28 Co 411/2021- 280

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Michaela Nipperta a soudkyň JUDr. Aleny Bílkové a JUDr. Věry Sýkorové ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení částky [částka] s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 43 C 81/2019-192, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení [částka] k rukám advokátky Mgr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované, aby žalobci zaplatila částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % p. a. z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši [částka], náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši [částka] (výrok I.) a náklady řízení ve výši [částka] (výrok II.).

2. Žalobce se proti žalované domáhal zaplacení částky [částka] s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena Rámcová smlouva a následně dílčí smlouvy o dílo ([datum], [datum] a [datum]), přičemž za provedené práce vystavil žalované fakturu č. [rok] na částku [částka] se splatností [datum], fakturu č. [rok] na částku [částka] se splatností [datum] a fakturu č. [rok] na částku [částka] se splatností [datum]. Na fakturu č. [rok] bylo žalovanou plněno částečně, a to dne [datum] částkou [částka] a dne [datum] částkou [částka].

3. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce svá díla pro ni neprovedl řádně, neboť zejména nevedl a neřídil řádně projekt pro zákazníka [právnická osoba] v souladu s Rámcovou smlouvou, resp. s dílčími smlouvami, což mělo za následek zásadní zpoždění celého projektu o několik měsíců a s tím související vznik dalších nákladů na její straně. Tvrdila dále, že žalobce nedojednal se zákazníkem změnový požadavek na práce související s nasazením softwaru do IT prostředí zákazníka v rámci uvedeného projektu. Pro případ, že by soud shledal žalobu, nebo její část, důvodnou, tvrdila, že má za žalobcem pohledávky nejméně ve výši [částka]. Jednalo se o pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] z důvodu porušení konkurenční doložky žalobcem, protože od ledna [rok] působí u společnosti [právnická osoba] na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení]. Dále se jednalo o pohledávku na náhradu škody ve výši [částka], která jí měla vzniknout porušením povinnosti žalobce dojednat se zákazníkem změnový požadavek, k čemuž byl žalobce pověřen nejpozději v srpnu [rok], přičemž kapacita těchto prací činila nejméně 15 MDs hodin a žalovaná v důsledku žalobcovy nečinnosti nemohla zákazníkovi vyúčtovat a následně od něj inkasovat částku nejméně ve výši [částka], odpovídající součinu 15 MDs a částky [částka], kterou žalovaná od tohoto zákazníka za 1 MD hodinu včetně marže běžně inkasovala. Rovněž se mělo jednat o pohledávku na náhradu škody ve výši [částka], která jí měla vzniknout v důsledku porušení žalobcovy povinnosti řádně vést a řídit uvedený projekt, čímž došlo k tomu, že žalovaná musela na dokončení projektu vynaložit další vícepráce v rozsahu 50 MDs hodin při nákladech činily [částka] na 1 MD. Uvedené pohledávky žalovaná uplatnila vůči žalobci dopisem ze dne [datum], který mu byl doručen [datum], přičemž splatné byly nejpozději do [datum]. Dále tvrdila, že dopisem ze dne [datum] žalobce jednostranně započetl její pohledávku ve výši [částka] proti pohledávkám žalobce vůči ní, které byly předmětem žaloby. Žalovaná pak započetla na žalovanou částku [částka] pohledávku za kartu Multisport ve výši [částka], pohledávku ve výši [částka] z titulu smluvní pokuty, pohledávku [částka] z titulu náhrady škody a pohledávku z další náhrady škody ve výši [částka], přičemž na kapitalizovaný úrok z prodlení započetla část pohledávky z titulu náhrady škody ve výši [částka], na náklady spojené s uplatněním pohledávky [částka], část pohledávky opět z náhrady škody a na zákonný úrok z prodlení část pohledávky ve výši [částka], a to do výše celkového úroku z prodlení. Uvedla dále, že pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pohledávka 1) neexistuje, provádí jiný zápočet, a pro případ, že by soud dospěl k závěru, že pohledávka 2) neexistuje, provádí jiný zápočet.

4. K námitkám žalované, případně k podmíněným zápočtům žalobce uvedl, že od srpna [rok] vydával akceptační protokoly, které za žalovanou oprávněný pan [příjmení] vždy podepsal a neměl k nim žádné výhrady. Dodal dále, že projekt se protahoval z důvodu nedostatku zdrojů, resp. z důvodu problémů na straně zákazníka [právnická osoba], a proto potřeba změnového požadavku přišla na pořad dne až v prosinci [rok], kdy měl konferenční hovor se zákazníkem, o čemž byl zástupce žalované pan [příjmení] informován e-mailem, a který v tuto dobu nic nenamítal, ani mu nic nevytýkal, až později jej požádal o řešení problémů. Dne [datum] v 11:00 hodin se osobně setkal s panem [příjmení], kdy byl řešen důvod ukončení spolupráce s žalovanou, a to pro neproplacené faktury, tedy předmětné žalobcovy pohledávky. Zdůraznil pak, že v okamžicích, kdy vyzýval žalovanou k úhradě žalované částky, nebyly žádné protinároky ze strany žalované vzneseny. Popíral rovněž, že by porušil konkurenční doložku, když mezi„ produkty“ nespadají programy a produkty třetích stran, včetně programů od [právnická osoba]. K tomu poznamenal, že nyní působí ve firmě, která se zabývá programy od firmy Microsoft, a právě ty byly vyňaty z těch konkurenčních produktů.

5. Po provedeném dokazování na základě jednotlivých skutkových zjištění podrobně popsaných v odůvodnění napadeného rozsudku, se kterými se odvolací soud ztotožnil a pro stručnost na ně odkazuje, soud prvního stupně vzal za relevantní následující prokázané skutečnosti: Na základě Rámcové smlouvy o poskytování služeb a dílčích smluv o dílo žalobce pro žalovanou provedl práce, které žalovaná akceptačními protokoly převzala bez výhrad a žalobci tak vzniklo právo fakturovat ceny za provedené práce. Žalobce práce třemi fakturami vyfakturoval, přičemž žalovaná zaplatila částečně na první fakturu a další faktury již nezaplatila. Následně žalobce dle bodu 4.4a) Rámcové smlouvy od ní odstoupil. V této době žalovaná žalobci nevytkla žádné nedostatky v jeho práci, ohledně děl, která byla předmětem řízení. Až ve vyjádření k žalobě začala žalovaná uplatňovat různé protinároky vůči žalobci. Nejdříve, pro případ, že by soud žalobu shledal jako důvodnou, uplatnila ve vyjádření ze dne [datum] nárok na zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] za porušení konkurenční doložky s tím, že neuznává žalobcův nárok, neboť díla neprovedl řádně. Dopisem ze dne [datum] pak žalovaná po žalobci požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši [částka] z důvodu, že žalobce porušil článek 4.6a) Rámcové smlouvy, podle kterého byl povinen po výpovědi bezodkladně zničit veškeré kopie dokumentace a dalších elektronických dokumentů, které byly žalovanou poskytnuty, mezi které patří i e-mail ze dne [datum], který žalobce předložil v průběhu řízení. Dále žalovaná proti žalobci uplatnila řady nároků z titulu náhrady škody.

6. S odkazem na § [číslo] odst. 1, § [číslo] odst. 1, § 2054 odst. 2, § 1982 odst. 1, § 1983 a § 1987 odst. 2 o. z., jakož i na rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 684/2020 (rozhodnutí Nejvyššího soudu jsou dostupná na [webová adresa]) soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalované vznikla povinnost žalobci zaplatit žalovanou částku za díla provedená žalobcem, která žalovaná v souladu s dílčími smlouvami převzala a žalobci vzniklo právo fakturovat. Vzhledem k tomu, že žalovaná částečně na prvou fakturu plnila, soud prvního stupně uzavřel, že ohledně částky [částka] došlo k uznání zbytku dluhu a že žalobci vznikl nárok na zaplacení zbylé částky, přičemž tyto žalobcovy pohledávky posoudil jako jisté.

7. Podle názoru soudu prvního stupně v řízení nebylo prokázáno, že by žalovaná měla vůči žalobci nějakou jistou započitatelnou pohledávku a že by došlo k řádnému zápočtu, který by způsobil zánik pohledávky žalobce. Nebylo totiž prokázáno, že by žalované vznikl vůči žalobci nárok na zaplacení smluvních pokut, neboť žalovaný neporušil konkurenční doložku, vzhledem k obsahu jeho nové smlouvy o poskytování služeb pro společnost [právnická osoba] Soud prvního stupně žádné další podrobné dokazování k této otázce neprováděl, neboť to dle něj přesahovalo potřeby předmětného řízení, stejně jako další tvrzený nárok žalované na zaplacení smluvní pokuty žalobcem pro porušení povinnosti mlčenlivosti, jenž rovněž nebyl prokázán. V této souvislosti soud prvního stupně vyšel z názoru, že žalobce mohl e-mailovou komunikaci použít na svoji obranu vůči žalované, jež až do začátku předmětného řízení vůči němu žádnou nekvalitu práce nevytýkala, pouze mu nezaplatila. Další žalovanou uplatňované nároky z titulu náhrady škody vůči žalobci k započtení soud prvního stupně posoudil za zcela nejisté, sporné, tedy za nezpůsobilé k započtení, přičemž k těmto nárokům žádné dokazování neprováděl.

8. Ze shora uvedených důvodů soud prvního stupně žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobci rovněž úroky z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Dále žalobci přiznal náklady spojené s uplatněním pohledávky podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve výši [částka] za poštovné ([částka]) a za ověření plné moci ([částka]).

9. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

10. Proti tomuto rozsudku, podala žalovaná včas odvolání, v němž především namítla, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení žalované částky, k čemuž zopakovala svá tvrzení o tom, že žalobce dílo neprovedl řádně a že neplnil své povinnosti vyplývající z Rámcové smlouvy, což mělo vést ke zpoždění jím vedeného projektu. Současně přehledně zopakovala jednotlivé nároky, které vůči žalované částce uplatnila, přičemž soudu prvního stupně vytkla, že se vůbec nezabýval její argumentací, že žalobci nevznikl nárok na zaplacení odměny za provedené činnosti. Vyjádřila rovněž nesouhlas s interpretací závěrů uvedených v rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 31Cdo 684/2020 provedenou soudem prvního stupně s tím, že dle jejího názoru soud prvního stupně měl povinnost řádně posoudit existenci, trvání a výši jejích pohledávek vůči žalobci. Nesouhlasila ani s tím, že by její zápočet byl podmíněný. Vytkla také soudu prvního stupně, že neprovedl jí navržené důkazy, jež v odvolání specifikovala a že se nevypořádal s jejími tvrzeními. Namítla rovněž, že soud prvního stupně na základě provedených důkazů nedospěl k dostatečným skutkovým zjištěním, zejména se vůbec nezabýval okolnostmi a rozsahem pracovní náplně žalobce a rozsahem jeho povinností vyplývajících z Rámcové smlouvy a z dílčích smluv, jakož i rozsahem jeho odborné péče. Ohledně akceptačních protokolů namítla, že soud prvního stupně nevzal vůbec v potaz povahu právního vztahu mezi účastníky a časové souvislosti s tím, že dodávku projektového řízení na projektu bylo potřeba posuzovat jako celek, protože se jedná o ucelený soubor souvisejících odborných činností vykonávaných souvisle po dobu trvání daného projektu. Podle žalované soud prvního stupně posuzoval žalobcovu činnost ryze formalisticky, kdy se zabýval pouze dílčími smlouvami a z nich vyplývající fakturací, ale nevzal v úvahu dopady na ni, když žalobce odstoupil od Rámcové smlouvy. Dále soud prvního stupně nesprávně posoudil roli a odpovědnost žalobce při výkonu činnosti projektového manažera, ani nevzal v úvahu, jaké činnosti a kompetence jsou součástí projektového řízení. Namítla též, že soud prvního stupně vůbec neposoudil vztah mezi účastníky a důvody, pro které žalobce najímala, a že nevzal v úvahu její stanoviska a vysvětlení postupů vyřizování změnových požadavků, stanovení a řízení rozpočtu na straně zákazníka a dodavatele, ani neposoudil rozdíly mezi odpovědností projektového manažera za změnové řízení z hlediska kompetencí řízení projektu a její odpovědností za až navazující obchodní kroky. Navrhla tedy, aby odvolací soud napadený rozsudek změnil tak, že se žaloba v plném rozsahu zamítá a uložil žalobci náhradu nákladů řízení.

11. Žalobce navrhl potvrzení napadeného rozsudku s odkazem na skutkové i právní závěry soudu prvního stupně. K odvolání uvedl, že dne [datum] se žalovanou uzavřel Rámcovou smlouvu, která jasně, srozumitelně a vyčerpávajícím způsobem v čl. 2 odst. 2.1 uvedla její předmět, resp. předmět spolupráce mezi účastníky. V tomto ohledu zdůraznil, že ze sepsaného soupisu činností, které měl pro žalovanou realizovat, bylo zcela evidentní, že náplní jeho práce nebylo uzavírání jakýchkoliv změnových požadavků jako celků. K tomu dodal, že sice změnový požadavek se zákazníkem projednával, avšak tuto činnost nebyl oprávněn činit, aniž by tuto změnu nejprve schválil jednatel žalované jakožto osoba odpovědná za obchodní vedení. Uvedl, dále, že po celou dobu spolupráce se žalovanou své služby poskytoval řádně, v dohodnutém rozsahu a v dohodnutých termínech. Dodal ještě, že projekt se zákazníkem [právnická osoba] vycházel z objednávky ze dne [datum], v té době však na daném projektu nikterak neparticipoval, jednání o obsahu, rozsahu a cenotvorby poskytovaných služeb se neúčastnil, neměl tudíž jakýkoliv vliv na prvotní nastavení projektu. Skutečnost, že původní smlouva uzavřená žalovanou se zákazníkem nebyla dodržena, nelze přičítat k jeho tíži. Podle žalobce tak žalované nemohla vzniknout žádná škoda spojená s jakýmkoliv jeho údajným pochybením. Vyjádřil také názor, že soud prvního stupně postupoval zcela správně, pokud se žalovanou tvrzenými pohledávkami nezabýval, či se zabýval pouze některými, přičemž nebyl oprávněn posuzovat veškeré pohledávky uplatněné žalovanou v rámci procesního zápočtu, k čemuž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. 31Cdo 684/2020-406. Nadto, dle jeho názoru, žalovaná v rozsahu jednotlivých námitek započtení neunesla břemeno tvrzení a důkazní, neboť poukazovala na určitá pochybení žalobce, která ale tato nikterak blíže nespecifikovala a nepodložila žádnými důkazy, pouze vyčíslila údajnou škodu konkrétní částkou, která však neodpovídala faktické škodě ani ušlému zisku. Žalovanou tvrzené pohledávky vztahující se k uplatnění nároku na náhradu škody byly tedy neurčité. Zcela pak odmítl, že by se dopustil jakéhokoliv konkurenčního jednání. V tomto ohledu zdůraznil, že žalovanou a společnost [právnická osoba] nelze postavit do konkurenčního vztahu, respektive, že jeho činnost pro žalovanou a pro společnost [právnická osoba] rozhodně není konkurenční, neboť pro žalovanou vykonával realizační činnost, byly realizovány konkrétní projekty pro zákazníky žalovanou, přičemž pro společnost [právnická osoba] vykonává činnost pouze jako konzultant a nerealizuje žádné projekty a je nikterak nevyvíjí. Zpochybnil také, že by jakýmkoliv způsobem porušil svou povinnost mlčenlivosti založenou Rámcovou smlouvou. K tomu uvedl, že žádné informace získané v průběhu poskytování služeb pro žalovanou nikomu nevyzradil a že po celou dobu vedení předmětného soudního sporu pouze hájil svá práva, když pouze v rámci své procesní obrany předložil soudu prvního stupně e-mail, který prokazoval nepravdivost tvrzení žalované.

12. Odvolací soud ve smyslu § 212 a § 212a odst. 1 a 5 ve spojení s § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek.

13. Odvolací soud se plně ztotožnil se skutkovými i právními závěry soudu prvního stupně o důvodnosti žalobcova nároku na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím a v tomto ohledu zcela odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku.

14. S ohledem na odvolací námitky žalované a na závěry uvedené v rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 26. 4. 2021, sp. zn. 23Cdo 3407/2020, s přihlédnutím k tomu, že žalovaná uplatnila započtení v průběhu řízení před soudem již ve vyjádření k žalobě, se odvolací soud její námitkou započtení vůči žalobcovu nároku zabýval. V této souvislosti pak žalovanou ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. vyzval, aby doplnila svá skutková tvrzení ve vztahu k jí tvrzené škodě, a to, aby tvrdila, jaké vady a kdy žalobci vytkla, co na žalobci v souvislosti se zjištěnými vadami požadovala, zda byla mezi stranami sjednána možnost odstranění vad žalovanou na vlastní náklady, popřípadě za jakých podmínek, a ohledně porušení konkurenční doložky, aby tvrdila, na tvorbě jakého konkrétní produktu se žalobce podílel či zúčastnil u společnosti [právnická osoba]

15. K výzvě odvolacího soudu žalovaná zdůraznila, že v daném případě neuplatňuje práva z vad díla, nýbrž nároky na náhradu škody. K tomu odkázala na Rámcovou smlouvu o poskytování služeb dne [datum] a na jednotlivé dílčí smlouvy, na základě kterých jí poskytoval žalobce služby spočívající zejména v projektovém řízení jednotlivých projektů, mimo jiné projektu Project Server ve [právnická osoba] a.s. (zákazníka žalovaného). Dále s odkazem na předešlá vyjádření uvedla, že žalobce měl na pozici projektového manažera vykonávat odbornou činnost spočívající zejména v projektovém řízení projektu Project Server, jež měl provádět s odbornou péčí, kterou ale porušil, neboť řádně nevedl a neřídil projekt, přičemž se zásadním zpožděním celého projektu o několik měsíců souvisel vznik dalších nákladů na její straně. Akcentovala dále, že žalobce měl zejména v rámci řádného výkonu činnosti projektového řízení dojednat se zákazníkem změnový požadavek (tzv. change request) na pokrytí odměny za práce související s nasazením software do IT prostředí zákazníka v rámci tohoto projektu. Následně zopakovala svá tvrzení o vzniku škody na její straně, která měla spočívat v tom, že nemohla vyúčtovat a inkasovat částku nejméně ve výši [částka] a že musela na dokončení projektu navíc vynaložit další vícepráce odpovídající nákladům ve výši [částka], které jí nikdy nebyly (nemohly být) nahrazeny, přičemž uvedené skutečnosti (včetně výše škody vzniklé) se projevily, respektive je zjistila, až po zániku smlouvy a po podání žaloby. Upřesnila dále, že k náhradě škody, včetně vylíčení rozhodných skutečností a vyčíslení škody, vyzvala žalobce dne [datum], bezprostředně poté, co se dozvěděl o jejím vzniku. Podle žalované není rozhodné, zda byla v Rámcové smlouvě sjednána možnost odstranění vad žalovaným na vlastní náklady, neboť žádné vady na vlastní náklady neodstraňovala, přičemž v době, kdy se projevilo porušení povinností žalobce, již nebylo možné v rámci projektu příslušný změnový požadavek dojednat, a případné odstranění vad na její náklady tak již ani nebylo možné. K tomu dodala, že změnový požadavek měl přitom pokrýt práce, které se tak jako tak musely provést pro dokončení projektu - změnovým požadavkem, resp. z toho plynoucím navýšením rozpočtu, mělo jí být kompenzováno to, že projekt byl neočekávaně pracnější z důvodů na straně zákazníka. K tomu dodala, že tak nemohla zákazníkovi vyúčtovat a zinkasovat odměnu za odvedené vícepráce v rozsahu 15 MDs v souvislosti s nasazováním software do IT prostředí zákazníka, které probíhalo v druhé polovině roku 2018, ani náklady na provedené vícepráce v rozsahu 60 MDs, které bylo nezbytné provést za účelem dokončení projektu Project Server, v důsledku čehož jí vznikla škoda. Pokud by žalobce řídil projekt řádně tak, aby zabránil tomu, aby žalovaná prováděla dodávky zákazníkovi bez nároku na odměnu, musel by být projekt buďto dokončený a předaný v roce 2018 bez dalších víceprací, nebo by zákazník u ní objednal další kapacitu na pokrytí dodatečného rozsahu prací k dokončení projektu v roce 2019. Nad rámec uvedeného žalovaná stručně popsala proces na straně zákazníka [právnická osoba] s tím, že jí žalobce fakticky znemožnil provést změnové řízení a že o nutnosti provést změnový požadavek přitom žalobce věděl nejpozději od srpna 2018, k čemuž odkázala na e-mail ze dne [datum] od [jméno] [příjmení]. Ohledně porušení konkurenční doložky žalobcem uvedla, že jí není známo, tvorby jakého konkrétního produktu se žalobce u společnosti [právnická osoba] účastnil nebo se na ní podílel, ale že žalobce u předchozího jejího zákazníka Eclair Aviation měl„ na starost projektové řízení a konzultační činnost, přičemž Eclair Aviation byl první zákazník žalované, u kterého implementoval přechod do cloudu s použitím Microsoft 365, a jeden z prvních v České republice, kde byl implementován Microsoft 365, za což žalovaná obdržela ocenění Microsoft Awards [rok] Finalist.“ Podle žalované pak„ získané znalosti a zkušenosti konzultantů (včetně žalobce) tudíž pomáhaly budovat konkurenční výhodu žalovaného.“ Uvedla dále, že žalobce dne [datum] uzavřel smlouvu o poskytování služeb se společností [právnická osoba] (tj. 6 dní po ukončení spolupráce se žalovanou) a začal pro společnost [právnická osoba] poskytovat na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] mimo jiné konzultační služby. Vzhledem k tomu, že společnost [právnická osoba] a žalovaná si jednoznačně konkurují v oblasti poskytování implementačních služeb a konzultační činnosti, žalovaná o část tohoto know-how přišla a žalobce společnosti [právnická osoba] poskytl konkurenční výhodu.

16. K doplnění skutkových tvrzení žalovanou žalobce uvedl, že na projektu uváděném žalovanou participovalo minimálně 9 osob, jejichž úkolem či zadáním byla implementace projektu do programového rozhraní zákazníka, následně odešlo 7 lidí, díky čemuž se realizace projektu značně zpožďovala, o čemž jednatel žalované prokazatelně věděl, přičemž žalovaná neměla dostatečně zajištěnu personální obsazenost k realizaci projektu. Zopakoval dále, že se žalovanou nespolupracoval v době, kdy byly nastavovány prvotní podmínky spolupráce na realizaci projektu a vedl jej, až poté, co byl projekt„ zasmluvněn“ mezi žalovanou a zákazníkem. Zdůraznil pak, že aby mohl dojednat změnový požadavek, bylo třeba, aby byly dostatečně konkretizovány vady a požadavky, které bylo třeba změnit, upravit doplnit či projednat, přičemž vstupní informace obdržel až od pana [příjmení] e-mailem ze dne [datum]. Do té doby se sice vědělo, že bude nezbytné změnový požadavek se zákazníkem dojednat, ovšem obsah změn, jež by daný požadavek obsahoval, byl znám až teprve v návaznosti na zkušební provoz projektu, tj. až v prosinci [rok]. Poukázal rovněž na to, že potencionální škoda, jejíž existenci žalobce vyloučil, mohla být způsobena chybným původním nastavením celého projektu a nedostatkem spolupracovníků, kteří se na realizaci projektu podíleli. Uvedl též, že změnový požadavek bylo možné se zákazníkem začít projednávat až poté, co došlo ke splnění povinností žalované, tj. v době, kdy byl projekt zrealizován do fáze zkušebního provozu. Podle žalobce, pokud se žalovaná zavázala realizovat projekt v konkrétním období a následně nebyla schopna zajistit jednotlivé termíny realizace konkrétních kroků, odpovídá za takové prodlení výlučně žalovaná. Dodal pak, že se na projektu podílel v souladu s uzavřenou smlouvou a že počal projednávat možnost uzavření změnového požadavku u zákazníka ve chvíli, kdy získal informace o tom, jaké konkrétní změny a v jakém rozsahu je nezbytné takové změny provést, vzhledem však k tomu, že již v té době byla žalovaná v prodlení s hrazením jeho odměny, a to po několik měsíců, byl následně nucen spolupráci s žalovanou ukončit. Poukázal také na to, že žalovaná náležitě netvrdila a neprokazovala konkretizaci daného změnového požadavku, tedy co vše měl obsahovat a kdy měly být konkrétní změny u zákazníka realizovány. K údajnému porušení konkurenční doložky odkázal na své předešlé vyjádření a doplnil, že svou činností pro společnost [právnická osoba] nikterak žalované nekonkuroval a že nelze dovozovat údajnou jeho konkurenční činnost pouze tím, že vykonával činnost u subjektu, jež podniká v oblasti IT, tj. ve shodné oblasti jako žalovaná. K tomu poukázal na znění čl. 7 odst. 7.1a) a b) ve spojení s čl. 1 odst. 1.4b) Rámcové smlouvy s tím, že za konkurenční jednání se nepovažuje poskytování služeb v oblasti produktů Microsoft Corporation, přičemž přesně v této oblasti produktů poskytoval své služby pro společnost [právnická osoba] Upřesnil pak, že u této společnosti, jež není realizační firma, tak jako žalovaná, ale společnost zabývající se distribucí licencí, a to licencemi od [právnická osoba], vykonával činnost v oblasti technického konzultanta a obchodníka, zatímco u žalované žalobce vykonával činnost Project Manager. Vyjádřil pak svůj názor na průběh řízení, kdy namítl, že žalovaná již k doplnění skutkového tvrzení k uplatněným nárokům na náhradu škody včetně provedeným zápočtům již byla vyzvána soudem prvního stupně a že jí tak byla již v řízení před soudem prvního stupně poskytnuta dostatečná doba k tomu, aby o jím uplatněných nárocích řádně tvrdila veškeré podstatné skutečnosti a dané podložil důkazy. Podle jeho názoru by tak k vyjádření žalované ze dne [datum] nemělo být přihlíženo.

17. Následně odvolací soud podle § 213 odst. 4 o. s. ř. doplnil dokazování.

18. Soudem prvního stupně zjištěný skutkový stav tak byl doplněn o tyto prokázané skutečnosti: Dne [datum] [jméno] [příjmení] zaslal ze své e-mailové adresy [email]“ vedle žalobce i dalším čtyřem osobám (s ohledem na jejich e-mailové adresy, také se vztahem k žalované) zprávu, ve které uvedl, že„ (S) každým z vás jsem sice už individuálně mluvil a předával informace, nicméně v příloze zasílám přehledová Excel se shrnujícími informacemi. Veškerá dokumentace je samozřejmě na Intranetu a BlodBrick365. Každopádně i tak jsem vytvořil konsolidovanou složku na (…) aby jste si v případě potřeby nemuseli stahovat potřebné vstupy každý samostatně“, a že„ (Z) ároveň na uvedeném úložišti máte soubory: BB [email] [rok] [číslo]: evidence obchodních příležitostí (…) [email] [anonymizováno] [rok] [číslo]: evidence a čerpání vs. plánovaní MDs (je na vás, zda budete udržovat s ohledem na cíl nasadit ProjectServer)“ (e-mailová zpráva [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal žalobce panu [jméno] [příjmení] na jeho e-mailovou adresu [email]“ zprávu, ve které mu mimo jiné sdělil, že„ (V) čera proběhla poslední živá ukázka (…) (B) ohužel, během nasazení na naše prostředí jsme narazili na jednu chybu, kterou nyní opravujeme. Chyba není v samotné aplikaci Project Server, ale v aplikaci, která se stará o nasazení. [příjmení] [jméno] informovat o stavu a zad bude mít i časový dopad“ (e-mailová zpráva žalobce ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal [jméno] [příjmení] ze své e-mailové adresy [email]“ žalobci zprávu, ve které mu sdělil, že„ (t) a instalace PS prostředí ŠA je dost problematická. ŠA to navíc dorazila změnami product key, což úplně rozbilo farmu. [příjmení] nebudeme platit z vlastní kapsy. Vypadá to, že se bude muset reinstalovat. Už s tímhle projektem bylo tolik overheadu, že je nezbytně nutné, aby pan [příjmení] dodal extra budget. Prosím, připrav na pondělní poradu, co s tím, budeme dělat“ (e-mailová zpráva [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dne [datum] v 15:22 hodin zaslal [jméno] [příjmení] mimo jiné i žalobci zprávu, ve které shrnul závěry z telefonického rozhovoru, a podle kterého měl mít pan [příjmení] na starosti podepsání akceptačních protokolů za„ MW v9“ a částečnou„ dodávku migrace“, když se to stihne„ ještě nyní, odpadnou problémy s rozpočtem a zpracováním na straně ŠA, kdyby se to fakturovalo až začátkem ledna“, přičemž„ faktury a tudíž schválení čerpání prostředků“ pak měl schválit pan [příjmení], to vše s tím, že byla naplánován pracovní schůzka na první polovinu ledna, že„ ŠA“ plánovala nastavit novou komunikační strategii s importéry a že budou diskutovat, jak by mohli v tomto úsilí pomoci„ [jméno] [příjmení]“ a jaké funkcionality jsou schopni v tomto řešení nabídnout (e-mailová zpráva [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dne [datum] v 15:27 hodin [jméno] [příjmení] v reakci na předchozí e-mail od [jméno] [příjmení] zaslal mimo jiné žalobci e-mailovou zprávu, ve které poděkoval za shrnutí s tím, že v příloze zaslal naskenované podepsané akceptační protokoly (e-mailová zpráva [jméno] [příjmení] ze dne [datum]), na což reagoval žalobce e-mailovou zprávou z téhož dne zaslanou [jméno] [příjmení] v 15:43 hodin, v rámci které mu zaslal zpět podepsaný a naskenovaný„ AP“ (e-mailová zpráva žalobce ze dne [datum]), následně také ještě téhož dne e-mailem zaslaným ve 21:33 hodin [jméno] [příjmení] poděkoval žalobci, jakož i [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a současně poprosil o koordinaci společného termínu v roce 2019 (e-mailová zpráva [jméno] [příjmení] ze dne [datum]). Dne [datum] zaslal žalobce [jméno] [příjmení] e-mailovou zprávu, ve které na základě jejich předchozího telefonátu shrnul stav instalace požadovaného projektu a na závěr uvedl, že„ (K) dyž nepočítám námi odhadovaných 3MD na instalaci, tak další práce nás stály cca 15MD navíc. Rád bych v příštím roce s Vámi pane [příjmení] a pane [příjmení], jak tuto situaci řešit. Naším cílem je dodat řešení, ale již nyní jsme mimo rozpočet, který byl na to vyhrazen“ (e-mailová zpráva žalobce ze dne [datum]).

19. Další důkazy navržené žalovanou odvolací soud neprovedl, neboť jejich provedení posoudil jako nadbytečné s ohledem na již ve věci prokázané relevantní skutečnosti a žalovanou uváděná tvrzení.

20. Na základě shora uvedeného doplněného skutkového stavu, s přihlédnutím k rozhodným skutečnostem prokázaným již v rámci dokazování v řízení před soudem prvního stupně, které byly uvedeny v odůvodnění napadeného rozsudku, a na které odvolací soud pro stručnost odkazuje, odvolací soud uzavřel, že žalovaná námitky započtení nevznesla důvodně.

21. K jednotlivým žalovanou tvrzeným zápočtům odvolací soud uvádí následující.

22. V poměrech projednávané věci bylo relevantní, že žalovaná zcela jednoznačně tvrdila, že se vůči žalobci nedomáhala odpovědnosti z vad jím předaného díla, respektive jednotlivých děl, nýbrž že vůči němu uplatnila práva z titulu náhrady škody. Přesto tvrdila, že musela na dokončení projektu navíc vynaložit další vícepráce odpovídající nákladům ve výši [částka], které jí nikdy nebyly (nemohly být) nahrazeny, respektive jí tato škoda měla vzniknout v důsledku porušení žalobcovy povinnosti řádně vést a řídit projekt, čímž došlo k tomu, že musela na dokončení projektu vynaložit další vícepráce v rozsahu 50 MDs hodin při nákladech činily [částka] na 1 MD.

23. Dále žalovaná tvrdila, že jí škody vznikla škoda z důvodu, že nemohla vyúčtovat a inkasovat částku nejméně ve výši [částka], respektive že se mělo jednat o pohledávku, jež jí vznikla porušením povinnosti žalobce dojednat se zákazníkem změnový požadavek, k čemuž byl žalobce pověřen nejpozději v srpnu [rok], přičemž kapacita těchto prací činila nejméně 15 MDs hodin a žalovaná v důsledku žalobcovy nečinnosti nemohla zákazníkovi vyúčtovat a následně od něj inkasovat částku v nejméně ve výši [částka], odpovídající součinu 15 MDs a částky [částka], kterou žalovaná od tohoto zákazníka za 1 MD hodinu včetně marže běžně inkasovala.

24. U shora uvedených tvrzení odvolací soud dospěl k závěru, že žalovaná ani u jedné z uvedených částek netvrdila, jak jí vznikly tvrzené náklady za odměny za (navíc) provedené práce, tedy komu a kdy tyto odměny poskytla.

25. V daném případě byl odvolací soud dále, a to především, veden úvahou, že z tvrzení žalované vyplynulo, že pokud by byly žalobcem jeho činnosti pro ni provedeny řádně, pak by je nemusela dokončovat, z čehož lze dovodit, že tak jinými slovy namítala nedostatky v žalobcem jí předaném díle, tudíž že předané dílo mělo mít vady ve smyslu § 2099 o. z. Obdobně bylo lze uzavřít i ohledně tvrzení žalované, že žalobce své činnosti nevykonával řádně s odbornou péčí, jinými slovy, že jeho činnost vykazovala vady. V této souvislosti je nutné odkázat na § 1925 o. z., podle kterého sice právo z vadného plnění nevylučuje právo na náhradu škody, avšak čeho lze dosáhnout uplatněním práva z vadného plnění, toho se nelze domáhat z jiného právního důvodu. V tomto případě bylo jednoznačně prokázáno, že žalovaná vůči žalobci žádná práva z vadného plnění vyplývajícího z nedostatečně řádně a odborně vykonané práce žalobcem vůči němu postupem dle § 2106 a násl. o. z. neuplatnila, přičemž s ohledem na § 2112 o. z. neobstojí její tvrzení, že vady zjistila, až po zániku smlouvy a po podání žaloby (srov. také rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33Cdo 2220/2012). Podle odvolacího soudu žalovaná poté, co jí uplynula lhůta k notifikaci vad ve smyslu § 1920 až 1924 o. z., popřípadě § 2112 o. z., po žalobci v rámci jejího započtení formou náhrady škody uplatnila újmu, jež jí měla vzniknout v důsledku nižší hodnoty poskytnutého plnění, což nelze (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25Cdo 1618/2001, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 32Odo 1349/2005, nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 25Cdo 1612/2004, též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 33Odo 320/2005).

26. Současně žalovaná zjevně, dle jejích tvrzení, tím, že„ musela vynaložit další vícepráce“, jinými slovy odstraňovala vady díla, aniž by to bylo mezi smluvními stranami dohodnuto, a proto ani z tohoto důvodu se nemohla případně domáhat náhrady škody jí vzniklé z jí tvrzeného vadného plnění žalobcem v rozsahu, ve kterém by se mohla domáhat uspokojení uplatněním práv z odpovědnosti za vady (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 23Cdo 2577/2015, či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. 29Cdo 556/2003).

27. Nadto, sama žalovaná o problémech s projektem věděla přinejmenším od [datum], pokud sama v doplnění svých tvrzení k výzvě odvolacího soudu odkazovala na e-mail jejího obchodního ředitele [jméno] [příjmení], ze kterého dovozovala, že žalobce nejpozději od srpna 2018 věděl o nutnosti provést změnový požadavek. V tomto ohledu lze také poukázat na e-mail [jméno] [příjmení] žalobci ze dne [datum], ze kterého vyplývá, že žalovaná o problémech s projektem věděla, přesto žalobcovu práci za měsíc prosinec 2018 dne [datum] akceptačním protokolem odsouhlasila bez jakýchkoliv připomínek.

28. V návaznosti na výše uvedené odvolací soud přisvědčil žalobci, že ze smluv uzavřených mezi účastníky nevyplynulo, že by žalobce byl povinen dojednávat se zákazníky žalované„ změnové požadavky“, o čemž také svědčí obsah již shora uvedeného e-mailu [jméno] [příjmení] žalobci ze dne [datum], pokud v něm byl žalobce (pouze) požádán, aby pro nadcházející poradu připravil vhodné řešení. K tomu je možné poukázat na žalobcův e-mail ze dne [datum] [jméno] [příjmení], ve kterém zástupce zákazníka žalované mimo jiné upozornil na navyšující se náklady spojené s vytvářeným projektem. Současně však nebylo lze přihlížet k e-mailu [jméno] [příjmení] žalobci ze dne [datum], na který žalovaná poukazovala, neboť se jednalo o zprávu zaslanou žalobci ještě před uzavřením Rámcové smlouvy. Bylo tedy možné také uzavřít, že žalovaná své tvrzení o žalobcově povinnosti uzavřít se zákazníkem žalované tzv. změnový požadavek neprokázala, přestože k tomu byla soudem prvního stupně při jednání dne [datum] řádně podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. vyzvána a náležitě poučena.

29. Pokud se týká žalovanou namítaného porušení konkurenční doložky žalobce a s tím uplatněnou námitkou započtení ve výši [částka] z titulu smluvní pokuty dle čl. 7 Rámcové smlouvy, pak žalovaná nijak určitě netvrdila, jakým konkrétním způsobem tuto doložku žalobce porušil, pouze ji odvozovala od skutečnosti, že žalobce od ledna [rok] působí u společnosti [právnická osoba] na pozici [příjmení] [jméno] [příjmení] a že tato společnost vůči ní působí na trhu konkurenčně. Upřesnila pak jen, že jí není známo, tvorby jakého konkrétního produktu se žalobce u společnosti [právnická osoba] účastnil nebo se na ní podílel. Přitom s ohledem na znění čl. 7 bylo na žalované, aby přinejmenším tvrdila, na tvorbě jakých počítačových programů či informačních systémů a jakým způsobem se žalobce podílel u společnosti [právnická osoba] po dobu šesti měsíců od zániku Rámcové smlouvy. Odvolací soud v tomto ohledu uzavřel, že žalovaná přes výzvu podle § 118a odst. 1 o. s. ř. odvolacího soudu neunesla své břemeno tvrzení ani břemeno důkazní s ohledem na výzvu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., které se jí již dostalo stupně při jednání soudu prvního stupně dne [datum].

30. Navíc, porušení konkurenční doložky v rozhodném období žalobcem nebylo prokázáno ani ze Smlouvy o poskytování služeb uzavřené dne [datum] mezi žalobcem a společností [právnická osoba], a to s ohledem na její předmět. Podle vymezeného předmětu smlouvy žalobce měl uvedené společnosti poskytovat služby v programech, v jejichž rámci se sice vytvářejí další produkty, avšak tvorba konkrétních softwarových produktů se z předmětu smlouvy výslovně nepodává.

31. Ohledně započtení částky [částka] z titulu smluvní pokuty dopisem žalované ze dne [datum] z důvodu, že žalobce porušil článek 4.6a) Rámcové smlouvy, neboť v průběhu řízení předložil e-mail ze dne [datum], který měl po výpovědi smlouvy bezodkladně zničit, odvolací soud plně souhlasil se závěrem soudu prvního stupně, že žalobce mohl e-mailovou komunikaci použít na svoji obranu vůči žalované, neboť tak učinil až v souvislosti s tvrzeními žalované a jí provedenými započteními. Odvolací soud tak souhlasil s žalobcovou námitkou, že po celou dobu vedení předmětného soudního sporu pouze hájil svá práva a jen v rámci své procesní obrany předložil soudu prvního stupně e-mail, který prokazoval nepravdivost tvrzení žalované.

32. Nad rámec uvedeného odvolací soud uvádí, že dle jeho názoru nebylo lze po žalobci spravedlivě požadovat, aby zničil všechny doklady za situace, kdy mu žalovaná řádně nezaplatila za jím odevzdané a žalovanou převzaté dílo a kdy se svým nárokem obrátil na soud. V této souvislosti lze též odkázat na čl. 6) Rámcové smlouvy, podle kterého porušením závazku mlčenlivosti není poskytnutí důvěrných informací v nezbytném rozsahu orgánům nebo osobám majícím ze zákona právo na tyto informace a kontrolu činnosti smluvních stran.

33. Tvrzenou námitkou započtení žalovanou za kartu Multisport ve výši [částka] se odvolací soud blíže nezabýval z důvodu, že tento závazek vůči žalované žalobce nečinil sporným, avšak již v řízení před soudem prvního stupně bylo prokázáno, že žalobce tuto částku řádně započetl na svoji pohledávku vůči žalované podáním ze dne [datum].

34. Ze všech shora uvedených důvodů byl rozsudek soudu prvního stupně podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen, a to včetně výroku o nákladech řízení, ve kterém nebylo shledáno pochybení.

35. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 a 2 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. V daném případě vznikly žalobci náklady řízení za jeho právní zastoupení, přičemž žalobcova advokátka v odvolacím řízení učinila čtyři úkony právní služby v sazbě [částka] stanovené podle § 7 bod 6. ve spojení s § 8 odst. 1 a § 11 odst. 1 písm. d), g) a k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právní tarif (advokátní tarif), dále jen„ AT“, a to za písemné vyjádření ze dne [datum] k odvolání žalované, za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], za písemné vyjádření ze dne [datum] k doplnění skutkových tvrzení žalovanou a za účast na jednání odvolacího soudu dne [datum]. Advokátce dále náležely čtyři režijní paušály ve výši [částka] podle § 13 odst. 4 AT. Celkové náklady žalobce v odvolacím řízení tedy činily [částka], respektive po připočtení 21% sazby daně z přidané hodnoty ve výši [částka] činily [částka].