 smlouvy o zápůjčkách, a že mimořádná valná hromada žalobkyně již dne 2. 8. 2010 nebyla usnášení schopná z důvodu neúčasti většinového společníka [jméno] [příjmení], valná hromada tudíž nemohla dát platně souhlas k uzavření smluv o zápůjčkách podle § 196a odst. 1 obch. zák. účinného v rozhodné době. I kdyby všichni společníci byli o těchto smlouvách prokazatelně informováni, jak argumentuje dovolatel, bylo by zapotřebí při dovozování stanoviska [jméno] [příjmení] vyjít z tehdejší právní úpravy obsažené v § 196a odst. 1 obch. zák. Ta totiž na rozdíl od současné právní úpravy striktně vyžadovala aktivitu společníků projevenou formou předchozího souhlasu valné hromady. Jednal-li dovolatel v nedovoleném střetu zájmů, není žalobkyně smlouvami o zápůjčkách vázána.

6. Dovolací soud shledal přípustnou námitku dovolání týkající se otázky, od jakého okamžiku běží promlčecí lhůta k vydání bezdůvodného obohacení. Dovolací soud v odůvodnění podává, že poskytla-li žalobkyně dovolateli peněžní prostředky jako smluvní úroky na základě smluv o zápůjčkách, kterými nebyla vázána, získal dovolatel majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). Pro stanovení počátku běhu subjektivní promlčecí lhůty (§ 621 o. z.) je rozhodující okamžik, kdy se ochuzený dozví, respektive měl a mohl dozvědět (srovnej § 619 odst. 2 o. z. in fine a přiměřeně R 91/2020) o tom, že došlo na jeho úkor k získání bezdůvodného obohacení a osobě povinné k jeho vydání. Vycházel-li odvolací soud při posouzení důvodnosti vznesené námitky promlčení práva na vydání bezdůvodného obohacení z toho, že počátek běhu subjektivní promlčecí lhůty se váže na vědomost, že žalobkyně o tom, že její námitka relativní neplatnosti, se dostala do sféry dovolatele a vyvolala s ní požadované účinky, aniž zabývala tím, kdy se žalobkyně dozvěděla, nebo se měla a mohla dozvědět, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání, je jeho právní posouzení věci nesprávné. Důvody, pro které nemohlo obstát rozhodnutí odvolacího soudu, dopadají i na rozhodnutí soudu I. stupně. Nejvyšší soud proto zrušil i je, a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení.

7. Soud I. stupně v dalším řízení vycházel ze závěru dovolacího soudu, že poskytla-li žalobkyně žalovanému peněžní prostředky jako smluvní úroky na základě smluv o zápůjčkách, kterými nebyla vázána, získal žalovaný majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, čímž se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil (§ 2991 o. z.). V dalším řízení se proto zabýval otázkou počátkem běhu subjektivní promlčecí lhůty u vznesené námitky promlčení žalovanou, tedy kdy se žalobkyně dozvěděla nebo se měla a mohla dozvědět, že k bezdůvodnému obohacení došlo a o osobě povinné k jeho vydání.

8. Soud vycházel na základě dokazování z učiněných skutkových závěrů: Dne 24. 11. 2016 byla žalobkyní provedena platba ve prospěch účtu žalovaného ve výši 431 454 Kč a dne 25. 11. 2016 platba ve výši 400 000 Kč, obě transakce žalobkyně byly učiněny s poznámkou„ záloha úroku za rok 2015“ (výpis z běžného účtu [jméno] [příjmení] [příjmení] ze dne [datum]). Dne [datum] se jednatelem žalobkyně stal [jméno] [příjmení] a dne [datum] [jméno] [jméno] [příjmení]. Žalovaný byl zapsán v obchodním rejstříku, jako jednatel žalobkyně dne [datum] a vymazán dne [datum], jako společník byl zapsán dne [datum] a vymazán dne [datum] (úplný výpis obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v Brně pro [právnická osoba] [anonymizováno]). Dne 22. 3. 2017 vyzval žalovaný žalobkyni písemně k vrácení poskytnuté půjčky v celkové výši 8 000 000 Kč na základě smlouv o půjčce uzavřených dne [datum], [datum], [datum], [datum] a úroku z prodlení v zákonné výši z částky 8 000 000 Kč od [datum] do [datum] ve výši 132 915,07 Kč, to vše do 10 dnů od doručení výzvy (výzva k zaplacení dluhu před podáním žaloby ze dne [datum] podepsaná za žalovaného [příjmení] [jméno] [příjmení], advokátkou). Dne [datum] byl Předávacím protokolem [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o., předáno potvrzení o zdanitelných příjmech za rok 2016 všech zaměstnanců, neboť ke dni [datum] byla ukončena spolupráce (Předávací protokol ze dne [datum]). Tento protokol byl převzat jednatelem [jméno] [příjmení] a součástí Předávacího protokolu byly účetní doklady [právnická osoba] s. r. o. předané [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jednateli [jméno] [příjmení] (Předávací protokol, Účetní doklady [právnická osoba] [anonymizováno]). Z emailové komunikace [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky žalobkyně, bylo zjištěno, že v příloze zasílá seznam dokladů, které mezi předanými doklady daňovou kanceláří [jméno] [příjmení], daňová kancelář x [právnická osoba] chyběly (email z [datum]). [anonymizováno] [jméno] [příjmení] v emailové odpovědi reaguje, že rok 2016 nebyl vinou žalobkyně dokončen, inventarizace nebyly provedeny, za účetní inventuru nebylo společnosti nic účtováno, není povinnost řešit žádnou rozvahu a výkaz zisku a ztrát, případné inventarizace za rok 2016. Všechny položky na sebe navazují, nemají žádné rozdíly mezi stavy konečnými a počátečními v obou obdobích. Účetnictví předávají vždy v zákonné požadované sestavě. a navíc před půl rokem italským auditorům posílali stovky sestav, které překládali i do angličtiny, proto tento e-mail považují v rozporu s podnikatelskými mravy a obvyklými zvyklostmi a nebudou se žádným způsobem v této věci více angažovat (emailová odpověď ze dne 13. 4. 2017). Na valné hromadě [právnická osoba] s. r. o. konané dne 4. 5. 2017 se pod bodem III. řešilo pověření jednatelů k rekonstrukci účetnictví za rok 2016 a bylo konstatováno, že [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o., nepředala společnosti kompletní účetnictví, proto je nutné zajistit rekonstrukci účetnictví za rok 2016, aby mohla být řádně sestavena účetní závěrka a tato založená do sbírky a posléze schválena valnou hromadou společnosti (Zápis z valné hromady [právnická osoba] [anonymizováno] ze dne 4. 5. 2017). Žalobkyně učinila nesporným, že součástí Předávacího protokolu ze dne [datum] byly i účetní doklady, a to konkrétně výpisy z účtů ze dne [datum] a [datum], na nichž je zachycena úhrada částek uplatněných touto žalobou (shodná tvrzení učiněná při jednání dne 9. 11. 2021). Na valné hromadě [právnická osoba] [anonymizováno] konané dne [datum] bylo pod bodem III. projednáno schválení účetní závěrky společnosti za rok 2016. V Zápisu v bodě III. se uvádí, že účetnictví společnosti bylo vedeno [právnická osoba], [anonymizována tři slova], avšak nebylo dopracováno a musela být provedena jeho rekonstrukce s tím, že s ohledem na situaci ve společnosti muselo být vycházeno z podkladů předaných bývalým jednatelem, valná hromada schválila smlouvu o výkonu funkce jednatele [jméno] [příjmení] (Zápis valné hromady ze dne 14. 9. 2017).

9. Z listiny nadepsané Dohoda o odkladu splatnosti a uznání dluhu bylo zjištěno, že žalobce a žalovaný se dne 24. 10. 2016 dohodli na odkladu původně sjednané doby splatnosti z předmětných smluv o půjčkách z 31. 12. 2016 tak, že žalobce se zavazuje svůj dluh včetně k němu náležejícího příslušenství ve smlouvách o půjčce sjednaného úroku, který z dluhu vzejde od období jeho počátku až do dne jeho úhrady, zaplatit ve splátkách 4 000 000 Kč dne 31. 12. 2019 a 4 000 000 Kč dne 31. 12. 2020, smluvní úrok 6 % p. a., tato dohoda je uzavírána jako utvrzení dluhu v dohodě specifikovaném dle § 2053 a násl. občanského zákoníku, podepsán jednatel [celé jméno žalovaného] a jednatel [příjmení] [příjmení], věřitel [jméno] [jméno] [příjmení] [celé jméno žalovaného] (Dohoda o odkladu splatnosti a uznání dluhu ze dne 24.10.2016).

10. Z [příjmení] [jméno] [jméno] [příjmení], jednatelky společnosti, ze dne 10. 1. 2020 bylo zjištěno, že v období od 25. 10. 2016 do 31. 12. 2016 nedohledala žádný email, který by byl zaslán z emailové adresy [email] na emailovou adresu [email]. Tvrzené emaily obsahující účetní operace zřejmě nebyly zaslány. Současně prohlásila, že se jí nepodařilo dohledat Hlavní knihu a Účetní deník, které společnost přebírala od daňové kanceláře [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o., neboť se nejednalo o účetní doklady, ale pouze o výstupy, které byly společnosti předány a jež byly částečně použity při rekonstrukci účetnictví, na základě které vznikla nová Hlavní kniha nový Účetní deník, přičemž tyto doklady již neodpovídají stavu listin předaných daňovou kanceláří [jméno] [příjmení], daňová kancelář s. r. o. Tyto listiny se staly nepotřebnými, byly založeny do archívu, ve kterém se již dnešní den nepodařilo dohledat.

11. Z připojeného spisu Okresního soudu ve Zlíně původně vedeného jako sp. zn. 46 C 114/2017, následně spojeného se spisem sp. zn. 39 C 158/2016 bylo zjištěno, že [celé jméno žalovaného] se domáhá žalobou proti [právnická osoba] o zaplacení 8 000 000 Kč s příslušenstvím z předmětných smluv o půjčkách včetně 6 % p. a. ode dne splatnosti jednotlivých půjček do 31. 12. 2016. Z plné moci udělené žalovaným [příjmení] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že byla udělena dne 20. 12. 2016 jako generální plná moc ve všech právních věcech žalovaného. Ve věci byl vydán dne 20. 4. 2017 platební rozkaz, vůči němuž byl dne 9. 5. 2017 podán odpor, který byl následně dne 6. 6. 2017 odůvodněn. V odůvodnění žalovaný neuznává nárok žalobce v celém rozsahu a vznáší z opatrnosti námitku neplatnosti smluv o půjčce uzavíraných mezi žalobcem jako věřitelem a žalovaným jako dlužníkem, neboť žalovaný byl zastoupen pouze jedním jednatelem konkrétně [jméno] [příjmení].

12. Žalobce v řízení označil a doložil důkazy k vyvrácení vznesené námitky promlčení po koncentraci řízení. Soud má za to, že koncentrace řízení se vztahuje na povinnost tvrzení a důkazní ve vztahu k tomu, kdo námitku promlčení tvrdí, tedy vůči žalovanému, nikoliv vůči tomu, kdo námitku promlčení vyvrací, tedy vůči žalobkyni. Soud při tom vycházel ze znění § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále o. s. ř.) a z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2013 sp. zn. 31 Cdo 4641/2010.

13. Poté, co nastaly účinky tzv. koncentrace řízení podle § 118b o. s. ř., účastníci (nejde-li o výjimky stanovené zákonem) nemohou uvádět jen takové rozhodné skutečnosti o věci samé, ohledně nichž mají podle hmotného práva povinnosti tvrzení, a označovat jen takové důkazy, jimiž plní svou důkazní povinnost, účinky tzv. koncentrace řízení nebrání účastníkům popírat správnost tvrzení protistrany o skutečnostech významných pro rozhodnutí o věci samé nebo se vyjadřovat k důkazům označeným druhou stranou sporu (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4.9.2013 sp. zn. 31 Cdo 4641/2010).

14. Z těchto listin doložených žalobkyní byl zjištěn tento skutkový stav: Dispoziční oprávnění pro majitele účtu [jméno] [příjmení] s [jméno] [příjmení] [příjmení] bylo uzavřeno dne [datum] (Dispoziční oprávnění pro majitele účtu). Dne [datum] oznámila [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátka žalovaného, v jeho zastoupení odstoupení z funkcí jednatele českých společností, mezi jinými i [právnická osoba] (oznámení adresované [jméno] [příjmení] dne [datum], jehož součástí je plná moc [anonymizováno] [jméno] [příjmení] a oznámení o odstoupení žalovaného).

15. Rozvaha v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2016 je datována dne 7. 6. 2017, Výkaz ztrát v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2016 je datován dne [datum] (Rozvaha a Výkaz ztrát).

16. Žaloba s návrhem na vydání platebního rozkazu žalovaného v postavení žalobce vůči žalobkyni v postavení žalované ve věci vedené sp. zn. 39 C 158/2006 byla podána dne 22. 12. 2017 na částku 15 000 000 Kč se smluvním úrokem 6 % z částky 5 000 000 Kč od 17. 12. 2010 do 31. 12. 2012 z částky 5 000 000 Kč od 23. 12. 2010 do 31. 12. 2012 a z částky 5 000 000 Kč od 30. 12. 2010 do 31. 12. 2012 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 000 Kč od 1. 1. 2013.

17. Žalobkyně doložila smlouvy o půjčce uzavřené žalovaným jako věřitelem a žalobkyní jako dlužníkem, a to dne [datum] na částku 1 050 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 25. 10. 2010 na částku 2 600 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 10. 11. 2010 na částku 2 000 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 19. 11. 2010 na částku 1 600 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 2. 12. 2010 na částku 800 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 17. 12. 2010 na částku 5 000 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 23. 12. 2010 na částku 5 000 000 Kč s úrokem ve výši 6 %, dne 30. 12. 2010 na částku 5 000 000 Kč se s úrokem ve výši 6 %, dne 6. 11. 2011 na částku 4 500 euro s úrokem ve výši 6 %, dne 22. 6. 2011 na částku 100 000 Kč s 6 % úrokem. Všechny uvedené smlouvy o půjčce byly uzavřeny se závazkem žalobkyně k vrácení do 31. 12. 2012.

18. Totožné smlouvy o půjčce mezi totožnými stranami pak byly uzavřeny dne 30. 12. 2003 na částku 1 300 000 Kč bezúročně se závazkem vrátit do 31. 12. 2005, dne 15. 12. 2009 na částku 1 400 000 Kč bezúročně se závazkem vrátit do 31. 12. 2011, dne 13. 12. 2001 na částku 1 000 000 Kč bezúročně se závazkem vrátit do 31. 12. 2012, dne 21. 2. 2012 na částku 200 000 Kč bezúročně se závazkem do 31. 12. 2012, dne 6. 3. 2012 na částku 175 000 Kč bezúročně do 31. 12. 2012, dne 18. 4. 2012 na částku 122 000 Kč bezúročně do 31. 12. 2012, dne 20. 4. 2012 na částku 10 000 eur bezúročně do 31. 12. 2012, dne 11. 9. 2012 na částku 400 000 Kč bezúročně do 31. 12. 2012, dne 4. 6. 2013 na částku 11 890 euro bezúročně do 31. 12. 2015, dne 4. 6. 2013 na částku 765 000 Kč bezúročně se závazkem do 31. 12. 2015. Všechny uvedené smlouvy byly uzavřeny bezúročně, tedy bez sjednaného smluvního úroku.

19. Z dalších listinných důkazů nebyly zjištěny žádné podstatné okolnosti pro skutkové a právní závěry v této věci.

20. Soud shledal nadbytečným provedení k důkazu svědeckou výpověď [příjmení] [příjmení], neboť ze stávajících důkazů má za dostatečně prokázán počátek běhu promlčecí lhůty a její výpověď by ničeho na tomto závěru nemohla zvrátit.

21. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Podle § 621 o. z. okolnosti pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

23. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

24. Při právním hodnocení učinil soud závěr v souladu se závazným právním názorem Nejvyššího soudu ČR, že se žalobce mohl a měl dozvědět o bezdůvodném obohacení ze dne [datum] a ze dne [datum], neboť [jméno] [příjmení] se stal jednatelem společnosti dne [datum] a od [datum] byl osobou oprávněnou disponovat s bankovním účtem. Pokud by postupoval s péčí řádného hospodáře, jak je mu ukládáno zákonem z titulu jednatele společnosti jako zákonná povinnost, prováděl by kontrolu bankovního účtu a prověřování důvodnosti přijatých, odeslaných zpráv (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 2020, sp. zn. 25 Cdo 1510/2019). Nejpozději ke dni [datum] se stal jediným jednatelem žalobkyně, neboť žalovanému skončila funkce jednatele a [jméno] [příjmení] nic nebránilo zkontrolovat stav účtu a transakcí na něm se nacházejících. [jméno] [příjmení] pak převzal účty ze dne [datum] a [datum], na nichž je zachycena transakce převodu částek 431 454 Kč a částek 400 000 Kč, nejpozději dne [datum] jako součást účetnictví od [jméno] [příjmení], [anonymizována tři slova] Počátek promlčecí doby jako rozhodný okamžik pro posouzení běhu subjektivní promlčecí doby soud shledává den [datum], kdy získal [jméno] [příjmení] dispoziční oprávnění pro majitele účtu [jméno] [příjmení] [příjmení] a měl a mohl se seznámit se všemi transakcemi na tomto účtu provedenými ve prospěch žalovaného. I když žalovaný tvrdí, že poznámka u těchto plateb je neurčitá a nevěděl, k jakým úrokům za rok 2015 se vztahuje, nic nebránilo [jméno] [příjmení] s péčí řádného hospodáře vynaložit obvyklou míru pozornosti, pečlivosti a opatrnosti ke zjištění okolností těchto platebních transakcí, a to zejména za situace, kdy vztahy mezi [jméno] [příjmení] a žalovaným zůstali nevyjasněné ve věci více smluv o půjčkách.

25. Podle § 159 odst. 1 o. z. kdo přijme funkci člena voleného orgánu, zavazuje se, že ji bude vykonávat s nezbytnou loajalitou i s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Má se za to, že jedná nedbale, kdo není této péče řádného hospodáře schopen, ač to musel zjistit při přijetí funkce nebo při jejím výkonu, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky.

26. Podle § 52 odst. 1 z. o. k., při posouzení, zda člen voleného orgánu jedná s péčí řádného hospodáře, se vždy přihlédne k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně-pečlivá osoba, byla-li by v postavení člena obdobného orgánu obchodní korporace.

27. Jestliže jednatel svoji funkci zastává toliko formálně, zpravidla nejedná s péčí řádného hospodáře (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2019, sp. zn. 27 Cdo 844/2018).

28. Aby dostál požadavku péče řádného hospodáře, je jednatel společnosti s ručením omezeným povinen jednat při výkonu své funkce (mimo jiné) s potřebnými znalostmi, a tedy i informovaně, tj. při konkrétním rozhodování využít rozumně dostupné (skutkové i právní) informační zdroje a na jejich základě pečlivě zvážit možné výhody i nevýhody (rozpoznatelná rizika) existujících variant podnikatelského rozhodnutí. Splnění této povinnosti je ovšem nezbytné posuzovat z pohledu ex ante, tj. prizmatem skutečností, které jednateli byly či při vynaložení příslušné péče (při využití dostupných informačních zdrojů) mohly a měly být známy v okamžiku, v němž dotčená podnikatelská rozhodnutí učinil (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 10. 2016, sp. zn. 29 Cdo 5036/2015, R 131/2017).

29. Soud shledává důvodnou obranu žalovaného, že pokud by [jméno] [příjmení] postupoval s péčí řádného hospodáře, což je z titulu funkce jednatele společnosti jeho zákonnou povinností, zcela jistě by pravidelně prováděl kontrolu bankovního účtu a prověření důvodnosti přijatých i odeslaných plateb nejpozději po [datum]. V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalobce nevěděl, na jaké plnění jsou předmětné platby směřovány, v řízení nebyl proveden žádný důkaz, ze kterého by plynulo, že se žalobce snažil provedené předmětné platby prověřovat, že jim nerozumí, že neví, k jakému plnění se vztahují. Žalobkyně v řízení neučinila žádná tvrzení, z jakého důvodu [jméno] [příjmení] nerozporoval předmětné platby bezprostředně po jejich učinění, respektive po získání svého oprávnění dispozice s předmětným účtem, ačkoliv mu nic nebránilo právní důvod, oprávněnost a výši provedených plateb ověřit. Splnění této povinnosti je pak posuzováno z pohledu ex ante v souladu s rozhodnutím Nejvyššího soudu R 131/2017, tedy z pohledu dostupných možností a informací, které [jméno] [příjmení] v té době měl.

30. Soud pro úplnost dodává, že ani důkazy doložené žalobkyní po koncentraci nevyvrací učiněné závěry. Předložené smlouvy o půjčkách měly buď dohodnutou splatnost do 31. 12. 2012, anebo byly sjednány bezúročně, tudíž nemohly způsobit záměnu či nejasnost s ohledem na učiněnou poznámku k platbě, že se jedná o„ zálohu úroku za rok 2015“. Oznámení [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne [datum] o odstoupení žalovaného z funkcí jednatele společností naopak svědčí o možnosti a také povinnosti [jméno] [příjmení] vzhledem k nejasným vztahům ve společnosti učinit s pečlivostí řádného hospodáře kontrolu účtu, zejména pak po doručení žaloby sp. zn. 39 C 158/2006 podané dne 22. 12. 2017. Rovněž doložení Rozvahy v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2016 dne 7. 6. 2017 a Výkazu ztrát v plném rozsahu ke dni 31. 12. 2016 dne 14. 6. 2017 nevyvrací možnost žalobkyně domáhat se svého práva na vydání bezdůvodného obohacení v tříleté promlčecí lhůtě, která v té době běžela.

31. Soud má za to, že námitka promlčení je posouzením právním a její hodnocení důvodnosti může vycházet z tvrzení a důkazů učiněného stranou sporu, která námitku vznáší, pouze do koncentrace řízení. Stejná námitka právní povahy je pak námitka rozporu námitky promlčení s dobrými mravy, stejně jako námitka neúčinnosti promlčení a okolností pro stavení běhu promlčecí lhůty, jež byly žalobkyní uplatněny až v závěrečném návrhu. Soud v řízení připustil důkazy k obraně proti žalovaným tvrzeném počátku běhu promlčecí lhůty předložené žalobkyní po koncentraci, které shledal obranou proti námitce promlčení vznešené žalovanou do koncentrace řízení. Obsahem dalších tří uvedených námitek žalobkyně se pak nezabýval, jelikož byly žalobkyní vzneseny po koncentraci řízení a podstatná tvrzení k nim byla uvedena až v závěrečném návrhu. Pokud by bylo připuštěno uvedení podstatných tvrzení k teěto námitkám, tedy námitce neúčinnosti promlčení, rozporu s dobrými mravy či stavění promlčecí lhůty po koncentraci, a dokonce až v závěrečném návrhu, došlo by k výraznému porušení rovnosti stran, jelikož žalované by bylo upřeno právo se k těmto námitkách vyjádřit a označit případně důkazy k jejich vyvrácení.

32. Soud z uvedených důvodů uzavřel, že žaloba ve věci byla podaná až dne 20. 5. 2020 byla podána opožděně po marném uplynutí tříleté promlčecí lhůty dne 28. 11. 2019. Námitka promlčení byla řádně a včas žalovaným uplatněna a byla shledána důvodnou. Nároku, který byl promlčen, nelze v žalobě vyhovět, aniž by se soud zabýval dalšími námitkami v řízení vznesenými.

33. Soud proto žalobu, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 831 454 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. z částky 831 454 Kč od 20. 5. 2020 do zaplacení, v celém rozsahu zamítl.

34. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. náleží žalovanému nárok na náhradu nákladů řízení, které mu vznikly bráněním svého práva u soudu. Náklady řízení spočívají nákladech právního zastoupení zaa poskytnutí právních služeb ve výši odměny za úkon 11 660 Kč dle § 7 bod 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (dále advokátní tarif). Soud shledal účelnými úkony právní služby zástupce žalovaného před soudem I. stupně převzetí a příprava zastoupení, podání odporu, účast při jednání dne 9. 11. 2021, dne 16. 12. 2021 za dva úkony a dne 11. 1. 2022, tedy 6 úkonů, náhradu hotových výdajů dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu ve výši 6 x 300 Kč, cestovné k soudnímu jednání [obec] [obec] zpět v délce 150 km osobním vozidlem tov. zn. BMW [registrační značka] při průměrné spotřebě 6,9 litrů /100 kilometrů a ceně pohonných hmot 27,20 dle vyhl. č. 589/2020 Sb. k soudnímu jednání dne 9. 11. 2021 ve výši 941 Kč a k soudnímu jednání dne 11. 1. 2022 při ceně pohonných hmot 36,10 Kč dle vyhlášky č. 511/ 2021 ve výši 1 078 Kč, dále náhradu za promeškaný čas za cestu k soudu v délce 3 hodin, tedy dle § 14 odst. 1 a advokátního tarifu 2 x 600 Kč a dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% DPH ve výši 15 745 Kč celkem 90 724 Kč. Soud pro úplnost dodává, že úkon k replika k vyjádření žalobkyně ze dne 5. 11. 2021 2021 nebyla soudem žádána a za závěrečný návrh byl přednesen při jednání dne 11. 1. 2022, tudíž nejde o samostatný úkon, byť byl doložen následně písemně, tedy tyto úkony nebyly přiznány a cestovné k jednání 16. 12. 2021 nebylo žádáno.

35. Za odvolací řízení žalovanému náleží soudní poplatek za odvolání ve výši 41 573 Kč, odměna za úkony právní služby podání odvolání a účast při jednání odvolacího soudu dne 7. 6. 2022 po 11 660 Kč, náhrada hotových výdajů za dva úkony 2 x 300 Kč a 21 % DPH ve výši 5 023 Kč, celkem 70 516 Kč. Soud pro úplnost dodává, že žalovaný nevyúčtoval ve lhůtě 3 dnů jiné náklady řízení, ačkoliv se k tomu v závěrečném návrhu zavázal.

36. Za dovolací řízení náleží žalovanému soudní poplatek za dovolání ve výši 14 000 Kč, náhrada nákladů právního zastoupení za úkon podání dovolání ve výši 11 660 Kč a náhrada hotových výdajů za 300 Kč, 21% DPH ve výši 2 511 Kč, celkem 28 471 Kč. Soud neshledal účelnými uplatněné úkony zástupce žalovaného za repliku k vyjádření žalobkyně k dovolání, jelikož nebyl soudem požadování, a proto ji nelze účtovat jako nezbytný úkon.

37. Za další řízení před soudem I. stupně pak náhrada hotových výdajů za podané vyjádření k výzvě soudu dne 23. 6. 2023, účast u jednání dne 13. 7. 2023 a sepis závěrečného návrhu (namísto účasti ujednání) 3 x 11 660 Kč a náhrada hotových výdajů za 3 úkony po 300 Kč, cestovné osobním vozidlem [značka automobilu] [registrační značka] k soudnímu jednání dne 13. 7. 2023 [obec] – [obec] a zpět v délce 150 km osobním vozidlem při průměrné spotřebě 6,1 litrů /100 kilometrů a ceně pohonných hmot 34,40 Kč dle vyhl. č. 191/2023 Sb. ve výši 1 094 Kč, dle § 137 odst. 3 o. s. ř. 21% DPH ve výši 7 764 Kč, celkem 44 738 Kč.

38. Žalobkyně je povinna nahradit žalovanému náklady řízení v celkové výši 234 449 Kč k rukám zástupce žalovaného dle § 149 odst. 1 o. s. ř. v zákonné lhůtě tří dnů dle § 160 odst. 1 o. s. ř.