28 Co 207/2025 - 554

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Štolbové a soudkyň Mgr. Jaroslavy Homolové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o výživné pro manželku, o odvolání žalobkyně a žalovaného proti rozsudku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]-[Anonymizováno] ze dne [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění v části výroku III. tak, že žalovaný je povinen platit žalobkyni na výživném od [datum] do [datum] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč měsíčně a od [datum] nadále dalších [částka] měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem; a ve výroku II. tak, že dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách po [částka] spolu s běžným výživným, počínaje měsícem lednem 2026, pod ztrátou výhody splátek.

II. Ve výroku I. a ve zbývající části výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu [adresa]-východ

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu [adresa]-východ.

Odůvodnění

1. Okresní soud [adresa]-východ (dále jen „soud prvního stupně“) rozhodl výrokem I. rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka] (dále jen „napadené rozhodnutí“), o povinnosti žalovaného přispívat žalobkyni na výživné manželky částkou [částka] měsíčně splatnou vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje od [datum]. Výrokem II. bylo rozhodnuto, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] ve dvou splátkách po [částka] splatných do tří dnů od právní moci rozsudku ve vztahu k první splátce a do dvou měsíců od právní moci rozsudku ve vztahu ke druhé splátce. Výrokem III. byla zamítnuta žaloba v té části, ve které se žalobkyně domáhala, aby žalovanému byla uložena povinnost přispívat žalobkyni na výživné manželky částkou [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] a částkou [částka] měsíčně za období od [datum] spolu s úroky z prodlení, a to od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení. Výrokem IV. byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka], výrokem V. jí byla uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka]. Výrokem VI. byla žalovanému uložena povinnost zaplatit České republice náhradu nákladů řízení státu ve výši [částka] a soudní poplatek ve výši [částka].

2. Soud prvního stupně vyšel z návrhu žalobkyně, kterým se domáhala uložení povinnosti žalovanému přispívat jí na výživné nerozvedené manželky částkou [částka] měsíčně od [datum] do [datum] a ve výši [částka] měsíčně od [datum], spolu s úrokem z prodlení. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] manželství, z něhož se narodily čtyři nezletilé děti (2014, 2015, 2017 a 2019). V roce 2024 podala žalobkyně žádost o rozvod z důvodu dlouhodobé krize způsobené vysokou pracovní vytížeností žalovaného a nedostatkem času věnovat se rodině. Od září 2023 účastníci realizovali střídavou péči o děti v rámci jedné domácnosti, neboť odstěhování se žalobkyně nebylo vzhledem k jejím platovým poměrům a nákladům na bydlení ve městě možné. Žalobkyně otěhotněla krátce po maturitě, na rodičovské dovolené se čtyřmi dětmi byla do srpna 2022, ke dni podání žaloby pracovala jako asistentka pedagoga v základní škole s čistým měsíčním příjmem okolo [částka], který byl však často snížen až na [částka] měsíčně z důvodu [podezřelý výraz] dětí a čerpání ošetřování člena rodiny. Aktuálně vykonává práci operátora výroby elektrických rozvaděčů v [adresa] s průměrným příjmem okolo [částka] měsíčně. Jiné finanční prostředky žalobkyně byly použity ke splácení hypotéky na dům a také byly investovány do rekonstrukce chalupy, přičemž tyto nemovitosti jsou ve vlastnictví žalovaného. Žalovaný byl ke dni podání žaloby zastupitelem města [adresa]-[Jméno žalovaného B], podnikal prostřednictvím několika firem v různých oborech, vlastnil dva rodinné domy, statek a chalupu. Jeho čistý měsíční příjem se pohyboval kolem [částka] a na výživu všech čtyř nezletilých dětí přispíval žalobkyni [částka] měsíčně, současně hradil náklady na bydlení celé rodiny. Situace se u něj změnila, neboť se stal radním Středočeského kraje, takže se jeho příjem zvýšil. V opatrovnickém řízení vyšlo najevo, že od února 2024 udržuje vztah s jinou ženou. Žalobkyně plánovala, že počínaje červencem 2024 se odstěhuje z rodinného domu žalovaného a její náklady na bydlení budou činit [částka] měsíčně, na jistotu ve výši [částka] si musela půjčit od své rodiny, tuto půjčku splácí částkou [částka] měsíčně. Odstěhovala se do [adresa], bydlí u rodinného přítele, kterému platí nájemné ve výši [částka] měsíčně. Od jejího odchodu žalovaný žalobkyni na její výživu ničeho nepřispívá, přestože žalobkyně rozpad manželství nezapříčinila. Žalobkyně hradí životní pojištění pro sebe i pro všechny čtyři nezletilé děti ve výši [částka] měsíčně, má náklady měsíčně spojené s výživou a péčí o psa ve výši asi [částka], dále hradí náklady na provoz vozidla ve výši asi [částka] měsíčně, pořizuje léky [právnická osoba] a hygienické potřeby ve výši asi [částka] měsíčně. Dále má žalobkyně náklady na odvážení dětí zpět k žalovanému, na pronájem vozidla [jméno FO], a platí dětem obědy ve škole. Taktéž měla zvýšené výdaje na školné spojené se studiem oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika na VOŠ a SŠ [právnická osoba]. ve výši [částka] ročně, nicméně vzhledem k rodinné a finanční situaci studium přerušila. V závěrečném návrhu poukázala na to, že odlišnost hmotné a kulturní úrovně účastníků se neustále prohlubuje, neboť rozdíl v potencialitě příjmů žalovaného a žalobkyně je velký, a to i z důvodu, že se žalobkyně po dobu, kdy se starala o čtyři děti, nemohla seberealizovat a budovat si kariéru jako žalovaný.

3. Soud prvního stupně se zabýval i tvrzeními žalovaného, který uváděl, že v rodině měli účastníci rozdělené role tak, že žalovaný zabezpečoval rodinu zejm. finančně, zatímco žalobkyně se osobně starala o děti, argument nedostatečného času věnovaného rodině proto považuje za účelový. Přibližně od září 2023 začali účastníci pečovat o děti společně, ještě v červenci 2023 byli i s nezletilými dětmi na společné dovolené, přičemž po návratu z této dovolené, v srpnu 2023, se žalobkyně vyjádřila tak, že žalovaného nesnáší až nenávidí, a že s ním dále být nechce. Do té doby přitom manželství účastníků nikdy nevykazovalo žádné znaky konfliktní domácnosti kromě běžných neshod manželů. Současně vyšlo najevo, že žalobkyně navázala známost s jiným mužem, s nímž sdílí domácnost, přestože jí žalovaný opakovaně nabízel pomoc při řešení její bytové situace v rámci lokality, kde rodina doposud společně bydlela. Od září 2024 jsou všichni čtyři nezletilí v jeho péči, žalobkyně na jejich výživu ničeho nepřispívá a většinovou péči o ně ponechala na žalovaném. Po celou dobu žalobkyně používala motorové vozidlo ve vlastnictví obchodní společnosti žalovaného, kdy veškeré náklady na provoz tohoto vozidla hradila společnost, a to včetně servisu, oprav apod. – v roce 2024 šlo asi o [částka]. Náklady za cestování žalobkyně byly ve značné výši, měsíčně projezdila několik desítek tisíc Kč. S vozidlem také v uvedené době dvakrát havarovala, z toho jednou zajistila částečnou opravu, v druhém případě zůstalo vozidlo poškozeno bez ohlášení události pojišťovně. Žalobkyně také dlouhodobě až do dubna 2024 používala pro své potřeby kreditní kartu žalovaného, následně jí žalovaný hradil částku [částka] měsíčně za duben a květen 2024, za červen 2024 pak platbu neuhradil, neboť sám platil veškeré prázdninové pobyty dětí a předtím také školy v přírodě. Žalovaný má příjmy z nájemného, z podnikání a ze závislé činnosti. Dne [datum] byl žalovaný odvolán z funkce starosty města [adresa]-[Jméno žalovaného B], zůstal jako řadový zastupitel města s příjmem [částka] měsíčně, od [datum] pak nastoupil do pracovního poměru k DSO Svazková škola [Jméno žalovaného B] s pracovní dobou osmdesát hodin měsíčně a s příjmem [částka], dále od [datum] z důvodu potřeby zajištění rodiny uzavřel smlouvu na dobu určitou s [právnická osoba]., a to do [datum]. Také má příjem z komise Krajského úřadu Středočeského kraje ve výši [částka] za tři měsíce. Od listopadu 2024 se žalovaný stal radním Středočeského kraje, což je spojeno s vyšší časovou flexibilitou, která mu umožňuje pečovat o děti, s nimiž zůstal sám. Jeho pracovní poměr k DSO Svazková škola [Jméno žalovaného B] skončil ke dni [datum]. Současně žalovaný od listopadu 2024 musí vynakládat asi [částka] měsíčně na cesty do Havlovic a zpět, kam třikrát měsíčně odváží děti na základě předběžného opatření nařízeného opatrovnickým soudem. Žalobkyně naproti tomu na základě svého vlastního rozhodnutí přerušila studium, které jí mohlo zvýšit odbornou kvalifikaci, svévolně opustila školství, v němž pracovala několik let, a začala vykonávat nekvalifikovanou profesi s příjmem na úrovni minimální mzdy. Požadavek žalobkyně na výživné považuje za rozporný s dobrými mravy. Stejně tak odmítá, že by žalobkyně měla odlišnou hmotnou a kulturní úroveň, podle jeho názoru má naopak žalobkyně vysokou osobní spotřebu, mimo jiné nestandardně vysoké náklady na pohonné hmoty. Požadoval zamítnutí žaloby a přiznání práva na náhradu nákladů řízení.

4. Soud prvního stupně dospěl po provedeném dokazování k následujícím skutkovým zjištěním. Účastníci uzavřeli manželství dne [datum], jejich manželství dosud trvá, avšak žalobkyně zahájila řízení o rozvod, manželské neshody včetně pracovní vytíženosti žalovaného účastníci řešili již od roku 2021. Účastníkům se z jejich vztahu narodily čtyři dosud nezletilé děti, které byly nepravomocným rozhodnutím soudu prvního stupně svěřeny do péče žalovaného pro dobu před i po rozvodu. Žalobkyně se od žalovaného [právnická osoba] definitivně odstěhovala k [datum], a to do Havlovic v [adresa], kde na základě nájemní smlouvy užívá část domu rodinného známého [jméno FO] [Anonymizováno], za což platí nájemné a zálohy na služby v celkové výši [částka] měsíčně. Její průměrný čistý příjem ze zaměstnání za období od května 2024 do února 2025 činil [částka] měsíčně s tím, že se v průběhu času spíše snižoval, od listopadu 2024 pak žalobkyně nepracuje v oboru, ve kterém se začala vzdělávat, a to přesto, že ještě dne [datum] uhradila [částka] jako splátku školného za účelem zvýšení své kvalifikace v pedagogickém oboru. V období od listopadu 2024 do února 2025 činil průměrný čistý příjem žalobkyně [částka] měsíčně. Její výdaje činily [částka] za červen 2024, [částka] za červenec 2024, [částka] za srpen 2024, [částka] za září 2024, [částka] za říjen 2024, [částka] za listopad 2024, [částka] za prosinec 2024, [částka] za leden 2025. Nejméně do začátku května 2024 měla žalobkyně k dispozici kreditní kartu žalovaného, z níž obvykle čerpala okolo [částka] měsíčně, v některých měsících se čerpané částky pohybovaly okolo [částka] až [částka], na splátky kreditní karty žalobkyně žalovanému přispívala podle svých možností, za období od května 2023 do října 2023 se jednalo o celkovou částku [částka]. Od května 2024 do srpna 2024 zasílal žalovaný žalobkyni platby ve výši [částka] měsíčně s poznámkou „na děti“. Žalovaný žije v rodinném domě, který je v jeho vlastnictví, a má v péči všechny čtyři nezletilé děti účastníků, žalobkyně je povinna na základě nikoliv pravomocného, avšak předběžné vykonatelného rozhodnutí soudu hradit k rukám žalovaného výživné na všechny děti v celkové výši [částka] měsíčně, dále platí školkovné a stravné pro dceru Florentýnu, hradila stravné pro dceru Dorotu, školu v přírodě pro dcery Florentýnu a Dorotu, tábory všech dětí. Průměrný čistý příjem žalovaného z jeho výdělečných činností za období od června 2024 do prosince 2024, kdy působil jako starosta města [adresa]-[Jméno žalovaného B], činil [částka] měsíčně s tím, že jeho aktuální příjem z funkce radního Středočeského kraje a zastupitele města [adresa]-[Jméno žalovaného B] se pohybuje okolo [částka] měsíčně. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník většího počtu nemovitostí, má majetkovou účast ve dvou společnostech s ručením omezením, je zakladatelem a členem správní rady jednoho zapsaného ústavu a dále je jednatelem ve třech společnostech s ručením omezeným, avšak bez nároku na odměnu.

5. Soud prvního stupně posoudil zjištěné skutečnosti podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), konkrétně postupoval podle § 697 o. z., § 913 o. z., § 921 o. z. a § 922 odst. 1 věty první před středníkem o. z., přičemž uzavřel, že přestože jsou účastníci manželé, nedosahují stejné hmotné a kulturní úrovně, pročež je namístě výživné žalobkyni přiznat, avšak od jiného okamžiku, než od jakého jej žalobkyně požadovala, a v jiné výši. Žalobkyně opustila společnou domácnost dne [datum] (klíče k bytu jí byly předány až na konci měsíce srpna 2024, nájemné zaplatila až v měsíci září 2024, žalovaný jí do srpna 2024 přispíval částkou ve výši [částka] měsíčně, byť s poznámkou „na děti“), nejméně do konce měsíce srpna 2024 tudíž mohla setrvat v poslední společné domácnosti účastníků a bez větších nákladů užívat rodinný dům, v němž celá rodina do té doby společně žila. Při rozhodování o výši výživného soud prvního stupně v souladu s judikaturou Ústavního soudu zohlednil, že v době společného soužití měli účastníci rozdělené role v manželství, a reflektoval mimo jiné i skutečnost, že žalobkyně po dobu, kdy pečovala postupně o čtyři nezletilé děti účastníků, neměla rovnocenné možnosti vzdělávání a profesního růstu jako žalovaný. Zároveň však zohlednil, že v období od května 2024 do února 2025 dosahovala průměrného čistého příjmu ze zaměstnání ve výši [částka], avšak její potenciální příjem za předpokladu, že by pracovala v oboru odpovídajícím jejímu vzdělání a praxi, by se pohyboval okolo [částka] měsíčně. Taktéž zohlednil, že průměrný čistý příjem žalovaného v období od června do prosince 2024 činil [částka], a že jeho aktuální příjem se pohybuje okolo [částka] měsíčně, tedy že rozdíl v příjmech účastníků je podstatný. Do jeho úvah o výši výživného se taktéž negativně promítla ta skutečnost, že žalobkyně z vlastního rozhodnutí opustila domácnost, ve které mohla i nadále setrvat, neboť tato možnost byla žalobkyni ze strany žalovaného nabídnuta a žalobkyně sama připustila, že tento režim v domě byl mezi manžely praktikován (tedy že žalovaný rodinný dům přenechal žalobkyni a sám se zdržoval u svých rodičů). Ze strany žalobkyně současně nebylo tvrzeno nevyhovující prostředí či faktické poměry ze strany žalovaného, které by jí užívání rodinného domu znemožňovaly, odchod ze společné domácnosti naopak odůvodnila nevyhovujícím stavem v rodině zapříčiněným vysokým pracovním vytížením žalovaného. Je nutno si však uvědomit, že právě toto jeho pracovní vytížení zajišťovalo celé rodině standard, na který byla žalobkyně zvyklá, a kterým aktuálně odůvodňuje nárok uplatněný žalobou. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně si jakožto nové bydliště zvolila místo vzdálené asi 135 km od původního místa bydliště rodiny, kde mají nezletilé děti svá školní zařízení, mimoškolní aktivity a veškeré zázemí. Nejen z tohoto důvodu tak musel péči o nezletilé v plném rozsahu převzít žalovaný, který nadále pracuje na plný úvazek. Naproti tomu žalobkyně je v současné době v situaci, která jí umožňuje jak výkon práce na plný úvazek, tak dokončení započatého studia za účelem zvýšení kvalifikace, nadto pokud žalobkyni podle jejího tvrzení zbývá k dokončení studia pouhý půl rok a školné bylo z její strany plně uhrazeno. Žalobkyně přitom v současné době ani nepracuje v oboru, ve kterém se začala vzdělávat, a ve kterém by bez pochyby mohla a měla dosahovat vyššího příjmu. Rozhodnutí změnit dosavadní obor zaměření pro své zaměstnání žalobkyně přitom nikterak nevysvětlila. V neposlední řadě soud prvního stupně zohlednil celkový přístup žalobkyně mj. i v rámci řízení vedeného před soudem, konkrétně pak nedostatečnou spolupráci se soudem stran poskytování součinnosti ohledně zjišťování výše jejích příjmů. K námitce žalovaného v tom smyslu, že přiznání výživného je v rozporu s dobrými mravy, soud prvního stupně uvedl, že neměl za prokázané, že by žalobkyně skutečně navázala mimomanželský vztah se svědkem Kadlecem, vztah s ním nadto porušení dobrých mravů nezakládá, a jiné důvody, které by odůvodňovaly zamítnutí žaloby právě pro rozpor s dobrými mravy, nevyšly v řízení najevo. Ze všech uvedených důvodů soud prvního stupně žalobkyni přiznal výživné ve výši [částka] měsíčně od [datum] a stanovil jeho splatnost v souladu s § 921 odst. 1 o. z. v pravidelných měsíčních dávkách vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalobkyni naopak nepřiznal zákonné úroky z prodlení, neboť k datu vyhlášení rozsudku neexistovalo výživné, které by bylo splatné, a se kterým by byl žalovaný v prodlení. Jelikož bylo výživné přiznáno zpětně, musel soud rozhodnout rovněž o dlužném výživném za období od [datum] do [datum], tj. celkem za osm měsíců, ve výši [částka], které podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), rozložil do dvou splátek po [částka], což je podle názoru soudu částka, jejíž jednorázová úhrada je v možnostech žalovaného.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud prvního stupně s odkazem na § 142 odst. 2 o. s. ř. podle zásady úspěchu ve věci a přiznal žalovanému právo na poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 26,14 % z celkové částky [částka], tedy náhradu nákladů ve výši [částka]. O náhradě nákladů řízení vzniklých státu rozhodl soud prvního stupně podle § 148 odst. 1 o. s. ř., s tím, že náklady státu přestavují vyplacené svědečné ve výši [částka], přičemž tyto náklady byly mezi účastníky rozděleny poměrně v rozsahu jejich úspěchu ve věci. O doplatku soudního poplatku ve výši [částka] bylo rozhodnuto s odkazem na § 2 odst. 3 větu první ve spojení s § 6 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), za situace, kdy žalobkyně byla od placení soudního poplatku osvobozena, kdy byl žalovaný ve věci v rozsahu 36,93 % neúspěšný, a kdy byl soudní poplatek za žalobu vypočten ze základu [částka].

7. Proti napadenému rozhodnutí, a to jen proti výrokům I. až V., podala žalobkyně včasné odvolání. Uvedla, že povinností soudu prvního stupně bylo zkoumat především hmotnou a kulturní úroveň obou manželů a to, zda je (a v rozhodném období byla) zásadně shodná či nikoli, a dále pak bylo povinností zkoumat – vedle odůvodněných potřeb žalobkyně a jejích majetkových poměrů – především schopnosti, možnosti a majetkové poměry žalovaného, vč. tzv. potenciality jeho příjmů. Žalobkyně je přesvědčena, že soud prvního stupně těmto požadavkům nedostál, a dále že nesprávně stanovil okamžik, od kterého jí dlužné výživné náleželo, neboť hmotná a kulturní úroveň obou manželů byla zásadně odlišná již velmi dlouho, a v to minimálně od [datum]. Datum opuštění společné domácnosti proto nebylo nijak rozhodné ve vztahu k určení okamžiku, od kterého jí dlužné výživné náleželo, avšak s tímto datem byl nepochybně spojen nárůst výdajů na její bydlení i dopravu, který mohl již tak velmi citelný rozdíl v hmotné a kulturní úrovni obou manželů dále prohloubit. Soud prvního stupně taktéž dostatečně nepřihlédl k výši příjmů obou manželů, která byla po celou rozhodnou dobu značně odlišná – v měsíci červnu 2024 měl žalovaný čistý příjem ve výši [částka], avšak soud prvního stupně zjistil příjem jen ve výši [částka]. V důsledku tohoto nezohlednění byl průměrný čistý příjem z výdělečné činnosti žalovaného o [částka] nižší, než tomu ve skutečnosti bylo ([částka] dle soudu vs. [částka] ve skutečnosti). Žalobkyně se nadto domáhala výživného od [datum], tedy i za jeden den v květnu 2024, za který příjem žalovaného činil [částka], tedy více, než bylo výživné, jehož se žalobkyně domáhala za celý měsíc. Příjem žalovaného za květen 2024 však soud prvního stupně nijak nezohlednil, přestože naopak za tento měsíc zjišťoval příjmy žalobkyně. Žalobkyně v době podání žaloby neměla dostatečné a přesné informace o výši příjmů svého manžela – domnívala se, že jeho příjem se pohyboval kolem [částka] měsíčně, až v průběhu řízení vyšlo najevo, že jeho měsíční příjem částku [částka] výrazně přesahuje, že žalovaný je vlastníkem desítek nemovitých věcí a několika podílů v obchodních společnostech. Obdobně nebyly zohledněny např. zahraniční dovolené, na něž žalovaný opakovaně jezdí. Dle žalobkyně soud prvního stupně k těmto dalším majetkovým poměrům na straně žalovaného dostatečně nepřihlédl, částku [částka] považuje vzhledem k jeho majetkovým poměrům za spíše nízkou, a to zejm. ve vztahu k jejím aktuálním příjmovým poměrům. Pokud žalobkyně vnímá v celé věci rovinu dobrých mravů, pak je to především setrvalé odmítání žalovaného jakkoli plnit vyživovací povinnost vůči manželce. Dále uvedla, že neopustila domácnost z vlastního rozhodnutí, a že žalovaný neprokázal, že by jakoukoli reálnou možnost bydlení žalované nabídnul a cokoli reálného pro ni činil. Žalobkyně se na rozdíl od žalovaného vzniklou situaci snažila řešit, přestože byla nucena podat na žalovaného [podezřelý výraz] oznámení pro napadení. Účastníci se chvíli v péči o děti střídali ve společné domácnosti v rodinném domě, zatímco druhý z účastníků byl v pronajatém bytě, tento model ale fungoval krátce. Následně žalovaný přišel s návrhem družstevního bydlení pro žalobkyni, současně ale požadoval finanční pomoc její rodiny. Konkrétní částku, kterou by byl ochoten přispět na financování bydlení žalobkyně, nikdy neuvedl. Dle žalobkyně současně docházelo k manipulacím, až šikaně ze strany žalovaného, odkazoval ji na sociální dávky, začaly se jí ztrácet věci, postupně omezoval finance, kterými žalobkyně mohla disponovat, přestože sám své výdaje navyšoval. Nejméně od února 2024 má žalovaný přítelkyni. Setrvávání ve společné domácnosti bylo komplikované až nemožné, a to i proto, že žalovaný měl možnost kdykoli přijít domů a kontrolovat věci žalobkyně. Závěrem navrhla, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že žalobě v plném rozsahu vyhoví, a zároveň aby žalobkyni přiznal plnou náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

8. K doplňujícímu dotazu odvolacího soudu žalobkyně uvedla, že pracuje na pozici operátora výroby elektrických rozvaděčů. Potvrdila, že žalovaný jí inzerát s nabídkou bydlení zaslal v říjnu 2024, nikdy ale nespecifikoval podmínky nebo částku, kterou hodlá přispívat, žalobkyně tudíž nevěděla, zda je pro ni tato nabídka reálně ekonomicky možná. Bydlení v Ruprachticích žalovaný žalobkyni nenabídl, naopak když tam v říjnu 2024 přijela, žalovaný ji vykázal. K dotazu, zda žalovaný platí výživné stanovené mu soudem prvního stupně, uvedla, že ano, zaplaceno má i za listopad 2025. K platbě inkasované od [jméno FO] Kadlece v dubnu 2025 uvedla, že se jednalo o přeplatek za energie, ke vkladům na svůj bankovní účet učiněným prostřednictvím vkladového bankomatu uvedla, že se jedná o peníze od její babičky.

9. V návaznosti na poučení odvolacího soudu žalobkyně nad rámec předchozích vyjádření doplnila, že příčinou rozvratu manželství, a příčinou jejího odstěhování se, byla zejména opakovaná, dlouhodobá lhostejnost žalovaného vůči žalobkyni i dětem, jeho velká pracovní vytíženost a s tím související vyčerpání žalobkyně a ponižování, šikanování, manipulace, vyhrožování, výbuchy vzteku, žárlivé scény, snaha o izolaci žalobkyně, a rovněž zesměšňování ze strany matky žalovaného. Příčinou jejího odchodu ze společné domácnosti bylo naléhání žalobce a jeho matky. Dále podrobně popsala historii shánění nového bydlení a práce, jako důvod skončení pracovního poměru v mateřské škole uvedla, že se z psychických důvodů nemohla starat o cizí děti, když nemohla mít u sebe svoje. K otázce fyzického a psychického násilí uvedla, že s žalovaným se seznámila, když jí bylo čtrnáct let, přivedl ji ke katolické víře, s žalovaným začali společně bydlet po jejích devatenáctých narozeninách, krátce na to poprvé otěhotněla, po celou dobu manželství ji matka žalovaného častovala narážkami, že v životě na rozdíl od žalovaného nic nedokázala, když se chtěla vrátit do práce, žalovaný tuto její aktivitu vůbec nepodporoval, nechtěl se zapojit do chodu domácnosti a reagoval tak, že jí peníze raději dá, pokud zůstane doma s dětmi, svým chováním žalobkyni zcela izoloval od okolního světa, začal po ní vyžadovat nestandardní [podezřelý výraz] praktiky. V době před opuštěním společné domácnosti žalovaný pronásledoval prakticky každý krok žalobkyně, která z něj měla strach. V noci ze [Anonymizováno]. na [datum] došlo k incidentu, kdy žalovaný vyrazil dveře do ložnice a křičel na žalobkyni, od té doby žalobkyně spala ve sklepě. V době, kdy žalobkyně kvůli přípravě na maturitu dojížděla do [adresa] za její sestrou, začal žalovaný žalobkyni napadat, že jezdí za milencem, že podrývá a ničí rodinu, byl schopen žalobkyni několikrát po sobě volat, a když mu nebrala telefon, volal její sestře i jejímu manželovi. V té době jí začal omezovat v přístupu k finančním prostředkům, v březnu 2024 žalobkyni zrušil přístup ke kreditní kartě úplně. Psychický nátlak žalovaného na žalobkyni ([Anonymizováno]) se projevoval např. tím, že žalovaný dával žalobkyni opakovaně pokyny, aby jej vždy informovala, kde s dětmi je, zda s nimi jede na výlet apod., a aby mu sdělovala všechny „průšvihy“ dětí a její opatření k nim. Rovněž má žalobkyně podezření, že ji žalovaný začal protiprávně sledovat prostřednictvím lokalizačního zařízení dodatečně a bez vědomí žalobkyně instalovaného do automobilu ve vlastnictví jeho obchodní společnosti, který měla žalobkyně k dispozici pro sebe [právnická osoba]. Žalovaný se dopouštěl i manipulací týkajících se nástupu jejich dětí do školy. Dne [datum] došlo za přítomnosti dětí k nejprve slovnímu a pak i fyzickému napadení žalobkyně, kdy ji udeřil pravou sevřenou pěstí do podbřišku. Žalobkyně se nechala ošetřit lékařem a incident byl nahlášen [právnická osoba], následně vedené přestupkové řízení bylo zastaveno. Žalovaný opakovaně žalobkyni znemožňoval trávení času s dětmi, např. je vzal na zahraniční dovolenou v době, kdy měly být děti s ní. Vše uvedené postupně vedlo k nepřekonatelnému odporu žalobkyně vůči žalovanému, kdy jí z něj bylo fyzicky zle na zvracení, a trpěla různými [podezřelý výraz] obtížemi. K tomuto stavu došlo dlouhodobým jednáním žalovaného, přístupem k žalobkyni i dětem, jeho osobnostním nastavením a vlastnostmi. Ke svým odůvodněným potřebám uvedla, že má náklady související s bydlením ([částka] měsíčně od července 2024, úroveň bydlení žalovaného významně převyšuje úroveň bydlení žalobkyně), s dopravou (cca [částka] měsíčně do zaměstnání a k dětem – do října 2024 zajišťovala dopravu pouze žalobkyně, od listopadu 2024 oba účastníci, od května 2025 zajišťuje dopravu opět výhradně žalobkyně), se zajištěním stravy (cca [Anonymizováno] [Anonymizováno] až [částka] měsíčně), s výkonem práce (cca [částka] měsíčně), se [podezřelý výraz] stavem a hygienou (cca [částka] měsíčně), s telefonem a připojením k internetu (cca [Anonymizováno] až [částka] měsíčně), s volnočasovými aktivitami (cca [částka] za psa), s péčí o děti, se vzděláváním a doplňováním kvalifikace a s pojištěním (životní a úrazové pojištění, [částka] květen 2024 až srpen 2024, [částka] září 2025, [částka] od října 2024 do února 2025), dále má náklady související se soudním řízením ([Anonymizováno] [Anonymizováno] – [částka] měsíčně), od března 2025 hradí k rukám žalovaného výživné na nezletilé děti v celkové částce [částka] měsíčně. Dětem hradí obědy ve výši [částka] měsíčně, dále školné v ZUŠ, platby základním školám za pomůcky, třídní fond, kulturní akce apod. Dodala, že běžné potřeby si nemůže dovolit financovat a některé může pokrýt pouze díky finanční pomoci (půjčkám) od členů své rodiny (sestry a matky). Od [datum] má žalobkyně nájemní smlouvu zajištěnou možnost bydlení v [adresa] se sjednaným nájemným ve výši [částka]. Kauci ve výši [částka] složila za pomoci peněz od bratra a od matky, žalovaný se snažil, aby k uzavření nájemní smlouvy nedošlo.

10. Proti napadanému rozhodnutí, a to výslovně proti výrokům I., II., IV., V. a VI., podal včasné odvolání taktéž žalovaný. Uvedl, že žalobkyně podala žalobu za situace, kdy u soudu prvního stupně probíhá řízení o úpravu péče a výživy pro dobu do i po rozvodu manželství účastníků, a to ve fázi odvolacího řízení. Nezletilé děti již byly soudem svěřeny do péče otce, matce byl upraven běžný a prázdninový styk, žalovaný zajišťuje každodenní péči o děti od září 2024. Opatrovnický soud mj. ve svém rozsudku konstatoval, že žalobkyně upřednostnila své osobní zájmy, odstěhovala se od dětí a většinu péče zcela přenechala na bedrech žalovaného, který se s touto nastalou životní situací velmi dobře vypořádal. Přestože to byla žalobkyně, kdo od žalovaného a jejich společných dětí odešel, přestože nepřijala nabídky na pomoc při řešení její bytové situace, a pouze po něm žádala nákup vlastní nemovitost, a přestože bezplatně používala motorové vozidlo ve vlastnictví obchodní společnosti žalovaného, žalobkyně opírá svůj nárok na výživné o tvrzený finanční nedostatek. Navzdory tomu však se odmítla s žalovaným domluvit na rozdělení nároku na odpočet ze základu daně na nezletilé děti, čímž se vzdala finančního nároku z titulu daňového zvýhodnění, přerušila na základě vlastního rozhodnutí studium, které mohlo zvýšit její odbornou kvalifikaci, svévolně opustila obor školství, ve kterém několik let pracovala, a změnila zaměstnání na de facto nekvalifikovanou dělnickou profesi mimo svůj obor, kdy se zásadně snížil její příjem na výši minimální mzdy. Žalobkyně nepochybně je schopna dosahovat mnohem vyšších výdělků, ale nečiní tak. Oba soudní spory navíc provázela její naprostá neochota poskytovat soudům potřebnou součinnost. Dále uvedl, že má za to, že soud prvního stupně dostatečně nezohlednil, že žalovaný má plnou vyživovací povinnost ke čtyřem společným nezletilým dětem účastníků, na které žalobkyně k rukám žalovaného dlouhodobě nic nepřispívala, přestože do jejího odchodu z rodinného domu hradil zcela sám všechny náklady na toto bydlení a další výdaje domácnosti. Nyní od vyhlášení opatrovnického rozsudku hradí žalobkyně k rukám žalovaného pouze [částka]. Prokázané příjmy a doložené náklady žalovaného jsou s ohledem na plnění vyživovací povinnosti vůči dětem aktuálně vyrovnané, případné přiznání výživného na manželku by způsobilo zápornou bilanci příjmů a výdajů. Žalovaný má taktéž nad rámec dříve tvrzených výdajů náklady spojené se zajištěním úklidu domu. Dále namítl, že soud prvního stupně nesprávně posoudil věrohodnost vyslechnutého svědka, neboť způsob jeho společného soužití s žalobkyní a společné trávení volného času i s dětmi neodpovídá žalobkyní tvrzenému kamarádskému a smluvnímu vztahu. Soud prvního stupně taktéž nedostatečně posoudil námitku rozporu s dobrými mravy, neboť žalobkyně se vůči nezletilým dětem zachovala zcela nevhodným, sobeckým způsobem, když na péči o ně v podstatě rezignovala a odstěhovala se 150 km od místa jejich bydliště. Přesto požaduje výživné ve výši téměř trojnásobku výživného, které má sama hradit ve prospěch svých čtyřech dětí, což je vůči žalovanému hrubě nespravedlivé, neboť přiznáním výživného na manželku mohou být negativně postiženy i nezletilé děti, a zároveň se žalobkyně stane tím, kdo získá lepší životní úroveň. Má za to, že žalobkyně aktuálně odlišnou hmotnou a kulturní úroveň nemá, neboť oba účastníci žijí v rodinných domech, oba užívají osobní automobil, žalovaný se již od září 2024 stará o čtyři nezletilé děti, a žalobkyně nemá takové příjmy, jaké by odpovídaly její kvalifikaci. Závěrem navrhl, aby odvolací soud napadené rozhodnutí změnil tak, že se žaloba v celém rozsahu jako nedůvodná zamítá, a žalovanému se přiznává nárok na náhradu nákladů řízení za řízení před soudy obou stupňů.

11. K odvolání žalobkyně se žalovaný nad rámec dříve uvedeného vyjádřil v tom smyslu, že jeho příjem v červnu 2024 se skládal především z odchodného, neboť byl odvolán z funkce starosty. Tato situace byla dle přesvědčení žalovaného způsobena i s přispěním žalobkyně. Poté nastal vysoký propad příjmů žalovaného, a to až do jeho zvolení radním Středočeského kraje. Jednalo se tudíž o mimořádný jednorázový příjem. Žalovaný nadto v té době hradil za žalobkyni veškeré její životní náklady. Žalobkyně taktéž zcela pomíjí, že s vlastnictvím nemovitostí jsou spojeny i výdaje – sečtení všech příjmů tudíž neodpovídá realitě, neboť je třeba zahrnout i výdaje. V aktuální situaci je přednější zajištění potřeb nezletilých dětí. Zahraniční dovolená v Egyptě proběhla na doporučení ošetřujícího lékaře dětí. Není taktéž pravdou, že by se žalovaný o nápravu vzniklé situace nepokoušel, pokoušel se i žalobkyni zajistit bydlení v místě jejich původního společného bydliště, žalobkyně však neustále požadovala zakoupení bytu do jejího vlastnictví o velikosti minimálně 3+1, což však není v možnostech žalovaného. K žalobkyni se vždy choval slušně, opačná tvrzení žalobkyně nejsou pravdivá. Není ani pravdou, že by navyšoval vlastní výdaje. Přítelkyni nemá, jde o kamarádku s vlastní domácností. V péči o nezletilé žalovaný prokázal nadmíru kompetence, neboť došlo ke zlepšení jejich [podezřelý výraz] stavu i prospěchu ve škole. Pokud se týká aktuálního zaměstnání žalobkyně, doplnil, že zaměstnavatel žalobkyně sídlí v rodinném domě jednatele tohoto zaměstnavatele, a že ani v živnostenském rejstříku nemá uvedenu žádnou provozovnu – není tedy ani zcela zřejmé, kde a jakou práci žalobkyně vykonává.

12. K doplňujícímu dotazu odvolacího soudu žalovaný uvedl, že pomoc při řešení bytové situace, kterou žalobkyni nabízel, spočívala v možnosti bezplatného bydlení v chalupě v Ruprachticích, která je ve výhradním vlastnictví žalovaného, nachází se cca 100 km od Brandýsa (hodinu jízdy), původně se jednalo o rodinný dům, tudíž je možné ji celoročně obývat. Po žalobkyni by požadoval, aby si platila náklady spojené s užíváním (elektřinu apod.). Mimo této nabídky žalobkyni zaslal několik inzerátů nabízejících pronájem bytu, nabízel jí, že pomůže vyjednat výši nájmu, a že jí bude poskytovat příspěvek na nájem a zaplatí za ni kauci tak, aby pro ni situace byla finančně unesitelná. Vzhledem k tomu, že žalobkyně na nabídky nijak nereagovala, účastníci nikdy neprobírali konkrétní částky nebo konkrétní podmínky.

13. K vyjádření žalobkyně podanému v návaznosti na poučení odvolacího soudu nad rámec předchozích vyjádření uvedl, že není pravdou, že by se k žalobkyni choval jí popisovaným způsobem, žalobkyně se v srpnu 2023 bezdůvodně rozhodla žalovaného opustit, přičemž svůj odchod dlouhodobě připravovala. K poškozeným dveřím do ložnice uvedl, že k incidentu došlo tak, že žalobkyně ho vylákala před dům, zamkla se v ložnici, kterou v té době obýval už jen on, protože žalobkyně bydlela v obytném suterénu, a začala mu prohledávat věci. Žalobkyní podané [podezřelý výraz] oznámení bylo podle jeho názoru čistě účelové. Navrženou svědkyni, sestru žalobkyně [jméno FO], považuje za nedůvěryhodnou vzhledem k jejímu vztahu k žalobkyni. K majetkovým poměrům žalobkyně uvedl, že z jejího bankovního účtu se podává, že nájemné od července 2025 nehradí, v červenci a listopadu 2024 obdržela příchozí platby od [právnická osoba], opakovaně na účet vkládá peníze v hotovosti, konkrétně [částka] do června 2025, a obdržela i další platby od své matky. Z uvedeného je patrno, že žalobkyně soudu nesdělila veškeré své příjmy.

14. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 o. s. ř.), po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnými osobami (účastníky řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.), a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 o. s. ř. a contrario), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je převážně důvodné, odvolání žalovaného nedůvodné.

15. Odvolací soud konstatuje, že soud prvního stupně po provedeném dokazování dospěl ke správným skutkovým zjištěním, na která pro stručnost v plném rozsahu odkazuje. V rámci odvolacího řízení pak bylo nutné dokazování podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnit o důkazy týkající se výdělkových poměrů obou účastníků, a důkazy týkající se okolností, za kterých žalobkyně opustila společnou domácnost. Provedenými důkazy bylo zjištěno následující.

16. Z potvrzení Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum] za období od května do prosince 2024 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka], za období od ledna do července 2025 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného [částka]. Z potvrzení Krajského úřadu Středočeského kraje ze dne [datum] za období od srpna do října 2025 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka].

17. Z potvrzení [právnická osoba]., ze dne [datum] za období od června do září 2024 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného činil [částka].

18. Z potvrzení města [adresa]-[Jméno žalovaného B] zaslaného odvolacímu soudu dne [datum] bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od května 2024 do prosince 2024 činil [částka] a od ledna do června 2025 činil [částka]. Z potvrzení města [adresa]-[Jméno žalovaného B] ze dne [datum] bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za období od července 2025 do září 2025 činil [částka].

19. Z potvrzení Svazkové školy [Jméno žalovaného B] ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od května do července 2025 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného [částka]. Z potvrzení Svazkové školy [Jméno žalovaného B] ze dne [datum] bylo zjištěno, že za období od srpna do září 2025 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného [částka]

20. Ze sdělení vedoucího kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ze dne [datum] bylo zjištěno, že na žalovaného jako asistenta poslankyně nejsou vedeny žádné přímé platby, je však evidována smlouva na zajištění služeb asistenta poslankyně se společností [právnická osoba], která je žalovaným zastoupená. Ve smlouvě je žalovaný uveden jakožto osoba vykonávající služby asistenta. Společnosti [právnická osoba] byla od [datum] do [datum] pravidelně každý měsíc vyplácena částka [částka] vč. daně z přidané hodnoty.

21. Ze sdělení ředitelky ekonomického odboru Senátu Parlamentu České republiky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v období května 2024 až července 2025 nebyla s žalovaným jako fyzickou osobou uzavřena žádná smlouva o poskytování služeb asistenta. Ze sdělení ředitelky ekonomického odboru Senátu Parlamentu České republiky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v období května 2024 až srpna 2025 byla společnosti [právnická osoba] zastoupené [Jméno žalovaného A] jako jednatelem uhrazena celková částka [částka] (tj. [částka] měsíčně). Ze sdělení ředitelky ekonomického odboru Senátu Parlamentu České republiky ze dne [datum] bylo zjištěno, že v období září a října 2025 byla společnosti [právnická osoba] zastoupené [Jméno žalovaného A] jako jednatelem uhrazena celková částka [částka] (tj. [částka] měsíčně).

22. Ze smlouvy o výkonu funkce člena dozorčí rady [Anonymizováno] [podezřelý výraz] [adresa], a. s. uzavřené mezi touto [podezřelý výraz] a žalovaným (smlouva bez uvedení data uzavření), bylo zjištěno, že žalovanému za tuto funkci po dobu trvání jeho funkce uvolněného zastupitele Středočeského kraje nenáleží odměna. Z potvrzení [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovanému z účtu odešla částka [částka] (zpráva pro příjemce: „vrácení chybně poskytnutých odměn“).

23. Ze mzdového listu vydaného zaměstnavatelem žalobkyně společností [právnická osoba] za období od ledna do června 2025 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně činil v tomto období [částka]. Ze mzdového listu vydaného zaměstnavatelem žalobkyně společností [právnická osoba] za období od července do září 2025 bylo zjištěno, že průměrný čistý měsíční příjem žalobkyně činil v tomto období [částka].

24. Ze sdělení [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně od [datum] do data vydání tohoto sdělení nepobírala žádné dávky státní sociální podpory ani dávky pomoci v hmotné nouzi.

25. Z výpisů z bankovního účtu žalobkyně č. [č. účtu] vedeného u [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně obdržela příchozí platby od [jméno FO], a to dne [datum] ve výši [částka] označenou jako „kolek pro soud“, dne [datum] ve výši [částka] označenou jako „léky [právnická osoba]“, dne [datum] ve výši [částka] označenou jako „vlak“, dne [datum] ve výši [částka] označenou jako „benzín“; že žalobkyně obdržela příchozí platby od žalovaného, a to dne [datum] ve výši [částka] označenou jako „Děti“, dne [datum] neoznačenou platbu ve výši [částka] a dne [datum] neoznačenou platbu ve výši [částka], dne [datum] a dne [datum] platbu označenou „výživné na manž.“; že žalobkyně obdržela příchozí platby od své matky, a to dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], dne [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka] označenou „na pokutu“, [datum] ve výši [částka], [datum] ve výši [částka]; že žalobkyně obdržela příchozí platby od [jméno FO] Kadlece, a to dne [datum] ve výši [částka]; dále že byly z účtu hrazeny náklady na pohonné hmoty, náklady spojené s běžným provozem domácnosti, pojistné, školné a obědy dětí, splátky půjčky ([částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]); že docházelo k výběrům v hotovosti (např. [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]) a vkladům v hotovosti (např. [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum], [částka] dne [datum]); že žalobkyni byla vyplácena mzda ([částka] za září 2024 a [částka] za říjen 2024 od ZŠ a MŠ [adresa], dále částky od společnosti [právnická osoba] ve výši popsané v bodě 41. odůvodnění) a ošetřovné ve výši [částka] za období od [Anonymizováno]. do [datum]; a že dne [datum] obdržela [částka] od Všeobecné zdravotní pojišťovny. Na základě trvalého příkazu odcházelo od [datum] na účet [jméno FO] Kadlece měsíčně [částka].

26. Z úředního záznamu o podání vysvětlení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně se dostavila na obvodní oddělení [právnická osoba], kde popsala, že ji téhož dne fyzicky napadl její manžel, tj. žalovaný, k čemuž mělo dojít při ranní diskuzi ohledně budoucí podoby péče o děti, a to i po případném rozvodu, která vyústila urážkou žalobkyně a úderem pěstí do pravého podbřišku.

27. Z usnesení Odboru správních činností [právnická osoba] v [adresa] ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno], bylo zjištěno, že řízení o přestupcích proti občanskému soužití spočívajících ve výše popsaném jednání bylo zastaveno, neboť obvinění nebylo prokázáno. Žalobkyně v rámci řízení uvedla, že před dětmi se jednalo o první incident, neshody však probíhaly přes SMS zprávy i dříve.

28. Z e-mailu z [datum] zaslaného žalovaným žalobkyni bylo zjištěno, že žalovaný žalobkynini sdělil, že se s ní nechce potkávat, neboť má strach, že by to využila k jeho opětovnému obvinění, a že je proto nezbytné, aby si v co nejkratší době našla bydlení někde v okolí, neboť ani soud nedokáže do té doby nic rozhodnout. Zástupce jí může pomoct i s vyřízením příspěvku na bydlení.

29. Z emailu, který dne [datum] žalovaný zaslal žalobkyni, se podává, že žalovaný žalobkyni sdělil, že existuje tabulka Ministerstva spravedlnosti, podle níž lze zjistit výši výživného, a že bilance mezi nimi činí [částka] ve prospěch žalobkyně, tuto částku jí proto hodlá zasílat.

30. Ze vzájemné e-mailové korespondence účastníků ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se žalobkyně dotazoval na její plány ohledně dalšího bydlení, konkrétně zda trvá na odstěhování se 140 km daleko od původního bydliště, uváděl, že dohoda s ním je možná, a že [právnická osoba] by bylo nejlepší, kdyby si našla bydlení v lokalitě.

31. Z emailu [jméno FO], sestry žalobkyně, ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] se obracela na ředitelku ZŠ [adresa] s dotazem, zda by bylo možné domluvit si osobní schůzku ohledně přijetí nových dětí od září 2024, neboť její sestra se o prázdninách stěhuje do Havlovic a hledá možnost umístění dětí do škol.

32. Z emailu [jméno FO], sestry žalobkyně, ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] poptávala telefonní číslo [tel. číslo] ředitelku ZŠ [adresa].

33. Ze vzájemné e-mailové korespondence účastníků ze dnů 24. a [datum] bylo zjištěno, že žalovaný se žalobkyně dotazoval na její plány ohledně dalšího bydlení, neboť zjistil, že si z domu odstěhovala prakticky všechny své osobní věci a některé další věci dětí a nějakou část vybavení, absence věcí si všiml i na chalupě. Dále se dotazoval na prázdninový program s dětmi. Žalobkyně v odpovědi na tyto dotazy uvedla, kde žalovaný v domě najde věci dětí.

34. Z emailu [jméno FO], sestry žalobkyně, paní [jméno FO] ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno FO] poptávala možnost studia v ZUŠ [právnická osoba] žalobkyně s tím, že žalobkyně se pravděpodobně bude stěhovat v průběhu prázdnin do Havlovic a bude přihlašovat děti do základní školy ve [adresa].

35. Ze sdělení ředitelky Základní a [právnická osoba] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně měla pro výkon práce potřebnou kvalifikaci i zkušenosti, v průběhu trvání pracovního poměru si však začali všímat změn v jejím psychickém stavu, žalobkyně nakonec ukončila pracovní poměr ve zkušební době výpovědí ze strany zaměstnance, kdy sdělila, že největší psychické zatížení pro ni představovalo vědomí, že se během pracovní doby stará o cizí děti, zatímco o vlastní se starat nemůže.

36. Ze zprávy na platformě WhatsApp, kterou žalobkyni napsala [jméno FO], tj. matka žalovaného, dne [datum] se podává, že matka žalovaného žalobkyni napsala, že to všichni vědí, že by se styděla ukázat v Brandýse, těžko může žalobkyni zapomenout, že žalovanému řekla, že má k němu odpor a ať zaleze do brlohu, a že zapomíná, že dům je jeho a on přišla s batůžkem.

37. Ze zpráv na platformě WhatsApp mezi žalobkyní a žalovaným se podává, že účastníci komunikovali ohledně daňových slev na děti, žalovaný žalobkyni sdělil, že každý si uplatní slevu na dvě děti.

38. Svědkyně [jméno FO], sestra žalobkyně, uvedla, že manželství účastníků nebylo ze strany žalobkyně spokojené, neboť žalovaný trávil mnoho času v práci a v domácnosti ani s dětmi žalobkyni nepomáhal. Žalobkyně neměla dobrý vztah se svojí tchýní, ta jí měla dávat najevo, že není pro jejího syna dostatečně dobrá, představovala si někoho vzdělanějšího z lepší rodiny. Jako období největší krize manželství účastníků svědkyně vnímala období před třemi roky, tj. v roce 2022. Žalobkyni ze strany žalovaného scházelo zejm. pochopení a podpora. Kdy účastníci byli na poslední společné dovolené, svědkyně neví, na výslovný dotaz uvedla, že v době největší krize měli na společnou dovolenou jet, a že žalovaný se tímto způsobem pokoušel jejich vztah napravit. S prosbou o pomoc žalobkyně svědkyni oslovila v září 2023 (v té době žalovaný žalobkyni hlídal a omezoval – volal jí, volal svědkyni i jejímu manželovi), jednalo se zejm. o pomoc s přípravou na maturitní zkoušku. Na přelomu roku 2023 a 2024 došlo k několika incidentům v souvislosti se sporem účastníků o péči o společné děti. Odchod žalobkyně od žalovaného žalobkyně se svědkyní nekonzultovala, svědkyně jí nijak neradila, impulzem k rozchodu účastníků podle jejího názoru byla svatba svědkyně, neboť tam žalobkyně viděla, že vztah může fungovat i jinak. Se sháněním bydlení pro žalobkyni svědkyně začala v červnu 2024 v souvislosti s plánovaným nástupem žalobkyně do zaměstnání, bydlení sháněly v blízkosti bydliště svědkyně tak, aby svědkyně měla možnost žalobkyni pomáhat s péčí o děti. [jméno FO] je rodinným přítelem, byl svědkem na svatbě svědkyně konané [datum], tam ho žalobkyně viděla poprvé. Žalobkyně u něj začala přespávat na jaře 2024, šlo o jednorázový pronájem, neboť svědkyně neměla možnost u sebe z kapacitních důvodů ubytovat žalobkyni a její čtyři děti. Kolik peněz mu žalobkyně platila, to svědkyně neví, v té době jí finančně nepomáhala. Takovéto řešení napadlo svědkyni a jejího manžela. Do pronajatých místností spolu s manželem nastěhovali matrace a posléze postele, osobní věci si žalobkyně v té době nepřestěhovávala. [jméno FO] v minulosti pomáhal svědkyni s jejím vlastním bydlením ve [adresa], dlouhodobě žije sám a přítelkyni nemá, a to déle než šest let. Pokud nějakou přítelkyni má, není to svědkyni známo, nezajímá se o to. Svědkyně s žalobkyní původně hledaly nabídky pronájmu v okolí v červnu 2024, až poté svědkyni napadlo, že [jméno FO] má větší rodinný dům, kde by bydlení bylo realizovatelné a finančně přijatelné. Taktéž by [jméno FO] byl schopen případně s placením nájmu vyčkat. Kdy došlo k podpisu nájemní smlouvy, neví, neboť to řešila žalobkyně sama, taktéž neví, kdy došlo k předání klíčů. Svědkyně si však vybavuje, že došlo k posunu data počátku nájmu, a to z důvodu průběhu opatrovnického řízení. Žalobkyni aktuálně finančně vypomáhá svědkyně a její manžel penězi v hotovosti, jedná se o různě velké částky poskytované nepravidelně, podle potřeby a možností svědkyně, dále pak také bratr, matka a babička. Svědkyně nepožaduje vrácení poskytnutých částek, resp. s jejich vrácením počítá dle možností žalobkyně. Příjem svědkyně činí [částka] měsíčně, do října 2025 pobírala rodičovský příspěvek, její manžel je podnikatel. Na dotaz ohledně zaměstnání žalobkyně uvedla, že pracuje v Trutnově, kde montuje nějaké součástky, podrobnosti však nezná. O plánech žalobkyně do budoucna nic neví, pouze že shání bydlení v [jméno FO]. Aktuálně žalobkyně bydlí asi deset minut jízdy od svědkyně, momentálně se pravidelně nevídají, neboť svědkyně na to nemá časovou kapacitu. Jak žalobkyně tráví volný čas, to svědkyně neví, pravidelně se nesetkávají. V době před rozchodem účastníků se vídaly zhruba třicetkrát ročně, scházely se u mamky (matka žalobkyně a svědkyně). Studium žalobkyně je v současné době přerušeno, neboť ho žalobkyně nezvládala z důvodu tlaku ze strany žalovaného, který jí napadal, že jezdí za milencem, studium jí časově neumožnil a omezoval ji finančně, takže neměla na školné. Za svědkyní jezdila autem ve vlastnictví společnosti žalovaného. K fyzickému napadení žalobkyně žalovaným uvedla, že incident se odehrál zhruba před dvěma lety v době, kdy vypravovali děti do školy, což ví proto, že žalobkyně jí volala s prosbou o radu.

39. Z dosud neuzavřené smlouvy o rezervaci bylo zjištěno, že předmětem této smlouvy je pronájem bytu ve [právnická osoba], jedná se o smlouvu o smlouvě budoucí, stranou smlouvy je mj. žalobkyně jako budoucí nájemce, nájem má vzniknout od [datum] na šest měsíců s tím, že budoucí nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně, rezervační záloha byla sjednána ve výši [částka].

40. Shora uvedená skutková zjištění jsou dostatečná pro právní posouzení věci, proto odvolací soud další dokazování pro nadbytečnost neprováděl. Zejména neprováděl důkazy obsažené v opatrovnickém spise vedeném u odvolacího soudu pod sp. zn. [spisová značka], neboť v něm obsažené listiny byly duplicitní k provedeným listinám, případně byly irelevantní pro právní posouzení předmětné věci. Vyjádření matky a souseda žalovaného, kteří ze svého vnějšího pohledu popisovali manželství účastníků, jak se jim jevilo. Pro neprůkaznost pak důkaz rodinnými fotografiemi zachycujícími účastníky a jejich děti na výletech, rodinných oslavách či dovolených.

41. Odvolací soud učinil skutkový závěr, že účastníci uzavřeli manželství v roce 2014, z jejich vztahu se narodily čtyři dosud nezletilé děti, které byly nepravomocně svěřeny do péče žalovaného, manželství účastníků dosud trvá, avšak žalobkyně zahájila řízení o rozvod manželství. Manželské neshody účastníci řešili již od roku 2021, krize se dále prohloubila v únoru 2024, kdy žalobkyně v rámci podání vysvětlení na [právnická osoba] uvedla, že diskuze ohledně budoucí péče o společné děti účastníků vyústila v její fyzické napadení, v dubnu 2024 již účastníci otevřeně řešili otázku žalobkynina odchodu, kdy žalovaný žalobkynini sdělil, že je nezbytné, aby si v co nejkratší době našla jiné bydlení, ale že její odchod do vzdálenější lokality nepovažuje za vhodný, a dále řešili otázku případného výživného. Do začátku května 2024 měla žalobkyně k dispozici kreditní kartu žalovaného. V červnu 2024 pak již žalobkyně zcela nepochybně činila reálné kroky, kterými realizovala plánovaný odchod, [datum] se odstěhovala do Havlovic v [adresa], kde platí nájemné a zálohy na služby v celkové výši [částka] měsíčně. Od [datum] má žalobkyně zajištěnu možnost bydlení ve [právnická osoba] s tím, že nájemné bude činit [částka] měsíčně. Žalobkyně původně pracovala jako asistent pedagoga na Základní škole Palachova v [adresa] s měsíčním příjmem v roce 2024 květnu ve výši [částka], v červnu ve výši [částka], v červenci ve výši [částka] a v srpnu ve výši [částka], následně od [datum] v [právnická osoba] na částečný úvazek jako asistentka pedagoga a na částečný úvazek jako učitelka v mateřské škole s měsíčním příjmem [částka] v srpnu 2024, [částka] v září 2024 a [částka] v říjnu 2024. Od [datum] dosud pobírá žalobkyně mzdu od zaměstnavatele [právnická osoba] v průměrné čisté měsíční výši [částka] (listopad 2024 až prosinec 2024), [částka] (leden 2025 až červen 2025) a [částka] (červenec 2025 až září 2025). Ke změně zaměstnavatele, tj. k opuštění školství, žalobkyni vedly psychické důvody, kdy nebyla schopná starat se o cizí děti a zároveň nemít v péči své vlastní. Vedle příjmu ze zaměstnání jí opakovaně finančně vypomáhala rodina, a to buď prostřednictvím bankovního převodu, nebo prostřednictvím peněz vyplacených jí v hotovosti, které byly následně na bankovní účet vloženy. Nebylo zjištěno, že by žalobkyně měla jakékoliv mimořádné potřeby nad rámec potřeb běžných, tj. nutnosti zajišťování bydlení, stravy, ošacení, hygienických potřeb atp., a to s výjimkou zvýšených nákladů na dopravu spojených s místem jejího aktuálního bydliště. K poměrům žalovaného bylo zjištěno, že v období od června do září 2024 pobíral od [právnická osoba]. částku [částka] průměrně čistého měsíčně, v období od května do prosince 2024 od Krajského úřadu Středočeského kraje částku [částka] průměrně čistého měsíčně a od ledna 2025 dosud částku [částka] průměrně čistého měsíčně. Dále žalovanému plynuly příjmy od města [adresa]-[Jméno žalovaného B] v období od května 2024 do prosince 2024 ve výši [částka] a od ledna do června 2025 ve výši [částka] průměrně čistého měsíčně a v období od července do září 2025 ve výši [částka] průměrně čistého měsíčně. V květnu 2024 žalovaný od města [adresa]-[Jméno žalovaného B] obdržel odchodné ve výši [částka]. Žalovaný měl i příjmy od Svazkové školy [Jméno žalovaného B]. Konkrétně v červnu 2024 ve výši [částka] čistého, v červenci až prosinci 2024 ve výši [částka] průměrně čistého měsíčně, v lednu 2025 ve výši [částka] čistého, od května do července 2025 ve výši [částka] průměrně čistého měsíčně a od srpna do září 2025 ve výši [částka] průměrně čistého měsíčně. Další finanční zdroje plynuly žalovanému z účasti ve společnosti [právnická osoba], které bylo v období od května 2024 do října 2025 vyplaceno celkem [částka] (měsíčně [částka]) za to, že uvedená společnost vykonává funkci asistenta senátora. Tato společnost poskytovala v období od června 2024 do července 2025 služby asistenta i pro poslankyni, za což jí měsíčně byla vyplácena odměna [částka]. Žalovaný je dále vlastníkem většího počtu nemovitostí (viz bod 24. odůvodnění napadeného rozhodnutí), má majetkovou účast ve dvou společnostech s ručením omezeným ([právnická osoba], [právnická osoba].), je zakladatelem a členem správní rady jednoho zapsaného ústavu a dále je jednatelem ve třech společnostech s ručením omezeným.

42. Skutkové závěry učinil odvolací soud i vycházejíc z výpovědi svědkyně [jméno FO], jejíž výpověď nepovažuje za nevěrohodnou. Samotná okolnost, že mezi svědkem a účastníkem řízení je blízký či příbuzenský vztah nestačí k tomu, aby výpověď svědka byla hodnocena jako účelová a nevěrohodná. O nevěrohodnosti výpovědi svědkyně nesvědčí ani skutečnost, že při líčení okolností, za kterých žalobkyně opustila společnou domácnost účastníků, používala obdobné formulace, jaké byly použity ve vyjádřeních žalobkyně, či zmiňovala stejné situace a podrobnosti, neboť její výpověď korespondovala s dalšími důkazy. Např. ohledně toho, kdy pomáhala žalobkyni shánět zaměstnání v místě, odkud pochází rodina žalobkyně, s emailovou komunikací mezi účastníky z dubna 2024, emailovou komunikací k zaměstnání žalobkyně a kroužkům dětí z června 2024, SMS komunikací s matkou žalovaného ze dne [datum]. Ohledně finanční výpomoci žalobkyni ze strany její širší rodiny s bankovním výpisem. Ohledně příčin rozvratu manželství účastníků s emailovou korespondencí účastníků. Ostatně ani sám žalovaný nepopíral, že problémy manželství účastníků pramenily z jeho časového vytížení v rámci jeho pracovních a politických aktivit, a rovněž uznával, že péče o čtyři děti byla velmi náročná a vyčerpávající, zejména poté, co mu byly děti svěřeny do péče, kterou by bez významné výpomoci své matky sám nezvládl. Svědkyně vypovídala spontánně a na doplňující dotazy odvolacího soudu například ohledně placení nájemného [jméno FO], budoucích plánů žalobkyně či vzájemných návštěv s žalobkyní neměla snahu odpověď „vylepšovat“ tak, aby byla v zájmu žalobkyně.

43. Odvolací soud neměl důvod opakovat výslech svědka [jméno FO] Kadlece, jehož výpověď považoval soud prvního stupně za věrohodnou. Vychází z toho, že soud prvního stupně měl bezprostřední kontakt se svědkem a svůj závěr o jeho věrohodnosti učinil nejen na základě výpovědi svědka, ale i vnímání jeho chování a projevů při výpovědi. Podle odvolacího soudu důvodně uzavřel, že svědek neměl intimní vztah s žalobkyní, byť jejich vztah nebyl jen vztahem pronajímatele a nájemce a mohl se stát postupem času vztahem přátelským. Svědek [jméno FO] nebyl příčinou rozpadu manželství účastníků, problémy v jejich vztahu delší dobu předcházely seznámení svědka s žalobkyní v červnu 2023. Nebyl ani důvodem pro častější návštěvy sestry žalobkyní na podzim 2023 a na jaře 2024, tím byla pomoc při přípravě na maturitu žalobkyně (viz výpověď svědkyně [jméno FO]).

44. Podle § 697 o. z. platí, že manželé mají vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

45. Podle § 913 o. z. platí, že pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

46. Podle § 921 o. z. platí, že výživné se plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

47. Podle § 922 odst. 1 věty první o. z. platí, že výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.

48. Podle § 2 odst. 3 o. z. platí, že výklad a použití právního předpisu nesmí být v rozporu s dobrými mravy a nesmí vést ke [podezřelý výraz] nebo bezohlednosti urážející obyčejné lidské cítění.

49. Odvolací soud předně konstatuje, že z výše citované právní úpravy je nepochybné, že vyživovací povinnost manželů existuje bez ohledu na fakticitu manželského soužití, a že primárním hlediskem pro určení rozsahu této vyživovací povinnosti je zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň obou manželů. Posuzovat je přitom třeba nejen potřeby a poměry oprávněného, ale taktéž poměry povinného v rozsahu jeho potenciálních příjmů se zohledněním jeho péče o rodinnou domácnost. Judikatura Ústavního soudu (k tomu viz zejm. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 2691/24, dostupný na www.usoud.cz) zdůrazňuje, že rozhodování o výživném mezi manžely je komplexní úkon, který vyžaduje posouzení celkového životního standardu obou manželů. Odchod ze společné domácnosti není automaticky důvodem pro zamítnutí nároku na výživné, pokud je odůvodněn vážnými okolnostmi. Pokud spolu manželé nežijí, je třeba zjišťovat nejen majetkové poměry každého z manželů, ale taktéž i odůvodněné potřeby a výdaje, které plynou z odděleného soužití. Výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení a soud je ve svém rozhodnutí vázán podaným návrhem. Příslušný návrh tedy soud nemůže překročit a nemůže přisoudit více.

50. V poměrech posuzované věci je tudíž s ohledem na výše uvedené nutno vyjít z posouzení hmotné a kulturní úrovně obou manželů, která má být zásadně stejná. Z tohoto zákonného postulátu plyne implicitně další hmotněprávní předpoklad vzniku práva na výživné mezi manžely, a sice rozdílná životní úroveň obou manželů. Soud proto mezi manžely určí konkrétní rozsah vyživovací povinnosti i v případě, že oba manželé jsou sice schopni sami uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby individuálně, avšak v rozdílné míře, což představuje podstatnější disproporci v jejich životní úrovni, a to bez ohledu na skutečnost, zda v konkrétním období sdíleli společnou domácnost či nikoliv. Žalobkyni je proto nutno přisvědčit v tom směru, že datum opuštění společné domácnosti není ve vztahu k určení okamžiku, od kterého jí dlužné výživné náleží, nijak rozhodné.

51. Odvolací soud ve shodě se soudem prvního stupně proto zkoumal poměry (životní úroveň) obou účastníků v období od [datum], kdy žalobkyně zahájila řízení a od kdy přisouzení výživného požadovala (§ 922 odst. 1 věta první o. z.). Jak potvrdil i žalovaný, měla žalobkyně do dubna 2024 k dispozici kreditní kartu, která nebyla při čerpání nijak limitována, resp. až postupně podle uvážení žalovaného, který kartu následně zablokoval, když považoval útraty žalobkyně za nepřiměřeně vysoké. A žalobkyni podle svého uvážení začal posílat od května 2024 pouze částku [částka] měsíčně. Již tato skutečnost svědčí o tom, že od tohoto okamžiku byla životní úroveň žalobkyně odlišná od životní úrovně žalovaného. Žalobkyně měla sice příjem ze zaměstnání, ale výrazně nižší, než byly příjmy žalovaného. Žalobkyni proto náleží výživné už od okamžiku podání žaloby, nikoliv až k okamžiku, kdy společnou domácnost opustila, neboť, jak sama žalobkyně správně uvedla, odstěhování sice její majetkovou situaci zhoršilo, již v té době však nepochybně hmotné a kulturní úrovně žalovaného nedosahovala. Tato odvolací námitka žalobkyně je tudíž důvodná.

52. Pokud jde o výši nároku, lze uvést, že zatímco průměrné čisté měsíční příjmy žalobkyně činily v květnu až prosinci [částka] a v lednu až září 2025 činí cca [částka] měsíčně, průměrné čisté měsíční příjmy žalovaného jako fyzické osoby činily v květnu až prosinci 2024 cca [částka] a v lednu až září 2025 činí cca [částka] (viz bod 41. odůvodnění), přičemž je zcela nepochybné, že potenciální výše jeho příjmů by moha být vyšší, pokud by žalovaný využíval veškeré možnosti, které mu skýtá jeho majetek, majetková a osobní účast v právnických osobách a vykonávané pozice asistenta poslance a senátora přes právnickou osobu. Pokud žalovaný v této souvislosti namítá, že je třeba zohlednit i výdaje, které jsou spojené s vlastnictvím nemovitostí, odvolací soud pouze poznamenává, že žalovaný své výdaje žádným konkrétním způsobem ani netvrdil. Taktéž nelze souhlasit s názorem žalovaného ohledně potenciality příjmů žalobkyně – i kdyby si totiž zvýšila svou kvalifikaci tak, jak to žalovaný opakovaně v rámci řízení namítal (tj. studiem pedagogiky), nebylo by s velkou mírou pravděpodobnosti možno očekávat, že žalobkyně s tímto vzděláním dosáhne příjmu, jakého dosahuje žalovaný jako profesionální politik. Žalobkyni nelze přičítat k tíži, že si nedoplnila v průběhu tohoto řízení vzdělání, když bylo současně vedeno i opatrovnické řízení, obě časově i psychicky náročná, a žalobkyně si musela zabezpečit své základní životní náklady. Žalobkyně se snažila pracovat ve stejném oboru, ale psychicky tuto práci (z důvodu odloučení od dětí) nezvládla. Pracovně ale nerezignovala a našla si zaměstnání, byť méně finančně ohodnocené. To bylo ovlivněno tím, že se přestěhovala do ne tak pracovně lukrativní lokality, než ve které původně žila s žalovaným, ale zejména i její skutečnou kvalifikací a pracovní praxí. Nelze odhlédnout od toho, že žalobkyně byla výrazně limitovaná v rozvíjení své pracovní kariéry – vdávala se v době, kdy ani neměla dokončené vzdělání, a téměř devět let strávila na rodičovské dovolené. Pokud žalovaný namítal, že není zcela zřejmé, kde a jakou práci žalobkyně vykonává, není tato jeho námitka významná, bylo-li prokázáno, že žalobkyni od jejího zaměstnavatele plyne pravidelný příjem. Povaha vykonávané činnosti s ohledem na výše uvedené proto nemůže mít na rozhodnutí o výživném žádný vliv. Podepsaný soud v této souvislosti taktéž přihlédl k zásadě solidarity mezi manžely a k tomu, že výživné nemá být sankcí ani odměnou, ale prostředkem k zajištění stejné hmotné a kulturní úrovně manžela, který není schopen se sám živit, mj. proto, že v důsledku rozdělení rolí ve fungujícím manželství upřednostnil jiné aspekty společného života před budováním kariéry. Mimo popsaného rozdílu v příjmech a výdajích odvolací soud dále zjistil, že žalobkyně není schopná se sama živit, a to právě v důsledku jejích omezených příjmových možností, a že žalovaný má dostatečné schopnosti a možnosti výživné v požadovaném rozsahu poskytovat, přičemž tomu tak bylo už od [datum], kdy bylo toto řízení zahájeno, přestože výše jeho příjmů byla v té době nižší, než jaká je aktuálně. Vzhledem však k tomu, že žalobkyně požadovala výživné pouze ve výši [částka], zatímco žalovaný dosahoval čistého příjmu minimálně ve výši cca [částka] s tím, že i tehdy jeho potenciální příjem mohl být s ohledem na jeho další aktivity vyšší, nelze požadované výživné považovat za nepřiměřené.

53. K hmotné a kulturní úrovni obou manželů lze nadto poznamenat, že zatímco žalovaný má bydlení zajištěno v rodinném domě v jeho výlučném vlastnictví, žalobkyně je nucena zajistit si bydlení prostřednictvím nájmu, což je způsob v této chvíli nepochybně nákladnější, přičemž právě tyto zvýšené náklady je taktéž nutno zohlednit, a to zejm. za situace, kdy na nutnosti odstěhování se žalobkyně z původního bydliště účastníků panovala mezi manžely v zásadě shoda, žalovaný pouze nesouhlasil s lokalitou, kterou si žalobkyně za tímto účelem vybrala. Jestliže jí však žalovaný reálně nezajistil či nepomohl zajistit jiné, adekvátní bydlení, nelze žalobkyni za její volbu v tomto řízení jakkoliv sankcionovat, a to zejm. za situace, kdy si zvolila bydlení odpovídající alespoň z části jejím majetkovým poměrům a v blízkosti bydliště příslušníků její původní rodiny. Ke způsobu, jakým žalovaný dle svých vlastních tvrzení hodlal žalobkyni bydlení zajistit, pak lze poznamenat, že bydlení v chalupě v Ruprachticích by pro žalobkyni zjevně nemělo větší ekonomický přínos, neboť i tato chalupa se nachází cca 100 km od původního bydliště rodiny, a žalobkyně by i zde musela hradit náklady s bydlením spojené (tj. energie, vodné, stočné, apod.), které by s vysokou pravděpodobností dosahovaly minimálně jednotek tisíc Kč, což by vzhledem k dosud hrazenému nájemnému nepředstavovalo větší rozdíl. K namítané snaze žalovaného předkládat žalobkyni inzeráty nabízející nájem bytů v místě jeho bydliště pak lze uvést, že tato jeho aktivita zůstala pouze v obecné rovině, nadto k ní docházelo až v době, kdy žalobkyně otázku svého bydlení aktivně řešila. Za situace, kdy žalovaný žalobkyni v podstatě odstřihl od rodinných financí, nebylo pro žalobkyni ani rozumné, aby se spoléhala bez jakýchkoli záruk na jeho finanční pomoc se zajištěním bydlení v místě dosavadního společného bydliště účastníků (lukrativní lokalita ve Středočeském kraji, v blízkosti Prahy). Co se v souvislosti s aktuálním bydlištěm žalobkyně týká zvýšených nákladů na cestovné, je nepochybné, že jsou vyšší, a že je nelze klást k tíži žalovanému, neboť vznikají jen v důsledku volby žalobkyně o místě jejího současného bydliště, při posouzení jejích odůvodněných potřeb však od těchto nákladů nelze odhlédnout, neboť je nepochybné, že ovlivňují její životní úroveň.

54. Přestože odvolací soud v této souvislosti nepřehlíží, že je to žalovaný, kdo se v současné době převážně stará o nezletilé děti účastníků, s čímž jsou nepochybně spojeny nemalé náklady, nelze odhlédnout od enormního rozdílu v příjmech, resp. v potencialitě příjmů, obou manželů. Není přitom pravdou, že by žalobkyně na péči o nezletilé děti zcela rezignovala a společnou domácnost bez dalšího opustila. Z provedeného dokazování je totiž nepochybné, že žalobkyně měla od počátku zájem změnit bydliště i s dětmi, minimálně v důsledku vydání prvostupňového rozsudku v současně probíhajícím opatrovnickém řízení k tomu však nakonec nedošlo. To však žalobkyni nelze pro účely stanovení výživného pro manželku klást k tíži za situace, kdy k jejímu odchodu nepochybně došlo v důsledku dlouhodobé, neshodami způsobené vážné krize ve vztahu, tedy za situace, kdy odchod nelze považovat za svévolné a bezdůvodné opuštění domácnosti, nýbrž za jednání motivované snahou řešit (ať už subjektivně nebo objektivně) neudržitelnou situaci. Žalobkyně se přitom taktéž na péči o děti finančně podílela, když hradila minimálně pojistné, školné a obědy dětí, a posléze k rukám žalovaného jako otce jejich nezletilých dětí hradila výživné.

55. Námitky žalovaného spočívající v tom, že žalobkyně uvedla soud v omyl ohledně finanční pomoci od rodinných příslušníků, účelově protahovala opatrovnické řízení a neposkytla součinnost při uplatňování slevy na dani ohledně nezletilých dětí, nepovažuje odvolací soud za relevantní pro právní posouzení této věci. Primárně se tyto okolnosti týkají opatrovnického řízení a nelze je automaticky přenášet do poměrů výživného mezi manžely. V předmětném řízení pak byly předloženy příslušné výpisy z účtu žalobkyně (viz odstavec 25. odůvodnění), ze kterých odvolací soud učinil odpovídající skutková zjištění ohledně nepravidelné výpomoci od rodiny žalobkyně, která se pohybovala v řádech stovek až tisíců Kč. Není zřejmé, z čeho žalovaný dovozuje úmysl žalobkyně uvést soud v omyl, neboť žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že by se bez finanční výpomoci od své širší rodiny neobešla. K tomu je třeba uvést, že ani nepravidelná pomoc od třetích osob nenahrazuje vyživovací povinnost manžela.

56. Ani skutečnost, že žalovaný zajistil žalobkyni možnost užívání osobního automobilu, nemůže mít na celkové posouzení poměrů účastníků podstatný vliv, neboť možnost užívání automobilu lze s ohledem na poměry rodiny označit za standardní. Náklady na jeho provoz hradila po odchodu od žalovaného žalobkyně. Navíc tento automobil mohla žalobkyně využívat pouze do [datum], kdy se, jak uvedl žalovaný, stal nepojízdným v důsledku dopravní nehody.

57. Důvodem pro nepřiznání výživného nemůže být sám o sobě procesní postup žalobkyně v řízení spočívající v případné nesoučinnosti se soudem a neuvedení příjmů. Jen tehdy, pokud by výdělkové a příjmové poměry žalobkyně nebyly prokázány, což není tento případ, by se nečinnost žalobkyně v řízení mohla projevit v rozhodnutí soudu.

58. Žalovaným tvrzené dehonestace, zahrnující i ojedinělý incident ze dne [datum], nelze posuzovat izolovaně, nýbrž v kontextu vyhroceného rodinného sporu a soudního řízení. Emotivní či nadsazené výroky v takové situaci nejsou samy o sobě nemravným výkonem práva a nemohou být důvodem pro odepření výživného.

59. Konečně ani argument žalovaného, že veškeré své finanční prostředky vynakládá na péči a zajištění nadstandardních potřeb čtyř nezletilých dětí účastníků, neodůvodňuje omezení či vyloučení vyživovací povinnosti k žalobkyni jako manželce. Vyživovací povinnosti jsou souřadné. Rozdělení disponibilního příjmu vychází z celkových možností povinného a nelze upřednostnit jednu vyživovací povinnost na úkor druhé.

60. Odvolací soud tak uzavírá, že na základě shora uvedených skutkových okolností nelze shledat nic, co by prokazovalo názor žalovaného, že výživné nemělo být žalobkyni přiznáno, neboť se měla dopustit jednání odporujícího dobrým mravům. Jinak řečeno, nebylo prokázáno takové jednání žalobkyně, které by činilo uplatnění práva na výživné zjevně nemravným či představovalo zjevné zneužití práva.

61. Z těchto důvodů má proto odvolací soud za to, že uplatněné výživné od [datum] do [datum] ve výši [částka], resp. výživné od [datum] ve výši [částka], je výživným v adekvátní výši, tedy takovým, které nezpůsobí nerovnost v hmotné a kulturní úrovni v neprospěch žalovaného, a to i přesto, že je to žalovaný, kdo v současné době pečuje o nezletilé děti účastníků. Vzhledem k tomu, že žalovaný zcela nepochybně zaplatil na výživném částku [částka] za měsíce červenec a srpen 2024, jakož i vzhledem k tomu, že žalobkyně potvrdila, že žalovaný částku ve výši [částka] měsíčně i nadále hradí, zbývá žalovanému na dlužném výživném doplatit celkem částku [částka] ([částka] za květen 2024, [částka] za červen 2024 a 8x [částka] výživné od dubna 2025 do vydání tohoto rozsudku). Pro vyloučení pochybností pak odvolací soud uvádí, že nadále je žalovaný povinen platit k rukám žalované částku [částka] měsíčně. K tomu lze jen pro úplnost poznamenat, že takto stanovené výživné podle názoru podepsaného soudu reflektuje příjem obou manželů, péči žalovaného o děti i zásadu proporcionality. Podepsaný soud zároveň nemá za to, že by takto přiznané výživné mohlo mít negativní vliv na nezletilé děti, nebo že by se žalobkyně stala tím, kdo získá lepší životní úroveň, jak to žalovaný tvrdil.

62. Pokud žalovaný namítal, že přiznání výživného je v rozporu s dobrými mravy, protože žalobkyně rezignovala na péči o děti a odstěhovala se 150 km od místa jejich bydliště, a protože za těchto okolností požaduje výživné ve výši téměř trojnásobku výživného, které má sama hradit ve prospěch svých čtyř dětí, podepsaný soud jen opakovaně konstatuje, že v odchodu ze společné domácnosti nelze za výše obšírně popsané situace spatřovat rozpor s dobrými mravy. K tomu odvolací soud pro stručnost odkazuje zejm. na body 53. a 54. tohoto rozsudku, kde jsou závěry odvolacího soudu ohledně opuštění společné domácnosti žalobkyní blíže rozebrány.

63. K žalobkyní požadovaným úrokům z prodlení lze jen poznamenat, že rozhodovací praxe soudů (viz např. rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] dostupný na www.beck-online.cz), i doktrína (viz např. SLOVÁČEK, Martin. § 697 [Výživné mezi manžely]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2024, marg. č. [hodnota].) je ustálena v tom směru, že úroky z prodlení nelze za výživné vyměřené zpětně za dobu předcházející vyhlášení rozsudku přiznat, neboť přesná výše dávky výživného a lhůta splatnosti je určena právě až v soudním rozhodnutí a nejde tudíž o exaktní nárok. Z tohoto důvodu jí tudíž úroky z prodlení za dlužné výživné nenáleží.

64. Vzhledem ke všemu výše uvedenému rozhodl odvolací soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a rozsudek soudu prvního stupně přiměřeně podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil, tak, že žalovaný je povinen platit žalobkyni na výživném od [datum] do [datum] 7 000 Kč měsíčně a od [datum] nadále dalších [částka] měsíčně, vždy do každého 15. dne v měsíci předem; a ve výroku II. tak, že dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] v celkové výši [částka] je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v měsíčních splátkách po [částka] spolu s běžným výživným, počínaje měsícem lednem 2026, pod ztrátou výhody splátek. Lhůta k plnění dlužného výživného byla podle § 160 odst. 1 o. s. ř. vzhledem k výši částky určena jako delší, neboť to odpovídá výdělkovým poměrům a možnostem žalovaného. Ve výroku I. a ve zbývající části výroku III. odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

65. Pokud se týká náhrady nákladů řízení mezi účastníky, k tomu odvolací soud konstatuje, že vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu plně úspěšná (resp. byla neúspěšná jen v nepatrném rozsahu), náleží jí v souladu se zásadou úspěchu ve věci podle § 142 odst. 3 o. s. ř. za použití § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o. s. ř. plná náhrada nákladů řízení konaného před soudy obou stupňů.

66. Účelně vynaložené náklady žalobkyně za řízení před soudem prvního stupně přitom sestávají z náhrady nákladů nezastoupeného účastníka podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, za podanou žalobu ve výši [částka], a dále z nákladů na zastoupení advokátem, a to z odměny za osm úkonů právní služby, konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále za dva úkony účasti na jednání konaném dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, to vše podle § 8 odst. 2 části věty za středníkem advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] (žalováno výživné [částka] měsíčně); a dále za dva úkony účasti na jednání konaném dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a za dva úkony účasti na jednání konaném dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, to vše podle § 8 odst. 2 části věty za středníkem advokátního tarifu z tarifní hodnoty [částka] (žalováno výživné [částka] měsíčně).

67. Účelně vynaložené náklady žalobkyně za řízení před odvolacím soudem sestávají z náhrady nákladů na zastoupení advokátem, a to z odměny za pět a půl úkonu právní služby, konkrétně za odvolání ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, za účast na jednání konaném dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu, za písemné podání ve věci samé ze dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, za dva úkony účasti na jednání konaném dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu a půlúkon za účast při jednání konaném dne [datum], při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí, podle § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, to vše z tarifní hodnoty [částka].

68. Pokud žalobkyně požadovala náhradu nákladů taktéž za písemné podání ve věci samé (změna žaloby) ze dne [datum], nemá podepsaný soud za to, že by se jednalo o náklad účelně vynaložený, neboť podání bylo soudu předáno na jednání, kde bylo o návrhu okamžitě rozhodnuto. Vzhledem k tomu, že za těchto okolností postačilo návrh přednést ústně, žalobkyni náhrada nákladů za toto podání nepřísluší.

69. Za jeden úkon nezastoupeného účastníka a za výše vypočtené úkony právní služby žalobkyni náleží v souladu s § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, a v souladu s § 7 bodu 6. advokátního tarifu náhrada nákladů řízení v souhrnné výši [částka] ([částka] + 4 x [částka] + 4 x [částka] + 5,5 x [částka]). Dále žalobkyni náleží paušální náhrada hotových výdajů po [částka] za jeden úkon podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu tedy náhrada v celkové výši [částka]. Vzhledem k tomu, že zástupce žalobkyně je plátcem daně z přidané hodnoty, náleží žalobkyni náhrada za tuto daň podle § 137 odst. 1 a 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, z částky [částka], tedy celkem [částka]. Celková výše nákladů řízení žalobkyně před soudy obou stupňů tedy činí [částka].

70. Odvolací soud tedy vzhledem ke všemu výše uvedenému dospěl k závěru, že žalobkyni náleží náhrada nákladů řízení ve výši [částka], pročež rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění a platební místo byly stanoveny podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. a § 149 odst. 1 o. s. ř.

71. Pokud se dále týká rozhodnutí o náhradě nákladů řízení státu, k tomu odvolací soud uvádí, že v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů, které platil, přičemž vzhledem k tomu, že ve sporu byla plně úspěšná žalobkyně, má žalovaný povinnost hradit náhradu nákladů státu v plném rozsahu, tj. v rozsahu [částka], které představují vyplacené svědečné. Z tohoto důvodu rozhodl odvolací soud tak, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku. Lhůta k plnění byla podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. určena jako třídenní.

72. V neposlední řadě soud rozhodl též o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku za žalobu v souladu s § 2 odst. 3 větou první zákona o soudních poplatcích, podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně byla v řízení od poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích a ve věci byla plně úspěšná. Soudní poplatek za žalobu byl vypočten ze základu [částka] podle § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích (měsíční výživné [částka] x 12 měsíců x 5 let) a podle položky č. [hodnota] bodu 1 písm. b) Sazebníku poplatků zákona o soudních poplatcích, tj. byl vypočten ve výši [částka].

Poučení