36 C 130/2017-429

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky 17 981,20 eur s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba se co do úroku z prodlení ve výši 8,12 % ročně z částky 3 750 EUR od 24. 2. 2018 do 1. 3. 2018 zamítá.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 17 981,20 EUR s úrokem z prodlení 8,12% ročně z částky 4 781,20 EUR od 25. 8. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení 8,12% ročně z částky 9 450 EUR od 10. 11. 2016 do zaplacení, s úrokem z prodlení 8,12% ročně z částky 3 750 EUR od 2. 3. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 205 994,30 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha-východ doplatek soudního poplatku v částce 40,81 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu Praha – východ na náhradě nákladů státu částku 44 375 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou ve znění její změny a částečného zpětvzetí žaloby ze dne 20. 8. 2018 (změna žaloby byla připuštěna a řízení částečně zastaveno usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 12. 10. 2018 č. j. 36 C 130/2017-235) a změny a částečného zpětvzetí žaloby ze dne 11. 2. 2019 (změna žaloby byla připuštěna a řízení částečně zastaveno usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 7. 5. 2021 č. j. 36 C 130/2017-403) se žalobce domáhal zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 9. 12. 2015 uzavřena smlouva, kterou se žalobce (s bydlištěm v Spolkové republice Německo) zavázal žalované (podnikající v ČR v oboru opravy silničních vozidel, výroba a služby neuvedené v přílohách 1 a 3 živnostenského zákona) poskytovat v období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 odborné technické a poradenské služby závodního inženýra v souvislosti s žalovanou nově pořízenými závodními vozidly zn. AUDI a zároveň se zavázal neposkytovat uvedené služby jiným osobám. Konkrétní obsah závazku žalobce (jenž se specializoval na závodní vozidla zn. AUDI a žalované byl doporučen přímo výrobcem uvedené značky vozidel) spočíval v seřízení, optimálním nastavení a otestování závodních vozidel za účelem dosažení jejich maximálního výkonu a následném testování a udržování vozidel v tomto stavu po celou závodní sezónu, včetně účasti na závodech a testovacích dnech po dobu platnosti smlouvy. Činnost závodního inženýra je vysoce sofistikovaná činnost vyžadující inženýrské vzdělání, kdy v rámci poskytování svých služeb závodní inženýr předává i své know how k optimálnímu nastavení závodního vozidla. Nastavením závodního vozidla se rozumí technická činnost spočívající v hledání nejvhodnější kombinace nahuštění pneumatik, nastavení podvozku vozu a geometrie kol, nastavení elektroniky vozu atd. pomocí měřících přístrojů. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci za tuto činnost odměnu ve výši 44 000 EUR a hotové výlohy žalobce (cestovné, nocležné, stravné), které žalobci v souvislosti s uvedenou činností vzniknou. Odměna měla být zaplacena v 10 měsíčních splátkách po 4 400 EUR, účtovaných od 15. 2. 2016, a byla splatná do 14 dnů od obdržení faktury vystavené žalobcem. Žalobce žalované poskytl výše popsané služby, na počátku spolupráce se seznámil s novými závodními vozidly žalované zn. AUDI, provedl jejich kompletní seřízení a otestoval jejich ideální nastavení (včetně např. volby vhodných pneumatik a jejich tlaku) a vyřešil jejich technické slabiny (vadné tlumiče), poskytl žalované své know how, neboť ji seznámil s jím provedeným optimálním nastavením, potřebným k dosažení co nejvyššího výkonu závodních vozidel. Žalobce poskytl cca 80 % svých služeb ještě před zahájením závodní sezóny. Poté žalobce dohlížel a udržoval optimální nastavení vozidel (případně rozhodoval o změnách nastavení) v průběhu dalšího období, v rámci závodů a testovacích dnů. Za tímto účelem plánoval a prováděl pravidelné testování vozidel, účastnil se testovacích dnů a závodů žalované, komunikoval s dalšími odpovědnými osobami v týmu, např. vedl rádiovou komunikaci s řidičem [jméno] [příjmení] z pit wallu, technickým inženýrem [jméno] [příjmení], spolupracujícím inženýrem [jméno] [příjmení], majitelem týmu [jméno] [příjmení], hlavním mechanikem, mechanikem specializujícím se na pneumatiky, připravoval k tomu potřebnou dokumentaci, účastnil se meetingů. Poskytování služeb žalobce zahrnovalo domácí přípravu, doprovodní práci pro testy a závody včetně následného vyhodnocení dat. Sjednaná odměna byla komplexní za uvedený balíček služeb a její úhrada byla rozložena do deseti splátek. Žalovaná zaplatila žalobci za jeho činnost pouze částku 26 400 EUR (6 splátek po 4 400 EUR). Dne 28. 6. 2016 měl žalobce dopravní nehodu, při které utrpěl vícenásobnou zlomeninu klíční kosti a jeho stav si vyžádal hospitalizaci. Téhož dne uvedenou skutečnost oznámil žalované a zároveň jí poslal pokyny k nastavení závodních vozidel a udržení tohoto nastavení i s ohledem na možné změny počasí pro závody v [anonymizováno], konané 1. – 3. 7. 2016, i pro následující testovací den v Spa v Belgii, konaný dne 5. 7. 2016, kterých se z důvodu hospitalizace nemohl osobně účastnit a upozornil ji, na co si dát pozor v jeho nepřítomnosti. Po celou dobu závodů byl žalobce v telefonickém kontaktu s [jméno] [příjmení], komunikoval telefonicky i emailem. Žalovaná nikdy nevyjádřila s postupem žalobce nespokojenost. V souvislosti se svým zraněním žalobce nečerpal žádné dávky nemocenského ani úrazového pojištění. Následně v červenci 2016 k žádosti žalobce mu [jméno] [příjmení] (jednatel žalované) zaslal data ze závodů z [anonymizováno] a testovacího dne v Spa za účelem přípravy (analýzy a přípravy dat) na další červencové závody. Po propuštění z nemocnice byl manželkou dovezen na další 24 hodinový závod Spa v Belgii (konaný ve dnech 26. – 31. 7. 2016). Další závodní víkend se měl uskutečnit ve dnech 26. 8. – 28. 8. 2016 v Budapešti v Maďarsku. Obvyklou praxí před závodem bylo, že žalovaná kontaktovala žalobce a poskytla mu informace o prvním srazu na okruhu, poslala mu k tomu potřebné materiály a letenky. Před plánovaným závodem v Maďarsku žalobce nic neobdržel (ačkoliv měl od jiného inženýra – [jméno] [příjmení] informaci, že on již pokyny i letenky obdržel), proto sám žalovanou za tímto účelem dne 16. 8. 2016 kontaktoval. Dne 17. 8. 2016 byl z emailové adresy asistentky žalované žalobci zaslán email, jeho obsahem bylo zrušení smlouvy kvůli údajnému porušení povinnosti žalobce. Žalobce v odpovědi na email vyjádřil svůj nesouhlas s tímto postupem, jeho email se vrátil nedoručený. Protože žalobce nedostal od žalované už žádnou zprávu, dne 31. 8. 2016 zaslal žalované návrh vzájemného vypořádání vztahů. Opětovně poukázal na nedůvodnost ukončení smlouvy, neboť mezi účastníky byla dohoda o asistenci žalobce z důvodu jeho zranění při závodech na dálku, současně nabídl žalované dvě možnosti vypořádání jejich vztahů, jednak že smluvní vztah bude ukončen k 31. 7. 2016, žalobce žalované vyúčtuje částku 11 981,20 EUR (jako výsledek přiložené kalkulace, podle které se zúčastnil 40 z 46 závodních dnů a cestovné projel za 22 dní z plánovaných 25) a bude pracovat pro jiné závodní týmy, nebo dodrží konkurenční doložku a vyfakturuje žalované celou částku 17 981,20 EUR. Zároveň žalované oznámil svou připravenost poskytovat své služby po celou dobu trvání smluvního vztahu. Platnost své nabídky žalobce omezil lhůtou tří dnů. Cílem nabídky bylo, aby nedošlo k finanční ztrátě na straně žalobce tím, že po zbytek sezóny nebude moct poskytovat služby jiným závodním týmům v důsledku platné konkurenční doložky. Na tento email žalovaná nikdy nereagovala. Žalobce proto dodržel podmínky smlouvy, po celou dobu byl připraven žalované poskytnout své služby a po celou dobu platnosti smlouvy dodržel i konkurenční doložku. Podle žalobce lze smluvní vztah účastníků subsumovat pod smlouvu o službách (Dienstvertrag) podle § 611 a násl. německého občanského zákoníku (Bürgerliches Gesetzbuch, dále jen„ BGB“), neboť žalobce služby poskytoval jako samostatně výdělečná osoba. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou jednoho roku, žalovaná tak mohla dát žalobci pouze mimořádnou výpověď ze závažných důvodů podle § 626 BGB. Krátkodobé zranění žalobce však představovalo pouze přechodnou překážku, trvající přiměřenou dobu podle § 616 BGB (žalobce se sice osobně závodů v [anonymizováno] a navazujících testovacích dnů v Spa Belgii neúčastnil, poskytoval však své služby po celou dobu distančně), tzv. výpověď neobsahovala požadované označení mimořádná, bylo možné ji dát pouze do 2 týdnů od zjištění skutečností zakládající její důvod v (§ 626 odst. 2 BGB), a pouze v případě, pokud po smluvní straně nebylo možné spravedlivě požadovat, aby vydržela v smluvním vztahu do jeho konce. Navíc žalobce nadále žalované poskytoval své služby, účastnil se dalších závodů, aniž by mu byla jeho dřívější osobní neúčast na závodech vytknuta. Tím se žalovaná konkludentně vzdala svého (domnělého) práva k výpovědi, přičemž nehrozilo opakování nebo škoda. Žalovaná nebyla oprávněna ukončit smluvní vztah účastníků ani výpovědí podle § 627 BGB bez důvodu a výpovědní doby, neboť se nejednalo o poskytování tzv. služeb vyššího druhu (nejednalo se o vztah založený na důvěře nebo osobitosti poskytnutých služeb, nastavení vozidel žalobcem podléhalo souhlasu žalované), jednalo se o smluvní vztah s možnou vyhlídkou dalšího pokračování, s pevnými příjmy, které tvořily i vzhledem k sjednané konkurenční doložce podstatnou část příjmů žalobce v roce 2016. Žalovaná tak nemohla výše popsaným jednáním smluvní vztah účastníků ukončit dříve. Žalobce byl připraven své služby žalované poskytnout až do konce trvání smluvního vztahu, žalovaná mu to neumožnila, z tohoto důvodu žalobci náleží odměna v plné výši dle § 615 BGB. Fakturou [číslo] 2016 ze dne 10. 8. 2016 žalobce žalované vyúčtoval částku 4 781,20 Kč představující 7. splátku ve výši 4 400 EUR a cestovní výlohy vynaložené žalobcem v souvislosti se závodem ve Spa v Belgii v červenci 2016 ve výši 381,20 EUR, splatnost faktury byla stanovena na 24. 8. 2016. Základ povinnosti úhrady cestovného poskytovateli služeb je upraven v § 670 BGB, konkrétní zákony (Einkommensteuergesetzbuch - zákon o dani z příjmu nebo Bundesreisekostengesetz - zákon o cestovních náhradách) pak určují paušální náhradu za použití vozidla, pro zaměstnance platí sazba 0,30 EUR/km. Mezi účastníky byla sjednána ústně na začátku jejich spolupráce sazba cestovného ve výši 0,40 EUR/km, žalobce tímto způsobem účtoval cestovné po celou dobu trvání smluvního vztahu účastníků, žalovaná vyúčtované částky cestovného vždy řádně uhradila. V sazbě bylo zohledněno, že se žalobce dostavoval na závody a testovací dny obytným karavanem, kde také přespával (čím ušetřil žalované náklady ubytování). Žalobce se na závody v Spa Francochamps v Belgii dopravil z okruhu [příjmení] [příjmení] [příjmení] v Rakousku (Spielberg) a za tuto cestu účtoval pouze polovinu kilometrů (521 km), po závodech se vracel zpět domů do Wiefelstede v [příjmení] [příjmení] (432 km). Fakturou [číslo] 2016 ze dne 26. 10. 2016 splatnou 9. 11. 2016 žalobce žalované vyúčtoval částku 9 450 EUR jako 8. splátku a část 9. splátky. Fakturou [číslo] 2018 ze dne 9. 2. 2018, splatnou 23. 2. 2018 žalobce dodatečně vyúčtoval žalované 3 750 EUR. První dvě faktury ([číslo] 2016 a 13- 2016) byly žalované doručeny v den jejich vystavení emailem a faktura č. [číslo] 2018 byla žalované doručena prostřednictvím pošty dne 15. 2. 2018. Žalovaná dluží žalobci na odměně částku 17 600 EUR a na hotových nákladech (cestovném na závody Spa v Belgii) částku 381,20 EUR. Protože se jedná o spor mezi podnikateli, požadoval žalobce v souladu s § 288 odst. 2 BGB úrok z prodlení ve výši 8,12 % ročně z dlužných částek.

2. Žalovaná s žalobou nesouhlasila. Poukázala na to, že hlavní specializací žalované je sestavování a příprava cestovních i formulových závodních speciálů, organizace a provoz závodního týmu při automobilových soutěžích (např. [anonymizováno 5 slov] by [příjmení] [anonymizováno]). Potvrdila uzavření smlouvy mezi účastníky, odmítla však existenci nároku žalobce na žalovanou částku. Popřela, že by mezi účastníky byla sjednána paušální odměna v částce 44 000 EUR, nezávislá na objemu žalobcem poskytnutých služeb. Žalobce se smlouvou zavázal vykonávat činnost závodního inženýra, a to v součinnosti s ostatními techniky závodní stáje žalované a účastnit se závodů, všech oficiálních zkoušek (testovacích jízd), všech zkoušek organizovaných závodní stájí žalované (v trvání nejméně 5 dnů v měsíci) a dílenských příprav podle rozpisu závodního týmu žalované. Podle smlouvy měl žalobce sice poskytovat své služby žalované v období 1. 1. 2016 – 31. 12. 2016, ve smlouvě byl ale odkaz na kalendář soutěže Blancpain GT series a fakticky měly být služby poskytovány v období 1. 2. 2016 – 30. 11. 2016 podle termínu závodů Blancpain GT series a s nimi související přípravy. Služby měly být podle dohody účastníků poskytnuty rovnoměrně a osobně (účastí na testech, soutěžích atd.) po celou dobu závazkového vztahu. Odměna byla sjednána v částce 44 000 EUR a byla rozdělena do 10 částí po 4 400 EUR, které měly být účtovány počínaje 15. 2. 2016 na základě faktur žalobce. Žalobce poskytl žalované své služby pouze v období 1. 2. 2016 – 28. 6. 2016, proto byly uhrazeny žalobcem vystavené faktury pouze do července 2016 (včetně), v období 8/ 2016 - 11/ 2016 žalobce neposkytoval žalované žádné služby, nevznikl mu proto nárok na odměnu. Činnost závodního inženýra má pro závodní tým a jeho úspěch v závodech velký význam, jedná se o úzce specializovanou činnost prováděnou úzkým okruhem osob, je téměř nemožné ho nahradit jinou osobou. Stabilita a kontinuita závodního inženýra je pro závodní stáj důležitá. Kvalitně poskytované služby závodního inženýra předpokládají jeho osobní účast, poskytování služeb jinou formou (distančně) nebylo mezi účastníky sjednáno. V odvětví automobilového sportu jsou podstatné zvyklosti a ustálená praxe. Žalobce přerušil poskytování služeb žalované ke dni 28. 6. 2016 (dva dny před plánovanými závody v [anonymizováno] ve dnech 30. 6. 2016 – 3. 7. 2016), kdy sdělil žalované, že si zlomil ruku a není schopen se závodů osobně účastnit. Tato překážka trvala po dobu cca 1 měsíce, kdy neprojevil zájem o průběh závodů v [anonymizováno] ani o oficiální testování konané dne 5. 7. 2016 (podle názoru žalované se tam mohl nechat dopravit a konzultovat technické záležitosti s členy týmu). Žalovaná popřela, že by jí v průběhu konání závodů v [anonymizováno] žalobce poskytoval služby na dálku, navíc řádné poskytnutí služeb vyžalovalo osobní přítomnost žalobce na závodech a testování. Je proto nepodstatné, že žalovaná poskytla žalobci v období 4. 7. 2016 – 14. 7. 2016 informace o výsledcích závodů. Poukázala na to, že i žalobce vystupoval v pozici podnikatele a nesl riziko, zda bude schopen včas a řádně plnit své závazky ze smlouvy, žalované svou zdravotní nezpůsobilost nikdy nedoložil. Žalovaná byla nucena si najít za žalobce v srpnu 2016 náhradu, a to [právnická osoba] [anonymizována tři slova], sídlem [adresa], [anonymizována dvě slova] [číslo], za kterou služby závodního inženýra poskytoval [jméno] [příjmení]. Dne 17. 8. 2016 proto žalovaná zaslala žalobci emailem výpověď smlouvy k 31. 7. 2016 s uvedením důvodu výpovědi (ve smlouvě nebylo uvedeno, že by mohla být měněna nebo zrušena pouze písemně), na co žalobce hned nereagoval, současně se však neúčastnil závodů Blancpain GT series do konce roku 2016 ani žalovanou nekontaktoval s požadavkem na pokračování poskytování služeb. Naopak v e-mailové zprávě z 31. 8. 2016 (s odkazem na email žalované ze dne 17. 8. 2016) žalobce sdělil svůj požadavek na ukončení smlouvy k 31. 7. 2016, pokud žalovaná do 3 dnů neoznámí, že trvá na dalším pokračování smlouvy a od tohoto data bude poskytovat služby jiným týmům. Žalovaná na zprávu žalobce reagovala zprávou ze dne 1. 9. 2016 s poukazem na to, že ukončila smluvní vztah již emailem ze dne 17. 8. 2016. Na to poukazoval i žalobce v následné komunikaci, kdy (jeho zástupce) odkazoval na„ zrušení smlouvy z důvodu nepřítomnosti žalobce“. Žalobce v závodní sezóně v roce 2016 poskytoval služby i jinému závodnímu týmu, je zřejmé, že se necítil být vázán konkurenční doložkou. Žalobci nevznikl nárok na odměnu za srpen, září, říjen, listopad 2016 v částkách po 4 400 EUR, na žalobcem nárokované cestovní náhrady v částce 381,20 EUR žalovaná neobdržela vyúčtování. Potvrdila doručení faktury [číslo] 2016 ze dne 10. 8. 2016. Žalovaná se ztotožnila s kvalifikací vztahu účastníků jako smlouvy o službách podle § 611 a následující BGB, poukázala však na to, že s ohledem na charakter poskytnutých služeb se jednalo o služby vyššího druhu, smlouva splňovala atributy osobitosti a důvěry a žalovaná měla právo smlouvu vypovědět podle § 627 BGB bez uvedení důvodu, neboť se nejednalo o dlouhodobý vztah s pevnými příjmy (smlouva byla vázána na jednu závodní sezónu, volba závodního inženýra je vázána na aktuální podmínky).

3. V reakci na vyjádření žalované žalobce zpochybnil rovnoměrné poskytování svých služeb v celém sjednaném období a zdůraznil, že podstatnou část svých služeb poskytl žalované již na začátku jejich spolupráce, když žalované poskytl své know how k nastavení vozidel zn. AUDI a vyřešil jejich technické slabiny, jeho následně poskytnuté služby spočívaly zejména v udržování optimálního nastavení vozidel během celé závodní sezóny. Tomu odpovídala i odměna v částce 44 000 EUR, její rozložení do deseti splátek představovalo pouze způsob úhrady. Žalobce žalované neprodleně oznámil své zranění v důsledku nehody, poslal jí snímek své zlomeniny, nic dalšího žalovaná doložit nepožadovala. [ulice] žalované se závodním inženýrem [jméno] [příjmení] neměla nic společného se zraněním žalobce, byla dlouhodobě plánovaná. Žalovaná dezinterpretuje obsah emailu žalobce ze dne 31. 8. 2016, neboť tímto emailem žalobce navrhl ukončení spolupráce k 31. 7. 2016, předpokladem však bylo přijetí nabídky do tří dnů a úhrada dlužné částky 11 981,20 EUR. Žalovaná tyto předpoklady nesplnila a nabídku žalobce neakceptovala. Žalobce z tohoto důvodu po celou dobu dodržel ve smlouvě sjednanou konkurenční doložku, s výjimkou předvídanou v bodu 2 smlouvy ve vztahu k týmu [anonymizována dvě slova] (ten závodil v jiném závodním speciálu).

4. Žalobce je státním příslušníkem [příjmení] republiky Německo s bydlištěm (sídlem) v Německu a podal žalobu u českého soudu, proto se soud zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českého soudu a otázkou rozhodného práva. Soud na daný vztah – podle ust. § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém - aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (nařízení Brusel I bis) a po ověření věcné (jedná o občanskou, obchodní věc podle čl. 1 odst. 1 nařízení mimo stanovené výjimky v odst. 2), teritoriální (žaloba byla podána u soudu členského státu EU dle čl. 4 nařízení) a časové působnosti (čl. 66 nařízení) nařízení shledal svou pravomoc k projednání věci podle čl. 4 odst. 1 nařízení. Podle čl. 1 ve spojení s čl. 4 bod 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady ES [číslo] o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I), je pak rozhodným právem právní řád [příjmení] republiky Německo dle bydliště žalobce jako poskytovatele služby.

5. Podle výpisu z obchodního rejstříku žalované je předmětem jejího podnikání opravy silničních vozidel, výroba a služby neuvedené v přílohách 1. – 3. živnostenského zákona.

6. Z dohody uzavřené mezi účastníky dne 9. 12. 2015 bylo zjištěno, že podle preambule dohody se žalovaná účastní motoristické sportovní akce Blancpain GT a [celé jméno žalobce] poskytuje technické poradenství a technické služby pro závodní vozy. Žalobce se zavázal k poskytování služeb závodního inženýra pro závodní vozy žalované ve spolupráci s dalšími techniky, současně po dobu platnosti dohody se zavázal neposkytovat služby jinému závodnímu týmu kromě [anonymizováno] Racing v mistrovství [příjmení] [jméno], neposkytovat data nebo informace o nastavení závodních vozů jiné osobě bez souhlasu žalované. Dohoda byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016 a platila pro závodní víkendy, veškeré soukromé testování (5 dní), dílenskou přípravu. Žalovaná se zavázala zaplatit žalobci odměnu ve výši 44 000 EUR s tím, že byl sjednán splátkový kalendář 10 plateb po 4 400 EUR od 15. 2. 2016, způsob úhrady byl stanoven bankovním převodem do 14 dnů od obdržení faktury. Dále se žalovaná zavázala zaplatit žalobci cestovné, ubytování a stravu.

7. Dle sdělení Autoklubu České republiky (zastřešující organizace pro automobilový a motocyklový sport v ČR, člena Mezinárodní automobilové federace FIA, Mezinárodní motocyklové federace FIM a člena Českého olympijského výboru) ze dne 16. 9. 2019 je závodní inženýr nezbytnou součástí závodního týmu (s výjimkou týmů účastnících se amatérských soutěží). [ulice] inženýr se zabývá zejména nastavením vozidla, zpracováním telemetrie, komunikuje a udílí pokyny automechanikům, zpravidla odpovídá za strategii závodního týmu, komunikuje s jezdci a vykonává další činnosti související s provozem závodního vozidla. Osobní přítomnost závodního inženýra na daném okruhu je důležitá, neboť ke své činnosti potřebuje znát aktuální podmínky na místě (např. teplotu), musí komunikovat s mechaniky, jezdci ohledně nastavení vozidla, strategie apod. Počáteční„ hrubé“ nastavení závodního vozidla závodní inženýr před závody přizpůsobuje konkrétním podmínkám (trati, podmínkám, jezdcům atd.). K vymezení obsahu činnosti závodního inženýra dále žalobce předložil definici pojmu závodní inženýr z anglické verze wikipedie (otevřené internetové encyklopedie), podle které se jedná o člena motoristického sportovního týmu, jehož činnost zahrnuje praktickou správu mechaniky vozidel, organizování testování, studování závodních regulací, rozhoduje o změnách na vozidle, mimo závod analyzuje předchozí data pro určení počátečního nastavení na další závod, komunikuje s členy týmu, koordinuje jej, je„ tváří“ pro média. Hlavním cílem jeho činnosti je dosažení nejlepšího výkonu (z vozidla, jezdce, závodní dráhy).

8. Z přehledu závodů a testovacích dnů GT Series včetně tabulky závodů bylo zjištěno v průběhu roku 2016 konání akcí: 9. – 10. 3. 2016 testovací dny [příjmení] [jméno] [jméno] (Francie), 8- 10. 4. 2016 Okruh 1 Misano (Itálie), 23. - 24. 4. 2016 okruh 2 Monza (Itálie), 7. – 8. 5. 2016 okruh 3 [příjmení] [příjmení] ([příjmení] Británie), 12. – 15. 5. 2016 okruh 4 Silverstone ([příjmení] Británie), 24. - 26. 6. 2016 okruh 5 ([příjmení] [jméno] [příjmení] (Francie), 1. – 3. 7. 2016 okruh 6 [anonymizováno] sprint (Německo), 5. 7. 2016 testovací dny Spa-Francorchamps (Belgie), 26. – 31. 7. 2016 okruh 7 Total 24 Hours of Spa, 26. – 28. 8. 2016 okruh 8 Budapest (Maďarsko), 17. – 18. 9. 2016 okruh 9 [anonymizováno] (Německo), 1. – 2. 10. 2016 okruh 10 Barcelona (Španělsko), před začátkem závodů v únoru 2016 probíhalo testování.

9. Fakturou [číslo] 2016 ze dne 10. 8. 2016 žalobce žalované vyúčtoval sedmou část odměny ve výši 4 400 EUR a cestovné 0,40 EUR x 0,5 x 521 km z [příjmení] [příjmení] do SPA + 0,40 x 432 km ze SPA domů) ze dne 10. 8. 2016, podle žalobce byla faktura téhož dne zaslána emailem žalované. Na ústním jednání konaném dne 23. 5. 2019 žalovaná prohlásila, že označenou fakturu žalobce obdržela.

10. Fakturou [číslo] 2016 ze dne 26. 10. 2016 (označenou jako závěrečná faktura (final invoice) žalobce žalované vyúčtoval částku 9 450 EUR (současně v ní byla zmíněna částka 4 781,20 EUR z neuhrazené faktury [číslo] 2016 a dále je v ní uvedeno, že odečítá z odměny osm, devět, deset (v částce 13 200 EUR) částku 3 750 EUR za [anonymizováno] Sprint a Test Spa). Z printscreenu obrazovky se-mailovou schránkou žalobce je zřejmé, že 26. 10. 2016 byla žalované (na adresu [email] a [email]) zaslaná faktura označená jako final invoice season 2016.

11. Fakturou [číslo] 2018 ze dne 9. 2. 2018 žalobce žalované vyúčtoval částku 3 750 EUR (v specifikaci za úkony [anonymizováno] Sprint a Test Spa (u vyúčtování je poznámka„ zpětvzatá sleva – discount withdrawn“). Podle doručenky byla faktura doručena žalované dne 15. 2. 2018.

12. Z přehledu příjmů žalobce za rok 2016 bylo zjištěno, že v roce 2016 bylo fakturováno 6krát [anonymizována dvě slova] (22. 3. 2016, 2. 5. 016, 19. 6. 2016, 3. 8. 2016, 22. 8. 2016 a 16. 10. 2016), dále dne 14. 4. 2016 [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], vše celkem v částce 33 739 EUR bez DPH (uvedené bylo doloženo současně fakturami [číslo] 2016, 06- 2016, 09- 2016, 11- 2016, 13- 2016, 14- 2016, kterými bylo účtováno [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] a fakturou [číslo] 2016, kterou bylo fakturováno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] (v částce 1 101,20 EUR bez DPH), jinak bylo fakturováno pouze žalované (dne 7. 2. 2016, 11. 3. 2016, 13. 4. 2016, 7. 4. 2016, 1. 6. 2016, 6. 7. 2016, 10. 8. 2016, 26. 10. 2016, 9. 2. 2018), celkem v částce 71 984,41 EUR. Fakturami [číslo] 2016, 02- 2016, 04- 2016, 07- 2016, 08- 2016, 10- 2016, 12- 2016, 13- 2016 a 03- 2018 bylo doloženo vyúčtování služeb žalobce žalované v celkové výši 71 984,41 EUR.

13. Ohledně výše cestovného za 1 km jízdy žalobce předkládal spolkový zákon o cestovních náhradách (Bundesreisekostengesetz) § 5 a zákon o dani z příjmu (Einkommensteuergesetz) § 9 s překladem, stanoví které 0,30 centů za km jízdy, dohodu účastníků na částku 0,40 centů za km dokládal žalobce výše označenými fakturami [číslo] 2016, 04- 2016, 07- 2016, 08- 2016, 10- 2016, v nichž bylo účtováno cestovné ve výši 0,40 EUR/km a u nichž nebyla sporována jejich úhrada žalovanou.

14. Emailem ze dne 28. 6. 2016 z adresy [email] na adresu [email] a v kopii [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] žalobce oznámil, že v důsledku nehody si zlomil klíční kost, bude hospitalizován a nebude se moci zúčastnit závodů v [anonymizováno] a Test Spa. Současně uvedl, že pošle doporučení k nastavení a po celou dobu závodů bude dosažitelný na mobilním telefonu a emailu. Kopií rentgenového snímku z 28. 6. 2016 žalobce dokládal své zranění (zlomeninu klíční kosti).

15. Z emailové komunikace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] z 30. 6. 2016 (v kopii zaslané jednateli žalované) vyplynulo, že žalobce posílal chronologii nastavení, plán závodů a shrnutí k pneumatikám, podrobný návod, co se má dělat v různých situacích při závodech, včetně tlaku v pneumatikách pro závody v [anonymizováno]. Emailem z 4. 7. 2016 žalobce adresovaném jednateli žalované [email]), [jméno] [příjmení] [email]), [jméno] [příjmení] [email]) poslal žalobce žalované návrhy na set up vozidel včetně vysvětlení pro testovací dny s přílohami k nastavení a testování vozidel, žalovaná reagovala poděkováním a sdělením co bude zkoušet, emailem z 13. a 14. 7. 2016 pak spolu účastníci komunikovali ohledně jízdních listů (run sheets) a setupových listů (setup sheets), kdy žalobce uvedené žádal z [anonymizováno] a SPA, následně mu to žalovaná poslala, emailem z 15. 7. 2016 pak obdržel další přílohy z adresy [email].

16. Emailem z 16. 8. 2016 se žalobce dotazoval asistentky žalované [email]), na plán letu do Budapešti s tím, že [jméno] již detaily letu obdržel. Emailem ze dne 17. 8. 2016 sdělila žalovaná žalobci prostřednictvím asistentky [jméno] [příjmení] [email]), že v návaznosti na nepřítomnost žalobce na závodu [anonymizováno] sprint [příjmení] a testovací jízdě Spa Francorchamps official vypovídá smlouvu z 9. 12. 2015 s tím, že jeho účast byla nezbytnou podmínkou plnění povinností dle dohody, ukončení je účinné k 31. 7. 2016. Potvrzením o nedoručení emailu na adresu [email] – k emailu žalobce z 17. 8. 2016 s textem poslaného emailu žalobce dokládal, že vyjádřil nesouhlas s postupem žalované ohledně ukončení smlouvy (reakce na mail), email se vrátil jako nedoručitelný.

17. Obsahem emailu žalobce z 31. 8. 2016 (adresa [email] na adresu [email] a [email] byl návrh dohody, kterou by byly vyřešeny vzájemné vztahy. Žalobce v něm poukázal na to, že před [anonymizováno] dle dohody závod připravil a asistoval při závodech z domova pro obě vozidla, ve smlouvě nebyl stanoven způsob konzultační činnosti a současně sdělil, že je připraven ve smlouvě pokračovat. Zároveň nabídl, že vyúčtuje sezónu do 31. 7. 2016 v částce 11 981 EUR a bude pracovat pro jiné týmy, pokud o jeho služby žalovaná nemá zájem anebo bude žalovaná pokračovat v úhradách a žalobce dodrží konkurenční doložku. Platnost nabídky omezil na tři dny. Přílohou bylo vyúčtování pro obě žalobcem zmiňované varianty Blancpain Series 2016. Kalkulací Blancpain Series 2016 byla žalobcem provedena kalkulace v případě ukončení smlouvy do 31. 7. 2016 v částce 11 981 EUR – nebylo by požadováno za dva závody Budapest a [anonymizováno]) v případě naplnění kontraktu 17 981 EUR.

18. Emailem z 1. 9. 2016 sděloval žalobce [jméno] [příjmení] [email]), že žalované (jednateli) se nepodařilo doručit včerejšího dne email (doručil se pouze jí) a žádal ji, aby mu ho předala, jednalo se o email z 31. 8. 2016. Zároveň žádal o reakci z důvodu nejistoty jejich vztahů. Emailem z 1. 9. 2016 žalovaná sdělila žalobci, že dohoda byla ukončena již emailem žalované z 17. 8. 2016, žalovaná obdržela reakci žalobce až včerejšího dne a žalobce se neúčastnil závodů Hungaroring sprint [příjmení] v termínu 25. 8. - 28. 8. 2016, žalovaná proto předpokládala, že žalobce souhlasil s ukončením dohody. Jejich spolupráce tak skončila k 31. 7. 2016 a od této doby může žalobce pracovat pro jiné týmy), výpisem detailu doručení emailu pak žalovaná dokládala odeslání emailu (doručení žalobce zpochybnil). 19. [příjmení] [jméno] [příjmení] z 23. 8. 2016 adresovanému žalovanému (zaměstnankyni [jméno] [příjmení]) vtahujícím se k informacím o letu a fakturami účtujícími za činnost na závodech, prokazovala žalovaná účast dalšího závodního inženýra [anonymizována tři slova], konkrétně [jméno] [příjmení] v období srpen, září a říjen 2016.

20. Svědek [jméno] [příjmení] vypověděl, že v letech 2015 - 2017 vykonával pro žalovanou činnost technického inženýra, v rámci žalované spolupracoval v roce 2016 i se žalobcem. [ulice] účastníků v roce 2016 započala v souvislosti s žalovanou nově pořízenými závodními vozidly zn. AUDI, kdy žalovaná potřebovala sehnat závodního inženýra, jenž by byl odborníkem na tuto značku závodních vozidel a žalobce byl doporučen přímo výrobcem vozidel zn. Audi. Žalobce vykonával činnost závodního inženýra, měl na starosti set up vozidla (jeho seřízení a ovládání). Začátkem sezóny se k vozidlům zkoušeli jezdci, hledalo se správné nastavení vozidel, zkoumaly se jejich mechanické vlastnosti, reakce vozidla na jízdu v různých podmínkách. Následně bylo v rámci závodů potřeba s počátečním nastavením vozidel dál pracovat vzhledem k aktuálním podmínkám. V rámci závodní sezóny se účastnili dvou druhů závodů. V případě sprintových závodů bylo zapotřebí nastavit vozidla před začátkem závodů, v případě vytrvalostních závodů probíhala kontrola vozidel i v jejich průběhu. Žalobce byl hlavou závodního týmu, jeho úkolem bylo nastavení vozidel před závody, udržování tohoto stavu a zlepšování podmínek, adaptace na jejich změny, aby byly vozidla rychlé. V červnu se žalobce ze zdravotních důvodů neúčastnil sprintových závodů, na základě žalobcem provedené přípravy a jeho pokynů během závodů tuto činnost převzal osobně jednatel žalované. Následně se konal test před 24 hodinovým závodem Spa, ani toho se žalobce ještě neúčastnil. Test sloužil k opětovnému nastavení vozidel, otestování jezdců a korekcím. Byla to mimořádná situace, s kterou se svědek ještě nesetkal, ale u obou akcí byli na výpadek osobní přítomnosti žalobce předem připraveni a věděli, co mají dělat. Větší problém by představovala nepřítomnost závodního inženýra u vytrvalostních závodů. Dalšího závodu (vytrvalostního v červenci 2016) se již žalobce účastnil. V srpnu nastoupil na místo žalobce francouzský závodní inženýr. V době od srpna 2016 chybělo absolvovat jeden vytrvalostní a dva sprintové závody.

21. Dopisy ze dne 28. 9. 2016 a ze dne 5. 12. 2016 (adresované v prvním případě jednateli žalované a v druhém případě zástupci žalované) předložené pouze v českém překladu (originály dopisů nebyly žalovanou předloženy) byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky, v dopise z 28. 9. 2016 bylo zpochybněno ukončení smlouvy (žalobce sdělil, že dopis odpovídá anglické verzi, kterou disponuje, v té době zastupovala žalobce německá advokátní kancelář), ohledně dopisu z 5. 12. 2016 žalobce zpochybnil jeho pravost, zároveň z něho žádné relevantní skutečnosti nevyplynuly.

22. Předžalobní upomínkou z 27. 4. 2017 byla žalovaná vyzvána k zaplacení částky 17 981 EUR. Ve vyjádření k předžalobní upomínce ze dne 10. 5. 2017 žalovaná nárok žalobce odmítla.

23. Z přehledu aktuálních základních úrokových sazeb ve spolkovém indexu [příjmení] spolkové banky (Deutsche Bundesbank) podle § 247 BGB činí základní úroková sazba -0,88 od 1. 7. 2016 dosud.

24. Emailovou komunikací mezi zástupcem žalobce a německou advokátní kanceláří [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] z 8. 2. 2018 dokládal žalobce právní analýzu provedenou označenou advokátní kanceláří s tím, že právní vztah účastníků byl subsumován pod smlouvu o službách podle § 611 a násl. BGB, z důvodu časově omezené platnosti smlouvy je vyloučena řádná výpověď dle § 620 odst. 1 BGB, v úvahu přichází pouze výpověď podle § 626 BGB, ale krátkodobé onemocnění nepředstavuje důvod výpovědi, výpověď by bylo možné dát pouze ve lhůtě dvou týdnů, navíc po účasti žalobce na závodech 26. 7. 2016 už okamžitá výpověď z důvodu nemoci nebyla možná. Dále poukázali na sjednání odměny v celkové výši 44 000 EUR, přičemž jednotlivé platby v částkách 4 400 EUR představovaly pouze způsob úhrady.

25. V dopise advokátní kanceláře [příjmení] [anonymizováno] [role v řízení] ze dne 16. 1. 2019 byla provedena právní analýza vztahující se k nároku na úrok z prodlení s odkazem na § 280 a 286 BGB, kdy splatnost byla stanovena 14 dní od obdržení faktury, přičemž výše úroků je daná u podnikatelů v § 288 BGB – úroková sazba je 9 bodů nad základní úrokovou sazbu (ani na jedné straně nevystupuje spotřebitel), která je dle výpisu ze spolkového věstníku - 0,88 %, úrok z prodlení tak činí 8,12 % ročně.

26. Nebyl důležitý důkaz fotografií, na které byl žalobce s jiným závodním týmem (žalovaná uvedený důkaz původně předložila s poukazem na nedodržení konkurenční doložky žalobcem), neboť žalobce vysvětlil, že se jedná o závodní tým [anonymizována dvě slova], na který se konkurenční doložka podle dohody z 9. 12. 2015 nevztahovala a žalovaná uvedené už následně v řízení nezpochybnila (viz. podání žalované z 5. 9. 2019). Soud neproved důkaz svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení], neboť skutkový stav byl v řízení dostatečně zjištěn a zajištění přítomnosti svědka i s ohledem na aktuální situaci a opatření přijatými jednotlivými státy v souvislosti s výskytem koronaviru SARS CoV-2 (svědek má bydliště v [příjmení] republice Německo) by bylo obtížné. Judikatura německých soudů (čtena k důkazu) byla použita v rozsahu, v jakém ji soud shledal použitelnou a potřebnou pro posuzovanou věc za účelem bližšího objasnění věci nad rámec odpovědí dožádaného německého orgánu (v tomto rozsahu pak bude zmíněna dále v právním posouzení věci).

27. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 9. 12. 2015 uzavřena smlouva, kterou se žalobce zavázal žalované poskytovat služby závodního inženýra pro závodní vozy žalované a spolupracovat s ostatními techniky a zároveň neposkytovat služby jinému závodnímu týmu kromě [anonymizována dvě slova] v mistrovství [příjmení] [jméno], neposkytovat data nebo informace o nastavení závodních vozů jiné osobě bez souhlasu žalované a žalovaná se zavázala zaplatit žalobci odměnu 44 000 EUR v deseti splátkách po 4 400 EUR splatných vždy do 14 dnů od doručení faktury a dále hradit cestovné, nocležné, stravné. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2016. Obsahem činnosti závodního inženýra je komplexní nastavení závodních vozidel a další činnosti související s jeho provozem, organizační a koordinační činnost ve vztahu k dalším členům závodního týmu, analýza dat a udržení optimálního nastavení vozidel během závodů za účelem dosažení co nejvyššího výkonu závodních vozidel. Působení závodního inženýra v závodních týmech účastnících se profesionálních soutěží je nezbytné a stabilita závodního inženýra pro závodní tým důležitá. [ulice] účastníků fungovala bezproblémově do 28. 6. 2016, kdy oznámil žalobce žalované, že se při nehodě zranil (čtyřnásobná zlomenina klíční kosti) a jeho zranění si vyžádalo hospitalizaci. Z důvodu svého zranění se žalobce osobně neúčastnil sprintových závodů v [anonymizováno] konaných ve dnech 1. – 3. 7. 2016 a testovacího dne v Belgii konaného dne 5. 7. 2016, což žalované oznámil hned 28. 6. 2016 a sdělil ji, že ji pošle pokyny k nastavení (což skutečně udělal dne 30. 6. 2016 pro závody v [anonymizováno] a dne 4. 7. 2016 pro testovací dny v Spa v Belgii konané 5. 7. 2016). Na základě těchto pokynů k nastavení a dalších pokynů žalobce, zastal jeho pozici v rámci závodů v [anonymizováno] jednatel žalované. Následně si účastníci ve dnech 13. 4. 2016 – 15. 7. 2016 vyměnili emaily za účelem analýzy dat ze závodů a testovacích dnů pro další závod. Žalobce se osobně zúčastnil následujících závodů v Belgii v termínu 26. – 31. 7. 2016 okruhu 7 Total 24 Hours of Spa. Poté žalovaná přestala se žalobcem komunikovat a k emailovému dotazu žalobce ze dne 16. 8. 2016 ohledně informací o dalším závodě, který se měl konat ve dnech 26. – 28. 8. 2016 v Budapešti v Maďarsku, obdržel od asistentky žalované [jméno] [příjmení] za žalovanou email, jehož obsahem byla zrušení smlouvy k 31. 7. 2016 z důvodu jeho nepřítomnosti na závodu [anonymizováno] sprint [příjmení] a testovací jízdě Spa Francorchamps official s odůvodněním, že jeho účast byla nezbytnou podmínkou dohody. Žalobce s uvedeným postupem vyjádřil nesouhlas, jeho email se vrátil jako nedoručený. Emailem z 31. 8. 2016 žalobce poslal žalované návrh na vypořádání vzájemných vztahů s tím, že deklaroval svou připravenost poskytovat své služby podle smlouvy, zároveň jí nabídl ukončení smlouvy k 31. 7. 2016, pokud žalovaná nabídku přijme do tří dnů a zaplatí žalobci poměrnou část odměny a hotových nákladů v částce 11 981,20 EUR nebo mu zaplatí celou částku 17 981,20 EUR a žalobce dodrží smlouvu do konce její platnosti (včetně konkurenční doložky). Součástí emailu byla podrobná kalkulace služeb. Žalovaná na to reagovala emailem z 1. 9. 2016, kterým žalobci sdělila, že smlouvu považuje za ukončenou již na základě emailu z 17. 8. 2016, neboť žalobce dosud nekomunikoval a neúčastnil se závodů Hungaroring sprint [příjmení] v termínu 25. 8. - 28. 8. 2016, žalovaná měla proto za to, že žalobce souhlasil s ukončením dohody k 31. 7. 2016 a od uvedeného data může žalobce pracovat pro jiné týmy. V následné komunikaci žalobce opětovně vyjádřil nesouhlas s uvedeným postupem žalované a vyzýval ji k úhradě žalované částky. Fakturou [číslo] 2016 žalobce žalované vyúčtoval částku 4 781,20 EUR (sedmou splátku a cestovné), faktura byla žalované doručena emailem dne 10. 8. 2016, fakturou [číslo] 2016 vyúčtoval žalované částku 7 200 EUR (osmou a část deváté splátky), faktura byla žalované doručena emailem dne 26. 10. 2016 a fakturou [číslo] 2018 vyúčtoval žalované částku 3 750 EUR, faktura byla doručena žalované prostřednictvím pošty dne 15. 2. 2018. Fakturami vystavenými v roce 2016 žalobce prokázal, že účtoval kromě žalované ještě závodnímu týmu [anonymizována dvě slova], částky účtované žalované představovaly cca 70 % příjmů v roce 2016. Dříve vystavenými fakturami bylo dále prokázáno, že žalobce po celou dobu trvání smluvního vztahu účastníků žalované účtoval cestovné ve výši 0,40 EUR/km. Od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2018 činila základní úroková sazba zveřejněná v spolkovém indexu [příjmení] spolkové banky (Deutsche Bundesbank) minus 0,88%.

28. Podle § 611 odst. 1 BGB se smlouvou o službách zavazuje ten, kdo přislíbil služby, k poskytnutí přislíbených služeb a druhá strana k poskytnutí sjednané odměny (Durch den Dienstvertrag wird derjenige, welcher [příjmení] zusagt, zur Leistung der versprochenen [příjmení], der andere Teil zur Gewährung der vereinbarten Vergütung verpflichtet.). Podle odst. 2 předmětem smlouvy o službách mohou být služby jakéhokoliv druhu. (Gegenstand des Dienstvertrags können [příjmení] jeder [příjmení] sein.)

29. Podle § 614 BGB, odměna musí být vyplacena po poskytnutí služby. Pokud je odměna vyměřena po časových úsecích, tak musí být vyplacena po uplynutí jednotlivých časových úseků. (Die Vergütung ist nach der Leistung der [příjmení] zu entrichten. Ist die Vergütung nach Zeitabschnitten bemessen, so ist sie nach dem Ablauf der einzelnen Zeitabschnitte zu entrichten).

30. Podle § 615 BGB pokud se osoba oprávněná ke službě dostane s přijetím služby do prodlení, tak může povinná osoba požadovat sjednanou odměnu za službu neposkytnutou v důsledku prodlení, aniž by byla povinna k dodatečnému plnění. Musí si však nechat započítat hodnotu toho, co v důsledku neuskutečnění plnění služby ušetří nebo jiným použitím své služby získá nebo ve zlé víře zanedbá získat. Věty 1 a 2 platí odpovídajícím způsobem v případech, ve kterých zaměstnavatel nese riziko výpadku práce. (Kommt der Dienstberechtigte mit der Annahme der [příjmení] in Verzug, so kann der Verpflichtete für die infolge des Verzugs nicht geleisteten [příjmení] die vereinbarte Vergütung verlangen, ohne zur Nachleistung verpflichtet zu sein. Er muss sich jedoch den Wert desjenigen anrechnen lassen, was er infolge des Unterbleibens der Dienstleistung erspart oder durch anderweitige Verwendung seiner [příjmení] erwirbt oder zu erwerben böswillig unterlässt. Die Sätze 1 und 2 gelten entsprechend in den Fällen, in denen der Arbeitgeber das Risiko des Arbeitsausfalls trägt).

31. Podle § 616 BGB osoba povinná k poskytnutí služby nepozbývá nároku na odměnu tím, že jí je z důvodu spočívajícím v její osobě bez jejího zavinění zabraňováno v poskytnutí služby po dobu, která vzhledem k poměrům není značná. Musí si však nechat započíst částku, která ji přísluší za dobu zabránění z nemocenského nebo úrazového pojištění zakládajícího se na zákonné povinnosti. ([příjmení] zur Dienstleistung Verpflichtete wird des Anspruchs auf die Vergütung nicht dadurch verlustig, dass er für eine verhältnismäßig nicht erhebliche Zeit durch einen in seiner [příjmení] liegenden [příjmení] ohne sein Verschulden an der Dienstleistung verhindert wird. Er muss sich jedoch den Betrag anrechnen lassen, welcher ihm für die Zeit der Verhinderung aus einer auf [příjmení] gesetzlicher Verpflichtung bestehenden Kranken- oder Unfallversicherung zukommt).

32. Podle § 620 BGB odst. 1 služební poměr končí uplynutím doby, na kterou vznikl (das Dienstverhältnis endigt mit dem Ablauf der Zeit, für die es eingegangen ist). Podle odst. 2, pokud není trvání služebního poměru ani určeno, ani nevyplývá z povahy nebo účelu služby, tak může každá strana vypovědět služební poměr podle §§ 621 až 623 (ist die [příjmení] des Dienstverhältnisses weder bestimmt noch aus der Beschaffenheit oder dem Zwecke der [příjmení] zu entnehmen, so kann jeder Teil das Dienstverhältnis nach Maßgabe der §§ 621 bis 623 kündigen).

33. Podle § 626 odst. 1 BGB, služební poměr může být každou smluvní stranou vypovězen z důležitého důvodu bez dodržení výpovědní lhůty, pokud existují skutečnosti, na jejichž základě se stran osoby podávající výpověď nemůže při zohlednění všech okolností jednotlivého případu a při zvážení zájmů obou smluvních stran očekávat pokračování služebního poměru až k (okamžiku) uplynutí výpovědní lhůty nebo k (okamžiku) sjednaného ukončení služebního poměru (das Dienstverhältnis kann von jedem Vertragsteil aus wichtigem [příjmení] ohne Einhaltung einer Kündigungsfrist gekündigt werden, wenn Tatsachen vorliegen, auf [příjmení] derer dem Kündigenden unter Berücksichtigung aller Umstände des Einzelfalles und unter Abwägung der Interessen beider Vertragsteile die Fortsetzung des Dienstverhältnisses bis zum Ablauf der Kündigungsfrist oder bis zu der vereinbarten Beendigung des Dienstverhältnisses nicht zugemutet werden kann). Podle odst. 2, k výpovědi může dojít jen během dvou týdnů. Lhůta začíná okamžikem, ve kterém se osoba oprávněná k výpovědi dozví o skutečnostech rozhodných pro výpověď. Osoba podávající výpověď musí druhé straně na požádání bez zbytečného odkladu písemně sdělit důvod výpovědi (die Kündigung kann nur innerhalb von zwei Wochen erfolgen. [příjmení] [příjmení] beginnt mit dem Zeitpunkt, in dem der Kündigungsberechtigte von den für die Kündigung maßgebenden Tatsachen Kenntnis erlangt. [příjmení] [jméno] muss dem anderen Teil auf [příjmení] den Kündigungsgrund unverzüglich schriftlich mitteilen).

34. Podle § 627 odst. 1 BGB, u služebního poměru, který není pracovním poměrem ve smyslu § 622, je výpověď přípustná také bez předpokladu uvedeného v § 626, pokud osoba povinná ke službě, aniž by byla v trvalém služebním poměru s pevně stanovenými příjmy, musí poskytnout služby vyššího charakteru, které se obvykle předávají na základě zvláštní důvěry (bei einem Dienstverhältnis, das kein Arbeitsverhältnis im [příjmení] des § 622 ist, ist die Kündigung auch ohne die in § 626 bezeichnete Voraussetzung zulässig, wenn der zur Dienstleistung Verpflichtete, ohne in einem dauernden Dienstverhältnis mit festen Bezügen zu stehen, [příjmení] höherer [příjmení] zu leisten hat, die auf [příjmení] besonderen Vertrauens übertragen zu werden pflegen).

35. V rámci právní pomoci podle čl. 2 Evropské úmluvy o poskytnutí informací o cizím právu ze dne 7. 6. 1968 sdělil dne 14. 9. 2020 dožádaný německý orgán - [příjmení] ministerstvo spravedlnosti a ochrany spotřebitelů (Bundesministerium der [příjmení] und für Verbraucherschutz), že smluvní vztah, při kterém osoba - závodní inženýr v rámci smluvního vztahu poskytuje plnění - své know how, vykonává technickou i organizačnou činnost s cílem dosáhnout optimálního technického nastavení závodního vozidla a udržení ho v tomto stavu tak, aby dosahovalo co nejvyšší rychlosti, přičemž poskytnuté plnění je vázáno na osobní vlastnosti/dovednosti osoby poskytující plnění je možné podřadit pod smlouvu o službách (Dienstvertrag) podle § 611 a násl. BGB, v případě, že je vykonávána nezávislá činnost, případně pod její podtyp – pracovní smlouvu (Arbeitsvertrag) podle § 611a BGB, v případě výkonu závislé činnosti. Pojmovým znakem obou zmíněných smluv je povinnost jedné strany poskytovat služby, které souvisí s činností (samostatnou nebo závislou podle typu smlouvy). Rozlišujícím znakem mezi nezávislou smlouvou o službách a pracovní smlouvou je míra osobní závislosti při pracovním výkonu, provádění práce na základě cizích pokynů (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 30. 11. 1994 – 5 AZR 704/93, v NZA ([příjmení] časopis pracovního práva, 1995, 622, 623, nebo usnesení ze dne 11. 6. 2003 – 5 AZB 43/02, v NJW 2003, [číslo], [číslo]). Na základě práva udělovat pokyny může zaměstnavatel stanovit podle § 611a odst. 1 čas, místo, obsah a provedení činnosti, zaměstnanec si nemůže sám upravit svou činnost a pracovní dobu, místo výkonu práce, zaměstnavatel poskytne věcné prostředky nebo určí spolupráci s ostatními zaměstnanci. Vázanost pokyny nemusí být vždy pro pracovní smlouvy typická v případě služeb vyššího druhu, kde zůstává vysoká míra tvůrčí svobody, vlastní iniciativy a odborné samostatnosti (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 20. 7. 1994 – 4 AZR 627/93, v NZA 1995, 161, 162). U těchto smluv je pak rozhodující organizační zapojení do podniku osoby oprávněné ze smlouvy o službách (viz odpověď na otázku [číslo] Spolkového ministerstva spravedlnosti a ochrany spotřebitelů). Dalším v úvahu připadajícím smluvním typem by byla smlouva o dílo (Werkvertrag) podle § 631 BGB, kterou se zhotovitel zavazuje provést dílo. Neprovádí se tedy konkrétní činnost jako taková, nýbrž její výsledek ve formě určitého pracovního výsledku (srov. rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 16. 7. 2002 - X ZR [číslo], v NJW ([příjmení] právnický týdeník) 2002, [číslo]). Rozlišení mezi jednotlivými smluvními typy se provádí podle celkového zhodnocení všech podstatných okolností konkrétního případu. Obsah smlouvy a její praktické provedení se vykládá podle objektivního záměru příjemce (§ 133 a § 157 BGB) a v případě jejich rozporu je rozhodující skutečné provedení smlouvy (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 25. 9 2013 – 10 AZR 282/12, v NJW 2013, [číslo], [číslo]). Pro sjednání smlouvy o dílo je rozhodné jasné vymezení předmětu plnění (stanovení úkolu - výsledku a rozsahu činnosti), o smlouvu o poskytování služeb se jedná v případě, je-li sjednána obecná a průběžná činnost, i když má být provedena podle uznávaných pravidel v oboru (srov. rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 16. 7. 2002 – X ZR [číslo], v NJW 2002, [číslo], nebo rozsudek ze dne 18. 10. 2001 – III ZR [číslo], v NJW 2002, 595). Dalším vodítkem pro určení smluvního typu je pravděpodobnost dosažení zamýšleného výsledku. V případě nepravděpodobného výsledku, zhotovitel nebude chtít nést riziko výsledku, ani závislost odměny na výsledku (srov. rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 16. 7. 2002 – X ZR [číslo], v NJW 2002, [číslo]). Pro smlouvu o dílo je pak charakteristická samostatnost zhotovitele díla, vlastní odpovědnost a za použití vlastních pracovních prostředků nebo odborných znalostí organizuje samostatně činnosti potřebné k dosažení hospodářského výsledku (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 25. 9. 2013 – 10 AZR 282/12, v NJW 2013, [číslo], [číslo]). Organizační samostatnost pak odlišuje smlouvu o dílo i smlouvu o službách od pracovní smlouvy, hospodářskou samostatnost má pak společnou smlouva o dílo pouze se smlouvami o poskytování služeb vyššího druhu podle § 327 BGB. Konečně rozdíl od příkazní smlouvy (Auftragsvertrag) podle § 662 BGB spočívá v bezúplatném plnění (viz dožádání odpověď na otázku [číslo] Spolkového ministerstva spravedlnosti a ochrany spotřebitelů).

36. V souzené věci soud za pomoci výkladu ustanovení BGB dožádaným německým orgánem podřadil závazkový vztah účastníků pod nezávislou smlouvu o službách podle § 611 a následující BGB. Žalobce byl smlouvou ze dne 9. 12. 2015 zavázán k poskytování technických a poradenských služeb závodního inženýra. Jeho závazek byl určen činností, blíže vymezenou v bodě 27 rozsudku, přičemž rozsah této činnosti ani její výsledek (charakteristické pro smlouvu o dílo) nebyl smlouvou ze dne 9. 12. 2015 specifikován. Význam a účel činnosti závodního inženýra v závodním týmu (zejména dosažení optimálního nastavení vozidel a další činnost směřující k zajištění dosažení maximálního výkonu závodních vozidel v kooperaci s celým závodním týmem) jsou (v odborných kruzích) obecně známé a rozsah činnosti závodního inženýra je pak v konkrétním případě dán právě tímto účelem a závisí v podstatné míře na odborných znalostech, dovednostech a zkušenostech konkrétního závodního inženýra (jeho know how). Žalobce neodpovídal za výsledek své činnosti – dosažení maximálního výkonu závodních vozidel v rámci závodů – neboť ten byl závislý i na spolupůsobících faktorech (např. na působení dalších členů závodního týmu). Činnost žalobce byla vysoce odborná, žalobce při jejím výkonu čerpal ze svých odborných znalostí a zkušeností, předpokládala velkou míru samostatnosti při volbě konkrétního způsobu provedení nastavení závodních vozidel obecně i vzhledem k specifickým podmínkám konkrétního závodu, i volbě závodní strategie. V souladu s vymezením ve výše označeném rozsudku Spolkového pracovního soudu ze dne 20. 7. 1994 – 4 AZR 627/93 a dále rozsudku [příjmení] soudu Kleve – 3 O 15/10 (viz podrobněji níže), se i v případě služeb poskytovaných žalobcem jednalo o služby vyššího druhu, jejichž poskytnutí je vázáno na nadprůměrné znalosti a dovednosti k službě povinné osoby, jež jsou založeny na principu zvláštní důvěry (závodní inženýr je najímán právě kvůli svým specifickým odborným znalostem), a je tak již z povahy této profese vyloučeno udílení závazných pokynů ke konkrétnímu obsahu nebo způsobu provedení jeho činnosti. Vztah účastníků nenaplňoval ani další aspekty závislého vztahu, zejména organizační zapojení do podniku oprávněné osoby, udílení závazných pokynů, určení místa, času poskytovaných služeb, neboť vyjma konkrétních akcí (závodů, testovacích dnů), kdy se přítomnost závodního inženýra i obecně předpokládá (viz sdělení Autoklubu ČR), bylo jeho zapojení místní, časové, i v personální struktuře závodního týmu žalované dáno charakterem jeho činnosti (je„ hlavou“ závodního týmu) nikoliv na základě zvlášť udělovaných závazných pokynů žalovanou.

37. V rámci odpovědí na dožádání k možnostem jednostranného ukončení smlouvy o službách dožádaný německý orgán uvedl (vyjma možnosti popřít smlouvu z důvodu nedostatku vůle k uzavření smlouvy při jejím projevu), že v případě smlouvy o službách (§ 611 BGB), u smluv uzavřených na dobu určitou, je možné ji jednostranně ukončit výpovědí, přičemž řádná výpověď je vyloučena (a contrario § 620 odst. 2 BGB), je však možné podat mimořádnou výpověď z důležitého důvodu podle § 626 BGB a v případě tzv. služeb vyššího druhu připadá v úvahu také mimořádná výpověď podle § 627 BGB bez požadavku důležitého důvodu pro osobu oprávněnou ze smlouvy o službách, a to pouze v případě nezávislých smluv o službách.

38. Právo na výpověď podle § 627 BGB je možné pouze v případě tzv. služeb vyššího druhu. O služby vyššího druhu se podle německé judikatury jedná, pokud jsou požadovány nadprůměrné znalosti nebo dovednosti nebo se služby týkají osobní oblasti života smluvního partnera. Jedná se o služby, které co do svého druhu mohou být delegovány pouze na základě zvláštní důvěry (např. tak bylo uzavřeno v případě smlouvy o sportovním managementu, jehož předmětem bylo zprostředkování boxera – srov. rozsudek Zemského soudu Kleve – 3 O 15/10). Výpověď je vyloučena v případě, že se jedná o dlouhodobý vztah ze smlouvy o poskytování služeb s pevnými příjmy. Dlouhodobost vztahu neznamená smlouvu na dobu neurčitou, ale je možné takto klasifikovat i smlouvu o službách uzavřenou na jeden rok, pokud se jedná o trvalé a dlouhodobé úkoly a obě strany vycházejí z možnosti a účelnosti prodloužení (srov. rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 16. 2. 2016 – III ZR 126/15, v NJW 2016, 1576, rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 8. 3. 1984 – IX ZR 144/83, v NJW 1984, 1531). Pevné příjmy jsou předem stanovenou částkou, s kterými může osoba povinná ze smlouvy o poskytování služeb počítat jako s nikoliv nepodstatnou částkou k zajištění své ekonomické existence a plánovat ji (srov. usnesení Spolkového soudního dvora ze dne 20. 6. 2018 – 4 StR 561/17, v NStZ-RR 2018, 349). Pokud jsou splněny výše uvedené předpoklady, je možné kdykoliv podat okamžitou výpověď a nepožaduje se k tomu žádný zvláštní důvod, pouze je potřeba výpověď doručit (viz. odpověď na otázku č. 2 Spolkového ministerstva spravedlnosti a ochrany spotřebitelů).

39. Předpokladem mimořádné výpovědi podle § 626 BGB je naproti tomu existence důležitého důvodu podle § 626 odst. 1 BGB, podání výpovědi a dodržení výpovědní lhůty § 626 odst. 2 BGB. Důležitý důvod předpokládá, že od strany dávající výpověď nelze vzhledem ke všem okolnostem konkrétního případu a při zvážení zájmu obou smluvních stran požadovat pokračování vztahu ze smlouvy o službách až do uplynutí lhůty pro jeho skončení. Neexistuje seznam důležitých důvodů, ale posuzuje se to podle okolností konkrétního případu. Výpověď nezávislé smlouvy o službách je přípustná, pokud rovněž existují předpoklady pro výpověď pracovního poměru. Kritérium je závažnost a následky porušení smlouvy, míra zavinění, možné riziko opakování, dosavadní délka trvání, jakož i dosud nerušený průběh smluvního vztahu. Zároveň je potřeba dodržet zásadu přiměřenosti, tedy že mimořádná výpověď je neúčinná, pokud jsou k dispozici mírnější prostředky. Podle § 623 musí mít výpověď písemnou formu u pracovních poměrů, musí z ní být pro příjemce nepochybný projev vůle jednající osoby k uplatnění zvláštního oprávnění k mimořádné výpovědi z důležitého důvodu, přičemž uvedené může vyplývat z označení jako okamžitá výpověď nebo z připojeného zdůvodnění včetně uvedení důležitého důvodu (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 13. 1. 1982 – 7 AZR 757/79, v NJW 1983, 303). Pro účinnost výpovědi není třeba vymezit její důvod, druhá strana má však právo požadovat uvedení výpovědního důvodu podle § 626 odst. 2 věta 3 BGB. Výpověď musí být dána ve lhůtě dvou týdnů od okamžiku, kdy se oprávněná osoba dozvěděla o skutečnostech rozhodujících pro výpověď (lhůta je propadná). Ke splnění zásady přiměřenosti je potřeba zaslat předchozí výzvu (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 20. 11. 2014 – 2 AZR 651/13, v NJW 2015, 1195), jejímž obsahem je oznámení, že se určitá činnost nepovažuje za v souladu se smlouvou, je potřeba osobu povinnou ze smlouvy o službách vyzvat k jednání v souladu se smlouvou s uvedením, že nebude trpět další porušení smlouvy. Výzva není výjimečně nutná, pokut neskýtá naději na úspěch (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 4. 6. 1997 – 2 AZR 528/96, v NJW 1998, 554). Pokud jde o důležitý důvod z důvodu nemoci, je německá judikatura restriktivní. Nemocí se rozumí jakýkoliv nesprávný tělesný stav vyžadující lékařské ošetření, příčina toho stavu je nepodstatná, spadá sem i zranění v důsledku nehody (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 5. 4. 1976 - 5 A– R 397/75). K přijetí důležitého důvodu je zapotřebí negativní prognóza zdravotního stavu, tedy že osoba povinná ze smlouvy o službách nemůže do budoucna v podstatném rozsahu vykonávat svoje povinnosti. To nepřichází v úvahu v případě, že v dohledné době povinná osoba obnoví pracovní schopnost na základě objektivních okolností (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 21. 2. 2001 – 5 AZR 558/99, v NZA 2001, [číslo]). Rozhodující okamžik pro prognózu je okamžik doručení výpovědi (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 24. 3. 2011 – 2 AZR 790/09, v NZA 2011, [číslo] pozn. 17). Pokud v tomto okamžiku již pracovní neschopnost netrvá ani snížení výkonu z důvodu nemoci, chybí důležitý důvod k výpovědi kvůli neexistující negativní prognóze. Žádné riziko opakování však neobsahují úrazem způsobené zhojené zlomeniny kostí nebo natažení šlach (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 14. 1. 1993 – 2 AZR 343/92, v NZA 1994, 309). Pouze bude-li negativní prognóza potvrzena, je pak rozhodující, že od osoby oprávněné ze smlouvy o poskytování služeb nebo od zaměstnavatele kvůli očekávaným podstatným poruchám z důvodu nemoci nelze spravedlivě požadovat, aby pokračoval ve vztahu ze smlouvy o poskytování služeb nebo v pracovním poměru (srov. Spolkový pracovní soud 12. 1. 2006 AP BGB § 626 nemoc č. 13) (viz. odpověď na otázku č. 2 - 8 Spolkového ministerstva spravedlnosti).

40. V souzené věci účastníci uzavřeli smlouvu na dobu určitou (jednoho roku), v úvahu by tak v případě splnění zákonných předpokladů přicházela pouze mimořádná výpověď podle § 627 nebo 626 BGB. Z hlediska naplnění požadavků § 627 BGB – jak již bylo výše uvedeno – lze charakterizovat závazek žalobce - závodního inženýra jako služby vyššího druhu, neboť se jedná o specializované odborné služby poskytované relativně úzkým okruhem odborníků (jak nakonec plyne i z podání a argumentace obou účastníků v průběhu řízení), vybavených k tomu speciálními odbornými technickými znalostmi a zkušenostmi v závodním automobilovém odvětví, předávajících při poskytování svých služeb zpravidla i know how k nastavení závodních vozidel (s tím úzce souvisela i sjednaná konkurenční doložka ohledně působení v jiných závodních týmech a povinnost mlčenlivosti o nastavení závodních vozidel), a vztahy mezi účastníky byly založeny na principu důvěry (závodní inženýr je hlavou závodního týmu, koordinuje a organizuje činnost ohledně nastavení, testování vozidel a jeho role je v rámci profesionálních závodních týmů nepostradatelná (viz i výpověď svědka [jméno] [příjmení] nebo sdělení Autoklubu ČR). Podle názoru soudu však smlouva současně naplňovala požadavek dlouhodobosti, neboť ačkoliv byla uzavřena na dobu jednoho roku, je zřejmé, že stabilita a kontinuita osoby na pozici závodního inženýra je pro závodní tým klíčová (viz také vyjádření žalované z 27. 6. 2019), závodní inženýr je nepostradatelnou součástí všech závodních týmů v profesionálních soutěžích (viz sdělení Autoklubu ČR) a žalovaná se dlouhodobě účastnila profesionálních soutěží, nikoliv pouze v roce 2016 (viz vymezení činnosti žalované dle jejího vyjádření ze dne 8. 8. 2017, i výpověď svědka [jméno] [příjmení]). Potřebu osoby závodního inženýra v závodním týmu žalované nakonec dokládá i samotný fakt, že žalovaná poté, co fakticky přestala se žalobcem spolupracovat, obsadila tuto pozici v závodním týmu ještě v průběhu soutěže Blancpain GT jiným závodním inženýrem (čímž byla i fakticky potvrzena nezbytnost účasti závodního inženýra při účasti v profesionálních soutěžích), jinak by žalovaná ve své činnosti (jak ji vymezila v rámci svého vyjádření viz bod 2 rozsudku) na profesionální úrovni nemohla pokračovat. Vyhlídku potenciální pokračující spolupráce podtrhává i odbornost žalobce, specializujícího se právě na závodní vozidla zn. AUDI, které žalovaná před začátkem soutěžní sezóny nově pořídila. Pokračování smluvního vztahu účastníků po ukončení platnosti smlouvy tak bylo vzhledem k výše uvedenému potencionálně možné (žalobce tuto možnost připustil výslovně), jak tomu bylo i např. v případě [jméno] [příjmení], jenž u žalované zastával pozici technického inženýra. Je přitom samozřejmé, že logickým předpokladem pokračování všech závazkových právních vztahů po uplynutí sjednané doby platnosti a účinnosti smlouvy, obzvlášť závazkových vztahů založených na důvěře, je vzájemná spokojenost smluvních stran s plněním závazků a naplněním (i hospodářského) účelu smlouvy. Pro závěr o dlouhodobosti však postačuje objektivní možnost/potencialita prodloužení smluvního vztahu účastníků, nikoliv subjektivní vnímání spokojenosti se spoluprací na straně jedné smluvní strany. Příjem žalobce byl stanoven ve smlouvě pevnou částkou 44 000 EUR za celé období, byl rozdělen do deseti splátek a tvořil podstatnou část příjmů žalobce (2/3) za rok 2016, neboť i vzhledem ke konkurenční doložce zakotvené ve smlouvě, byly možnosti žalobce své služby poskytovat jiným závodním týmů (vyjma zakotvené výjimky) prakticky vyloučeny, stejně tak byla i objektivně omezená možnost služebních příležitostí v průběhu již probíhající závodní sezóny. Předpoklady mimořádné výpovědi podle § 627 BGB tak z pohledu soudu nebyly splněny. Pokud jde o výpověď podle § 626 BGB, ta (mimo jiné) požaduje existenci důležitého důvodu, kdy nelze od strany dávající výpověď vzhledem k zájmům obou stran očekávat pokračování smluvního vztahu až do jeho sjednaného konce. V případě nemoci, pod kterou spadá podle německé judikatury i zranění v důsledku nehody, je zapotřebí negativní prognóza zdravotního stavu ve vztahu k plnění svých smluvních povinností k službě povinné osoby, tedy nikoliv, pokud je pracovní schopnost obnovena v dohledné době. Rozhodným okamžikem pro posouzení trvání negativní prognózy byl okamžik doručení výpovědi, tedy 17. 8. 2016. V té době však žalobce již své služby opětovně poskytoval v stejném rozsahu a způsobem jako před nehodou (osobně se účastnil závodů okruh 7 Total 24 Hours of Spa v Belgii ve dnech 26. – 31. 7. 2016). Vzhledem k charakteru nemoci (zranění způsobené nehodou) nehrozilo riziko opakování. Předpoklady oprávněnosti výpovědi podle § 626 BGB tak nebyly splněny. Bylo dále nadbytečné zabývat se otázkou spravedlivého požadavku pokračování smluvního vztahu na osobě oprávněné ze smlouvy o službách, požadavkem přiměřenosti (zaslání výzvy k nápravě) a případné včasnosti výpovědi). Taktéž nebylo možné (ani v jednom případě) vypovědět smlouvu zpětně.

41. Žalovaná dále namítala, že k ukončení smluvního vztahu účastníků by došlo k 31. 7. 2016 i na základě dohody účastníků, neboť i žalobce navrhl ukončení jejich smluvního vztahu k tomuto datu v emailu žalobce ze dne 31. 8. 2016, který žalovaná stejného dne akceptovala. Žalobce zpochybnil doručení akceptace žalovanou a argumentoval tím, že žalovaná neakceptovala návrh žalobce na ukončení smluvního vztahu, neboť odmítla současně vznesené finanční nároky žalobce. Podle § 145 BGB kdo jinému navrhne uzavření smlouvy, je návrhem vázán, ledaže vázanost vyloučil (wer einem anderen die Schließung eines Vertrags anträgt, ist an den Antrag gebunden, es sei denn, dass er die Gebundenheit ausgeschlossen hat). Podle § 146 BGB návrh zaniká, když je vůči navrhovateli odmítnut nebo když vůči němu není podle §§ 147 – 149 včas přijat (der Antrag erlischt, wenn er dem Antragenden gegenüber abgelehnt oder wenn er nicht diesem gegenüber nach den §§ 147 bis 149 rechtzeitig angenommen wird). Podle § 148 BGB pokud navrhovatel určil pro přijetí návrhu lhůtu, může přijetí proběhnout pouze během této lhůty (hat der Antragende für die Annahme des Antrags eine [příjmení] bestimmt, so kann die Annahme nur innerhalb der [příjmení] erfolgen). Podle § 150 odst. 1 pozdní přijetí návrhu se považuje za nový návrh. (Die verspätete Annahme eines Antrags gilt als neuer Antrag). Podle odst. 2 přijetí s rozšířeními, omezeními nebo jinými změnami se považuje za odmítnutí spojené s novým návrhem. (eine Annahme unter Erweiterungen, Einschränkungen oder sonstigen Änderungen gilt als Ablehnung verbunden mit einem neuen Antrag). V daném případě není z citovaných ustanovení podstatné, zda žalobce odpověď žalované obdržel, neboť je zřejmé (a to i z následného chování žalované), že úmyslem žalované nebyla akceptace žalobcova návrhu na ukončení jejich smluvního vztahu a jeho vypořádání, ale pouze odkaz na své jednostranné ukončení smlouvy. Žalovaná návrh žalobce jako celek včetně finančního vypořádání v žalobcem stanovené lhůtě ani následně neakceptovala. K zániku právního vztahu tak nemohlo dojít ani dohodou účastníků.

42. Konečně otázkou možnosti krácení sjednané odměny s ohledem na neposkytnutí služeb dle smluvních požadavků se zabýval dožádaný německý orgán v rámci odpovědi na otázku [číslo]. V této souvislosti zmínil, že v případě, že osoba povinná ze smlouvy o službách neposkytuje své služby podle smluvních požadavků (tzv. nekvalitní plnění), neexistuje nárok na snížení úhrady v rámci smlouvy o službách (srov. rozsudek Spolkového soudního dvora ze dne 15. 7. 2004 – IX ZR 256/03, v NJW 2004, 2817). Jiná situace je v případě neplnění, kdy neplnění z důvodu absolutní povahy pevně stanoveného závazku, který se týká povinnosti poskytnout službu, má za následek nemožnost plnění podle § 275 odst. 1 BGB, takže podle § 326 odst. 1 BGB zásadně rovněž zaniká nárok na úhradu. U nezávislé smlouvy o službách se rozlišuje mezi tzv. kvantitativním a kvalitativním snížením výkonu. V případě kvantitativního snížení výkonu se použije speciální § 616 BGB, kdy podle odst. 1 osoba povinná ze služby nepozbývá svůj nárok na úhradu tím, že nemůže po přiměřeně nepodstatnou dobu z důvodu spočívajícím v její osobě bez svého zavinění poskytovat plnění podle smlouvy o poskytování služeb. Je však povinna si započíst částku, kterou obdrží ze zákonem stanoveného nemocenského, nebo úrazového pojištění. Nemožnost poskytnout plnění ve smyslu věty 1 ustanovení přitom existuje již tehdy, jestliže plnění jakýmkoliv způsobem neodpovídá smluvní povinnosti (např. s ohledem na obsah, místo, čas). Nemožnost plnění přitom trvá pouze po nepodstatnou přiměřenou dobu, přičemž rozhodující je poměr doby nemožnosti poskytnout plnění a celkové doby činnosti. Podle judikatury byla klasifikována jako přiměřeně zanedbatelná nemožnost poskytnout plnění v délce dvou týdnů při jednoroční celkové době činnosti (srov. rozsudek Zemského pracovního soudu Frankfurt DB 1956, 647). Zaviněním se přitom míní, pokud se zaměstnanec závažným způsobem provinil proti vlastnímu zájmu rozumného člověka uchovat si vlastní zdraví (srov. rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 30. 3. 1998 – AZR [číslo], v NJW 1988, 2323 a rozsudek Spolkového pracovního soudu ze dne 19. 10. 1983 – 5 AZR 195/81, v NJW 1984, 1706). Pokud nejsou splněny podmínky uvedené v § 616 BGB zaniká nárok na odměnu podle § 326 odst. 1 věta 1 BGB v případě neposkytnutého plnění (z důvodu nemožnosti plnění). V případě kvalitativního snížení výkonu se tento nedotýká nároku na úhradu, pokud je individuální výkon vyčerpán (ve smyslu momentální individuální pracovní schopnosti).

43. V posuzovaném případě žalobce v důsledku svého zranění se osobně neúčastnil závodů v [anonymizováno] v Německu v termínu 1. - 3. 7. 2016 a následného testovacího dne v Belgii dne 5. 7. 2016. Své služby poskytoval s ohledem na svou zdravotní indispozici na dálku doporučeními k nastavení vozidel a pokyny k testování nastavení, po závodě a testovacích dnech vyhodnocoval nasbíraná data. Poskytnutí služeb odpovídalo jeho aktuální pracovní schopnosti (žalovaná z poskytnutých pokynů a doporučení vycházela) a doba tohoto omezení byla v řádu dnů (kdy se vyžadovala jeho osobní přítomnost na závodech a testovacích dnech). Současně žalobce uvedl, že neobdržel žádné plnění z nemocenského nebo úrazového pojištění (což žalovaná v řízení nevyvracela). Důvod ke krácení odměny tak nebyl dán.

44. Žalobce v emailové komunikaci ze dne 17. 8. 2016 i 31. 8. 2016 sdělil žalované svou připravenost poskytovat své služby až do řádného ukončení smlouvy k 31. 12. 2016, žalovaná mu však k tomu neposkytla potřebnou součinnost, žalobce má tak nárok podle § 615 BGB na celou sjednanou odměnu a hotové náklady. Žalovaná zaplatila žalobci v průběhu jejich smluvního vztahu pouze částku 26 400 EUR (6 splátek po 4 400 EUR), v řízení netvrdila, že by uhradila na odměně vyšší částku, žalobci tak náleží 17 600 EUR (4 splátky po 4 400 EUR). Pokud jde o nárokované cestovné ve výši 0,40 EUR/km, (minimálně konkludentní) dohoda účastníků o výši cestovného byla doložena dříve vystavenými fakturami žalobce, kterými bylo cestovné účtováno v této výši opakovaně, přičemž žalovanou nebyla úhrada žalobcem dříve vystavených faktur vyjma sporných faktur zpochybňována. Z tohoto důvodu soud žalobě co do jistiny vyhověl a v souladu s § 155 odst. 1, 2 o. s. ř. ji přiznal v měně EUR.

45. Podle § 286 odst. 1 BGB pokud dlužník na upomínku věřitele, která následuje po nástupu splatnosti, neplní, tak se upomínkou dostává do prodlení. Ve stejném postavení jako upomínka je podání žaloby na plnění, stejně jako doručení platebního rozkazu v řízení o vydání platebního rozkazu (leistet der Schuldner auf eine Mahnung des Gläubigers nicht, die nach dem Eintritt der Fälligkeit erfolgt, so kommt er durch die Mahnung in Verzug. Der Mahnung stehen die Erhebung der Klage auf die Leistung sowie die Zustellung eines Mahnbescheids im Mahnverfahren gleich). Podle odst. 2 upomínka není potřeba, pokud 1. je pro plnění určena doba podle kalendáře, 2. musí plnění předcházet nějaká událost a přiměřená doba pro plnění je určena takovým způsobem, že ji lze od události podle kalendáře vypočítat, 3. dlužník vážně a s konečnou platností plnění odepře, 4. je ze zvláštních důvodů okamžitý vznik prodlení při zvážení oboustranných zájmů ospravedlněný (der Mahnung bedarf es nicht, wenn für die Leistung eine Zeit nach dem Kalender bestimmt ist, der Leistung ein Ereignis vorauszugehen hat und eine angemessene Zeit für die Leistung in der [příjmení] bestimmt ist, dass sie sich von dem Ereignis an nach dem Kalender berechnen lässt, der Schuldner die Leistung ernsthaft und endgültig verweigert, aus besonderen Gründen unter Abwägung der beiderseitigen Interessen der sofortige Eintritt des Verzugs gerechtfertigt ist). Podle odst. 4 dlužník se nedostává do prodlení, pokud není poskytnuto plnění v důsledku okolnosti, za kterou neodpovídá (der Schuldner kommt nicht in Verzug, solange die Leistung infolge eines Umstands unterbleibt, den er nicht zu vertreten hat).

46. Podle § 288 odst. 1 BGB peněžitý dluh se musí během prodlení úročit. Úroková sazba při prodlení činí za rok pět procentních bodů nad základní úrokovou sazbou (eine Geldschuld ist während des Verzugs zu verzinsen. [příjmení] [jméno] beträgt für das [příjmení] fünf Prozentpunkte über dem Basiszinssatz). Podle odst. 2 u právních úkonů, kterých není účasten spotřebitel, činí úroková sazba pro finanční pohledávky devět procentních bodů nad základní úrokovou sazbou. (Bei Rechtsgeschäften, an denen ein Verbraucher nicht beteiligt ist, beträgt der Zinssatz für Entgeltforderungen neun Prozentpunkte über dem Basiszinssatz).

47. Mezi účastníky byla ve smlouvě z 9. 12. 2015 sjednána splatnost částek účtovaných ve fakturách 14 dní od doručení faktury, přičemž bylo v řízení prokázáno, že faktury byly doručeny dne 10. 8. 2016 (faktury [číslo] 2016 v částce 4 781,20 EUR), dne 26. 10. 2016 (faktura [číslo] 2016 v částce 9 450 EUR) a dne 15. 2. 2018 (faktura [číslo] 2018 v částce 3 750 EUR), prodlení žalované tak nastalo po 14 dnech od doručení, tedy od 25. 8. 2016 v případě částky 4 781,20 EUR, 10. 11. 2016 v případě částky 9 450 EUR a 2. 3. 2018 v případě částky 3 750 EUR. Pokud žalobce požadoval úrok z prodlení za období před výše uvedenými daty, soud žalobu v této části jako nedůvodnou ve výroku I. zamítl.

48. Výše úroků z prodlení pak byla stanovena s přihlédnutím k tomu, že se ani na jedné straně nejednalo o spotřebitele, kdy soud vycházel z definice podnikatele a spotřebitele vymezené v § 13 a 14 BGB. Podle § 13 BGB je spotřebitel každá fyzická (přirozená) osoba, který činí právní úkon za účelem, který se převážně netýká její podnikatelské ani samostatně výdělečné činnosti. (verbraucher ist jede natürliche [příjmení], die ein Rechtsgeschäft zu Zwecken abschließt, die überwiegend weder ihrer gewerblichen noch ihrer selbständigen beruflichen Tätigkeit zugerechnet werden können). Podle § 14 odst. 1 BGB je podnikatel fyzická (přirozená) nebo právnická osoba, nebo osobní společnost způsobilá k právním úkonům, která při uzavírání právních úkonů jedná v rámci své podnikatelské nebo samostatně výdělečné činnosti (unternehmer ist eine natürliche oder juristische [příjmení] oder eine rechtsfähige Personengesellschaft, die bei Abschluss eines Rechtsgeschäfts in Ausübung ihrer gewerblichen oder selbständigen beruflichen Tätigkeit handelt). Základní úroková sazba vyhlášená [příjmení] spolkovou bankou činila k datům prodlení žalované s úhradou částek dle jednotlivých faktur - 0,88 %, úrok z prodlení soud přiznal ve výši 8,12 % ročně podle § 288 odst. 2 BGB.

49. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 3 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl v řízení neúspěšný pouze v nepatrné části úroku z prodlení a náleží mu tak nárok na zaplacení náhrady účelně vynaložených nákladů řízení v plném rozsahu. Náklady řízení žalobce tvoří podle § 137 o. s. ř. soudní poplatek ve výši 23 490 Kč a náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 15 úkonů právní služby podle dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Žalobní nárok byl požadován v cizí měně (EUR), proto soud podle § 8 odst. 1 advokátního tarifu v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu ČR (srov. 23 Cdo 2702/2012, 23 Cdo 3439/2014, 29 Cdo 2837/2012, 28 Cdo 1165/2015 a dále např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 5 Cmo 241/2015), pro stanovení výše tarifní hodnoty použil přepočet kurzu vyhlášeného Českou národní bankou ke dni započetí každého úkonu právní pomoci učiněného zástupcem žalobce v řízení. Zástupce žalobce učinil dne 13. 4. 2017 úkon převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu) podle data předložené plné moci a tarifní hodnota tak činila částku 480 188 Kč (přepočet 17981,20 EUR na Kč při kurzu 26, 705 Kč 1 EUR ke dni 13. 4. 2017, neboť i s ohledem na navazující předžalobní upomínku je zřejmé, že převzetí zastoupení se týkalo celé nárokované částky 17 981,20 EUR nikoliv pouze částky původně žalované 11 981,20 EUR), sazba za 1 tento úkon právní pomoci činila částku 10 260 Kč. V případě jednoduché předžalobní výzvy k plnění ze dne 27. 4. 2017 (§ 11 odst. 2 písm. h) advokátního tarifu) soud vycházel z tarifní hodnoty 484 323,60 Kč (přepočet 17981,20 EUR na Kč při kurzu 26, 935 Kč 1 EUR ke dni 27. 4. 2017, neboť předžalobní upomínka se vztahovala k celé nárokované částce 17 981,20 EUR nikoliv pouze k částce původně žalované 11 981,20 EUR), sazba za 1 tento úkon právní pomoci činila 1/2 částky 10 260 Kč tedy 5 130 Kč, u úkonu sepis žaloby ze dne 23. 6. 2017 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), činila tarifní hodnota 315 045,70 (kurz k 23. 6. 2017 činil 26, 295 Kč 1 EUR a úkon se týkal částky 11 981,20 EUR), sazba odměny za úkon činila částku 9 580 Kč, za úkon doplnění žaloby ze dne 4. 5. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), týkající se částky 11 981,20 EUR, kterým žalobce reagoval na výzvu soudu o konkretizaci obsahu činnosti žalobce jako závodního inženýra činila sazba úkonu částku 9 540 Kč (tarifní hodnota v částce 305 580,50 Kč při zohlednění kurzu eura k 4. 5. 2018 ve výši 25, 505 Kč 1 EUR), za úkon vyjádření k vyjádření žalované včetně rozšíření žaloby ze dne 20. 8. 2018 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), přičemž vyjádření se týká částky 17 981,20 EUR, náleží odměna ve výši 10 180 Kč (tarifní hodnota činila částku 462 206,70 Kč při zohlednění kurzu eura k 20. 8. 2018 ve výši 25, 705 Kč 1 EUR), za úkon vyjádření žalobce s komplexní právní argumentací dle BGB ze dne 6. 3. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), přičemž vyjádření se týká částky 17 981,20 EUR (předmět řízení činil po připuštění změny žaloby usnesením ze dne 12. 10. 2018 č.j. 36 C 130/2017-235 až do skončení řízení částku 17 981,20 EUR) náleží odměna ve výši 10 180 Kč (tarifní hodnota činila částku 460 228,80 Kč při zohlednění kurzu eura k 6. 3. 2019 ve výši 25, 595 Kč 1 EUR), za úkon účasti na ústním jednání konaném dne 23. 5. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna za dva úkony z důvodu délky jednání přesahující dvě hodiny tedy 2 x 10 180 Kč (tarifní hodnota činila částku 464 274,60 Kč při zohlednění kurzu eura k 23. 5. 2019 ve výši 25, 820 Kč 1 EUR), za úkon vyjádření žalobce jako reakce na vyjádření žalované ze dne 22. 8. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náleží odměna ve výši 10 180 Kč (tarifní hodnota činila částku 463 645,20 Kč při zohlednění kurzu eura k 22. 8. 2019 ve výši 25, 785 Kč 1 EUR), za úkon účasti na ústním jednání konaném dne 16. 9. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna 10 180 Kč (tarifní hodnota činila částku 465 353,50 Kč při zohlednění kurzu eura k 16. 9. 2019 ve výši 25, 880 Kč 1 EUR), za úkon vyjádření žalobce k formulaci otázek, k provedeným důkazům a shrnutí posouzení ze dne 14. 12. 2019 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náleží odměna ve výši 10 140 Kč (tarifní hodnota činila částku 458 700,40 Kč při zohlednění kurzu eura k 14. 12. 2019 ve výši 25, 510 Kč 1 EUR), za úkon účasti na ústním jednání konaném dne 19. 4. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna 10 180 Kč (tarifní hodnota činila částku 465 713,10 Kč při zohlednění kurzu eura k 19. 4. 2021 ve výši 25,90 Kč 1 EUR), za úkon vyjádření žalobce s ohledem na odpovědi dožádaného německého orgánu a sdělení názoru soudu ze dne 14. 5. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), náleží odměna ve výši 10 140 Kč (tarifní hodnota činila částku 458 340,80 Kč při zohlednění kurzu eura k 14. 5. 2021 ve výši 25, 490 Kč 1 EUR), za úkon účasti na ústním jednání konaném dne 24. 6. 2021 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu) byla přiznána odměna za dva úkony z důvodu délky jednání přesahující dvě hodiny tedy 2 x 10 140 Kč (tarifní hodnota činila částku 457 261,90 Kč při zohlednění kurzu eura k 24. 6. 2021 ve výši 25, 430 Kč 1 EUR). Nebyla přiznána odměna za podání žalobce ze dne 9. 4. 2018, neboť obsahovalo pouze krátké sdělení (vymezení činnosti závodního inženýra stejné jako v žalobě), přičemž avizovalo pozdější podání, které mělo obsah činnosti závodního inženýra blíže rozvést (jednalo se o podání ze dne 4. 5. 2018, za které byla odměna přiznána), dále nebyla přiznána odměna za podání žalobce nazvané„ oprava žaloby“ obsahující změnu žaloby a částečné zpětvzetí žaloby ze dne 11. 2. 2019 týkající se změny požadavku na výši úroku z prodlení (s poukazem na vztah dvou podnikatelů) a změny požadavku na datum, od kdy je úrok požadován, neboť uvedenou změnu mohl žalobce učinit v kterémkoliv dřívějším podání, za něž byla odměna přiznána (zejména s ohledem na avizovanou aplikaci německého práva a zřejmou smluvně sjednanou splatnost odměny), stejně tak nebyla přiznána odměna za účast na ústním jednání konaném dne 14. 2. 2019, neboť uvedené jednání nebylo zahájeno a bylo odročeno z důvodu, že se žalovaná nevzdala práva na zachování lhůty k přípravě na jednání podle § 115 odst. 2 o. s. ř., když zástupce žalobce zaslal opětovně návrh na změnu žaloby bezprostředně před jednáním a pouze z tohoto důvodu jednání neproběhlo, nebyla přiznána odměna za podání ze dne 1. 4. 2019, neboť obsahovalo další argumentaci, kterou mohlo obsahovat již podání z 6. 3. 2019 (za které byla odměna přiznána) a nejednalo se tak o účelný úkon. Dále náklady řízení tvoří náhrada hotových výdajů advokáta za 15 úkonů právní služby po 300 Kč ve výši 4 500 Kč dle § 13 odst. 1, 3 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a, d), g) advokátního tarifu a 21% DPH z odměny a náhrad hotových výdajů výši 31 674,30 Kč, celkem tedy náhrada nákladů řízení činí výši 205 994,30 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobce.

50. Písemné vyhotovení rozsudku bylo podle § 166 odst. 1 o. s. ř. doplněno doplňujícím usnesením o výrok IV., vtěleným přímo do rozsudku, kterým byla stanovena povinnost žalobce zaplatit doplatek soudního poplatku v částce 40,81 Kč za návrh na změnu (rozšíření) žaloby o částku 6 000 EUR podle § 6a ve spojení s § 7, § 4 odst. 1 písm. a) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích a položce 1 bod 1 písm. b) Sazebníku soudních poplatků), neboť usnesením Okresního soudu Praha – východ ze dne 12. 10. 2018 č. j. 36 C 130/2017-236 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku v částce 7 677 Kč (základ poplatku byl stanoven podle přepočtu kurzu eura k 1. 8. 2018 podle měsíce, v němž došlo k rozšíření žaloby podle § 6 odst. 6 zákona o soudních poplatcích), žalobce však zaplatil pouze částku 7 636,19 Kč. Uvedený doplatek soudního poplatku byl pak zohledněn v povinnosti žalované k náhradě nákladů řízení žalobce.

51. O náhradě nákladů řízení státu soud rozhodl opět v souladu s § 166 odst. 1 o. s. ř. doplňujícím usnesením, které přímo vtělil do písemného vyhotovení rozsudku, který doplnil o výrok V. podle § 148 odst. 1 o. s. ř. a § 151 odst. 1, když žalované, jež nebyla v řízení úspěšná, uložil hradit v plném rozsahu náklady řízení státu. Náklady státu spočívají v nákladech vynaložených na odměnu za tlumočné zaplacené státem za překlad důkazů (německého občanského zákoníku a dožádání o právní pomoc Spolkové republiky Německo, neboť cizí právo je předmětem dokazování v řízení a neplatí o něm zásada, že soud zná právo). Tlumočné spočívalo v odměně a hotových nákladech ustanovené tlumočnice [celé jméno tlumočnice] za překlad vybraných pasáží [příjmení] občanského zákoníku (BGB) v částce 34 300 Kč přiznaných usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 6. 6. 2018 č. j. 36 C 130/2017-199 a v odměně a hotových nákladech ustanoveného tlumočníka [celé jméno tlumočníka] za překlad dožádání o poskytnutí informací o cizím právu podle Evropské úmluvy o poskytování informací o cizím právu, usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 19. 5. 2020 č. j. 36 C 130/2017-338 přiznaném v částce 1 460 Kč a za překlad odpovědi dožádaného německého orgánu přiznaném usnesením Okresního soudu Praha-východ ze dne 18. 2. 2021 č. j. 36 C 130/2017-389 ve výši 8 615 Kč Celkem činí náklady státu částku 44 375 Kč. Pro úplnost soud uvádí, že v nákladech státu, u nichž byla žalované stanovena povinnost k jejich náhradě, nebylo zohledněno tlumočné uhrazené státem za tlumočení žalobci na ústním jednání, neboť se jedná o právo účastníka řízení jednat ve svém mateřském jazyce (§ 18 o. s. ř.), za tyto náklady tak státu nepřísluší jejich náhrada.

52. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné třídenní délce (§ 160 odst. 1 o.s.ř).

Poučení