28 Co 24/2022-458

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Kubáčové a soudkyň Mgr. Šárky Hájkové a Mgr. Aleny Zemkové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] sídlem [adresa] [příjmení] republika [země] zastoupený advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa] zastoupená advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o 17 981,20 eur s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu Praha-východ z 28. června 2021, č. j. 36 C 130/2017-429, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění ve výroku III. tak, že výše náhrady nákladů činí 206 035,11 Kč; ve zbývající části výroku III. a ve výrocích II., a V. se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 25 216 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku, k rukám JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal zaplacení 17 981,20 euro s 8,12% úrokem z prodlení ročně ze 4 781,20 euro od [datum] do zaplacení, z 9 450 euro od [datum] do zaplacení a z 3 750 euro od [datum]. Tvrdil, že uzavřel s žalovanou [datum] smlouvu, kterou se zavázal poskytovat žalované služby technické údržby závodních vozidel v období od [datum] do [datum] a žalovaná se zavázala zaplatit odměnu ve výši 44 000 euro a veškeré hotové výlohy žalobce, které v souvislosti s poskytováním těchto služeb vzniknou. Odměna měla být na žádost žalované zaplacena v 10 měsíčních splátkách po 4 400 euro počínaje [datum], vždy do 14 dnů po obdržení faktury. Žalovaná uhradila jen 6 splátek. Žalobce požaduje 17 600 euro za sedmou až desátou splátku a 381,20 euro za cestovní výlohy v souvislosti s poskytováním služeb na závodech [anonymizováno] v [anonymizováno] [rok]. Sedmou splátku a uvedené cestovní výlohy vyfakturoval fakturou z [datum], osmou a část deváté splátky fakturou z [datum], zbylou část deváté a část desáté splátky fakturou z [datum] a zbývající část desáté splátky [datum], žalovaná nereagovala ani na předžalobní výzvu. Služby závodního inženýra spočívaly v technickém poradenství a technických službách pro závodní vozy [anonymizováno], včetně poskytnutí know-how k novým závodním vozům včetně pneumatik, seřízení, otestování a nastavení pro závodění, plánování testování, komunikaci s hlavním inženýrem, majitelem teamu, mechaniky a řidiči a s tzv. gentleman drivers, v rozhodování o použití pneumatik a jejich tlaku a o změnách v nastavování vozů, ve vedení radiové komunikace s řidičem, přípravě dokumentů a účasti na každodenních meetincích. Žalovaná v té době zakoupila dva nové závodní vozy [anonymizováno], se kterými neměla žádné zkušenosti, bylo tedy třeba, aby osoba se zvláštními technickými znalostmi zprostředkovala týmu porozumění těmto vozům, optimálně je seřídila (což bylo třeba propočítat, neboť nelze všechna možná nastavení otestovat), nastavila a otestovala, tato část se uskutečnila před zahájením závodní sezóny, byla nejdůležitější a nejintenzivnější součástí spolupráce a bylo při ní předáno know-how žalobce. Již na jaře 2018 tak přibližně 80 % z podstaty jeho služeb splnil. Druhou částí úkolu byla účast na závodech a testování a udržování vozidel v optimálním nastavení, aktivně vypomáhal na 40 z celkem 46 závodních dní, další činnost mu byla znemožněna, celkem fakticky poskytl minimálně 90 % sjednaných služeb. Dne [datum] měl žalobce dopravní nehodu, při které utrpěl čtyřnásobnou zlomeninu klíční kosti, byl hospitalizován. To žalované sdělil ještě týž den s tím, že bude k dispozici na mailu a telefonu a zašle doporučení k nastavení, informace zejména k nastavení také e-mailem z [datum] zaslal a v průběhu závodů byl s týmem v čilém telefonickém a e-mailovém kontaktu. Následujících závodů v [země] (okruhu 7 [anonymizováno] 24 [anonymizováno] of [anonymizována čtyři slova] ve dnech 26. – [datum]) se osobně zúčastnil, a to bez jakékoli výtky ze strany žalované. Příchod [anonymizována dvě slova] jako posily byl v plánu již před nehodou žalobce. E-mailovou adresu žalobce si žalovaná po zaslání e-mailu s výpovědí smlouvy dne [datum] zablokovala, reakce se vracely jako nedoručené. E-mailem z [datum] sdělil, že výpověď nepovažuje za důvodnou a že je připraven v poskytování služeb pokračovat. Ukončení smlouvy sice také nabízel, ale jen pod podmínkou, že bude potvrzeno do 3 dnů a zaplaceno 11 981 euro. Odpověď žalované nikdy neobdržel, e-mail žalované z [datum] označil za falzum. Závodů [anonymizována čtyři slova] [rok] se chtěl účastnit, žalovaná mu však přes výzvy nezajistila letenku, ubytování a informace o závodu, přestože tak do té doby pravidelně činila.

2. Žalovaná namítala, že účastníci sice uzavřeli tvrzenou smlouvu, odměna však nebyla sjednána jako paušální, bez ohledu na rozsah poskytnutých služeb. Žalobce služby v rozsahu stanoveném smlouvou neposkytl. Smlouvou se zavázal vykonávat činnost závodního inženýra v součinnosti s ostatními techniky závodní stáje žalované a účastnit se závodů, všech oficiálních zkoušek (testovací jízdy), všech zkoušek organizovaných závodní stájí žalované (v trvání nejméně 5 dnů v měsíci) a dílenských příprav podle rozpisu závodního týmu žalované. Služby sice měly být poskytovány od 1. 1. do [datum], ale zároveň s odkazem na kalendář soutěže, ze kterého vyplývalo, že služby mají být poskytovány od [datum] do [datum], osobně žalobcem, a to při účasti na soutěžích, testech a přípravě dle rozpisu. Odměna byla rozdělena právě s ohledem na toto období, které mělo skončit [datum] včetně testování po sezoně. Rozdělení odměny bylo s ohledem na toto období. Žalobce však poskytoval služby jen od [datum] do [datum], proto byly uhrazeny jen faktury za únor, březen, duben, květen, červen a červenec. Dne [datum] sdělil žalobce žalované dva dny před závody, že se ze zdravotních důvodů (zlomená ruka) není schopen závodů zúčastnit, neprojevil ani zájem o průběh závodů konaných od 30. 6. do [datum] a oficiální testování dne [datum], ani snahu svou pracovní nezpůsobilost doložit. Žalovaná si proto od [datum] zajistila jiného závodního inženýra ([jméno] [anonymizováno]) a žalobci dne [datum] zaslala vzhledem k jeho laxnímu postoji oznámení o zrušení smlouvy. Pokud by žalobce tvrdil, že takové odstoupení (výpověď) není platné nebo účinné, měl pokračovat ve své činnosti, k tomu však nedošlo, na žádný ze závodů se nedostavil a žalovanou ani s tím, že se domáhá pokračování v poskytování služeb, nekontaktoval. V e-mailové zprávě z [datum] naopak výslovně uvedl, že pokud mu žalovaná do 3 dnů neoznámí, že na pokračování smluvního vztahu trvá, ukončuje smlouvu k [datum]. Na to reagovala e-mailem z [datum], ve kterém uvedla, že souhlasí s tím, aby byl žalobce po zbytek závodní sezóny činný i pro jiné týmy. Tuto komunikaci považuje za dohodu stran o ukončení smlouvy, zejména když z dopisu právního zástupce žalobce z [datum] je zřejmé, že žalobce je se zrušením smlouvy srozuměn, [datum] jeho zástupce uváděl, že od zrušení smlouvy uplynuly již 4 měsíce, a žalobce poskytoval služby jiné závodní stáji ([anonymizována dvě slova]) ještě v sezóně 2016. K nákladům ve výši 381,20 euro neobdržela žalovaná daňový doklad ani vyúčtování. Dodala, že činnost závodního inženýra je úzce specializovaná činnost, kterou provádí jen úzký okruh profesionálů, bez dostatečného času a adaptace je nahrazení jinou osobou téměř nemožné; kvalitní a spolehlivá činnost závodního inženýra má pro závodní tým zásadní význam, tato činnost předpokládá osobní účast na závodech, nikoli jen konzultace na dálku. Na takovém způsobu výkonu činnosti se účastníci ani nedohodli. Dovolávala se také zvyklostí a ustálené praxe v automobilovém sportu.

3. Soud prvního stupně shora označeným rozsudkem zamítl žalobu co do úroku z prodlení ve výši 8,12 % ročně z částky 3 750 euro od [datum] do [datum] (výrok I.), žalované uložil zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku 17 981,20 euro s 8,12% úrokem z prodlení ročně ze 4 781,20 euro od [datum] do zaplacení, z 9 450 euro od [datum] do zaplacení a z 3 750 euro od [datum] do zaplacení (výrok II.) a k rukám jeho zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 205 994,30 Kč (výrok III.). Žalobci uložil povinnost zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku doplatek soudního poplatku ve výši 4,81 Kč (IV.) a žalované povinnost zaplatit ve stejné lhůtě náklady státu ve výši 44 375 Kč (výrok V.).

4. Při svém rozhodnutí vycházel soud prvního stupně z následujících skutkových zjištění učiněných po provedeném dokazování. Mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal žalované poskytovat služby závodního inženýra pro závodní vozy žalované a spolupracovat s ostatními techniky a zároveň neposkytovat služby jinému závodnímu týmu kromě [anonymizována dvě slova] v mistrovství [příjmení] [jméno], neposkytovat data nebo informace o nastavení závodních vozů jiné osobě bez souhlasu žalované a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci odměnu 44 000 euro v deseti splátkách po 4 400 euro od [datum] splatných vždy do 14 dnů od doručení faktury, a dále hradit cestovné, nocležné a stravné. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Obsahem činnosti závodního inženýra, který se považuje za součást závodního týmu, je komplexní nastavení závodních vozidel a další činnosti související s jeho provozem, organizační a koordinační činnost ve vztahu k dalším členům závodního týmu, analýza dat a udržení optimálního nastavení vozidel během závodů za účelem dosažení co nejvyššího výkonu závodních vozidel. Působení závodního inženýra v závodních týmech účastnících se profesionálních soutěží je nezbytné a stabilita závodního inženýra pro závodní tým důležitá. [ulice] účastníků fungovala bezproblémově do [datum], kdy oznámil žalobce žalované, že se při nehodě zranil (čtyřnásobná zlomenina klíční kosti) a jeho zranění si vyžádalo hospitalizaci. Z důvodu svého zranění se žalobce osobně neúčastnil sprintových závodů v [anonymizováno] konaných ve dnech 1. - [datum] a testovacího dne v [země] konaného dne [datum], což žalované oznámil hned [datum] a sdělil jí, že jí pošle pokyny k nastavení (což skutečně udělal dne [datum] pro závody v [anonymizováno] a dne [datum] pro testovací dny v [anonymizováno] v [země] konané [datum]). Na základě těchto pokynů k nastavení a dalších pokynů žalobce, zastal jeho pozici v rámci závodů v [anonymizováno] jednatel žalované. Následně si účastníci ve dnech [datum] - [datum] vyměnili e-maily za účelem analýzy dat ze závodů a testovacích dnů pro další závod. Žalobce se osobně zúčastnil následujících závodů v [země] v termínu [anonymizováno] - [datum], tedy okruhu [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] of [anonymizováno]. Poté žalovaná přestala se žalobcem komunikovat a k e-mailovému dotazu žalobce ze dne [datum] ohledně informací o dalším závodě, který se měl konat ve dnech [anonymizováno] - [datum] v [anonymizováno] v [země], obdržel od asistentky žalované [jméno] [příjmení], která jednala jménem žalované, e-mail, jehož obsahem byla výpověď smlouvy z [datum] ke dni [datum] z důvodu jeho nepřítomnosti na závodu [anonymizováno] sprint [příjmení] a testovací jízdě [anonymizována dvě slova] official s tím, že jeho účast byla nezbytnou podmínkou plnění povinností dle dohody. Žalobce s uvedeným postupem vyjádřil nesouhlas, jeho e-mail ze [datum] se vrátil jako nedoručený. E-mailem z [datum] žalobce poslal žalované návrh na vypořádání vzájemných vztahů s tím, že deklaroval svou připravenost poskytovat své služby podle smlouvy, zároveň jí nabídl ukončení smlouvy k [datum], pokud žalovaná nabídku přijme do tří dnů a zaplatí žalobci poměrnou část odměny a hotových nákladů v částce 11 981,20 euro nebo mu zaplatí celou částku 17 981,20 euro a žalobce dodrží smlouvu do konce její platnosti (včetně konkurenční doložky). Součástí e-mailu byla podrobná kalkulace služeb. Žalovaná na to reagovala e-mailem z [datum], kterým žalobci sdělila, že smlouvu považuje za ukončenou již na základě e-mailu ze [datum], neboť žalobce dosud nekomunikoval a neúčastnil se závodů [anonymizováno] sprint [příjmení] v termínu 25. 8. - [datum], žalovaná měla proto za to, že žalobce souhlasil s ukončením dohody k [datum] a od uvedeného data může žalobce pracovat pro jiné týmy. V následné komunikaci žalobce opětovně vyjádřil nesouhlas s uvedeným postupem žalované a vyzýval ji k úhradě žalované částky. Fakturou [číslo] [rok] žalobce žalované vyúčtoval částku 4 781,20 euro (sedmou splátku a cestovné), faktura byla žalované doručena emailem dne [datum], fakturou [číslo] 2016 vyúčtoval žalované částku 9 450 euro (osmou, devátou a část desáté splátky s tím, že z částky 13 200 odečítá 3750 euro za [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova]), faktura byla žalované doručena emailem dne [datum], a fakturou [číslo] 2018 vyúčtoval žalované částku 3 750 euro (za [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova], s poznámkou„ discount withdrawn“), faktura byla doručena žalované prostřednictvím pošty dne [datum]. V roce 2016 žalobce účtoval kromě žalované ještě závodnímu týmu [anonymizována dvě slova], částky účtované žalované představovaly cca 70 % příjmů žalobce v roce 2016. Žalobce po celou dobu trvání smluvního vztahu účastníků žalované účtoval cestovné ve výši 0,40 euro. Od [datum] do [datum] činila základní úroková sazba zveřejněná ve spolkovém indexu [příjmení] spolkové banky ([anonymizována dvě slova]) minus 0,88 %.

5. Soud prvního stupně dovodil svou mezinárodní příslušnost a jako rozhodné právo určil právo německé. Zjištěné skutečnosti posoudil podle § 611, § 614, § 615, § 616, § 620, § 626 a § 627 německého občanského zákoníku v platném znění ([anonymizována dvě slova], dále jen [anonymizováno]), využil přitom také informace o německém právu poskytnuté na základě dožádání Spolkovým ministerstvem spravedlnosti a ochrany spotřebitelů ([anonymizováno] der [příjmení] und für [anonymizováno]), a dospěl k závěru, že smluvní vztah účastníků lze posoudit jako nezávislou smlouvu o službách ([anonymizováno]) podle § 611 a násl. BGB, neboť rozsah činnosti ani její výsledek nebyl specifikován (jak by vyžadovala smlouva o dílo) a žalobce nebyl organizačně zapojen do podniku žalované, vyjma konkrétních akcí nebyl vázán určením místa a času poskytování služeb a nebyly mu udíleny závazné pokyny ze strany žalované, vztah účastníků tedy nenaplňoval aspekty závislého vztahu typického pro pracovní smlouvu. Zároveň s odkazem na rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 20. 7. 1994 (4 AZR 627/93) a dále rozsudek [příjmení] soudu v Kleve z 16. 3. 2010 (3 O 15/10) dovodil, že ze strany žalobce šlo o poskytování služeb vyššího druhu podle § 627 BGB, neboť činnost závodního inženýra závisí v podstatné míře na odborných znalostech, dovednostech a zkušenostech (jeho know-how), poskytování služeb závodního inženýra je tedy vázáno na nadprůměrné znalosti a dovednosti k službě povinné osoby, jež jsou založeny na principu zvláštní důvěry. K možnosti jednostranného ukončení uzavřené smlouvy soud prvního stupně uvedl, že smlouvu o službách uzavřenou na dobu určitou je možné jednostranně ukončit jen mimořádnou výpovědí dle § 626 BGB a v případě nezávislých služeb vyššího druhu také mimořádnou výpovědí dle § 627 BGB, tedy bez požadavku důležitého důvodu. Výpověď dle § 627 BGB je však vyloučena, jde-li o dlouhodobý vztah ze smlouvy o poskytování služeb s pevnými příjmy. Jako dlouhodobou lze v souladu s judikaturou klasifikovat i smlouvu uzavřenou na jeden rok, pokud se jedná o trvalé a dlouhodobé úkoly a strany vycházejí z možnosti a účelnosti prodloužení; pevnými příjmy se rozumí předem stanovená částka, se kterou může osoba povinná ze smlouvy o poskytování služeb počítat jako s nikoliv nepodstatnou částkou k zajištění své ekonomické existence a plánovat ji. Okamžitou výpověď dle § 627 BGB lze podat kdykoli, žádný zvláštní důvod se nepožaduje, je třeba ji pouze doručit. Výpověď dle § 626 BGB je možné podat jen při existenci zvláštního důvodu dle § 626 odst. 1 BGB a za dodržení tam stanovené propadné výpovědní lhůty, tedy dvou týdnů od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro výpověď; zároveň je třeba v souladu se zásadou přiměřenost zaslat předchozí výzvu k uvedení činnosti do souladu se smlouvou s tím, že další porušení smlouvy nebude trpěno, ledaže taková výzva neskýtá naději na úspěch. Nemoc (včetně zranění v důsledku nehody) může být důležitým důvodem dle § 626 BGB jen při negativní prognóze zdravotního stavu do budoucna, která je tu v době doručení výpovědi. Není-li v době doručení výpovědi pracovní schopnost vyloučena ani snížena, není důležitý důvod dán.

6. Soud prvního stupně uvedl, že výpověď předmětné smlouvy uzavřené na jeden rok přicházela v úvahu jen jako mimořádná, a to podle § 627 nebo podle § 628 BGB.

7. Vzhledem k povaze poskytovaných služeb, které lze charakterizovat jako specializované odborné služby poskytované relativně úzkým okruhem odborníků vybavených k tomu speciálními odbornými technickými znalostmi a zkušenostmi v závodním automobilovém odvětví, předávajících při poskytování svých služeb zpravidla i know-how k nastavení závodních vozidel (což odpovídá i sjednané konkurenční doložce a povinnost mlčenlivosti o nastavení závodních vozidel), a k tomu, že vztahy mezi účastníky byly založeny na principu důvěry (neboť závodní inženýr je hlavou závodního týmu, koordinuje a organizuje činnost ohledně nastavení, testování vozidel a jeho role je v rámci profesionálních závodních týmů nepostradatelná), šlo v dané věci o smlouvu o poskytování služeb vyššího druhu. Zároveň však smlouva naplňovala požadavek dlouhodobosti, neboť ačkoli byla uzavřena na dobu jednoho roku, bylo zjištěno, že stabilita a kontinuita osoby na pozici závodního inženýra je pro závodní tým klíčová, závodní inženýr je nepostradatelnou součástí všech závodních týmů v profesionálních soutěžích a žalovaná se profesionálních soutěží účastnila dlouhodobě (nikoli jen v roce [rok]). Vyhlídku potenciální pokračující spolupráce podtrhává i odbornost žalobce, specializujícího se právě na závodní vozidla zn. Audi, které žalovaná před začátkem soutěžní sezóny nově pořídila. Pokračování smluvního vztahu účastníků po ukončení platnosti smlouvy tak bylo vzhledem k výše uvedenému potencionálně možné (žalobce tuto možnost připustil výslovně), jako tomu bylo i např. v případě svědka [jméno] [příjmení], jenž u žalované zastával pozici technického inženýra. Soud prvního stupně také poznamenal, že je přitom samozřejmé, že logickým předpokladem pokračování všech závazkových právních vztahů po uplynutí sjednané doby platnosti a účinnosti smlouvy, obzvlášť závazkových vztahů založených na důvěře, je vzájemná spokojenost smluvních stran s plněním závazků a naplněním (i hospodářského) účelu smlouvy, pro závěr o dlouhodobosti však postačuje objektivní možnost/potencialita prodloužení smluvního vztahu účastníků, nikoliv subjektivní vnímání spokojenosti se spoluprací na straně jedné smluvní strany. Příjem žalobce byl stanoven ve smlouvě pevnou částkou 44 000 euro za celé období, byl rozdělen do deseti splátek a tvořil podstatnou část příjmů žalobce (2/3) za rok 2016, neboť i vzhledem ke konkurenční doložce zakotvené ve smlouvě byly možnosti žalobce své služby poskytovat jiným závodním týmům (vyjma zakotvené výjimky) prakticky vyloučeny, stejně tak byla i objektivně omezená možnost služebních příležitostí v průběhu již probíhající závodní sezóny. Předpoklady mimořádné výpovědi podle § 627 BGB tak z pohledu soudu prvního stupně nebyly splněny.

8. Splněny nebyly v daném případě ani podmínky mimořádné výpovědi dle § 626 BGB, neboť v době doručení výpovědi, [datum], žalobce už své služby žalovanému opět poskytoval (když se osobně účastnil závodů v [země] ve dnech [anonymizováno] - [datum]) a vzhledem k charakteru zranění nehrozilo riziko opakování pracovní neschopnosti ze stejného důvodu, negativní prognóza zdravotního stavu ve vztahu k plnění povinností žalobce tak nebyla dána. Podle názoru soudu prvního stupně bylo proto již nadbytečné zabývat se otázkou spravedlivého požadavku pokračování smluvního vztahu na osobě oprávněné ze smlouvy o službách, požadavkem přiměřenosti (zaslání výzvy k nápravě) a případné včasností výpovědi). Soud prvního stupně dodal, že ani v jednom případě nebylo navíc možné smlouvu vypovědět zpětně (zde ve druhé polovině srpna 2016 s účinky k [datum]).

9. K žalovanou namítanému ukončení smluvního vztahu dohodou k [datum] soud prvního stupně s odkazem na § 145 až 150 BGB uvedl, že z obsahu e-mailu z [datum] a následného chování žalované je zřejmé, že nešlo o akceptaci návrhu žalobce, ale o odkaz na jednostranné ukončení smlouvy. Návrh žalobce jako celek, tedy ukončení spolupráce spolu s finančním vypořádáním, žalovaná neakceptovala ani v žalobcem stanovené lhůtě. Soud prvního stupně také připomněl, že žalobce popíral pravost e-mailu i to, že by mu takový e-mail byl doručen.

10. Soud prvního stupně se zabýval také možností krácení sjednané odměny z důvodu neposkytnutí služeb dle smluvních požadavků. Dovodil, a to i při užití odpovědí dožádaného německého orgánu k obsahu a výkladu německého práva, že pokud osoba povinná ze smlouvy o službách neposkytuje své služby podle smluvních požadavků (tzv. nekvalitní plnění), neexistuje nárok na snížení úhrady v rámci smlouvy o službách. U nezávislé smlouvy o službách se rozlišuje mezi tzv. kvantitativním a kvalitativním snížením výkonu. V případě kvantitativního snížení výkonu se použije speciální § 616 BGB, kdy podle odst. 1 osoba povinná ze služby nepozbývá svůj nárok na úhradu tím, že nemůže po přiměřeně nepodstatnou dobu z důvodu spočívajícím v její osobě bez svého zavinění poskytovat plnění podle smlouvy o poskytování služeb; je však povinna si započíst částku, kterou obdrží ze zákonem stanoveného nemocenského, nebo úrazového pojištění. Nemožnost poskytnout plnění ve smyslu věty 1 ustanovení přitom existuje již tehdy, jestliže plnění jakýmkoliv způsobem neodpovídá smluvní povinnosti (např. s ohledem na obsah, místo, čas). Pro závěr o tom, že jde o nepodstatnou přiměřenou dobu, je rozhodují poměr doby nemožnosti poskytnout plnění k celkové době činnosti. Podle judikatury německých soudů byla nemožnost poskytnout plnění v délce dvou týdnů při jednoroční celkové době činnosti klasifikována jako přiměřeně zanedbatelná. Zaviněním se přitom míní, pokud se zaměstnanec závažným způsobem provinil proti vlastnímu zájmu rozumného člověka uchovat si vlastní zdraví (soud prvního stupně k tomu odkázal na rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo], a ze dne [datum rozhodnutí], [spisová značka]). Dodal, že pokud nejsou splněny podmínky uvedené v § 616 BGB, zaniká nárok na odměnu za neposkytnuté plnění podle § 326 odst. 1 věta 1 BGB, tedy z důvodu nemožnosti plnění. V případě kvalitativního snížení výkonu se tento nedotýká nároku na úhradu, pokud je individuální výkon vyčerpán (ve smyslu momentální individuální pracovní schopnosti). Soud prvního stupně uvedl, že v posuzovaném případě se žalobce v důsledku svého zranění osobně neúčastnil závodů v [anonymizováno] v [země] v termínu 1. - [datum] a následného testovacího dne v [země] dne [datum]. Své služby v tomto období poskytoval s ohledem na svou zdravotní indispozici na dálku, a to doporučeními k nastavení vozidel a pokyny k testování nastavení, po závodě a testovacích dnech vyhodnocoval nasbíraná data. Poskytnutí služeb odpovídalo jeho aktuální pracovní schopnosti (žalovaná z poskytnutých pokynů a doporučení vycházela) a doba tohoto omezení byla v řádu dnů (kdy se vyžadovala jeho osobní přítomnost na závodech a testovacích dnech). Současně nebylo zjištěno, že by žalobce obdržel jakékoli plnění z nemocenského nebo úrazového pojištění. Důvod ke krácení odměny tak nebyl podle názoru soudu prvního stupně dán.

11. Soud prvního stupně uzavřel, že žalobce sdělil žalované svou připravenost poskytovat své služby až do řádného ukončení smlouvy k [datum], žalovaná mu však k tomu neposkytla potřebnou součinnost, žalobce má tak podle § 615 BGB nárok na celou sjednanou odměnu a hotové náklady. Žalovaná zaplatila žalobci v průběhu jejich smluvního vztahu na odměně pouze částku 26 400 euro, žalobci tak náleží 17 600 euro (40 000 – 26 400). Pokud jde o nárokované cestovné ve výši 0,40 euro, (minimálně konkludentní) dohoda účastníků o výši cestovného byla dle soudu prvního stupně doložena dříve vystavenými fakturami žalobce, kterými bylo cestovné účtováno v této výši opakovaně, přičemž žalovanou nebyla úhrada žalobcem dříve vystavených faktur (vyjma sporných) faktur zpochybňována. Z tohoto důvodu soud žalobě co do jistiny vyhověl a v souladu s § 155 odst. 1, 2 o. s. ř. ji přiznal v měně euro.

12. Přiznaný úrok z prodlení odůvodnil soud prvního stupně s odkazem na § 286 a § 288 BGB tím, že splatnost účtovaných částek byla mezi účastníky sjednána na 14 dnů od doručení faktur, faktury byly doručeny [datum] (faktura na 4 781,20 euro), [datum] (faktura na 9 450 euro) a dne [datum] (faktura na 3 750 euro), prodlení žalované tak nastalo [datum] v případě částky 4 781,20 euro, [datum] v případě částky 9 450 euro a [datum] v případě částky 3 750 euro. Výši úroku určil soud prvního stupně podle § 288 odst. 2 BGB, přihlédl přitom k tomu, že oba účastníci jsou podnikateli ve smyslu § 14 odst. 1f BGB a že základní úroková sazba vyhlášená [příjmení] spolkovou bankou činila k datům prodlení - 0,88 %.

13. Nákladový výrok IV. odůvodnil soud prvního stupně procesním úspěchem žalobce, který vynaložil náklady na soudní poplatek (23 490 Kč) a právní zastoupení advokátem, který provedl 15 úkonů právní služby a je plátcem daně z přidané hodnoty. Povinnost k zaplacení doplatku soudního poplatku byla odůvodněna rozšířením žaloby o 6 000 euro, v souvislosti se kterým žalobce zaplatil poplatek o 40,81 Kč nižší, než odpovídalo kurzu eura k [datum]. Nákladový výrok V. byl odůvodněn vynaložením nákladů státu na překlad listinných důkazů do českého jazyka a tím, že o odpovídající výši odměny a náhrady hotových výdajů ustanovené tlumočnice bylo pravomocně rozhodnuto.

14. Proti tomuto rozsudku, a to výslovně jen proti výrokům II., III. a V. podala žalovaná včasné odvolání. Namítala, že uzavřená smlouva se sice týkala služeb vyššího druhu, nezakládala však dlouhodobý vztah s pevnými příjmy. Smlouva byla uzavřena na dobu jedné sezóny a vázala se ke konkrétní sezóně a jejím specifickým podmínkám, a to bez předpokladu či příslibu jejího prodloužení. V automobilovém sportu jsou smlouvy s členy týmu zcela standardně uzavírány na dobu jedné sezóny, neboť podmínky a možnosti závodních týmů jsou sezónu od sezóny značně proměnlivé. Není tedy v žádném případě legitimní předpokládat ani očekávat, že smlouva bude bez dalšího prodloužena a že závodní technik bude najat i na další sezóny. Osoba žalobce nebyla pro žalovanou nenahraditelná, možnost prodloužení smluvního vztahu nebyla sjednána ani ve smlouvě. Dodala, že soud prvního stupně svým závěrem zcela nelogicky v podstatě popírá možnost výpovědi smluv vyššího druhu, příklady z judikaturní praxe Spolkového soudního dvora uváděné soudem prvního stupně, které se týkají studia nebo péče o dítě, považuje žalovaná za zcela nepřípadné a v této věci neuplatnitelné, neboť tam řešené příklady mají odlišný kontext a charakter, když předpoklad dalšího trvání vztahu je dán dobou studia nebo dosažením věku. Podle názoru žalované není splněna ani podmínka pevného příjmu a také sjednaná konkurenční doložka byla omezena na dobu trvání smluvního vztahu a navíc obsahovala výjimku pro působení žalobce v dalším závodním týmu, kde v nezanedbatelném rozsahu působil. Příjem žalobce od žalované by neměl v daném roce výrazně převažovat nad jeho ostatními příjmy, neboť tvořil jen asi 53 % příjmů žalobce. Z toho žalovaná dovozuje možnost ukončení mimořádnou výpovědí dle § 627 BGB. Navrhovala, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně v napadeném rozsahu tak, že žalobu zamítne a žalobci uloží povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení žalované před soudy obou stupňů a náhradu nákladů státu.

15. Žalobce k odvolání uvedl, že přestože se ne zcela shoduje s právními závěry soudu prvního stupně, považuje jeho rozsudek za věcně správný. Závazek je dle žalobce spíše pracovní smlouvou či standardní smlouvou o službách, mezi účastníky nebyl dán vztah zvláštní důvěry. Odměna byla sjednána pevnou částkou, která tvořila zásadní část příjmů žalobce v roce 2016. Se závěrem soudu prvního stupně, že jako dlouhodobý smluvní vztah může být posouzen i vztah založený smlouvou na dobu jednoho roku, pokud lze její prodloužení předpokládat objektivně, postačí tedy reálná možnost a nevyžaduje se žádný příslib takového prodloužení, žalobce souhlasí. Chráněna je tak ochrana důvěry v zabezpečení ekonomické obživy povinné osoby pomocí dohodnuté pevné odměny. Navíc žalobce jako přední odborník na vozy [anonymizováno] mohl předpokládat, že spolupráce bude prodloužena, neboť vozy jistě nebyly nakoupeny na jednu sezónu a sezóna 2016 byla poměrně úspěšná, úspěšné fungování závodního týmu také vyžaduje nalezení správného rytmu práce a tzv. týmové chemie, kompletní obměnění týmu každou sezónu se tedy nedá předpokládat. Dodal, že žalovaná mu oznámila výpověď v době, kdy již podstatnou část plnění dle sjednané smlouvy poskytl, a to zejména na počátku smluvního vztahu, kdy bylo třeba provést nastavení zcela nových vozů [anonymizováno], které žalovaná zakoupila. V průběhu sezóny už nastavení pouze„ ladil“ podmínkám konkrétních závodů. V době výpovědi byla už odjeta valná část závodní sezóny, ale zaplacena byla jen část sjednané odměny, která byla do splátek rozdělena na žádost žalované. Zatímco žalovaná mohla nového (levnějšího) závodního inženýra v té době snadno sehnat, neboť rozhodující plnění (nastavení vozidel) bylo již splněno, žalobce mohl nový tým na dobu do konce sezóny najít jen velice těžko. Navrhoval, aby byl rozsudek soudu prvního stupně potvrzen jako věcně správný.

16. Krajský soud v Praze jako soud odvolací (§ 10 odst. 1 občanského soudního řádu – dále jen o. s. ř.) po zjištění, že odvolání bylo podáno proti nepravomocnému rozhodnutí okresního soudu oprávněnou osobou (účastníkem řízení) v zákonné lhůtě (§ 204 odst. 1 o. s. ř.) a že jde o rozhodnutí, proti kterému je odvolání přípustné (§ 201, § 202 a contr. o. s. ř.), přezkoumal podle § 212 a § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně i řízení, které vydání rozsudku přecházelo, a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Výroky I. a IV. rozsudku soudu prvního stupně nebyly přezkoumávány a nabyly samostatně právní moci (§ 206 odst. 2 o. s. ř.).

17. Soud prvního stupně správně určil a odůvodnil svou mezinárodní příslušnost (dle článku 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech /nařízení Brusel I bis/) a také rozhodné právo (dle čl. 1 a čl. 4 bod 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (nařízení Řím I).

18. Po provedeném dokazování dospěl soud prvního stupně ke správným skutkovým zjištěním, na která odvolací soud v plném rozsahu odkazuje. Zjištěné skutečnosti soud prvního stupně také správně právně posoudil.

19. Podle § 611 odst. 1 BGB se smlouvou o službách zavazuje ten, kdo přislíbil služby, k poskytnutí přislíbených služeb a druhá strana k poskytnutí sjednané odměny (Durch den Dienstvertrag wird derjenige, welcher [příjmení] zusagt, zur Leistung der versprochenen [příjmení], der andere Teil zur Gewährung der vereinbarten Vergütung verpflichtet.). Podle § 611 odst. 2 BGB předmětem smlouvy o službách mohou být služby jakéhokoliv druhu. (Gegenstand des Dienstvertrags können [příjmení] jeder [příjmení] sein.)

20. Podle § 614 BGB, odměna musí být vyplacena po poskytnutí služby. Pokud je odměna vyměřena po časových úsecích, tak musí být vyplacena po uplynutí jednotlivých časových úseků. (Die Vergütung ist nach der Leistung der [příjmení] zu entrichten. Ist die Vergütung nach Zeitabschnitten bemessen, so ist sie nach dem Ablauf der einzelnen Zeitabschnitte zu entrichten).

21. Podle § 615 BGB pokud se osoba oprávněná ke službě dostane s přijetím služby do prodlení, tak může povinná osoba požadovat sjednanou odměnu za službu neposkytnutou v důsledku prodlení, aniž by byla povinna k dodatečnému plnění. Musí si však nechat započítat hodnotu toho, co v důsledku neuskutečnění plnění služby ušetří nebo jiným použitím své služby získá nebo ve zlé víře zanedbá získat. Věty 1 a 2 platí odpovídajícím způsobem v případech, ve kterých zaměstnavatel nese riziko výpadku práce. (Kommt der Dienstberechtigte mit der Annahme der [příjmení] in Verzug, so kann der Verpflichtete für die infolge des Verzugs nicht geleisteten [příjmení] die vereinbarte Vergütung verlangen, ohne zur Nachleistung verpflichtet zu sein. Er muss sich jedoch den Wert desjenigen anrechnen lassen, was er infolge des Unterbleibens der Dienstleistung erspart oder durch anderweitige Verwendung seiner [příjmení] erwirbt oder zu erwerben böswillig unterlässt. Die Sätze 1 und 2 gelten entsprechend in den Fällen, in denen der Arbeitgeber das Risiko des Arbeitsausfalls trägt).

22. Podle § 616 BGB osoba povinná k poskytnutí služby nepozbývá nároku na odměnu tím, že jí je z důvodu spočívajícím v její osobě bez jejího zavinění zabraňováno v poskytnutí služby po dobu, která vzhledem k poměrům není značná. Musí si však nechat započíst částku, která ji přísluší za dobu zabránění z nemocenského nebo úrazového pojištění zakládajícího se na zákonné povinnosti. ([příjmení] zur Dienstleistung Verpflichtete wird des Anspruchs auf die Vergütung nicht dadurch verlustig, dass er für eine verhältnismäßig nicht erhebliche Zeit durch einen in seiner [příjmení] liegenden [příjmení] ohne sein Verschulden an der Dienstleistung verhindert wird. Er muss sich jedoch den Betrag anrechnen lassen, welcher ihm für die Zeit der Verhinderung aus einer auf [příjmení] gesetzlicher Verpflichtung bestehenden Kranken- oder Unfallversicherung zukommt).

23. Podle § 620 BGB odst. 1 služební poměr končí uplynutím doby, na kterou vznikl (das Dienstverhältnis endigt mit dem Ablauf der Zeit, für die es eingegangen ist). Podle § 620 odst. 2 BGB pokud není trvání služebního poměru ani určeno, ani nevyplývá z povahy nebo účelu služby, tak může každá strana vypovědět služební poměr podle § 621 až 623 (ist die [příjmení] des Dienstverhältnisses weder bestimmt noch aus der Beschaffenheit oder dem Zwecke der [příjmení] zu entnehmen, so kann jeder Teil das Dienstverhältnis nach Maßgabe der §§ 621 bis 623 kündigen).

24. Podle § 626 odst. 1 BGB, služební poměr může být každou smluvní stranou vypovězen z důležitého důvodu bez dodržení výpovědní lhůty, pokud existují skutečnosti, na jejichž základě se stran osoby podávající výpověď nemůže při zohlednění všech okolností jednotlivého případu a při zvážení zájmů obou smluvních stran očekávat pokračování služebního poměru až k (okamžiku) uplynutí výpovědní lhůty nebo k (okamžiku) sjednaného ukončení služebního poměru (das Dienstverhältnis kann von jedem Vertragsteil aus wichtigem [příjmení] ohne Einhaltung einer Kündigungsfrist gekündigt werden, wenn Tatsachen vorliegen, auf [příjmení] derer dem Kündigenden unter Berücksichtigung aller Umstände des Einzelfalles und unter Abwägung der Interessen beider Vertragsteile die Fortsetzung des Dienstverhältnisses bis zum Ablauf der Kündigungsfrist oder bis zu der vereinbarten Beendigung des Dienstverhältnisses nicht zugemutet werden kann). Podle § 626 odst. 2 BGB k výpovědi může dojít jen během dvou týdnů. Lhůta začíná okamžikem, ve kterém se osoba oprávněná k výpovědi dozví o skutečnostech rozhodných pro výpověď. Osoba podávající výpověď musí druhé straně na požádání bez zbytečného odkladu písemně sdělit důvod výpovědi (die Kündigung kann nur innerhalb von zwei Wochen erfolgen. [příjmení] [příjmení] beginnt mit dem Zeitpunkt, in dem der Kündigungsberechtigte von den für die Kündigung maßgebenden Tatsachen Kenntnis erlangt. [příjmení] [jméno] muss dem anderen Teil auf [příjmení] den Kündigungsgrund unverzüglich schriftlich mitteilen).

25. Podle § 627 odst. 1 BGB, u služebního poměru, který není pracovním poměrem ve smyslu § 622, je výpověď přípustná také bez předpokladu uvedeného v § 626, pokud osoba povinná ke službě, aniž by byla v trvalém služebním poměru s pevně stanovenými příjmy, musí poskytnout služby vyššího charakteru, které se obvykle předávají na základě zvláštní důvěry (bei einem Dienstverhältnis, das kein Arbeitsverhältnis im [příjmení] des § 622 ist, ist die Kündigung auch ohne die in § 626 bezeichnete Voraussetzung zulässig, wenn der zur Dienstleistung Verpflichtete, ohne in einem dauernden Dienstverhältnis mit festen Bezügen zu stehen, [příjmení] höherer [příjmení] zu leisten hat, die auf [příjmení] besonderen Vertrauens übertragen zu werden pflegen).

26. Podle § 145 BGB kdo jinému navrhne uzavření smlouvy, je návrhem vázán, ledaže vázanost vyloučil (wer einem anderen die Schließung eines Vertrags anträgt, ist an den Antrag gebunden, es sei denn, dass er die Gebundenheit ausgeschlossen hat). Podle § 146 BGB návrh zaniká, když je vůči navrhovateli odmítnut nebo když vůči němu není podle §§ 147 – 149 včas přijat (der Antrag erlischt, wenn er dem Antragenden gegenüber abgelehnt oder wenn er nicht diesem gegenüber nach den §§ 147 bis 149 rechtzeitig angenommen wird). Podle § 148 BGB pokud navrhovatel určil pro přijetí návrhu lhůtu, může přijetí proběhnout pouze během této lhůty (hat der Antragende für die Annahme des Antrags eine [příjmení] bestimmt, so kann die Annahme nur innerhalb der [příjmení] erfolgen). Podle § 150 odst. 1 pozdní přijetí návrhu se považuje za nový návrh. (Die verspätete Annahme eines Antrags gilt als neuer Antrag). Podle § 150 odst. 2 BGB přijetí s rozšířeními, omezeními nebo jinými změnami se považuje za odmítnutí spojené s novým návrhem. (eine Annahme unter Erweiterungen, Einschränkungen oder sonstigen Änderungen gilt als Ablehnung verbunden mit einem neuen Antrag).

27. Podle § 286 odst. 1 BGB pokud dlužník na upomínku věřitele, která následuje po nástupu splatnosti, neplní, tak se upomínkou dostává do prodlení. Ve stejném postavení jako upomínka je podání žaloby na plnění, stejně jako doručení platebního rozkazu v řízení o vydání platebního rozkazu (leistet der Schuldner auf eine Mahnung des Gläubigers nicht, die nach dem Eintritt der Fälligkeit erfolgt, so kommt er durch die Mahnung in Verzug. [příjmení] [jméno] stehen die Erhebung der Klage auf die Leistung sowie die Zustellung eines Mahnbescheids im Mahnverfahren gleich). Podle § 286 odst. 2 BGB upomínka není potřeba, pokud 1. je pro plnění určena doba podle kalendáře, 2. musí plnění předcházet nějaká událost a přiměřená doba pro plnění je určena takovým způsobem, že ji lze od události podle kalendáře vypočítat, 3. dlužník vážně a s konečnou platností plnění odepře, 4. je ze zvláštních důvodů okamžitý vznik prodlení při zvážení oboustranných zájmů ospravedlněný (der Mahnung bedarf es nicht, wenn für die Leistung eine Zeit nach dem [příjmení] bestimmt ist, der Leistung ein Ereignis vorauszugehen hat und eine angemessene Zeit für die Leistung in der [příjmení] bestimmt ist, dass sie sich von dem Ereignis an nach dem [příjmení] berechnen lässt, der Schuldner die Leistung ernsthaft und endgültig verweigert, aus besonderen Gründen unter Abwägung der beiderseitigen Interessen der sofortige Eintritt des Verzugs gerechtfertigt ist). Podle § 286 odst. 4 BGB dlužník se nedostává do prodlení, pokud není poskytnuto plnění v důsledku okolnosti, za kterou neodpovídá (der Schuldner kommt nicht in Verzug, solange die Leistung infolge eines Umstands unterbleibt, den er nicht zu vertreten hat).

28. Podle § 288 odst. 1 BGB peněžitý dluh se musí během prodlení úročit. Úroková sazba při prodlení činí za rok pět procentních bodů nad základní úrokovou sazbou (eine Geldschuld ist während des Verzugs zu verzinsen. [příjmení] [jméno] beträgt für das [příjmení] fünf Prozentpunkte über dem Basiszinssatz). Podle § 288 odst. 2 BGBu právních úkonů, kterých není účasten spotřebitel, činí úroková sazba pro finanční pohledávky devět procentních bodů nad základní úrokovou sazbou. (Bei Rechtsgeschäften, an denen ein Verbraucher nicht beteiligt ist, beträgt der Zinssatz für Entgeltforderungen neun Prozentpunkte über dem Basiszinssatz).

29. Odvolací soud má shodně se soudem prvního stupně za to, že smlouvu uzavřenou mezi účastníky [datum] je třeba kvalifikovat jako smlouvu o poskytování služeb podle § 611 BGB, neboť nebyl smluven konkrétní úkol a rozsah práce (jasně označen předmět plnění, který charakterizuje smlouvu o dílo podle § 631 BGB), ale průběžná činnost dle uznávaných pravidel v daném oboru a odměna nebyla závislá na výsledku (k tomu srov. rozsudky Spolkového soudního dvora z [datum] (X ZR [číslo]), z [datum] (III ZR [číslo])). Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se závěrem soudu prvního stupně, že míra osobní závislosti žalobce při poskytování smluveného plnění nedosahovala míry potřebné pro posouzení vztahu účastníků jako vztahu z pracovní smlouvy. Žalobce se sice zavázal provádět svou činnost také v konkrétních datech a místech dle kalendáře soutěží, šlo ale o předem smluvené místo a čas některých činností žalobce, nikoli o možnost žalované stanovit obsah, provedení, čas a místo plnění závaznými pokyny, jak by to odpovídalo pracovnímu vztahu (viz např. rozsudek Spolkového pracovního soudu z 30. 11. 1994 (5 AZR 704/93), z 9. 9. 1981 (5 AZR 477/79) nebo z 25. 9. 2013 (10 AZR 282/12)).

30. Mezi účastníky nebyla sjednána úprava výpovědi. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, a možnost řádné výpovědi je tak dle § 620 odst. 2 BGB a contr. vyloučena, neboť řádná výpověď (dle § 621 až 623 BGB) připadá v úvahu, jen není-li trvání služebního poměru ani určeno, ani nevyplývá z povahy nebo účelu služby. Smlouvu bylo proto možné vypovědět jen dle § 626 BGB nebo § 627 BGB, tedy mimořádnou výpovědí.

31. Mimořádná výpověď podle § 626 BGB předpokládá existenci důležitého důvodu a dodržení výpovědní lhůty. Důvodem výpovědi měla být v daném případě neúčast žalobce na závodech v [anonymizováno] v [země] v termínu 1. - [datum] a následném testovacím dnu v [země] dne [datum]. Žalobce se uvedených akcí osobně nezúčastnil ze zdravotních důvodů, které byly žalované známy, na 24hodinový závod [anonymizováno] v [země] (konaný ve dnech 26. - [datum]) se však dostavil a smluvené služby poskytoval. Výpověď byla žalobci doručena [datum], tedy po uplynutí propadné dvoutýdenní lhůty od tvrzeného porušení smluvních povinností (neúčasti na závodech a testovacím dnu), dvoutýdenní lhůta marně uplynula také od [datum], tedy ode dne, kdy s ohledem na opětovné poskytování služeb ze strany žalobce v místě konání závodů muselo být žalované zřejmé, že důvody, které žalobci bránily v účasti na předchozích dvou akcích v červenci, pominuly. Výpověď dle § 626 BGB by tedy byla nejen nedůvodná (jak soud prvního stupně přesvědčivě vyložil v odst. 39 odůvodnění svého rozsudku), ale také opožděná.

32. Odvolací soud se dále zabýval možností výpovědi podle § 627 BGB a shodně se soudem prvního stupně dospěl k závěru, že přestože služby poskytované žalobcem je možné posoudit jako služby vyššího druhu, vylučuje možnost výpovědi dle § 627 BGB trvalá povaha daného služebního poměru s pevně stanoveným příjmem. O služby vyššího druhu se jedná, pokud jsou požadovány nadprůměrné znalosti nebo dovednosti nebo se týkají osobního života smluvního partnera (viz rozsudek Spolkového soudního dvora z [datum] (III ZR [číslo])). Zákonodárce chtěl pod termín služby vyššího druhu zahrnout především činnosti, které vyžadují akademické vzdělání a vyznačují se zvláště kvalifikovaným pracovním profilem, jako služby vyššího druhu jsou v judikatuře německých soudů posuzovány např. činnosti lékařů, soukromých učitelů, právníků či daňových poradců (srov. rozsudek Spolkového soudního dvora z [datum] (IX ZR [číslo])). Jako smlouva o službách vyššího druhu byla posouzena i smlouva o sportovním managementu, jehož předmětem bylo zprostředkování boxera (viz rozsudek [příjmení] soud v Kleve z 16. 3. 2010 (3 O 15/10)). Je tedy nerozhodné, zda je možné nebo snadné povinnou osobu nahradit, tedy zda konkrétní povinná osoba je pro druhou smluvní stranu zcela nepostradatelná. Služby vyššího charakteru vyžadují zvláštní odbornou kvalifikaci, která nemusí být nutně získána akademickým vzděláním (srov. rozsudek Vrchního zemského soudu v Hammu z 28. 2. 2017 (24 U 105/16). Služby vyššího druhu jsou službami, které co do svého druhu mohou být delegovány pouze na základě zvláštní důvěry. Tím je odůvodněna možnost oprávněné osoby smluvní vztah kdykoli ukončit i bez zvláštního důvodu, neboť s ohledem na charakter takových služeb nelze obvykle spravedlivě požadovat, aby sjednané služby delegované na základě zvláštní důvěry byla povinna čerpat od konkrétní osoby po celou sjednanou dobu. Možnost mimořádné výpovědi dle § 627 BGB je u služeb vyššího druhu vyloučena jen v případě, že povinná osoba služby poskytuje v trvalém služebním poměru s pevně stanoveným příjmem. Zákonodárce tím dává přednost ochraně důvěry v zajištění vlastní ekonomická existence prostřednictvím sjednané trvalé fixní odměny před ochranou osobní svobody rozhodování oprávněné osoby (viz rozsudek Spolkového soudního dvora z [datum] (III ZR [číslo]). Oprávněná osoba není ani v takovém případě povinna nechat si služby vyššího druhu poskytovat v souladu se smlouvou, pokud již nemá na dalším poskytování zájem, je však povinna v souladu s § 615 BGB zaplatit povinné osobě celý pevně stanovený příjem.

33. Žalobce vykonával pro žalovanou na základě smlouvy vysoce specializovanou činnost, která vyžadovala nejen odborné technické znalosti, ale také know-how a zkušenosti s nastavením závodních vozidel a s vozidly konkrétní značky a schopnost kvalifikovaně reagovat na specifické podmínky při každém ze závodů. Zároveň měl žalobce koordinovat a organizovat činnost týmu v tomto směru a vzhledem ke klíčové roli nastavení vozidel pro dosažení úspěchu profesionálního závodního týmu, k získané vědomosti o daném týmu a nastavení jeho vozidel a rovněž vzhledem k potřebě reagovat při nastavení vozidel také na konkrétního závodní jezdce šlo nepochybně o službu delegovanou na základě zvláštní důvěry. Tomu odpovídá i sjednaná konkurenční doložka a povinnost mlčenlivosti. Charakter činnost žalobce na základě uzavřené smlouvy tedy odpovídá službám vyššího druhu.

34. Účastníci si sjednali konkrétní celkovou výši odměny žalobce za služby poskytnuté po dobu trvání uzavřené smlouvy. Výše odměny nebyla vázána na rozsah poskytnutých služeb, neboť činnost žalobce předpokládala nejen účast na závodech a testovacích dnech plánovaných na rok 2016, jejichž přehled měl být dle žalované přílohou smlouvy. Odměna nebyla sjednána ani jako jednotková. Bylo sice dohodnuto, že odměna bude uhrazena v 10 splátkách, z toho však nelze dovozovat, že odměna byla sjednána ve výši desetiny celkové odměny za kalendářní měsíce únor až listopad (jak tvrdí žalovaná), neboť to neodpovídá ani době, na kterou byla smlouva uzavřena (kalendářní rok), ani době, ve které dle rozpisu probíhaly závody a testovací dny v roce 2016 (poslední akce je vyznačena, a to bez bližšího označení, od 1. do [datum]) a ani textu samotné smlouvy a povaze sjednané služby. Zásadní část poskytnuté služby totiž spočívala v počátečním nastavení vozidel ještě před začátkem závodní sezóny.

35. Smlouva mezi účastníky byla uzavřena na dobu určitou, a to na jeden rok. Uzavření smlouvy na dobu určitou nevylučuje posouzení služebního poměru jako trvalého. O trvalý poměr ve smyslu § 627 BGB jde především tehdy, když je smluvně sjednána určitá delší doba, nebo je z povahy svěřeného úkolu zřejmé, že nevzniká dočasná vazba (jako např. při výpomoci při určitém pracovním vytížení, dovolené nebo nemocenské), ale o závazek ke stálým nebo dlouhodobým povinnostem (viz rozsudek Spolkového soudního dvora z [datum] ([příjmení] ZR [číslo])). Také ujednání o poskytování služby po dobu jednoho roku může odůvodnit převzetí trvalého služebního poměru, pokud strany předpokládají možnost a účelnost prodloužení. Taková možnost a účelnost přitom nemusí plynout z jejich projevu vůle, postačí, že prodloužení by bylo možné a účelné s ohledem na povahu služby (srov. rozsudky Spolkového soudního dvora z [datum] ([příjmení] ZR [číslo]), z [datum] (III ZR [číslo]) nebo z [datum] (IX ZR [číslo]). Účastníci si sjednali smlouvu na dobu jednoho roku (od 1. 1. do [datum]), přestože závodní sezóna (na kterou dle žalované měla být činnost žalobce omezena) trvala včetně testovacích dnů jen přibližně 8 měsíců (od 2. 2. do [datum]), služby žalobce se týkaly nově nakoupených závodních vozů [anonymizováno], jejichž použití se neomezuje na jednu závodní sezónu. Na jejich úvodní nastavení další činnost žalobce navazovala, neboť další nastavování (ladění) dle konkrétních podmínek z jeho primárního nastavení vycházelo a vyžadovalo i znalost a zkušenost s dosud provedeným nastavením a také znalost a zkušenost se závodními jezdci. Tyto znalosti a zkušenosti žalobce prováděním činností dle uzavřené smlouvy získával a bylo-li rovněž zjištěno, že činnost závodního inženýra zahrnuje i koordinaci týmu a pro úspěch profesionálního závodního týmu je podstatná také správná„ týmová chemie“, bylo by případné prodloužení spolupráce s žalobcem nejen možné, ale také účelné. Aktivita žalobce na základě smlouvy uzavřené s žalovanou byla navíc jeho hlavní výdělečnou aktivitou v roce 2016, a to jak z pohledu míry jeho osobní účasti, tak z pohledu jeho příjmů. Se sjednanou jednorázovou odměnou mohl tedy oprávněně počítat a plánovat ji jako nezanedbatelný příjem. (srov. usnesení Spolkového soudního dvora z 20. 6. 2018 (4 StR 561/17)). V daném případě byly proto splněny všechny podmínky, které německý občanský zákoník v § 627 BGB vyžaduje, aby mohla být dána přednost ochraně důvěry žalobce v zajištění vlastní ekonomická existence prostřednictvím sjednané trvalé fixní odměny před ochranou osobní svobody rozhodování žalované. Uzavřenou smlouvu nebylo tedy možné platně a účinně ukončit výpovědí ani dle § 627 BGB.

36. K předčasnému ukončení uzavřené smlouvy nedošlo ani dohodou účastníků. Žalovaná žalobci sdělila, že služební poměr ukončila k [datum]. To žalobce neakceptoval, nabídl však žalované možnost dřívějšího ukončení spolupráce za určitých podmínek, trvání nabídky omezil na tři dny. E-mail z [datum] nelze za akceptaci nabídky žalobce požadovat, neboť žalovaná tímto e-mailem sděluje, že považuje smluvní vztah za ukončený k [datum] (a předčasné ukončení smlouvy za podmínek navrhovaných žalobcem nepřijímá). Bylo tedy nadbytečné zabývat se pravostí e-mailu žalované z [datum] a tím, zda byl žalobci doručen.

37. Je třeba dodat, že i kdyby k platnému ukončení smlouvy v průběhu roku 2016 došlo, nepostačovalo by zaplacení té části odměny, která se stala do okamžiku ukončení smlouvy splatnou. Žalobci by vznikl nárok na zaplacení poměrné části odměny, které odpovídá rozsahu a hodnotě činností, které do okamžiku ukončení smlouvy provedl.

38. Přestože žalovaná ztratila o služby žalobce zájem již v průběhu srpna 2016, je žalobci v souladu s § 616 BGB povinna zaplatit celou sjednanou odměnu. Soud prvního stupně správně dovodil, že není důvod pro snížení sjednané odměny za dobu léčení zranění žalobce v červnu a červenci 2016, neboť nebylo zjištěno (ani tvrzeno), že by žalobce obdržel jakoukoli částku z nemocenského nebo úrazového pojištění.

39. Je nesporné, že žalobce sjednané služby od srpna 2016 žalobci neposkytoval. Bylo však prokázáno, že přestože žalobce avizoval připravenost služby v souladu s uzavřenou smlouvou poskytovat, neposkytla žalovaná potřebnou součinnost k poskytnutí takových služeb (zejména obvyklé zajištění propozic, případně i letenek apod.) a navíc jasně deklarovala, že si poskytování dalších služeb ze strany žalobce nepřeje. Tím se žalovaná ocitla v prodlení s přijetím služby, a žalobci vzniklo dle § 615 BGB právo požadovat sjednanou odměnu za službu, aniž by byl povinen k dodatečnému plnění. Žalovaná ani netvrdila, že by žalobce tím, že služby na základě smlouvy od srpna 2016 neprováděl, něco ušetřil. Vzhledem k tomu, jak byla smlouva koncipována, to nelze ani předpokládat, neboť hotové výdaje (cestovné, stravné a ubytování) byly žalobci žalovanou nahrazovány a poskytování služeb pro jinou závodní stáj bránila konkurenční doložka, kterou žalobce respektoval, neboť oprávněně vycházel z toho, že smlouva nebyla platně ukončena. Poskytování služeb jinému týmu než [anonymizována dvě slova] žalovaný neprokázal.

40. Výši dosud neuhrazené části sjednané odměny soud prvního stupně správně určil, stejně jako cestovné, které bylo v souladu se smlouvou vyúčtováno, a to ve výši odpovídající dohodnuté sazbě. Soud prvního stupně také správně určil počátek prodlení žalované a výši zákonného úroku z prodlení.

41. Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že soud prvního stupně rozhodl správně, když v části týkající se 17 981,20 euro s 8,12% úrokem z prodlení ročně ze 4 781,20 euro od [datum] do zaplacení, z 9 450 euro od [datum] do zaplacení a z 3 750 euro od [datum] do zaplacení žalobě vyhověl. Pochybení neshledal odvolací soud ani ve výroku V. rozsudku soudu prvního stupně, kterým bylo rozhodnuto o nákladech státu, dospěl pouze k závěru, že pravomocně stanovenou povinnost k zaplacení doplatku soudního poplatku za rozšíření žaloby je třeba promítnout do nákladového výroku III. rozsudku soudu prvního stupně, a zvýšit tak náklady řízení žalobce, které jinak soud prvního stupně správně určil, o částku 40,81 Kč.

42. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil výrok III. rozsudku soudu prvního stupně tak, že výši nákladů určil na 206 035,11 Kč; ve zbývajícím rozsahu výroku III. (určení povinné a oprávněné osoby, místa a lhůty k plnění) a ve výrocích II. a V. potvrdil odvolací soud podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný.

43. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná nebyla v odvolacím řízení úspěšná (jejímu odvolání nebylo vyhověno), odvolací soud jí proto uložil povinnost k náhradě nákladů, které žalobce v odvolacím řízení vynaložil na právní zastoupení (odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 10 140 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu – vyjádření k odvolání při kurzu eura 25,475, odměna advokáta za jeden úkon právní služby ve výši 10 100 Kč podle § 6 odst. 1, § 8 odst. 1, § 7 bod 6. ve spojení s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu – účast při jednání odvolacího soudu při kurzu eura 24,605, 2 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1 a 4 advokátního tarifu, a náhrada ve výši 4 376 Kč odpovídající 21% dani z přidané hodnoty, jejímž plátcem je zástupce žalobce, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. a § 14a odst. 1 advokátního tarifu, celkem 25 216 Kč.

44. Lhůta k plnění byla určena dle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., neboť ke stanovení jiné lhůty odvolací soud neshledal žádný důvod. [obec] plnění náhrady nákladů řízení bylo stanoveno dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení