46 C 199/2024 - 303

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [Jméno žalovaného A], narozený [Datum narození žalovaného A] bytem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o výživné pro manželku takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen přispívat žalobkyni na výživné manželky částkou [částka] měsíčně splatnou vždy do 15. dne příslušného kalendářního měsíce, počínaje od [datum].

II. Dlužné výživné za období od [datum] do [datum] ve výši [částka] je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit ve dvou splátkách po [částka] splatných do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku ve vztahu k první splátce a do dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku ve vztahu ke druhé splátce.

III. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala, aby byla žalovanému uložena povinnost přispívat žalobkyni na výživné manželky částkou [částka] měsíčně za období od [datum] do [datum] a částkou [částka] měsíčně za období od [datum] spolu s úroky z prodlení ve výši zákonných úroků z prodlení ke dni, v němž nastalo prodlení s každou jednotlivou měsíční platbou výživného, a to od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalovaného.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu Praha-východ náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala nejprve uložení povinnosti žalovanému přispívat jí na výživné nerozvedené manželky částkou [částka] měsíčně, po změně žaloby učiněné v průběhu řízení pak požadovala výživné ve výši [částka] měsíčně od [datum] do [datum] a ve výši [částka] měsíčně od [datum], splatné vždy do 15. dne v měsíci předem, spolu s úrokem z prodlení ve výši zákonných úroků z prodlení platných ke dni, v němž nastalo prodlení s každou jednotlivou měsíční platbou výživného, a to od 16. dne příslušného měsíce do zaplacení. Žalobu odůvodnila zejména tím, že s žalovaným uzavřeli dne [datum] manželství, z něhož se narodily čtyři nezletilé děti, a to dne [datum] syn [Anonymizováno], dne [datum] dcera [Anonymizováno], dne [datum] dcera [Anonymizováno] a dne [datum] dcera [Anonymizováno]. V roce 2024 podala žalobkyně žádost o rozvod, jelikož manželství účastníků procházelo dlouhodobou krizí způsobenou vysokou pracovní vytížeností žalovaného a jeho nedostatku věnovat se rodině. Od září 2023 praktikovali účastníci střídavou péči o děti v rámci jedné domácnosti, neboť odstěhování žalobkyně ze společné domácnosti nebylo možné vzhledem k jejím platovým poměrům a nákladům na bydlení ve městě, kde mají děti veškeré školy a kroužky. Žalobkyně otěhotněla krátce po maturitě a na rodičovské dovolené se čtyřmi dětmi byla do srpna 2022, ke dni podání žaloby pracovala jako asistentka pedagoga v základní škole s čistým měsíčním příjmem okolo [částka], který byl však často snížen až na [částka] měsíčně z důvodu nemocí dětí a čerpání ošetřování člena rodiny. Od poloviny srpna 2024 pak očekávala žalobkyně čistý měsíční příjem ve výši asi [částka]. Jiné finanční prostředky žalobkyně byly použity ke splácení hypotéky na dům a také byly investovány do rekonstrukce chalupy, obojí ve vlastnictví žalovaného. Žalobkyně dále uvedla, že ke dni podání žaloby byl žalovaný zastupitelem města [adresa]-[Jméno žalovaného B] a podnikal prostřednictvím několika firem v různých oborech, vlastnil dva rodinné domy, statek a chalupu. Jeho čistý měsíční příjem se pohyboval kolem [částka] a na výživu všech čtyř nezletilých dětí přispíval žalobkyni [částka] měsíčně, současně hradil náklady na bydlení celé rodiny. Žalobkyně však plánovala, že počínaje červencem 2024 se odstěhuje z rodinného domu žalovaného a její náklady na bydlení budou činit [částka] měsíčně, na jistotu ve výši [částka] si musela půjčit od své rodiny, což splácí částkou [částka] měsíčně. Žalovaný žalobkyni ničeho nepřispívá na její výživu za účelem zajištění zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně, žalobkyně přitom není ta, která zapříčinila rozpad manželství. Žalobkyně je tak odkázána na pomoc své rodiny, neboť její finanční prostředky stěží pokrývají základní potřeby dětí, natož potřeby žalobkyně. Žalobkyně hradí životní pojištění pro sebe i všechny čtyři nezletilé děti částkou [částka] měsíčně, má náklady ve výši asi [částka] měsíčně spojené s výživou a péčí o psa, kterého si rodina pořídila a o něhož se stará žalobkyně, dále vynakládá asi [částka] měsíčně na provoz vozidla vzhledem k nutnosti jezdit s dětmi k odborným lékařům, za nákup potravin, léků [právnická osoba] a hygienických potřeb vynaloží asi [částka] měsíčně, také měla zvýšené výdaje v podobě školného ve výši [částka] ročně spojené se studiem oboru Předškolní a mimoškolní pedagogika na VOŠ a SŠ [právnická osoba]., nicméně vzhledem k rodinné a finanční situaci studium přerušila. Žalobkyně dále požadovala, aby jí byly přiznány náklady řízení.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal, s podanou žalobou nesouhlasil, navrhl její zamítnutí a rovněž požadoval náhradu nákladů řízení. Argumentaci žalobkyně ohledně nedostatečného času věnovaného rodině ze strany žalovaného označil za účelovou a doplnil, že role v rodině měli účastníci rozdělené tak, že žalovaný zabezpečoval rodinu zejména finančně a žalobkyně se osobně starala o děti, chodila s nimi k lékařům apod. Žalovaný se však v rámci svých časových možností vždy snažil o nezletilé děti také osobně starat. Přibližně od září 2023 začali účastníci pečovat o děti společně. Ještě v červenci 2023 byli účastníci i s nezletilými dětmi na společné dovolené, přičemž po návratu z této dovolené, v srpnu 2023, se žalobkyně vyjádřila tak, že žalovaného nesnáší až nenávidí a že s ním dále být nechce. Do té doby přitom manželství účastníků nikdy nevykazovalo žádné znaky konfliktní domácnosti kromě běžných neshod manželů. Současně vyšlo najevo, že žalobkyně navázala známost s jiným mužem a začala opakovaně i na delší čas jezdit do [Anonymizováno] v [adresa] (správně mělo být v [adresa], poznámka soudu), kam se plánovala i odstěhovat, přestože jí žalovaný opakovaně nabízel pomoc při řešení její bytové situace v rámci lokality, kde rodina doposud společně bydlela. Po celou dobu žalobkyně používala motorové vozidlo ve vlastnictví obchodní společnosti žalovaného, kdy veškeré náklady na provoz tohoto vozidla hradila společnost, a to včetně servisu, oprav apod. Jednalo se o částku asi [částka] od září 2023 do prosince 2023, v roce 2024 šlo asi o [částka]. Náklady za cestování žalobkyně byly měsíčně ve značné výši, měsíčně projezdila několik desítek tisíc Kč. S vozidlem také v uvedené době dvakrát havarovala, z toho jednou zajistila částečnou opravu a v druhém případě zůstalo vozidlo poškozeno bez ohlášení události pojišťovně. Žalobkyně také dlouhodobě až do dubna 2024 používala pro své potřeby kreditní kartu žalovaného, následně jí žalovaný hradil částku [částka] měsíčně za duben a květen 2024, za červen 2024 pak platbu neuhradil, neboť sám platil veškeré prázdninové pobyty dětí a předtím také školy v přírodě dcerám [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Žalovaný má příjmy z nájemného, z podnikání a ze závislé činnosti. Dne [datum] byl žalovaný odvolán z funkce starosty města [adresa]-[Jméno žalovaného B], zůstal jako řadový zastupitel města s příjmem [částka] měsíčně, od [datum] pak nastoupil do pracovního poměru k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalovaného B] s pracovní dobou 80 hodin měsíčně a s příjmem [částka], dále od [datum] z důvodu potřeby zajištění rodiny uzavřel smlouvu na dobu určitou s [právnická osoba]., a to do [datum] ohledně konkrétního, také má žalovaný příjem z [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve výši [částka] za tři měsíce. Požadavek žalobkyně na výživné tak žalovaný považuje za rozporný s dobrými mravy. Stejně tak žalovaný odmítá, že by žalobkyně měla odlišnou hmotnou a kulturní úroveň, naopak má žalobkyně vysokou osobní spotřebu, mimo jiné nestandardně vysoké náklady na pohonné hmoty. Není tedy důvod, aby žalovaný žalobkyni doplácel částku [částka] měsíčně.

3. Ve svém vyjádření při jednání soudu žalobkyně uvedla, že vykonává práci operátora výroby elektrických rozvaděčů v [adresa] s průměrným příjmem okolo [částka] měsíčně. Odstěhovala se do [adresa], bydlí u rodinného přítele, kde na nájemném platí [částka] měsíčně, od té doby už jí žalovaný příspěvek ve výši [částka] měsíčně neposílá. Dále má žalobkyně náklady na odvážení dětí zpět k žalovanému do [adresa] a na pronájem vozidla [jméno FO], platí dětem obědy ve škole. Žalobkyně také uvedla, že v opatrovnickém řízení vyšlo najevo, že od února 2024 udržuje žalovaný vztah s jinou ženou. A situace se u něj změnila i tím, že se stal radním [Anonymizováno] [Anonymizováno], takže se jeho příjem zvýšil.

4. Žalovaný při jednání soudu uvedl, že od září 2024 jsou všichni čtyři nezletilí v jeho péči, žalobkyně na jejich výživu ničeho nepřispívá. Podle názoru žalovaného se žalobkyně odstěhovala za jiným mužem, s nímž sdílí domácnost. Od listopadu 2024 se žalovaný stal radním [Anonymizováno] [Anonymizováno], což je spojeno s vyšší časovou flexibilitou, která mu umožňuje pečovat o děti, s nimiž zůstal sám. Jeho pracovní poměr k [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalovaného B] skončil ke dni [datum]. Současně žalovaný od listopadu 2024 musí vynakládat asi [částka] měsíčně na cesty do [Anonymizováno] a zpět, kam třikrát měsíčně odváží děti na základě předběžného opatření nařízeného opatrovnickým soudem.

5. Závěrem žalobkyně setrvala na svém návrhu a poukázala na to, že odlišnost hmotné a kulturní úrovně účastníků se po dobu tohoto řízení neustále prohlubuje, rozdíl v potencialitě příjmů žalovaného a žalobkyně je velký, a to i z důvodu, že po dobu, kdy se žalobkyně starala o čtyři děti, se nemohla seberealizovat a budovat si kariéru jako žalovaný. Požadavek výživného ve výši [částka] měsíčně je tedy podle žalobkyně v minimálním rozsahu, i proto byla ze strany žalobkyně navrhována změna žaloby spočívající v jejím rozšíření na [částka] měsíčně. Žalobkyně rovněž poukázala na Ústavním soudem zdůrazňovaný princip rovnosti mezi ženou a mužem při rozhodování otázky výživného mezi manžel, který musí být vždy ctěn (v této souvislosti odkázala nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. IV. ÚS 2691/24).

6. Závěrem žalovaný navrhl zamítnutí žaloby v plné rozsahu a přiznání náhrady nákladů řízení žalovanému, případně nepřiznání náhrady nákladů řízení žádnému z účastníků. Uvedl, že to byla žalobkyně, kdo odešel od žalovaného, potažmo reálně od celé rodiny včetně dětí, a přestěhoval se 150 km daleko, navíc odmítala a odmítá řešit svoji bytovou situaci rozumně v místě stávajícího bydliště dětí, i přes nabídky pomoci ze strany žalovaného. Většinovou péči o nezletilé pak žalobkyně ponechala na žalovaném, na základě svého vlastního rozhodnutí přerušila studium, které jí mohlo zvýšit odbornou kvalifikaci, svévolně opustila školství, v němž pracovala několik let, a začala vykonávat nekvalifikovanou profesi s příjmem na úrovni minimální mzdy.

7. Z oddacího listu vydaného matričním úřadem [adresa] dne [datum] bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli manželství dne [datum]. Nesporné mezi účastníky bylo, že jejich manželství trvá a že žalobkyně zahájila rozvodové řízení.

8. Z rodných listů nezletilých dětí účastníků bylo zjištěno, že účastníkům se narodily čtyři nezletilé děti, a to dne [datum] syn [Anonymizováno], dne [datum] dcera [Anonymizováno], dne [datum] dcera [Anonymizováno] a dne [datum] dcera [Anonymizováno]. Nesporné mezi účastníky bylo, že žalovaný žalobkyni do srpna 2024 přispíval částkou [částka] měsíčně s poznámkou „na děti“.

9. Z konverzace účastníků ze dne [datum] bylo zjištěno, že již tehdy spolu účastníci řešili manželské neshody včetně pracovní vytíženosti žalovaného.

10. Z usnesení Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že uvedeného dne vydal soud předběžné opatření, na jehož základě byla žalobkyně oprávněna ke styku s nezletilými každý první, druhý a čtvrtý týden v měsíci od pátku 18:00 hodin do neděle 18:00 hodin, přičemž místem předání nezletilých v pátek bylo místo bydliště žalobkyně a v neděli místo bydliště žalovaného. Současně byl zamítnut návrh žalobkyně na vydání předběžného opatření, kterým by žalovanému byla uložena povinnost strpět péči žalobkyně o nezletilé od [datum] od 18:00 hodin do [datum] do 18:00 hodin, neboť v době rozhodování soudu již dvě starší děti odcestovaly s žalovaným na dovolenou do [Anonymizováno].

11. Z rozsudku Okresního soudu [adresa]-východ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], bylo zjištěno, že uvedeného dne byly všechny čtyři nezletilé děti soudem svěřeny do péče žalovaného pro dobu před i po rozvodu manželství účastníků a žalobkyni byla uložena povinnost hradit k rukám žalovaného výživné v celkové výši [částka] měsíčně na všechny čtyři nezletilé, počínaje dnem [datum]. Dále soud stanovil předběžnou vykonatelnost rozsudku jeho doručením.

12. Z nájemní smlouvy včetně potvrzení ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně jako nájemce uzavřela s [Anonymizováno] [Anonymizováno], narozeným [datum], bytem [adresa], jako pronajímatelem, smlouvu o nájmu tří pokojů o výměře 50 m2 v druhém nadzemním podlaží v nemovitosti na adrese [adresa], na dobu určitou, přičemž doba nájmu je na první straně nájemní smlouvy uvedena od [datum] do [datum] a na druhé straně nájemní smlouvy od [datum] do [datum]. Nájemné bylo sjednáno ve výši [částka] měsíčně, zálohy na služby ve výši [částka] měsíčně. Pronajímatel svým podpisem stvrdil, že od žalobkyně převzal jistotu ve výši [částka].

13. Ze sdělení Základní školy [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno]. včetně potvrzení zaměstnavatele o výši platu ze dne [datum] a z platového výměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že v období od [datum] do [datum] byla žalobkyně zaměstnána ve jmenované škole na pozici asistentky pedagoga a její průměrný čistý měsíční příjem za celé uvedené období činil [částka].

14. Z předběžného platového výměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že s účinností od [datum] měl žalobkyni náležet plat asistentky MŠ za týdenní úvazek v rozsahu 20 hodin týdně ve výši [částka] hrubého měsíčně a platu učitelky MŠ za týdenní úvazek v rozsahu 20 hodin týdně ve výši [částka] hrubého měsíčně od [právnická osoba].

15. Ze zrušení pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že na základě pracovní smlouvy ze dne [datum] byla žalobkyně zaměstnána u [právnická osoba], jako asistentka MŠ a učitelka MŠ, přičemž oba pracovní poměry byly zaměstnavatelem zrušeny ve zkušební době ke dni [datum].

16. Ze mzdových listů zaměstnavatele [právnická osoba] za období od listopadu 2024 do února 2025 bylo zjištěno, že průměrný příjem žalobkyně v tomto období činil [částka] čistého měsíčně.

17. Z výpisu ohledně příchozích plateb s poznámkou „výplata“ za období od června 2024 do ledna 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně obdržela výplatu od Základní školy [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]. [Anonymizováno]. ve výši [částka] za květen 2024, [částka] za červen 2024, [částka] za červenec 2024 a [částka] za část měsíce srpna 2024, kdy zároveň obdržela [částka] od [právnická osoba], přičemž od tohoto zaměstnavatele jí přišly výplaty ještě za měsíce září 2024 ve výši [částka] a říjen 2024 ve výši [částka], následně žalobkyni zasílal výplatu zaměstnavatel [právnická osoba], a to ve výši [částka] za listopad 2024 a [částka] za prosinec 2024.

18. Z výpisů ohledně výdajů za období od června 2024 do ledna 2025 bylo zjištěno, že výdaje žalobkyně zaúčtované na předmětném bankovním účtu za červen 2024 činily [částka], za červenec 2024 se jednalo o [částka], v srpnu 2024 šlo o částku [částka], v září 2024 byly tyto výdaje asi ve výši [částka], v říjnu 2024 se jednalo asi o [částka], v listopadu 2024 činily tyto výdaje [částka], v prosinci 2024 šlo o částku [částka], v lednu 2025 pak asi o [částka].

19. Z výpisu ohledně splátky školného bylo zjištěno, že dne [datum] žalobkyně uhradila [částka] jako splátku školného ve prospěch příjemce [právnická osoba].

20. Z výpisu ohledně plateb nájemného bylo zjištěno, že od července 2024 nejméně do ledna 2025 odchází z účtu žalobkyně ve výši [částka] měsíčně s poznámkou „nájem“.

21. Z výpisu ohledně příjmu od [jméno FO] bylo zjištěno, že od června 2024 do září 2024 obdržela žalobkyně od [jméno FO] celkem [částka], jednalo se o čtyři příchozí transakce.

22. Z výpisu ohledně splátek [jméno FO] bylo zjištěno, že od června 2024 do ledna 2025 odešlo z účtu žalobkyně celkem [částka] ve prospěch [jméno FO] s poznámkami „půjčka“ nebo „vrácení výpůjčky“.

23. Z výpisu ohledně příjmu od [jméno FO] bylo zjištěno, že od prosince 2023 do února 2025 obdržela žalobkyně od [jméno FO] celkem [částka].

24. Z přehledu vlastnictví s nemovitostmi s údaji platnými ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl k uvedenému dni zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], konkrétně pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], orná půda, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, dále jako vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [Jméno žalovaného B] a obec [adresa]-[Jméno žalovaného B], konkrétně pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, dále jako vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], konkrétně pozemků parc. č. [hodnota], zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, a parc. č. [hodnota], lesní pozemek, dále jako vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], konkrétně pozemků parc. č. [hodnota], travní porost, a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], ostatní plocha, dále jako vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], konkrétně lesních pozemků parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [hodnota], parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], parc. č. [hodnota] a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], a dále jako vlastník nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území a obec [adresa], konkrétně pozemků parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha, jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], rodinný dům, parc. č. st. [Anonymizováno], zastavěná plocha, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], travní porost, parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], travní porost, a parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], travní porost. K tomuto provedenému důkazu žalovaný uvedl, že nemovitosti v obci [adresa] byly nabyty asi měsíc po uzavření manželství účastníků, avšak z prostředků žalovaného, žalobkyně si na ně přesto činí nárok z titulu společného jmění manželů.

25. Z veřejného rejstříku podle fyzických osob v angažmá s údaji platnými k [datum] a z výpisů z obchodního rejstříku společností [právnická osoba]., IČO [IČO], [právnická osoba]., IČO [IČO], [právnická osoba], IČO [IČO], ze dne [datum], a z výpisu z rejstříku ústavů [právnická osoba]., ze dne [datum], bylo zjištěno, že žalovaný byl ke dni [datum] zapsán ve veřejném rejstříku jako člen statutárního orgánu společností [právnická osoba]., [právnická osoba]. a [právnická osoba], jako společník ve společnostech [právnická osoba]. a [právnická osoba], a jako zakladatel a člen správní rady [právnická osoba].

26. Ze sdělení společností [právnická osoba], [právnická osoba]. a [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je jednatelem jmenovaných společností bez nároku na odměnu.

27. Ze sdělení společnosti [Anonymizováno] [právnická osoba]. ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl jednatelem jmenované společnosti do [datum] a tuto funkci vykonával bezplatně, nebyly mu vypláceny ani žádné jiné příjmy.

28. Ze sdělení [právnická osoba]., ze dne [datum] včetně potvrzení zaměstnavatele o výši mzdy/platu ze dne [datum] a z potvrzení o výši mzdy/platu ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalovaný je zakladatelem a členem správní rady této neziskové organizace, ale nebyl mu nikdy vyplácen žádný příjem.

29. Z přiznání z dani z příjmů fyzických osob žalovaného za rok 2023 bylo zjištěno, že úhrn příjmů žalovaného od všech zaměstnavatelů činil v uvedeném roce [částka], dále měl žalovaný příjem ze samostatné činnosti ve výši [částka] a uplatnil výdaje ve výši [částka], rozdíl mezi příjmy a výdaji tedy činil [částka], jeho příjmy z nájmu činily [částka], výdaje uplatnil částkou [částka], rozdíl mezi příjmy a výdaji z nájmu tedy činil [částka], žalovaný také uplatnil daňové zvýhodnění na dvě nezletilé děti.

30. Ze mzdového výměru ze dne [datum] včetně dohody o výkonu práce na dálku bylo zjištěno, že s účinností od uvedeného data náležela žalovanému mzda ve výši [částka] měsíčně od [právnická osoba]. K tomuto provedenému důkazu žalovaný uvedl, že pracovní poměr skončil ke dni [datum].

31. Z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného založený pracovní smlouvou uzavřenou s [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalovaného B] dne [datum] skončil ke dni [datum] z důvodu žádosti žalovaného, tedy bez nároku na odstupné.

32. Z tabulky ohledně příjmů žalovaného za období od června 2024 do prosince 2024 bylo zjištěno, že za červen 2024 měl žalovaný příjem ze svých výdělečných činností ve výši [částka], v červenci se jednalo o [částka], za srpen 2024 šlo o částku [částka], v září 2024 činil tento příjem [částka], za říjen 2024 se jednalo o [částka], v listopadu 2024 šlo o [částka], z toho [částka] od Středočeského kraje a [částka] od města [adresa]-[Jméno žalovaného B], za prosinec 2024 pak žalovaný obdržel celkem [částka], z toho [částka] od [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [částka] od města [adresa]-[Jméno žalovaného B].

33. Z informací o [Anonymizováno] [právnická osoba] ke dni [datum] bylo zjištěno, že žalovaný byl k uvedenému dni asistentem jmenovaného senátora. K tomuto provedenému důkazu žalovaný doplnil, že příjem z této činnosti ve výši asi [částka] měsíčně je příjmem společnosti [právnická osoba], nikoli příjmem žalovaného. Stejně tak příjem ve výši asi [částka] měsíčně za výkon funkce asistenta poslankyně [tituly před jménem] [jméno FO] plyne společnosti [právnická osoba], ne přímo žalovanému.

34. Z výpisu z kartového účtu vedeného na jméno žalovaného u společnosti [právnická osoba]. za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že k účtu byly vydány tři kreditní karty, přičemž držitelem dvou z nich byl žalovaný a držitelem jedné karty byla žalobkyně. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byly připsány platby ve výši [částka] a [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byla připsána platba ve výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byla připsána platba ve výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byla připsána platba ve výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byla připsána platba ve výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byla připsána platba ve výši [částka]. Za období od [datum] do [datum] bylo z karty žalobkyně čerpáno [částka], připsáno [částka], z karty žalovaného čerpáno [částka], připsáno [částka], na druhou kartu žalovaného byla připsána platba ve výši [částka].

35. Z výpisu ohledně splátky karty bylo zjištěno, že v období od května 2023 do října 2023 odešlo z účtu žalobkyně [částka] s poznámkou „Reiff Karta Splatka“, celkem takto mělo proběhnout 45 odchozích transakcí v celkové výši [částka] za blíže nespecifikované období.

36. Z tabulky výdajů za období od května 2024 do února 2025 bylo zjištěno, že žalovaný zaslal žalobkyni pět plateb ve výši [částka], a to dvě platby dne [datum], další dne [datum], dne [datum] a [datum], dále žalovaný platí školkovné a stravné pro dceru [Anonymizováno], hradil stravné pro dceru [Anonymizováno], školu v přírodě pro dcery [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tábory všech dětí, dovolenou s dětmi v [Anonymizováno].

37. Z výslechu svědka [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zjištěno, že jeho kamarád je manžel sestry žalobkyně, s účastníky se svědek seznámil na svatbě sestry žalobkyně asi před rokem a půl. Přibližně v červnu nebo červenci 2024 se dohodl s žalobkyní, že u něj žalobkyně bude bydlet, asi někdy na konci července 2024 pak uzavřeli nájemní smlouvu, jejíž znění připravoval svědek společně se sestrou žalobkyně. V domě svědka má žalobkyně k dispozici horní patro se třemi vybavenými místnostmi a koupelnou, se svědkem sdílí kuchyň a jídelnu v přízemí, každý má svou lednici, každý si vaří sám. Svědek obývá převážně spodní patro, ale s žalobkyní se příliš nepotkává, neboť jezdí za svojí přítelkyní do obce [adresa] a v domě příliš času netráví. Svědek tak vyloučil, že by kdy měl s žalobkyní intimní poměr. Naproti tomu svědek potvrdil, že žalobkyně mu za bydlení hradí [částka] měsíčně, a to převodem na bankovní účet, poprvé takto nájemné hradila asi v září 2024, při začátku nájemního vztahu složila žalobkyně k jeho rukám jistotu ve výši dvou nájmů. [adresa] předal svědek žalobkyni někdy na konci srpna 2024, své osobní věci si k němu žalobkyně začala stěhovat nejdříve po podpisu nájemní smlouvy. Žalobkyně ke svědkovi někdy jezdila i před tím, než se do domu přistěhovala, scházela se tam se svojí sestrou, většinou ve středy, aby se mohla připravovat na studium. O víkendech někdy přijela i s dětmi, přibližně jednou až dvakrát měsíčně. Za to, že u svědka mohla přespat, mu někdy hradila třeba [částka] v hotovosti. V domě sestry žalobkyně totiž nebylo tolik místa, aby se tam všichni vešli. Svědek dále uvedl, že někdy tráví s žalobkyní a jejími dětmi čas o víkendech, například když je o to požádán přímo dětmi žalobkyně; byli společně třeba na lyžích či v bazénu, a to hlavně za účelem jednoduššího hlídání, aby pomohl žalobkyni, protože se jedná o čtyři děti mladší [Anonymizováno] let. Na tyto výlety jezdí autem svědka, které je sedmimístné, žalobkyně potom svědkovi přispěje na pohonné hmoty. Pokud je svědkovi známo, žalobkyně pracovala ve školce, odkud byla propuštěna asi v říjnu 2024 a poté od listopadu 2024 začala pracovat jako dělnice v jedné firmě.

38. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Účastníci uzavřeli manželství dne [datum], jejich manželství dosud trvá, ale bylo zahájeno řízení o rozvodu. Účastníkům se z jejich vztahu narodily čtyři dosud nezletilé děti. Žalobkyně se od žalovaného [právnická osoba] definitivně odstěhovala k [datum], a to do [Anonymizováno] v [adresa], kde na základě nájemní smlouvy užívá část domu rodinného známého [Anonymizováno] [Anonymizováno], za což platí nájemné a zálohy na služby v celkové výši [částka] měsíčně. Její průměrný příjem ze zaměstnání za období od května 2024 do února 2025 činil [částka] čistého měsíčně s tím, že se v průběhu času spíše snižoval, od listopadu 2024 pak žalobkyně nepracuje v oboru, ve kterém se začala vzdělávat, a to i přestože ještě dne [datum] uhradila [částka] jako splátku školného za účelem zvýšení své kvalifikace v [Anonymizováno] oboru. Nejméně do začátku května 2024 měla žalobkyně k dispozici kreditní kartu žalovaného, z níž obvykle čerpala okolo [částka] měsíčně, v některých měsících se čerpané částky pohybovaly v částkách [částka] až [částka], na splátky kreditní karty žalobkyně žalovanému přispívala podle svých možností, za období od května 2023 do října 2023 se jednalo o celkovou částku [částka]. Od května 2024 do srpna 2024 zasílal žalovaný žalobkyni platby ve výši [částka] měsíčně s poznámkou „na děti“. Žalovaný žije v rodinném domě, který je v jeho vlastnictví, a má v péči všechny čtyři nezletilé děti účastníků, žalobkyně je povinna na základě nikoliv pravomocného, avšak předběžné vykonatelného rozhodnutí soudu hradit k rukám žalovaného výživné na všechny děti v celkové výši [částka] měsíčně. Průměrný příjem žalovaného z jeho výdělečných činností za období od června 2024 do prosince 2024, kdy působil jako [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-[Jméno žalovaného B], činil [částka] čistého měsíčně s tím, že jeho aktuální příjem z funkce [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] [adresa]-[Jméno žalovaného B] se pohybuje okolo [částka] měsíčně. Žalovaný je v katastru nemovitostí zapsán jako vlastník většího počtu nemovitostí, má majetkovou účast ve dvou společnostech s ručením omezením, je zakladatelem a členem správní rady jednoho zapsaného ústavu a dále je jednatelem ve třech společnostech s ručením omezeným, avšak bez nároku na odměnu.

39. Po právní stránce byla věc posouzena podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), konkrétně podle § 697 o. z., podle jehož odstavce 1 mají manželé vzájemnou vyživovací povinnost v rozsahu, který oběma zajišťuje zásadně stejnou hmotnou a kulturní úroveň. Vyživovací povinnost mezi manžely předchází vyživovací povinnosti dítěte i rodičů. Podle odstavce 2 pro vyživovací povinnost mezi manžely jinak platí obecná ustanovení o výživném.

40. Podle § 913 odst. 1 o. z. jsou pro určení rozsahu výživného rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Podle odst. 2 při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

41. Podle § 921 odst. 1 o. z. se výživné plní v pravidelných dávkách a je splatné vždy na měsíc dopředu, ledaže soud rozhodl jinak nebo se osoba výživou povinná dohodla s osobou oprávněnou jinak. Podle odst. 2 po osobě výživou povinné, která je v prodlení s placením výživného, může osoba oprávněná požadovat zaplacení úroku z prodlení.

42. Podle § 922 odst. 1 věty první před středníkem o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení.

43. Z uvedeného plyne, že manželé mají zákonné právo na zásadně stejnou životní úroveň, což však neznamená mechanickou rovnost mezi manžely, kterou by bylo možno vyvozovat jen z jejich výdělků. Soud proto musí přihlédnout k odůvodněným potřebám oprávněného, jakož i ke schopnostem a možnostem povinného. Nestačí proto pouze zjistit výši příjmů obou manželů, ale je třeba zjišťovat v jednotlivém případě nejen osobní, rodinné a majetkové poměry každého z nich, ale i konkrétní míru potřeb danou povahou práce, způsobem života, zdravotním stavem každého z manželů, popřípadě jinými závažnými okolnostmi.

44. Stanovení výživného mezi manžely přitom nevyžaduje stav odkázanosti jednoho z nich na výživu ze strany druhého. Lze tak určit konkrétní rozsah vyživovací povinnost i v případě, že oba manželé jsou sice schopni sami uspokojovat své hmotné a kulturní potřeby (individuálně), avšak v rozdílné míře, což představuje podstatnější disproporci v jejich životní úrovni.

45. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že účastníci, kteří jsou manželé, nedosahují zásadně stejné hmotné a kulturní úrovně, a proto je namístě výživné žalobkyni přiznat. Soud se však neztotožnil s okamžikem, od kterého žalobkyně výživné požadovala, ani s navrhovanou výší výživného (po změně žaloby spočívající v jejím rozšíření). Co se týče okamžiku, od něhož bylo výživné žalobkyni přiznáno, tedy od [datum], nebylo v řízení prokázáno dřívější definitivní opuštění společné domácnosti účastníků ze strany žalobkyně. Navzdory tomu, že počátek nájemního vztahu na základě žalobkyní uzavřené nájemní smlouvy byl ve smlouvě uveden nejednoznačně, svědek [Anonymizováno] při svém výslechu uvedl, že klíče k předmětu nájmu žalobkyni odevzdal až na konci měsíce srpna 2024 a že první nájemné mu žalobkyně zaplatila až v měsíci září 2024. Lze tak pouze stěží předpokládat a představit si, že žalobkyně již dříve, tj. rovněž v průběhu měsíců července a srpna 2024, nájemního bydlení využívala, pokud do předmětu nájmu neměla zajištěn dostatečný přístup. [jméno FO] nejméně do konce měsíce srpna 2024 žalobkyně mohla setrvat v poslední společné domácnosti účastníků a bez větších nákladů užívat rodinný dům, byť ve vlastnictví žalovaného, v němž však celá rodina do té doby společně žila. Skutečnost, že žalobkyně se definitivně odstěhovala až od měsíce září 2024, podporuje rovněž zjištění, že žalovaný nejméně od května 2024 právě do srpna 2024 přispíval žalobkyni částkou ve výši [částka] měsíčně, a to bez ohledu na to, že se jednalo o platby s poznámkou „na děti“.

46. Jestliže žalobkyně odkazovala na nález Ústavního soudu ze dne 12. 3. 2025, sp. zn. IV. ÚS 2691/24, konkrétně na závěry uvedené v jeho odstavci 24., 26. či 27., tedy že při rozhodování otázky výživného mezi manžely musí být ctěn princip rovnosti mezi manžely jako ženou a mužem, pak soud uvádí, že při svém rozhodování zohlednil, že v době společného soužití měli účastníci zásadně rozdělené role v manželství, a při úvahách o výši výživného reflektoval mimo jiné i skutečnost, že žalobkyně po dobu, kdy pečovala postupně o čtyři nezletilé děti účastníků, neměla rovnocenné možnosti vzdělávání a profesního růstu jako žalovaný. Je však nutno poukázat i na další okolnosti, které Ústavní soud v citovaném nálezu zdůraznil, a které musí být v případě rozhodování o výživném mezi manžely zohledňovány, především pak snaha oprávněného manžela dosahovat příjmů odpovídajícím jeho schopnostem a možnostem či péče toho konkrétního manžela o společnou domácnost a děti (viz odstavec 31. a 31. citovaného nálezu). V neposlední řadě Ústavní soud poukázal na další úpravu manželského majetkového práva vedle institutu výživného mezi manžely, například na úpravu ohledně uspokojování potřeby rodiny zakotvenou v § 690 o. z., ze kterého plyne že manželské společenství zabezpečuje vedle potřeb manželů rovněž potřeby spojené s jejich rodinným životem, přičemž „[z]da, v jaké podobě a v jakém rozsahu se manželé podílí na naplňování potřeby rodinného života a rodinné domácnosti, může mít při stanovení konečné výše výživného svůj význam.“ (viz odstavec 33. citovaného nálezu).

47. V souladu se shora citovanými závěry Ústavního soudu tak soud při stanovení výše výživného vycházel z toho, že žalobkyně v období od května 2024 do února 2025 dosahovala průměrného čistého příjmu ze zaměstnání ve výši [částka], avšak její potenciální příjem za předpokladu, že by pracovala v oboru odpovídajícím jejímu vzdělání a praxi, by se pohyboval okolo [částka] měsíčně. Její průměrný příjem za období od [datum] do [datum], kdy byla zaměstnána na pozici asistentky pedagoga, totiž činil [částka] s tím, že byl negativně ovlivněn zejména čerpáním ošetřovného na děti. Žalovaný měl v období od června 2024 do prosince 2024 průměrný příjem z výdělečné činnosti ve výši [částka] čistého měsíčně, jeho aktuální příjem se pohybuje okolo [částka] měsíčně. Soud tedy nepřehlédl podstatný rozdíl v příjmech účastníků, který je dán mimo jiné i skutečností, že žalobkyně byla od velmi mladého věku a po dlouhou dobu na mateřské, potažmo rodičovské dovolené postupně se čtyřmi dětmi, tudíž měla omezené možnosti dalšího vzdělávání či kariérního růstu. Tato skutečno přitom byla stěžejní pro shledání důvodnosti žaloby alespoň v jejím částečném rozsahu.

48. Naproti tomu přiznaná výše výživného, tedy v částce [částka] měsíčně, odráží negativní okolnosti, které lze žalobkyni přičíst k tíži. Jedná se především o skutečnost, že žalobkyně z vlastního rozhodnutí opustila domácnost, ve které mohla i nadále setrvat, případně se současně starat o děti, neboť tato možnost byla žalobkyni ze strany žalovaného nabídnuta, nadto žalobkyně sama v řízení připustila, že jistou dobu tento režim v domě byl mezi manžely praktikován, tedy že žalovaný rodinný dům přenechal žalobkyni a sám se zdržoval u svých rodičů. Ze strany žalobkyně současně ani nebylo tvrzeno nevyhovující prostředí či faktické poměry (například fyzické násilí či „šikana“) ze strany žalovaného, které by jí užívání předmětného rodinného domu znemožňovaly. Odchod ze společné domácnosti naproti tomu žalobkyně odůvodnila nevyhovujícím stavem v rodině zapříčiněným vysokým pracovním vytížením žalovaného. Je nutno si však uvědomit, že právě toto jeho pracovní vytížení zajišťovalo celé rodině standard, na který byla žalobkyně zvyklá a kterým aktuálně odůvodňuje nárok uplatněný žalobou stran zásadně stejné kulturní a hmotné úrovně obou manželů, jakož i ekonomickou stabilitu rodiny. Nelze odhlédnout ani od skutečnosti, že žalobkyně jakožto nové bydliště zvolila místo vzdálené asi 135 km od původního místa bydliště rodiny, kde mají nezletilé děti svá školní zařízení, mimoškolní aktivity a veškeré zázemí. Nejen z tohoto důvodu tak musel péči o nezletilé v plném rozsahu převzít žalovaný. Navzdory tomu, že žalovaný uvedl, že nová pracovní pozice mu umožňuje větší pracovní flexibilitu, která nadto vedle pomoci od prarodičů právě plnou péči o děti o něco zjednodušuje, nelze pominout, že žalovaný i za tohoto stavu nadále pracuje na plný úvazek. Naproti tomu žalobkyně je v současné době v situaci (nepečuje přes všední dny o své čtyři děti), která jí umožňuje jak výkon práce na plný úvazek, tak dokončení započatého studia za účelem zvýšení své kvalifikace, o to více, pokud žalobkyni podle jejího tvrzení zbývá k dokončení studia pouhý půl rok a školné bylo z její strany plně uhrazeno. Žalobkyně přitom v současné době ani nepracuje v oboru, ve kterém se začala vzdělávat a ve kterém by bez pochyby mohla a měla dosahovat vyššího příjmu. Rozhodnutí změnit dosavadní obor zaměření pro své zaměstnaní žalobkyně přitom nikterak nevysvětlila.

49. V neposlední řadě soud zohlednil celkový přístup žalobkyně mj. i v rámci vedeného řízení před soudem, konkrétně pak nedostatečnou spolupráci se soudem stran poskytování součinnosti ohledně výše příjmů žalobkyně, neboť tyto byly ze strany žalobkyně poskytnuty až po opakovaných výzvách navzdory tomu, že žalobkyně sama důkazy k prokázání svého příjmu označila. Přesto však musely být vyžádány od jednotlivých zaměstnavatelů ze strany soudu. Stejně tak nelze pominout již zmiňovanou skutečnost, že žalobkyně bez rozumného důvodu opustila poslední společnou domácnost manželů a zanechala celkem čtyři děti poměrné nízkého věku na starosti žalovanému.

50. Pokud jde o námitku žalovaného, že přiznání výživného žalobkyni by bylo v rozporu s dobrými mravy, soud nemá v dané věci za prokázané, že by žalobkyně skutečně navázala mimomanželský vztah se svědkem [Anonymizováno], který intimní poměr s žalobkyní k přímému dotazu soudu zcela vyloučil. Vzájemný vztah žalobkyně a svědka [Anonymizováno], byť se nejedná čistě o pouhý vztah nájemce a pronajímatele, nemohl však založit rozpor s dobrými mravy jakožto důvod pro zamítnutí žaloby tak, jak byl popsán v rozsudku Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Stejně tak nebyly soudem shledány, ani v řízení nevyšlo najevo jiné důvody, které by odůvodňovaly zamítnutí žaloby právě pro rozpor s dobrými mravy.

51. Vzhledem ke všemu výše uvedenému tak soud přiznal žalobkyni výživné ve výši [částka] měsíčně s účinností od [datum] a zamítl žalobu ve zbývajícím rozsahu, tedy v části výživného ve výši [částka] za období od [datum] do [datum] a v části [částka] měsíčně za období od [datum] spolu s úroky z prodlení v zákonné výši. Splatnost výživného byla stanovena v souladu s § 921 odst. 1 o. z. v pravidelných měsíčních dávkách splatných vždy k 15. dni příslušného kalendářního měsíce. Pokud šlo o žalobkyní požadované úroky z prodlení, hovoří § 921 odst. 2 o. z. o prodlení s placením výživného, povinnost k úhradě výživného však byla žalovanému stanovena až rozsudkem soudu, přičemž splatnost dlužného výživného za období od [datum] do [datum] se kryje s vykonatelností rozsudku, tedy je odvislá až od právní moci rozsudku. K datu vyhlášení rozsudku proto neexistovalo výživné, které by bylo splatné a se kterým by byl žalovaný v prodlení. Nárok žalobkyně na úhradu úroku z prodlení proto nemohl být shledán důvodným.

52. Jelikož bylo výživné přiznáno zpětně, musel soud rozhodnout rovněž o dlužném výživném za období od [datum] do [datum], tj. celkem za osm měsíců, ve výši [částka], které podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), rozložil do dvou splátek po [částka], což je podle názoru soudu částka, jejíž jednorázová úhrada je v možnostech žalovaného, přičemž splatnost první splátky byla určena v obecné pariční lhůtě tří dnů a splatnost druhé splátky ve lhůtě dvou měsíců od právní moci tohoto rozsudku, kterou soud považuje za přiměřenou s přihlédnutím k příjmovým a majetkovým poměrům obou účastníků.

53. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalovanému, jenž byl v řízení částečně úspěšný v rozsahu 63,07 %, od čehož byl odečten neúspěch žalovaného 36,93 % (žalovaný byl plně úspěšný ohledně žalovaného příslušenství a rovněž co do jistiny za období od [datum] do [datum] a dále byl částečně úspěšný co do jistiny za období od [datum]), poměrnou náhradu nákladů řízení v rozsahu 26,14 %. Náklady žalovaného sestávají z nákladů na zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 2 a § 7 bod 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] (pětinásobek ročního plnění při měsíčním výživném [částka]) za úkony učiněné před změnou žaloby a z tarifní hodnoty ve výši [částka] (měsíční výživné [částka] za období od [datum] do [datum] a pětinásobek ročního plnění při měsíčním výživném [částka]) za úkony učiněné po změně žaloby. V době před změnou žaloby vykonal zástupce žalovaného při sazbě [částka] za jeden úkon právní služby celkem dva úkony podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a. t. ve znění účinném do [datum] (převzetí a příprava zastoupení dne [datum], písemné podání ve věci samé – vyjádření k žalobě dne [datum]), včetně dvou náhrad hotových výdajů po [částka] za jeden úkon právní služby podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění účinném do [datum] a dále tři úkony právní služby podle § 11 odst. 1 písm. d), g) a. t. ve znění účinném od [datum] (2x účast na jednání před soudem dne [datum] za každé započaté dvě hodiny, vyjádření žalovaného k výzvě soudu dne [datum]) včetně tří náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění účinném od [datum] po [částka] za jeden úkon právní služby. V době po změně žaloby vykonal zástupce žalovaného při sazbě [částka] za jeden úkon právní služby celkem čtyři úkony podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve znění účinném od [datum] (2x účast na jednání před soudem dne [datum] za každé započaté dvě hodiny, 2x účast na jednání před soudem dne [datum] za každé započaté dvě hodiny) včetně čtyř náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. ve znění účinném od [datum] po [částka] za jeden úkon právní služby. Oproti vyúčtování předloženému žalovaným nepřiznal soud úkon spočívající ve zpracování písemného závěrečného návrhu, neboť žalovaný měl možnost přednést svůj závěrečný návrh v plném rozsahu při jednání soudu, tedy v rámci úkonu, za který již byla odměna přiznána, přičemž tak vskutku učinil. Naproti tomu však byla rozdílně od vyúčtování žalovaného soudem přiznána za účast na jednání před soudem dne [datum] za dva úkony právní služby, neboť toto jednání přesáhlo dvě hodiny, jelikož doba přerušení v délce 10 minut se započítává do doby trvání úkonu (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Odměna v celkové výši [částka] a hotové výdaje advokáta v celkové výši [částka] byly podle § 14a odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 o. s. ř. dále zvýšeny o 21% daň z přidané hodnoty, tj. o [částka], jelikož zástupce žalovaného je jejím plátcem. Náklady žalovaného tedy činí celkem [částka], přičemž žalovanému náleží jejich poměrná část v částce [částka].

54. Soud dále uložil každému z účastníků podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost nahradit státu náklady, které platil, představované svědečným ve výši [částka], jež bylo usnesením Okresního soudu [adresa]-východ ze dne [datum], č. j. [spisová značka], přiznáno svědkovi Kadlecovi jako náhrada ušlého výdělku za účast na jednání včetně cesty z místa bydliště svědka k soudu a zpět, a to v poměru podle úspěchu ve věci každého z účastníků. Žalobkyně je tak povinna zaplatit státu na těchto nákladech [částka] (což odpovídá jejímu neúspěchu v rozsahu 63,07 %) a žalovaný [částka] (což odpovídá jeho neúspěchu v rozsahu 36,93 %), a to na účet soudu [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

55. V neposlední řadě soud rozhodl též o povinnosti žalovaného k úhradě soudního poplatku za žalobu v souladu s § 2 odst. 3 větou první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), podle kterého je-li navrhovatel v řízení od poplatku osvobozen a soud jeho návrhu vyhověl, zaplatí podle výsledku řízení poplatek nebo jeho odpovídající část žalovaný, nemá-li proti navrhovateli právo na náhradu nákladů řízení nebo není-li též od poplatku osvobozen. Žalobkyně byla v řízení od poplatku osvobozena podle § 11 odst. 2 písm. c) zákona o soudních poplatcích a ve věci byla částečně úspěšná v rozsahu 36,93 %, což zároveň odpovídá neúspěchu žalovaného. Soudní poplatek za žalobu byl vypočten ze základu [částka] (měsíční výživné [částka] za období od [datum] do [datum] a pětinásobek ročního plnění při měsíčním výživném [částka]) podle § 6 odst. 3 zákona o soudních poplatcích a podle položky č. [hodnota] bodu 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků ve výši [částka]. Soud tak žalovanému uložil podle výsledku řízení povinnost k úhradě soudního poplatku ve výši 36,93 %, čemuž odpovídá částka [částka]. Povinnost k jeho úhradě byla stanovena ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích. Soudní poplatek je žalovaný povinen zaplatit na účet soudu č. [č. účtu], variabilní symbol [var. symbol].

56. Při vyhlášení rozsudku stran výše soudního poplatku, který je žalovaný povinen České republice – Okresnímu soudu [adresa]-východ zaplatit, došlo nedopatřením k početní chybě, neboť jeho vyhlášená výše [částka] byla vypočtena ze základu [částka], tj. ze soudního poplatku ve výši [částka], navzdory tomu, že soudní poplatek měl být vypočten ze základu tak, jak je uvedeno v přechozím odstavci, tj. ze základu [částka] zohledňujícího celý předmět řízení, který naznal změny po změně (rozšíření) žaloby, tzn. jak měsíční výživné [částka] za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], tak pětinásobek ročního plnění při měsíčním výživném [částka] ve výši [částka]. Soud proto tuto početní chybu postupem podle § 164 o. s. ř. opravil opravným usnesením, které vtělil přímo do písemného vyhotovení rozsudku.

Poučení